Pes žárlí?

Zvládá základní povely, na výletech je schopen běhat bez vodítka, poslechne a nikdy s ním nebyl žádný problém. I puberta, pokud už teda proběhla, byla bez problémů. Jsou věci které nemusí, ale zvládá je.(drápy, čištění uší) Vždycky sebou nechal jakkoli manipulovat. Tohle chování mi připadá že souvisí s příchodem fenky. Zaměstnání kromě hraček, procházek a blbnutí doma nemá.

Nepředstavím si, že bych ho měla doma na couračce. Běhaj, blbnou, hrajou si, nejspíš by se mi někde oběsil.

Ta couračka nemusí být dlouhá, jde o to, abyste měli za co ho odvést, když nechce sám.
Nehledala bych příčiny v příchodu feny, to zbytečně zesložiťujete. Spousta psů zejména takhle malých nemá ráda ruční manipulaci. Vrčení a ohánění se je naprosto logická reakce, která vůbec neznamená, že by vás chtěl doopravdy sežrat, že by byl fakt zlej. Prostě se cítí zahnanej do kouta a brání se. Couračkou to vyřešíte bez konfilktu.
Taky vám pomůže, když zlepšíte poslušnost na přivolání. Až bude umět bez diskuzí přijít na přivolání, nebudete muset řešit, že někam nechce jít.

Ten pes byl až doteď bezproblémovej. Připadá mi, že je celej zfanfrňenej z fenky. Už není jedináček, navíc se mu líbí a chtěl by ji "přefiknout" protože s ním zmítaj hormony a je z toho tumpachovej. Když mu ještě přidělám doma na krk šnůru...no nevím. Asi máte pravdu, ale nějak to nemůžu strávit.

Dobře, děkuju, zkusím to. A jak mám reagovat na to, když na mně zavrčí, nebo se znovu při nějaké příležitosti ožene? I když se tomu budu snažit předcházet.

Dobrý den,

proč jsou pejsci přes den odděleni?

Pes v tom má zmatek. Neoddělovala bych je, buď k dědovi oba, nebo oba dole.

"Když mu ještě přidělám doma na krk šnůru...no nevím"
vypiluj jeho poslušnost až na úroveň reflexu a šňůrku potřebovat nebude...

"Asi máte pravdu, ale nějak to nemůžu strávit. "
konflikty jsou lepší...?

"Připadá mi, že je celej zfanfrňenej z fenky. Už není jedináček, navíc se mu líbí a chtěl by ji "přefiknout" protože s ním zmítaj hormony a je z toho tumpachovej"
ale tak mu pomožte tu energii (a ono to nic jiného není) vybít jinak!
Pokud má (zejména měl) můj pes takový výrazný "neklid", tak jdeme cvičit, jdeme ven...nenechám ho v tom, ale zajistím mu vybití té energie jinak.

Obecně - krysařík je plemeno temperamentní a máš mladého psa na vrcholu síly, ta energie musí ven...a lépe řízeně, výcvikem/zaměstnáním, ne?

Enter napsal(a):
Dobrý den,

proč jsou pejsci přes den odděleni?

No..bála jsem se, aby malý něco neudělal, snaží se naskakovat a chvílema dost umanutě. Tak jsem měla pocit, že bude lepši je spolu zvykat pomalu. I když pravda je, že malá si nenechá nic moc líbit a umí si zjednat pořádek. Asi to byl blbej nápad.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
"Když mu ještě přidělám doma na krk šnůru...no nevím"
vypiluj jeho poslušnost až na úroveň reflexu a šňůrku potřebovat nebude...

"Asi máte pravdu, ale nějak to nemůžu strávit. "
konflikty jsou lepší...?

"Připadá mi, že je celej zfanfrňenej z fenky. Už není jedináček, navíc se mu líbí a chtěl by ji "přefiknout" protože s ním zmítaj hormony a je z toho tumpachovej"
ale tak mu pomožte tu energii (a ono to nic jiného není) vybít jinak!
Pokud má (zejména měl) můj pes takový výrazný "neklid", tak jdeme cvičit, jdeme ven...nenechám ho v tom, ale zajistím mu vybití té energie jinak.

Obecně - krysařík je plemeno temperamentní a máš mladého psa na vrcholu síly, ta energie musí ven...a lépe řízeně, výcvikem/zaměstnáním, ne?

Tak jo...něco na tom bude. Když já tu kritiku tak špatně snášim
Zamakám na tom. Pejska vyšťavím venku a od zítřka žádný oddělování. Bude se pilovat přivolání a poslušnost. A to by bylo aby nebylo.

