Stopovací vodítko výcvik

Tedysek:Jde mi o zlepšení poslušnosti na přivolání.

Vláčívá se, ale pro tyto účely bych doporučil spíše barvářský řemen

Tak to jo.
Pes se naučí běhat tak aby se mu vodítko nepletlo pod nohy.
Nicméně, nejdřív nauč psa na oploceném prostoru, že za sebou něco tahá. Takže třeba 1m vodítko.
Pak dej stopocacku. Stopocacku měj VZDY v ruce. NIKDY jí nezaslapuj!
Než ji pes napne v plné délce, psa zavolej a pokud nepřijde, tak ho pritahni. Jeden povel a jedno splnění.
Po tom co to na tu plnou délku stopovacky bude zvládat na 100% (u některých psů to trvá fakt dlouho, tak po roce nezoufej), tak stopocacku začneš nechat courat po zemi. Nezaslapuj, prostě ji budeš muset doběhnout nebo se v lepším případě stane brzdou jak se bude o něco smykat. Po tom co to dá pes na plnou délku ji začneš zkracovat (stříhat) po malých kouskách. Třeba já ji strihala po cca 5cm. Ona se pro psa zlehci a může mít pocit že tam na druhém konci nejsi, když budeš stříhat po moc velkých kusech.
A takhle postupně zkracujes až na karabinu. :)
Je to běh na dlouhou trať a ne na všechny psy to funguje.

vetřelec napsal(a):
Vláčívá se, ale pro tyto účely bych doporučil spíše barvářský řemen

V čem je lepší než obyčejná stopovacka?

Tedysek napsal(a):
V čem je lepší než obyčejná stopovacka?

Pardon, to byl humor,
netušil jsem, že pod to nasolíte takovou vědeckou stať...

vetřelec napsal(a):
Pardon, to byl humor,
netušil jsem, že pod to nasolíte takovou vědeckou stať...

Vědecká stať? Jen popis co tu na fauně je už mnohokrát ;).

Tedysek napsal(a):
Tak to jo.
Pes se naučí běhat tak aby se mu vodítko nepletlo pod nohy.
Nicméně, nejdřív nauč psa na oploceném prostoru, že za sebou něco tahá. Takže třeba 1m vodítko.
Pak dej stopocacku. Stopocacku měj VZDY v ruce. NIKDY jí nezaslapuj!
Než ji pes napne v plné délce, psa zavolej a pokud nepřijde, tak ho pritahni. Jeden povel a jedno splnění.
Po tom co to na tu plnou délku stopovacky bude zvládat na 100% (u některých psů to trvá fakt dlouho, tak po roce nezoufej), tak stopocacku začneš nechat courat po zemi. Nezaslapuj, prostě ji budeš muset doběhnout nebo se v lepším případě stane brzdou jak se bude o něco smykat. Po tom co to dá pes na plnou délku ji začneš zkracovat (stříhat) po malých kouskách. Třeba já ji strihala po cca 5cm. Ona se pro psa zlehci a může mít pocit že tam na druhém konci nejsi, když budeš stříhat po moc velkých kusech.
A takhle postupně zkracujes až na karabinu. :)
Je to běh na dlouhou trať a ne na všechny psy to funguje.

Proč nezašlapovat?

tapina napsal(a):
Proč nezašlapovat?

Tak prvně by měl být pes na postroji.
Když se pes rozběhne na 10m (někdy má stopovacka 15m) tak ve chvíli zaslapnuti si škubne krkem už takovou silou, že hrozí zranění krční páteře a dalších "věcí" v krku. Na postroji je to krapet lepší, ale furt je ten naráz hodně silný. A když zastavujes psa rukou, tak se ta síla postupně redukuje. Neskubne to se psem tolik.

Se stopovačkou je třeba pracovat s citem tak, aby psovi neubližovala, necukala s ním a nebyla mu nepohodlná, je to jisttící a navigační prostředek, tedy necukat, nezašlapovat, žádné nárazy a takové nesmysly.

Zašlápnutá stopovačka pod nohou vždy podklouzne, a dá se to i regulovat a psa v klidu ubrzdit. Mokrá nebo na sněhu někdy klouže dokonce tolik, že je problém velkého psa i zastavit.
Takže zašlapování je v pohodě, a běžně se to tak dělá.

