Postrádám tu "Bělobrádka"

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Http://www.ctidoma.cz/fotogalerie/2017-08-29-belobradekhnus-33786?utm_source=www.seznam.cz&utm_medium=sekce-z-internetu#back=/politika/2017-08-30-belobradek-poslapal-krestanske-hodnoty-vyrokem-o-chcipnuti-psa-jde-i-proti?utm_source=www.seznam.cz&utm_medium=sekce-z-internetu
To opravdu p.Bělobrádek "nadzevdul" jen mě ?

Bělobrádek nadzvedává většinu národa už dost dlouho. Řekla bych, že výrok o chcípnutí psa byl poslední dobou jeden z mírnějších. Možná se na něm podepisuje jeho nemoc, protože poslední rok z něj padá jedna perla za druhou.

MMCH mě až tolik nenaštval výrok o chcípání psů, od něho bych něco podobného čekala, mě doslova urazila jeho omluva, to už beru jako skutečný výsměch..

Náhodou, aspoň je na internetu sranda :).

Mat napsal(a):
Spíš tu lidé nechtějí vést zbytečné diskuze o politice.

Tohle vůbec není o politice ale o náboženství...

"To opravdu p.Bělobrádek "nadzevdul" jen mě ? "
no, mě už tímto přístupem nadzvedla jedna osoba svým velmi necitlivým přístupem a to v situaci pro mě velmi velmi těžké...když mi vysvětlila, že zvířata přeci nemají duši, jsou jen takové cosi podřadného a jsou tu jenom pro nás, lidé jsou doslova "páni tvorstva"...tak hlásá víra...už to bude víc než rok, ale na blití mi je z toho pořád...

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Tohle vůbec není o politice ale o náboženství...

"To opravdu p.Bělobrádek "nadzevdul" jen mě ? "
no, mě už tímto přístupem nadzvedla jedna osoba svým velmi necitlivým přístupem a to v situaci pro mě velmi velmi těžké...když mi vysvětlila, že zvířata přeci nemají duši, jsou jen takové cosi podřadného a jsou tu jenom pro nás, lidé jsou doslova "páni tvorstva"...tak hlásá víra...už to bude víc než rok, ale na blití mi je z toho pořád...

To mě také, ale bohužel někteří výcvikáři a vědci mají podobný názor a dělají ze zvířete shluk instinktů a reflexů.

Bělobrádek je osoba, které připadají rituální porážky úplně fajn a v pořádku, takže tohle mě vůbec nepřekvapilo.

Tak je předsedou KDU-ČSL, věřící, tenhle přístup se u nich dá předpokládat, mě to nepřekvapuje. KDU-ČSL jsem nikdy nevolila a nikdy nebudu, ať si říká, co chce.

Tak já se přiznám, že jsem věřící a volič KDU, nicméně mi to vytočilo taky. Tím spíš, že pan Bělobrádek je veterinář. Můj pes se mnou nespí v posteli, nesmí žebrat u stolu a musí poslouchat jak hodinky. Vím, že život člověka je cenější než život zvířete, ale přesto, můj pes (a kočky a když jsem měla koně i kůň) jsou a budou členy naší domáctnosti a ačkoli o nich nehovoříme doma ve zdrobnělinkách, bereme na ně ohledy jako na lidské členy. Ke každému tvoru je třeba mít úctu a jsem toho názoru, že vyspělost společnosti se pozná podle toho, jak se dokáže postarat o nejslabší členy, tedy staré lidi, děti i týraná a jinak znevýhodněná zvířata. Mezi lidmi jsem se setkala již vícekrát s názorem, na co dělat zbírky pro psy, když je třeba zkavalitňovat život např. starým lidem v léčebnách a pod. To je pravda, ale jsem toho názoru, že pomoc si zaslouží každý tvor v nouzi. Jarka.

Podle mne je to jedna z mála myšlenek, které mají hlavu a patu, co jsem od něj kdy slyšel.
Cpát do toho politiku a náboženství bohužel hlavu ani patu nemá.

Pan Brouček napsal(a):
Podle mne je to jedna z mála myšlenek, které mají hlavu a patu, co jsem od něj kdy slyšel.
Cpát do toho politiku a náboženství bohužel hlavu ani patu nemá.

I kdyby to byla pravda, tak takovéhle úvahy nemají co dělat ve vlákně týkající se čerstvě uhynulého rodinného mazlíčka.

prostě to ať si rozebírá v hospodě v rámci rádoby filozofických a jazykovědních poloopileckých úvah, ale říct to člověku, který právě smutní po mrtvém zvířeti, je přinejmenším netaktní a ukazuje to naprostou absenci empatie.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Tohle vůbec není o politice ale o náboženství...

"To opravdu p.Bělobrádek "nadzevdul" jen mě ? "
no, mě už tímto přístupem nadzvedla jedna osoba svým velmi necitlivým přístupem a to v situaci pro mě velmi velmi těžké...když mi vysvětlila, že zvířata přeci nemají duši, jsou jen takové cosi podřadného a jsou tu jenom pro nás, lidé jsou doslova "páni tvorstva"...tak hlásá víra...už to bude víc než rok, ale na blití mi je z toho pořád...

Ten člověk je k politování. Vyprahlá osoba, která má blbě nastavené priority.

On je blb, vždy něco plácne a pak čumí. Stejně jako řekl že samoživitelka si má najít chlapa aby jí živil.

Přesně jak už tu padlo...u věřících lidí jsem se vždycky setkala jen s těmato názorama. A týká se to i nás bezvěrců. Oni jsou ti něco, ti vyvolení a my a zvěř jsme podřadní tvorové. Proto při otázkách víry, skřípu zubama. A je mi naprosto jedno, jestli je to křesťanství, budhismus, nebo islám. Pro mne všechno jedna

Kdyby se vyjadřoval spisovně, tak by to napsal správně Já takové nesmysly neřeším, to bych se musela pozastavovat třeba i nad tím, když nějaká kolegyně řekne že má zas nachcípané děti, jiná má zas nemocňoučkýho pejska.Hlavně že se má pak co řešit, to český národ velice baví

Tak nevím, asi jste to špatně pochopila. Jde o to, co tím chtěl říct, ne o formu. Snažil se nám vysvětlit, že umírají jen lidi, zvířata uhynou, chcípnou atd..Nebude mi nikdo kázat, jak mám o svých zvířatech uvažovat a mluvit. A radši budu samoživitelka, než poslouchat doma nabl.lé názory nějakého Bělobrádka...

Před časem jsme se známým řešili míru bezpáteřnosti lidí ve vysoké politice: "To bys nevěřila, ale ten B. se v absolutně bezohledném prosazování vlastních zájmů s přehledem vyrovná B."
Zná je oba osobně a dobře. Tj. já se nad výroky B1 vůbec nepozastavuji. Naopak by mě zarazilo, kdyby se vyjádřil jako citlivý a empatický člověk.

I kdyby zapamatovat si všech 10 přikázání bylo nad možnosti šéfa křesťanů, tak toto je hned druhé:
"miluj bližního svého - jako sám sebe"
no a pak je možnost, že právě pro tu druhou, ne často citovanou část, tento výrok padl.. proto bychom se mu měli složit na štěňátko
jestli jste chudí jako já, pošlete mu alespoň několik tisíc obrázků zvířátek
731 603 880, belobradek@kdu.cz, predseda@kdu.cz.

Vím, že život člověka je cenější než život zvířete

Jen taková fylozofická...v čem je život člověka cennější než život zvířete?...v čem jsme tak vyjímeční?...
Omlouvám se, ale nemám ráda to označování lidí za "pány tvorstva" a že jejich existence je důležitější než zvířecí...řekla bych že jsme jediní obyvatelé této planety, kteří tak max umí všechno zničit, vyvraždit celé zvířecí druhy,...a jednoho dne se přemnožíme takovým způsobem, že už nás planeta neuživí...

K tématu...já slova... umřít, pojít, chcípnout a pod. vnímám jako synonyma...znamenají pro mě konec života, akorát ten význam...když se jedná o dobrého člověka, o zvíře...tak to pojmenuji jako umírání, pokud skončí život člověka, který třeba zabil malé dítě, utýral k smrti živého tvora apod...tak se nebojím použít slovo "chcípnout".

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Vím, že život člověka je cenější než život zvířete

Jen taková fylozofická...v čem je život člověka cennější než život zvířete?...v čem jsme tak vyjímeční?...
Omlouvám se, ale nemám ráda to označování lidí za "pány tvorstva" a že jejich existence je důležitější než zvířecí...řekla bych že jsme jediní obyvatelé této planety, kteří tak max umí všechno zničit, vyvraždit celé zvířecí druhy,...a jednoho dne se přemnožíme takovým způsobem, že už nás planeta neuživí...

K tématu...já slova... umřít, pojít, chcípnout a pod. vnímám jako synonyma...znamenají pro mě konec života, akorát ten význam...když se jedná o dobrého člověka, o zvíře...tak to pojmenuji jako umírání, pokud skončí život člověka, který třeba zabil malé dítě, utýral k smrti živého tvora apod...tak se nebojím použít slovo "chcípnout".

A kromě toho se asi p.Bělobrádek povýšil na pána pánů tvorstva, že si dovolí někoho mustrovat, jak má co nazývat !
V jednom Heriotově příběhu ( asi - nemůžu to najít ) se ptá stará paní : Vy si také myslíte, že zvířátka neodchází do nebe ? Pak já chci odejít tam, kam odešel můj pes.

Právě jsme byly s psicí v dešti rychle udělat kádínko a kočka pěkně spapala celou večeři . ( Zdravím p. B.).

Sice dlouhé a patetické...( nebo poetické ? )
Muž a jeho pes spolu kráčeli podél silnice. Po chvíli přišli k vysokému bílému kameni u cesty, co vypadal jako hezký mramor. Na táhlém kopci stál vysoký oblouk, který se leskl ve slunečním svitu. Když se u něj zastavili, uviděli ohromná vrata, která vypadala jako lastura a cestu, která k těm vratům vedla, jako z čistého zlata. Pes táhnul k vratům a jak přišli blíž, uviděli člověka sedět za stolem. Byl dost blízko, aby se zeptali: "Promiňte, kde to jsme?" Ten muž odpověděl: "To je nebe, pane!" "Skvěle", odpověděl ten muž. "Neměl byste trochu vody?" "Samozřejmě, pane! Jen vstupte a hned tu bude čerstvá ledová voda." Muž pokročil a vrata se začala otevírat. "Může pes se mnou?", zeptal se. "Je mi líto, pane, zvířata sem nesmí!" Člověk chvíli koukal a pak se otočil k silnici a pokračoval v cestě. Za dlouho přišli na vrcholek dalšího táhlého kopce a přišli k zaprášené cestě, která vedla k selským vratům, co vypadala, jakoby je nikdy nikdo nezavřel. Ani plot tu nebyl. U vrat uviděli o strom opřeného člověka, jak si čte. "Pardon", oslovil muž toho čtenáře: "Nemáte vodu?" "Jasně, támhle je pumpa!", ukázal ten člověk na místo, které zvenku nebylo vidět. "Pojďte dál!" "A co můj přítel?" Ukázal poutník na psa. "Jo, bude tam miska." Vešli dovnitř a skutečně tam byla stará pumpa a vedle miska. Poutník ji naplnil a dlouze se napil. Pak dal psovi. Když se napili, vrátili se zpátky k člověku, který tam stále čekal na ně. "Jak tady tomu říkáte?", ptá se poutník. "To je nebe!" "No to je dobré", říká poutník. "Ten člověk před tím taky tvrdil, že u něj je nebe!" "Aha, vy myslíte tu zlatou ulici s těmi perlovými vraty? Pane, to je peklo!" "A nevadí vám, když takhle zneužívají vaše jméno?" "Ne! Chápu, že se vám to tak zdá, ale my jsme rádi, že odchytnou lidi, co jsou schopni nechat psa venku!".

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Sice dlouhé a patetické...( nebo poetické ? )
Muž a jeho pes spolu kráčeli podél silnice. Po chvíli přišli k vysokému bílému kameni u cesty, co vypadal jako hezký mramor. Na táhlém kopci stál vysoký oblouk, který se leskl ve slunečním svitu. Když se u něj zastavili, uviděli ohromná vrata, která vypadala jako lastura a cestu, která k těm vratům vedla, jako z čistého zlata. Pes táhnul k vratům a jak přišli blíž, uviděli člověka sedět za stolem. Byl dost blízko, aby se zeptali: "Promiňte, kde to jsme?" Ten muž odpověděl: "To je nebe, pane!" "Skvěle", odpověděl ten muž. "Neměl byste trochu vody?" "Samozřejmě, pane! Jen vstupte a hned tu bude čerstvá ledová voda." Muž pokročil a vrata se začala otevírat. "Může pes se mnou?", zeptal se. "Je mi líto, pane, zvířata sem nesmí!" Člověk chvíli koukal a pak se otočil k silnici a pokračoval v cestě. Za dlouho přišli na vrcholek dalšího táhlého kopce a přišli k zaprášené cestě, která vedla k selským vratům, co vypadala, jakoby je nikdy nikdo nezavřel. Ani plot tu nebyl. U vrat uviděli o strom opřeného člověka, jak si čte. "Pardon", oslovil muž toho čtenáře: "Nemáte vodu?" "Jasně, támhle je pumpa!", ukázal ten člověk na místo, které zvenku nebylo vidět. "Pojďte dál!" "A co můj přítel?" Ukázal poutník na psa. "Jo, bude tam miska." Vešli dovnitř a skutečně tam byla stará pumpa a vedle miska. Poutník ji naplnil a dlouze se napil. Pak dal psovi. Když se napili, vrátili se zpátky k člověku, který tam stále čekal na ně. "Jak tady tomu říkáte?", ptá se poutník. "To je nebe!" "No to je dobré", říká poutník. "Ten člověk před tím taky tvrdil, že u něj je nebe!" "Aha, vy myslíte tu zlatou ulici s těmi perlovými vraty? Pane, to je peklo!" "A nevadí vám, když takhle zneužívají vaše jméno?" "Ne! Chápu, že se vám to tak zdá, ale my jsme rádi, že odchytnou lidi, co jsou schopni nechat psa venku!".

Hééézkýýý

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Právě jsme byly s psicí v dešti rychle udělat kádínko a kočka pěkně spapala celou večeři . ( Zdravím p. B.).

My: "Zlato, pro Boha tě prosím, pojď. To přežiješ, bobek udělat musíš, nebo mi praskneš, brouku."

Teď schroustnul syrové kuřecí stehno a k tomu jsem mu ze svého odevzdala kus melouna, pár ředkviček a nezanedbatelné množství výborných rýžových nudlí z M&S. Také zdravím všechny milovníky psů jako členů rodiny.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
My: "Zlato, pro Boha tě prosím, pojď. To přežiješ, bobek udělat musíš, nebo mi praskneš, brouku."

Teď schroustnul syrové kuřecí stehno a k tomu jsem mu ze svého odevzdala kus melouna, pár ředkviček a nezanedbatelné množství výborných rýžových nudlí z M&S. Také zdravím všechny milovníky psů jako členů rodiny.

Dneska fakt prima počáso...ty moje dvě drsný obludy se mi podařilo "vykopnout" ven jestli hodně, tak celkem na 30 minut za celej den...jinak krom pár pauz, které vyplnili mazlením a papáním, defakto celý den chrápou (pardon...spinkaj )...

Mat napsal(a):
Spíš tu lidé nechtějí vést zbytečné diskuze o politice.

I když je to zbytečné, mně to baví.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
I kdyby to byla pravda, tak takovéhle úvahy nemají co dělat ve vlákně týkající se čerstvě uhynulého rodinného mazlíčka.

prostě to ať si rozebírá v hospodě v rámci rádoby filozofických a jazykovědních poloopileckých úvah, ale říct to člověku, který právě smutní po mrtvém zvířeti, je přinejmenším netaktní a ukazuje to naprostou absenci empatie.

Neznám detaily, posuzuji to jako obecné vyjádření. Žádný kontext u toho kde jsem to četl nebyl zřejmý.

Potom samozřejmě lze debatovat o nevhodnosti takového příspěvku o absenci empatie či taktu.

Ale na obecném významu to nic nezmění.

Už když napíšete "rodinného mazlíčka", tak je vidět, že objektivní pohled na věc asi nemáte.

A to že vám někdo v rodině nezřízeně pije mě mrzí...

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
I kdyby zapamatovat si všech 10 přikázání bylo nad možnosti šéfa křesťanů, tak toto je hned druhé:
"miluj bližního svého - jako sám sebe"
no a pak je možnost, že právě pro tu druhou, ne často citovanou část, tento výrok padl.. proto bychom se mu měli složit na štěňátko
jestli jste chudí jako já, pošlete mu alespoň několik tisíc obrázků zvířátek
731 603 880, belobradek@kdu.cz, predseda@kdu.cz.

Já jsem díky bohu ateista,

ale myslím, že jste někde nedávala pozor, protože pes myslím není podle bible ten případ "miluj bližního svého"...

A výzva ke spamu je už úplná ubohost...

Pan Brouček napsal(a):
Já jsem díky bohu ateista,

ale myslím, že jste někde nedávala pozor, protože pes myslím není podle bible ten případ "miluj bližního svého"...

A výzva ke spamu je už úplná ubohost...

Bylo tu, není tu...
A jak kdo nazve ten odchod, to je snad každého věc a ani vícepremierovi ( vlastně, zvlášť tomu ) do toho nic není ! A snad by měl mít vícepremier v našem státě jiné starosti, než mentorovat blogerku ( a navíc ji urážet ).

Pan Brouček napsal(a):
Já jsem díky bohu ateista,

ale myslím, že jste někde nedávala pozor, protože pes myslím není podle bible ten případ "miluj bližního svého"...

A výzva ke spamu je už úplná ubohost...

Podle Bible ? Je o mnoho mladší než Křesťanství.
Bible obsahuje jen to, co se hodilo do krámu v době jejího sepsání, a pouze to, co si lidé z vyprávění pamatovali. Známe lidi.. já si dnes pohádku O třech medvědech pamatuji trochu jinak než když mi bylo 5..
"Dejte pozor na ty psy, na ty špatné dělníky.."... to není o psech ;-) a doopravdy se o psech v Bibli mluví cca jednou, to když psi očistili rány nemocnému.
V té knize jde zkrátka o přirovnání k divokým psům. Dnes by se řeklo - krysy v kanále.
Pes divoký jedl zbytky, mršiny, a přenášel tak nakázu.
Ale pes domácí měl i své místo u stolu (pod stolem), protože byl využíván při lovu, pasení, boji.
Spoustě lidí byl a je pes blízký.
Lukáš 6,31: Jak chcete, aby lidé jednali s vámi, tak jednejte vy s nimi.
Tóbit 4,15: Nikomu nečiň, co sám nemáš rád.

