Jak poznat kvalitni CHS?

JANAA, diky za odpoved, souhlasim. Jak to vse ale zjistit?
V okoli mam mnozitelku bernaku s pp - z kazde feny vytriska stenat co to jde, falsuje vysetreni atd. Zazemi maji pekne, je na psi hodna, maji cistou zahradu i kotce, maji pristup do domu, vychovu maji dobrou, na zajemce o stenata jiste pusobi dobre.
Pocty vrhu se dopocitaji snadno, ale jak zjistit to ostatni?

Nejdřív by jste si asi měla načíst odbornou literaturu o plemeni které Vás zajímá, aby jste věděla jak má vypadat standart. Co se týká slušné CHS to je oříšek...je to zase jenom o lidech. Kdo psy miluje a je slušný tak chová slušně a má předepsané vyšetření jak zde bylo řečeno, žádné falešné RTG apod. Jednak Vám musí sám chovatel jako člověk sedět, pokud ucítí jakékoliv nejasnosti nebo něco co se Vám nelíbí jděte pryč a hledejte znovu, Jinak u psů s PP se dá podle rodokmenu-mohou Vám poslat kopiii rodokmenu psa i feny a tam by měl být bonitační kod. Ten kod vyjadřuje srozumitelně řečeno vady psa. To si můžete také najít na internetu co jaké písmenko znamená, Jinak by Vám měl poradit poradce chovu pro danné plemeno. Nebo zajet na výstavu a poptat se a koukat,. Je to těžké takto radit, vada se může objevit u slušných CHS, to je prostě genetika. Přeju hodně štěstí při výběru.

Samozřejmě úplně nejlepší je zkušenost někoho známého...ono když člověk štěně kupuje, tak vám tam můžou naslibovat hory doly a když nastane problém, tak je vše jinak, dle mého je super, když člověk navštíví nějakou výstavu a pobaví se s majiteli odchovů konkrétní chovky,...také existují seznamy chovných jedinců, kde se třeba uvádí vyšetření kloubů a podobně...
Osobně jsem měla vždycky štěstí na prodávající, kteří od štěněte nedali ruce pryč, když jsem za štěně zaplatila, naopak vyžadovali "pravidelná" hlášení o tom, jak štěňátko roste a jak se má a tak, nebyl problém chovateli zavolat a o čemkoliv se s ním poradit...hodně taky dám na první dojem...že někdo nemá "vystajlovanou" zahradu a byt, když se mu tam pohybuje vrh štěňat pro mě není zas až tak zásadní...hlavní je přístup ke štěňátkům a k ostatním psům obecně a na psech taky člověk hned vidí, jestli svýho páníka milujou, jak se v jeho přítomnosti chovaj...
určitě bych nebrala štěně od lidí, kteří mají současně třeba tři vrhy štěňat, neumím si představit, jak by v tomhle počtu zvládli nějakou základní socializaci miminek, to raději od někoho, kdo má jedinou fenu...

Vesna-Mohu se zeptat jak víte, že Vámi uváděná ChS falšuje zdr.výsledky?Děkuji.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Samozřejmě úplně nejlepší je zkušenost někoho známého...ono když člověk štěně kupuje, tak vám tam můžou naslibovat hory doly a když nastane problém, tak je vše jinak, dle mého je super, když člověk navštíví nějakou výstavu a pobaví se s majiteli odchovů konkrétní chovky,...také existují seznamy chovných jedinců, kde se třeba uvádí vyšetření kloubů a podobně...
Osobně jsem měla vždycky štěstí na prodávající, kteří od štěněte nedali ruce pryč, když jsem za štěně zaplatila, naopak vyžadovali "pravidelná" hlášení o tom, jak štěňátko roste a jak se má a tak, nebyl problém chovateli zavolat a o čemkoliv se s ním poradit...hodně taky dám na první dojem...že někdo nemá "vystajlovanou" zahradu a byt, když se mu tam pohybuje vrh štěňat pro mě není zas až tak zásadní...hlavní je přístup ke štěňátkům a k ostatním psům obecně a na psech taky člověk hned vidí, jestli svýho páníka milujou, jak se v jeho přítomnosti chovaj...
určitě bych nebrala štěně od lidí, kteří mají současně třeba tři vrhy štěňat, neumím si představit, jak by v tomhle počtu zvládli nějakou základní socializaci miminek, to raději od někoho, kdo má jedinou fenu...

A tak záleží na tom, jaké jsou to tři vrhy štěňat. pokud se bavíme o nějakých mrňousích, kde těch štěňat je dva tři ve vrhu, tak tři vrhy najednou je pořád míň štěňat než může být v jediném vrhu velkého plemene.

kiko napsal(a):
Vesna-Mohu se zeptat jak víte, že Vámi uváděná ChS falšuje zdr.výsledky?Děkuji.

Nevim, zda to dela stale, ale cca 8 mozna 9 let zpatky se to resilo soudne - dva majitele jejich stenat se spojili a vyhrali.

V chovatelské stanici je přiměřený počet psů a to...
""""""""""""""""""""""""""""""""""
Může tam být klidně JEN 1 uchovněná fenka, které se chovatel s rodinou
věnuje maximálně.
A štěňatům taktéž .

Já jsem hledala a hledala a nakonec našla úžasnou chovatelku, prostě její ochota psát mi každý den už před narozením štěňat, na vše mi odpověděla.
Prostě komunikativnost, nepovinná vyšetření, aktivity se psy, prostředí kde psi bydlí, počet vrhů, ve smečce i staří psíci, další věc byla, že správný chovatel neprodá své štěně jen tak někomu, ale zajímá ho kam jeho štěně půjde, takže i vyptávání chovatelky.
První hovor do CHS, štěně si můžete vzít tehdy a tehdy, zaplatíte zálohu, cena štěněte je..Takže jsem telefon položila a věděla, že to není ono.
Druhý telefon asi 30minut povídání o mě, o pejskách, takže bylo rozhodnuto.

Vesna-A mohu se zeptat odkud ta chs je nebo kdybyste řekla která.Není v tom nic osobního, jen by mě to docela zajímalo.Jelikož BSP mám již nějakou dobu a i ničem takovém jsem neslyşela.Děkuji.

Ono teda ani není tak úplně fér, když se řekne, že ten a ten chovatel prodal starou fenu, která mu již neodrodí a je proto haj.l a špatný člověk/chovatel..Protože takový člověk má mnohdy psů vícero a pokud se chce někam pohnout v rámci chovu a chce nadále úspěšně chovat a nemá zahradu, dům nafukovací...tak je prostě i pro tu 9ti letou fenu například lepší nový majitel, který si ji ustele do postele, bude se jí věnovat, více na ni nechovat, bude mu více vyhovovat, že má staršího již naučeného vychovaného psa.. A CHOVATEL tak může tu svoji vizi posunout zase o kousek dál, třeba. Primárně to není zkrátka o tom, že kdo se zbaví starší feny/psa je zloduch.
Chovatelé to vědí - majitelé jednoho mazla to asi nikdy nepochopí.

bhk napsal(a):
Ono teda ani není tak úplně fér, když se řekne, že ten a ten chovatel prodal starou fenu, která mu již neodrodí a je proto haj.l a špatný člověk/chovatel..Protože takový člověk má mnohdy psů vícero a pokud se chce někam pohnout v rámci chovu a chce nadále úspěšně chovat a nemá zahradu, dům nafukovací...tak je prostě i pro tu 9ti letou fenu například lepší nový majitel, který si ji ustele do postele, bude se jí věnovat, více na ni nechovat, bude mu více vyhovovat, že má staršího již naučeného vychovaného psa.. A CHOVATEL tak může tu svoji vizi posunout zase o kousek dál, třeba. Primárně to není zkrátka o tom, že kdo se zbaví starší feny/psa je zloduch.
Chovatelé to vědí - majitelé jednoho mazla to asi nikdy nepochopí.

To je o nazírání na chov psů jako takový. Pro mě to jsou v první řadě parťáci a členové rodiny, mám lovecké psy, takže za život pro mě udělají mraky práce. Takže je pro mě jen logické, že i ve stáru se o ně postarám a vrátím jim to, co pro mě za celý život udělali (a fena třeba i ty štěňata dala)Chov je pro mě až druhořadý, psi jsou u mě na prvním místě. A od chovatelů, kteří to mají jako já, si vezmu štěně. Od chovatele, pro kterého je prvořadý chov a psi jako prostředek k němu, si prostě štěně nevezmu. Taky nemám dům nafukovací, a já nejsem milionář, takže smečku udržuju na únosné míře.14ti letý veterán pro mě bude vždy víc než nově příchozí štěně po multišampionech, pokud nemám místo nebo finance, hold musím počkat, až se místo uvolní věkem. Jak jsem psala v první odpovědi, je to můj soukromý názor, každý si to musí posoudit podle svého. Stejně jako chovat podle svého a vybírat chovatele podle svého.

janaa napsal(a):
To je o nazírání na chov psů jako takový. Pro mě to jsou v první řadě parťáci a členové rodiny, mám lovecké psy, takže za život pro mě udělají mraky práce. Takže je pro mě jen logické, že i ve stáru se o ně postarám a vrátím jim to, co pro mě za celý život udělali (a fena třeba i ty štěňata dala)Chov je pro mě až druhořadý, psi jsou u mě na prvním místě. A od chovatelů, kteří to mají jako já, si vezmu štěně. Od chovatele, pro kterého je prvořadý chov a psi jako prostředek k němu, si prostě štěně nevezmu. Taky nemám dům nafukovací, a já nejsem milionář, takže smečku udržuju na únosné míře.14ti letý veterán pro mě bude vždy víc než nově příchozí štěně po multišampionech, pokud nemám místo nebo finance, hold musím počkat, až se místo uvolní věkem. Jak jsem psala v první odpovědi, je to můj soukromý názor, každý si to musí posoudit podle svého. Stejně jako chovat podle svého a vybírat chovatele podle svého.

Vždyt to sama píšete - chov je pro Vás až druhořadý..
Budete chtít stejně kvalitní zvíře ze stejné chovky - a ouha - nemám.
Proč nemám? Ne nepověsila jsem to na hřebík, ale nemám kapacitu, mám už jen stará zvířata na nové není místo.
Tak půjdete jinam. Kam? Sama si svůj odchov prodáte, protože momentálně si nemůžete dovolit si štěně nechat.Proč? Není místo, dochovám stařešinu.Ok- já s tím problém nemám.Super.
Ale nemám problém ani s tím, když si ten CHOVATEL to místo udělá.

Kiko, nezlobte se, ale to neudelam. Nepsala jsem to tu, abych ji poskodila, ale jako priklad toho, ceho se bojim a jak podobne chs rozpoznat.

Lorie161 napsal(a):
Já jsem hledala a hledala a nakonec našla úžasnou chovatelku, prostě její ochota psát mi každý den už před narozením štěňat, na vše mi odpověděla.
Prostě komunikativnost, nepovinná vyšetření, aktivity se psy, prostředí kde psi bydlí, počet vrhů, ve smečce i staří psíci, další věc byla, že správný chovatel neprodá své štěně jen tak někomu, ale zajímá ho kam jeho štěně půjde, takže i vyptávání chovatelky.
První hovor do CHS, štěně si můžete vzít tehdy a tehdy, zaplatíte zálohu, cena štěněte je..Takže jsem telefon položila a věděla, že to není ono.
Druhý telefon asi 30minut povídání o mě, o pejskách, takže bylo rozhodnuto.

Možná jste opravdu narazila na slušnou chovatelku, možná ne.
Mnoho chovatelů chce především PRODAT - a neprodají, když budou protivní. Pravda se ukáže ale až ve chvíli, kdy budete mít se štěnětem nějaký problém.
Pak jsou chovatelé, o jejichž štěňata je enormní zájem - pro ně je prostě zbytečné ztrácet čas nekonečnými hovory s někým, kdo o jejich chovu vůbec nic neví, protože každý druhý, kdo k němu jde pro štěně, tak ví proč tam jde a proč kupuje. Většinou jsou to taky starší letití chovatelé a ti moc nejsou na to, aby seděli u PC a vypisovali sáhodlouhé maily.
Ovšem to
První hovor do CHS, štěně si můžete vzít tehdy a tehdy, zaplatíte zálohu, cena štěněte je..Takže jsem telefon položila a věděla, že to není ono.
je taky extrém svědčící o tom, že chovateli asi jde opravdu jen o ty peníze, když ho nezajímá ani kam štěně půjde, nebo co se s ním bude dělat.
Nejlepší je asi tak zlatá střední cesta.

"První hovor do CHS, štěně si můžete vzít tehdy a tehdy, zaplatíte zálohu, cena štěněte je..Takže jsem telefon položila a věděla, že to není ono.
Druhý telefon asi 30minut povídání o mě, o pejskách, takže bylo rozhodnuto."

Ono poplkat si půl hodiny s někým aby z něj pak vypadlo, že si představuje štěně za 500, -Kč a víc ani náhodou...to pak škoda času...takže díky přesně takovým různým zkušenostem četní chovatelé zcela záměrně jako první oznámí právě tu cenu jako první síto zájemců, nedivím se.

koňadra napsal(a):
Možná jste opravdu narazila na slušnou chovatelku, možná ne.
Mnoho chovatelů chce především PRODAT - a neprodají, když budou protivní. Pravda se ukáže ale až ve chvíli, kdy budete mít se štěnětem nějaký problém.
Pak jsou chovatelé, o jejichž štěňata je enormní zájem - pro ně je prostě zbytečné ztrácet čas nekonečnými hovory s někým, kdo o jejich chovu vůbec nic neví, protože každý druhý, kdo k němu jde pro štěně, tak ví proč tam jde a proč kupuje. Většinou jsou to taky starší letití chovatelé a ti moc nejsou na to, aby seděli u PC a vypisovali sáhodlouhé maily.
Ovšem to
První hovor do CHS, štěně si můžete vzít tehdy a tehdy, zaplatíte zálohu, cena štěněte je..Takže jsem telefon položila a věděla, že to není ono.
je taky extrém svědčící o tom, že chovateli asi jde opravdu jen o ty peníze, když ho nezajímá ani kam štěně půjde, nebo co se s ním bude dělat.
Nejlepší je asi tak zlatá střední cesta.

Především jsem dala na intuici a musím zaklepat, že jsem pořád spokojená i s neustálým kontaktem s paní chovatelkou po odběru psa i se smlouvu atd... Mám plemeno o které je teď větší zájem, poptávka je větší než nabídka, i když teď na jaře byly početné vrhy . Chovatelky by se se mnou nebavila, kdybych byla blb co o psech nic neví, věřím, že pozná už na začátku, kdo má všech 5 pohromadě a naopak kdo ne... Každopádně jsem měla neuvěřitelné štěstí.
Prostě člověk tomu musí věnovat větší pozornost, ne si najet na inzerát a brát štěně z nejbližší chovky a nejlépe, které je k odběru ihned.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
"První hovor do CHS, štěně si můžete vzít tehdy a tehdy, zaplatíte zálohu, cena štěněte je..Takže jsem telefon položila a věděla, že to není ono.
Druhý telefon asi 30minut povídání o mě, o pejskách, takže bylo rozhodnuto."

Ono poplkat si půl hodiny s někým aby z něj pak vypadlo, že si představuje štěně za 500, -Kč a víc ani náhodou...to pak škoda času...takže díky přesně takovým různým zkušenostem četní chovatelé zcela záměrně jako první oznámí právě tu cenu jako první síto zájemců, nedivím se.

Taky pravda. Taky se mě stává, že zase zájemce má první otázku na cenu - ale proč ne, když třeba můj chov zná, případně si původ štěňat dohledá na mé stránce.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
"První hovor do CHS, štěně si můžete vzít tehdy a tehdy, zaplatíte zálohu, cena štěněte je..Takže jsem telefon položila a věděla, že to není ono.
Druhý telefon asi 30minut povídání o mě, o pejskách, takže bylo rozhodnuto."

Ono poplkat si půl hodiny s někým aby z něj pak vypadlo, že si představuje štěně za 500, -Kč a víc ani náhodou...to pak škoda času...takže díky přesně takovým různým zkušenostem četní chovatelé zcela záměrně jako první oznámí právě tu cenu jako první síto zájemců, nedivím se.

No tam byly i jiné nesrovnalosti, než jen doba hovoru, jinak průměrnou cenu štěňat jsem věděla dopředu, tam prostě hrála i komunikativnost přes mail.

bhk napsal(a):
Vždyt to sama píšete - chov je pro Vás až druhořadý..
Budete chtít stejně kvalitní zvíře ze stejné chovky - a ouha - nemám.
Proč nemám? Ne nepověsila jsem to na hřebík, ale nemám kapacitu, mám už jen stará zvířata na nové není místo.
Tak půjdete jinam. Kam? Sama si svůj odchov prodáte, protože momentálně si nemůžete dovolit si štěně nechat.Proč? Není místo, dochovám stařešinu.Ok- já s tím problém nemám.Super.
Ale nemám problém ani s tím, když si ten CHOVATEL to místo udělá.

To mi přijde hrozný, nemám místo...Nedovedu si představit že bych svojí fenku dala po skončení chovnosti jako mazlíka. Nedávno jsem musela nechat uspat 15 letou fenku, která mi byla partákem a nedovedu si představit že bych jí dala jako jak Vy říkate mazlíka někomu jinému. Víte jak by jí muselo být, je zvyklá na své prostředí a milujícího páníčka. Já osobně bych trpěla jako zvíře a to doslova, trpím ještě její ztrátou ted a dávat jako mazlíky 8-9leté feny to mi hlava nebere.Když už tohle může člověk udělat tak asi toho psa moc nemiluje. Vždy když čtu inzerát že dávají pryč staré feny tak je mi jasno...už nemohou rodit tak pryč s ní,. Tohle slušný chovatel nedělá, díky Bohu jsem se ještě za svůj život s takovým v mém okolí nesetkala. Použití věty nemám MÍSTO- to mi přijde jako kdyby byly výrobní prostředek někde ve fabrice a není místo... Velká plemena většinou lidíé chovají kde ta místa mají, domky se zahradou, A ještě jedna věc.. chovám přece podle svých možností a podmínek.

bhk napsal(a):
Vždyt to sama píšete - chov je pro Vás až druhořadý..
Budete chtít stejně kvalitní zvíře ze stejné chovky - a ouha - nemám.
Proč nemám? Ne nepověsila jsem to na hřebík, ale nemám kapacitu, mám už jen stará zvířata na nové není místo.
Tak půjdete jinam. Kam? Sama si svůj odchov prodáte, protože momentálně si nemůžete dovolit si štěně nechat.Proč? Není místo, dochovám stařešinu.Ok- já s tím problém nemám.Super.
Ale nemám problém ani s tím, když si ten CHOVATEL to místo udělá.

No právě, chov a ostatní zájmy by měly být vždy druhořadé, pokud se jedná o živého tvora. Na prvním místě by prostě mělo být to konkrétní zvíře.
Nezlobte se na mě, ale dávat pryč stará zvířata pod alibistickou rouškou "chci posunout chov", je prostě jenom bussines a můžete si tomu říkat jak chcete. Podle mě je to prasárna.

Mrzí mě, že na jedné straně se neustále zbrojí proti chovu bez PP a na straně druhé má spousta chovatelů PP chov v první řadě jako bussines. A tím nemyslím, že své psy nemají rádi nebo, že se jejich psi mají špatně, často je chov pro ně i koníčkem.
Ale myslím tím hlavně to, jak se tím dá hezky omlouvat zbavování se starých nebo i mladých (nemyslím štěněcí a dorostenecký věk) ovšem nechovných psů. Prostě potřebuji místo, abych mohl chovat dál

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
To mi přijde hrozný, nemám místo...Nedovedu si představit že bych svojí fenku dala po skončení chovnosti jako mazlíka. Nedávno jsem musela nechat uspat 15 letou fenku, která mi byla partákem a nedovedu si představit že bych jí dala jako jak Vy říkate mazlíka někomu jinému. Víte jak by jí muselo být, je zvyklá na své prostředí a milujícího páníčka. Já osobně bych trpěla jako zvíře a to doslova, trpím ještě její ztrátou ted a dávat jako mazlíky 8-9leté feny to mi hlava nebere.Když už tohle může člověk udělat tak asi toho psa moc nemiluje. Vždy když čtu inzerát že dávají pryč staré feny tak je mi jasno...už nemohou rodit tak pryč s ní,. Tohle slušný chovatel nedělá, díky Bohu jsem se ještě za svůj život s takovým v mém okolí nesetkala. Použití věty nemám MÍSTO- to mi přijde jako kdyby byly výrobní prostředek někde ve fabrice a není místo... Velká plemena většinou lidíé chovají kde ta místa mají, domky se zahradou, A ještě jedna věc.. chovám přece podle svých možností a podmínek.

