Rozjívené?

Když já se snažím, aby to nebyla buzerace, netrestám, volám vesele, když přijde, pohraju si s ním... Je to chrt, tak nevím, zdali to nemůže být i tím, že prostě oni na to tolik nejsou.
Proto se bojím dát mu stopovačku, aby se do ní při běhání nezamotal...
Knihu okouknu a koupím. Myslím, že jsem někde už ten název i zaslechla.
Díky moc.

Třeba na to tolik nejsou, to je možný, můj pes by na přivolání taky nejradši nebyl. Jenže přivolání je jedna z několika mála věcí, který ten pes prostě musí splnit. Podej pac, sedni, fajn, jestli na to není, tak se bez toho obejdu. Ale přivolání musí bejt. Jinak přece bude muset být na vodítku, a co to pro chrta je?

Když zvolíte správný materiál stopovačky, pes se do toho nějak výrazně zamotávat nebude. Mně vyhovovala obyč černá stopovačka, co prodávají normálně ve zverimexu, ale každýmu vyhovuje něco jinýho. Jasně že je opruz mít psa na šňůře, oproti tomu, když může běhat na volno. Ale šňůra vám prostě pomůže psovi vysvětlit, co se po něm žádá, a že u tohohle povelu se nediskutuje.

A platí, že s každým vyslovením povelu, po kterým ho pes nesplní a vy nemáte jak ho k tomu přimět, psa učíte jedinou věc - že nemusí. Totéž pokud povel opakujete - pes se učí, že stačí poslechnout až druhý, pátý, dvacátý povel.
Takže bych nastolila prostě režim tak, že každý přivolání, který vyslovíte, pejsek splní, po čemž následuje adekvátní odměna (můžete zkusit ještě chutnější pamlsky, zajímavou hračku).

Děkuju moc za rady, nezbývá holt nic jiného, než pořídit stopku. :)
Počítala jsem s tím, ale ne tak brzy. :D Oni ti chrti jsou jini no, plnej povely po svém, ale proste když reknu, ze ma jim ke me, tak potrebuju, aby prisel no. :/ A ne, aby někde dal nufal.
Odpo skocim pro stopku. Díky moc. :).

Asi vás moc nepotěším, ale perfektní přivolání u chrta nebudete mít nikdy. Co máte za plemeno? Ještě tak vipet, ale velcí chrti mají opravdu svou hlavu se svými názory na věc. Víc než co jiného je důležité mít se svým psem výborný vztah založený na absolutní důvěře a vzájemném respektu. Oni jsou ti chrti opravdu trochu jiní. Moje chrtice neměla ráda přivolání jako takové (jakoby bylo pod její úroveň, že má ona přijít ke mně), ale perfektně a spolehlivě se naučila povel zůstaň. Takže se zavelelo, ona zůstala stát jak přibitá a já si pro ni došla. Díky tomu mohla být pouštěná na volno a nikdy jsem s ní neměla problémy co se týče odchytu. Předpokládám, že před pořízením pejska jste si o chrtech zjistila co nejvíce informací a tak nečekáte, že budete mít doma pejska, který vám bude v parku vzorně nosit míčky a radostně cvičit prostocviky všeho druhu. Oni jsou ti chrťáci opravdu trochu jiní a tím jsou nádherní nejen navenek, ale i uvnitř.

manbea napsal(a):
Asi vás moc nepotěším, ale perfektní přivolání u chrta nebudete mít nikdy. Co máte za plemeno? Ještě tak vipet, ale velcí chrti mají opravdu svou hlavu se svými názory na věc. Víc než co jiného je důležité mít se svým psem výborný vztah založený na absolutní důvěře a vzájemném respektu. Oni jsou ti chrti opravdu trochu jiní. Moje chrtice neměla ráda přivolání jako takové (jakoby bylo pod její úroveň, že má ona přijít ke mně), ale perfektně a spolehlivě se naučila povel zůstaň. Takže se zavelelo, ona zůstala stát jak přibitá a já si pro ni došla. Díky tomu mohla být pouštěná na volno a nikdy jsem s ní neměla problémy co se týče odchytu. Předpokládám, že před pořízením pejska jste si o chrtech zjistila co nejvíce informací a tak nečekáte, že budete mít doma pejska, který vám bude v parku vzorně nosit míčky a radostně cvičit prostocviky všeho druhu. Oni jsou ti chrťáci opravdu trochu jiní a tím jsou nádherní nejen navenek, ale i uvnitř.