No a teď mi povězte, koho mám poslechnout ?

Jak kdo označuje smrt, je mi dost jedno. Důležité je, jak se k chová, dokud je zvíře naživu. Klidně o svém zvířeti řeknu že už chcíplo a je v celku jedno, jestli je to pes nebo něco jiného. Je ale nevkusné, poučovat na tohle téma druhého, který to cítí jinak.
Na druhou stranu, je pravda, že lidé to někdy s polidšťováním zvířat opravdu přehánějí a není to vždy ve zvířecím zájmu. Pamatuji si bývalou kolegyni, která měla doma starší jezevčici a tu nechala dohromady 27x operovat, pak jednou měl její veterinář dovolenou a zastupující doktor tu chudinku prolezlou rakovinou utratil. Pejskovi by určitě bylo líp u člověka s který by prožila normální život a měla rychlou a bezbolestnou smrt byť o ní majitel řekne že chcípla, než u magora, který ji dokáže dávat donekonečna řezat a pak nad jejím skonem dělá hysterické scény.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Jak kdo označuje smrt, je mi dost jedno. Důležité je, jak se k chová, dokud je zvíře naživu. Klidně o svém zvířeti řeknu že už chcíplo a je v celku jedno, jestli je to pes nebo něco jiného. Je ale nevkusné, poučovat na tohle téma druhého, který to cítí jinak.
Na druhou stranu, je pravda, že lidé to někdy s polidšťováním zvířat opravdu přehánějí a není to vždy ve zvířecím zájmu. Pamatuji si bývalou kolegyni, která měla doma starší jezevčici a tu nechala dohromady 27x operovat, pak jednou měl její veterinář dovolenou a zastupující doktor tu chudinku prolezlou rakovinou utratil. Pejskovi by určitě bylo líp u člověka s který by prožila normální život a měla rychlou a bezbolestnou smrt byť o ní majitel řekne že chcípla, než u magora, který ji dokáže dávat donekonečna řezat a pak nad jejím skonem dělá hysterické scény.

Rozumný názor. Mám svoje psy taky ráda, starám se o ně jak mohu nejlépe, ale když pojdou, tak z toho zase takovou tragédii nedělám, prostě to k životu patří a žádný pes se nemůže dožít tolika let jako člověk. Prostě se s tím musí počítat. Naprosto nechápu nějaké psí hřbitovy (psa zakopu na zahradě nebo v lese - kde mu bylo stejně nejlépe) a ještě truchlivé nápisy "nikdy nezapomeneme". Já si na svoje psí nebožtíky občas vzpomenu i bez náhrobku a nápisu, ale rozhodně nebudu nosit květiny na hroby.
Jak píše výše Orionka příběh o poutníkovi a psu, musím říct, že kdyby někdo nedal vodu mému psovi, taky bych odešla (dost by mne to naštvalo), ale přesto neříkám, že pes umřel, ale pošel.
Možná to vyplývá z toho, že mám psů více a tudíž nemám ke každému až takový vztah, jako když žije nějaký opuštěný člověk s jedním psem.
Ale i tak prostě jestli někdo řekne, že pes chcípl, tak mě to vůbec nepohoršuje. Pro někoho pes "umřel", ale jeho život bych žít jako pes nechtěla - mašličky v hlavě, nalakované drápky, nedej bože, aby se pes proběhl po louce, to je lepší s ním jet ve psím kočárku do nákupního centra... atd. Oč šťastnější musí být pes, který se proběhne po louce, vrátí se sice se samými "kudlibabkami" v chlupech, někdy i "navoněný" od nějaké mršiny, ale pes, který alespoň chvíli může být prostě psem.
Důležité je, jaký ten pes měl život.

Já tomu říkám: přišli jsme o psa ( kočku...).

Pan Bělobrádek zase a opět ukázal, že emoční inteligence není samozřejmá ani u veterináře, ani u věřícího člověka, který by měl vyznávat křesťanské hodnoty, a neměl by ubližovat druhým.

Naši psi nám umřeli. Nepošli ani nechcípli. Máme je pohřbené na zahradě a na každém hrobě je velký kámen jiné barvy a na každém hrobě roste jiná konifera. Na jejich narozeniny a o Vánocích jim zapalujeme na hrobě svíčky. Vzpomínáme na ně často, protože to byli naši přátelé, členové naší rodiny, a měli a stále je máme rádi.
Když bych měla charakterizovat, čí život je pro mě cennější, tak to budou na nejvyšším místě členové naší rodiny a kamarádi. Na druhém místě naši psi a teprve až za nimi cizí lidé.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Bělobrádek je osoba, které připadají rituální porážky úplně fajn a v pořádku, takže tohle mě vůbec nepřekvapilo.

Mně tohle vadí stejně, jako když čtu pojmy jako "trénovaný živočich" nebo "trénovaný objekt" a podobně.

koňadra napsal(a):
Rozumný názor. Mám svoje psy taky ráda, starám se o ně jak mohu nejlépe, ale když pojdou, tak z toho zase takovou tragédii nedělám, prostě to k životu patří a žádný pes se nemůže dožít tolika let jako člověk. Prostě se s tím musí počítat. Naprosto nechápu nějaké psí hřbitovy (psa zakopu na zahradě nebo v lese - kde mu bylo stejně nejlépe) a ještě truchlivé nápisy "nikdy nezapomeneme". Já si na svoje psí nebožtíky občas vzpomenu i bez náhrobku a nápisu, ale rozhodně nebudu nosit květiny na hroby.
Jak píše výše Orionka příběh o poutníkovi a psu, musím říct, že kdyby někdo nedal vodu mému psovi, taky bych odešla (dost by mne to naštvalo), ale přesto neříkám, že pes umřel, ale pošel.
Možná to vyplývá z toho, že mám psů více a tudíž nemám ke každému až takový vztah, jako když žije nějaký opuštěný člověk s jedním psem.
Ale i tak prostě jestli někdo řekne, že pes chcípl, tak mě to vůbec nepohoršuje. Pro někoho pes "umřel", ale jeho život bych žít jako pes nechtěla - mašličky v hlavě, nalakované drápky, nedej bože, aby se pes proběhl po louce, to je lepší s ním jet ve psím kočárku do nákupního centra... atd. Oč šťastnější musí být pes, který se proběhne po louce, vrátí se sice se samými "kudlibabkami" v chlupech, někdy i "navoněný" od nějaké mršiny, ale pes, který alespoň chvíli může být prostě psem.
Důležité je, jaký ten pes měl život.

Víte je zvláštní, že jsem od člověka, o kterém vím, jak svého psa miluje, jak se stará, jak se mu věnuje, jak hezky o něm mluví nebo "jak hezky" na něj nadává...nikdy jsem takového člověka neslyšela říct, že mu pes chcípnul...spíš přišli jsme o něj, museli jsme ho nechat uspat, umřel nám...ale nikdy, že jim pes chcípnul...ano taky nejsem pro nalakovaný drápky a psí kočárky atd....slyšela jsem za svůj život jenom pár lidí, co řekli že jim pes chcípnul a byli to lidi, co měli psa na dvoře, co mu sice dali něco k žrádlu, ale se psem žádný vztah neměli, prostě to byla součást dvorku...
Prostě slovo chcípnout mě zní hanlivě, je to pro mě slovo, které použiju, když odejde někdo...kdo je prostě zlý, zákeřný, kdo rád ubližuje, komu dělá dobře, když někdo trpí...nevim, jak to vyjádřit...a to pes teda rozhodně není...

Vím, že to my dvě máme trochu jinak...každá máme svoje psy ráda máme s nimi vztah, každá ale svým způsobem...
Shodneme se v tom, že je důležité, jak se má pes za života...já zase nemám tendence psu nebo jinému zvířeti dělat hrobeček (dneska už by sme měli asi ze zahrady slušnej hřbitov)...a "uložit" ho na psím hřbitově nebo zpopelnění mi připadaj zbytečně vyhozený peníze, který ráda do psa "vrazím", ale za jeho života...možná je to dáno tím, že ani já nechci mít hrob na který by někdo musel povinně nosit o dušičky svíčku...ale lidi, co psa pohřbívaj chápu, mě taky není příjemná představa, co se děje s mrtvým psem, když ho nechávám na veterině, ale prostě už je mrtvý, už není...a panička s ním byla do poslední myšlenky, do posledního dechu...
Ale prostě slovo chcípnout jsem nepoužila ani když mi odešlo morče a to jsme jich měli doma sedm plus další havěť, takže o nějakém úzkém vztahu se mluvit nedalo, ale i tak jsem ty tvorečky měla ráda a když přišel jejich čas tak mi nechcípali, ale umírali...

Tak nějak, mým dětem umřel i křeček, rybička, sýkorka, která vypadla z hnízda...
...A jinak - člověk se pohybuje mezi lidmi, dětmi...a tak mí psi "dělají kádínko" i když při spěchu mi někdy buší v hlavě "tak už se proboha vys.er".
Mimo : Jednou mi sousedovy včely napadly vysokobřezí uvázanou kozu, tenkrát jsem řvala :
"K.urvy jedny mrňavý, s.vině bodavý..." Pak jsem to od sousedky schytala : "Ale my tu míváme děti !".

"Naprosto nechápu nějaké psí hřbitovy (psa zakopu na zahradě nebo v lese"

koňadra, a nevadí ti, že to má "něco" společného zejména s legislativou?!

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Víte je zvláštní, že jsem od člověka, o kterém vím, jak svého psa miluje, jak se stará, jak se mu věnuje, jak hezky o něm mluví nebo "jak hezky" na něj nadává...nikdy jsem takového člověka neslyšela říct, že mu pes chcípnul...spíš přišli jsme o něj, museli jsme ho nechat uspat, umřel nám...ale nikdy, že jim pes chcípnul...ano taky nejsem pro nalakovaný drápky a psí kočárky atd....slyšela jsem za svůj život jenom pár lidí, co řekli že jim pes chcípnul a byli to lidi, co měli psa na dvoře, co mu sice dali něco k žrádlu, ale se psem žádný vztah neměli, prostě to byla součást dvorku...
Prostě slovo chcípnout mě zní hanlivě, je to pro mě slovo, které použiju, když odejde někdo...kdo je prostě zlý, zákeřný, kdo rád ubližuje, komu dělá dobře, když někdo trpí...nevim, jak to vyjádřit...a to pes teda rozhodně není...

Vím, že to my dvě máme trochu jinak...každá máme svoje psy ráda máme s nimi vztah, každá ale svým způsobem...
Shodneme se v tom, že je důležité, jak se má pes za života...já zase nemám tendence psu nebo jinému zvířeti dělat hrobeček (dneska už by sme měli asi ze zahrady slušnej hřbitov)...a "uložit" ho na psím hřbitově nebo zpopelnění mi připadaj zbytečně vyhozený peníze, který ráda do psa "vrazím", ale za jeho života...možná je to dáno tím, že ani já nechci mít hrob na který by někdo musel povinně nosit o dušičky svíčku...ale lidi, co psa pohřbívaj chápu, mě taky není příjemná představa, co se děje s mrtvým psem, když ho nechávám na veterině, ale prostě už je mrtvý, už není...a panička s ním byla do poslední myšlenky, do posledního dechu...
Ale prostě slovo chcípnout jsem nepoužila ani když mi odešlo morče a to jsme jich měli doma sedm plus další havěť, takže o nějakém úzkém vztahu se mluvit nedalo, ale i tak jsem ty tvorečky měla ráda a když přišel jejich čas tak mi nechcípali, ale umírali...

Tak upřímně: slovo "chcípnout" mně zní taky hanlivě, ale nějak mne nepobuřuje, když to někdo použije ve vztahu ke zvířeti. Já sama ale o psech říkám, že nám "pošli", nebo "uhynuli".

koňadra napsal(a):
Tak upřímně: slovo "chcípnout" mně zní taky hanlivě, ale nějak mne nepobuřuje, když to někdo použije ve vztahu ke zvířeti. Já sama ale o psech říkám, že nám "pošli", nebo "uhynuli".

Jak může pojít nebo uhynout nejlepší přítel?

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
"Naprosto nechápu nějaké psí hřbitovy (psa zakopu na zahradě nebo v lese"

koňadra, a nevadí ti, že to má "něco" společného zejména s legislativou?!

Nevadí. Psa na zahradě zakopat můžu, to žádný zákon nezakazuje. Zpočátku jsme je zakopávali na zahradě, jenže po těch letech bychom už měli za chvíli zahradu plnou psích kostí, takže volím raději to zakopání v lese. To už možná tak legální není, ale není žalobce - není soudce. A když uhyne nějaká lesní zvěř, taky ji nikdo neveze na nějaký hřbitov, ale správně by se měla v tom lese zakopat. A já nevidím moc rozdíl mezi uhynulou srnkou a psem. Pořád mám lepší pocit ze zakopání psa v lese než ponechat ho na veterině, aby ho prohnali kafilérkou. Věřím, že když už někdo nechá mrtvého psa na veterině, tak asi nemá jinou možnost - když tedy nechce dávat tisíce za psí pohřeb. A to chápu, to bych taky nedala. Psům věnuji své peníze za jejich života, po smrti už z toho nic nemají, tak si za ty peníze raději koupím jiného psa, nebo to vrazím do těch stávajících.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Jak může pojít nebo uhynout nejlepší přítel?

O nejlepším příteli mám trochu jinou představu. Mám psy ráda, ale pro mne je to pořád "jen" pes. Nejlepší přítel je třeba můj manžel, který se o mne velmi obětavě staral, když jsem byla dlouho hodně nemocná. Nemůžu si pomoct, ale pes mě např. nebude vozit po doktorech, nepůjde nakoupit, neuvaří a vůbec mě není nejen psychickou, ale i fyzickou oporou. A mám-li být upřímná, v takových situacích je pes spíš na obtíž - když máte co dělat, abyste sama slezla z postele. Musíte mít ještě někoho, kdo se i o toho psa postará.
Prostě každá to máme nastavené jinak a nedá se říct, že je něco dobře a něco špatně. Každý to má tak, jak to cítí.

koňadra napsal(a):
O nejlepším příteli mám trochu jinou představu. Mám psy ráda, ale pro mne je to pořád "jen" pes. Nejlepší přítel je třeba můj manžel, který se o mne velmi obětavě staral, když jsem byla dlouho hodně nemocná. Nemůžu si pomoct, ale pes mě např. nebude vozit po doktorech, nepůjde nakoupit, neuvaří a vůbec mě není nejen psychickou, ale i fyzickou oporou. A mám-li být upřímná, v takových situacích je pes spíš na obtíž - když máte co dělat, abyste sama slezla z postele. Musíte mít ještě někoho, kdo se i o toho psa postará.
Prostě každá to máme nastavené jinak a nedá se říct, že je něco dobře a něco špatně. Každý to má tak, jak to cítí.

Ano, každá to máme nastavené jinak. Pro mě je pes přítel, jeden z nejlepších přátel, i když mi neposlouží tak, jak píšete.

"Nevadí. Psa na zahradě zakopat můžu, to žádný zákon nezakazuje"

http://vetweb.cz/pravidla-pro-pohrbivani-zvirat/.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
"Naprosto nechápu nějaké psí hřbitovy (psa zakopu na zahradě nebo v lese"

koňadra, a nevadí ti, že to má "něco" společného zejména s legislativou?!

Na jeden "psí hřbitůvek" jsme narazily na výletě. Asi je podle hesla "něco se smí a něco ne".
Nepohoršoval mě. Jen si nedovedu představit Klánovický les ( za Jižním městem ) - např.

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
"Nevadí. Psa na zahradě zakopat můžu, to žádný zákon nezakazuje"

http://vetweb.cz/pravidla-pro-pohrbivani-zvirat/.

Já bych to tak moc na té zahradě nehrotila. Hlavně dbát na to, aby nebyl znečištěn zdroj pitné vody a tělo bylo pohřbené dostatečně hluboko.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Na jeden "psí hřbitůvek" jsme narazily na výletě. Asi je podle hesla "něco se smí a něco ne".
Nepohoršoval mě. Jen si nedovedu představit Klánovický les ( za Jižním městem ) - např.

Pěkné místo...

koňadra napsal(a):
O nejlepším příteli mám trochu jinou představu. Mám psy ráda, ale pro mne je to pořád "jen" pes. Nejlepší přítel je třeba můj manžel, který se o mne velmi obětavě staral, když jsem byla dlouho hodně nemocná. Nemůžu si pomoct, ale pes mě např. nebude vozit po doktorech, nepůjde nakoupit, neuvaří a vůbec mě není nejen psychickou, ale i fyzickou oporou. A mám-li být upřímná, v takových situacích je pes spíš na obtíž - když máte co dělat, abyste sama slezla z postele. Musíte mít ještě někoho, kdo se i o toho psa postará.
Prostě každá to máme nastavené jinak a nedá se říct, že je něco dobře a něco špatně. Každý to má tak, jak to cítí.

No to máte pravdu...pro vás je pes "pouze" pes, kterého sice máte ráda, ale nebudete ho nazývat svým přítelem...chápu, má to takhle spousta lidí...
No a pak jsou lidi jako já, kteří považují psa za přítele...za zvířecího přítele...komu je pes psychickou podporou...to že nenakoupí a neuvaří není důležité...obědy i nákup si můžu objednat po internetu, když bude potřeba (omlouvám se za zlehčování, vím že to není tak jednoduché)...ale dokonce mám svého psa raději než většinu lidí na této planetě...

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
No to máte pravdu...pro vás je pes "pouze" pes, kterého sice máte ráda, ale nebudete ho nazývat svým přítelem...chápu, má to takhle spousta lidí...
No a pak jsou lidi jako já, kteří považují psa za přítele...za zvířecího přítele...komu je pes psychickou podporou...to že nenakoupí a neuvaří není důležité...obědy i nákup si můžu objednat po internetu, když bude potřeba (omlouvám se za zlehčování, vím že to není tak jednoduché)...ale dokonce mám svého psa raději než většinu lidí na této planetě...

Když jsem prošla v roce 2015 léčbou rakoviny, velmi mi pomohla přítomnost Agnes, naší hovawartky, často jsem ji objímala, ležela vedle ní. Náš kocour mi často ležel na hrudi u krku, blízko míst, kde jsem nález měla. V roce 2016 zjara, bylo nutno odstranit Agnes mastocytom(psí rakovina) na levé straně těla, na stejné jako u mne. Obě jsme v pořádku. Co si o tom myslet. Nenavařili, nenakoupili, ale pomoc od nich byla nesmírná. Přikoupili jsme ještě jednu léčitelku, pro jistotu, hovawartku Citu.