Naopak 40+ kg pes rozběhnutý na 10 metrech a držený v ruce za konec stopovačky si říká a úraz ruky (odření, popálení, vykloubení ramene), nebo nebezpečný pád po několikametrovém letu.

iveta33i napsal(a):
Zašlápnutá stopovačka pod nohou vždy podklouzne, a dá se to i regulovat a psa v klidu ubrzdit. Mokrá nebo na sněhu někdy klouže dokonce tolik, že je problém velkého psa i zastavit.
Takže zašlapování je v pohodě, a běžně se to tak dělá.

Naopak 40+ kg pes rozběhnutý na 10 metrech a držený v ruce za konec stopovačky si říká a úraz ruky (odření, popálení, vykloubení ramene), nebo nebezpečný pád po několikametrovém letu.

Pořád lepší letecky den majitele než rozmlaceny krk psa! Rozstrelene krční obratle se totiž nezahojí. A pokud si neumíš psa zabrzdit tak aby neudělal salto tak mu nedavej stopovacku. Krom toho spaleninam se vyhnes díky pracovním rukavicim z hornbachu za pár kacek.

Já používala super polohu na brzdění psa. Chytla jsem stopku, já šla do dřepu a jednu nohu jsem na 3/4 natáhla před sebe. Špičku nahoru a patu do země. A stopku jsem držela u země. Na posledním metru stopky jsem ruckovanim psa dobrzdila. Neměla jsem nic vykloubeneho, spáleného, odreneho,... A jelikož jsem stopku vedla u země, tak pes neměl ani odřený nohy a ani kulky jak tahal stopku mezi nohama.

Horší bylo když iniciativně hned otočil, běžel ke mě, oběhl mě a vypálil zas dopředu. Nestihla jsem zareagovat a párkrát jsem se proletěla. Poucilo mě to na tolik, že i na toto si dávám pozor

iveta33i napsal(a):
Zašlápnutá stopovačka pod nohou vždy podklouzne, a dá se to i regulovat a psa v klidu ubrzdit. Mokrá nebo na sněhu někdy klouže dokonce tolik, že je problém velkého psa i zastavit.
Takže zašlapování je v pohodě, a běžně se to tak dělá.

Naopak 40+ kg pes rozběhnutý na 10 metrech a držený v ruce za konec stopovačky si říká a úraz ruky (odření, popálení, vykloubení ramene), nebo nebezpečný pád po několikametrovém letu.

Pokud je majitel totální magor a nechá 40 kg psa rozběhnout, nic jiného si nezaslouží. Přece se stopovačkou pracuje, majitel sleduje psa a myslí a jedná, nemůže být takový idiot aby tohle dopusitl. Pokud ano, tak má holt smůlu a e to jeho chyba a zaslouží si to.

Tedysek napsal(a):
Já používala super polohu na brzdění psa. Chytla jsem stopku, já šla do dřepu a jednu nohu jsem na 3/4 natáhla před sebe. Špičku nahoru a patu do země. A stopku jsem držela u země. Na posledním metru stopky jsem ruckovanim psa dobrzdila. Neměla jsem nic vykloubeneho, spáleného, odreneho,... A jelikož jsem stopku vedla u země, tak pes neměl ani odřený nohy a ani kulky jak tahal stopku mezi nohama.

Horší bylo když iniciativně hned otočil, běžel ke mě, oběhl mě a vypálil zas dopředu. Nestihla jsem zareagovat a párkrát jsem se proletěla. Poucilo mě to na tolik, že i na toto si dávám pozor

Já psa raději sledují a když vidím, že se chystá rozběhnout, koriguji ho povelem a pokud je třeba, tak stopovačkou, kterou včas zkrátím tak, aby neublížila psovi ani mně. Od toho stopovačka je. Pak nemusím cvičit spartakiádu a proletět se.

scylla napsal(a):
Já psa raději sledují a když vidím, že se chystá rozběhnout, koriguji ho povelem a pokud je třeba, tak stopovačkou, kterou včas zkrátím tak, aby neublížila psovi ani mně. Od toho stopovačka je. Pak nemusím cvičit spartakiádu a proletět se.