Víc než co jiného je důležité mít se svým psem výborný vztah založený na absolutní důvěře a vzájemném respektu.


Přesně tak... používám STŮJ...

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

lupus4 napsal(a):
Víc než co jiného je důležité mít se svým psem výborný vztah založený na absolutní důvěře a vzájemném respektu.


Přesně tak... používám STŮJ...

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

manbea napsal(a):
Asi vás moc nepotěším, ale perfektní přivolání u chrta nebudete mít nikdy. Co máte za plemeno? Ještě tak vipet, ale velcí chrti mají opravdu svou hlavu se svými názory na věc. Víc než co jiného je důležité mít se svým psem výborný vztah založený na absolutní důvěře a vzájemném respektu. Oni jsou ti chrti opravdu trochu jiní. Moje chrtice neměla ráda přivolání jako takové (jakoby bylo pod její úroveň, že má ona přijít ke mně), ale perfektně a spolehlivě se naučila povel zůstaň. Takže se zavelelo, ona zůstala stát jak přibitá a já si pro ni došla. Díky tomu mohla být pouštěná na volno a nikdy jsem s ní neměla problémy co se týče odchytu. Předpokládám, že před pořízením pejska jste si o chrtech zjistila co nejvíce informací a tak nečekáte, že budete mít doma pejska, který vám bude v parku vzorně nosit míčky a radostně cvičit prostocviky všeho druhu. Oni jsou ti chrťáci opravdu trochu jiní a tím jsou nádherní nejen navenek, ale i uvnitř.

Jéžiš, no to určitě nečekám. :) Nebojte, jací jsou chrti vím, mě spíše jde o to, že když stál na kraji pole, kde je pak silnice (auto projede jednou za den, ale stejně...) docela daleko ode mě, tak jsem chtěla, aby přišel alespoň blíže, tak jsem zavolala, začala utíkat pryč (doteď to fungovalo :D) a on nic. Nepotřebuju psa pérovat, to určitě ne, klidně ho naučím STŮJ nebo tak (teda, pokud bude chtít :D), ale zkrátka jsou chvíle, kdy budu potřebovat, aby došel alespoň do dvou metrů někam k mé blízkosti no.
Já taky na to cvičení nejsem, myslím, že s psíkem jsme na stejné vlně. :D Já sama jsem hodně paličatá a svobodomyslná, ale vím, že jsou věci, přes které nejede vlak, ale ano, taky si je dělám po svém. Takže pokud přivolání bude vypadat tak, že doběhne do 5 metrů ode mě, pak se začuchá, protože je to pod jeho úroveň ke mě dojít, tak si k němu klidně dojdu, ovšem prostě potřebuju, aby stál a nezačal pak poskakovat... :D.

Já jsem si chrtici na zůstaň naučila doma při normálních provozních věcech (nandavání obojku, myti tlapek, vydávání odměny apod.) dalo by se říci, že vlastně jiný cvik jsem po ní ani nechtěla. Naštěstí jí to přešlo tak do krve, že věděla, že po tomto povelu s ní budu nějak manipulovat, tak ani venku, když jsem pro ni šla neuskakovala a přede mnou neutíkala.
Ještě jedna vychytávka: existuje hračka pro kočky, je to myš se zvukem na udici, naši psi (nejsou to chrti) jsou z ní naprosto vedle, určitě by vašeho chrťáka tento "lov" také bavil. Když s myší venku zacvrlikáte, bude u vás zcela jistě hned.

http://www.zoohit.cz/shop/kocky/hracky/udice/vabnicky_ostatni/122154.