Jen mi prosím ještě řekněte, jak reagovat na to vrčení, když se mi nepodaří tomu předejít? Ignorovat a odvést pozornost?

Nejsem žádnej kynolog a chovatel. Nemám jiný ambice, než z nich vychovat spokojený a poslušný pejsky, který s námi budou rádi a budou nám dělat radost. Ale koukám, že to není žádná prča.
Naše minulá fenka byla takový zlato, že se v podstatě tak nějak vychovala sama. Tak jsem asi usnula na vavřínech

Pepina007 napsal(a):
Ten pes byl až doteď bezproblémovej. Připadá mi, že je celej zfanfrňenej z fenky. Už není jedináček, navíc se mu líbí a chtěl by ji "přefiknout" protože s ním zmítaj hormony a je z toho tumpachovej. Když mu ještě přidělám doma na krk šnůru...no nevím. Asi máte pravdu, ale nějak to nemůžu strávit.

Ten pes si neví rady s novou situací a vy děláte všechno proto, aby si s ní rady nevěděl. Vy jste ten, kdo je má spojit, ne oddělovat a jeho odstrkovat nebo okřikovat, vy ho máte učit tomu, jak se má chovat. Nemyslím si, že by důvod naskakování byly hormony, ale to, že neví, co a jak. Ta couračka, pokud s ní budete dobře pracovat, zabrání situacím, kdy po vás vyjede. Vy ho budete v klidu a jemně ovládat za tu couračku, nebude to on, kdo si bude určovat, co bude dělat, budete to vy. Jemně, klidně, důsledně, Hodně často mazlete oba psy najednou a dejte si záležet na tom, aby oba byli v pohodě. On je ve stresu, podle vašeho popisu a není to jeho chyba.

scylla napsal(a):
Ten pes si neví rady s novou situací a vy děláte všechno proto, aby si s ní rady nevěděl. Vy jste ten, kdo je má spojit, ne oddělovat a jeho odstrkovat nebo okřikovat, vy ho máte učit tomu, jak se má chovat. Nemyslím si, že by důvod naskakování byly hormony, ale to, že neví, co a jak. Ta couračka, pokud s ní budete dobře pracovat, zabrání situacím, kdy po vás vyjede. Vy ho budete v klidu a jemně ovládat za tu couračku, nebude to on, kdo si bude určovat, co bude dělat, budete to vy. Jemně, klidně, důsledně, Hodně často mazlete oba psy najednou a dejte si záležet na tom, aby oba byli v pohodě. On je ve stresu, podle vašeho popisu a není to jeho chyba.

Děkuju. Zní to rozumně. Máte pravdu, plavu v tom a on se mnou. Dám na vaše rady.

Když už se vám stane, že na vás zavrčí, když po něm chcete šáhnout, já bych to v klidu okomentovala udiveným "co blbneš hysterko" a situaci vyřešila nějak jinak.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Když už se vám stane, že na vás zavrčí, když po něm chcete šáhnout, já bych to v klidu okomentovala udiveným "co blbneš hysterko" a situaci vyřešila nějak jinak.

Děkuju všem, dost se mi ulevilo.

A k výše uvedeným radám si můžete ještě pořídit ohrádku na štěňata, do které je možno fenku po dobu vaší kratší nepřítomnosti dávat. Fenka bude v bezpečí, ale přesto v blízkém kontaktu s pejskem a vy budete mít klid a jistotu, že je štěně řádně zabezpečené. Ohrádka vám pomůže i s nácvikem čistotnosti (předpokládám, že štěně neučíte doma chodit čůrat na podložku). Později s ní můžete oplotit nějaká kritická místa (kabely, květiny, knihovnu atd.), kde hrozí, že by štěně mohlo napáchat nějaké škody i s neblahými důsledky pro něj.
Jinak pejsky opravdu neoddělujte, naopak, co nejvíce aktivit dělejte společně, tak aby oba byli brzy jedno tělo jedna duše. Je to ta nejlepší cesta ke společnému pohodovému soužití.

manbea napsal(a):
A k výše uvedeným radám si můžete ještě pořídit ohrádku na štěňata, do které je možno fenku po dobu vaší kratší nepřítomnosti dávat. Fenka bude v bezpečí, ale přesto v blízkém kontaktu s pejskem a vy budete mít klid a jistotu, že je štěně řádně zabezpečené. Ohrádka vám pomůže i s nácvikem čistotnosti (předpokládám, že štěně neučíte doma chodit čůrat na podložku). Později s ní můžete oplotit nějaká kritická místa (kabely, květiny, knihovnu atd.), kde hrozí, že by štěně mohlo napáchat nějaké škody i s neblahými důsledky pro něj.
Jinak pejsky opravdu neoddělujte, naopak, co nejvíce aktivit dělejte společně, tak aby oba byli brzy jedno tělo jedna duše. Je to ta nejlepší cesta ke společnému pohodovému soužití.