Já spartakiádu cvičila, protože jsem chtěla psovi nasimulovat, že těch 9m je jeho absolutní volnost stejně jako bude v budoucnu a 10. Metr se prostě brzdí. Pokud by měl stále stejný pocit jako na normálním voditku, tak by to bylo bez efektu.

Tedysek napsal(a):
Tak prvně by měl být pes na postroji.
Když se pes rozběhne na 10m (někdy má stopovacka 15m) tak ve chvíli zaslapnuti si škubne krkem už takovou silou, že hrozí zranění krční páteře a dalších "věcí" v krku. Na postroji je to krapet lepší, ale furt je ten naráz hodně silný. A když zastavujes psa rukou, tak se ta síla postupně redukuje. Neskubne to se psem tolik.

Ó nenene!

Za prvé - postroje jsou sice různé, ale myslím, že obecně lze říci, že při zápřahu na postroji je jemná manipulace horší až nemožná, oproti obojku. (chápu postroje u mini psů místo obojků).

Za druhé, jak už píše scylla, stopovačka se nepoužívá tak, aby měl pes na rozběh nějakých x metrů! Se stopovačkou se pracuje, popouští navíjí, nechám ji prokluzovat v ruce, dle psa...

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Ó nenene!

Za prvé - postroje jsou sice různé, ale myslím, že obecně lze říci, že při zápřahu na postroji je jemná manipulace horší až nemožná, oproti obojku. (chápu postroje u mini psů místo obojků).

Za druhé, jak už píše scylla, stopovačka se nepoužívá tak, aby měl pes na rozběh nějakých x metrů! Se stopovačkou se pracuje, popouští navíjí, nechám ji prokluzovat v ruce, dle psa...

To už ho můžu rovnou tahat na 2m vodítku... Stopka umožňuje trénink díky simulaci volnosti kterou umožňuje právě délka stopky a tahání ji za sebou a následné stříhání.

Tedysek napsal(a):
To už ho můžu rovnou tahat na 2m vodítku... Stopka umožňuje trénink díky simulaci volnosti kterou umožňuje právě délka stopky a tahání ji za sebou a následné stříhání.

Ale to si trochu odporujete, ne? Nebo spíš já nechápu...
Píšete, hlavně držet v ruce, ale zároveň simulace volnosti na 10-15 metrů, což prakticky znamená držet zcela rozvinutou stopku za konec. Čímž z toho vznikne deseti až patnáctimetrové vodítko a nedovedu si moc představit, jak se s tím pohybovat v terénu a nezbláznit se.
Já mám 15 m šnůrku, dnes ráno jsem jí po čase zase použila. Běžně se pohybujeme tak, že mám většinu té šňůry namotanou v ruce a popouštím. Mám malého psa a lehkou šňůru, kdybych jí nechala osudu, zamotá se do vegetace a pes jí rozhodně nevytáhne. K úplnému rozvinutí se pokudmožno snažím nedostat, pak už to dle mého právě postrádá smysl (a tu simulaci volnosti), protože pes se pohybuje na konci nebo blízko konce a funguje to jako vodítko. A praxe mi ukázala, že 15 m možná bylo zbytečných, stačilo by míň.

Tedysek napsal(a):
To už ho můžu rovnou tahat na 2m vodítku... Stopka umožňuje trénink díky simulaci volnosti kterou umožňuje právě délka stopky a tahání ji za sebou a následné stříhání.

Tedýsek, ale houby...

"Běžně se pohybujeme tak, že mám většinu té šňůry namotanou v ruce a popouštím. Mám malého psa a lehkou šňůru, kdybych jí nechala osudu, zamotá se do vegetace a pes jí rozhodně nevytáhne. K úplnému rozvinutí se pokudmožno snažím nedostat"

není teda lepsi rovnou pouzit flexinu?