Přidám se k dotazu. Mám 1. psa, mix ast, mám 2 roky. Řekla bych, že je celkem slušně vychovaný, zvládá psy, lidi, změny prostředí apod. Umí i nejrůznější kousky a za pamlsky by se rozdal. Ale jediný povel a paradoxně ten pro mě zdaleka nejdůležitější je přivolání. V 90 % přijde ale většinou je to posloupnost: Jimmy...Ke mě...Hej :D On nejdřív hodnotí situaci sám proč že to mý vlastně přijít a pak tedy přijde. A já se ptám, je možný psa tento povel přeučit tak, aby přišel jen na to Jimmy...Ke mě...Povel jsme učili klasicky se stopovačkou a pamlsky. Já jako amatér jsem samozřejmě nasekala dost chyb jako již zmíněné opakování povelu a teď to takhle vypadá. Přeučoval už někdo z vás psa?

Kadamova - Kdykoliv je možný na tom začít znovu pracovat. Zaměřit se na důslednost, chtít poslušnost na první povel, a hlavně řádně odměňovat (pamlsky, hračka, cokoliv, co udělá psovi radost).
Podle toho, co píšete, mi přijde, že pes ví, že nemusí přijít hned, že mu to prochází - to by chtělo nacvičit znovu, asi ideálně se stopovačkou. Ukázat mu, jak se povel správně provádí, dát si záležet na tý odměně, aby to byla společná legrace, podobná jako když psa učíte nějakou srandovní blbinu.
Jinak mezi oblíbené "zlepšovače" přivolání patří např. házení bezpečných předmětů po psovi (aby to neublížilo, dobrej je řetízkovej obojek, hezky chrastí a neměl by ublížit). Tj. dám povel, vteřina, pes nic, a už na něj letí řetízek. Někdy poté stačí jen zacinkání řetízku a pes už jde. Má to efekt ovšem jenom tehdy, pokud to psa přiměje zareagovat na povel - pokud vám to bude ignorovat, musíte zvolit jinou metodu.

A ještě, co lze taky naučit psa:
Já: "Ke mně"
Pes (za mohutného rozhlížení se): "Co? Někde tu je pes? Srnka? Zajíc? Jinak bys mě nevolala! Kde je?!"

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
A ještě, co lze taky naučit psa:
Já: "Ke mně"
Pes (za mohutného rozhlížení se): "Co? Někde tu je pes? Srnka? Zajíc? Jinak bys mě nevolala! Kde je?!"

Takhle vypadá přivolání u většiny haskounů

Takhle vypadá přivolání i u spousty jiných plemen. Na naši kníračku platilo:
"Ke mě", rozhlíží se: "Proč mě voláš, co kde lítá, co mám prohnat, sežrat?" Já :"Perníček mám" a mávám perníkem, případně Deli tyčinkou.
Libá vůně perníkového koření na ni platila vždycky.

... "ke mně" používám mimo cvičák minimálně... dost se dá zkazit blbým načasováním nebo odhadem situace. Místo toho používám oslovení a hvízdnutí... scénář je stejný jako výše uvedené... kuk na paničku a velké "Proooooč?" "Kde se co děje?"... a já volám "Hele žeru ti mňamky - nebudooooooou!" Docela se mi to osvědčilo u piškotů nebo jakéhokoliv jídla, co zvládnu sníst i já (chleba, rohlík atd.)... Občas se s ním dělím o laskominy - doma, při odpočinku na procházce či o přestávkách na cvičáku... dám si do zubů větší kus a přímo z pusy mu odtrhnu a podám. Jak pak začnu na vycházce mlejt pantem, tak to je rychlost přivolání. I když teď už žrádlu začínají konkurovat čůránky... samčí či samičí - to je mu fuk. No nějak pořešíme.

Ruzena_Ruzova napsal(a):
... "ke mně" používám mimo cvičák minimálně... dost se dá zkazit blbým načasováním nebo odhadem situace. Místo toho používám oslovení a hvízdnutí... scénář je stejný jako výše uvedené... kuk na paničku a velké "Proooooč?" "Kde se co děje?"... a já volám "Hele žeru ti mňamky - nebudooooooou!" Docela se mi to osvědčilo u piškotů nebo jakéhokoliv jídla, co zvládnu sníst i já (chleba, rohlík atd.)... Občas se s ním dělím o laskominy - doma, při odpočinku na procházce či o přestávkách na cvičáku... dám si do zubů větší kus a přímo z pusy mu odtrhnu a podám. Jak pak začnu na vycházce mlejt pantem, tak to je rychlost přivolání. I když teď už žrádlu začínají konkurovat čůránky... samčí či samičí - to je mu fuk. No nějak pořešíme.