Každý to má nastavené jinak a někdo se opravdu chce posunout v CHOVU jako takovém - posunout plemeno někam dál chovem na špičkových zvířatech... To se fakt nedá, pokud si člověk kapacitně má možnost pořídit nového psa jednou za 15 let.
Sama nechovám ani to nemám v úmyslu a taky si nedovedu představit, že bych psy po letech někam "šoupla". Ale nemyslím si, že zrovna tohle je věc, která rozhoduje o "slušném" chovateli...

sufle napsal(a):
No právě, chov a ostatní zájmy by měly být vždy druhořadé, pokud se jedná o živého tvora. Na prvním místě by prostě mělo být to konkrétní zvíře.
Nezlobte se na mě, ale dávat pryč stará zvířata pod alibistickou rouškou "chci posunout chov", je prostě jenom bussines a můžete si tomu říkat jak chcete. Podle mě je to prasárna.

Mrzí mě, že na jedné straně se neustále zbrojí proti chovu bez PP a na straně druhé má spousta chovatelů PP chov v první řadě jako bussines. A tím nemyslím, že své psy nemají rádi nebo, že se jejich psi mají špatně, často je chov pro ně i koníčkem.
Ale myslím tím hlavně to, jak se tím dá hezky omlouvat zbavování se starých nebo i mladých (nemyslím štěněcí a dorostenecký věk) ovšem nechovných psů. Prostě potřebuji místo, abych mohl chovat dál

To není nebo nemusí být o nějakém byznysu.

ale prostě proto, že koníčkem toho člověka není pejskařina, ale chovatelství. prostě chov. nedá se to vysvětlit, pokud to nezažijete, ale není to samé jako radost z toho, že máte psa.

já to mám takhle u morčat. morčata jako mazlík mě celkem nezajímají a jedno morče doma v kleci bych mít nechtěla. baví mě na nich právě ten chov, to vrstvení linií, očekávání, jestli se narodí to, co bych si přála aby se narodilo a co se bude hodit do dalšího chovu. a morčata, která se mi do chovu nehodí, skončí na grilu.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
To mi přijde hrozný, nemám místo...Nedovedu si představit že bych svojí fenku dala po skončení chovnosti jako mazlíka. Nedávno jsem musela nechat uspat 15 letou fenku, která mi byla partákem a nedovedu si představit že bych jí dala jako jak Vy říkate mazlíka někomu jinému. Víte jak by jí muselo být, je zvyklá na své prostředí a milujícího páníčka. Já osobně bych trpěla jako zvíře a to doslova, trpím ještě její ztrátou ted a dávat jako mazlíky 8-9leté feny to mi hlava nebere.Když už tohle může člověk udělat tak asi toho psa moc nemiluje. Vždy když čtu inzerát že dávají pryč staré feny tak je mi jasno...už nemohou rodit tak pryč s ní,. Tohle slušný chovatel nedělá, díky Bohu jsem se ještě za svůj život s takovým v mém okolí nesetkala. Použití věty nemám MÍSTO- to mi přijde jako kdyby byly výrobní prostředek někde ve fabrice a není místo... Velká plemena většinou lidíé chovají kde ta místa mají, domky se zahradou, A ještě jedna věc.. chovám přece podle svých možností a podmínek.

Já jsem se zrovna teď přesvědčila, že bych to nedala ani já, ani moje 13ti letá fenka zlatého retrívra. Byla 2 dny na klinice, vzorný pacient, vždy ji personál chválí, ani límec není potřeba, ale je smutná a vždy ji musí krmit z ruky. Přijeli jsme domů a naprostý obrat, úplně ožila, jiskřičky v očích a jídlo má hned v sobě. Nemohla bych ji někomu dát jen tak, nedokázala bych to.
Ale nechci soudit, jen že pokud někdy chovat začnu, tak to asi pro mě nebude takový koníček, abych do toho netahala city. Morčata mám taky, zdědila jsem je po synovi a je fakt, že k nim nemám takový vztah jak ke psům, starám se o ně, ale v podstatě čekám, až dožijí.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
To není nebo nemusí být o nějakém byznysu.

ale prostě proto, že koníčkem toho člověka není pejskařina, ale chovatelství. prostě chov. nedá se to vysvětlit, pokud to nezažijete, ale není to samé jako radost z toho, že máte psa.

já to mám takhle u morčat. morčata jako mazlík mě celkem nezajímají a jedno morče doma v kleci bych mít nechtěla. baví mě na nich právě ten chov, to vrstvení linií, očekávání, jestli se narodí to, co bych si přála aby se narodilo a co se bude hodit do dalšího chovu. a morčata, která se mi do chovu nehodí, skončí na grilu.

To chápu, ale morče, pokud bude mít dobré podmínky, tak je mu jedno, kde bude žít. Nevadí mu, když se na stáří s klecí přestěhuje do jiného bytu (do jiné klece).

Pes je ale něco jiného. A psala jsem, že chovatelství je určitě u spousty chovatelů koníček, ale mělo by jít ruku v ruce se vztahem ke psům. Pes si na rozdíl od hlodavců vytváří na člověka celkem silnou vazbu. A pokud se o ta zvířata nechci starat až do konce života, tak je to podle mě špatně.
Neříkám, že to nechápu, říkám, že je to špatně.

Mým koníčkem je chovatelství. Takže neustále bojuji s tím, co se starými fenami. Znamenají pro mne hodně, hodně jsem s nimi prožila a nezaslouží si, aby měly špatné stáří. Nejsou pro mne "jen" prostředkem k výdělku peněz. Nehledě na to, že nechovám plemena, kde štěňata jsou dražší než 8 tisíc, tedy o nějakém výdělku nemůže být ani řeči. Ale vždy tvrdím, že jsem ráda, pokud se mně alespoň ČÁST nákladů prodejem štěňat zaplatí. Psi mě ještě nevydělali ani na barák, ani na auto, na dovolenou nejezdím... Svůj čas však musím věnovat hlavně mladým psům - na výchovu, výcvik, potřebují se více vyběhat, jet na výstavy, cvičit na zkoušky... Logicky už na staré feny tolik času není, a tak jsem ráda, když je někdy vezmu na procházku. Těžko se s nimi loučím, a proto feny u nás dožívají.
Nicméně dvě výjimky jsem v životě udělala a starší feny jsem darovala do výborných podmínek (jednu kamarádovi, který přišel o psa a rychle potřeboval nového, ideálně se zkouškami). Musím říct, že ty feny měly perfektní stáří, které bych jim já nemohla při nejlepší vůli poskytnout. Byly jedinými psy v domácnosti, chodily skoro denně ven, odvedly ještě i kus práce. Když jsem se byla po čase na ně podívat, obě ke mně běžely, pamatovaly si, ale zase velmi ochotně šly ke svým novým pánům. Bylo vidět, že jsou tam spokojené. Když jsem odjížděla, nijak se za mnou nehrnuly a ani potom nějak nesmutnily. Už měly prostě jiný domov a jiného pána.
Já bych proto tolik změnu majitele u psů nepřeceňovala. Zpočátku asi budou smutní, ale pokud mají výborné podmínky, zvyknou si. To jen my lidé to zase všechno posuzujeme z našeho lidského pohledu a myslíme si, že se ten pes utrápí k smrti. Z literatury jsou sice známé dojemné příběhy (např. Lassie se vrací), ale ona je otázka, co je skutečnost a co si autor přidal, aby příběh byl jímavější. Já jsem přesvědčena, že závislost psů na svém majiteli není až taková, jakou si lidé namlouvají. To by si potom nikdy nezvykli na nového pána ani psi odložení z útulku, služební psi u policie apod.
Pokud to někdo řeší tak, že staré feny daruje do dobrých rukou, neodsuzuji to. Často mohou zažít nejhezčí část svého života.

sufle napsal(a):
To chápu, ale morče, pokud bude mít dobré podmínky, tak je mu jedno, kde bude žít. Nevadí mu, když se na stáří s klecí přestěhuje do jiného bytu (do jiné klece).

Pes je ale něco jiného. A psala jsem, že chovatelství je určitě u spousty chovatelů koníček, ale mělo by jít ruku v ruce se vztahem ke psům. Pes si na rozdíl od hlodavců vytváří na člověka celkem silnou vazbu. A pokud se o ta zvířata nechci starat až do konce života, tak je to podle mě špatně.
Neříkám, že to nechápu, říkám, že je to špatně.

Mno, když má chovatel doma psů hodně, tak to s tou individuální silnou vazbou zase nemusí být tak žhavé. zvláště když třeba na výstavě pes spolupracuje s profesionálním handlerem, nebo s ním třeba zkoušky z výkonu dělá zaplacený cvičitel.

prostě dokážu si představit, že lidi chovají psi kvůli tomu chovu, a tam je individuální pejsek jen malou součástí té věci. důchod mají zajištěný jen výjimeční jedinci, srdcové záležitosti. není to špatně, ale není to prostě psíčkaření.

to stejný platí u koček. nebo třeba u koní.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
A tak záleží na tom, jaké jsou to tři vrhy štěňat. pokud se bavíme o nějakých mrňousích, kde těch štěňat je dva tři ve vrhu, tak tři vrhy najednou je pořád míň štěňat než může být v jediném vrhu velkého plemene.

Jo jasně...já samozřejmě mám v hlavě spíše velká plemena, kde můžou bejt vrhy početnější

koňadra napsal(a):
Mým koníčkem je chovatelství. Takže neustále bojuji s tím, co se starými fenami. Znamenají pro mne hodně, hodně jsem s nimi prožila a nezaslouží si, aby měly špatné stáří. Nejsou pro mne "jen" prostředkem k výdělku peněz. Nehledě na to, že nechovám plemena, kde štěňata jsou dražší než 8 tisíc, tedy o nějakém výdělku nemůže být ani řeči. Ale vždy tvrdím, že jsem ráda, pokud se mně alespoň ČÁST nákladů prodejem štěňat zaplatí. Psi mě ještě nevydělali ani na barák, ani na auto, na dovolenou nejezdím... Svůj čas však musím věnovat hlavně mladým psům - na výchovu, výcvik, potřebují se více vyběhat, jet na výstavy, cvičit na zkoušky... Logicky už na staré feny tolik času není, a tak jsem ráda, když je někdy vezmu na procházku. Těžko se s nimi loučím, a proto feny u nás dožívají.
Nicméně dvě výjimky jsem v životě udělala a starší feny jsem darovala do výborných podmínek (jednu kamarádovi, který přišel o psa a rychle potřeboval nového, ideálně se zkouškami). Musím říct, že ty feny měly perfektní stáří, které bych jim já nemohla při nejlepší vůli poskytnout. Byly jedinými psy v domácnosti, chodily skoro denně ven, odvedly ještě i kus práce. Když jsem se byla po čase na ně podívat, obě ke mně běžely, pamatovaly si, ale zase velmi ochotně šly ke svým novým pánům. Bylo vidět, že jsou tam spokojené. Když jsem odjížděla, nijak se za mnou nehrnuly a ani potom nějak nesmutnily. Už měly prostě jiný domov a jiného pána.
Já bych proto tolik změnu majitele u psů nepřeceňovala. Zpočátku asi budou smutní, ale pokud mají výborné podmínky, zvyknou si. To jen my lidé to zase všechno posuzujeme z našeho lidského pohledu a myslíme si, že se ten pes utrápí k smrti. Z literatury jsou sice známé dojemné příběhy (např. Lassie se vrací), ale ona je otázka, co je skutečnost a co si autor přidal, aby příběh byl jímavější. Já jsem přesvědčena, že závislost psů na svém majiteli není až taková, jakou si lidé namlouvají. To by si potom nikdy nezvykli na nového pána ani psi odložení z útulku, služební psi u policie apod.
Pokud to někdo řeší tak, že staré feny daruje do dobrých rukou, neodsuzuji to. Často mohou zažít nejhezčí část svého života.

Bral jsem si jako nový majitel čtyřletého psa, který byl z vážných rodinných důvodů vrácen chovateli. Tomu psovi trvalo rok, než si zvyknul! A tio bydlel v bytě, měl dobrou péči a lásku celé rodiny. Přesto po celý zbytek života běhal za každou hnědovlasou, dlouhovlasou, štíhlou ženou. celý zbytek života hledal svou paní a čekal na ni! Navíc, šlo o plemeno, které se dožívá nějakých 9-10 let, takže představa, že dáte pryč sedmi, osmiletou fenu, ta si rok zvyká na nového majitele a po dalším cca roce umře...
Na jednu stranu sice chápu, o co takovým chovatelům jde a proč to dělají. na stranu druhou, je mi z toho doslova zle.

Mě by spíš zajímala ta druhá strana mince...jak chovatel, kterému záleží na svých odchovech pozná kdo bude dobrý majitel...

Vy se na to díváte hlavně z pohledu lidí. Je většinou na vás, jakou vazbu si se psem utvoříte a jakého z něj uděláte závisláčka. Nic proti, to je můj případ, mám psa kamaráda - jedináčka, co by se mnou byl nejraději 24 h denně. Když jste chovatel a máte početnější smečku, tak tam jsou ty vztahy trochu jiné, z pohledu psa řekněme přirozenější. Takoví psi pak bývají ke změnám prostředí přizpůsobivější. V chovu se běžně importují nebo jen zapůjčují dospělí psi. Párkrát jsem to viděla a nevypadali, že by trpěli. Samozřejmě záleží i na plemeni, u "psů jednoho pána" to úplně ideální nebude.

Brala jsem si dospělou fenu od chovatelky, protože měla vysokou DKK a do chovu nemohla. Feně bylo tehdy 2,5 roku a neměla vůbec žádné pohybové potíže. U nás si zvykla během měsíce. Znala mě, s chovatelkou jsme kamarádky.

Koňadra: Z literatury jsou sice známé dojemné příběhy (např. Lassie se vrací), ale ona je otázka, co je skutečnost a co si autor přidal, aby příběh byl jímavější. Já jsem přesvědčena, že závislost psů na svém majiteli není až taková, jakou si lidé namlouvají. To by si potom nikdy nezvykli na nového pána ani psi odložení z útulku, služební psi u policie apod.

Dvoulety krizenec kolie Bobbie urazil v r.1923 vice nez 4000 km z Indiany (kde se ztratil svym panum) domu do Oregonu
https://en.wikipedia.org/wiki/Bobbie_the_Wonder_Dog
Eric Knight zil v USA, takze je mozne, ze ho tento (skutecny) pribeh inspiroval k napsani Lassie.

Ono bude hodne zalezet jak na plemeni (nektera maji silnou vazbu na jednoho pana), tak na konkretnim jedinci.
Nicmene pokud se chovatel postara svym vyslouzilcum o kvalitni duchod, nemam s tim problem.

samik49 napsal(a):
Každý to má nastavené jinak a někdo se opravdu chce posunout v CHOVU jako takovém - posunout plemeno někam dál chovem na špičkových zvířatech... To se fakt nedá, pokud si člověk kapacitně má možnost pořídit nového psa jednou za 15 let.
Sama nechovám ani to nemám v úmyslu a taky si nedovedu představit, že bych psy po letech někam "šoupla". Ale nemyslím si, že zrovna tohle je věc, která rozhoduje o "slušném" chovateli...

Je to o empatii ke zvířeti jako takovém, posunout se v chovu? Co to znamená? Kam se chce chovatel posunout? Pořídíte si psa, pokud máte finance a zájem a pes je exterierově pěkný můžete si vyjezdit šampiona. Takže kryjete nebo máte zrovna tak fenu úspěšnou a máte štěňata. Nikdy nebudete mít záruku že budete mít zase tak úspěšného psa nebo fenu, budete je mít třeba bez vad, na výstavách uděláte max. výbornou a dál se nepohnete, Takže o nějakém posunutí tu není řeč. Chovatel chová a za celý život co chovám neznám jediného chovatele který by svojí starou fenu nebo psa dal pryč. Neznám. Zbavit se starého psa mi spíš přijde jako zástěrka k tomu, abych mohla tvrdit že se chci posunout dál a nebudu přece dalších 6-7 let krmit fenu či psa a očkovat a platit veternáře protože s věkem také přicházejí nemoce. Zásadně s tím nesouhlasím, fenka i pes mají nárok dožít u svého páníčka, to je prostě slušnost. Kdo je starý tak šup s ním někam jinam mimo domov...

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Je to o empatii ke zvířeti jako takovém, posunout se v chovu? Co to znamená? Kam se chce chovatel posunout? Pořídíte si psa, pokud máte finance a zájem a pes je exterierově pěkný můžete si vyjezdit šampiona. Takže kryjete nebo máte zrovna tak fenu úspěšnou a máte štěňata. Nikdy nebudete mít záruku že budete mít zase tak úspěšného psa nebo fenu, budete je mít třeba bez vad, na výstavách uděláte max. výbornou a dál se nepohnete, Takže o nějakém posunutí tu není řeč. Chovatel chová a za celý život co chovám neznám jediného chovatele který by svojí starou fenu nebo psa dal pryč. Neznám. Zbavit se starého psa mi spíš přijde jako zástěrka k tomu, abych mohla tvrdit že se chci posunout dál a nebudu přece dalších 6-7 let krmit fenu či psa a očkovat a platit veternáře protože s věkem také přicházejí nemoce. Zásadně s tím nesouhlasím, fenka i pes mají nárok dožít u svého páníčka, to je prostě slušnost. Kdo je starý tak šup s ním někam jinam mimo domov...

To je ten vystavny pohlad na svet. Ze sampionat hore dole, na psovi viac zalezi nez na exterieri. S tym suhlasim.

Ale co tak zamysliet sa aj nad povahami. Mame tu kopu pracovnych plemien, u ktorych na povahy selektuje len zopar chovatelov a ostatni s nimi len kruzia v koleckach po modrych kobercoch a zbieraju pohare. Kam sa posunut? Napriklad tam, ze sa v plemene vdaka tymto chovatelom zachova povodna povaha a nebude to uz len nacesany macik.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Je to o empatii ke zvířeti jako takovém, posunout se v chovu? Co to znamená? Kam se chce chovatel posunout? Pořídíte si psa, pokud máte finance a zájem a pes je exterierově pěkný můžete si vyjezdit šampiona. Takže kryjete nebo máte zrovna tak fenu úspěšnou a máte štěňata. Nikdy nebudete mít záruku že budete mít zase tak úspěšného psa nebo fenu, budete je mít třeba bez vad, na výstavách uděláte max. výbornou a dál se nepohnete, Takže o nějakém posunutí tu není řeč. Chovatel chová a za celý život co chovám neznám jediného chovatele který by svojí starou fenu nebo psa dal pryč. Neznám. Zbavit se starého psa mi spíš přijde jako zástěrka k tomu, abych mohla tvrdit že se chci posunout dál a nebudu přece dalších 6-7 let krmit fenu či psa a očkovat a platit veternáře protože s věkem také přicházejí nemoce. Zásadně s tím nesouhlasím, fenka i pes mají nárok dožít u svého páníčka, to je prostě slušnost. Kdo je starý tak šup s ním někam jinam mimo domov...

"Posunout se v chovu" neznamená, že budu krýt fenu šampionku psem šampionem. Z toho obyčejně stejně žádní šampioni nevylezou. Já třeba kryji i VD fenu, případně fenu V- VD psem, pro mně jsou právě důležité povahy, uchovat požadované vlohy i u dalších generací. Většina těch našamponovaných šampionů právě ty vlastnosti už nemá. Vše se prověřuje prací, takže já obyčejně ženicha nevybírám na výstavách, ale zkouškách, soutěžích, v praxi...
A udržet požadované povahové vlastnosti v plemeni, tak to je zatraceně těžká práce. Horší než udržet exteriér.

koňadra napsal(a):
"Posunout se v chovu" neznamená, že budu krýt fenu šampionku psem šampionem. Z toho obyčejně stejně žádní šampioni nevylezou. Já třeba kryji i VD fenu, případně fenu V- VD psem, pro mně jsou právě důležité povahy, uchovat požadované vlohy i u dalších generací. Většina těch našamponovaných šampionů právě ty vlastnosti už nemá. Vše se prověřuje prací, takže já obyčejně ženicha nevybírám na výstavách, ale zkouškách, soutěžích, v praxi...
A udržet požadované povahové vlastnosti v plemeni, tak to je zatraceně těžká práce. Horší než udržet exteriér.