Pro mě Teda v nemoci (ano případ kdy se v posteli nemůžu ani otočit) je pes velký přítel. Protože mi pomůže se svléknout, podá mi cokoliv, otevře mi dveře, zahřívá me a že neuklidi? V tu chvíli je to TO poslední na co myslím. Dělá mi společnost než za mno někdo dojede. A až dojede, pes mu odemkne a otevře dveře.
Když pes odejde, moc to nepojmenovavam. Vypravim, že jsem psa měla a už nemám. Ten samotný okamžik se snažím vytěsnit.
Každý to má prostě jinak. Nemůžu nikomu vyčítat že to má jinak. Pokud zvíře netrpí, tak ať si má názory jaké chce.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
"Nevadí. Psa na zahradě zakopat můžu, to žádný zákon nezakazuje"

http://vetweb.cz/pravidla-pro-pohrbivani-zvirat/.

A kontroluje to někdo? Pochybuju a je to tak v případě spousty věcí, kdy je nařízeno zákonem, ale jaksi nikdo nekontroluje a nebo příslušný úřad má vlastní výklad zákona (s tím jsem se už několikrát osobně setkala

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
No to máte pravdu...pro vás je pes "pouze" pes, kterého sice máte ráda, ale nebudete ho nazývat svým přítelem...chápu, má to takhle spousta lidí...
No a pak jsou lidi jako já, kteří považují psa za přítele...za zvířecího přítele...komu je pes psychickou podporou...to že nenakoupí a neuvaří není důležité...obědy i nákup si můžu objednat po internetu, když bude potřeba (omlouvám se za zlehčování, vím že to není tak jednoduché)...ale dokonce mám svého psa raději než většinu lidí na této planetě...

Ani přítel přeci nemusí uvařit, nakoupit...nebo má Koňadra přátele jen potud, pokud můžou? Podle toho se snad přítel nevybírá...Popravdě...nemám vůbec žádné opravdové přátele. Je to mou vinou, vím to, protože mne nebaví takové ty společné sedánky pořád dokola. Mám kamarádku, bývalou spolužačku, se kterou mám také takový vztah. Zavolám jí tak jednou ročně, co nového, návštěvu už jí slibuju několik let(a to nebydlí daleko) Je mému srdci nejbližší z mých známých a kdyby pořebovala, určitě bych jí přispěchala na pomoc, ale mentálně jsme už jinde. Ona je silně věřící a život zasvětila péči o postižené děti, já jsem neznaboh a děti nemusím, takže i tím jsme se vzdálily. Proto jsem nejraděj se svýma psama, nemusím se vymlouvat, že nemám čas oplácet návštěvy pořád dokola...Pes musel vydržet bez prochajd, když jsem měla hnusnou angínu(párkrát šel tedy muž) a já teď musela vydržet, když měl rozřezanou tlapku..Nic si nedlužíme

Svoje psi mám ráda, jsou to pro naši rodinu nenahraditelní pomocníci a ochránci, ale pořád to jsou psi. Pes mi nikdy nenahradí společnost mojí rodiny, nemůžu si s ním povídat a ani zdaleko se mnou nemůže sdílet život tak, jak to dělá můj muž a rodina. A samozřejmě mi pes ani nemůže pomoct v různých těžkých životních situacích, můžu se s ním pomazlit, jít na procházku a tak, ale nikdy to pro mě není plnohodnotná náhrada za člověka.

lesnížínka napsal(a):
Ani přítel přeci nemusí uvařit, nakoupit...nebo má Koňadra přátele jen potud, pokud můžou? Podle toho se snad přítel nevybírá...Popravdě...nemám vůbec žádné opravdové přátele. Je to mou vinou, vím to, protože mne nebaví takové ty společné sedánky pořád dokola. Mám kamarádku, bývalou spolužačku, se kterou mám také takový vztah. Zavolám jí tak jednou ročně, co nového, návštěvu už jí slibuju několik let(a to nebydlí daleko) Je mému srdci nejbližší z mých známých a kdyby pořebovala, určitě bych jí přispěchala na pomoc, ale mentálně jsme už jinde. Ona je silně věřící a život zasvětila péči o postižené děti, já jsem neznaboh a děti nemusím, takže i tím jsme se vzdálily. Proto jsem nejraděj se svýma psama, nemusím se vymlouvat, že nemám čas oplácet návštěvy pořád dokola...Pes musel vydržet bez prochajd, když jsem měla hnusnou angínu(párkrát šel tedy muž) a já teď musela vydržet, když měl rozřezanou tlapku..Nic si nedlužíme

Mám to jako vy...bohužel společenský styk mám častěji (nepočítám práci, tam prostě musim), opravdu se alespoň jednou za měsíc snažim jít na kafe se svojí nej dlouholetou kamarádkou, vím, že se na ní můžu ve všem spolehnout a já bych pro ní taky udělala vše, co by bylo v mých silách.
Ale jsem hrozná, pokud by mě ona neuháněla, tak jsem schopná se jí klidně rok neozvat...

Jen jsem chtěla podotknout, že když jsem nemocná, když je mi zle jak "psovi" a jsem ráda, že slezu z postele, tak je moc fajn, že mi někdo z rodiny dá napít, přinese léky apod., jsem jim za to opravdu vděčná, ale když je mi fakt zle, tak nechci aby mi dělal někdo z lidí společnost, naopak mi to vadí, vyčerpává mě to, říkám si "panebože, dejte mi všichni pokoj", ale přítomnost mých psů je naopak pro mojí psychiku velmi žádoucí, hlavně feny, bude to znít asi divně, ale můj pocit je, že o mě pečuje, jak o vlastní, prostě je mi s ní dobře, vím, že se mnou není z povinnosti, že je se mnou celej den v posteli, protože sama chce...
Jsem taky obětavý člověk, starala jsem se o tchána s Alzheimerem, vařila mu, jezdila s ním po doktorech, dělala mu společnost, převlíkala ho atd atd...ale na rovinu, často jsem toho měla plný zuby, měla jsem sto chutí se sebrat a z takovýho života utéct, byla jsem z toho hlavně psychicky na dně...a to je možná ten rozdíl mezi člověkem a psem...pes by tohle všechno dělal opravdu obětavě, prostě proto, že jste jeho všecko...prostě proto, že vy jste jeho celý svět, že by nebyl radši s kamarádkama na kafi, s chlapama v hospodě, že ho netrápí, že je zrovna v televizi mistrovství světa v hokeji...pro něj jste nejdůležitější vy...a proto je pro mě vztah se psem tak vyjímečný, právě proto, že to není člověk, ale sobeckej pes, kterej naprosto sobecky chce být s vámi, navíc jeho láska je naprosto bezpodmínečná...ať jste mladá nebo stará, hezká nebo ošklivá, tlustá nebo hubená, chudá nebo bohatá, úspěšná nebo nicka, pes vás bez předsudků miluje takovou jaká jste...miluje vaší duši...
Jo a extra starat se o psy nikdo nemusí...to že jim dá někdo z rodiny najíst a otevře jim dveře na zahradu není zas až takový problém...

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Svoje psi mám ráda, jsou to pro naši rodinu nenahraditelní pomocníci a ochránci, ale pořád to jsou psi. Pes mi nikdy nenahradí společnost mojí rodiny, nemůžu si s ním povídat a ani zdaleko se mnou nemůže sdílet život tak, jak to dělá můj muž a rodina. A samozřejmě mi pes ani nemůže pomoct v různých těžkých životních situacích, můžu se s ním pomazlit, jít na procházku a tak, ale nikdy to pro mě není plnohodnotná náhrada za člověka.

Nee...pes není žádná náhrada za člověka...pes je naprosto unikátní entita...

Mě naopak v těžkých životních situacích pes pomohl a moc, kdyby nebylo mých psů, tak jsem možná kvůli tomu skončila na práškách a nebo rovnou hospitalizovaná na psychiatrii...svým psům vděčím za to, že mě udrželi v psychické pohodě, to by žádný člověk nedokázal...takový vztah, jaké máte vy se psem, mám já s naší andulkou...je bezva, dá se pomazlit, neustále má dobrou náladu, štěbetá, ale rozhodně s ní nemám takovej vztah jako se psy...ale to neznamená, že není nikdo jiný, pro koho je andulka důležitá, kdo by byl bez své andulky nešťastný...a já můžu stokrát říkat.."ale andulka vám přeci nenahradí vztah s člověkem, je to prostě jenom andulka"...ale ten člověk to má jinak...no prostě každej jsme nějakej...

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Mám to jako vy...bohužel společenský styk mám častěji (nepočítám práci, tam prostě musim), opravdu se alespoň jednou za měsíc snažim jít na kafe se svojí nej dlouholetou kamarádkou, vím, že se na ní můžu ve všem spolehnout a já bych pro ní taky udělala vše, co by bylo v mých silách.
Ale jsem hrozná, pokud by mě ona neuháněla, tak jsem schopná se jí klidně rok neozvat...

Jen jsem chtěla podotknout, že když jsem nemocná, když je mi zle jak "psovi" a jsem ráda, že slezu z postele, tak je moc fajn, že mi někdo z rodiny dá napít, přinese léky apod., jsem jim za to opravdu vděčná, ale když je mi fakt zle, tak nechci aby mi dělal někdo z lidí společnost, naopak mi to vadí, vyčerpává mě to, říkám si "panebože, dejte mi všichni pokoj", ale přítomnost mých psů je naopak pro mojí psychiku velmi žádoucí, hlavně feny, bude to znít asi divně, ale můj pocit je, že o mě pečuje, jak o vlastní, prostě je mi s ní dobře, vím, že se mnou není z povinnosti, že je se mnou celej den v posteli, protože sama chce...
Jsem taky obětavý člověk, starala jsem se o tchána s Alzheimerem, vařila mu, jezdila s ním po doktorech, dělala mu společnost, převlíkala ho atd atd...ale na rovinu, často jsem toho měla plný zuby, měla jsem sto chutí se sebrat a z takovýho života utéct, byla jsem z toho hlavně psychicky na dně...a to je možná ten rozdíl mezi člověkem a psem...pes by tohle všechno dělal opravdu obětavě, prostě proto, že jste jeho všecko...prostě proto, že vy jste jeho celý svět, že by nebyl radši s kamarádkama na kafi, s chlapama v hospodě, že ho netrápí, že je zrovna v televizi mistrovství světa v hokeji...pro něj jste nejdůležitější vy...a proto je pro mě vztah se psem tak vyjímečný, právě proto, že to není člověk, ale sobeckej pes, kterej naprosto sobecky chce být s vámi, navíc jeho láska je naprosto bezpodmínečná...ať jste mladá nebo stará, hezká nebo ošklivá, tlustá nebo hubená, chudá nebo bohatá, úspěšná nebo nicka, pes vás bez předsudků miluje takovou jaká jste...miluje vaší duši...
Jo a extra starat se o psy nikdo nemusí...to že jim dá někdo z rodiny najíst a otevře jim dveře na zahradu není zas až takový problém...

To je tak krásný, nemám co dodat.

Sardullah - ano, já také neříkám náhrada za člověka a naprosto souhlasím s tou první větou Nejsem jen podivná samotářka se psem Mám skvělého muže a velkou rodinu, která se pořád schází(sourozenci s rodinama, tety, strejdové, bratránci, sestřenky, už i s jejich dětma...) je nás jak vší To mi celkem stačí Zbytek jste popsala, jak nejlíp to šlo

Hmm, věřím v Boha desítky let a ještě jsem mezi křesťany nepotkala nikoho, kdo by mluvil podobně jako pan Bělobrádek nebo jemu podobní lidé, o kterých je tu v souvislosti s věřícími mluveno :)
Tupci se najdou v každý společnosti.

A já se klidně řadím ke skupině "podivná samotářka se psem" :-D Já nevím proč, ale spousta lidí mě zradilo, pes ne...

koňadra napsal(a):
O nejlepším příteli mám trochu jinou představu. Mám psy ráda, ale pro mne je to pořád "jen" pes. Nejlepší přítel je třeba můj manžel, který se o mne velmi obětavě staral, když jsem byla dlouho hodně nemocná. Nemůžu si pomoct, ale pes mě např. nebude vozit po doktorech, nepůjde nakoupit, neuvaří a vůbec mě není nejen psychickou, ale i fyzickou oporou. A mám-li být upřímná, v takových situacích je pes spíš na obtíž - když máte co dělat, abyste sama slezla z postele. Musíte mít ještě někoho, kdo se i o toho psa postará.
Prostě každá to máme nastavené jinak a nedá se říct, že je něco dobře a něco špatně. Každý to má tak, jak to cítí.

Takže přítel je jen ten, kdo pro vás bude pracovat? Proti člověku má přátelství psa jednu věc, kterou žádný člověk nemůže nahradit. Pes vám totiž dává čistě a absolutně všechno, co vám dát umí a může. To vám žádný člověk nedá, opravdu žádný.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Hmm, věřím v Boha desítky let a ještě jsem mezi křesťany nepotkala nikoho, kdo by mluvil podobně jako pan Bělobrádek nebo jemu podobní lidé, o kterých je tu v souvislosti s věřícími mluveno :)
Tupci se najdou v každý společnosti.

Nemůžu říct, že jsem vysloveně věřící...ale prababička i babička byly věřící, maminka už asi tolik ne, ale má k bohu úctu, já sice do kostela nechodím, ale tak trochu věřím v něco nad námi, ať už to nazveme bohem, vesmírnou silou, osudem, karmou...ale pravidelně děkuji bohu za to, že mi seslal takové úžasné stvoření jako je můj pes, který mi pomáhá naprosto spolehlivě v těžkých životních situacích, že pes je třeba odměna za to, že jsem hodný člověk...

V každém případě i moje věřící babička, která vyrostla na slovenské vesnici, kde se zvířata chovala za účelem obživy a defakto krom koček, které lovili myši, hlídacího psa a koně bylo všechno na maso...i tak se ke všem "božím" tvorům chovala moc hezky a s úctou k životu...jediné, kdy jsem jí slyšela použít slovo chcípnout, když si děda pořídil akvárium a babička řekla, že mu ty ryby stejně pochcípaj...

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Hmm, věřím v Boha desítky let a ještě jsem mezi křesťany nepotkala nikoho, kdo by mluvil podobně jako pan Bělobrádek nebo jemu podobní lidé, o kterých je tu v souvislosti s věřícími mluveno :)
Tupci se najdou v každý společnosti.

Já jo, pokud měl pes nebo králík či koza nějaký zdravotní problémy, tak často jsem slyšela: ale vždyť je to jen zvíře, to nemá duši. Ale souhlasím s tím, že to nejspíš nesouvisí s tím, jestli je člověk věřící nebo ne.

Jistě, pes člověku dává všechno a má ho rád, ať už je jeho pán jakýkoli. Celé generace byl takhle šlechtěn. Jeho láska je krásná a jednoduchá a mám je ráda. Vztahy s lidmi jsou mnohem složitější a pro mě hezčí. Mám radost, když mi můj muž řekne že mi to sluší, pracuji, abych mohla svým dětem poskytnout co možná nejlepší start do života, snažím se co nejlépe vycházet se svými přáteli. Prostě lidskou lásku si člověk musí daleko víc zasloužit, podle mě to právě lidi dělá lepšími, než by jinak byli.

Jak už někdo výše psal: Já nevím proč, ale spousta lidí mě zradilo, pes ne...

Mám stejnou zkušenost, asi takový lidi přitahuju, nevím, a přiznám se, že někdy to pro mě byl fakt šok a ještě po dvou letech jsem nechápala proč. Takže se nedivím, že pro někoho je pes víc než člověk. Já taky nejsem podivná samotářka se psem. Pes se mnou nejí u stolu, nespí se mnou v posteli, ale miluju ho víc, než některý vzdálenější rodinný příslušníky.

Prostě lidskou lásku si člověk musí daleko víc zasloužit, podle mě to právě lidi dělá lepšími, než by jinak byli.

Nevím, no, jak zasloužit a jak dělá lepšími. Já mám v poslední době pocit, že lidi jsou sobci, neskuteční sobci, jde jim o sebe a myslí si, že všechno se dá koupit.

Všude rady, jak láska má být bezpodmínečná, není třeba si ji zasloužit, jsem lásky hodna právě taková jaká jsem teď v této chvíli. Nejprve se člověk má naučit sebelásce, aby měl z čeho rozdávat. Sebeláska se nerovná sobeckost. Miluj bližního svého- jako sebe sama. Ale to už jsme jinde. Když mi neočkovaní králíci umřeli na mor, také jsem říkala:Pochcípali mi králíci, ale byla jsem bezmocná, zlobila jsem se na sebe. Pes mi může jen umřít. Kéž jsou všechny bytosti šťasty. A já dodávám: Stejně jako já.

scylla napsal(a):
Takže přítel je jen ten, kdo pro vás bude pracovat? Proti člověku má přátelství psa jednu věc, kterou žádný člověk nemůže nahradit. Pes vám totiž dává čistě a absolutně všechno, co vám dát umí a může. To vám žádný člověk nedá, opravdu žádný.

Jenže pes miluje i zlého pána, ale přátelství lidí, to je něco jiného. Snad nejlíp to popsala hexa. Nejsem prospěchář, nechci jen brát, ale i dávat.
Všichni ti, co zde píší, že raději pes než lidé... No, nevím, myslím si, že takoví lidé asi mají problém sami se sebou a v komunikaci s ostatními lidmi. Přítel je od toho, aby člověka vždycky podržel, kdo zradí, není přítel. A musí to být oboustranné. Je to i o výběru přátel. Já jich moc nemám, ale ty, co mám, tak vím, že se na ně mohu spolehnout a oni na mne.
Neumím to tak vysvětlit, jak to cítím, ale v každém případě pro mne je opravdové lidské přátelství víc než to přátelství psa, které si konec konců nemusím vůbec zasloužit. Pes má prostě v genech lásku k člověku - i tomu špatnému.

"Nejsem prospěchář, nechci jen brát, ale i dávat."
no tak když od psa jenom bereš, a nic mu nedáváš, bo "jen pes", tak co s tím už...

Nejsem prospěchář, nechci jen brát, ale i dávat.


V tom je ten problém. Protože člověk vám všechno nedá, tam máte možnost misky vah vyrovnat. Pes vám dá všechno a to se vrací špatně. Moc jim dlužíme.

Nejsem prospěchář, nechci jen brát, ale i dávat...A musí to být oboustranné.