Nezlobte se, ale co je to za metodiku? Sníst psovi pamlsky, vám stačí, aby pes chodil k pamlskům, nechcete, aby chodil k vám? Pokud psa nenaučíte pořádné přivolání, tak ty čůránky opravdu nevyřešíte. Tohle vás učí na tom cvičáku, kde vás tak chválí?

Jinak mezi oblíbené "zlepšovače" přivolání patří např. házení bezpečných předmětů po psovi (aby to neublížilo, dobrej je řetízkovej obojek, hezky chrastí a neměl by ublížit). Tj. dám povel, vteřina, pes nic, a už na něj letí řetízek. Někdy poté stačí jen zacinkání řetízku a pes už jde.

Po psovi určitě nic neházejte, pes není hloupý a ví, že jste to hodili vy a může se stát, že se vám ze strachu obloukem vyhne. Pokud ho párkrát vezmete řetízkem a pak zacinkáte, bude se toho bát a bude k vám chodit, pokud nevezme rovnou dráhu, ze strachu a ne proto, že u vás je nejlépe na světě. Pes sklopí uši, přikrčí se a možná k vám příjde s podřízeneckými gesty... je to stejná reakce jako u psa, který je bit - zvedete ruku, pes se přikrčí a podřídí se - ostuda psovoda. Vím, kdo tohle prosazuje, ale přivolání se tak opravdu neučí.

Jestli to od propagátora tohoto postupu přebíráte, tak to prosím neraďte dál.

Scyllo, na váš obligátní příspěvek jsme čekali celých 18 hodin (od napsání mýho příspěvku), nyní je opět vše v pořádku :)
Netuším, kdo házení řetízkem prosazuje nebo dokonce propaguje. Slyšela jsem to jako jeden z mnoha tipů od více lidí, včetně některých, které doporučujete i vy :D.

scylla napsal(a):
Nezlobte se, ale co je to za metodiku? Sníst psovi pamlsky, vám stačí, aby pes chodil k pamlskům, nechcete, aby chodil k vám? Pokud psa nenaučíte pořádné přivolání, tak ty čůránky opravdu nevyřešíte. Tohle vás učí na tom cvičáku, kde vás tak chválí?

Scyllo, vážně vás tolik dráždí, že si někdo dovolí podělit se o to, jak se se svým psem domlouvá a dorozumívá, jen proto, že to neodpovídá vaší dokonalé představě, kterou tady všem neustále nutíte?
To mi přijde jako dost smutný.
To musí být smutný život, každý ráno se muset rozohňovat nad řadou příspěvků na ifauně, které byť náznakem vybočují z vašeho ideálu, případně zase jen náznakem připomínají nějakou blbost, která vám strašně vadí...

Házení řetízku ( klíčů, kamínku ) je opravdu "cvičáková" rada a dá se použít, třeba když se pes začicá a nereaguje, tak jako takové drcnutí, upozornění - hele, já jsem tady a něco říkám. Ideálně, když pes nepostřehne odkud přiletělo. Když je nadužíváno, pes reaguje odskakováním, kroužením, popobíháním...
Zažila jsem v sídlišti, kde holčina ( asi 14) honila kokra házením a následným hledáním svazku klíčů. Brečela u toho, dílem vzteky, dílem proto, že potřebovala odejít do školy. Když po psu šáhla, zavrčel...

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Scyllo, na váš obligátní příspěvek jsme čekali celých 18 hodin (od napsání mýho příspěvku), nyní je opět vše v pořádku :)
Netuším, kdo házení řetízkem prosazuje nebo dokonce propaguje. Slyšela jsem to jako jeden z mnoha tipů od více lidí, včetně některých, které doporučujete i vy :D.

Před mnoha lety to doporučoval a učil RD a předpokládám, že jako jeho příznivec to máte od něho.

Jen mě udivuje, jaké šaškárny jsou lidi schopní vymyslet, aby donutili psa splnit povel... asi to začnu sbírat.

scylla napsal(a):
Před mnoha lety to doporučoval a učil RD a předpokládám, že jako jeho příznivec to máte od něho.