On kolikrát pes, který je akorát zbonitovaný, může být exteriérově lepší než polovina šampionů, protože majitele vystavování prostě nebere. Což je opravdovému chovateli, který se chce někam pohnout a pes se mu na fenu perfektně hodí, samozřejmě jedno.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Koňadra: Z literatury jsou sice známé dojemné příběhy (např. Lassie se vrací), ale ona je otázka, co je skutečnost a co si autor přidal, aby příběh byl jímavější. Já jsem přesvědčena, že závislost psů na svém majiteli není až taková, jakou si lidé namlouvají. To by si potom nikdy nezvykli na nového pána ani psi odložení z útulku, služební psi u policie apod.

Dvoulety krizenec kolie Bobbie urazil v r.1923 vice nez 4000 km z Indiany (kde se ztratil svym panum) domu do Oregonu
https://en.wikipedia.org/wiki/Bobbie_the_Wonder_Dog
Eric Knight zil v USA, takze je mozne, ze ho tento (skutecny) pribeh inspiroval k napsani Lassie.

Ono bude hodne zalezet jak na plemeni (nektera maji silnou vazbu na jednoho pana), tak na konkretnim jedinci.
Nicmene pokud se chovatel postara svym vyslouzilcum o kvalitni duchod, nemam s tim problem.

Je to obdivuhodné jak se zvířata někdy umí vrátit domů, urazit i tisíce km. Takové případy jsou známy od psů i od koček (to snad ještě častěji). Otázkou je, jestli se to zvíře jen "vrací domů", nebo ke svému pánovi. U koček o tom dost pochybuji, tak si myslím, že i u psů to bude podobné. Nicméně netvrdím, že vzácně se nemůže vyvinout skutečně závislý vztah psa na pánovi, nejčastěji tehdy, když je pes jeho jediným společníkem.

koňadra napsal(a):
Je to obdivuhodné jak se zvířata někdy umí vrátit domů, urazit i tisíce km. Takové případy jsou známy od psů i od koček (to snad ještě častěji). Otázkou je, jestli se to zvíře jen "vrací domů", nebo ke svému pánovi. U koček o tom dost pochybuji, tak si myslím, že i u psů to bude podobné. Nicméně netvrdím, že vzácně se nemůže vyvinout skutečně závislý vztah psa na pánovi, nejčastěji tehdy, když je pes jeho jediným společníkem.

Já jsem to zažila u svého psa a také proto si to nedovedu představit.

koňadra napsal(a):
"Posunout se v chovu" neznamená, že budu krýt fenu šampionku psem šampionem. Z toho obyčejně stejně žádní šampioni nevylezou. Já třeba kryji i VD fenu, případně fenu V- VD psem, pro mně jsou právě důležité povahy, uchovat požadované vlohy i u dalších generací. Většina těch našamponovaných šampionů právě ty vlastnosti už nemá. Vše se prověřuje prací, takže já obyčejně ženicha nevybírám na výstavách, ale zkouškách, soutěžích, v praxi...
A udržet požadované povahové vlastnosti v plemeni, tak to je zatraceně těžká práce. Horší než udržet exteriér.

Ano máte pravdu, toto téma je dost obsáhlé. Já to dala jenom jako příklad, z vlastní zkušenosti vím, že mnohdy je kvalitní pes který nemá žádný titul a jenom proto že majitelé nemají zájem chodit na výstavy, nebo pes to prostě nemá rád a je to prostředí pro něj stresující. Konec konců dnes je taková doba že když máte finance a čas vyjezdíte si tituly.
Odpověd spíš byla jestli by chovatel měl dát pryč staré fenky. Jinak chovatelství to je na velké téma které tu asi neprobereme a Ti co nechovají a jenom čtou rady kde koupit štěně s PP a jakou vybrat CHS. Na povahy u psů se mi zdá že se poslední roky jaksi zapomíná. Nemluvím o pracovních psech i když jsem kdysi jpracovní plemeno taky chovala. Tam byl důležitá povaha,
Ale máte naprostou pravdu že udržet povahu je hodně těžké.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
"První hovor do CHS, štěně si můžete vzít tehdy a tehdy, zaplatíte zálohu, cena štěněte je..Takže jsem telefon položila a věděla, že to není ono.
Druhý telefon asi 30minut povídání o mě, o pejskách, takže bylo rozhodnuto."

Ono poplkat si půl hodiny s někým aby z něj pak vypadlo, že si představuje štěně za 500, -Kč a víc ani náhodou...to pak škoda času...takže díky přesně takovým různým zkušenostem četní chovatelé zcela záměrně jako první oznámí právě tu cenu jako první síto zájemců, nedivím se.

Ano, ano, prebrali sme vsetko okolo psov, potom aj moje deti a uz by chcel aj vediet co robi moja zena a ked som sa ho opytal ze ci ho nezaujima cena, tak ze nie, nakoniec ked som mu ju aj tak povedal tak stichol, podakoval a zlozil telefon

bery25 napsal(a):
Ano, ano, prebrali sme vsetko okolo psov, potom aj moje deti a uz by chcel aj vediet co robi moja zena a ked som sa ho opytal ze ci ho nezaujima cena, tak ze nie, nakoniec ked som mu ju aj tak povedal tak stichol, podakoval a zlozil telefon

:-D Tak to je blbý :-D. Já teda, když už volala, tak s tím, že jsem věděla kolik cca pes stojí.

Jasne, ale kto si kupoval psa s pred desiatich rokov tak musi byt teraz riadne v soku , myslim steniatka s pp,.

bery25 napsal(a):
Jasne, ale kto si kupoval psa s pred desiatich rokov tak musi byt teraz riadne v soku , myslim steniatka s pp,.

No tak vše je dražší, to je prostě normální, ceny jsou u některých plemen vysoké, ale co by člověk nedal za parťáka do života že? :-D.

Tak ja vloni vybirala nove stene po umrti nejstarsi feny (jine plemeno, na ktere jsem koukala orientačně uz asi 3-4 roky) - prosla jsem aktualni inzerci, pak web chovatelky, web plemene - prosla vrhy rok zpet, jaka byla spojeni k dispozici. Zjistila, ze tohle je super vrh, co do zdravi i povah ( svete div se u pracovního plemene neni povahovy test povinny, oba rodice ho maji se super vysledkem, ostatní vrhy byly ze spojeni, kde ho mel treba jen 1 rodic ci ho meli oba, ale s "odrenyma" usima). Psa jsem vybírala jako partaka do rodiny, takze jsem dbala hlavne na tu povahu. A potesilo me, ze otec kryl zatim jen 2x a to az v 9 letech, přitom doposud aktivne pracuje, takze predpoklad zdravi i ve vyssim veku. Pak jsem chovatelce psala s dotazem, zda je pejsek jeste volny a do jakych podminek by sel. Komunikace super, jsme do ted v kontaktu. Pres skupinu na FB o plemeni o sobe vime navzajem i s paniky sourozencu pejska. :).

Lorie161 napsal(a):
No tak vše je dražší, to je prostě normální, ceny jsou u některých plemen vysoké, ale co by člověk nedal za parťáka do života že? :-D.

Taky před deseti lety se neplatilo za krytí třeba 1 tis eura, takže vše se nějak započte do ceny štěně. Kdo má cca dva vrhy na jedné feně za celý její vrh tak věřte že chovatel nezbohatne, jen trochu dožene tu díru ve výdajích Jenom očkování přijde cca přes 5 tis plus odčervení, rodokmeny a podobně, krmení... Takže mi ty ceny nepřijdou zas tak přemrštěné.
Chovatelé nemají rádi když první otázka je za kolik? Někdy se dá o ceně diskutovat, já například slevila protože noví majitelé to měli daleko a protože jsem věděla že pes jde do dobrých podmínek, tak jsem dala nižší cenu. Když někdo začne lecitovat a naříká jak je na tom špatně, tak jim říkám že ten pejsek teprve něco bude stát, očkování, odčervení, krmiva kvalitní a pod, Taky mi jedni zájemci kdysi řekli jestli mohou štěně krmit chlebem!

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Taky před deseti lety se neplatilo za krytí třeba 1 tis eura, takže vše se nějak započte do ceny štěně. Kdo má cca dva vrhy na jedné feně za celý její vrh tak věřte že chovatel nezbohatne, jen trochu dožene tu díru ve výdajích Jenom očkování přijde cca přes 5 tis plus odčervení, rodokmeny a podobně, krmení... Takže mi ty ceny nepřijdou zas tak přemrštěné.
Chovatelé nemají rádi když první otázka je za kolik? Někdy se dá o ceně diskutovat, já například slevila protože noví majitelé to měli daleko a protože jsem věděla že pes jde do dobrých podmínek, tak jsem dala nižší cenu. Když někdo začne lecitovat a naříká jak je na tom špatně, tak jim říkám že ten pejsek teprve něco bude stát, očkování, odčervení, krmiva kvalitní a pod, Taky mi jedni zájemci kdysi řekli jestli mohou štěně krmit chlebem!

Souhlasím. Mám, řekla bych celkem pěknou fenu, všichni mi říkají, že když má papíry, ať ji nechám štěňata, když se prodávají za takové peníze. No ale už neví kolik stojí krycí pes a ty výdaje než jdou štěnda do nového domova. Ale to prostě říkají lidi co o tom nemají ani páru a myslí si, že se sežene pes a je hotovo
Ale nějak ty řeči už nedávám.

Lorie161 napsal(a):
Souhlasím. Mám, řekla bych celkem pěknou fenu, všichni mi říkají, že když má papíry, ať ji nechám štěňata, když se prodávají za takové peníze. No ale už neví kolik stojí krycí pes a ty výdaje než jdou štěnda do nového domova. Ale to prostě říkají lidi co o tom nemají ani páru a myslí si, že se sežene pes a je hotovo
Ale nějak ty řeči už nedávám.

No ked ju uz mate aj odchovnenu tak by ste fenku nakryt mohli, tie najvecsie naklady uz mate za sebou.

bery25 napsal(a):
No ked ju uz mate aj odchovnenu tak by ste fenku nakryt mohli, tie najvecsie naklady uz mate za sebou.

Tak s tím bych tak úplně nesouhlasila. Vyhledání krycího psa, vystavení krycího listu, stanovení krycích dnů vetem, cesta xkrát za psem, poplatek za krytí, ultrazvuk, náklady na cestování k vetovi, zvýšené nároky na kvalitu i množství krmení březí a kojící feny, u prvního vrhu pořízení porodní bedny, ohrádky na štěnda, veterinární kontrola po porodu (pokud šlo vše hladce, jinak další náklady na veta), zvýšené náklady na hygienu "odchovny", ať je kdekoliv (čistící a prací prostředky, spotřeba energie na praní, topení štěňátkům, příp. nákup jednorázových podložek atd.), kvalitní krmení pro štěňata, opakované odčervení feny i štěňat, očkování, čipování, pas, kontrola vrhu, vystavení PP. Určitě jsem ještě něco vynechala. Samozřejmě, že náklady se budou různit u čivavy a bernardýnky . Ale plno lidí si neuvědomí, co to vše obnáší, když chcete kvalitně odchovat štěňátka.

Vsetkym tym som si nedavno presiel , ale ked uz investujete do kupy steniatka, vystavy, klubove, bonitacku, rengeny, vsetku tu starostlivost, tak nakryt by som odporucal, tie malicke za to stoja, aj tie vsetky starosti okolo toho.

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

Este jedna.

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

bery25 napsal(a):
No ked ju uz mate aj odchovnenu tak by ste fenku nakryt mohli, tie najvecsie naklady uz mate za sebou.

Nemáme a ani nehodláme .

bery25 napsal(a):
Este jedna.

Nádhera. Při 5 miminech to ještě jde, naše 11 hlavá rota ničitelů nám udělala ze zahrady tankodrom a z domu zmizelo vše, co nebylo přibité nebo nevážilo aspoň 10 kg!

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

Lorie161 napsal(a):
Nemáme a ani nehodláme .

Ok, je to samozrejme len na vas.

conie napsal(a):
Nádhera. Při 5 miminech to ještě jde, naše 11 hlavá rota ničitelů nám udělala ze zahrady tankodrom a z domu zmizelo vše, co nebylo přibité nebo nevážilo aspoň 10 kg!

No to je supeeer, to vam verim, mal som uz aj 9, ten jeden malicky to sleduje len zdialky, ako svorka levov , co ste im take dobre dali.

bery25 napsal(a):
No to je supeeer, to vam verim, mal som uz aj 9, ten jeden malicky to sleduje len zdialky, ako svorka levov , co ste im take dobre dali.

Dostali syrové mleté hovězí se žloutkem a ten malý mimo, to byl takový individualista, že dostával většinou do vlastní malé misky.

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

Takze barfujete, presne preto to robime, nadherne fotky a samozrejme steniatka

bery25 napsal(a):
Takze barfujete, presne preto to robime, nadherne fotky a samozrejme steniatka

Tak po zkušenostech s novými majiteli učím svoje štěnda úplně na vše - granule, vařená, syrové, konzervy, prostě co nejpestřejší, aby jim pak neublížilo, když někdo z rodiny nových majitelů jim podstrčí "něco dobrého". Takto má každý pak možnost si zvolit, jak bude pejska krmit. Dospěláci mají ráno granule, večer syrové, už po několik let a naprostá spokojenost.

bhk napsal(a):
Ono teda ani není tak úplně fér, když se řekne, že ten a ten chovatel prodal starou fenu, která mu již neodrodí a je proto haj.l a špatný člověk/chovatel..Protože takový člověk má mnohdy psů vícero a pokud se chce někam pohnout v rámci chovu a chce nadále úspěšně chovat a nemá zahradu, dům nafukovací...tak je prostě i pro tu 9ti letou fenu například lepší nový majitel, který si ji ustele do postele, bude se jí věnovat, více na ni nechovat, bude mu více vyhovovat, že má staršího již naučeného vychovaného psa.. A CHOVATEL tak může tu svoji vizi posunout zase o kousek dál, třeba. Primárně to není zkrátka o tom, že kdo se zbaví starší feny/psa je zloduch.
Chovatelé to vědí - majitelé jednoho mazla to asi nikdy nepochopí.

Prodat 9 letou fenku nebo starší je prasárna, to slušný chovatel nedělá. Řekněme, když prodá třeba 5 letou fenku, která je u malých a středních plemen ještě dost mladá a vhodné i někoho, kdo třeba s chovem začíná pro další chov a snáze si jako mladá zvykne na změnu. Ale prodávat (nebo darovat) 9 ti letou důchodkyni na které již nelze chovat s PP je prasárna a slušný chovatel to už v tomto věku neudělá. Mám doma 9 a 11 a 12 leté důchodkyně, kterých už bych se nezbavil, ty by si jinde nezvykly. Takže slušný chovatel má doma i feny a psy důchodového věku - podle toho se pozná dobrý chovatel.

bilusik napsal(a):
Prodat 9 letou fenku nebo starší je prasárna, to slušný chovatel nedělá. Řekněme, když prodá třeba 5 letou fenku, která je u malých a středních plemen ještě dost mladá a vhodné i někoho, kdo třeba s chovem začíná pro další chov a snáze si jako mladá zvykne na změnu. Ale prodávat (nebo darovat) 9 ti letou důchodkyni na které již nelze chovat s PP je prasárna a slušný chovatel to už v tomto věku neudělá. Mám doma 9 a 11 a 12 leté důchodkyně, kterých už bych se nezbavil, ty by si jinde nezvykly. Takže slušný chovatel má doma i feny a psy důchodového věku - podle toho se pozná dobrý chovatel.

Nemůžu s vámi souhlasit. Dobrý chovatel se pozná podle VÝSLEDKŮ. Jako v každé jiné činnosti. Pokud odchovává štěňata, která mají úspěchy na výstavách, v práci, jeho štěňata jsou žádaná - dokáže ve svém chovu udržet požadované vlastnosti plemene, pak je dobrý chovatel. Lidi si rádi k němu jezdí po léta pro štěňata a nepotřebuje k tomu ani nějaké bombastické www stránky ani FB. Znám takové chovatele.
Na západě už před mnoha lety patřily k významným chovatelským stanicím ty velké, kdy chovatel svůj chov řídil metodicky, ale o psy se mu staral placený personál. Asi tam měl své oblíbence, ale jinak si nijakou vazbu k těm psům nedělal. Dělal samozřejmě tvrdou selekci, což se dnes - bohužel - nedělá a chová se na kde čem, podle toho také chov mnohých plemen vypadá.
Další věcí je, v jakých podmínkách má chovatel ten svůj chov. Ovšem smradlaví psi z kotce, kde stojí 10 cm ve vlastních výkalech, s neudržovanou a od výkalů zničenou srstí, tak ti asi nebudou mít úspěchy nikde. S pracovními psy samozřejmě musí cvičit, musí být tudíž i dobře socializovaní. Součástí jeho chovu je to, že musí své feny ukazovat - jezdit po výstavách, zkouškách, soutěžích, a to po celý produktivní život feny. Protože dobrou vizitkou chovatele je, když jeho stará fena zvítězí ve třídě veteránů, odvede dobrý výkon na soutěži v konkurenci mladých zvířat, takže její výkonnost je celoživotní a ne, že jednou někde zazáří jako meteor..., aby bylo vidět, že ty feny mají svojí hodnotu a právě od takových chtějí lidi štěně. Aby bylo také patrné, že svoje dobré vlastnosti ta fena předává dál, tudíž, když má co nejvíce kvalitních potomků, to je vizitka chovatele. Takže v zájmu chovatele je, aby měl své feny v pořádku v dobrých podmínkách. Konec konců chodí k němu mraky zájemců, takže to, že má chov v "bor-delu" by se rozkřiklo hodně rychle a určitě by ho někdo brzy udal na veterině a neprospělo by to jeho dobrému jménu.
A poslední věc: staré feny. Jak už jsem napsala: neodsuzuji to, když někdo dá starou fenu do dobrých rukou, čas i prostory chovatele nejsou nafukovací. Feny mají hezké stáří, protože na lepší (ležení v posteli, vycházky každý den) si zvyknou rychle. Tím spíš, pokud chovatel má více fen, tak opravdu nevzniká mezi ním a fenou takové pouto, jako když někdo je sám a má jediného psa.
Ti, co tohle nejvíc odsuzují, prostě nejsou žádní chovatelé a proto to nemohou pochopit. Jsou to "jen" milovníci psů, věc posuzují čistě z lidského emocionálního hlediska.

koňadra napsal(a):
Nemůžu s vámi souhlasit. Dobrý chovatel se pozná podle VÝSLEDKŮ. Jako v každé jiné činnosti. Pokud odchovává štěňata, která mají úspěchy na výstavách, v práci, jeho štěňata jsou žádaná - dokáže ve svém chovu udržet požadované vlastnosti plemene, pak je dobrý chovatel. Lidi si rádi k němu jezdí po léta pro štěňata a nepotřebuje k tomu ani nějaké bombastické www stránky ani FB. Znám takové chovatele.
Na západě už před mnoha lety patřily k významným chovatelským stanicím ty velké, kdy chovatel svůj chov řídil metodicky, ale o psy se mu staral placený personál. Asi tam měl své oblíbence, ale jinak si nijakou vazbu k těm psům nedělal. Dělal samozřejmě tvrdou selekci, což se dnes - bohužel - nedělá a chová se na kde čem, podle toho také chov mnohých plemen vypadá.
Další věcí je, v jakých podmínkách má chovatel ten svůj chov. Ovšem smradlaví psi z kotce, kde stojí 10 cm ve vlastních výkalech, s neudržovanou a od výkalů zničenou srstí, tak ti asi nebudou mít úspěchy nikde. S pracovními psy samozřejmě musí cvičit, musí být tudíž i dobře socializovaní. Součástí jeho chovu je to, že musí své feny ukazovat - jezdit po výstavách, zkouškách, soutěžích, a to po celý produktivní život feny. Protože dobrou vizitkou chovatele je, když jeho stará fena zvítězí ve třídě veteránů, odvede dobrý výkon na soutěži v konkurenci mladých zvířat, takže její výkonnost je celoživotní a ne, že jednou někde zazáří jako meteor..., aby bylo vidět, že ty feny mají svojí hodnotu a právě od takových chtějí lidi štěně. Aby bylo také patrné, že svoje dobré vlastnosti ta fena předává dál, tudíž, když má co nejvíce kvalitních potomků, to je vizitka chovatele. Takže v zájmu chovatele je, aby měl své feny v pořádku v dobrých podmínkách. Konec konců chodí k němu mraky zájemců, takže to, že má chov v "bor-delu" by se rozkřiklo hodně rychle a určitě by ho někdo brzy udal na veterině a neprospělo by to jeho dobrému jménu.
A poslední věc: staré feny. Jak už jsem napsala: neodsuzuji to, když někdo dá starou fenu do dobrých rukou, čas i prostory chovatele nejsou nafukovací. Feny mají hezké stáří, protože na lepší (ležení v posteli, vycházky každý den) si zvyknou rychle. Tím spíš, pokud chovatel má více fen, tak opravdu nevzniká mezi ním a fenou takové pouto, jako když někdo je sám a má jediného psa.
Ti, co tohle nejvíc odsuzují, prostě nejsou žádní chovatelé a proto to nemohou pochopit. Jsou to "jen" milovníci psů, věc posuzují čistě z lidského emocionálního hlediska.