No právě, a kdo to dnes umí? V poslední době mám pocit, že každej čeká jen ode mne a až to dostane, tak sorry, ale já už na tebe nemám čas ani náladu.

koňadra napsal(a):
Jenže pes miluje i zlého pána, ale přátelství lidí, to je něco jiného. Snad nejlíp to popsala hexa. Nejsem prospěchář, nechci jen brát, ale i dávat.
Všichni ti, co zde píší, že raději pes než lidé... No, nevím, myslím si, že takoví lidé asi mají problém sami se sebou a v komunikaci s ostatními lidmi. Přítel je od toho, aby člověka vždycky podržel, kdo zradí, není přítel. A musí to být oboustranné. Je to i o výběru přátel. Já jich moc nemám, ale ty, co mám, tak vím, že se na ně mohu spolehnout a oni na mne.
Neumím to tak vysvětlit, jak to cítím, ale v každém případě pro mne je opravdové lidské přátelství víc než to přátelství psa, které si konec konců nemusím vůbec zasloužit. Pes má prostě v genech lásku k člověku - i tomu špatnému.

Prostě každý to máme nastavené jinak...pes je úžasný v tom, že je, pokud je o něj postaráno a má pána, který se k němu chová hezky, tak je prostě šťastný (nevím jaké slovo bych u psa použila, možná spokojený)...jemu je totiž naprosto jedno, jestli ho máte "jen" jako psa nebo člena rodiny nebo nejlepšího přítele...jde prostě jen o to, jaký vztah k němu zvolí člověk...

Taky mám jenom pár lidí, které bych mohla nazývat přáteli...přesto ten pocit, který mám, když přijdu po náročném dni z práce a svalim se na gauč a fena mě obejme svojí tlapajznou, položí na mě hlavu, dostanu hudlana a spokojeně vydechne...jako by mi říkala.."jsi moje holka a já tě nedám"...se psy si můžu sednout na zahradě a mlčet, přemýšlet si...nemusím konverzovat nikdo na mě nehrne informace a starosti...psům můžu říct všechno...protože oni neřeší, co jim říkám, nezatěžuju jejich hlavinky svýma malichernýma starostma, ale přitom si já, tím, že to někomu řeknu, ulevím...možná někdo má takového člověka, já ne, já takového neznám, vztah se psem je nekomplikovaný, jednoduchý, jejich lásku a přátelství si opravdu zasloužit nemusím, je to relax...možná právě proto jim snesu modrý z nebe, možná právě proto je pro mě vztah se psem tak důležitý...jsem nekomplikovaně milována, ochraňována, někým, kdo nežije svůj život, kdo žije můj život přesně tak jak já chci, přesně tak jak mě to vyhovuje, mám někoho, kdo má svoje sobecké zájmy naprosto kompatibilní s mými sobeckými zájmy...v dnešním uspěchaném světě, kde neustále někdo něco řeší, mám někoho s kým nic řešit nemusím...

Problém s lidma si myslím, že nemám, pořád je mám ráda. Já jsem taková husa, že i když vím, že mne sousedé za zády pomlouvají, prostě je pořád mám tak nějak ráda, protože patří tady k tomu koloritu a když někdo z nich umře, je mi to strašně líto. Rozdávám všechno, když se dozvím, že sousedka shání bylinku na něco, seberu se se psem a prolezu lesy-louky v okolí a přinesu jí plný košík. Sousedkám rozdávám přebytky kytek, i když bych si mohla o nějaký peníz za to říct, neb já za ně dala fůru peněz. Ale neumím to, nechci. Když mám, tak dám, až nebudu mít sama, tak holt nic. Když jdem k nějakým příbuzným tak máma: no vzpomeň si, v jakové ceně ti oni dávali dar a podle toho...Já takto vůbec neuvažuju a když jim chci něco koupit, co je třeba třikrát dražší, tak to prostě koupím. A proč to píšu? Jak už bylo psáno přede mnou...zatím toho lidé jen využívají, zneužívají. Když jsem sama něco potřebovala, o čemž jsem věděla, že to někdo má a je mu to k ničemu a komu jsem já předtím dala něco moc cenného jen tak...a on mi tu věc nechce ne, že dát, ale dokonce ani za nějaký peníz odprodat...tak mi to je líto, jsem naštvaná, zklamaná...ale stejně to příště udělám zase

Nejlepší přítel člověk a nejlepší přítel pes se vzájemně nevylučuje. Každý představuje jinou formu přátelství, jiný vztah.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Nejlepší přítel člověk a nejlepší přítel pes se vzájemně nevylučuje. Každý představuje jinou formu přátelství, jiný vztah.

Jo, asi tak nějak jsem to chtěla napsat, ale ne a ne se vymáčknout. Něco jako láska k partnerovi a láska k dítěti - obě jsou to lásky, ale každá jiná.
Tak je to i s mým vztahem k lidem a ke psům, každý je trochu jiný. A rozhodně mně vztah ke psům nenahrazuje vztah k lidem a vztah k lidem mně nenahrazuje vztah ke psům. Ke svému životu potřebuji lidi (některé) i psy.
Když jsem byla nemocná, pes mě sice oběd neohřál, ale těšila jsem se (a snažila jsem se), abych byla co nejdřív zdravá a mohla zase s nimi na procházku.

A co, má ten pes duši nebo nemá...?
a člověk má?
a co to jako teda je, ta duše...?

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
A co, má ten pes duši nebo nemá...?
a člověk má?
a co to jako teda je, ta duše...?

Tak nevím zda má pes duši nebo co to vůbec duše je...ale na mou duši můžu prohlásit, že moji psi mají velmi oduševnělý kukuč na rozdíl od některých lidí... někteří lidé "čumí jak bejk" a pak je otázka jestli i bejk má duši...

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Tak nevím zda má pes duši nebo co to vůbec duše je...ale na mou duši můžu prohlásit, že moji psi mají velmi oduševnělý kukuč na rozdíl od některých lidí... někteří lidé "čumí jak bejk" a pak je otázka jestli i bejk má duši...

Já si myslím, že ta duše je to uvědomění si, že jsem. A to pes moc dobře ví

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):

Já si myslím, že ta duše je to uvědomění si, že jsem. A to pes moc dobře ví

Asi tak. Duše je ve skutečnosti mozek

Za mě - mysl, emoce, pocity, vůle.
Tuším, že na to nějaká oficiálně uznaná definice ovšem není :).

Http://www.vira.cz/otazky/Krestansky-pohled-na-zvirata-Maji-dusi.html



za mě - "duše" (v tomto kontextu) je pouze nástrojem manipulace

"mysl, emoce, pocity, vůle"
tohle je zvířatům cizí?

Hmn -
"mysl, emoce, pocity, vůle"
tohle je zvířatům cizí?
-
Ne, to někde říkám?

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Http://www.vira.cz/otazky/Krestansky-pohled-na-zvirata-Maji-dusi.html



za mě - "duše" (v tomto kontextu) je pouze nástrojem manipulace

"mysl, emoce, pocity, vůle"
tohle je zvířatům cizí?

¨V tom případě mají moje zvířata duši neb se mnou dost obratně manipulují.
Hlavně kočky, ty mají jednu duši na každý ze svých deseti životů.

Když už jsme u čistého přátelství psa, já jsem si vybavila tento naprosto pravdivý vtip

"Test přátelství
Zavři svého psa a svou ženu na hodinu do kufru auta.
Když otevřeš kufr, uvidíš, kdo je šťastný, že tě vidí."

Ale nejsem si jistá, aby mi někdo dával bezvýhradné přátelství, co občas hraničí s blbostí, asi proto jsem spíš kočičí.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Http://www.vira.cz/otazky/Krestansky-pohled-na-zvirata-Maji-dusi.html



za mě - "duše" (v tomto kontextu) je pouze nástrojem manipulace

"mysl, emoce, pocity, vůle"
tohle je zvířatům cizí?

Ten odkaz...to jsem se celkem nasmála. Prý: člověk má například smysl pro estetiku..no tak jak který tedy ...ten pak asi duši nemá Ano máte pravdu - taky by mne zajímalo jak dotyčný ví, že zvířata nemají schopnost se vcítit. Víme houby a jednou možná budem valit bulvy až zjistíme, že to má i ten poslední červík...

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Http://www.vira.cz/otazky/Krestansky-pohled-na-zvirata-Maji-dusi.html



za mě - "duše" (v tomto kontextu) je pouze nástrojem manipulace

"mysl, emoce, pocity, vůle"
tohle je zvířatům cizí?

Jenže to je duše z pohledu církve, ten já nesdílím. Podle nich Bůh člověka povýšil nad ostatní živočichy. No, nevím, nechci urazit věřící, protože pro ně to určitě logiku má...podle mého se člověk povýšil sám.

Celý život jsem od babičky(církev evangelická) poslouchala, že ač po tátovi křtěná katolička, jsem neznaboh a až budu umírat, ještě budu prosit boha atd...Když umírala ona (cca rok bylo jasné, že už to k tomu spěje, bylo jí přes 90) se přestala totálně o kostel a víru zajímat. Teta(její dcera) jí neustále nosila různou literaturu od faráře, že jí to bude číst a bába jí na to, že nechce. Poslední týden, kdy už to bylo moc zlé, že se s ní bude modlit, aby se jí líp odcházelo...babča odmítnula. Úplně na svou víru najednou zapomněla, zanevřela, nevím...nechtěla vůbec umřít a řešila jen to. Musím říct, že jsem se i se zadostiučiněním ušklíbla.

lesnížínka napsal(a):
Celý život jsem od babičky(církev evangelická) poslouchala, že ač po tátovi křtěná katolička, jsem neznaboh a až budu umírat, ještě budu prosit boha atd...Když umírala ona (cca rok bylo jasné, že už to k tomu spěje, bylo jí přes 90) se přestala totálně o kostel a víru zajímat. Teta(její dcera) jí neustále nosila různou literaturu od faráře, že jí to bude číst a bába jí na to, že nechce. Poslední týden, kdy už to bylo moc zlé, že se s ní bude modlit, aby se jí líp odcházelo...babča odmítnula. Úplně na svou víru najednou zapomněla, zanevřela, nevím...nechtěla vůbec umřít a řešila jen to. Musím říct, že jsem se i se zadostiučiněním ušklíbla.

Já neodsuzuju víru jako takovou, mnoha lidem pomáhá v těžkých chvílích něčemu věřit, ať už je to cokoliv. Nakonec křesťanská morálka nás chtě nechtě ovlivňuje dodnes, ale kdoví, jestli je to vlastně vůbec správně. Třeba takové Desatero...myslím, že je to dávno přežité a dnes ho nikdo nedodržuje. V pohodě by si lidstvo vystačilo se Čtyřmi dohodami
Spousta starších lidí se chová pokrytecky...chodí do kostela, modlí se, neustále se křižuje, ale jejich činy svědčí o opaku, nakonec viděla jsem toho ve svém okolí od dětství dost a dost. Ale celkově mi spíš vadí ta instituce církve a zvlášť po restitucích, které dle mého nebyly spravedlivé. Osobně je mi třeba bližší slovanský polyteismus, je tam cítit větší sepětí s přírodou a větší úcta k ní.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Já neodsuzuju víru jako takovou, mnoha lidem pomáhá v těžkých chvílích něčemu věřit, ať už je to cokoliv. Nakonec křesťanská morálka nás chtě nechtě ovlivňuje dodnes, ale kdoví, jestli je to vlastně vůbec správně. Třeba takové Desatero...myslím, že je to dávno přežité a dnes ho nikdo nedodržuje. V pohodě by si lidstvo vystačilo se Čtyřmi dohodami
Spousta starších lidí se chová pokrytecky...chodí do kostela, modlí se, neustále se křižuje, ale jejich činy svědčí o opaku, nakonec viděla jsem toho ve svém okolí od dětství dost a dost. Ale celkově mi spíš vadí ta instituce církve a zvlášť po restitucích, které dle mého nebyly spravedlivé. Osobně je mi třeba bližší slovanský polyteismus, je tam cítit větší sepětí s přírodou a větší úcta k ní.

Nechci se pouštět na tenký led, sama jsem pokřtěná, moje děti též, ale do kostela nechodíme. Přitom nemůžu říct, že vůbec nevěřím. Věřím, věřím v něco, čemu se dá říkat Bůh, jen nemusím dávat svou víru na odiv v kostele a modlit se. Je to složité.
Ale proč to píšu - kdyby byla křesťanská víra v Evropě silnější, kdyby křesťanské církve reagovaly na invazi muslimů stejně jako v předchozích stoletích, namísto dnešní nesmyslné vstřícnosti, tak není Evropa (západní a severní) v takovém srabu, v jakém je.

A duši, duši mají psi určitě.

Jsem ráda, že jsem tu našla názory, které mi jsou blízké od většiny lidí, někteří překvapili, někteří zase vůbec, se svým přístupem ke psu.
Můj pes teda zemře, a nemyslím si, že to o mě vypovídá to, že mu lakuju nehty a vozím v kočárku (vlastně nikoho takového neznám, a to že psů i těch čivavek a jorků znám dost). A myslim, že žije sakra šťastný život, což mi dává najevo každý den, a já mu to oplácím. Zrovna dnes, to jsem tuhle diskuzi ještě nečetla, jsem zrovna někomu říkala, že je to pro mě opravdu ten nejlepší přítel, kterého momentálně mám. A zrovna za tu opuštěnou se psem si nepřipadám, mám mnoho skvělých přátel, přítele, rodinu, a on mezi ně patří. Ke kočce takový vztah nemám, hlavně asi pro to, ze mě tolik nepotřebuje, a ta kočičí povaha mi není tolik sympatická, ale také ho miluju, i když to je pro někoho jen blbá kočka, pro mě ne. Hlavně doufám, že tu ještě dlouho bude, protože se nestydím přiznat, že to pro mě bude strašně strašně těžký.

Tedy, vy jste se do té filozofie a víry zamotaly. To já to mám jednoduché : Psice má čas vždycky, když ho mám já.
S kamarádkami se "scházíme" už od 1.jarního dne a ještě jsme se nesešly. Vždycky některá nemůže. Brácha přijede 3x do roka ( ještěže je internet, mail a skype ), partner kouká na formuli ( motorky, tenis...), jen psice je hotová jít, jen sáhnu na vodítko.

Já se omlouvám, že narušuju probíhající debatu, ale nemůžu si pomoct. Vrátím se lehce na začátek diskuze - k politikům. Vzpomněla jsem si na toto video a nemohla jsem ho sem nedat. Doufám, že Cimrmana všichni znají

https://www.facebook.com/czechsmer/videos/1145868615471499/?hc_ref=ARR17BMF6JaFPoTMYUjbbMyNNXgZwovLTtRTq05CbCtvO2uG6jMjcH7stuHcxvd0GcI&pnref=story.

koňadra napsal(a):
Jenže pes miluje i zlého pána, ale přátelství lidí, to je něco jiného. Snad nejlíp to popsala hexa. Nejsem prospěchář, nechci jen brát, ale i dávat.
Všichni ti, co zde píší, že raději pes než lidé... No, nevím, myslím si, že takoví lidé asi mají problém sami se sebou a v komunikaci s ostatními lidmi. Přítel je od toho, aby člověka vždycky podržel, kdo zradí, není přítel. A musí to být oboustranné. Je to i o výběru přátel. Já jich moc nemám, ale ty, co mám, tak vím, že se na ně mohu spolehnout a oni na mne.
Neumím to tak vysvětlit, jak to cítím, ale v každém případě pro mne je opravdové lidské přátelství víc než to přátelství psa, které si konec konců nemusím vůbec zasloužit. Pes má prostě v genech lásku k člověku - i tomu špatnému.

Přesně tohle nesnáším, tu slepou lásku i ke zlému pánovi. A proto mám kočkopsa, který neakceptuje drsné zacházení a u kterého si člověk "lásku" zasloužit musí.

Ale je pravda, že při větším počtu to tak intenzivně nevnímám. Když hlídáme rodinu a jsou 3, tak se mu tolik nevěnuji a mají tak trochu vojnu, aby se to ukoučovalo. Což ho netrápí, protože mít na starost 2 holky ho plně uspokojuje.

Iliena napsal(a):
Já se omlouvám, že narušuju probíhající debatu, ale nemůžu si pomoct. Vrátím se lehce na začátek diskuze - k politikům. Vzpomněla jsem si na toto video a nemohla jsem ho sem nedat. Doufám, že Cimrmana všichni znají

https://www.facebook.com/czechsmer/videos/1145868615471499/?hc_ref=ARR17BMF6JaFPoTMYUjbbMyNNXgZwovLTtRTq05CbCtvO2uG6jMjcH7stuHcxvd0GcI&pnref=story.

Dost dobré oživení.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Nechci se pouštět na tenký led, sama jsem pokřtěná, moje děti též, ale do kostela nechodíme. Přitom nemůžu říct, že vůbec nevěřím. Věřím, věřím v něco, čemu se dá říkat Bůh, jen nemusím dávat svou víru na odiv v kostele a modlit se. Je to složité.
Ale proč to píšu - kdyby byla křesťanská víra v Evropě silnější, kdyby křesťanské církve reagovaly na invazi muslimů stejně jako v předchozích stoletích, namísto dnešní nesmyslné vstřícnosti, tak není Evropa (západní a severní) v takovém srabu, v jakém je.

A duši, duši mají psi určitě.

Mám to stejně, pokřtěná, i děti, vnoučata už asi ale nebudou. A ano, kdyby církev pevně stála za svým, jak v minulosti, tak by to bylo v Evropě v klidu, bohužel je to jinak, a proto si myslím, že církev jako instituce se přežila.

lesnížínka napsal(a):
Celý život jsem od babičky(církev evangelická) poslouchala, že ač po tátovi křtěná katolička, jsem neznaboh a až budu umírat, ještě budu prosit boha atd...Když umírala ona (cca rok bylo jasné, že už to k tomu spěje, bylo jí přes 90) se přestala totálně o kostel a víru zajímat. Teta(její dcera) jí neustále nosila různou literaturu od faráře, že jí to bude číst a bába jí na to, že nechce. Poslední týden, kdy už to bylo moc zlé, že se s ní bude modlit, aby se jí líp odcházelo...babča odmítnula. Úplně na svou víru najednou zapomněla, zanevřela, nevím...nechtěla vůbec umřít a řešila jen to. Musím říct, že jsem se i se zadostiučiněním ušklíbla.

To je strašné.

Mě zaujala ta myšlenka, že kdyby církev (která?) stála za svým "jako v minulosti" nebo snad dokonce "jako v předchozích stoletích", že by byla Evropa v cajku. Jak by to zhruba mělo vypadat, konkrétně... ?

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Mě zaujala ta myšlenka, že kdyby církev (která?) stála za svým "jako v minulosti" nebo snad dokonce "jako v předchozích stoletích", že by byla Evropa v cajku. Jak by to zhruba mělo vypadat, konkrétně... ?

Katolická - jako ve středověku? Ne, vážně nevím, ale vzhledem k mentalitě příchozích bychom prostě museli být jako oni. Což chápu, že není možné, už jsme někde jinde. Ale jsem skeptik a myslím si, že nás převálcují a civilizace, jak ji známe dnes, zanikne.