Jen mě udivuje, jaké šaškárny jsou lidi schopní vymyslet, aby donutili psa splnit povel... asi to začnu sbírat.

To škatulkování vám žel moc nefunguje.

scylla napsal(a):
Před mnoha lety to doporučoval a učil RD a předpokládám, že jako jeho příznivec to máte od něho.

Jen mě udivuje, jaké šaškárny jsou lidi schopní vymyslet, aby donutili psa splnit povel... asi to začnu sbírat.

Nevím, co je pro vás "před mnoha lety", ale dřív to byl leckde běžně doporučovaný způsob - ne přivolání, ale upozornění psa ( takový předchůdce EO) - tou dobou si možná R.D. hrál na písku. Prostě nic nového pod sluncem.

scylla napsal(a):
Nezlobte se, ale co je to za metodiku? Sníst psovi pamlsky, vám stačí, aby pes chodil k pamlskům, nechcete, aby chodil k vám? Pokud psa nenaučíte pořádné přivolání, tak ty čůránky opravdu nevyřešíte. Tohle vás učí na tom cvičáku, kde vás tak chválí?

... já mu je nejím, já se s ním o ně dělím.

... řešilo se přivolání s neokamžitou reakcí a kdo co používá... fakt jako v těchto případech na psa negestikuluju zakousáváním se do jeho oblíbeného pešku, míčku nebo pokřikováním "pojď rychle podrbu tě na hrudníku/za uchem/na koulích"

"Zaměřit se na důslednost, chtít poslušnost na první povel, a hlavně řádně odměňovat (pamlsky, hračka, cokoliv, co udělá psovi radost).
Podle toho, co píšete, mi přijde, že pes ví, že nemusí přijít hned, že mu to prochází - to by chtělo nacvičit znovu, asi ideálně se stopovačkou. Ukázat mu, jak se povel správně provádí, dát si záležet na tý odměně, "

to ano

ale:

"Jinak mezi oblíbené "zlepšovače" přivolání patří např. házení bezpečných předmětů po psovi (aby to neublížilo, dobrej je řetízkovej obojek, hezky chrastí a neměl by ublížit). Tj. dám povel, vteřina, pes nic, a už na něj letí řetízek. Někdy poté stačí jen zacinkání řetízku a pes už jde."

takto je to poněkud v rozporu s výše uvedeným...
dám povel - nic?! (tak to měl být pes ještě na stopce, ne?) - hodím řetízek (takže po povelu "ke mně" přijde něco nepříjemného? no to bude spolehlivé a veselé přivolání...)

Jo, hodím něco, klidně, někam ke psu, ale na upoutání pozornosti, vytržení z jeho nějakého jiného zaujetí, či špatně slyšícího...protože dávat povel psu, který nevnímá, je dost na nic...a povel dám až psu, který mi věnuje pozornost.

"Jo, hodím něco, klidně, někam ke psu, ale na upoutání pozornosti, vytržení z jeho nějakého jiného zaujetí, či špatně slyšícího.."

Jak poznám, že mě pes nevnímá, bez toho, že bych mu řekla nějaký povel?
Můj pes v 95% případů, kdy mám pocit, že mě nebude vnímat, bez problémů vnímá a hned reaguje na to, co mu říkám. A neřekla bych, že to bude tím, že ho málo znám.

"Jak poznám, že mě pes nevnímá, bez toho, že bych mu řekla nějaký povel? "
pokud není zcela jasné zaujetí, tak třeba tak, že ho oslovíš jménem, houkneš haló či hej, každý dle svého zvyku...?

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
"Jak poznám, že mě pes nevnímá, bez toho, že bych mu řekla nějaký povel? "
pokud není zcela jasné zaujetí, tak třeba tak, že ho oslovíš jménem, houkneš haló či hej, každý dle svého zvyku...?

A na to oslovení má pes udělat co? To přeci není žádný povel.
Můj pes si čmuchá, dělá si svoje věci, dokud mu něco neřeknu. Když nereaguje na "ne-povely" (typu "jdem tady"), vydám povel, a na ten už reagovat musí a v naprostý většině případů taky reaguje. A až po jeho vyslovení můžu 100% říct, jestli vnímá nebo ne.