V tom případě je mi milejší chovatelka Fifinky skoro jorka, co odchová pár vrhů na gauči.
Naštěstí existují i malé CHS s jednou fenou, tam bych hledala štěně já.

To co jste popsala je jen lepší množírna.

"...Ti, co tohle nejvíc odsuzují, prostě nejsou žádní chovatelé a proto to nemohou pochopit. Jsou to "jen" milovníci psů, věc posuzují čistě z lidského emocionálního hlediska..."

Znám ale chovatele, kteří to berou i z lidského hlediska a nemyslím si, že je to špatně.
Ale neodsuzuju. Záleží na povaze feny a zda by ten člověk, kterému bych ji svěřila, byl velice dobrý známý a mohla bych mu věřit. Určitě je to pro chovatele velké omezení, když musí navíc pečovat o několik fen trpících neduhy seniorů a do toho se ještě věnovat výcviku a chovu. To může zvládnout jedině člověk, který to má na plný úvazek a nechodí do práce.

bilusik napsal(a):
Prodat 9 letou fenku nebo starší je prasárna, to slušný chovatel nedělá. Řekněme, když prodá třeba 5 letou fenku, která je u malých a středních plemen ještě dost mladá a vhodné i někoho, kdo třeba s chovem začíná pro další chov a snáze si jako mladá zvykne na změnu. Ale prodávat (nebo darovat) 9 ti letou důchodkyni na které již nelze chovat s PP je prasárna a slušný chovatel to už v tomto věku neudělá. Mám doma 9 a 11 a 12 leté důchodkyně, kterých už bych se nezbavil, ty by si jinde nezvykly. Takže slušný chovatel má doma i feny a psy důchodového věku - podle toho se pozná dobrý chovatel.

No, řekla bych, že může být dobrý chovatel, ale lidsky... to už je horší.
A myslím si, že to lidské emocionální hledisko, jak píše koňadra je prostě důležité.

Já mám prostě problém celkově s filozofií takového, asi typického chovatelství.
Mám v kotcích spoustu fen, chovám, vystavuji, staré feny dávám pryč, aby bylo místo pro nové... sice se o ně starám a věnuji se jim, ale dát starého psa, který mi už k "ničemu" není pryč je prostě špatně.

Vím, že často jdou ti psi do lepšího, ale prostě podle mě je to celé špatně. Svět by stejně o nic nepřišel, kdyby se chovalo méně na všech frontách a lépe se ke psům chovalo. Pokud by se celkový stav psů ztenčil na polovinu, pořád by jich bylo až dost.
No ale to už je trochu jiná debata.

Nikdy, za ziadnych okolnsti by som nedal 9 a viac rocneho psa niekomu inemu, hoci ako by sa o nich vedel postarat, proste tam sa uz musi vytvorit nejaky pozitivny vztah, ked nie, nieco je spatne, zle

sufle napsal(a):
No, řekla bych, že může být dobrý chovatel, ale lidsky... to už je horší.
A myslím si, že to lidské emocionální hledisko, jak píše koňadra je prostě důležité.

Já mám prostě problém celkově s filozofií takového, asi typického chovatelství.
Mám v kotcích spoustu fen, chovám, vystavuji, staré feny dávám pryč, aby bylo místo pro nové... sice se o ně starám a věnuji se jim, ale dát starého psa, který mi už k "ničemu" není pryč je prostě špatně.

Vím, že často jdou ti psi do lepšího, ale prostě podle mě je to celé špatně. Svět by stejně o nic nepřišel, kdyby se chovalo méně na všech frontách a lépe se ke psům chovalo. Pokud by se celkový stav psů ztenčil na polovinu, pořád by jich bylo až dost.
No ale to už je trochu jiná debata.

Dle mého, pokud chovatel napíše, že "starý pes jde od něj do lepšího", tak je asi něco špatně.
Život je klikatý, stát se může hodně, ale tady to bylo myšleno jako běžná věc, ne jako životní klička.

Janae napsal(a):
Dle mého, pokud chovatel napíše, že "starý pes jde od něj do lepšího", tak je asi něco špatně.
Život je klikatý, stát se může hodně, ale tady to bylo myšleno jako běžná věc, ne jako životní klička.

Co když není nic špatně? A starý pes jde od chovatele, kde žil na dvoře, v kotci (a to nemyslím, že mě špatný život) jako jedináček do domku či do bytu.

Janae napsal(a):
V tom případě je mi milejší chovatelka Fifinky skoro jorka, co odchová pár vrhů na gauči.
Naštěstí existují i malé CHS s jednou fenou, tam bych hledala štěně já.

To co jste popsala je jen lepší množírna.

Já sama bych starého psa z domu nedala (vždyť mám jenom 2 -3), ale štěně hledám vždy přesně v takové chovce, co popisovala koňadra.
Takový chovatel je dostatečně známý a je pod drobnohledem okolí, které je zatraceně přísné, o tom není pochyb. Aby chovatel obstál v konkurenci dlouhodobě, musí tomu obětovat vše. Vybudování dobrého jména je složitý, mnohaletý proces, ale přijít o něj lze snadno a velmi rychle. Proto obdivuju každého, kdo je schopný se na té špici udržet. Pro mě je neméně důležité vědět, jak se chovatel věnuje i nadále svým odchovům a jejich majitelům, což opět lze u známých chovatelů vysledovat velmi snadno.
Protože mám poměrně jasnou představu, jakého psa bych chtěla mít (exteriérově i pracovně), pro štěně si jdu právě do takové velké chovky, a ne do CHS s jednou fenkou a jedním vrhem, o "Fifince skorojorkovi s pár vrhy na gauči" ani nemluvím.
-
Mimochodem, právě taková Fifinka je ta "lepší množírna", o které píšete.

Zpět k tématu: Když jsem vybírala PP psa polopracovního plemene ale jen jako společníka, zajela jsem si na bonitaci a jeden pracovní víkend. Tam jsem se pobavila s lidma okolo, zeptala jsem se, od koho vzít a od koho ne a proč. V každém klubu jsou obvykle nejméně dvě znepřátelené sekce, pokud trefíte zástupce obou, máte šanci se dozvědět různé "drby". Člověk se tam taky dozví, který chovatel preferuje povahu, který vzhled nebo sport, kdo výsledky tak trochu upravuje, které linie případně trpí nějakými chorobami.. Např. v té době na první pohled nejlepší stanice těžila z jedné kvalitní feny, jejíž potomci byli sportovně i výstavně úspěšní. Aktuálně nakrytá fena byla ale naopak spíš nekvalitní, psychicky labilní a zbonitovaná jen díky schopnostem majitelky (předsedkyně klubu). Pak jsem tam narazila na poradkyni chovu, která mi docela podrobně popsala aktuální vrhy a co od kterých spojení asi tak čekat. Kritická uměla být třeba i ke své feně, takže jsem jí věřila... Nakonec jsem si jednu CHS vybrala a ještě se sešla s majitelkou štěněte z předchozího vrhu a to rozhodlo. Rozhodně nelituju času, který jsem tomu věnovala, chs skutečně poskytla perfektní chovatelský servis, v chovu důraz na zdraví a povahu. Díky tomu mám doma pohodového téměř 14letého parťáka, se kterým jsme na našich toulkách strávili hromadu krásných chvil.

jazzinka napsal(a):
Zpět k tématu: Když jsem vybírala PP psa polopracovního plemene ale jen jako společníka, zajela jsem si na bonitaci a jeden pracovní víkend. Tam jsem se pobavila s lidma okolo, zeptala jsem se, od koho vzít a od koho ne a proč. V každém klubu jsou obvykle nejméně dvě znepřátelené sekce, pokud trefíte zástupce obou, máte šanci se dozvědět různé "drby". Člověk se tam taky dozví, který chovatel preferuje povahu, který vzhled nebo sport, kdo výsledky tak trochu upravuje, které linie případně trpí nějakými chorobami.. Např. v té době na první pohled nejlepší stanice těžila z jedné kvalitní feny, jejíž potomci byli sportovně i výstavně úspěšní. Aktuálně nakrytá fena byla ale naopak spíš nekvalitní, psychicky labilní a zbonitovaná jen díky schopnostem majitelky (předsedkyně klubu). Pak jsem tam narazila na poradkyni chovu, která mi docela podrobně popsala aktuální vrhy a co od kterých spojení asi tak čekat. Kritická uměla být třeba i ke své feně, takže jsem jí věřila... Nakonec jsem si jednu CHS vybrala a ještě se sešla s majitelkou štěněte z předchozího vrhu a to rozhodlo. Rozhodně nelituju času, který jsem tomu věnovala, chs skutečně poskytla perfektní chovatelský servis, v chovu důraz na zdraví a povahu. Díky tomu mám doma pohodového téměř 14letého parťáka, se kterým jsme na našich toulkách strávili hromadu krásných chvil.

parádní přístup, to vážně obdivuju!

Janae napsal(a):
Dle mého, pokud chovatel napíše, že "starý pes jde od něj do lepšího", tak je asi něco špatně.
Život je klikatý, stát se může hodně, ale tady to bylo myšleno jako běžná věc, ne jako životní klička.

Nevím, proč by mělo být něco špatně. Když chovatel má psy v kotcích, tak ti psi nic jiného neznají a jsou tam spokojeni. Nikdo, ani pes, ani člověk, nemohou být nespokojeni a toužit po něčem, co neznají, co nevědí, že existuje. Kolik primitivních kmenů žije ještě dnes zapomenuto někde v džungli - bez koupelny, televize, internetu... a chybí jim to?
Když se pes dostane z kotce do domu a je se svým majitelem v neustálém kontaktu, tak to asi jde do lepšího ne? Ale není možné říct, že předtím se měl špatně. To je zase jen náš lidský pohled.

Janae napsal(a):
V tom případě je mi milejší chovatelka Fifinky skoro jorka, co odchová pár vrhů na gauči.
Naštěstí existují i malé CHS s jednou fenou, tam bych hledala štěně já.

To co jste popsala je jen lepší množírna.

Protože asi nemáte žádné velké chovatelské ambice, hledáte štěně u někoho, kdo má pár vrhů na gauči. Chcete psa jako kamaráda, to je v pořádku. Co z toho spojení vyleze, je vždycky jedna neznámá.
Pokud ale hledám něco, kde chci mít alespoň nějakou naději, že budu mít zvíře úspěšné výstavně, pracovně, že bude dalším přínosem pro můj chov, tak určitě nepůjdu pro štěně někam, kde jde jen o nahodilé spojení. Půjdu k letitému chovateli, o kterém vím, že tomu rozumí, ví, proč kryje tu fenu tím či oním psem a co od toho očekává. Nakolik se mu to plní vidím zase u jeho odchovů - že se umísťují na předních místech. Tam mám jakousi naději (jistota není nikdy), že ten pes bude nejen kamarád, ale splní i moje chovatelské cíle.
Prostě existuje rozdíl mezi chovatelem a milovníkem psů. Každý holt má na něco, každého baví něco jiného. Ale kdyby nebylo těch chovatelů, pak byste možná neměla ani kam zajet pro štěně od té jedné Fifinky.

Co je chov a co už je množírna, na to téma tady byla už řada diskusí, odpověď není jednoduchá, ale to bychom se dostali už od tématu jinam.

koňadra napsal(a):
Nevím, proč by mělo být něco špatně. Když chovatel má psy v kotcích, tak ti psi nic jiného neznají a jsou tam spokojeni. Nikdo, ani pes, ani člověk, nemohou být nespokojeni a toužit po něčem, co neznají, co nevědí, že existuje. Kolik primitivních kmenů žije ještě dnes zapomenuto někde v džungli - bez koupelny, televize, internetu... a chybí jim to?
Když se pes dostane z kotce do domu a je se svým majitelem v neustálém kontaktu, tak to asi jde do lepšího ne? Ale není možné říct, že předtím se měl špatně. To je zase jen náš lidský pohled.

To snad nemyslite vazne, takze ked nejaky blbec kupi stena a zatvori ho do kotca alebo na retaz na celi zivot, tak je to v poriadku lebo pes ine v zivote nic nepoznal, ved to je tyranie psa, mate zvlaste predstavi o vychove psa, alebo ospravedlnujete neospravedlnitelne , Ale není možné říct, že předtím se měl špatně-urcite sa mal spatne, a jak spatne

"Co z toho spojení vyleze, je vždycky jedna neznámá.
Pokud ale hledám něco, kde chci mít alespoň nějakou naději, že budu mít zvíře úspěšné výstavně, pracovně, že bude dalším přínosem pro můj chov, tak určitě nepůjdu pro štěně někam, kde jde jen o nahodilé spojení. Půjdu k letitému chovateli, o kterém vím, že tomu rozumí, ví, proč kryje tu fenu tím či oním psem a co od toho očekává"
ale tohle přeci není o počtu chovných fen a množství štěňat, u "mého" plemene ani náhodou...

koňadra napsal(a):
Nemůžu s vámi souhlasit. Dobrý chovatel se pozná podle VÝSLEDKŮ. Jako v každé jiné činnosti. Pokud odchovává štěňata, která mají úspěchy na výstavách, v práci, jeho štěňata jsou žádaná - dokáže ve svém chovu udržet požadované vlastnosti plemene, pak je dobrý chovatel. Lidi si rádi k němu jezdí po léta pro štěňata a nepotřebuje k tomu ani nějaké bombastické www stránky ani FB. Znám takové chovatele.
Na západě už před mnoha lety patřily k významným chovatelským stanicím ty velké, kdy chovatel svůj chov řídil metodicky, ale o psy se mu staral placený personál. Asi tam měl své oblíbence, ale jinak si nijakou vazbu k těm psům nedělal. Dělal samozřejmě tvrdou selekci, což se dnes - bohužel - nedělá a chová se na kde čem, podle toho také chov mnohých plemen vypadá.
Další věcí je, v jakých podmínkách má chovatel ten svůj chov. Ovšem smradlaví psi z kotce, kde stojí 10 cm ve vlastních výkalech, s neudržovanou a od výkalů zničenou srstí, tak ti asi nebudou mít úspěchy nikde. S pracovními psy samozřejmě musí cvičit, musí být tudíž i dobře socializovaní. Součástí jeho chovu je to, že musí své feny ukazovat - jezdit po výstavách, zkouškách, soutěžích, a to po celý produktivní život feny. Protože dobrou vizitkou chovatele je, když jeho stará fena zvítězí ve třídě veteránů, odvede dobrý výkon na soutěži v konkurenci mladých zvířat, takže její výkonnost je celoživotní a ne, že jednou někde zazáří jako meteor..., aby bylo vidět, že ty feny mají svojí hodnotu a právě od takových chtějí lidi štěně. Aby bylo také patrné, že svoje dobré vlastnosti ta fena předává dál, tudíž, když má co nejvíce kvalitních potomků, to je vizitka chovatele. Takže v zájmu chovatele je, aby měl své feny v pořádku v dobrých podmínkách. Konec konců chodí k němu mraky zájemců, takže to, že má chov v "bor-delu" by se rozkřiklo hodně rychle a určitě by ho někdo brzy udal na veterině a neprospělo by to jeho dobrému jménu.
A poslední věc: staré feny. Jak už jsem napsala: neodsuzuji to, když někdo dá starou fenu do dobrých rukou, čas i prostory chovatele nejsou nafukovací. Feny mají hezké stáří, protože na lepší (ležení v posteli, vycházky každý den) si zvyknou rychle. Tím spíš, pokud chovatel má více fen, tak opravdu nevzniká mezi ním a fenou takové pouto, jako když někdo je sám a má jediného psa.
Ti, co tohle nejvíc odsuzují, prostě nejsou žádní chovatelé a proto to nemohou pochopit. Jsou to "jen" milovníci psů, věc posuzují čistě z lidského emocionálního hlediska.

Z odborného hlediska souhlasím jak jste popsala úspěšného chovatele, ale z lidského hlediska s Vámi nemohu souhlasit dát pryč starou fenu nebo psa. Chovám psy mnoho let s přestávkami, ale nikdy bych toto neudělala a jak jsem zde už psala díky Bohu jsem se se žádným takovým chovatelem nesetkala který by dal pryč starého psa. Naopak mě potěší když mi řeknou tady máme důchodce a mezi nimi pobíhá mládež. To co popisujete je už chov pro peníze, to at se na mě nikdo nezlobí, ale je to tak. Znám pár lidíé které chov psů živí. Je to věc názoru, já bych asi touto cestou nemohla jít, ale pokud se psi mají dobře a je o ně pečováno až do konce života je věc osobního postoje,.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Z odborného hlediska souhlasím jak jste popsala úspěšného chovatele, ale z lidského hlediska s Vámi nemohu souhlasit dát pryč starou fenu nebo psa. Chovám psy mnoho let s přestávkami, ale nikdy bych toto neudělala a jak jsem zde už psala díky Bohu jsem se se žádným takovým chovatelem nesetkala který by dal pryč starého psa. Naopak mě potěší když mi řeknou tady máme důchodce a mezi nimi pobíhá mládež. To co popisujete je už chov pro peníze, to at se na mě nikdo nezlobí, ale je to tak. Znám pár lidíé které chov psů živí. Je to věc názoru, já bych asi touto cestou nemohla jít, ale pokud se psi mají dobře a je o ně pečováno až do konce života je věc osobního postoje,.

Uplne s vami suhlasim, a nie zbavit sa psa pre vek.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
"Co z toho spojení vyleze, je vždycky jedna neznámá.
Pokud ale hledám něco, kde chci mít alespoň nějakou naději, že budu mít zvíře úspěšné výstavně, pracovně, že bude dalším přínosem pro můj chov, tak určitě nepůjdu pro štěně někam, kde jde jen o nahodilé spojení. Půjdu k letitému chovateli, o kterém vím, že tomu rozumí, ví, proč kryje tu fenu tím či oním psem a co od toho očekává"
ale tohle přeci není o počtu chovných fen a množství štěňat, u "mého" plemene ani náhodou...

Ale ani sa neda s prilis velkou pravdepodobnostou vybrat psa vhodneho na pracu Obcas to vyjde, obcas nie, ale vacsina ludi okolo plemena sa zhoduje ze nic take ako pracovny chov neexistuje.

bery25 napsal(a):
To snad nemyslite vazne, takze ked nejaky blbec kupi stena a zatvori ho do kotca alebo na retaz na celi zivot, tak je to v poriadku lebo pes ine v zivote nic nepoznal, ved to je tyranie psa, mate zvlaste predstavi o vychove psa, alebo ospravedlnujete neospravedlnitelne , Ale není možné říct, že předtím se měl špatně-urcite sa mal spatne, a jak spatne

Musíte si nejprve přečíst všechny moje příspěvky a ne zjednodušovat. To, že někteří chovatelé mají psi v kotcích, přece neznamená, že jsou tam 24/7. Dobrý chovatel musí svá zvířata ukazovat na výstavách a zkouškách, takže musí socializovat, cvičit, udržovat psy v kondici - a to fakt v kotci nedocílí. Akorát v noci, když je v práci, když se psům nemůže věnovat, tak prostě jsou v kotci a ne v bytě nebo posteli.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Z odborného hlediska souhlasím jak jste popsala úspěšného chovatele, ale z lidského hlediska s Vámi nemohu souhlasit dát pryč starou fenu nebo psa. Chovám psy mnoho let s přestávkami, ale nikdy bych toto neudělala a jak jsem zde už psala díky Bohu jsem se se žádným takovým chovatelem nesetkala který by dal pryč starého psa. Naopak mě potěší když mi řeknou tady máme důchodce a mezi nimi pobíhá mládež. To co popisujete je už chov pro peníze, to at se na mě nikdo nezlobí, ale je to tak. Znám pár lidíé které chov psů živí. Je to věc názoru, já bych asi touto cestou nemohla jít, ale pokud se psi mají dobře a je o ně pečováno až do konce života je věc osobního postoje,.