Terven napsal(a):
Ale to si trochu odporujete, ne? Nebo spíš já nechápu...
Píšete, hlavně držet v ruce, ale zároveň simulace volnosti na 10-15 metrů, což prakticky znamená držet zcela rozvinutou stopku za konec. Čímž z toho vznikne deseti až patnáctimetrové vodítko a nedovedu si moc představit, jak se s tím pohybovat v terénu a nezbláznit se.
Já mám 15 m šnůrku, dnes ráno jsem jí po čase zase použila. Běžně se pohybujeme tak, že mám většinu té šňůry namotanou v ruce a popouštím. Mám malého psa a lehkou šňůru, kdybych jí nechala osudu, zamotá se do vegetace a pes jí rozhodně nevytáhne. K úplnému rozvinutí se pokudmožno snažím nedostat, pak už to dle mého právě postrádá smysl (a tu simulaci volnosti), protože pes se pohybuje na konci nebo blízko konce a funguje to jako vodítko. A praxe mi ukázala, že 15 m možná bylo zbytečných, stačilo by míň.

Jo, buď držím levou rukou konec vodítka a pravou cca metr před koncem. Můj pes je celkem běhavý, takže vytáhne stopku bez problémů. Jo plete se pod nohama, ale tak hlídám si kudy stopka vede abych se do ní nezamotala. Pes v ní zamotaný zpravidla není. Než doběhne na konec, dám povel a vyžaduji jeho splnění.
Když jsem zkoušela to co praktikujete vy, tak můj pes nabyl dojmu, že i normalni vodítko se "prodlouží" na neurčitou délku. Aspoň ten můj vnímá rozdíl jestli je vodítko volně na zemi a tahá za něj nebo vodítko visí ve vzduchu a prodlužuje se. V druhém případě je to vpodstate stejné jako normální voditko...

Já prostě navodim psovi iluzi že je na volno a v rámci iluze trénuji přivolání. O to u stopky jde. Je možný, že některý pes tu iluzi má i na provesenem vodítku.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Tedýsek, ale houby...

Tak mě prosím pouc. ;).

Tedysek napsal(a):
Pořád lepší letecky den majitele než rozmlaceny krk psa! Rozstrelene krční obratle se totiž nezahojí. A pokud si neumíš psa zabrzdit tak aby neudělal salto tak mu nedavej stopovacku. Krom toho spaleninam se vyhnes díky pracovním rukavicim z hornbachu za pár kacek.

Pořád lepší letecky den majitele než rozmlaceny krk psa!

Jenže to se nevylučuje. Majitel mívá zpravidla i několikanásobek váhy psa, takže klidně nastane obojí naráz.

scylla napsal(a):
Pokud je majitel totální magor a nechá 40 kg psa rozběhnout, nic jiného si nezaslouží. Přece se stopovačkou pracuje, majitel sleduje psa a myslí a jedná, nemůže být takový idiot aby tohle dopusitl. Pokud ano, tak má holt smůlu a e to jeho chyba a zaslouží si to.

Kdo je magor a idiot, bych tady raději s vámi neřešil.

Když je pes na napnuté (skoro napnuté) stopovačce 12 metrů před vámi, a vystartuje naplno třeba za zvěří šikmo zpátky, má k rozběhu cca 20m, a vy asi vteřinu a půl (potom už má slušně našlápnuto) "pracovat" se stopovačkou. Zastavit ho nijak nemůžete, možná stihnete a pár metrů zkrátit rozběh.

Pan Brouček napsal(a):
Kdo je magor a idiot, bych tady raději s vámi neřešil.

Když je pes na napnuté (skoro napnuté) stopovačce 12 metrů před vámi, a vystartuje naplno třeba za zvěří šikmo zpátky, má k rozběhu cca 20m, a vy asi vteřinu a půl (potom už má slušně našlápnuto) "pracovat" se stopovačkou. Zastavit ho nijak nemůžete, možná stihnete a pár metrů zkrátit rozběh.

Když je pes přede mnou, sleduji ho a jak jsem psala, koriguji povelem a pracuji se stopovačkou, takže ho nenechám rozběhnout. Ono je třeba lepší psa číst a situaci řešit, než ho nechat rozběhnout. Lidi nepřemýšlejí a psa nečtou a pak se strašně diví, že jim stopovačka nefunguje.

elikk napsal(a):
"Běžně se pohybujeme tak, že mám většinu té šňůry namotanou v ruce a popouštím. Mám malého psa a lehkou šňůru, kdybych jí nechala osudu, zamotá se do vegetace a pes jí rozhodně nevytáhne. K úplnému rozvinutí se pokudmožno snažím nedostat"

není teda lepsi rovnou pouzit flexinu?