"A na to oslovení má pes udělat co? To přeci není žádný povel."

no však, že to není povel...

to je o vaší komunikaci, zda ti pes na jméno reaguje či ne...ono většinou na jméno psi reagují, případně na nějaké to zahalekání, vždyť píšu, dle zvyku toho či onoho...

Pri privolani urcite nic házet nebudu. Jediné hazeni co se mi osvedcilo je kdyz pes opravdu vyleti za necim a ja jsem pobliz ale on uz povel nevnima tak hodim voditkoktery dopadne vetsinou tak metr od nej a to ho vyrusi z tohi transu.

Nechci zadnej EO a tak v krizovce kdyz fakt vylitne tak neco hodim a ono ho to vyrusi, zastavi se a da se odvolat. nevim jestli je to dobre, samozrejme vylitavat by nemel vubec, pracujeme na tom. Tam kde vim ze je zver nebo neco jinyho nepouštím ale upřímně, to se obcas proste stane. Obzvlast kdyz jdeme s koněm (pes chodi vyjizdky vedle koně) tam musi zvladat volnost i v lese.

kadamova napsal(a):
Nechci zadnej EO a tak v krizovce kdyz fakt vylitne tak neco hodim a ono ho to vyrusi, zastavi se a da se odvolat. nevim jestli je to dobre, samozrejme vylitavat by nemel vubec, pracujeme na tom. Tam kde vim ze je zver nebo neco jinyho nepouštím ale upřímně, to se obcas proste stane. Obzvlast kdyz jdeme s koněm (pes chodi vyjizdky vedle koně) tam musi zvladat volnost i v lese.

Kdykoliv vybehne nebo neposlechne na první povel - povel si kazíš. Ale to asi vis.
A s konma je to vždycky riziko, ze psa neuhlidas, protoze se mu plne nevenujes.

Jinak mame psy naucene, ze i na vyjížďkách se jim vyplaci se drzet kolem nas - pokud prijdou bez zavolani - dostavaji pamlsky. Obcas zavoláme a nakrmíme i dkyz se nic nedeje. Proste jako na vycházce bez koni...

A umi teda zalehnuti na povel. To vyresi docela dost problemu na vyjížďce ( vybehnuta zver, lidi se psy, jedouci auto kolem ap.) psy zalehnou, mi je dojedeme.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
"A na to oslovení má pes udělat co? To přeci není žádný povel."

no však, že to není povel...

to je o vaší komunikaci, zda ti pes na jméno reaguje či ne...ono většinou na jméno psi reagují, případně na nějaké to zahalekání, vždyť píšu, dle zvyku toho či onoho...

Tak když to vezmu do extrému - pokud má být problém to, že po povelu po psovi něco hodím, protože mě nevnímá, pak by tedy měl být problém i to, že po něm něco hodím po oslovení, když mě nevnímá.
Ale nemám ráda slovíčkaření a každej si se psem dělá tak, jak umí a jak mu vyhovuje. Někdo blbě, někdo dobře. A někdo, jako třeba scylla, dokáže vždy na dálku říct, co kdo dělá blbě :).

A mně navíc příjde, že přivolání taky záleží na věku psa... když pozoruju svýho psa, tak prostě mezi přivoláním (a reakci na něj) ve třech měsících a třeba v 11 měsících je velkej rozdíl. A to dělám furt stejně (nebo teda stejně do určitého bodu), ale jako mrně třeba víc preferoval moje slovní pochvaly, tulení a pamlsky - hračky ho moc nebraly. Pak přišlo období, že pamlsky a tulení nebylo moc zajímavé a nastoupil zájem o hračky a přetahování a drbání. Teď už se mu plaší hormóny - zvedá nohu, cvaká zubama a pění u očuchávání čůránků - prostě příroda. Upoutání pozornosti je prostě v takové chvíli "náročnější". Ale prostě to chce vystihnout, co na něj bude platit teď. Nějaký plky o důvěře a navázání na psovoda mi v tomhle období vývoje psa příjdou jako rádoby chytrý plky. Já se snažím svýmu psovi zajistit psí život a mám ho jako parťáka (který pro mě občas něco udělá - doprovodí, ohlídá, odstraší, podá atd.... a hlavněho mám pro radost), proto sleduju jeho potřeby v rámci toho jak dospívá a podle toho přizpůsobuju komunikaci s ním. Cvičák beru jenom jako práci pro psa, stejně tak blbnutí na hoopers. Jinak je jeho život naplněnej hrou, procházkama, čtením světa nosem a sdílením prostoru se mnou.