Chov pro peníze ne, Koňadře asi jde o uchování/vylepšení plemene, baví ji práce se psem, její mají různé zkoušky, hlídá si genetiku povahy...Je to chovatel, ne mazlíčkář.
Dle mého je tento přístup vhodný třeba u králíků, papoušků nebo morčat (a dalšího zvířectva), ale u psů ho jako moc vhodný nevidím. Určitě má výborná štěňata, ale celé mi to mi přijde moc odosobněný.

Vidím do podobné kočičí CHS, kočky je dost slušně živí, dá se říct, že je to celosvětově známá CHS, mají podobný přístup jako Koňadra, akorát oni z toho mají i slušné peníze. Kočky se mají výborně, nesedí ve voliérách, seniory vykastrují a prodaj dál, ale i tak, prostě jsem měkkosrdcatá a celé mi to přijde víc o byznyse a genetice než o kočkách.

L(phi) napsal(a):
Ale ani sa neda s prilis velkou pravdepodobnostou vybrat psa vhodneho na pracu Obcas to vyjde, obcas nie, ale vacsina ludi okolo plemena sa zhoduje ze nic take ako pracovny chov neexistuje.

Sice moc nevím, jak to jako reakci na můj příspěvek myslíš, ale o tom, zda existují psi vhodní na práci (tady - jakou?) a zda existuje či ne pracovní chov-linie, by se dalo velmi polemizovat...

koňadra napsal(a):
Nevím, proč by mělo být něco špatně. Když chovatel má psy v kotcích, tak ti psi nic jiného neznají a jsou tam spokojeni. Nikdo, ani pes, ani člověk, nemohou být nespokojeni a toužit po něčem, co neznají, co nevědí, že existuje. Kolik primitivních kmenů žije ještě dnes zapomenuto někde v džungli - bez koupelny, televize, internetu... a chybí jim to?
Když se pes dostane z kotce do domu a je se svým majitelem v neustálém kontaktu, tak to asi jde do lepšího ne? Ale není možné říct, že předtím se měl špatně. To je zase jen náš lidský pohled.

Pani konadra, precitajte si to co ste predtym napisala vy, a ked treba aj dvakrat, Když chovatel má psy v kotcích, tak ti psi nic jiného neznají a jsou tam spokojeni.myslim ze spokojny urcite nie ziadne vystavy, socializacia, cvicenie a kondicia psa uz vobec nie, odkial by ju nabral s kotca, ten posledny prispevok je uz ine, aj ja mam psov neiekdy v kotercu, ked viem ze ide burka, alebo sa navsteva vyslovene boji psov, inak su stale na dvore.

bery25 napsal(a):
Pani konadra, precitajte si to co ste predtym napisala vy, a ked treba aj dvakrat, Když chovatel má psy v kotcích, tak ti psi nic jiného neznají a jsou tam spokojeni.myslim ze spokojny urcite nie ziadne vystavy, socializacia, cvicenie a kondicia psa uz vobec nie, odkial by ju nabral s kotca, ten posledny prispevok je uz ine, aj ja mam psov neiekdy v kotercu, ked viem ze ide burka, alebo sa navsteva vyslovene boji psov, inak su stale na dvore.

Ježíš, to, že jsou v kotci, jsem myslela v tomto příspěvku jen jako způsob ustájení, kdybyste si přečetl můj příspěvek předtím, tak tam jsem přece psala, že se psy musí i cvičit, socializovat..., aby měl výsledky, přece to nebudu opakovat v každém příspěvku.

Jasne, zle ste to napisala, a ja som to zle pochopil, uz to nechajme, nic sa nestalo

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Sice moc nevím, jak to jako reakci na můj příspěvek myslíš, ale o tom, zda existují psi vhodní na práci (tady - jakou?) a zda existuje či ne pracovní chov-linie, by se dalo velmi polemizovat...

Tak, ze u nas sice nie su velkochovatelia, ale ani nebadam nejaku velku sancu vybrat si stenucha na pracu s malou sancou ze sa spalim.
Ono s 1 vrhom za 2 roky tych malinko chovatelov ktorym ide aj o pracovnu/sportovu vyuzitelnost psa moc vody nenamutia.

Pre mna je vhodny pes na pracu taky, ktory to s mierne nadpriemernym figurantom a priemernym psovodom dotiahne na trojky. Alebo ktory je pouzitelny v praxi - u zachranarov splni atest, moze robit pachoveho specialistu u policie etc.
Jasne ze existuju vhodni psi, aj ich poznam. Ale nezda sa mi ze by boli pracovne linie do ktorych ked siahnes, tak mas velku sancu ze bude pes "vhodny". Skor co sledujem tak to byva tak, ze z vrhu niektory pes maka a iny proste nekuse ani ked sa dost snazi cele okolie.

Janae napsal(a):
Chov pro peníze ne, Koňadře asi jde o uchování/vylepšení plemene, baví ji práce se psem, její mají různé zkoušky, hlídá si genetiku povahy...Je to chovatel, ne mazlíčkář.
Dle mého je tento přístup vhodný třeba u králíků, papoušků nebo morčat (a dalšího zvířectva), ale u psů ho jako moc vhodný nevidím. Určitě má výborná štěňata, ale celé mi to mi přijde moc odosobněný.

Vidím do podobné kočičí CHS, kočky je dost slušně živí, dá se říct, že je to celosvětově známá CHS, mají podobný přístup jako Koňadra, akorát oni z toho mají i slušné peníze. Kočky se mají výborně, nesedí ve voliérách, seniory vykastrují a prodaj dál, ale i tak, prostě jsem měkkosrdcatá a celé mi to přijde víc o byznyse a genetice než o kočkách.

Ono holt psíčkaření a chovatelství jsou protínající se množiny, ovšem ani zdaleka to není to samé a pokud se bavíme o chovu na špičkové úrovni, tak to s psíčkařením má společného jen málo. stejně tak to platí i u těch koček. prostě pokud se bavíme o chovatelství, tak je to o té genetice, a na to je potřeba více než jedno zvíře, a protože zdroje ani prostor žádného člověka není nevyčerpatelný, z hlediska genetiky důchodce už jen zabírá místo. proto v chovatelské stanici dožívají jen srdcové záležitosti. nehledě na to, že zrovna u těch koček některým kočkám vyhovuje být jedináčkem v domácnosti a takový chovatelský důchod jako jedináček, byť u někoho jiného, jim plně vyhovuje.

Lphí, to si myslím, že bychom se už musely bavit o konkrétním plemeni.

Podle me pokud k chovu patri socializace, vycvik, vystavy, zkousky, veterinarni pece tak samozrejme i pece o seniora a jeho dustojny odchod. Chovatel/zuslechtovatel by mel vedet jak jeho zvirata starnou a co je ve stari nejvice trapi, pokud presune po reprodukcnim veku zvire pryc, tak vi prd o podstatne casti zivota. A jestli chovatel nema prostredky na peci o sve seniory, tak at nemnozi, psu je dost.
Mam psa z velke chs a tam seniori dozivaji, takze diky tomu vim kdy umrela jeho maminka i teticka a vim v jake byly kondici. (potvrdila jsem si ze muj pes je na tom dobre a jeho predci se dozily pekneho veku).

sh napsal(a):
Podle me pokud k chovu patri socializace, vycvik, vystavy, zkousky, veterinarni pece tak samozrejme i pece o seniora a jeho dustojny odchod. Chovatel/zuslechtovatel by mel vedet jak jeho zvirata starnou a co je ve stari nejvice trapi, pokud presune po reprodukcnim veku zvire pryc, tak vi prd o podstatne casti zivota. A jestli chovatel nema prostredky na peci o sve seniory, tak at nemnozi, psu je dost.
Mam psa z velke chs a tam seniori dozivaji, takze diky tomu vim kdy umrela jeho maminka i teticka a vim v jake byly kondici. (potvrdila jsem si ze muj pes je na tom dobre a jeho predci se dozily pekneho veku).

Moje řeč, prostě slušný chovatel a majitel psů nechá dožít. Zajímala by mě mentalita těchto chovatelů jak to zdůvodňují že dají pryč starého pejska. Jako že nemají místo? Nebo že nemají peníze na jeho nemoce ve stáří? Je to o lidech o jejich citu ke zvířatům a né o místě. nebo posunutí se dál jak tu bylo řečeno. V útulcích je tolik starých psů tak kdo by si vzal starého pejska jako mazlíka? To je přece hloupost. Vím co to je mít starého psa, je to smutné, když vidíte jak přestává slyšet, vidět, občas už nevyskočí na své oblíbené křeslo, už mu to venku tolik neběhá, ale je štěastný že může na sobě cítit ruku svého páníčka. Jsem zodpovědná za svého psa po celý život a budu se snažit mu udělat i důstojné stáří a pak i snadný a bezbolestný odchod z toho světa. Tak to cítím já a věřím tomu že spousta lidí se srdcem také.

Jsem chovatelka, moje CHS má celkem dobrou pověst. Momentálně mám ve vlastní smečce fen - 13 let,10 let,9 let,6 let a 2 roky. Fakt je ten, že do chovu je v současné době pouze jedna 6letá fena, která bude mít letos svůj 3. a poslední vrh. Pak budu čekat na uchovnění 2leté feny obřího plemena. Ráda bych měla třeba 3 feny v produktivním věku, ale nemám ideální podmínky rozšířit smečku - prostory, čas. Tak budu muset počkat.

Dobre ich krmite, keby ste im kupovali granule z teska uz mate o 3 feny menej , ale tak to ma byt, ked uz ich mame tak sa o nich treba postarat

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Moje řeč, prostě slušný chovatel a majitel psů nechá dožít. Zajímala by mě mentalita těchto chovatelů jak to zdůvodňují že dají pryč starého pejska. Jako že nemají místo? Nebo že nemají peníze na jeho nemoce ve stáří? Je to o lidech o jejich citu ke zvířatům a né o místě. nebo posunutí se dál jak tu bylo řečeno. V útulcích je tolik starých psů tak kdo by si vzal starého pejska jako mazlíka? To je přece hloupost. Vím co to je mít starého psa, je to smutné, když vidíte jak přestává slyšet, vidět, občas už nevyskočí na své oblíbené křeslo, už mu to venku tolik neběhá, ale je štěastný že může na sobě cítit ruku svého páníčka. Jsem zodpovědná za svého psa po celý život a budu se snažit mu udělat i důstojné stáří a pak i snadný a bezbolestný odchod z toho světa. Tak to cítím já a věřím tomu že spousta lidí se srdcem také.

A právě o to občas jde. Jsou psi, co by změnu pána nesli opravdu špatně. Předpokládám, že o takových to chovatel ví a nechá je dožít u sebe. A pak jsou psi, kteří to nocování v kotci, kde třeba dosud byli zvyklí rádi vymění za to křeslo či gauč, za tu ruku páníčka na svých zádech prakticky nonstop - byť i u někoho jiného. On často taky psí senior není nadšený, když v jeho blízkosti řádí vrh štěňat, provokují ho, on potřebuje mít svůj klid, štěňata zase prostor na běhání, hry a dostatečnou socializaci s návštěvami apod. Koho potom upřednostnit, když příjde návštěva? Nechat seniora v kotci a prcky socializovat s návštěvou? Nebo se vyprdnout na prcky, zavřít je, socializaci nechat socializací a vzít na mazlení seniora aby byl spokojen? Myslím, že jsou psi, kteří změnu pána snesou snáze než jiní a u nového páníka jako opečovávaní jedináčci jsou daleko spokojenější. Jsou taky psi, kteří by to nedali. Nelze paušalizovat. Každý chovatel by měl své psy znát a vědět kde bude jeho staroušovi líp - zda u něj - i přes to, že třeba nebude mít takové zázemí a pohodlíčko, jako by mohl mít jinde - nebo zda je to pes, který se rychle přizpůsobí a bude šťastným a spokojeným rozmazlovaným jedináčkem v jiné rodině.

Ke kritériu výběru ChS podle počtu psů, které tady bylo zmíněno - opravdový chovatel s vyšším počtem jedinců nechová nutně na každé feně po celý její život, ale selektuje, co má z jeho pohledu smysl, zatímco člověk s jednou nebo dvěma fenami často bezcílně namrská maximální možný počet vrhů. No nevím, který pes se má líp... Fena (popř. pes), která se do chov. plánů nehodí a jde sólo k dalším majitelům, nebo ta, která žije v bytě s lidmi a rodí o sto šest až do seniorského věku?

Někteří z vás to hrozně zjednodušují a psy paušálně polidšťují. Můj pes je mazel, o kterého se postarám za všech okolností. Je to jedináček, tak už to u něj funguje trochu jinak. Ne tak v početnějších smečkách, tam vazba na člověka nebývá tak silná. Psy uspokojují vzájemné vztahy, většina z nich nemusí nutně nonstop viset na páníčkovi.

Jolyha a Ollie
Přesně tak to cítím i já.
Už jsem zde napsala, že jsem ve dvou případech také darovala staré feny, a ty si jednoznačně polepšily, psychicky to zvládly výborně. Jedna šla ke kamarádovi a druhá na doporučení známého.
Na druhou stranu hodně fen u mne dožilo, nejstarší bylo více jak 15 let, jinak se dožívají tak 13-14 let. Je fakt, že jsou feny, které jsou mě jaksi bližší, ty bych prostě dát pryč nedokázala. Také mám jednu fenu, která není chovná a přesto jsem ji neprodala (jak to většinou dělám), protože má tak skvělou povahu, že to prostě nešlo, máme ji tedy "jen" na práci. A také se mně stalo, že jsem prodala roční fenku, které nenarostl zub, takže nemohla být chovná, ale u nových majitelů si jaksi nezvykla, dokonce tam onemocněla, tak jsem si ji vzala zpátky. Ta fena se stala na mně absolutně závislá, tak už jsem neměla odvahu ji prodat podruhé a měli jsme ji 13 let - taky "jen" na práci.
On je někdy těžký rozpor mezi tím, co by chovatel chtěl a co si může dovolit. Já nechovám psy primárně pro peníze, ale nepopírám, že jsem ráda, když se mě ČÁST nákladů vrátí. Je to totiž začarovaný kruh - kvůli psům mám práci na pár hodin, takže nejsem milionář, abych mohla svůj chov udržovat na úrovni jen ze své výplaty. Svoje feny vozím na výstavy a soutěže i do zahraničí, mají úspěch, takže často mám vrhy zadané před tím než se štěňata narodí. Obrací se na mne lidi opakovaně s žádostí o štěně, což je logické, když byli spokojeni. A já mám říct - nezlobte se, žádná štěňata nemám a nejméně 5 let mít nebudu, nemám co krýt, protože mám plný dvorek starých a "neproduktivních" fen a nemám místo na mladé? To je hrob každého chovatele. Navíc chovatelství je o tom, že člověka baví každý další vrh - to očekávání, jestli se štěňata povedou, těší ho každý úspěch jeho odchovanců...
Takže, kdybych měla tu možnost, klidně DARUJI některou ze svých starých fen (o které vím, že to zvládne) do jiných podmínek - k někomu, o kom vím, že mu u něj bude dobře. Jenže to je to: dát ji do dobrých rukou, a to se - z mého pohledu - hledá hodně těžko. Rozhodně ne na inzerát a rozhodně bych nedopustila, aby skončila v útulku. A to, jak tady někdo psal, že potom ztrácím kontrolu nad tím, jaké nemoci ve stáří taková fena má, kolika se dožije let..., tak to je úplná hloupost. Protože s novými majiteli jsem samozřejmě v kontaktu.

Dobrý den,
pročetla jsem si diskuzi pozorně, znám několik chovek s PP ( hodně vyhlášených ) a nesouhlasím s tím aby se staré a neproduktivní fenky posílaly dál, největší nehoráznost je, že je ještě prodají a ne že by je jen darovaly ještě nakonec co nejvíc vydělat. Tohle je prasárna, tohle je opravdu humus, pokud potřebují uvolnit místo, no nesouhlasím, ale pokud opravdu je někomu DARUJÍ do VÝBORNÝCH podmínek, no snad přimhouřím oko.
Dája.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
"...Ti, co tohle nejvíc odsuzují, prostě nejsou žádní chovatelé a proto to nemohou pochopit. Jsou to "jen" milovníci psů, věc posuzují čistě z lidského emocionálního hlediska..."

Znám ale chovatele, kteří to berou i z lidského hlediska a nemyslím si, že je to špatně.
Ale neodsuzuju. Záleží na povaze feny a zda by ten člověk, kterému bych ji svěřila, byl velice dobrý známý a mohla bych mu věřit. Určitě je to pro chovatele velké omezení, když musí navíc pečovat o několik fen trpících neduhy seniorů a do toho se ještě věnovat výcviku a chovu. To může zvládnout jedině člověk, který to má na plný úvazek a nechodí do práce.

Chovali jsme pracovní plemeno 20 let. Doma bylo cca 5-6 psů včetně jednoho importu psa krycího. Do práce se chodilo, cvičilo se o víkendech, po práci Všichni psi museli mít zkoušky, měli jsme štěňata a nikdy jsme veterány nedali na jak Vy říkáte do dobrých rukou na mazlení. Nedovedu si představit jak by si takový pes zvyknul. Jednak jsou ostřejší a zvyklý na to své teritorium a rodinu.Velké plemena se ani vysokého věku moc nedožívají, takže nevím kdo by si vzal takového psa na mazlení, Jak dlouho by trvala adaptace na nového majitele a prostředí? Když na to prostě nemám podmínky nebo finance tak to nedělám na úkor dát staré psy pryč. Je to o lidech, co člověk to jiný názor.Mám kamarádku která chová malé plemeno, úspěšná chovatelka mnoho let, doma má 9 psů od mlaďochů až po veterány, do toho štěňata a žádný problém. Výhovorky že štěňata vadí starochům je mimo mísu, staroch se vždy někam zašije aby ho mladoch neotravoval nebo si zjedná nápravu., Další přínos vidím i v tom, že staří psi vychovají mladocha. Takže za mě velké Nééé, starý pes by měl dožít u páníčka. To je můj názor.a tak to cítím.

L(phi) napsal(a):
Tak, ze u nas sice nie su velkochovatelia, ale ani nebadam nejaku velku sancu vybrat si stenucha na pracu s malou sancou ze sa spalim.
Ono s 1 vrhom za 2 roky tych malinko chovatelov ktorym ide aj o pracovnu/sportovu vyuzitelnost psa moc vody nenamutia.

Pre mna je vhodny pes na pracu taky, ktory to s mierne nadpriemernym figurantom a priemernym psovodom dotiahne na trojky. Alebo ktory je pouzitelny v praxi - u zachranarov splni atest, moze robit pachoveho specialistu u policie etc.
Jasne ze existuju vhodni psi, aj ich poznam. Ale nezda sa mi ze by boli pracovne linie do ktorych ked siahnes, tak mas velku sancu ze bude pes "vhodny". Skor co sledujem tak to byva tak, ze z vrhu niektory pes maka a iny proste nekuse ani ked sa dost snazi cele okolie.

"Pre mna je vhodny pes na pracu taky, ktory to s mierne nadpriemernym figurantom a priemernym psovodom dotiahne na trojky"

Se trosku bojim, ze takove plemeno neexistuje, kde tohle je pravidlem. Jedinci jo, ale ne plemeno.
aby to pes dotahl takhle daleko -na tom se podili i prilis mnoho nahod...

sh napsal(a):
Podle me pokud k chovu patri socializace, vycvik, vystavy, zkousky, veterinarni pece tak samozrejme i pece o seniora a jeho dustojny odchod. Chovatel/zuslechtovatel by mel vedet jak jeho zvirata starnou a co je ve stari nejvice trapi, pokud presune po reprodukcnim veku zvire pryc, tak vi prd o podstatne casti zivota. A jestli chovatel nema prostredky na peci o sve seniory, tak at nemnozi, psu je dost.
Mam psa z velke chs a tam seniori dozivaji, takze diky tomu vim kdy umrela jeho maminka i teticka a vim v jake byly kondici. (potvrdila jsem si ze muj pes je na tom dobre a jeho predci se dozily pekneho veku).