Podle mě není, vnímám dost velkej rozdíl...flexina je permanentně napjatá, zatímco šňůru udržuju zcela volně. Napsala jsem sice, že popuštím, ale popouštím tak, jak potřebuju, aby pes nepocítil naprosto žádný tah. Nepustím prostě na zem zbytečné metry, které bych pak musela vymotávat z vegetace a pes je v tu chvíli stejně nevyužívá.
Pokud si chceme hrát, házet klacky nebo hračky, stopovačku klidně hodím na zem, aby psovi nic nebránilo v rozběhu, což by s flexinou nešlo.
15 metrů je pro nás celkem dýlka, pes se obvykle pohybuje kolem mě mnohem blíž, prostě ten zbytek nenechávám volně courat.
Flexinu občas používám taky, ale to je zas úplně o něčem jiném.

terees napsal(a):
Tedysek:Jde mi o zlepšení poslušnosti na přivolání.

V takovém případě stopovačka slouží jako pojistka pro psovoda, aby dokázal psa zkorigovat, když nereaguje na přivolání. Při nácviku přivolání na stopovačce je třeba, aby pes uměl netáhnout na vodítku, to znamená neopíral se do napnutého vodítka, reagoval na své jméno a komunikoval s psovodem. Stopovačka by měla být volná, prověšená nebo táhnoucí se po zemi. Ideální je plochý popruh, který se dá prát. Pokud cvičíte přivolání, je lepší, pokud je stopovačka připnuta karabinou k jednořadému řetízkovému obojku, ne k postroji. Pes bude lépe vnímat povel Ke mě, spojený s cuknutím v případě potřeby. Postupem času je vhodné stopovačku pouštět a nechat psa, aby ji táhl během venčení za sebou - v případě útěkové reakce psa za zvěří je tak možné stopovačku přišlápnout a psa zadržet. Tato fáze výcviku může být poměrně dlouhá, ale nakonec se obvykle přivolání vypiluje, takže je možné stopovačkunahradit delším vodítkem, a postupem času odepnout i to. Doporučuji hodně odměňovat pamlsky, kterým pes neodolá - maso, sýr, apod. Přivolání je základní povel, bez kterého se nikam nepohnete, takže nešetřete Zásadně nepřivolávejte psa jen v situaci, kdy je bezpodmínečně nutné, aby přišel - volejte ho k sobě nepravidelně, často, bez návaznosti na okolní situaci.

Pokud jen venčíte na stopovačce psa, který nic neumí, nic ho neučíte a jen venčíte, můžete mít postroj a k němu stopovačku připnutou, V takovém případě slouží stopovačka pouze jako dlouhé vodítko, aby pes nezdrhl a přesto mohl běhat a může být bez problémů nahrazena flexinou.

Používání stopovačky při pachových pracech má úplně jiná pravidla, připíná se k postroji, nesmí psa rušit ani nijak omezovat. Pachové práce jsou již vysoká škola, napřed procvičte to přivolání

saola napsal(a):
V takovém případě stopovačka slouží jako pojistka pro psovoda, aby dokázal psa zkorigovat, když nereaguje na přivolání. Při nácviku přivolání na stopovačce je třeba, aby pes uměl netáhnout na vodítku, to znamená neopíral se do napnutého vodítka, reagoval na své jméno a komunikoval s psovodem. Stopovačka by měla být volná, prověšená nebo táhnoucí se po zemi. Ideální je plochý popruh, který se dá prát. Pokud cvičíte přivolání, je lepší, pokud je stopovačka připnuta karabinou k jednořadému řetízkovému obojku, ne k postroji. Pes bude lépe vnímat povel Ke mě, spojený s cuknutím v případě potřeby. Postupem času je vhodné stopovačku pouštět a nechat psa, aby ji táhl během venčení za sebou - v případě útěkové reakce psa za zvěří je tak možné stopovačku přišlápnout a psa zadržet. Tato fáze výcviku může být poměrně dlouhá, ale nakonec se obvykle přivolání vypiluje, takže je možné stopovačkunahradit delším vodítkem, a postupem času odepnout i to. Doporučuji hodně odměňovat pamlsky, kterým pes neodolá - maso, sýr, apod. Přivolání je základní povel, bez kterého se nikam nepohnete, takže nešetřete Zásadně nepřivolávejte psa jen v situaci, kdy je bezpodmínečně nutné, aby přišel - volejte ho k sobě nepravidelně, často, bez návaznosti na okolní situaci.