"Teď už se mu plaší hormóny - zvedá nohu, cvaká zubama a pění u očuchávání čůránků - prostě příroda. Upoutání pozornosti je prostě v takové chvíli "náročnější". Ale prostě to chce vystihnout, co na něj bude platit teď."

stopovačka

přivolání nemá na úrovni reflexu a zároveň se významně ztěžují podmínky a to změnami-dospíváním samotného psa. Důslednost (povel na první dobrou) nabývá extra důležitosti.

edit:
"A mně navíc příjde, že přivolání taky záleží na věku psa..."
bez ohledu na věk psa by mělo platit - pokud vypustím z pusy povel, tak by jej pes měl splnit (měla bych být schopná ten povel "psem splnit").

Já teda po tom štěněti něco hodit, tak ho tím spíše odstartuju... :D.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
"Teď už se mu plaší hormóny - zvedá nohu, cvaká zubama a pění u očuchávání čůránků - prostě příroda. Upoutání pozornosti je prostě v takové chvíli "náročnější". Ale prostě to chce vystihnout, co na něj bude platit teď."

stopovačka

přivolání nemá na úrovni reflexu a zároveň se významně ztěžují podmínky a to změnami-dospíváním samotného psa. Důslednost (povel na první dobrou) nabývá extra důležitosti.

edit:
"A mně navíc příjde, že přivolání taky záleží na věku psa..."
bez ohledu na věk psa by mělo platit - pokud vypustím z pusy povel, tak by jej pes měl splnit (měla bych být schopná ten povel "psem splnit").

... stopovačku má... já jen popisuju to "zdržení" od vykonání povelu nebo nutnost holt zatáhnout/přitáhnout. Prodlevu mezi povelem a vykonáním jedu na "jedna dva tři"... ale i v těch milisekundách a ochotnosti je prostě vidět rozdíl. A taky mi příjde, že velký vliv má i prostředí. Když venčím procházkou na známém místě - blízko domova - tak to "na háku" má poněkud větší. Když jsme na výletě je víc soustředěný a prostě vidím, jak furt po mně okem švedrá.

Píšu to spíš kvůli tomu, že hodně lidí překvapí, že to do nějakého času (věku) u psa funguje bezproblémů a pak najednou ne nebo s poflákáváním nebo vyloženě s nezájmem. A že v téhle "nové" situaci je prostě potřeba se přizpůsobit tak, aby to zase fungovalo. A že EO nebo ostnáčem se fakt moc nevyřeší.

"A taky mi příjde, že velký vliv má i prostředí. Když venčím procházkou na známém místě - blízko domova - tak to "na háku" má poněkud větší. Když jsme na výletě je víc soustředěný a prostě vidím, jak furt po mně okem švedrá."

ano ano, v cizím si není tak jistý, známe...

jinak rovněž praktikuji (respektive praktikovala) odměňování psa za dobrovolný příchod bez povelu...u samostatného pastevce vůbec není na škodu

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
"A taky mi příjde, že velký vliv má i prostředí. Když venčím procházkou na známém místě - blízko domova - tak to "na háku" má poněkud větší. Když jsme na výletě je víc soustředěný a prostě vidím, jak furt po mně okem švedrá."

ano ano, v cizím si není tak jistý, známe...

jinak rovněž praktikuji (respektive praktikovala) odměňování psa za dobrovolný příchod bez povelu...u samostatného pastevce vůbec není na škodu

... pamlskovné nebo-li všimné... praktikuji taky ... já se spíš zaměřuju na ty vlivy, protože mi to pak pomáhá rychle a relativně správně vyhodnotit situaci... což třeba moc lidí běžně nedělá a pak jsou překvapeni z reakce psa... a to jsou právě ty věci, které na cvičáku nenaučí (nemyslím tím chybu výcvikáře), nebo sice řeknou, ale psovodi tomu nepřikládají váhu. Pak ten skok mezi poslouchal a teď neposlouchá je pro takového člověka dost razantní.