Nene...kdepak na podložku...bydlíme v přízemí rodinného domku a na zahradu je to pět kroků. Zima nezima, oba dva od malička jak se začli ošívat, nebo se vzbudili, tak se mazalo a s malou ještě maže ven...on nás ten starší stejně vždycky doprovází a trošku si tam poznačkuje..Malá je šikovná, celkem rychle pochopila co znamená vyčůrej se. Ten starší umí čurat na povel.

Pepina007 napsal(a):
Nene...kdepak na podložku...bydlíme v přízemí rodinného domku a na zahradu je to pět kroků. Zima nezima, oba dva od malička jak se začli ošívat, nebo se vzbudili, tak se mazalo a s malou ještě maže ven...on nás ten starší stejně vždycky doprovází a trošku si tam poznačkuje..Malá je šikovná, celkem rychle pochopila co znamená vyčůrej se. Ten starší umí čurat na povel.

Tak to je super

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Když už se vám stane, že na vás zavrčí, když po něm chcete šáhnout, já bych to v klidu okomentovala udiveným "co blbneš hysterko" a situaci vyřešila nějak jinak.

No přesně tak...

Já teda myslím, že by se k tomu soužití mělo přistupovat v klidu a přirozeně...prostě moc se s tím necrcat, být spravedlivá, aby ani jeden ze psů neměl pocit, že druhému je nadržováno...
Prostě čím víc je člověk v tomto suverénní, tím líp pro psa.

A jak píše Keriton...pokud na mě pes zavrčí...nehrotím, prostě situaci odlehčím, udělám to jinak, tak aby pes nakonec udělal to co já chci a nemuselo dojít k nějaké konfrontaci...mám dva velké psy, taky si občas zavrčí ve stylu "hele tohle se mi nelíbí"..."prchlivější" člověk by možná tlačil na pilu a psa by musel...jak to nazvat...nakonec "zlomit", asi i za použití fyzické síly, fyzického trestu a v této chvíli dostává vztah pes-páník pěkně na frak, navíc toto já beru jako selhání páníka, neschopnost ukočírovat chování psa bez dokazování.."JÁ TI UKÁŽU, KDO JE TADY PÁNEM"...navíc to v krajním případě a několika opakováních může sklouznout do toho, že pes se bude preventivně bránit třeba tomu "vzetí do ruky"...

manbea napsal(a):
Tak to je super

Berťas běhá venku mimo civilizaci navolno...po loukách a tak. Nejde daleko, hlídá si nás. Myslíte že si můžu lajsknout malou pustit taky? Aby se to od něho naučila? Po pravdě, drží se ho "jak lejno košile"

Pepina007 napsal(a):
Berťas běhá venku mimo civilizaci navolno...po loukách a tak. Nejde daleko, hlídá si nás. Myslíte že si můžu lajsknout malou pustit taky? Aby se to od něho naučila? Po pravdě, drží se ho "jak lejno košile"

No určitě !
Teď je na to ten nejlepší věk. Jestli má Bertík dobré přivolání, tak to malá odkouká a vy budete mít méně práce. Ale cvičte to s ní i samostatně. A po hezkém přiběhnutí ji pochvalte a zase pusťte, ať si nespojí přivolání: přijdu, vodítko = konec legrace.

manbea napsal(a):
No určitě !
Teď je na to ten nejlepší věk. Jestli má Bertík dobré přivolání, tak to malá odkouká a vy budete mít méně práce. Ale cvičte to s ní i samostatně. A po hezkém přiběhnutí ji pochvalte a zase pusťte, ať si nespojí přivolání: přijdu, vodítko = konec legrace.

No co je máme oba, tak má lepší přivolání Mína...Ta slyší na obě jména Přiletí, kecne si a čeká na dobrotu...