Ano, k chovu patří socializace, výcvik, výstavy, zkoušky... Tohle vše se však týká zejména psů v produktivním věku. Kolik času tedy reálně zbude na psí seniory?!

Samozřejmě, pokud jste "malochovatel" s jednou či dvěma fenami, vrhem jednou za čas a nevadí vám na pár let přerušit chovatelskou činnost, není to problém. Ale jakmile chcete svůj chov opravdu někam směřovat, musíte systematicky pracovat s podstatně širším genofondem - tj. větším počtem psů i odchovů.

Znala jsem několik CHS, kde si starší psy po ukončení chovné kariéry nechávali doma. Nicméně psi sice zůstávali, ale čas na ně ne! Přednost měli ti mladší, se kterými bylo potřeba dělat všechno to, co čem píšete - chodit na výstavy, výcvik, připravovat je na zkoušky... A senioři zůstávali bokem pozornosti i dění.

Nečekám, že běžný majitel či člověk chovající jen kvůli radosti ze štěňátek pochopí, proč někteří chovatelé "odkládají" starší či neperspektivní zvířata do náhradních rodin. A ne každý má na to povahu (já třeba také ne a proto jsem už jen obyčejným majitelem). Nicméně pokud chovatel vybírá novou rodinu odpovědně, je to často ke prospěchu zvířete.

PS k ceně: Principiálně nesouhlasím s rozdáváním zvířat zdarma - ať už jde o křížence, útulkáče nebo seniory (výjimkou je pouze darování dobře známé osobě)! Darovaný čistokrevný psí senior může svádět množitele, aby z něj ještě vytřískaly nějaké to štěně. A navíc - lidé jsou neodpovědní. Co nic nestojí, toho se s lehkým srdcem zbavují...

balisek napsal(a):
Ano, k chovu patří socializace, výcvik, výstavy, zkoušky... Tohle vše se však týká zejména psů v produktivním věku. Kolik času tedy reálně zbude na psí seniory?!

Samozřejmě, pokud jste "malochovatel" s jednou či dvěma fenami, vrhem jednou za čas a nevadí vám na pár let přerušit chovatelskou činnost, není to problém. Ale jakmile chcete svůj chov opravdu někam směřovat, musíte systematicky pracovat s podstatně širším genofondem - tj. větším počtem psů i odchovů.

Znala jsem několik CHS, kde si starší psy po ukončení chovné kariéry nechávali doma. Nicméně psi sice zůstávali, ale čas na ně ne! Přednost měli ti mladší, se kterými bylo potřeba dělat všechno to, co čem píšete - chodit na výstavy, výcvik, připravovat je na zkoušky... A senioři zůstávali bokem pozornosti i dění.

Nečekám, že běžný majitel či člověk chovající jen kvůli radosti ze štěňátek pochopí, proč někteří chovatelé "odkládají" starší či neperspektivní zvířata do náhradních rodin. A ne každý má na to povahu (já třeba také ne a proto jsem už jen obyčejným majitelem). Nicméně pokud chovatel vybírá novou rodinu odpovědně, je to často ke prospěchu zvířete.

PS k ceně: Principiálně nesouhlasím s rozdáváním zvířat zdarma - ať už jde o křížence, útulkáče nebo seniory (výjimkou je pouze darování dobře známé osobě)! Darovaný čistokrevný psí senior může svádět množitele, aby z něj ještě vytřískaly nějaké to štěně. A navíc - lidé jsou neodpovědní. Co nic nestojí, toho se s lehkým srdcem zbavují...

Já bych se chtěla zeptat chovatelů jak směřují někam chov a pokud se to týká širšího genofondu jak zde píšete. Zajímala by mě Vaše zkušenost.Z mé zkušenosti se například poslední dobou kryje jedním psem skoro celá republika, takže když pak chcete nakrýt jeho potomky zjistíte že pomalu není kým protože u každého psa se tento pes v rodokmenu objevuje. To za prvé. Za druhé...kvalitu a směřování chovu si představuji tak, že poradce chovu bude dělat záznami z bonitací u všech psů a fen a pak odborně doporučovat podle kvalit danného psa či fenu. Poradce chovu by tím pádem měl statistiku všech krycích psů co přenášejí za vady nebo které vady eliminují. To se zde nedělá, kdysi se to dělalo, nevím jaké máte zkušenosti Vy. Dnes spoustu začínajících chovatelů ale i letitých si prostě vybere krycího psa pokud možno s titulama protože se pak dobře prodávají. Za další - u jednoho plemene dokonce vím, že krycí pes byl na operaci víček v zahraničí a vesele si tu kryje a takových věcí je spousta. Můžete být pocitivý chovatel a s nejlepším vědomím chovat ale pak se bohužel setkáte s takovými nepravosti.Už si za ty leta nedělám vůbec iluze, se stoupající cenou štěnat stoupají i takovéto podvody. Takže já jsem skeptická k tomu že se chov posune někam dál. ps. neuvádím rasu, byla by to zbytečná diskuze.

Tak tak

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Já bych se chtěla zeptat chovatelů jak směřují někam chov a pokud se to týká širšího genofondu jak zde píšete. Zajímala by mě Vaše zkušenost.Z mé zkušenosti se například poslední dobou kryje jedním psem skoro celá republika, takže když pak chcete nakrýt jeho potomky zjistíte že pomalu není kým protože u každého psa se tento pes v rodokmenu objevuje. To za prvé. Za druhé...kvalitu a směřování chovu si představuji tak, že poradce chovu bude dělat záznami z bonitací u všech psů a fen a pak odborně doporučovat podle kvalit danného psa či fenu. Poradce chovu by tím pádem měl statistiku všech krycích psů co přenášejí za vady nebo které vady eliminují. To se zde nedělá, kdysi se to dělalo, nevím jaké máte zkušenosti Vy. Dnes spoustu začínajících chovatelů ale i letitých si prostě vybere krycího psa pokud možno s titulama protože se pak dobře prodávají. Za další - u jednoho plemene dokonce vím, že krycí pes byl na operaci víček v zahraničí a vesele si tu kryje a takových věcí je spousta. Můžete být pocitivý chovatel a s nejlepším vědomím chovat ale pak se bohužel setkáte s takovými nepravosti.Už si za ty leta nedělám vůbec iluze, se stoupající cenou štěnat stoupají i takovéto podvody. Takže já jsem skeptická k tomu že se chov posune někam dál. ps. neuvádím rasu, byla by to zbytečná diskuze.

Podvody byly, jsou a budou. Chovatel je zodpovědný za svůj chov, jemu byla přiznána "značka", tedy název chovatelské stanice, ne poradci chovu nebo klubu. Jsou plemena, kde se dělá vyhodnocení bonitací, vyhodnocení potomků (samozřejmě jen těch, co se někde ukáží, ale to je logické), chovatel si to může najít a rozhodnout se, kterým psem chce krýt. Když si neví rady, potom požádá poradce chovu o pomoc.
Direktivní určování krycího psa od poradců chovu už tady bylo - za socialismu. To zase byly v oběhu jen psi poradců chovu a jejich příznivců. Myslíte, že to bylo správné?
Já si také nedělám o poctivosti chovatelů iluze. Ale věřím, že časem se všechno provalí a chovatel se odvaří sám. Zatajit vadu neznamená ji ve svém chovu zlikvidovat.
Myslím, že poradci chovu na tom vůbec nic nezmění. A čím dražší plemeno, tím hůř!

Hlasuji pro zodpovězení dotazu, kam chovatel směřuje plemeno.
Napadá mě jedno místo, není jím vemeno.

koňadra napsal(a):
Podvody byly, jsou a budou. Chovatel je zodpovědný za svůj chov, jemu byla přiznána "značka", tedy název chovatelské stanice, ne poradci chovu nebo klubu. Jsou plemena, kde se dělá vyhodnocení bonitací, vyhodnocení potomků (samozřejmě jen těch, co se někde ukáží, ale to je logické), chovatel si to může najít a rozhodnout se, kterým psem chce krýt. Když si neví rady, potom požádá poradce chovu o pomoc.
Direktivní určování krycího psa od poradců chovu už tady bylo - za socialismu. To zase byly v oběhu jen psi poradců chovu a jejich příznivců. Myslíte, že to bylo správné?
Já si také nedělám o poctivosti chovatelů iluze. Ale věřím, že časem se všechno provalí a chovatel se odvaří sám. Zatajit vadu neznamená ji ve svém chovu zlikvidovat.
Myslím, že poradci chovu na tom vůbec nic nezmění. A čím dražší plemeno, tím hůř!

Ano podvody byly a jsou, ale jsou ve větší míře, dřív když si někdo pořizoval psa s PP cca 2.tis nebo 7 tis tak mávl rukou nad nějakou vadou a na psu nechoval. Dnes pořizovací cena je mnohonásobně vyšší zvlášt u importů takže když to jde nějak zakamuflovat proč by to chovatel neudělal, Taky se u určitých plemen projevily genetické vady.Mě spíš šlo o erudici poradců, někde jsou poradci úplně zbyteční protože to co nabídnou si může chovatel sám najít, ale myslela jsem začínající chovatele, Leckdy poradce ani neví co který pes přenáší, Ano je to o klubech, o lidech. To by byla debata hooooodně dlouhá .Na výstavách se setkávám s lidmi kteří začínají a říkají když to všechno vidí jak to chodí tak už nemají zájem.
Ale to jsem se odklonila od tématu této diskuze,.

"Chovatel je zodpovědný za svůj chov, jemu byla přiznána "značka", tedy název chovatelské stanice, ne poradci chovu nebo klubu. "¨

cituji, např.:

"Základním posláním klubu je řídit chov retrieverů a pečovat o jeho zvelebení v souladu s platným standardem a předpisy FCI."

"Jeho(klubu) hlavním účelem a předmětem činnosti je chov a další šlechtění psů plemene hovawart. Cílem chovu hovawartů v ČR je zejména zachování charakteristiky plemene dle schváleného standardu FCI a zvyšování kvality jedinců s ohledem na jejich pracovní a společenskou upotřebitelnost, dosažení co největší genetické variability, kvality exteriéru jedinců, minimalizaci zdravotních a povahových odchylek."

KLUB! Ten je zodpovědný za plemeno, ne jednotlivý chovatel...

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Ano podvody byly a jsou, ale jsou ve větší míře, dřív když si někdo pořizoval psa s PP cca 2.tis nebo 7 tis tak mávl rukou nad nějakou vadou a na psu nechoval. Dnes pořizovací cena je mnohonásobně vyšší zvlášt u importů takže když to jde nějak zakamuflovat proč by to chovatel neudělal, Taky se u určitých plemen projevily genetické vady.Mě spíš šlo o erudici poradců, někde jsou poradci úplně zbyteční protože to co nabídnou si může chovatel sám najít, ale myslela jsem začínající chovatele, Leckdy poradce ani neví co který pes přenáší, Ano je to o klubech, o lidech. To by byla debata hooooodně dlouhá .Na výstavách se setkávám s lidmi kteří začínají a říkají když to všechno vidí jak to chodí tak už nemají zájem.
Ale to jsem se odklonila od tématu této diskuze,.

Dokud bude poradce chovu zároveň chovatelem stejného plemene, dá se říct, že to nikdy nebude "košer". Aby vám v podstatě váš "konkurent" určoval kým krýt můžete a kým nee... díky, ale ne. Jsem ráda, že ve většině případů si může krycího psa vybrat chovatel sám. Bohužel, dost často je poradcem chovu i člověk, co extra znalosti o plemeni nemá, odchoval pár vrhů, ale nikdo jiný to dělat nechce, nebo se výboru nehodí atd atd. Problém je taky ten, že jak je pes či fena jednou chovný, tak je chovný. A pak prakticky nikdo nemůže zakázat na tom psu či feně chovat, i kdyby přenášel třeba třínohost. Takže leda, že se to mezi chovateli rozkřikne a přestane být zájem o krytí třeba tím psem, co něco přenáší. Jenže i to je dvojsečné, protože se snadno dá roznést drb nezaložený na pravdě (třeba mně samé se to u mého importu stalo - kvůli jeho úrazu a zmršené práci doktora...)...Žádný z potomků problém neměl, ani jeden, ale stejně se ještě pár let tvrdilo, že pes přenáší to a to. Ale zas tak moc mi to nevadilo. Já jsem si jím nakryla co jsem potřebovala, ze štěňat dorostla pěkná kvalitní zvířata, já měla pokračování do chovu... no a když se to za pár let lidem rozleželo a měli zájem o krytí tímto psem, poslala jsem je k šípku, protože už mu po světě běhalo potomků dost. Koukali, ukecávali, smůlu měli...

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
"Chovatel je zodpovědný za svůj chov, jemu byla přiznána "značka", tedy název chovatelské stanice, ne poradci chovu nebo klubu. "¨

cituji, např.:

"Základním posláním klubu je řídit chov retrieverů a pečovat o jeho zvelebení v souladu s platným standardem a předpisy FCI."

"Jeho(klubu) hlavním účelem a předmětem činnosti je chov a další šlechtění psů plemene hovawart. Cílem chovu hovawartů v ČR je zejména zachování charakteristiky plemene dle schváleného standardu FCI a zvyšování kvality jedinců s ohledem na jejich pracovní a společenskou upotřebitelnost, dosažení co největší genetické variability, kvality exteriéru jedinců, minimalizaci zdravotních a povahových odchylek."

KLUB! Ten je zodpovědný za plemeno, ne jednotlivý chovatel...

Takže pokud si koupíte HW nebo retrievera a třeba vám nevyjdou kyčle, nebo bude mít pes epilepsii či jinou dědičnou chorobu, nebudete ten problém řešit s chovatelem, ale s klubem, protože ten je zodpovědný? Zkuste, uvidíte jak a kam vás pošlou... určitě za chovatelem a oni od toho dají ruce pryč. Za svůj chov zodpovídá chovatel, ne klub. I když má klub stanovy plné podobných keců, jak dojde na lámání chleba, mají všichni z vedení pacinky pěkně čisté.

Asi kdyby bylo vše ideální tak jak má být tak by nebyly tyto debaty. Všichni co chováme víme jak to chodí jak v klubech tak na výstavách. Klub je taková instituce sama pro sebe, vybírá penízky, kolik jich vybere, jak s nimi hospodaří? To by bylo další téma. Tady jsme ale nakously téma co se starými psy v CHS, Zrovna dneska jsem četla inzeráty a nestačila jsme se divit kolik starých psů se dává zadarmo. Kolik starých psů je v útulcích, spolupracovala jsem s jedním útulkem a řeknu Vám že se mi chtělo brečet když jsem tam viděla ty staré pejsky. Nikdo je nechtěl, ani z inzerátu zadarmo si je lidé nevezmou, proč taky? Proč si někdo má brát starého psa, aby se s ním za rok či dva rozloučil ? To by mě zajímalo jak se tu píše že chovatelé je dávají za mazlíky? Psa který je v kotci, velké plemeno, je mu 9 let, má artrózu, nemoci se plíživě blíží a myslíte že si ho vezme důchodce? Ten by měl na veterináře, na léčbu, léky? Nebo mladá rodina? Nechápu...fakt nevím kdo by měl zájem o starého psa. Pokud velké CHS zásobují své rodiny a přátele, tak se asi brzo příbuzenstvo zaplními těmi starými psy, takže to jsou jenom výmluvy aby se rovnou neříkalo že už ho nepotřebuji a zabírá místo. To prosím nejsem majitelem jednoho psa.

Jolyha, poněkud jsi nepochopila...

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
"Chovatel je zodpovědný za svůj chov, jemu byla přiznána "značka", tedy název chovatelské stanice, ne poradci chovu nebo klubu. "¨

cituji, např.:

"Základním posláním klubu je řídit chov retrieverů a pečovat o jeho zvelebení v souladu s platným standardem a předpisy FCI."

"Jeho(klubu) hlavním účelem a předmětem činnosti je chov a další šlechtění psů plemene hovawart. Cílem chovu hovawartů v ČR je zejména zachování charakteristiky plemene dle schváleného standardu FCI a zvyšování kvality jedinců s ohledem na jejich pracovní a společenskou upotřebitelnost, dosažení co největší genetické variability, kvality exteriéru jedinců, minimalizaci zdravotních a povahových odchylek."

KLUB! Ten je zodpovědný za plemeno, ne jednotlivý chovatel...

Klub je zodpovědný za plemeno jen potud, pokud pořádá bonitace, na kterých se vybírají chovní jedinci. Nebo určením podmínek, za kterých může být daný jedinec chovný. Toť vše. Nepustit do chovu něco, co dané plemeno jen připomíná. Ale když už jsou jedinci chovní, tak za spojení konkrétních jedinců odpovídá chovatel. Poradce chovu může doporučit, případně zdůvodnit, proč plánované spojení nedoporučuje.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Asi kdyby bylo vše ideální tak jak má být tak by nebyly tyto debaty. Všichni co chováme víme jak to chodí jak v klubech tak na výstavách. Klub je taková instituce sama pro sebe, vybírá penízky, kolik jich vybere, jak s nimi hospodaří? To by bylo další téma. Tady jsme ale nakously téma co se starými psy v CHS, Zrovna dneska jsem četla inzeráty a nestačila jsme se divit kolik starých psů se dává zadarmo. Kolik starých psů je v útulcích, spolupracovala jsem s jedním útulkem a řeknu Vám že se mi chtělo brečet když jsem tam viděla ty staré pejsky. Nikdo je nechtěl, ani z inzerátu zadarmo si je lidé nevezmou, proč taky? Proč si někdo má brát starého psa, aby se s ním za rok či dva rozloučil ? To by mě zajímalo jak se tu píše že chovatelé je dávají za mazlíky? Psa který je v kotci, velké plemeno, je mu 9 let, má artrózu, nemoci se plíživě blíží a myslíte že si ho vezme důchodce? Ten by měl na veterináře, na léčbu, léky? Nebo mladá rodina? Nechápu...fakt nevím kdo by měl zájem o starého psa. Pokud velké CHS zásobují své rodiny a přátele, tak se asi brzo příbuzenstvo zaplními těmi starými psy, takže to jsou jenom výmluvy aby se rovnou neříkalo že už ho nepotřebuji a zabírá místo. To prosím nejsem majitelem jednoho psa.

Je snad jasné, že devítiletou dogu slušný chovatel asi nikomu nedá, když už má zdravotní potíže a moc toho nemá před sebou, ani by si ji nikdo nevzal. Navíc majitelé velkých a obřích plemen to ani nemají zapotřebí se zbavovat starých psů, ti se totiž nějakého velkého stáří stejně většinou nedožijí.
Ale nějaké malé plemeno, např. teriéra, který je dlouhověký a ještě má nějaké zkoušky lovecké upotřebitelnosti, si klidně vezme nějaký myslivec. V 7 - 8 letech, ještě mu odvede kus práce, protože takoví psi jsou vitální nejméně do 12 let.
A v útulcích jste viděla jaké psy? Takových, aby měli zkoušky a PP asi moc ne.

koňadra napsal(a):
Je snad jasné, že devítiletou dogu slušný chovatel asi nikomu nedá, když už má zdravotní potíže a moc toho nemá před sebou, ani by si ji nikdo nevzal. Navíc majitelé velkých a obřích plemen to ani nemají zapotřebí se zbavovat starých psů, ti se totiž nějakého velkého stáří stejně většinou nedožijí.
Ale nějaké malé plemeno, např. teriéra, který je dlouhověký a ještě má nějaké zkoušky lovecké upotřebitelnosti, si klidně vezme nějaký myslivec. V 7 - 8 letech, ještě mu odvede kus práce, protože takoví psi jsou vitální nejméně do 12 let.
A v útulcích jste viděla jaké psy? Takových, aby měli zkoušky a PP asi moc ne.