"Katolická - jako ve středověku?"
Pochybuju, že by si někdo vážně přál obnovení křižáckých výprav, drancování, protikacířských a protipohanských tažení, případně násilný rekatolizace všeho, co se nehlásí ke katolický církvi.

Proto píšu, že ne. Ale možná nás to v budoucnu čeká, kdoví, akorát z nás budou muslimáci.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Proto píšu, že ne. Ale možná nás to v budoucnu čeká, kdoví, akorát z nás budou muslimáci.

Dá se říct, že s vaší myšlenkou souhlasím. Ač se mi při myšlence na muslimy a islám ježí chlupy až na pr.eli, tak to prostě je asi vývoj...jen doufám, že já už se toho nedožiju a děti nemám

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Nechci se pouštět na tenký led, sama jsem pokřtěná, moje děti též, ale do kostela nechodíme. Přitom nemůžu říct, že vůbec nevěřím. Věřím, věřím v něco, čemu se dá říkat Bůh, jen nemusím dávat svou víru na odiv v kostele a modlit se. Je to složité.
Ale proč to píšu - kdyby byla křesťanská víra v Evropě silnější, kdyby křesťanské církve reagovaly na invazi muslimů stejně jako v předchozích stoletích, namísto dnešní nesmyslné vstřícnosti, tak není Evropa (západní a severní) v takovém srabu, v jakém je.

A duši, duši mají psi určitě.

Tomuhle vůbec nerozumím(jste na tom podobně, jako moje máma) že vás někdo pokřtil, to už těžko ovlivníte, ale proč křtíte své děti, když tuhle instituci vlastně neuznáváte? Přijde mi to přinejmenším zvláštní. Tak buď si věřím po svém a nebudu z dětí dělat příslušníky nějaké církve(ostatně, ať si samy vyberou, co chtějí být) a nebo jsem se k ní tedy přihlásila a měla bych to respektovat. Taky jsem pokřtěná(dodnes to mámě vyčítám) své hypotetické děti bych nikdy nekřtila, protože právě jak píšete: každý může mít nějakou víru, ovšem nemusí se shodovat s tou mojí...

lesnížínka napsal(a):
Tomuhle vůbec nerozumím(jste na tom podobně, jako moje máma) že vás někdo pokřtil, to už těžko ovlivníte, ale proč křtíte své děti, když tuhle instituci vlastně neuznáváte? Přijde mi to přinejmenším zvláštní. Tak buď si věřím po svém a nebudu z dětí dělat příslušníky nějaké církve(ostatně, ať si samy vyberou, co chtějí být) a nebo jsem se k ní tedy přihlásila a měla bych to respektovat. Taky jsem pokřtěná(dodnes to mámě vyčítám) své hypotetické děti bych nikdy nekřtila, protože právě jak píšete: každý může mít nějakou víru, ovšem nemusí se shodovat s tou mojí...

Jako vaše matka to určitě necítím.
Těžko se to vysvětluje a popravdě se mi do vysvětlování ani moc nechce. Obávám se, že bych to nevysvětlila tak, abyste to správně pochopila a zabředávat do diskuze o náboženství, církvích, víře a svém nitru zde na veřejném fóru nehodlám.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Jako vaše matka to určitě necítím.
Těžko se to vysvětluje a popravdě se mi do vysvětlování ani moc nechce. Obávám se, že bych to nevysvětlila tak, abyste to správně pochopila a zabředávat do diskuze o náboženství, církvích, víře a svém nitru zde na veřejném fóru nehodlám.

Vy jste to naťukla Moje máma taky do kostela jde jen o svátcích a mám pocit, že hlavně proto, aby ji sousedé nepomluvili(vlastně to i sama přiznává) Když se jí zeptám, proč tam leze když tomu stejně nevěří, tak mi řekne, že prostě pro jistotu. Ona tomu moc nevěří, ale co kdyby...tak si tam musí udělat, oko" To já prostě nepochopím. Jo a ještě mi přijde takové zvláštní, že s tím všichni děláte takové tajnosti. Nesmí se nikdo ptát na víru a bla, bla? Proč? Nemám problém přiznat komukoli, že jsem nevěřící a stojím si za tím, proč věřící prostě neřekne: hlásím se k té a té církvi, věřím. A neprozradím ani za nic, že fandím Koukalové...

lesnížínka napsal(a):
Vy jste to naťukla Moje máma taky do kostela jde jen o svátcích a mám pocit, že hlavně proto, aby ji sousedé nepomluvili(vlastně to i sama přiznává) Když se jí zeptám, proč tam leze když tomu stejně nevěří, tak mi řekne, že prostě pro jistotu. Ona tomu moc nevěří, ale co kdyby...tak si tam musí udělat, oko" To já prostě nepochopím. Jo a ještě mi přijde takové zvláštní, že s tím všichni děláte takové tajnosti. Nesmí se nikdo ptát na víru a bla, bla? Proč? Nemám problém přiznat komukoli, že jsem nevěřící a stojím si za tím, proč věřící prostě neřekne: hlásím se k té a té církvi, věřím. A neprozradím ani za nic, že fandím Koukalové...

Z vašeho příspěvku je jasné, že i kdybych vám vysvětlovala svůj postoj, tak ho nepochopíte. Nepochopíte, že není jen černá a bílá, ale široká paleta barev, které se prolínají... Proto platí to, co už jsem napsala.

lesnížínka napsal(a):
Tomuhle vůbec nerozumím(jste na tom podobně, jako moje máma) že vás někdo pokřtil, to už těžko ovlivníte, ale proč křtíte své děti, když tuhle instituci vlastně neuznáváte? Přijde mi to přinejmenším zvláštní. Tak buď si věřím po svém a nebudu z dětí dělat příslušníky nějaké církve(ostatně, ať si samy vyberou, co chtějí být) a nebo jsem se k ní tedy přihlásila a měla bych to respektovat. Taky jsem pokřtěná(dodnes to mámě vyčítám) své hypotetické děti bych nikdy nekřtila, protože právě jak píšete: každý může mít nějakou víru, ovšem nemusí se shodovat s tou mojí...

Já z toho žádnou tajnost nedělám, takže odpovím...rodiče jak manžela, tak moje matka jsou hodně nábožensky založení, děti se proto křtily na jejich popud. Vždy to víceméně bylo tak, že to tchýně zařídila a šlo se do kostela, odpor marný. Dítě prostě muselo být pokřtěno.

lesnížínka napsal(a):
Celý život jsem od babičky(církev evangelická) poslouchala, že ač po tátovi křtěná katolička, jsem neznaboh a až budu umírat, ještě budu prosit boha atd...Když umírala ona (cca rok bylo jasné, že už to k tomu spěje, bylo jí přes 90) se přestala totálně o kostel a víru zajímat. Teta(její dcera) jí neustále nosila různou literaturu od faráře, že jí to bude číst a bába jí na to, že nechce. Poslední týden, kdy už to bylo moc zlé, že se s ní bude modlit, aby se jí líp odcházelo...babča odmítnula. Úplně na svou víru najednou zapomněla, zanevřela, nevím...nechtěla vůbec umřít a řešila jen to. Musím říct, že jsem se i se zadostiučiněním ušklíbla.

To je dost děsivé, jak babička tak vaše reakce.
Nejsem věřící, ale moje babička jo, kdyby na poslední chvíli ztratila víru, asi bych hledala důvod a ne se šklebila. Vím, že v tu chvíli by bylo hodně špatně, protože víra je pro ni hodně důležitá a pomáhá ji v těžkých chvílích.
Věřící lidi jen tak neztrácí víru a už vůbec ne na smrtelné posteli, můžou tápat, můžou hledat... To je podobné, jako byste napsala, že ztratila smysl života.

A to píšu jako bezvěrec a rodič nepokřtěných dětí, ovšem kdyby na křtění dětí někomu mě blízkému záleželo, tak je klidně pokřtím, mě neubyde, dětí taky ne a pro věřícího blízkého je to hodně důležité.

Moje babička byla věřící...na konci života byla dlouho hodně nemocná a modlila se k bohu, aby jí ušetřil trápení...no a bůh jí teda žádného trápení neušetřil...no jasně bůh není žádnej hej nebo počkej, abysme na něj hrnuli svoje přání, ale ptám se potom k čemu to je? no tak doufám, že je teda alespoň v tom nebi, když tomu celej život věřila...

Především kdyby žádná víra, církve, sekty, náboženství či ideologie nebyly, a to myslím i komunismus, nacismus, fašismus atd. tak by bylo na světě o 90% válek, terorismu a dalších podobných svinstev méně.

Jak někdo v dnešní době ještě může věřit nějakým takovým nesmyslům. Historicky když to vzniklo, tak to má logiku, potom se to tisíce let používalo (a používá) k ovládání stád, to má taky logiku, ale dneska u nás? Fakt potřebujete aby vámi někdo manipuloval? Nebo potřebujete v životě nějakou berličku? Nebo vám příroda nenadělila? Nechápu to.

Pane Brouček, tak to by se měl zakázat i ateismus, páč to je taky víra jak hrom :).

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Moje babička byla věřící...na konci života byla dlouho hodně nemocná a modlila se k bohu, aby jí ušetřil trápení...no a bůh jí teda žádného trápení neušetřil...no jasně bůh není žádnej hej nebo počkej, abysme na něj hrnuli svoje přání, ale ptám se potom k čemu to je? no tak doufám, že je teda alespoň v tom nebi, když tomu celej život věřila...

Kdyby víra v Boha (nebo třeba každotýdenní chození do kostela "pro jistotu") byla automatickou vstupenkou do bezproblémovýho života, určitě by ty kostely byly o dost plnější. Takže tak jednoduchý to není.

Pan Brouček napsal(a):
Především kdyby žádná víra, církve, sekty, náboženství či ideologie nebyly, a to myslím i komunismus, nacismus, fašismus atd. tak by bylo na světě o 90% válek, terorismu a dalších podobných svinstev méně.

Jak někdo v dnešní době ještě může věřit nějakým takovým nesmyslům. Historicky když to vzniklo, tak to má logiku, potom se to tisíce let používalo (a používá) k ovládání stád, to má taky logiku, ale dneska u nás? Fakt potřebujete aby vámi někdo manipuloval? Nebo potřebujete v životě nějakou berličku? Nebo vám příroda nenadělila? Nechápu to.

Nevěřte tomu, že by bylo na světě o 90% válek atd. méně. Většina válek není a nebyla z náboženských důvodů, ale z dobyvačných.

Lidi potřebují něčemu věřit, ať už tomu říkají jakkoliv. Třeba víra v sebe... I ateismus je svého druhu víra...

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Pane Brouček, tak to by se měl zakázat i ateismus, páč to je taky víra jak hrom :).

Ty chápeš ateismus jak?

Ateismus :

https://cs.wikipedia.org/wiki/Ateismus

jsem ateista neb u mně absentuje víra v náboženském slova smyslu.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Ty chápeš ateismus jak?

Tak asi nelze ateisty šmahem hodit do jednoho pytle, páč každej si věří, čemu chce, ale minimálně víra v to, že Bůh není, je asi spojovat bude. Nebo třeba víra v to, že svět vznikl náhodou z ničeho nic.

"víra v to, že Bůh není"
takhle asi ne... jak jsem psala - v prvé řadě je to absence víry...to není totéž.

No to nebylo z ničeho nic
byl takový chaos, že už se na to nemohli dívat, tak bum prásk šutrama o sebe a hle svět byl na světě
a teď zas je tu bordel, chaos, ještě chvíli a..
ale říkejme tomu z ničeho nic nebo sveďme to na boha.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
No to nebylo z ničeho nic
byl takový chaos, že už se na to nemohli dívat, tak bum prásk šutrama o sebe a hle svět byl na světě
a teď zas je tu bordel, chaos, ještě chvíli a..
ale říkejme tomu z ničeho nic nebo sveďme to na boha.

Kdo se na to nemohl dívat?

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
"víra v to, že Bůh není"
takhle asi ne... jak jsem psala - v prvé řadě je to absence víry...to není totéž.

Snažím se si to představit, ale moc mi to nejde.
Takovej blbej příklad, ale kupříkladu když sedám do auta, chtě-nechtě věřím, že dojedu do danýho cíle.
Můžu věřit, že nad námi něco je nebo není, že po smrti nastane to či ono nebo nic, můžu o tom přemýšlet nebo nepřemýšlet, ale ať chci nebo nechci, rozhoduju se něčemu na tohle téma věřit.

To je ten rozdíl víra x víra, viz :

https://cs.wikipedia.org/wiki/V%C3%ADra

"Takovej blbej příklad, ale kupříkladu když sedám do auta, chtě-nechtě věřím, že dojedu do danýho cíle. "
také věřím, na základě pravděpodobnosti, vlastních řidičských zkušeností a schopností, i možnosti ovlivnit dopravní situaci (teda coby řidič).

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Kdo se na to nemohl dívat?

Komise pro dohled nad intergalaktickým směnným obchodem a Rada pro komunikaci, průzkum a rozdělování primitivních planet, přesněji bledí členové.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Komise pro dohled nad intergalaktickým směnným obchodem a Rada pro komunikaci, průzkum a rozdělování primitivních planet, přesněji bledí členové.

Na vašem místě bych raději dále držela jazyk za zuby, jinak se brzy internetem ponese zpráva o dalším smrtelném útoku psa bojového plemene, tedy feny, ve vašem případě, a ilumináti si na FB do přiznání dají opět nějakou ironickou poznámku, že jim nikdo informace vynášet nebude :).

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Komise pro dohled nad intergalaktickým směnným obchodem a Rada pro komunikaci, průzkum a rozdělování primitivních planet, přesněji bledí členové.

Jo tak to jo.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Moje babička byla věřící...na konci života byla dlouho hodně nemocná a modlila se k bohu, aby jí ušetřil trápení...no a bůh jí teda žádného trápení neušetřil...no jasně bůh není žádnej hej nebo počkej, abysme na něj hrnuli svoje přání, ale ptám se potom k čemu to je? no tak doufám, že je teda alespoň v tom nebi, když tomu celej život věřila...

Jenže věřící tohle chápou jinak, pro ně to má jiný smysl.
Myslím si, že svým způsobem asi každý něčemu věří, třeba jak píše keriton o tom, že věří tomu, že dojede do danýho cíle, tak to mám něco podobnýho. A nebo když se podaří něco zásadního v rodině, tak si řeknu: Přece jen nás má ten nahoře rád. A to netuším, jestli myslím Boha nebo někoho jiného.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Na vašem místě bych raději dále držela jazyk za zuby, jinak se brzy internetem ponese zpráva o dalším smrtelném útoku psa bojového plemene, tedy feny, ve vašem případě, a ilumináti si na FB do přiznání dají opět nějakou ironickou poznámku, že jim nikdo informace vynášet nebude :).

Ilumináti už nejsou tajní ? tak já si také udělám fb.
díky za informace. ale to jste neměla..

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Ilumináti už nejsou tajní ? tak já si také udělám fb.
díky za informace. ale to jste neměla..

Zkuste na FB Přiznání iluminátů, dneska už je všechno o dobrým píár, dokonce i tajný společnosti, který (samozřejmě tajně) řídí celej svět.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Zkuste na FB Přiznání iluminátů, dneska už je všechno o dobrým píár, dokonce i tajný společnosti, který (samozřejmě tajně) řídí celej svět.

Tak přece jen došli osvícení
ale zklamalo mě to, PR FB illuminati holding
myslela jsem, že se napraví jinak než delším pobytem na sluníčku.

Pan Brouček napsal(a):
Především kdyby žádná víra, církve, sekty, náboženství či ideologie nebyly, a to myslím i komunismus, nacismus, fašismus atd. tak by bylo na světě o 90% válek, terorismu a dalších podobných svinstev méně.

Jak někdo v dnešní době ještě může věřit nějakým takovým nesmyslům. Historicky když to vzniklo, tak to má logiku, potom se to tisíce let používalo (a používá) k ovládání stád, to má taky logiku, ale dneska u nás? Fakt potřebujete aby vámi někdo manipuloval? Nebo potřebujete v životě nějakou berličku? Nebo vám příroda nenadělila? Nechápu to.

Málo kdy s váma souhlasím, ale tady bez výhrad.

Janae napsal(a):
To je dost děsivé, jak babička tak vaše reakce.
Nejsem věřící, ale moje babička jo, kdyby na poslední chvíli ztratila víru, asi bych hledala důvod a ne se šklebila. Vím, že v tu chvíli by bylo hodně špatně, protože víra je pro ni hodně důležitá a pomáhá ji v těžkých chvílích.
Věřící lidi jen tak neztrácí víru a už vůbec ne na smrtelné posteli, můžou tápat, můžou hledat... To je podobné, jako byste napsala, že ztratila smysl života.

A to píšu jako bezvěrec a rodič nepokřtěných dětí, ovšem kdyby na křtění dětí někomu mě blízkému záleželo, tak je klidně pokřtím, mě neubyde, dětí taky ne a pro věřícího blízkého je to hodně důležité.

Hledala důvod? Co na tom chcete hledat za důvody? Ono je to celkem jasné. Oni si všichni věřící, jak už je tu výše i níže psáno, tak nějak myslí, že ve zlých časech jim Bůh pomůže, protože oni jsou přece ti vyvolení. Pak umíráte v bolestech, celou dobu jste pořád doufala, že vy přeci nemůžete jen tak umřít, pořád čekáte konkrétní pomoc, za ta léta, co jste se k němu modlila a nevím co ještě...a Bůh nikde. Kdy jindy? To naštve ne? To, že se máte těšit na to, že tam na druhé straně, s ním, vám bude líp...to je asi to poslední, co vás v tu chvíli zajímá. Asi tak.
Věřící lidi jen tak neztrácí víru a už vůbec ne na smrtelné posteli, můžou tápat, můžou hledat... To je podobné, jako byste napsala, že ztratila smysl života - ještě k tomuhle dodám. To si myslíte vy. To si rádi myslí vlastně všichni věřící, to je také taková jejich mantra. Ale až sami budou na té smrtelné posteli, budou tam sami za sebe, jejich tělo bude na h.vno a bolet...tak myslím, že pak jen dostatečně silná osobnost přizná, že to celé bylo k ničemu. Ti ostatní, jak mi v uších zní úryvky z kázání...my slabí...by to nikdy nepřiznali...

Věřící lidi jen tak neztrácí víru a už vůbec ne na smrtelné posteli,

Jak víte, že vaše příbuzná ztratila na konci života víru? Na základě čeho si to myslíte?

Lesnížínko on někdo hlásá, že věřící člověk nebude mít bolesti, nebo že se mu nestane neštěstí? To je přece nesmysl, nechte lidem víru jakou mají, nikdo vám ji tu nevnucuje, nemusíte ji pohrdat. Vaše babička byla asi výjimka, věřím, že většina věřících neztrácí víru a čekají na zasloužený konec a začátek nového života "za duhovým mostem". Vy víte, co je po smrti? Nevíte, nikdo z nás, nechte ty kteří chtějí, věřit.