Pokud jen venčíte na stopovačce psa, který nic neumí, nic ho neučíte a jen venčíte, můžete mít postroj a k němu stopovačku připnutou, V takovém případě slouží stopovačka pouze jako dlouhé vodítko, aby pes nezdrhl a přesto mohl běhat a může být bez problémů nahrazena flexinou.

Používání stopovačky při pachových pracech má úplně jiná pravidla, připíná se k postroji, nesmí psa rušit ani nijak omezovat. Pachové práce jsou již vysoká škola, napřed procvičte to přivolání

Stopovačka se níkdy, opravdu nikdy, nepřipíná ke stahováku a k tenkému obojku a v žádném případě se za ní neškube.

scylla napsal(a):
Stopovačka se níkdy, opravdu nikdy, nepřipíná ke stahováku a k tenkému obojku a v žádném případě se za ní neškube.

Sněte dál

Ke stahováku není problém stopovačku připnout, ale je třeba ji připnout do kroužku tak, aby obojek nestahoval.

saola napsal(a):
Sněte dál

Ke stahováku není problém stopovačku připnout, ale je třeba ji připnout do kroužku tak, aby obojek nestahoval.

Stahovák je ostrý tenký obojek, takže slušný psovod na něj stopovačku nepřipne. Se stopovačkou se opravdu neškube. To, že vy to neumíte zřejmě, neznamená, že to jinak nejde. Tipuju cvičák, možná i výcvikář?

Stahovák je jen tak ostrý, jako je ruka psovoda, která tahá za vodítko.

Rozlišujte, prosím, k čemu stopovačku používáte - tyhle pravdoláskové všeobjímající zásady, jako že se stopovačkou se neškube, jsou v reálu naprosto k ničemu.

scylla napsal(a):
Stahovák je ostrý tenký obojek, takže slušný psovod na něj stopovačku nepřipne. Se stopovačkou se opravdu neškube. To, že vy to neumíte zřejmě, neznamená, že to jinak nejde. Tipuju cvičák, možná i výcvikář?

A je to tady.
Jen já to dělám dobře, a kdo to dělá jinak tak jen proto, že to neumí...

"To, že vy to neumíte zřejmě, neznamená, že to jinak nejde. "

OK.
Tak za jak dlouho se da pes při te "spravne praci" se stopovačkou pustit z toho vodítka a chodi na volno?
Da se vubec nekdy pustit nebo tu pojistku potřebuje dozivotne?

Jak to tady čtu, tak všechno jsou to naprosto nepoužitelné rady pro psy, kteří někdy v budoucnu mají sledovat stopy (ať už lidské u služebního výcviku, nebo zvířecí u loveckého).
Základ mého výcviku je, že štěně do půl roku musí umět povel "ke mně". Štěně to naučím pomocí dlouhé šňůry - zavolám (JEDNOU!), nejde, tak ho co nejrychleji přitáhnu a pochválím. Stačí párkrát zopakovat a pes raději přijde sám. Až jednou šňůru sundám, pes na povel ke mně chodí spolehlivě. Je potřeba začít u štěněte, starší pes už je chytrý a ví, že když má šňůru, tak přijít musí, zatímco bez šňůry nikoliv.
Tím pádem mám přivolání a 80 % času vycházek mých psů je na volno. Psa uvazuji přes vesnici, když je v dohledu jiný pes apod.
Rozlišuji chůzi na vodítku u nohy (to musí jít na prověšeném vodítku) a rozlišuji, kdy pes jde na vodítku "jako" na volno, tedy na celou délku vodítka. V tom případě vůbec nepožaduji, aby netahal - ba právě spíše naopak!
Když potom potřebuji, aby pes sledoval stopu, tak ho ze stopy nesvede každé sebemenší zadrhnutí o klestí, rostliny, omotání kolem stromu apod. Pokud jsem psy (kdysi ve své naivitě) učila, že na vodítku se netahá nikdy, tak to byla obrovská práce potom psa na stopě přesvědčit, aby jen vyčkal až ho vymotám a dál pokračoval v práci. Pes se totiž při sebemenším zadrhnutí vracel ke mně, rozptyloval se a nakonec stopu většinou ani nedokončil. Proto jsem přestala po psech vyžadovat, aby nikdy a za žádných okolností netahali. Buď jdou u nohy, nebo na rozvinutém vodítku tahají jako kráva, ale mně to nevadí, protože vím, že je to pro dobro věci. A stejně se nikdy nenechám tahat dlouho, jak už jsem psala, většinou běhají na volno.
Ovšem pokud někdo nemá u psa stopařské ambice, přitom má problém s přivoláním (a ještě žije ve městě, kde pes stráví 80 % času na vodítku či šňůře), pak moc možností, jak ho to naučit, není. Pak ty návody nade mnou třeba někomu pomohou.