V útulcích se také najdou psy i s PP, ale není jich tolik, ale v inzerátech už jich je dost. Mluvily jsme tady obecně o starých psech takže jsem se vyjádřila k problému dát pryč starého psa např.velké plemeno. Nebylo zde řečeno o malých ale obecně, Jinak v útulcích těžko zjistíte jestli pes má PP nebo dokonce zkoušky, ty osudy těch psů jsou dost tragické, jsou uvázáni někde u pankejtu, nebo v lese, nebo je prostě jen tak vyhodí na ulici, O loveckých psech nic nevím, tak nemohu posuzovat zda se chovatel takového psa rád vzdá ve prospěch myslivce,..asi aby uvolnit to místo které čeká na mladého jedince. Chápu že to asi myslíte dobře, ale já osobně bych s tím měla problém.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
V útulcích se také najdou psy i s PP, ale není jich tolik, ale v inzerátech už jich je dost. Mluvily jsme tady obecně o starých psech takže jsem se vyjádřila k problému dát pryč starého psa např.velké plemeno. Nebylo zde řečeno o malých ale obecně, Jinak v útulcích těžko zjistíte jestli pes má PP nebo dokonce zkoušky, ty osudy těch psů jsou dost tragické, jsou uvázáni někde u pankejtu, nebo v lese, nebo je prostě jen tak vyhodí na ulici, O loveckých psech nic nevím, tak nemohu posuzovat zda se chovatel takového psa rád vzdá ve prospěch myslivce,..asi aby uvolnit to místo které čeká na mladého jedince. Chápu že to asi myslíte dobře, ale já osobně bych s tím měla problém.

? Vy se v problematice chovu evidentně vůbec neorientujete. PP psi jsou tetovaní/čipovaní. A evidovaní, samozřejmě. Vč. všech zkoušek apod.

"Klub je taková instituce sama pro sebe, vybírá penízky, kolik jich vybere, jak s nimi hospodaří?"

Aby někdo tomuto nesmyslu od mutkas neuvěřil - klub je spolek zapsaný ve Spolkovém rejstříku, takže žádný hurá kamarádšoft, ale právnická osoba, a nově má povinnost zveřejňovat účetní uzávěrku.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
"Klub je taková instituce sama pro sebe, vybírá penízky, kolik jich vybere, jak s nimi hospodaří?"

Aby někdo tomuto nesmyslu od mutkas neuvěřil - klub je spolek zapsaný ve Spolkovém rejstříku, takže žádný hurá kamarádšoft, ale právnická osoba, a nově má povinnost zveřejňovat účetní uzávěrku.

Ano, asi tak. Taky má povinnost podávat přiznání k dani.
U nás v klubu jsou tři plemena, tři poradci chovu, jedna osoba pro kontakt s plemennou knihou. U psů i fen je prováděna bonitace, je zveřejněn bonitační kód, vysvětlivky ke kódu jsou též na klubových stránkách. Rozhodčí, který bonituje, při výskytu vad zapisuje i doporučení jakým psem krýt, nebo jakou fenu použít pro psa, aby se vady varovnaly. Ne konkrétně samozřejmě, ale bez výskytu té konkrétní vady. Kdo má zájem, informace najde.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
? Vy se v problematice chovu evidentně vůbec neorientujete. PP psi jsou tetovaní/čipovaní. A evidovaní, samozřejmě. Vč. všech zkoušek apod.

Omyl, nenapsala jsem to protože bych psala celé elaboráty, ano byli tetováni v uších, dřív se dokonce tetovalo do slabin, Jinak já nepsala nesmysli o klubech, já jsem se pouze zaobírala podstatou funkce poradce chovu to jste bud špatně pochopili nebo četli. Nevím kde vidíte problém, řešilo se tu umístění starých psů.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Ano podvody byly a jsou, ale jsou ve větší míře, dřív když si někdo pořizoval psa s PP cca 2.tis nebo 7 tis tak mávl rukou nad nějakou vadou a na psu nechoval. Dnes pořizovací cena je mnohonásobně vyšší zvlášt u importů takže když to jde nějak zakamuflovat proč by to chovatel neudělal, Taky se u určitých plemen projevily genetické vady.Mě spíš šlo o erudici poradců, někde jsou poradci úplně zbyteční protože to co nabídnou si může chovatel sám najít, ale myslela jsem začínající chovatele, Leckdy poradce ani neví co který pes přenáší, Ano je to o klubech, o lidech. To by byla debata hooooodně dlouhá .Na výstavách se setkávám s lidmi kteří začínají a říkají když to všechno vidí jak to chodí tak už nemají zájem.
Ale to jsem se odklonila od tématu této diskuze,.

Mutkas, Vy budete buď dost mladá nebo žijete na jiné planetě. Čistokrevní psi s PP nikdy nebyli levní, naopak byli dražší než dnes! Nesmíte totiž na těch 2 nebo 7 tisíc nazírat z pohledu současných platů!

Svého prvního psa jsem si pořizovala v roce 1983 za 3.500 Kčs. Podle Vás částka, nad kterou lze "mávnout rukou". Až na to, že průměrná mzda tehdy byla přesně 2.789 Kčs. Dnes dosahuje 27.889 Kč, tj. cca desetinásobku. Hodnota psa z pohledu dnešních průměrných příjmů je tedy 35.000 Kč! Ještě stále Vám připadá levný?

balisek napsal(a):
Mutkas, Vy budete buď dost mladá nebo žijete na jiné planetě. Čistokrevní psi s PP nikdy nebyli levní, naopak byli dražší než dnes! Nesmíte totiž na těch 2 nebo 7 tisíc nazírat z pohledu současných platů!

Svého prvního psa jsem si pořizovala v roce 1983 za 3.500 Kčs. Podle Vás částka, nad kterou lze "mávnout rukou". Až na to, že průměrná mzda tehdy byla přesně 2.789 Kčs. Dnes dosahuje 27.889 Kč, tj. cca desetinásobku. Hodnota psa z pohledu dnešních průměrných příjmů je tedy 35.000 Kč! Ještě stále Vám připadá levný?

Neargumentujte průměrnou mzdou, když na ní 2/3 pracujících lidí nedosáhnou.

scylla napsal(a):
Neargumentujte průměrnou mzdou, když na ní 2/3 pracujících lidí nedosáhnou.

No ono to s tou mzdou roku 1983 bude na stejné úrovni. V roce 1988 jsem nastupovala do práce za velmi pěkných na tu dobu 1750, - měsíčně. A to bylo fakt pěkné. Máti měla na sociálce 2.500, - - takže ta průměrná byla průměrná tak jako těch dnešních 27 tis.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
"Klub je taková instituce sama pro sebe, vybírá penízky, kolik jich vybere, jak s nimi hospodaří?"

Aby někdo tomuto nesmyslu od mutkas neuvěřil - klub je spolek zapsaný ve Spolkovém rejstříku, takže žádný hurá kamarádšoft, ale právnická osoba, a nově má povinnost zveřejňovat účetní uzávěrku.

Čemu nemají věřit? Vy jste ještě neslyšela že klub zproneveřil peníze? A jste na omylu že mají povinnost zveřejnovat účetní uzávěrku,. Každý klub si dělá pravidla sám. A kamarádšoft to nemyslíte vážně že neexistuje. Debata se jaksi odklonila. od tíématu.

Debata sa odklonila hned na zaciatku.

To, ci si chovatel nechava veteranov doma je otazka nastavenia kazdeho moralky, ale o kvalite jeho odchovov to zas tak moc nehovori.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Čemu nemají věřit? Vy jste ještě neslyšela že klub zproneveřil peníze? A jste na omylu že mají povinnost zveřejnovat účetní uzávěrku,. Každý klub si dělá pravidla sám. A kamarádšoft to nemyslíte vážně že neexistuje. Debata se jaksi odklonila. od tíématu.

Nějaký klub možná zpronevěřil peníze, stejně jako nějaký podnikatel, nějaký zaměstnanec..., a to přesto, že je to protizákonné.
Faktem ale je, podle nového občanského zákoníku se veškerá sdružení musela zaregistrovat jako spolky - týká se to i chovatelských klubů. A spolky mají skutečně zákonnou povinnost zveřejňovat účetní uzávěrky. To je dané zákonem a ne nějakými pravidly klubu. Takže jestli v tom bývala dřív někde anarchie, tak teď jsou nová pravidla. Třeba i v tom, že statutární orgán klubu (což je zpravidla výbor) ručí za závazky klubu i svým majetkem.

koňadra napsal(a):
Nějaký klub možná zpronevěřil peníze, stejně jako nějaký podnikatel, nějaký zaměstnanec..., a to přesto, že je to protizákonné.
Faktem ale je, podle nového občanského zákoníku se veškerá sdružení musela zaregistrovat jako spolky - týká se to i chovatelských klubů. A spolky mají skutečně zákonnou povinnost zveřejňovat účetní uzávěrky. To je dané zákonem a ne nějakými pravidly klubu. Takže jestli v tom bývala dřív někde anarchie, tak teď jsou nová pravidla. Třeba i v tom, že statutární orgán klubu (což je zpravidla výbor) ručí za závazky klubu i svým majetkem.

O tom není řeč, jestli nějaký podnikatel či politik něbo někdo jiný ukradne peníze, mluvily jste o klubu. Přečtěte si dotazy a odpovědi na stránkách ĆMKU kde paní Tichá odpovídá právě na tyto konkrétní dotazy zde odpověd p.Tiché na dotaz kde se člen klubu dozví o hospodaření...

zde je odpověd : Obecně platí, že činnost spolků, kterými jsou podle současné legislativy i chovatelské kluby, se řídí Občanským zákoníkem. Důležité pak je znění klubových stanov a to, co se v nich o hospodaření a o tom, kdo je schvaluje, říká. Není ale zvykem, zveřejňovat finanční otázky na webu klubu. Taková informace patří spíše na členskou schůzi.
No a jezdit na členskou schůzi přes celou republiku a v době kdy je člověk třeba v práci tak nemá šanci si to zjistit.,.

koňadra napsal(a):
Nějaký klub možná zpronevěřil peníze, stejně jako nějaký podnikatel, nějaký zaměstnanec..., a to přesto, že je to protizákonné.
Faktem ale je, podle nového občanského zákoníku se veškerá sdružení musela zaregistrovat jako spolky - týká se to i chovatelských klubů. A spolky mají skutečně zákonnou povinnost zveřejňovat účetní uzávěrky. To je dané zákonem a ne nějakými pravidly klubu. Takže jestli v tom bývala dřív někde anarchie, tak teď jsou nová pravidla. Třeba i v tom, že statutární orgán klubu (což je zpravidla výbor) ručí za závazky klubu i svým majetkem.

statutární orgán klubu (což je zpravidla výbor) ručí za závazky klubu i svým majetkem

Takhle paušálně to napsat nejde - viz §159/3
"Nenahradil-li člen voleného orgánu právnické osobě škodu, kterou jí způsobil porušením povinnosti při výkonu funkce, ačkoli byl povinen škodu nahradit, ručí věřiteli právnické osoby za její dluh v rozsahu, v jakém škodu nenahradil, pokud se věřitel plnění na právnické osobě nemůže domoci."

Naopak §215/2 říká, že
"Členové spolku neručí za jeho dluhy",
a i statutárové jsou členové klubu.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
O tom není řeč, jestli nějaký podnikatel či politik něbo někdo jiný ukradne peníze, mluvily jste o klubu. Přečtěte si dotazy a odpovědi na stránkách ĆMKU kde paní Tichá odpovídá právě na tyto konkrétní dotazy zde odpověd p.Tiché na dotaz kde se člen klubu dozví o hospodaření...

zde je odpověd : Obecně platí, že činnost spolků, kterými jsou podle současné legislativy i chovatelské kluby, se řídí Občanským zákoníkem. Důležité pak je znění klubových stanov a to, co se v nich o hospodaření a o tom, kdo je schvaluje, říká. Není ale zvykem, zveřejňovat finanční otázky na webu klubu. Taková informace patří spíše na členskou schůzi.
No a jezdit na členskou schůzi přes celou republiku a v době kdy je člověk třeba v práci tak nemá šanci si to zjistit.,.

Není ale zvykem, zveřejňovat finanční otázky na webu klubu. Taková informace patří spíše na členskou schůzi.

Podle NOZ je spolek subjektem zapsaným ve veřejném rejstříku, a podle zákona o účetnictví tak musí zveřejňovat účetní uzávěrku. Dokonce musí doplnit i uzávěrky od r.2014, protože zapsaným spolkem se stal okamžikem platnosti NOZ, a nikoliv až okamžikem zapsání do rejstříku.

Míra H. napsal(a):
Není ale zvykem, zveřejňovat finanční otázky na webu klubu. Taková informace patří spíše na členskou schůzi.

Podle NOZ je spolek subjektem zapsaným ve veřejném rejstříku, a podle zákona o účetnictví tak musí zveřejňovat účetní uzávěrku. Dokonce musí doplnit i uzávěrky od r.2014, protože zapsaným spolkem se stal okamžikem platnosti NOZ, a nikoliv až okamžikem zapsání do rejstříku.

No a tady paní Ollie mi tvrdí že jsou povinni zveřejnit účetní uzávěrku, já jsem tvrdila že klub jí nikde nezveřejnuje takže to na jich stránkách nelze najít. Takže mi paní Ollie netvrďte že píšu nesmysli,.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
No a tady paní Ollie mi tvrdí že jsou povinni zveřejnit účetní uzávěrku, já jsem tvrdila že klub jí nikde nezveřejnuje takže to na jich stránkách nelze najít. Takže mi paní Ollie netvrďte že píšu nesmysli,.

Takže jen tak namátkou jsem zadala do internetu:
http://www.davidzahumensky.cz/2016/05/04/spolky-jsou-od-roku-2016-povinny-zverejnovat-ucetni-zaverku/
Takže paní Ollie nepíše až takový nesmysl, protože vše se vyvíjí od obratu spolku. Tím pádem takový klub chovatelů s obratem pár korun, musí zveřejňovat alespoň Přehled o majetku a závazcích.

koňadra napsal(a):
Takže jen tak namátkou jsem zadala do internetu:
http://www.davidzahumensky.cz/2016/05/04/spolky-jsou-od-roku-2016-povinny-zverejnovat-ucetni-zaverku/
Takže paní Ollie nepíše až takový nesmysl, protože vše se vyvíjí od obratu spolku. Tím pádem takový klub chovatelů s obratem pár korun, musí zveřejňovat alespoň Přehled o majetku a závazcích.

Na webových stránkách klubu není ani ten přehled o majetku. Podívám se schválně na jiné kluby jestli toto vykazují. V klubu v kterém jsme není NIC. A dotaz na ĆMKU od p.Tiché mluví jasně, takže někde je něco špatně.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Na webových stránkách klubu není ani ten přehled o majetku. Podívám se schválně na jiné kluby jestli toto vykazují. V klubu v kterém jsme není NIC. A dotaz na ĆMKU od p.Tiché mluví jasně, takže někde je něco špatně.

Paní Tichá, které si vážím jako kynologa, není ekonom a neví všechno.

Takže pan M tvrdí taky nesmyl ? Prostě na stránkách klubu žádné fin. hospodaření není. Nevím jestli mluvíme každá o něčem jiném, ale mě šlo o webové stránky. Jinak tuto debatu považuji už za zbytečnou.Téma této diskuze bylo jiné.


Míra H. napsal(a):
Není ale zvykem, zveřejňovat finanční otázky na webu klubu. Taková informace patří spíše na členskou schůzi.

Ní ono totiž zveřejnit závěrku neznamená to, že ji povesite na web, ale že ji pošlete na podatelnu k příslušnému soudu.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Takže pan M tvrdí taky nesmyl ? Prostě na stránkách klubu žádné fin. hospodaření není. Nevím jestli mluvíme každá o něčem jiném, ale mě šlo o webové stránky. Jinak tuto debatu považuji už za zbytečnou.Téma této diskuze bylo jiné.


Míra H. napsal(a):
Není ale zvykem, zveřejňovat finanční otázky na webu klubu. Taková informace patří spíše na členskou schůzi.

Pan H. netvrdí nesmysl.
Četla jste ten můj odkaz? Zveřejnit uzávěrku (nebo Přehled o majetku a závazcích) určuje zákon o účetnictví, a to ve sbírce listin.
Nějaké www stránky klubu tvořitele toho zákona nezajímají.
O hospodaření klubu by měl výbor informovat členskou základnu způsobem, který si určí ve stanovách, příp. provozním řádu. Většina klubů tak činí na členských schůzích, případně ji zveřejňují v klubovém zpravodaji. Asi neznám klub, který by tyto informace zveřejňoval na svých stránkách, proč taky?

Mutkas, jestli vám váš klub nepodává informace, tak si je vyžádejte. Pokud se vám nechce na výroční schůzi, ale chcete tam něco řešit, někoho zplnomocněte. Dělá se to tak běžně.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Mutkas, jestli vám váš klub nepodává informace, tak si je vyžádejte. Pokud se vám nechce na výroční schůzi, ale chcete tam něco řešit, někoho zplnomocněte. Dělá se to tak běžně.

Četla jsem ten odkaz, ale asi jsme si nerozumněly já mluvila o web.stránkách.Náš klub je trochu komplikovanější, ale to sem nepatří. Díky.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Četla jsem ten odkaz, ale asi jsme si nerozumněly já mluvila o web.stránkách.Náš klub je trochu komplikovanější, ale to sem nepatří. Díky.

Tohle se na webovky opravdu nedává, najdete to třeba na justici. Odkaz na nic jsem nedávala.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Tohle se na webovky opravdu nedává, najdete to třeba na justici. Odkaz na nic jsem nedávala.

Díky za tip, juknu se. Ten odkaz patřil Koňadře.

balisek napsal(a):
Mutkas, Vy budete buď dost mladá nebo žijete na jiné planetě. Čistokrevní psi s PP nikdy nebyli levní, naopak byli dražší než dnes! Nesmíte totiž na těch 2 nebo 7 tisíc nazírat z pohledu současných platů!

Svého prvního psa jsem si pořizovala v roce 1983 za 3.500 Kčs. Podle Vás částka, nad kterou lze "mávnout rukou". Až na to, že průměrná mzda tehdy byla přesně 2.789 Kčs. Dnes dosahuje 27.889 Kč, tj. cca desetinásobku. Hodnota psa z pohledu dnešních průměrných příjmů je tedy 35.000 Kč! Ještě stále Vám připadá levný?

Nejsem ani mladá - bohužel, ani nežiji na jiné planetě. Jenom jsem napsala že dřív psi byli levnější.než dnes. V roce 1880 byla cena knírače cca 1800-2000 tis. A dnes si pořídáte pejska s PP cca nevím jaké plemeno mám napsat abych...ale cca 10-20 tis. Nevím co jste si pořizovala v tom roce za plemeno, ale tehdejší dobu to bylo drahé,
Pokud to chcete tedy přepočítavat, tak jsem brala cca 3000 tis a a psa jsem si koupila za víc jak polovinu platu, dnes bych si za plat koupila leda tak houpacího koně.Nenapadlo mi že bych měla napsat procentuálně kolik psů jsem si mohla koupit tehdy a kolik dnes za výplatu


ps takže stejně byli dřív levnější protože podle Vašeho měření jsem si aspoň nějakého psa mohla koupit s PP, dnes z výplaty žádného

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Takže pan M tvrdí taky nesmyl ? Prostě na stránkách klubu žádné fin. hospodaření není. Nevím jestli mluvíme každá o něčem jiném, ale mě šlo o webové stránky. Jinak tuto debatu považuji už za zbytečnou.Téma této diskuze bylo jiné.


Míra H. napsal(a):
Není ale zvykem, zveřejňovat finanční otázky na webu klubu. Taková informace patří spíše na členskou schůzi.

Ta citace se vám pomotala, tohle netvrdím já.

Zveřejnit, znamená oficiálně, to je pres soud. Web klubu není oficiálně nic. Muze tam byt ale treba zapis cl.schuze, včetne zprávy hospodare nebo pokladnika.

Míra H. napsal(a):
Ta citace se vám pomotala, tohle netvrdím já.

Zveřejnit, znamená oficiálně, to je pres soud. Web klubu není oficiálně nic. Muze tam byt ale treba zapis cl.schuze, včetne zprávy hospodare nebo pokladnika.

omlouvám se.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Nejsem ani mladá - bohužel, ani nežiji na jiné planetě. Jenom jsem napsala že dřív psi byli levnější.než dnes. V roce 1880 byla cena knírače cca 1800-2000 tis. A dnes si pořídáte pejska s PP cca nevím jaké plemeno mám napsat abych...ale cca 10-20 tis. Nevím co jste si pořizovala v tom roce za plemeno, ale tehdejší dobu to bylo drahé,
Pokud to chcete tedy přepočítavat, tak jsem brala cca 3000 tis a a psa jsem si koupila za víc jak polovinu platu, dnes bych si za plat koupila leda tak houpacího koně.Nenapadlo mi že bych měla napsat procentuálně kolik psů jsem si mohla koupit tehdy a kolik dnes za výplatu


ps takže stejně byli dřív levnější protože podle Vašeho měření jsem si aspoň nějakého psa mohla koupit s PP, dnes z výplaty žádného

Opravdu 1880r ?