Andrýsek3 napsal(a):
Lesnížínko on někdo hlásá, že věřící člověk nebude mít bolesti, nebo že se mu nestane neštěstí? To je přece nesmysl, nechte lidem víru jakou mají, nikdo vám ji tu nevnucuje, nemusíte ji pohrdat. Vaše babička byla asi výjimka, věřím, že většina věřících neztrácí víru a čekají na zasloužený konec a začátek nového života "za duhovým mostem". Vy víte, co je po smrti? Nevíte, nikdo z nás, nechte ty kteří chtějí, věřit.

Byla jsem u babičky, která umírala, starému sousedu jsem dávala první pomoc, když ho cestou do kostela skolila mrtvice(umřel za pár dní v nemocnici) umřela mi na rakovinu mladá známá - také silně věřící, další - která léta byla silně věřící a víru ztratila, když jí umřel manžel, protože si to asi vyložila nějak po svém. Měla jsem známé, silně věřící, kteří umřeli pár let po sobě, nehezky a vlastně celá jejich věřící rodina, špatně dopadla. Píšu své názory, své zkušenosti. Nikdy jsem se nesetkala s tím, že by víra někomu opravdu pomohla. A s dovolením, si i pohrdat budu, čím budu chtít. Ano, jsem v tomto ohledu silně radikální, neústupná. A taková byla v ohledu víry i má babča, když mi celý život tvrdila, že věřit prostě musím, bez debat. Pro ni neexistovala jiná cesta. A víte co? Po její smrti jsem pořád čekala, že se mi třeba zjeví a bude mi říkat: no vidíš, já už jsem v nebi a super, ty milá zlatá, skončíš v pekle. I když se nestalo, v podstatě s tím celou dobu tak nějak počítám...takže svým způsobem taky věřím

Já teda věřím hlavně v samu sebe, spoléhám sama na sebe...samozřejmě používám fráze "budu se modlit...pane bože ty to vidíš" apod...ale s vírou to nemá nic společného...ve skrytu duše doufám ve fungování božích mlýnů, ale většinou na mě spíš vyjde, že každý dobrý skutek musí být po zásluze potrestán...ale žiju tak, abych měla svědomí čisté, myslím, že jsem hodný člověk...nedělám žádné bejkárny, i když jsem párkrát určitě zhřešila (hlavně to obžerství na mě občas hupsne )...takže jestli náhodou nějaké nebe je, tak myslím, že bych snad konkurzem i prošla, zvlášť jestli je u nebeské brány chlap, tak to snad jako ženská nějak vokecám
Jen doufám, že ta správná víra není to náboženství, kde se věří, že pro členy přilítnou mimozemšťani, to bych v tom případě byla v... (no vy víte kde)

Ať si každý věří čemu chce, pokud ve jménu své víry nikomu neubližuje a není to takovej ten mega fanatik, tak je mi to šumák...

lesnížínka napsal(a):
Byla jsem u babičky, která umírala, starému sousedu jsem dávala první pomoc, když ho cestou do kostela skolila mrtvice(umřel za pár dní v nemocnici) umřela mi na rakovinu mladá známá - také silně věřící, další - která léta byla silně věřící a víru ztratila, když jí umřel manžel, protože si to asi vyložila nějak po svém. Měla jsem známé, silně věřící, kteří umřeli pár let po sobě, nehezky a vlastně celá jejich věřící rodina, špatně dopadla. Píšu své názory, své zkušenosti. Nikdy jsem se nesetkala s tím, že by víra někomu opravdu pomohla. A s dovolením, si i pohrdat budu, čím budu chtít. Ano, jsem v tomto ohledu silně radikální, neústupná. A taková byla v ohledu víry i má babča, když mi celý život tvrdila, že věřit prostě musím, bez debat. Pro ni neexistovala jiná cesta. A víte co? Po její smrti jsem pořád čekala, že se mi třeba zjeví a bude mi říkat: no vidíš, já už jsem v nebi a super, ty milá zlatá, skončíš v pekle. I když se nestalo, v podstatě s tím celou dobu tak nějak počítám...takže svým způsobem taky věřím

Nikdo z věřících přece vůbec nehlásá, že neumřou, nebo, že nebudou nemocní. Vůbec nechápu ty vaše případy lidí, kteří umřeli a zároveň věřili v Boha, co to má jako za souvislost? Ano lidé umírají, a víra jim pomáhá, jen ne tak jak si představujete, duševně, a to jim nikdo nevezme. I když by si myslíte, jak trpěli, když umírali, tak my budeme taky a možná víc, oni aspoň věřili, že potom jim bude dobře, a to jim prostě nevezme nikdo.

Postrádám tu "Bělobrádka"
"""""""""""""
Vem ho čert !
A nejen kvůli psům.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Snažím se si to představit, ale moc mi to nejde.
Takovej blbej příklad, ale kupříkladu když sedám do auta, chtě-nechtě věřím, že dojedu do danýho cíle.
Můžu věřit, že nad námi něco je nebo není, že po smrti nastane to či ono nebo nic, můžu o tom přemýšlet nebo nepřemýšlet, ale ať chci nebo nechci, rozhoduju se něčemu na tohle téma věřit.

když sedám do auta, chtě-nechtě věřím, že dojedu do danýho cíle

Slovo věřit má více významů.
https://cs.wiktionary.org/wiki/v%C4%9B%C5%99it
Tady se jedná o význam "doufat", a to nemá s vírou (ve smyslu boha) nic společného. Dokonce "doufání v existenci boha" v podstatě znamená, že v boha nevěřím...

Určitě máte tolik soudnosti, že si uvědomujete, že do daného cíle dojet nemusíte. A také prakticky denně někteří lidé do cíle nedojedou.
Navíc pravděpodobnost "dojezdu" by se dala statisticky relativně přesně vyčíslit. Když se započítají všechny známé faktory, které to ovlivňují, může být statistická chyba poměrně malá.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Pane Brouček, tak to by se měl zakázat i ateismus, páč to je taky víra jak hrom :).

Jednak by se nic zakazovat nemělo, to nikde nepíšu.
A za druhé absence víry v boha určitě není to samé, co víra v absenci boha.
To by byl věřící úplně každý, protože nesmyslům lidé tak nějak (většinou) nevěří.

rapotacka11 napsal(a):
Postrádám tu "Bělobrádka"
"""""""""""""
Vem ho čert !
A nejen kvůli psům.

lesnížínka napsal(a):
Byla jsem u babičky, která umírala, starému sousedu jsem dávala první pomoc, když ho cestou do kostela skolila mrtvice(umřel za pár dní v nemocnici) umřela mi na rakovinu mladá známá - také silně věřící, další - která léta byla silně věřící a víru ztratila, když jí umřel manžel, protože si to asi vyložila nějak po svém. Měla jsem známé, silně věřící, kteří umřeli pár let po sobě, nehezky a vlastně celá jejich věřící rodina, špatně dopadla. Píšu své názory, své zkušenosti. Nikdy jsem se nesetkala s tím, že by víra někomu opravdu pomohla. A s dovolením, si i pohrdat budu, čím budu chtít. Ano, jsem v tomto ohledu silně radikální, neústupná. A taková byla v ohledu víry i má babča, když mi celý život tvrdila, že věřit prostě musím, bez debat. Pro ni neexistovala jiná cesta. A víte co? Po její smrti jsem pořád čekala, že se mi třeba zjeví a bude mi říkat: no vidíš, já už jsem v nebi a super, ty milá zlatá, skončíš v pekle. I když se nestalo, v podstatě s tím celou dobu tak nějak počítám...takže svým způsobem taky věřím

Víte, já třeba mám fanatickou babi. Je jí letos 90 let, ale chová se stejně již min.30 let co jsem tady. Pořád jenom zkoumá kdo, kde, kdy a jak (ne)podpořil víru, rozdal materiály, zúčastnil se těch akcí... Řeší dušičky, každou kravinu, nedokáže moc mluvit o něčem jiném. Mně nikdy moc neměla ráda a dala mi to vždy sežrat (jsem velmi podobná na mamku - snacha) a tak když se mně někdo na ni zeptá, tak řeknu - já jsem ji volná, ona je mi volná. Ale fakt se mi nelíbí jak dokáže svým fanatismem šikanovat některé členy rodiny, kteří se rozhodli zůstat věřící. Kdo nezažil, nepochopí.

Jinak jsem velmi tolerantní typ, ale nemám ráda vnucování. Moje dětství bylo typu - musíš jít 3x týdně někam, jinak nebudeš v ráji, nesmíš se kamarádit s jinými, nesmíš, musíš, nesmíš, musíš...

Tak pak chápu a rozumím viz výše.

barevnalentilka napsal(a):
Víte, já třeba mám fanatickou babi. Je jí letos 90 let, ale chová se stejně již min.30 let co jsem tady. Pořád jenom zkoumá kdo, kde, kdy a jak (ne)podpořil víru, rozdal materiály, zúčastnil se těch akcí... Řeší dušičky, každou kravinu, nedokáže moc mluvit o něčem jiném. Mně nikdy moc neměla ráda a dala mi to vždy sežrat (jsem velmi podobná na mamku - snacha) a tak když se mně někdo na ni zeptá, tak řeknu - já jsem ji volná, ona je mi volná. Ale fakt se mi nelíbí jak dokáže svým fanatismem šikanovat některé členy rodiny, kteří se rozhodli zůstat věřící. Kdo nezažil, nepochopí.

Jinak jsem velmi tolerantní typ, ale nemám ráda vnucování. Moje dětství bylo typu - musíš jít 3x týdně někam, jinak nebudeš v ráji, nesmíš se kamarádit s jinými, nesmíš, musíš, nesmíš, musíš...

Tak pak chápu a rozumím viz výše.

Jenomže to není víra, to je pánbíčkaření. To je asi ta největší faleš. A to je celá církev. Nesnáším, když si fráterníci nechají líbat zlaté prsteny od seschlých, shrbených, udřených babiček.
A pro odlehčení :
Znala jsem jednu bezvadnou stařenku, takovou tu moravskou, v kroji. Shrbenou, z vinice udřenou. Tak ta byla také v KSČ. Moc hezky vyprávěla, jak se s organizací rozloučila ( já to po moravsky neumím, česky to tak nevyzní ) asi tak : Tak jsem jim tam tu legitimáciu položila a řku : Děcka už jsou vyštudovaný, včil už budu chodit enem do kostela.
Pikantní na tom bylo i to, že jako členka strany, držela na rukách v kostele u křtu všechny děcka ze vsi

Andrýsek3 napsal(a):
Nikdo z věřících přece vůbec nehlásá, že neumřou, nebo, že nebudou nemocní. Vůbec nechápu ty vaše případy lidí, kteří umřeli a zároveň věřili v Boha, co to má jako za souvislost? Ano lidé umírají, a víra jim pomáhá, jen ne tak jak si představujete, duševně, a to jim nikdo nevezme. I když by si myslíte, jak trpěli, když umírali, tak my budeme taky a možná víc, oni aspoň věřili, že potom jim bude dobře, a to jim prostě nevezme nikdo.

Už jsem zde Já tím chtěla říct...najdi 10rozdílů, umře věřící-umře nevěřící. A to mi ještě připomnělo celkem nedávný případ u nás. Strašně věřící rodina, v podstatě k nim chodí báby na modlení jak do kostela(nebo tedy ještě mimo kostel) dcera vyučuje ve škole náboženství, syn je farář, či ještě nějaká vyšší šarže. Teď stará paní umřela a moje mamka přišla z pohřbu naprosto šokovaná. Říkala: děvčico, to byl teda pohřeb ...tam nikomu neukápla slza! Říkám: vždyť v pořádku, všichni spokojení, bába je v nebi, celý život o to usilovala, tak OK, proč by brečeli, ne? Tak možná tohle je jedna z výhod věřících...

Seneca
Náboženství je shledáváno
prostým lidem jako pravda,
vzdělaným lidem jako lež,
vládnoucí vrstvou jako užitečnost.

rapotacka11 napsal(a):
Seneca
Náboženství je shledáváno
prostým lidem jako pravda,
vzdělaným lidem jako lež,
vládnoucí vrstvou jako užitečnost.

Až na to, že víra a náboženství jsou dvě naprosto rozdílné věci.

Nechci to nějak rozebírat, jen myslím, že je důležitá určitá tolerance ve všem. Žij a nech Žít.

Už Ježíš Kristus varoval před Farizeji, dávajícími najevo okázalou víru, které mají plná ústa, ale nemají ji v srdci. Nemyslím si že víra v Boha je o tom chodit několikrát týdně do kostela. Měli jsme ve vsi báječného faráře, byl to už starý pán, vždy plný laskavého humoru a elánu. Nikdy nikoho nepřemlouval, aby chodil do kostela a přesto tam vždycky měl plno. Kamarádka mi říkala, jak se jí jednou smál, když mu chtěla líbat ruku a řekl jí ať to nechá pro svíčkové báby.
Je jedno, jestli někdo věří v Boha nebo říká že ne. Pokud Bůh existuje pak pozná jak se kdo za života ke svým bližním choval a jestli ne tak se to stejně s jistotou nedozvíme.
Jako člověk, který měl jednoho rodiče žida a druhý pocházel z bigotně věřících katolíků a oba byli ateisté nedokážu v sobě najít jistotu víry v boha ať už jakéhokoli, ale přesto doufám že existuje. Už jsem ve věku kdy začínám pomalu ztrácet milované lidi a doufám že se jednou sejdem na nějakém pořádném mejdanu a proberem co sme nestihli.

"Je jedno, jestli někdo věří v Boha nebo říká že ne. Pokud Bůh existuje pak pozná jak se kdo za života ke svým bližním choval a jestli ne tak se to stejně s jistotou nedozvíme."
Nedá mi nereagovat.
Podstatou křesťanství tak, jak o tom mluví bible, je, že člověk nemůže dosáhnout záchrany vlastníma silama (chození do kostela, dobrý skutky, hezký chování, pomáhání chudým, pokřtění miminka, atd). Je to naopak Bůh, kterej přináší záchranu a milost, a na člověku je pouze a jen to přijmout a přiznat, že záchranu potřebuje. Nevěřím tomu, že stačí udělat dost dobrých skutků a bude to ok, na to jsou přece jiná náboženství, třeba hinduismus.
Ale fakt je, že většina lidí, kteří se v čr hlásí ke křesťanský víře, stejně asi jede na počet dobrých skutků nebo minimálně na "hlavně chodit do kostela". Což mi přijde jako naprostý minutí se tou podstatou. Ale asi jim to uklidní svědomí no.

A samozřejmě kdo si nemyslí, že by nějakou záchranu potřeboval, pro toho to není, o tom není debat.

scylla napsal(a):
Až na to, že víra a náboženství jsou dvě naprosto rozdílné věci.

A) nemáš pravdu, neb běžně se náboženství s náboženskou vírou ztotožňuje

b) můžeš mít pravdu, neb slovo víra má širší význam, než jen náboženský

neboli jsme opět u toho, jak důležité jsou DEFINICE (a jak už výše padlo...)

jinak, pokud se nepletu, tak se zde bavíme, alespoň většinou, o víře ve smyslu náboženském...

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
"Je jedno, jestli někdo věří v Boha nebo říká že ne. Pokud Bůh existuje pak pozná jak se kdo za života ke svým bližním choval a jestli ne tak se to stejně s jistotou nedozvíme."
Nedá mi nereagovat.
Podstatou křesťanství tak, jak o tom mluví bible, je, že člověk nemůže dosáhnout záchrany vlastníma silama (chození do kostela, dobrý skutky, hezký chování, pomáhání chudým, pokřtění miminka, atd). Je to naopak Bůh, kterej přináší záchranu a milost, a na člověku je pouze a jen to přijmout a přiznat, že záchranu potřebuje. Nevěřím tomu, že stačí udělat dost dobrých skutků a bude to ok, na to jsou přece jiná náboženství, třeba hinduismus.
Ale fakt je, že většina lidí, kteří se v čr hlásí ke křesťanský víře, stejně asi jede na počet dobrých skutků nebo minimálně na "hlavně chodit do kostela". Což mi přijde jako naprostý minutí se tou podstatou. Ale asi jim to uklidní svědomí no.

A samozřejmě kdo si nemyslí, že by nějakou záchranu potřeboval, pro toho to není, o tom není debat.

No, ale spousta věřících si to představuje tak, že může hřešit, protože u zpovědi se přece vyzpovídají a budou čistí jako lilie. Nesčetněkrát jsem slýchávala, že Pánbůh netrestá, Pánbůh jen upozorňuje, že člověk činí špatně. Do kostela každou neděli, pomodlit se u snídaně, u oběda, u večeře, křižování chleba...jako musím říct, že tento přístup mě víru opravdu zprotivil. A to ještě nezmiňuju Jehovisty, kteří pravidelně chodili kolem oběda a zkoušeli mě z Bible.

A co se týká té záchrany a milosti, tak mi naopak jiná věřící vysvětlovala, že Pánbůh nebude lidi zachraňovat, když si to sami nadrobili, musí si pomoct sami.

- doufám že se jednou sejdem na nějakém pořádném mejdanu a proberem co sme nestihli.
""""""""
Kdo by si to nepřál..?
Ale... nedoufám.
Vidím to jako konečnou.
Co bylo, bylo.
Není a nebude.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
No, ale spousta věřících si to představuje tak, že může hřešit, protože u zpovědi se přece vyzpovídají a budou čistí jako lilie. Nesčetněkrát jsem slýchávala, že Pánbůh netrestá, Pánbůh jen upozorňuje, že člověk činí špatně. Do kostela každou neděli, pomodlit se u snídaně, u oběda, u večeře, křižování chleba...jako musím říct, že tento přístup mě víru opravdu zprotivil. A to ještě nezmiňuju Jehovisty, kteří pravidelně chodili kolem oběda a zkoušeli mě z Bible.

A co se týká té záchrany a milosti, tak mi naopak jiná věřící vysvětlovala, že Pánbůh nebude lidi zachraňovat, když si to sami nadrobili, musí si pomoct sami.

Tohle ovšem nemá s tím, co hlásá bible, prakticky nic společnýho.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
A) nemáš pravdu, neb běžně se náboženství s náboženskou vírou ztotožňuje

b) můžeš mít pravdu, neb slovo víra má širší význam, než jen náboženský

neboli jsme opět u toho, jak důležité jsou DEFINICE (a jak už výše padlo...)

jinak, pokud se nepletu, tak se zde bavíme, alespoň většinou, o víře ve smyslu náboženském...