Trošku mně to připomíná dobu, kdy se na cvičáku učilo, že jakmile se psovod zastavil, pes si automaticky sedal. Připravit potom psa na výstavu, aby pořád neseděl u nohy, to byla fuška.

elikk napsal(a):
"To, že vy to neumíte zřejmě, neznamená, že to jinak nejde. "

OK.
Tak za jak dlouho se da pes při te "spravne praci" se stopovačkou pustit z toho vodítka a chodi na volno?
Da se vubec nekdy pustit nebo tu pojistku potřebuje dozivotne?

A na kterého konkrétního psa se ptáš?
Jakou má povahu?
Za jakým účelem tu stopovačku má? Odkdy?
...
nebo myslíš, že na to existuje nějaká paušálně platná rovnice?

A ještě přidám, co jsem nedala:

a jakého psovoda?
neb stopovačka výcvik nenahrazuje, že...

scylla napsal(a):
Se stopovačkou je třeba pracovat s citem tak, aby psovi neubližovala, necukala s ním a nebyla mu nepohodlná, je to jisttící a navigační prostředek, tedy necukat, nezašlapovat, žádné nárazy a takové nesmysly.

A proč jste ty nesmysly dřív radila?

Jsem jen tak prolítla příspěvky, ale přidám svoje zkušenosti.

Několikrát se mi stalo, že pes nečekaně vyrazil a já zkusila stopovačku zašlápnout, ale pokaždé mi projela pod botou i se všem uzlíkama. Obvykle na trávě. Mám o 20kg víc než můj pes, možná to bude tím, nevím. Takže za mě - zašlapování nám takhle moc nefungovalo a neodvážila jsem se na to spoléhat.

Já jsem tedy konec stopky držela v ruce a postupně jsem ji pouštěla na zem podle toho, jak jsem psovi věřila, v jaký jsme byli oblasti, a tak. Procvičovali jsme přivolání příležitostně, obvykle metodou "povel, vteřina, (případné přitáhnutí psa, pokud se sám nevydal povel vykonat), pochvala, propuštění z povelu". Přišlo mi super, že když se blížila krizová situace (blíží se pes, v dáli vidím srnku, atd), mohla jsem předstírat, že se nic neděje, nechat psa jít před sebou, v patřičnou chvíli vydat povel, a přitom mít jistotu, že ho pes vykoná, protože nebude mít jinou možnost.
Teď už pes tahá jen 5m šňůru a na další zkracování se ještě necítím. Až budeme dobře fungovat s tímhle i v náročných situacích, budu moct zvážit zkrácení, ale dřív ne. Beru šňůru do ruky hlavně při míjení psů nebo pokud potkáme čerstvou stopu či rovnou zvěř, tak jen pro jistotu, pes už je naučený nevybíhat a jen se kochat.

Dobrý den,

mám doma ani ne tří měsíční štěně Border teriéra, fenku. Ze začátku si mě na zahradě "hlídala" a nevzdalovala se ode mě. S postupem času začala objevovat vzdálenější a nepřehledné kouty zahrady a dnes mi poprvé zmizela za domem (stále na zahradě) a na přivolání vůbec nereagovala. Mám pocit, že už bych měla začít trénovat přivolání na stopovačce, nebo couračce, prostě na delším vodítku.