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Nejsem ani mladá - bohužel, ani nežiji na jiné planetě. Jenom jsem napsala že dřív psi byli levnější.než dnes. V roce 1880 byla cena knírače cca 1800-2000 tis. A dnes si pořídáte pejska s PP cca nevím jaké plemeno mám napsat abych...ale cca 10-20 tis. Nevím co jste si pořizovala v tom roce za plemeno, ale tehdejší dobu to bylo drahé,
Pokud to chcete tedy přepočítavat, tak jsem brala cca 3000 tis a a psa jsem si koupila za víc jak polovinu platu, dnes bych si za plat koupila leda tak houpacího koně.Nenapadlo mi že bych měla napsat procentuálně kolik psů jsem si mohla koupit tehdy a kolik dnes za výplatu


ps takže stejně byli dřív levnější protože podle Vašeho měření jsem si aspoň nějakého psa mohla koupit s PP, dnes z výplaty žádného

Já se opravdu nechci hádat. Nicméně: vámi uváděný knírač v ceně 1800 Kč stál 68 % tehdejšího průměrného platu. V přepočtů na stejné procento průměrného platu dnešního by stál 19.000 Kč. V této cenové relaci seženete spoustu plemen, namátkou z inzerce na bazos.cz (vše s PP):
- yorkshire teriér 15.000 Kč
- catahoula 8.000 Kč
- chihuahua dlouhosrstá pes 10.000 Kč
- španělský mastin pes 14.000 Kč
- NO 10.000 Kč
- labrador černý pes 10.000 Kč
- flat pes 10.000 Kč
- anglického kokršpaněl 10.000 Kč
- australský ovčák 15.000 Kč
- knírač malý černý 11.000 Kč
- knírač velký P+S 8.000 Kč

Můj první pes byl irský vodní španěl. Ano, šlo o plemeno tehdy raritní (a zůstalo jím i dnes). Nicméně pokud si za svojí současnou mzdu můžete koupit místo psa leda houpacího koně, asi se taky nebavíme o plemeni či jedinci tak úplně běžném.

balisek napsal(a):
Já se opravdu nechci hádat. Nicméně: vámi uváděný knírač v ceně 1800 Kč stál 68 % tehdejšího průměrného platu. V přepočtů na stejné procento průměrného platu dnešního by stál 19.000 Kč. V této cenové relaci seženete spoustu plemen, namátkou z inzerce na bazos.cz (vše s PP):
- yorkshire teriér 15.000 Kč
- catahoula 8.000 Kč
- chihuahua dlouhosrstá pes 10.000 Kč
- španělský mastin pes 14.000 Kč
- NO 10.000 Kč
- labrador černý pes 10.000 Kč
- flat pes 10.000 Kč
- anglického kokršpaněl 10.000 Kč
- australský ovčák 15.000 Kč
- knírač malý černý 11.000 Kč
- knírač velký P+S 8.000 Kč

Můj první pes byl irský vodní španěl. Ano, šlo o plemeno tehdy raritní (a zůstalo jím i dnes). Nicméně pokud si za svojí současnou mzdu můžete koupit místo psa leda houpacího koně, asi se taky nebavíme o plemeni či jedinci tak úplně běžném.

Ne, nehádáme se, přijde mi to ale humorné se takto dohadovat.Pokud jsem brala 3000 tis a koupila jsem si knírače za 1800 kč tak dnes při 13 tis, bych si koupila psa a ještě né podle svých představ a nezbylo by mi nic. Nepočítám žádná procenta, ale vycházím z toho co jsem brala kdysi a ted,. V tom vidím ten rozdíl.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Opravdu 1880r ?

překlep samo sebou.

To balisek

Medián byl určitě ještě nižší, tzn. PP psi objektivně dražší.

Už si nepamatuji částku, ale když rodiče před 89 brali nadpočetné štěně jezevčíka od kamaráda chovatele, tak táta říkal, že ofiko sourozenci s PP skutečně stáli průměrný plat.

Ostatně z té doby pochází názor, že pes s PP je nějaký "von" a je to snobská záležitost.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Ne, nehádáme se, přijde mi to ale humorné se takto dohadovat.Pokud jsem brala 3000 tis a koupila jsem si knírače za 1800 kč tak dnes při 13 tis, bych si koupila psa a ještě né podle svých představ a nezbylo by mi nic. Nepočítám žádná procenta, ale vycházím z toho co jsem brala kdysi a ted,. V tom vidím ten rozdíl.

Rozdíl je zejména v tom, že tehdy jste brala plat nadprůměrný a teď podprůměrný. Zkrátka pes s PP byl a je poměrně drahý "luxus" . Nicméně vysoké jsou i náklady na chov, tudíž pokud psi nemnožíte jako králíky, ke zbohatnutí to není...

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
To balisek

Medián byl určitě ještě nižší, tzn. PP psi objektivně dražší.

Už si nepamatuji částku, ale když rodiče před 89 brali nadpočetné štěně jezevčíka od kamaráda chovatele, tak táta říkal, že ofiko sourozenci s PP skutečně stáli průměrný plat.

Ostatně z té doby pochází názor, že pes s PP je nějaký "von" a je to snobská záležitost.

Myslím že do roku 92 než vznikl zákon na ochranu zvířat se smělo ponechat pouze 6 štěňat. Takže tzv. nadpočetné štěně nesmělo být prodáno.a chovateli hrozil postih.Pamatuji si že se s nadpočetnými štěněti jezdilo k vetovi který je utratil a vydal doklad, Krutý, ale dělalo se to, Muselo, Takže se divím, že chovatel prodal psa bez PP.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Myslím že do roku 92 než vznikl zákon na ochranu zvířat se smělo ponechat pouze 6 štěňat. Takže tzv. nadpočetné štěně nesmělo být prodáno.a chovateli hrozil postih.Pamatuji si že se s nadpočetnými štěněti jezdilo k vetovi který je utratil a vydal doklad, Krutý, ale dělalo se to, Muselo, Takže se divím, že chovatel prodal psa bez PP.

Čemu se divíte? To je přece úplně jednoduché. Kolik se opravdu narodilo štěňat přece věděl jen chovatel a fena. Tak jich nahlásil 6, i když jich bylo 10, takže 4 měl navíc, které nikde nenahlásil. Později si vybral, kterým nechá vystavit PP a která prodá bez PP. Nejsem si tak úplně jistá, ale mám pocit, že některé kluby ani nechtěly potvrzení od veta, že nějaká štěňata skutečně byla utracena. Nemluvím z vlastní zkušenosti, nejsem ani dnes přítel nadpočetných vrhů, ale kde by se jinak ta štěňata bez PP brala? Někdy podezírám chovatele, že se akorát vymlouvali na to, že je jim líto štěňata utratit (a někdy je to opravdu těžké - při vyrovnaném vrhu), protože "každá koruna byla dobrá". Že tím riskovali postih je pravda, ale kolik jich bylo skutečně postiženo? Štěňata přece prodávala tetička, kamarádka...

koňadra napsal(a):
Čemu se divíte? To je přece úplně jednoduché. Kolik se opravdu narodilo štěňat přece věděl jen chovatel a fena. Tak jich nahlásil 6, i když jich bylo 10, takže 4 měl navíc, které nikde nenahlásil. Později si vybral, kterým nechá vystavit PP a která prodá bez PP. Nejsem si tak úplně jistá, ale mám pocit, že některé kluby ani nechtěly potvrzení od veta, že nějaká štěňata skutečně byla utracena. Nemluvím z vlastní zkušenosti, nejsem ani dnes přítel nadpočetných vrhů, ale kde by se jinak ta štěňata bez PP brala? Někdy podezírám chovatele, že se akorát vymlouvali na to, že je jim líto štěňata utratit (a někdy je to opravdu těžké - při vyrovnaném vrhu), protože "každá koruna byla dobrá". Že tím riskovali postih je pravda, ale kolik jich bylo skutečně postiženo? Štěňata přece prodávala tetička, kamarádka...

Divím se té nepoctivosti, jsem z rodiny kde chovala i moje maminka.Pamatuji si že tehdy naše fena porodila 15 štěnat a maminka musela vybrat -i když velmi těžko se to určovalo který bude pěkný a do třech dnů odnést k vetovi na utracení. Vím to protožre matka byla i poradkyně chovu. Zatajení štěnat nadpočetných se asi dělalo ale opět to dělalio ale nemyslím si že v mnoha případech,. i, Jinak hrozilo zákaz chovu.v té době, V té době vše bylo pod hlavičkou Svazarmu,.Kolik jich bylo postiženo, to opravdu nevím, to je je už doslova pravěk.

od kdy vznikly kluby to přesně nevím.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Divím se té nepoctivosti, jsem z rodiny kde chovala i moje maminka.Pamatuji si že tehdy naše fena porodila 15 štěnat a maminka musela vybrat -i když velmi těžko se to určovalo který bude pěkný a do třech dnů odnést k vetovi na utracení. Vím to protožre matka byla i poradkyně chovu. Zatajení štěnat nadpočetných se asi dělalo ale opět to dělalio ale nemyslím si že v mnoha případech,. i, Jinak hrozilo zákaz chovu.v té době, V té době vše bylo pod hlavičkou Svazarmu,.Kolik jich bylo postiženo, to opravdu nevím, to je je už doslova pravěk.

od kdy vznikly kluby to přesně nevím.

Z toho vidíte, že nepoctivost byla, je a bude. Vše je o lidech - jak si to srovnají se svým svědomím. Horší, když někdo žádné nemá.
Myslím, že s tím utrácením nadpočetných štěňat bylo těch nepoctivých chovatelů více než dost, kde by se bralo tolik štěňat bez PP? A skoro všichni majitelé říkali, že mají "to nadpočetné", ne z chovu, kde se cíleně odchovávala štěňata bez PP.
Kluby vznikaly postupně, např. Klub chovatelů teriérů vznikl v roce 1924, jezevčíků 1937... U plemen, které k nám přišly po revoluci, samozřejmě vznikly kluby mnohem později.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Myslím že do roku 92 než vznikl zákon na ochranu zvířat se smělo ponechat pouze 6 štěňat. Takže tzv. nadpočetné štěně nesmělo být prodáno.a chovateli hrozil postih.Pamatuji si že se s nadpočetnými štěněti jezdilo k vetovi který je utratil a vydal doklad, Krutý, ale dělalo se to, Muselo, Takže se divím, že chovatel prodal psa bez PP.

Dělat se to mělo, ale velmi často nedělalo. A zrovna těch skutečně čistokrevných jezevčíků "nad povolený počet" kolem nás běhalo mraky. Ve městech moc směsek jako na vesnicích nebylo.

koňadra napsal(a):
Z toho vidíte, že nepoctivost byla, je a bude. Vše je o lidech - jak si to srovnají se svým svědomím. Horší, když někdo žádné nemá.
Myslím, že s tím utrácením nadpočetných štěňat bylo těch nepoctivých chovatelů více než dost, kde by se bralo tolik štěňat bez PP? A skoro všichni majitelé říkali, že mají "to nadpočetné", ne z chovu, kde se cíleně odchovávala štěňata bez PP.
Kluby vznikaly postupně, např. Klub chovatelů teriérů vznikl v roce 1924, jezevčíků 1937... U plemen, které k nám přišly po revoluci, samozřejmě vznikly kluby mnohem později.

To máte naprostou pravdu, snad že dřív se o tom tolik nevědělo, neexistovala media jako dnes. Mám pocit že bezpapíráky dělali spíše lidé na psech které neuchovnili z nějakého důvodu, ať už vada nebo prostě nechtěli mít s tím práci. Ty kecy že štěně bylo 7slyším i i dnes nebo že PP nechtěli, prostě nesmyslů celá řada. Já vím že kluby existovali už hooodně dřív, ale myslela jsem nynější kluby, asi po 89 roce mohly vzniknout, né?

Podle mých příbuzných byla kritéria tato: nejvíc jim záleží na zdraví psa a feny, pak teprve na exteriéru a počtu zkoušek, štěňata odchovávají doma, nemají mnoho fen v kotcích nebo klecích, dobře krmí, neradí budoucím majitelům kraviny, nezbavují se starých psů a fen, ale postarají se o ně do konce jejich života, jsou schopni a ochotni si své odchovy zpět převzít, když se něco nepředvídaného stane, pečlivě vybírají budoucí majitele a sepisují s nimi právně vymahatelné rozumné smlouvy. Tato kritéria podle mého názoru platí od 60. let minulého století do dneška.

scylla napsal(a):
Podle mých příbuzných byla kritéria tato: nejvíc jim záleží na zdraví psa a feny, pak teprve na exteriéru a počtu zkoušek, štěňata odchovávají doma, nemají mnoho fen v kotcích nebo klecích, dobře krmí, neradí budoucím majitelům kraviny, nezbavují se starých psů a fen, ale postarají se o ně do konce jejich života, jsou schopni a ochotni si své odchovy zpět převzít, když se něco nepředvídaného stane, pečlivě vybírají budoucí majitele a sepisují s nimi právně vymahatelné rozumné smlouvy. Tato kritéria podle mého názoru platí od 60. let minulého století do dneška.

Já mám kritéria tato:
- zdraví
- pracovní předpoklady - vrozené schopnosti (to neznamená, čím víc zkoušek, tím více předpokladů)
- exteriér (nevadí mě, když má jeden z rodičů VD, pokud je pracovně excelentní)
- štěňata se rodí doma, postupně (podle počasí) se stěhují do kotce, ale s možností výběhu. Chtěla bych vidět majitele středních a velkých plemen, jak si nechávají devastovat byt štěňaty, když mají tu možnost je dát ven. Zkusila jsem si to jednou - když jsem bydlela v bytě - a stačilo.
- svoje odchovy si zpravidla (až na výjimky) zpět neberu, protože moje prostory ani čas nejsou nafukovací, navíc bývá problém včlenit dospělého jedince do smečky. Vždy se ale snažím najít nového majitele.
- pečlivě vybírají budoucí majitele, to ano, ale do lidí nevidíte a najdete tady spoustu příkladů, kdy se lidi tváří a výsledek je někde jinde. Jak chcete odhadnout lidi, kteří vám o sobě řeknou jen to, co chtějí? Samozřejmě, že něco je vidět na první pohled, ale většina lidí hraje divadlo.
- smlouvu sepisuji vždy, ale nepíši tam takové kraviny, které jsou stejně nevymahatelné.
- majitelům svých štěňat poskytuji poradenství - pokud mají zájem. A jestli si myslíte, že jim na každý problém radím pověsit na psa EO, tak to jste na těžkém omylu. A poradenství není jen o výcviku, ale třeba i kam a kdy jít na výstavu, jaká vyšetření a kde je potřeba udělat, čím krmit atd. atd.
- jsem ráda, když se majitelé mých štěňat ozvou ať už s fotkami, nebo se svými úspěchy či neúspěchy s pejskem. To je jediná zpětná vazba, která mi říká, jestli moje chovatelská práce má smysl.
Takže co, jak se liší moje kritéria od těch vašich příbuzných?

Mně taky připadá nefér dát starého psa někomu jinému, ale teda z jiného důvodu: Stáří psa je časově a finančně nákladné, málokdo je ochoten zaplatit nezbytnou operaci za x tisíc zvířeti, které de facto ani není jeho. Setkala jsem se s tím běžně u koní, někdo se sportovními ambicemi prodá dvacetiletého koně, který mu už zkrátka nestačí. Tento kůň časem začne mít zdravotní problémy. Drobnosti a banality nový majitel bez řečí uhradí, ale jak toho začne přibývat, nedejbože když kůň okulhá a přestane být jezdecky využitelný, nový majitel hodí finance na papír a řekne si, co ho ta herka už stála peněz. Začne na koni šetřit. A to je začátek konce. Přitom koni, který by byl jeho od mládí, by bez mrknutí oka poskytl odpovídající péči.
A jaký je v tomto rozdíl mezi psem a koněm? I psa si pořizujeme za nějakým účelem. V okamžiku, kdy pes začne mít problémy a je spíše ke starostem než k radosti, si nový majitel nevzpomene na více než tři tisíce společně strávených dnů a vycházek, protože ty vzpomínky prostě nemá. Takové zvíře je mnohem snazší odepsat než psa, který u něj vyrůstal od štěněte. Nebo je snad chovatel ochoten půlku zdravotní péče novému majiteli hradit? Neříkám očkování, odčervení, to jsou běžné věci, ale ty stařecké problémy.
Jasně, jednoho dva psy dáte kamarádům a víte, že se mají skvěle, ale když těch psů máte rozdat pět? Jak zajistíte, že je majitel nedá uspat, protože 15 tisíc na operaci nedá, i když by ta operace mohla prodloužit život psa o roky? A z druhé strany - vy byste o takové zvíře stáli? Devítiletého psa velkého plemene, se kterým vás nepojí vůbec nic? Byli byste ochotni do něj investovat tisíce? Když se na to racionálně podívám a udělám si sloupeček s výhodami a nevýhodami, tak musím říci, že ti staří psi v útulcích nezůstávají bezdůvodně.
Nevím, nepřipadá mi to fér ani k psovi ani k novému majiteli. Jako ano, jak to tu popisovala tuším koňadra, to mi dává smysl, majitelé věděli, do čeho jdou, a psi byli v pořádku. Ale co kdyby těm fenám chyběla třeba ta psí smečka, co pak? Nebo se pár dnů po předání ukázalo, že pes je nemocný? A co když chcete dát toho psa někomu vhodnému, ale nikdo takový není, nikdo o starého psa nemá zájem?

Nám se osvěčila menší chovatelská stanice, kde neměli 3154865 vrhů ročně. Důležité je i jaký dojem na Vás udělá sám chovatel. Přece jenom i to bude mít vliv na to jaký bude mít pejsek první výchovu. Určitě si s nimi zavolat a párkrát se potkat. Když nebude mít tolik vrhů do roka, bude mít i chovatel větší chuť i čas vám odpovědět na otázky, než když má rozjetý 2 vrhy a volá mu 12 lidí denně. A ono uvidíte, když budete procházet inzeráty, tak Vám nějaký to štěnto padne do oka a zamilujete a bude to to pravé :).

No, vzhledem k tomu, že útulky určitě nejsou plné seniorů s PP, tak už bych to nehrotila.

Hlavně pes, který opouští CHS, není matuzalem nad hrobem. Často jsou to zvířata mladá, jen z nějakého důvodu chovatelský neupotřebitelná. Senioři nejsou 12 či 15letí psi, mají zpravidla kolem sedmi let. Pokud nejde o vysloveně krátkověká plemena, adoptivní majitele s nimi čeká hodně společných dnů a vycházek.

balisek napsal(a):
Hlavně pes, který opouští CHS, není matuzalem nad hrobem. Často jsou to zvířata mladá, jen z nějakého důvodu chovatelský neupotřebitelná. Senioři nejsou 12 či 15letí psi, mají zpravidla kolem sedmi let. Pokud nejde o vysloveně krátkověká plemena, adoptivní majitele s nimi čeká hodně společných dnů a vycházek.

To je jedno kolko ma rokov, zbavit sa psa len preto ze uz mu neprinasa uzitok, zisk, je nemoralne a pre mna uplne nepochopitelne.

"Často jsou to zvířata mladá, jen z nějakého důvodu chovatelský neupotřebitelná"

kdyz je to mlade zvire, co blbe prezubi, nedoroste ap. nemam problem.
ale fenu v sedmi letech po xy stenatech - to fakt ne. to nema omluvu.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
"Často jsou to zvířata mladá, jen z nějakého důvodu chovatelský neupotřebitelná"

kdyz je to mlade zvire, co blbe prezubi, nedoroste ap. nemam problem.
ale fenu v sedmi letech po xy stenatech - to fakt ne. to nema omluvu.

Přítelova rodina přišla takhle k půlleté feně čuvače. Po přezubení měla špatný skus nebo co a do chovu se nehodila. Takže - pokud pomineme, do jakých podmínek se chudák fena dostala - tady to chápu. Ale opravdu by si ti chovatelé měli rozmyslet, kam takového jedince dají.