Mám pravdu, jak říká logika věci. Mohu věřit, ale nemusím to dělat podle žádného náboženství, každý může mít svou víru - věřit nebo nevěřit. A mohu být v různých církvích a dělat spoustu rituálů a přitom nevěřit. Není to nic složiého.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Tohle ovšem nemá s tím, co hlásá bible, prakticky nic společnýho.

Mně je jasný, že si to lidi přizpůsobili k obrazu svému.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Mně je jasný, že si to lidi přizpůsobili k obrazu svému.

Spíš naprosto zprznili, přičemž hlavní důvod, proč se tak stalo, bude touha po moci a ovládání lidí. Vždyť pár století zpátky se všechno vedlo v latině a obyčejný lidi ani neměli bibli ve vlastním jazyce, aby si v ní nemohli přečíst, že je to úplně jinak. Když si to pak někdo studovanej přečetl a začal to říkat nahlas, skončil na hranici nebo v exilu.
Jinak velkej podíl na tom, jak to dneska s vírou v čr je, má taky komunismus (a koneckonců nejen s vírou, já myslím, že ten režim a všechno, co přinesl, ještě furt máme zapsanej hluboko v sobě), protože tam byla hlavní snaha vtlačit lidem do hlavy, že existence Boha je nesmysl, a pánbíčkáři ať si dělaj v kostelech ty svoje prapodivný zvyky, hlavně když to s opravdovým křesťanstvím nebude mít nic společnýho
Dneska už si naštěstí můžeme bibli přečíst docela svobodně v různých variantách češtiny a bez rizika, že nám kvůli tomu někdo půjde po krku.

Jinak velkej podíl na tom, jak to dneska s vírou v čr je, má taky komunismus (a koneckonců nejen s vírou, já myslím, že ten režim a všechno, co přinesl, ještě furt máme zapsanej hluboko v sobě

To bude ještě dlouho zakořeněný. Co třeba hodně kolem sebe vidím, tak strašnou závist některých lidí, že už si nejsme všichni "jako rovni", jak tenkrát, a předává se to zase dál dětem a vnoučatům. Spoléhají se na stát a ne na sebe, takhle je prostě ten socík vychoval (komunismus ne, ten tu nikdy naštěstí nebyl) a bude to fakt dlouho trvat, než se to změní, jestli vůbec.

Http://www.reflex.cz/clanek/rozhovory/81657/novinarka-zkusila-nejhure-placene-prace-ti-lide-uz-na-nic-nemaji-silu-skoro-si-ani-nenakoupi.html
Víte, nedivte se lidem, kteří tvrdě pracují a přesto nedokáží slušně uživit sebe a své rodiny a na druhou stranu vidí nejrůznější novodobé zloděje, jak se jim smějí do tváře, že nejsou spokojení. To není závist, ale oprávněné rozčarování. To že někdo nemá vysokou školu, není důvod, aby za poctivou práci nedostával spravedlivou mzdu.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Jinak velkej podíl na tom, jak to dneska s vírou v čr je, má taky komunismus (a koneckonců nejen s vírou, já myslím, že ten režim a všechno, co přinesl, ještě furt máme zapsanej hluboko v sobě

To bude ještě dlouho zakořeněný. Co třeba hodně kolem sebe vidím, tak strašnou závist některých lidí, že už si nejsme všichni "jako rovni", jak tenkrát, a předává se to zase dál dětem a vnoučatům. Spoléhají se na stát a ne na sebe, takhle je prostě ten socík vychoval (komunismus ne, ten tu nikdy naštěstí nebyl) a bude to fakt dlouho trvat, než se to změní, jestli vůbec.

Kdyby tu ledacos z minulé doby přetrvávalo, možná by bylo líp. Oni totiž komunisti nehlásali jen, že bůh není, ale také třeba to, že normální je pracovat. ano, sem tam to někdo obešel, ale pracovali i cikáni a jejich děti chodili do školy ( aspoň v Čechách ). A bylo to normální. A obdiv patřil i těm, kteří pracovali rukama.
A je na čase přestat všechny neduhy společnosti svalovat na dobu minulou. Zkuste počítat : Třeba - První republika trvala 20 let, kolik let trvá ta současná ?
Ono to chce hledat fakta, ne jenom slepě věřit propagandě.
( P.S. Nikdy jsem nebyla..., nikdo z naší rodiny není na dávkách..., ale nebudu vidět něco dobře, tam, kde je to špatně, jen proto, že mi to někdo tluče do hlavy ).

Keriton
Dneska už si naštěstí můžeme bibli přečíst docela svobodně
v různých variantách češtiny a bez rizika,
že nám kvůli tomu někdo půjde po krku.
"""""""""""""""""""
Asi jsme o něco přišli.
Naše krky nikoho nezajímaly.
Bibli (kralickou) má doma sestra
- po smrti matky si ji nechala.
Celý život jsme ji měli doma ve stř. Čechách,
netajili jsme to.
Tak to jsme nejspíš hrdinové.
A vůbec, nejsme disidenti ? (fuj, to fakt ne)

O krky nám možná teprve půjde... a možná kvůli bibli...

Rapotacka, nerada reaguju na bezpředmětný kousavý příspěvky - ale snad bylo z mýho příspěvku pochopitelný, že slovy "dnes už" myslím rozdíl mezi dneškem a dobou, kdy mít bibli v rodným jazyce znamenalo problém.

rapotacka11 napsal(a):
Keriton
Dneska už si naštěstí můžeme bibli přečíst docela svobodně
v různých variantách češtiny a bez rizika,
že nám kvůli tomu někdo půjde po krku.
"""""""""""""""""""
Asi jsme o něco přišli.
Naše krky nikoho nezajímaly.
Bibli (kralickou) má doma sestra
- po smrti matky si ji nechala.
Celý život jsme ji měli doma ve stř. Čechách,
netajili jsme to.
Tak to jsme nejspíš hrdinové.
A vůbec, nejsme disidenti ? (fuj, to fakt ne)

O krky nám možná teprve půjde... a možná kvůli bibli...

I my máme doma bibli. Asi "odjakživa". A ač nevěřící ( i když křtěná ) jsem chodila na zpívanou odpolední vánoční mši - nasát vánoční atmosféru. Fakt nás tam nikdo nebil, ani nefotil.
V r.1989 jsme šli na půlnoční - bylo tam tolik lidí a chovali se k sobě tak nevánočně a neurvale, že od té doby chodíme nasát vánoční atmosféru do lesa.
Nejsem odbivovatel minulého režimu, v podobě v jaké byl. Ale všem mladším ročníkům : Naučte se rozlišovat fakta od propagandy.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Http://www.reflex.cz/clanek/rozhovory/81657/novinarka-zkusila-nejhure-placene-prace-ti-lide-uz-na-nic-nemaji-silu-skoro-si-ani-nenakoupi.html
Víte, nedivte se lidem, kteří tvrdě pracují a přesto nedokáží slušně uživit sebe a své rodiny a na druhou stranu vidí nejrůznější novodobé zloděje, jak se jim smějí do tváře, že nejsou spokojení. To není závist, ale oprávněné rozčarování. To že někdo nemá vysokou školu, není důvod, aby za poctivou práci nedostával spravedlivou mzdu.

To jsem nepsala a tak jsem to nemyslela, měla jsem na mysli hlavně lidi, kteří jsou na dávkách a že jich není zrovna málo, na lidi, kteří si vyshání důchod, jen aby nemuseli dělat. A pak fňukají, že jim všichni ubližují, protože kvůli nim nemají to a ono. Jen proto, že pracuju a snažím se nebýt na nikom závislá, nemusím být hned zloděj.

Oni totiž komunisti nehlásali jen, že bůh není, ale také třeba to, že normální je pracovat

No, jsem dost stará na to, abych si pamatovala, že byla umělá zaměstnanost, někteří chodili do práce a nedělali nic. Vyučení dělali šéfy, protože byli v KSČ, a vysokoškoláci pracovali jako dělníci. Nebylo všechno tak růžové, jak si někdo z nostalgie a stesku po starých časech myslí.

Ono to chce hledat fakta, ne jenom slepě věřit propagandě.

Nepsala jsem o žádné propagandě, ale že to vidím kolem sebe, na zprávy se nedívám, noviny nečtu. Ta masáž mi nestojí za to.

.."No, jsem dost stará na to, abych si pamatovala, že byla umělá zaměstnanost, někteří chodili do práce a nedělali nic. Vyučení dělali šéfy, protože byli v KSČ, a vysokoškoláci pracovali jako dělníci. Nebylo všechno tak růžové, jak si někdo z nostalgie a stesku po starých časech myslí"...
A to je právě ta propaganda. Musela byste být opravdu hodně stará, abyste tohle pamatovala z vlastní zkušennosti.
Vy už jste braka rozum v padesátých a v polovině 60.? Protože ano, v té době to tak bylo. Ředitele velké fabriky dělal cukrář.
A nebylo to tak všude. Nebo si myslíte, že stavbu vltavské a vážské kaskády řídili vyučení ( co? lakýrníci a čalouníci? ). Zajímavé - stojí dodnes, zatímco dálnice, jejíž stavbu řídí ti vystudovaní se vlní, bortí a sem tam spadne most.
Nepláču stezkem po starých časech. Jen mě štve, jak nám příležitost protekla mezi prsty a jsme tam, kde jsme.

Nebo si myslíte, že stavbu vltavské a vážské kaskády řídili vyučení ( co? lakýrníci a čalouníci? ). Zajímavé - stojí dodnes, zatímco dálnice, jejíž stavbu řídí ti vystudovaní se vlní, bortí a sem tam spadne most.


Dnes hrůza.
Existují špičkové technologie, tunely pro metro se propadnou.
Onehdá ve Stromovce... to je děs.
A vůbec, kam se podívate lemplárna.(Studénka)
Zlodějna.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Http://www.reflex.cz/clanek/rozhovory/81657/novinarka-zkusila-nejhure-placene-prace-ti-lide-uz-na-nic-nemaji-silu-skoro-si-ani-nenakoupi.html
Víte, nedivte se lidem, kteří tvrdě pracují a přesto nedokáží slušně uživit sebe a své rodiny a na druhou stranu vidí nejrůznější novodobé zloděje, jak se jim smějí do tváře, že nejsou spokojení. To není závist, ale oprávněné rozčarování. To že někdo nemá vysokou školu, není důvod, aby za poctivou práci nedostával spravedlivou mzdu.

Přečetla jsem si odkaz. Za tohle rodiče těch lidí ( většinou rodiče - je už to fakt dlouho ) klíči nezvonili. A opakuju : Není to problém naší rodiny, nikdo z rodiny není nezaměstnaný, nepracuje za minimální mzdu, nemá problém s bydlením...atd. A nepláču nostalgicky po starých časech. jen bych byla ráda, kdyby si ti chytří, vystudovaní a bohatí několikrát denně opakovali : Kdyby nebyli pekaři, tak se ani nenaž.eru.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
.."No, jsem dost stará na to, abych si pamatovala, že byla umělá zaměstnanost, někteří chodili do práce a nedělali nic. Vyučení dělali šéfy, protože byli v KSČ, a vysokoškoláci pracovali jako dělníci. Nebylo všechno tak růžové, jak si někdo z nostalgie a stesku po starých časech myslí"...
A to je právě ta propaganda. Musela byste být opravdu hodně stará, abyste tohle pamatovala z vlastní zkušennosti.
Vy už jste braka rozum v padesátých a v polovině 60.? Protože ano, v té době to tak bylo. Ředitele velké fabriky dělal cukrář.
A nebylo to tak všude. Nebo si myslíte, že stavbu vltavské a vážské kaskády řídili vyučení ( co? lakýrníci a čalouníci? ). Zajímavé - stojí dodnes, zatímco dálnice, jejíž stavbu řídí ti vystudovaní se vlní, bortí a sem tam spadne most.
Nepláču stezkem po starých časech. Jen mě štve, jak nám příležitost protekla mezi prsty a jsme tam, kde jsme.

Propaganda
Znám to opravdu z vlastní zkušenosti, bylo to v 80tých letech ve větším městě. Víc psát mi přijde dost osobní, napsala bych to spíš do soukromé zprávy než sem. Mám tu zkušenost jak já, tak můj manžel. I co se týká bytu, to bylo tak, že buď vstoupíš do KSČ a dostaneš ho hned nebo máš smůlu. Samozřejmě, souhlasím, asi to nebylo všude. Já nepopírám, že v něčem byl život jednodušší. Ale vrátit bych to nechtěla ani za zlatý prase.
A ano, samozřejmě, příležitost nám protekla mezi prsty, to bez debat. Ale proč?
Kdybyste mě znala, věděla byste, že rozhodně nemám radost z toho, co se děje teď, vůbec. Ale prostě mám pocit, že je to proto, že ten socík je v lidech zakořeněnej a v některých dost silně. Taky osobní zkušenost, třeba na úřadech, ale to bych tady taky nepitvala, taky radši mimo zdejší debatu.

Přišlo mi mejlem, rozepsané, ale je to dlouhé...

Škody za 22let vlády ZLOČINCŮ dosahují cca 5,5 bilionů, !
A to je vlastně jenom část, malý zlomek, k tomu se ještě musí přičíst
rozprodané, rozkulačené prosperující fabriky,
pozemky a jeden z největších podvodů na naši zem
- církevní restituce !


Budete je zase volit ? - tak pak si nestěžujte !

Nebudeme je volit, ani jednu, co tam dnes jsou. Ale koho proboha, koho?

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Nebudeme je volit, ani jednu, co tam dnes jsou. Ale koho proboha, koho?

Ale koho? No jedině KSČM, ti tam 27 let nebyli ! ( U mě vtip, ale u mnoha jiných? ) Ale zase koho? Okamuru s jeho 9. členy?

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Ale koho? No jedině KSČM, ti tam 27 let nebyli ! ( U mě vtip, ale u mnoha jiných? ) Ale zase koho? Okamuru s jeho 9. členy?

No, od hodně lidí slyším, že buď budou volit jedny nebo druhé zmíněné. Já KSČ ze zásady ne, Okamuru známe zde osobně, takže taky ne. A teď babo raď, jak se říká.

Jen mě štve, jak nám příležitost protekla mezi prsty a jsme tam, kde jsme.
"""""""""""""""""
Koukali jsme jak malé děti... a nechali jsme je.

Třeba, jak nám naši šmejdi jidášský, ukradli naši vodu,
vykradli důchodové rezervy...za to by zasloužili
jen to jediné...

rapotacka11 napsal(a):
Jen mě štve, jak nám příležitost protekla mezi prsty a jsme tam, kde jsme.
"""""""""""""""""
Koukali jsme jak malé děti... a nechali jsme je.

Třeba, jak nám naši šmejdi jidášský, ukradli naši vodu,
vykradli důchodové rezervy...za to by zasloužili
jen to jediné...

Jenže my jsme je volili ! Klause s jeho kuponovou. Všichni si mysleli, že budou bohatí, když budou mít 1 akcii některého podniku.( Léčba Klausem. Ještě, že toho Klause máme. Jen víc Kožených.) A co potom udělali? Vyvlastnili malé akcionáže - dělali jen problémy. Proto se musí pořád omílat minulá doba, aby se zastřely lumpárny té nové.
A zkuste si promluvit s mlaďochy o době minulé. Jejich představy by byly k smíchu, kdyby nebyly k pláči. Čím je živí ( asi i škola )?
Lži a polopravdy.
Nedávno mi mladíček v diskuzi o rasizmu vpálil : Prosím tě, kolik jsi viděla v životě černochů? Spadla mu čelist, když jsem mu řekla, že desítky, že černoch byl v šedesátých letech na VŠ kolejích úplně normální jev. A zná osobně 3 muslimy, já jich znala desítky. V té době s nimi v naší civilizaci nebyl problém.

Ano, je to tak, mimo školy taky youtube, tam je propagandy až hrůza.

scylla napsal(a):
Až na to, že víra a náboženství jsou dvě naprosto rozdílné věci.

Víra a náboženství samozřejmě není to samé, ale že by to byly naprosto rozdílné věci je blbost.
I když náboženství nemá jasnou definici, většina se chápe jako vztah k bohu, a bůh, to už je čistá víra.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Http://www.reflex.cz/clanek/rozhovory/81657/novinarka-zkusila-nejhure-placene-prace-ti-lide-uz-na-nic-nemaji-silu-skoro-si-ani-nenakoupi.html
Víte, nedivte se lidem, kteří tvrdě pracují a přesto nedokáží slušně uživit sebe a své rodiny a na druhou stranu vidí nejrůznější novodobé zloděje, jak se jim smějí do tváře, že nejsou spokojení. To není závist, ale oprávněné rozčarování. To že někdo nemá vysokou školu, není důvod, aby za poctivou práci nedostával spravedlivou mzdu.

Netvrdím, že je nutnost mít vysokou školu. Ale stejně tak si nemyslím, že v dnešní době člověk nenajde lepší práci - uznávám, že ještě před pár lety to v některých regionech byl problém, teď fakt není. Pokud se mi práce fakt nelíbí a je fakt blbě placená, je čas sehnat si jinou a ne naříkat. Pokud tu práci za pár šupů nebude ochoten nkdo dělat, tak se ta mzda bude muset zvednout chtě nechtě.

iveta33i napsal(a):
Víra a náboženství samozřejmě není to samé, ale že by to byly naprosto rozdílné věci je blbost.
I když náboženství nemá jasnou definici, většina se chápe jako vztah k bohu, a bůh, to už je čistá víra.

Náboženství je soubor určitých rituálů a procesů a zvyků, které jsou nějak odůvodněny nějakým učením. Víra je prostě víra nezatížená náboženstvím. Pokud se víra zatíží náboženstvím, vyjdou z toho války.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
A kromě toho se asi p.Bělobrádek povýšil na pána pánů tvorstva, že si dovolí někoho mustrovat, jak má co nazývat !
V jednom Heriotově příběhu ( asi - nemůžu to najít ) se ptá stará paní : Vy si také myslíte, že zvířátka neodchází do nebe ? Pak já chci odejít tam, kam odešel můj pes.

Jj, to si taky vybavuji, měla hodně koček a nad postelí nějaké povídání. A domácí kočičky a venkovní.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Rapotacka, nerada reaguju na bezpředmětný kousavý příspěvky - ale snad bylo z mýho příspěvku pochopitelný, že slovy "dnes už" myslím rozdíl mezi dneškem a dobou, kdy mít bibli v rodným jazyce znamenalo problém.

Doba obrozenecká?

jolyha napsal(a):
Netvrdím, že je nutnost mít vysokou školu. Ale stejně tak si nemyslím, že v dnešní době člověk nenajde lepší práci - uznávám, že ještě před pár lety to v některých regionech byl problém, teď fakt není. Pokud se mi práce fakt nelíbí a je fakt blbě placená, je čas sehnat si jinou a ne naříkat. Pokud tu práci za pár šupů nebude ochoten nkdo dělat, tak se ta mzda bude muset zvednout chtě nechtě.