Bude to pes v tomto věku už chápat? Do dveří už vstupuje na pokyn "volno" až na výjimky.

Jaké dlouhé vodítko mi doporučíte? Kulaté, nebo ploché? A délku?

Mám jí pro začátek nechávat krátké vodítko, aby si na ně zvykla, i uvnitř domu a odepínat třeba jen na noc, když jde spát? Spí ve velké přepravní boudě a na noc jí zavírám. Zvykla si na ní dobře a když v ní zakňučí, tak je to buď, že chce pít, nebo udělat potřebu, což jí vždycky dopřeju - spím s nastevřenými dveřmi ve vedlejší místnosti. Dokonce, když chce mít klid, ta si do ní sama zaleze.

Děkuji předem za rady.

M.

Landovka napsal(a):
Dobrý den,

mám doma ani ne tří měsíční štěně Border teriéra, fenku. Ze začátku si mě na zahradě "hlídala" a nevzdalovala se ode mě. S postupem času začala objevovat vzdálenější a nepřehledné kouty zahrady a dnes mi poprvé zmizela za domem (stále na zahradě) a na přivolání vůbec nereagovala. Mám pocit, že už bych měla začít trénovat přivolání na stopovačce, nebo couračce, prostě na delším vodítku.

Bude to pes v tomto věku už chápat? Do dveří už vstupuje na pokyn "volno" až na výjimky.

Jaké dlouhé vodítko mi doporučíte? Kulaté, nebo ploché? A délku?

Mám jí pro začátek nechávat krátké vodítko, aby si na ně zvykla, i uvnitř domu a odepínat třeba jen na noc, když jde spát? Spí ve velké přepravní boudě a na noc jí zavírám. Zvykla si na ní dobře a když v ní zakňučí, tak je to buď, že chce pít, nebo udělat potřebu, což jí vždycky dopřeju - spím s nastevřenými dveřmi ve vedlejší místnosti. Dokonce, když chce mít klid, ta si do ní sama zaleze.

Děkuji předem za rady.

M.

Na své puberťáky používám domorobostopovačku. Koupím 10 metrů barevného horolezeckého lanka (aby bylo v trávě, bahně, lese vidět) a karabinu. Stopovačka za pár korun. Jen se musí dávat, aby se nikde nezamotala a aby se někomu neobmotala kolem nohy (to pak dost pálí). Dá se smotat do dlaně. Když je špinavá, je to stejný hnus jako ostatní stopovačky. Tak ji občas hodím do pračky. Po upotřebení, kdy je špinavá, má pár uzlíku navíc, ustřihnu karabinu (jestli za to stojí) a lanko vyhodím.

Proč jí chcete nechávat pořád vodítko?
To ji chcete na vodítku/stopovačce přitahovat? Proč?
Učte ji přivolání jako všichni ostatní - zvesela zavolejte jméno a povel (ke mně, pocem, poběž - ale vždy stejně, tak si ho rozmyslete pořádně) a radostí očekávejte, až dorazí. Je to teriér, opravdu pracovní teriér, tak je trošku samorozhodovací. Až dorazí, zajásejte a dejte jí mňamku. Doporučuji lepší než tu, co má doma nebo dostává za jiné věci. Přivolání je jeden z nejdůležitějších povelů a proto by odměna měla být jiná, než za domácí sedni, lehni, dej pac.
Já stopovačku používám až a jen u puberťáků, kdy si musíme ujasnit, že vše, co platilo předtím, platí stále. Jinak chodí na volno.

ani ne 3 měsíční štěně....

za 1. to je jen na zahradě? Takové štěně musí poznávat svět okolo, místa rušná i klidná, chodit všude možně....to je zásadní

v tomto věku zcela jistě přivolání neumí
je otázka, jak ji to učíš? Nad tím bych se zamyslela v prvé řadě, než uvažovat u tak malého štěněte o stopovačce
ale v každém případě je chyba psovoda, když chce po psu něco, co neumí

jinak stopovačka viz Fiona, tenká šňůra ze železářství + karabinka