Samozřejmě, že dnes není problém najít dobrou práci, ale pokud jste ten článek četla, jde o lidi, kteří nemají přístup k internetu, mají platy tak nízké, že si nemohou vzít volno a objíždět nabídky práce a když mají volno, nemají na jízdné. Navíc, říká vám něco pojem - funkční negramotnost? Jde o to že část lidí sice dokáže přeslabikovat text, ale nerozumí tomu co čte. Já s takovými lidmi pracovala a okrátst je nebo jim něco namluvit není problém. Nedokáží si sepsat životopis, mají problémy na úřadech vyplnit formuláře a spousta dalších věcí, které vás ani nenapadnou. Tihle lidé jsou nesmírně vděční komukoli, kdo jim umožní se například úřadům a lejstrům vyhnout, změna je děsí, jistotu mají v tom na co si zvykli a v práci, kterou umí. Toho využívá řada gaunerů, kteří z nich sedřou kůži a oni jsou jim za to ještě mnohdy vděční.
Jde o řadu firem, které využívají mezer v zákonech nebo přímo porušují zákoník práce a lidi okrádají i o to málo, co by měli správně dostat.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Samozřejmě, že dnes není problém najít dobrou práci, ale pokud jste ten článek četla, jde o lidi, kteří nemají přístup k internetu, mají platy tak nízké, že si nemohou vzít volno a objíždět nabídky práce a když mají volno, nemají na jízdné. Navíc, říká vám něco pojem - funkční negramotnost? Jde o to že část lidí sice dokáže přeslabikovat text, ale nerozumí tomu co čte. Já s takovými lidmi pracovala a okrátst je nebo jim něco namluvit není problém. Nedokáží si sepsat životopis, mají problémy na úřadech vyplnit formuláře a spousta dalších věcí, které vás ani nenapadnou. Tihle lidé jsou nesmírně vděční komukoli, kdo jim umožní se například úřadům a lejstrům vyhnout, změna je děsí, jistotu mají v tom na co si zvykli a v práci, kterou umí. Toho využívá řada gaunerů, kteří z nich sedřou kůži a oni jsou jim za to ještě mnohdy vděční.
Jde o řadu firem, které využívají mezer v zákonech nebo přímo porušují zákoník práce a lidi okrádají i o to málo, co by měli správně dostat.

Pomáhat těmto lidem by měla být ta správná práce pro naše profláklé neziskovky. Ale to by byla opravdu práce a nekonečná i když ve výsledku velmi potřebná.
Nejsem proti pomáhání potřebným, ale jsem pro pomáhání potřebným, kteří to opravdu potřebuji.

scylla napsal(a):
Náboženství je soubor určitých rituálů a procesů a zvyků, které jsou nějak odůvodněny nějakým učením. Víra je prostě víra nezatížená náboženstvím. Pokud se víra zatíží náboženstvím, vyjdou z toho války.

Pokud se víra zatíží náboženstvím, vyjdou z toho války.

To nemáte pravdu.
Kolik válek v historii zapříčinil třeba buddhismus? Kolik teroristických útoků spáchali extrémní buddhisté?

iveta33i napsal(a):
Pokud se víra zatíží náboženstvím, vyjdou z toho války.

To nemáte pravdu.
Kolik válek v historii zapříčinil třeba buddhismus? Kolik teroristických útoků spáchali extrémní buddhisté?

Po návštěvách budhistických zemí jsem si také myslela, že budhismus je to nej, co existuje a pokud nějaké náboženství, pak toto. Lidé jsou tam úžasní, usměvaví, mírumilovní Ale...ani budhismus netoleruje všechny...stejně jako katolická víra, vylučuje ženy. Ano, budhismus je velmi mírumilovné náboženství...zase provokuje ty ostatní, aby si je lehce podmanili. Měla jsem vždy blíž k evangelíkům(křtěná katolička ) protože mne vychovávali evangeličtí prarodiče, kteří celý život dělali správce modlitebny(u katolíků by to byl kostelník) Takže jsem s babičkou chodila uklízet kostel, s dědou pečovat o kostelní zahradu. Kázání bylo z mého pohledu rozumnější, ale jako dospělá, už jsem se pozastavovala nad úderným tónem(ktož sů boží bojovníci ) a nad tím, že muži a ženy byli vždy odděleni, jak v kostele, tak třeba i v pohřebním průvodu. Když jsem tam musela, byla jsem odbojná a teď už nic nemusím tak nejdu.

iveta33i napsal(a):
Pokud se víra zatíží náboženstvím, vyjdou z toho války.

To nemáte pravdu.
Kolik válek v historii zapříčinil třeba buddhismus? Kolik teroristických útoků spáchali extrémní buddhisté?

Např. těch skoro 150 000 příslušníků muslimský menšiny, co v posledním týdnu prchlo z Barmy kvůli útlaku od budhistický většiny... ?

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Např. těch skoro 150 000 příslušníků muslimský menšiny, co v posledním týdnu prchlo z Barmy kvůli útlaku od budhistický většiny... ?

Barma byla řatu desetiletí komunistická a stejně jako my, se z toho tak lehce nevymaní. Muslimy nevyhání budhisté, ale dřívější vojenská junta, nyní vládní vojáci...což jsou možná titéž lidé, jen dostali jiné stejnokroje. Najděte mezi Barmou a ČR 10 rozdílů

Nehledám.
Ale asi budou chytřejší, dbají na prevenci...

"Muslimy nevyhání budhisté, ale dřívější vojenská junta, nyní vládní vojáci.."Ano, ale to, co se tam děje v poslední době, je jen gradace útlaku muslismký menšiny, což trvá už o něco dýl.

rapotacka11 napsal(a):
Nehledám.
Ale asi budou chytřejší, dbají na prevenci...

Tohle by snad mělo bejt trestný :(
Nechápu, jak někdo může něco takovýho říct, o tom, že někde musí sto tisíc převážně žen a dětí utíkat z domova a pomalu ani nemají kam.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Např. těch skoro 150 000 příslušníků muslimský menšiny, co v posledním týdnu prchlo z Barmy kvůli útlaku od budhistický většiny... ?

To je asi reakce na nějaký jiný příspěvek. Já psala "kolik válek či teroristických útoků...".

iveta33i napsal(a):
To je asi reakce na nějaký jiný příspěvek. Já psala "kolik válek či teroristických útoků...".

Tak to máme asi rozdílné chápání pojmu válka.

Pokud je to skutečně ke mně tak si tedy přečtěte něco o Barmě. Má totiž velmi složitou historii od Barmského království, přes Britskou nadvládu,2 komunistické strany a vojenskou juntu, protesty buddhistických mnichů proti ní, až k dnešní "demokracii".

Tohle zcela určitě není válka, a už vůbec ne kvůli buddhismu.

iveta33i napsal(a):
Pokud je to skutečně ke mně tak si tedy přečtěte něco o Barmě. Má totiž velmi složitou historii od Barmského království, přes Britskou nadvládu,2 komunistické strany a vojenskou juntu, protesty buddhistických mnichů proti ní, až k dnešní "demokracii".

Tohle zcela určitě není válka, a už vůbec ne kvůli buddhismu.

Asi tak. A zjednodušeně bych řekla, že za všechny pras.rny tam konané, můžou komouši..

lesnížínka napsal(a):
Asi tak. A zjednodušeně bych řekla, že za všechny pras.rny tam konané, můžou komouši..

Tak nějak mi to připadá jako : Za všechno můžou trpaslíci, ti vám vlezou všude.
Nemají na situaci náhodou lví podíl Britové, kteří přetrhli kolonizací přirozený vývoj královského státu? Pak si tam udělali s Japonci střelnici a válčili tam mezi sebou, když podporu měli chvíli ti, a chvíli ti druzí a vlastně od války tam vládnou častečně se obměňující vojenské vlády. Zjednodušeně. Podrobně tady : https://cs.wikipedia.org/wiki/Myanmar
Kde tam vidíte komouše?

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Tak nějak mi to připadá jako : Za všechno můžou trpaslíci, ti vám vlezou všude.
Nemají na situaci náhodou lví podíl Britové, kteří přetrhli kolonizací přirozený vývoj královského státu? Pak si tam udělali s Japonci střelnici a válčili tam mezi sebou, když podporu měli chvíli ti, a chvíli ti druzí a vlastně od války tam vládnou častečně se obměňující vojenské vlády. Zjednodušeně. Podrobně tady : https://cs.wikipedia.org/wiki/Myanmar
Kde tam vidíte komouše?

Od počátku sužovala Barmský svaz občanská válka, když se proti vládě postavily 2 komunistické strany (KS Bílé vlajky a extremistická Rudá vlajka) a také různé organizace a ozbrojené skupiny národnostních menšin, které vyžadovaly více práv. To nakonec vedlo armádu v čele s generálem Nei Winem k převzetí moci v letech 1958 – 60 a po kratším období U Nuovy vlády se vojenským převratem roku 1962 definitivně vlády v Barmě ujímá Revoluční rada, složená z armádních velitelů. Vojenská junta vyhlásila program „Barmská cesta k socialismu“, a v roce 1974 nastolila vládu Strany barmského socialistického programu, vedenou až do roku 1981 generálem U Nei Winem. Stranická ideologie byla směsicí socialismu, buddhismu a izolacionismu. Junta pokračovala v občanské válce a tvrdě potlačovala jakýkoli náznak opozice. Až do konce 80. let s ní spolupracovaly socialistické státy, v 60. a 70. letech byla aktivní i ČSSR.

https://www.burma-center.org/cs/barma-dejiny-a-zemepis/.

Když už slovíčkařit, tak tady je taky zajímavý čtení, z mnoha cituj:
"In modern times, persecution of Rohingya Muslims in Myanmar dates back to the 1970s. Since then, Rohingya people have regularly been made the target of persecution by the government and nationalist Buddhists."
https://en.wikipedia.org/wiki/2016%E2%80%9317_Rohingya_persecution_in_Myanmar

Já si teda nemyslím, že víra nebo náboženství jsou příčinou válek, spíš záminkou (jednou z mnoha), stejně jako v tomhle případě. Argumentovat tím, že zrovinka tohle a tamto náboženství žádný války nezpůsobilo (takže ta náboženství, kvůli kterým se kdy válčilo, jsou asi jen prostě blbý), mi přijde úsměvné.

iveta33i napsal(a):
Od počátku sužovala Barmský svaz občanská válka, když se proti vládě postavily 2 komunistické strany (KS Bílé vlajky a extremistická Rudá vlajka) a také různé organizace a ozbrojené skupiny národnostních menšin, které vyžadovaly více práv. To nakonec vedlo armádu v čele s generálem Nei Winem k převzetí moci v letech 1958 – 60 a po kratším období U Nuovy vlády se vojenským převratem roku 1962 definitivně vlády v Barmě ujímá Revoluční rada, složená z armádních velitelů. Vojenská junta vyhlásila program „Barmská cesta k socialismu“, a v roce 1974 nastolila vládu Strany barmského socialistického programu, vedenou až do roku 1981 generálem U Nei Winem. Stranická ideologie byla směsicí socialismu, buddhismu a izolacionismu. Junta pokračovala v občanské válce a tvrdě potlačovala jakýkoli náznak opozice. Až do konce 80. let s ní spolupracovaly socialistické státy, v 60. a 70. letech byla aktivní i ČSSR.

https://www.burma-center.org/cs/barma-dejiny-a-zemepis/.

"I pod jiným jménem bude růže vonět stejně"...
Někdo se nazývá Bílou, někdo Rudou KS a ve výsledku je to pořád ta stejná armáda, proběhnou volby, armáda výsledky neuzná...proběhnou nové a z nich vzejde "nová vláda"-vojenská. A vlastně od 2. světové se tam válčí tu s menší, tu s větší intenzitou.

No já jen zírám, kam až se tahle diskuze dostala

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Tak nějak mi to připadá jako : Za všechno můžou trpaslíci, ti vám vlezou všude.
Nemají na situaci náhodou lví podíl Britové, kteří přetrhli kolonizací přirozený vývoj královského státu? Pak si tam udělali s Japonci střelnici a válčili tam mezi sebou, když podporu měli chvíli ti, a chvíli ti druzí a vlastně od války tam vládnou častečně se obměňující vojenské vlády. Zjednodušeně. Podrobně tady : https://cs.wikipedia.org/wiki/Myanmar
Kde tam vidíte komouše?

V poslední době oblíbená písnička, že za to, co se děje v bývalých koloniích mohou někdejší kolonizátoři. Jenže kolonie už jsou více jak padesát let samostatné a jde to tam od odchodu kolonizátorů od desíti k pěti tak nějak obecně. Zatímco kolonizátoři uměli hospodařit, vypěstovat, vyprodukovat, potraviny, domorodci se to od nich nenaučili, a jen už těch padesát let natahují ruku a čekají na pomoc těch nenáviděných kolonizátorů.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
V poslední době oblíbená písnička, že za to, co se děje v bývalých koloniích mohou někdejší kolonizátoři. Jenže kolonie už jsou více jak padesát let samostatné a jde to tam od odchodu kolonizátorů od desíti k pěti tak nějak obecně. Zatímco kolonizátoři uměli hospodařit, vypěstovat, vyprodukovat, potraviny, domorodci se to od nich nenaučili, a jen už těch padesát let natahují ruku a čekají na pomoc těch nenáviděných kolonizátorů.

Kolonizátoři hlavně v těch zemích přetrhli přirozený vývoj ( zajímavé, že všichni vědí, že ho komunisti přetrhli u nás a nechtějí uznat, že ho kolonisté zpřetrhali tam ), převrátili jejich žebříček hodnot, tam kde měli oštěpy ( teď nemyslím Barmu ), nacpali samopaly...

Https://www.youtube.com/watch?v=4pWTq-a4qNs.

A ještě jednu (sice asi od tématu...ale...)
https://www.youtube.com/watch?v=6pLFqNoFR4A.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
No já jen zírám, kam až se tahle diskuze dostala

Že jo, taky si říkám. A každý má svým způsobem pravdu

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Kolonizátoři hlavně v těch zemích přetrhli přirozený vývoj ( zajímavé, že všichni vědí, že ho komunisti přetrhli u nás a nechtějí uznat, že ho kolonisté zpřetrhali tam ), převrátili jejich žebříček hodnot, tam kde měli oštěpy ( teď nemyslím Barmu ), nacpali samopaly...

Doufám, že to s těmi samopaly píšete jen obrazně...

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Doufám, že to s těmi samopaly píšete jen obrazně...

A vy si myslíte, že v Africe si černoušci ty zbraně ( a pochopitelně ) i samopaly vyrobili ? Neviděla jste fotky, jak si černoušci jen tak ze srandy střílí. Kluci?
Valí je tam Amerika i Evropa.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
A vy si myslíte, že v Africe si černoušci ty zbraně ( a pochopitelně ) i samopaly vyrobili ? Neviděla jste fotky, jak si černoušci jen tak ze srandy střílí. Kluci?
Valí je tam Amerika i Evropa.

To je docela složitá problematika...
Jak ty zbraně v současnosti, tak celé koloniální období.

jolyha napsal(a):
Netvrdím, že je nutnost mít vysokou školu. Ale stejně tak si nemyslím, že v dnešní době člověk nenajde lepší práci - uznávám, že ještě před pár lety to v některých regionech byl problém, teď fakt není. Pokud se mi práce fakt nelíbí a je fakt blbě placená, je čas sehnat si jinou a ne naříkat. Pokud tu práci za pár šupů nebude ochoten nkdo dělat, tak se ta mzda bude muset zvednout chtě nechtě.

Pojďte to zkusit k nám, do Karviné. Do města s největším odlivem obyvatelstva. Tady lidi často pracují nejenom za min. mzdu, ale např. na dohody a podobné šmeliny a na černo. Děkujeme panu Bakalovi.

Svět je jeden velký bo.del, všichni škodí všem...zlatí psi Ještě k těm zbraním kamkoli...doufám, že jste zachytili zprávu o tom, že sice je na zemi tu a tu zbraňové embargo, ale existují letadla(stejně jako třeba auta) které mají diplomatický pas a nesmí se kontrolovat. A těma tam fičí zbraně jak na běžícím pásu. Všichni to ví a nikdo nějak nemá zájem, s tím něco dělat...Koho tu obviňovat, když to dělá levá-pravá...zkopat to dopr...na jednu hromadu

barevnalentilka napsal(a):
Pojďte to zkusit k nám, do Karviné. Do města s největším odlivem obyvatelstva. Tady lidi často pracují nejenom za min. mzdu, ale např. na dohody a podobné šmeliny a na černo. Děkujeme panu Bakalovi.

Bakala je ha...zl, o tom žádná, ale hledejte viníky mezi těma, kdo mu to umožnili...která vláda v tom jela?

lesnížínka napsal(a):
Bakala je ha...zl, o tom žádná, ale hledejte viníky mezi těma, kdo mu to umožnili...která vláda v tom jela?

Samozřejmě že politici nesou svůj díl viny, ale nejenom oni. Zákony, které, kdyby se dodržovaly, by mohly mnoha lidem pomoct existují. Není však žádná vůle je dodržovat. Sama jsem se o tom přesvědčila, když jsem řešila relativně jednoduchý problém v bývalé práci a chtěla se poradit o postupu na úřadu práce, kde je zaměstnáno odhadem ke stovce úředníků. Prošla jsem tři odděleni, strávila tam zhruba 4 hodiny a nikdo mi nebyl ochoten dát jasnou odpověď. Přitom jsem jen přesně potřebovala sepsat text výpovědi, abych následně neměla krácenou podporu(měla jsem umírajícího člena rodiny a v tu chvíli se musí do výpovědi správně formulovat každé slovo). Nakonec mi nejvíc pomohl vrátný, který byl na celém úřadu nejochotnější.
Neumím si představit jak se musí cítit člověk, který potřebuje řešt něco důležitějšího a setká se s takovým přístupem. Navíc většina úředníků se zná se zaměsnavateli a dá jim ech, když už na ně kontrola má opravdu přijít.

Samozřejmě že politici nesou svůj díl viny, ale nejenom oni. Zákony, které...
"""""""""""""""""
A kdo je dělá, kdo je schvaluje ?
Pomalu každý zákon si můžete vyložit na x způsobů,
zkrátka, jak který pracháč potřebuje.

"Zákony, které, kdyby se dodržovaly, by mohly mnoha lidem pomoct existují."
jojo, existují i četné zákony vytvořené za účelem pomoct pár lidem (jak koneckonců ve své zprávě před nějakou dobou uváděla i BIS...)

stát je jedno velké letadlo, a tím nemyslím dopravní prostředek...