Pepina007 napsal(a):
Berťas běhá venku mimo civilizaci navolno...po loukách a tak. Nejde daleko, hlídá si nás. Myslíte že si můžu lajsknout malou pustit taky? Aby se to od něho naučila? Po pravdě, drží se ho "jak lejno košile"

Měla byste mít alespoň částečně zvládnuto přivolání, dopilovávat pak můžete na výše zmiňovaných vycházkách. Aby pejsek neměl projevy nežádoucího chování, kterými vás zaskočil je potřeba vymezit hierarchii ve smečce, kterou je pro něj vaše rodina a všichni, kteří s vámi v domě žijí- tudíž i nově přišedší fenka. Dříve, když byl pejsek vyrovnaný a akceptoval své hyerarchické zařazení ve "smečce" byl bez problému. Nyní přišel nový člen, kterého zpočátku přijal jako novou "návštěvu", tudíž se seznamoval a zajímal - později poznal, že tato nová "návštěva" se stává součástí smečky a znejistěl, aby nepřišel o své dosavadní postavení a nastaly problémy. Pejsek má pocit, že si své místo musí vydobýt znovu. V tom mu musíte pomoci a přemýšlet, jak by se chovala opravdová psí smečka. V ní je vždy ten nejmladší(štěně) podřízeno staršímu se zajetými pravidly a hierarchickým postavením. Pokud nastavíte pravidla tak, že fenku zařadíte hierarchicky až za pejska- bude vše O.K. Ona to přijme naprosto bez problémů- bude to pro ni přirozené a pejsek nebude muset bojovat o své zařazení, na které má dle psího chápání nárok.To lze cvičit a uplatňovat v naprosto přirozených přístupech - např. když přijdu domů - při přivítání se první dotknu pejska, pak teprve fenky, při podávání krmení dostane misku první pes, vzápětí fenka, když jdete na procházku-připnete vodítko první psovi, po návratu mu ho jakoprvnímu odepnete apod. - nebojte se, fenka se naprosto nebude cítit nespravedlivě, takto psi nepřemýšlejí, ale naopak budou si jisti oba danými pravidly a svým zařazením - prostě je oba zbavíte problému, který je znejisťuje a bude vyřešen.Ukažte svému psíkovi, že se nemusí bát o své postavení a pak uvidíte, že přestanou problémy a naopak pejsek se stane pro fenku autoritou, parťákem i ochráncem zároveň. Nezapomeňte však na celkovou hierarchii vaší smečky - Alfou zůstáváte vždy vy!

Felow napsal(a):
Měla byste mít alespoň částečně zvládnuto přivolání, dopilovávat pak můžete na výše zmiňovaných vycházkách. Aby pejsek neměl projevy nežádoucího chování, kterými vás zaskočil je potřeba vymezit hierarchii ve smečce, kterou je pro něj vaše rodina a všichni, kteří s vámi v domě žijí- tudíž i nově přišedší fenka. Dříve, když byl pejsek vyrovnaný a akceptoval své hyerarchické zařazení ve "smečce" byl bez problému. Nyní přišel nový člen, kterého zpočátku přijal jako novou "návštěvu", tudíž se seznamoval a zajímal - později poznal, že tato nová "návštěva" se stává součástí smečky a znejistěl, aby nepřišel o své dosavadní postavení a nastaly problémy. Pejsek má pocit, že si své místo musí vydobýt znovu. V tom mu musíte pomoci a přemýšlet, jak by se chovala opravdová psí smečka. V ní je vždy ten nejmladší(štěně) podřízeno staršímu se zajetými pravidly a hierarchickým postavením. Pokud nastavíte pravidla tak, že fenku zařadíte hierarchicky až za pejska- bude vše O.K. Ona to přijme naprosto bez problémů- bude to pro ni přirozené a pejsek nebude muset bojovat o své zařazení, na které má dle psího chápání nárok.To lze cvičit a uplatňovat v naprosto přirozených přístupech - např. když přijdu domů - při přivítání se první dotknu pejska, pak teprve fenky, při podávání krmení dostane misku první pes, vzápětí fenka, když jdete na procházku-připnete vodítko první psovi, po návratu mu ho jakoprvnímu odepnete apod. - nebojte se, fenka se naprosto nebude cítit nespravedlivě, takto psi nepřemýšlejí, ale naopak budou si jisti oba danými pravidly a svým zařazením - prostě je oba zbavíte problému, který je znejisťuje a bude vyřešen.Ukažte svému psíkovi, že se nemusí bát o své postavení a pak uvidíte, že přestanou problémy a naopak pejsek se stane pro fenku autoritou, parťákem i ochráncem zároveň. Nezapomeňte však na celkovou hierarchii vaší smečky - Alfou zůstáváte vždy vy!

Ve smečce je naopak štěně do určitého věku opečovávaným a tolerovaným členem, kterému je dost dovoleno, okusování, lezení po dospělých, dospělí mu velmi často přenechají i kus svého jídla. Rozhodně bych nerozdělovala psy pomocí takovýchto postupů - misky na zemi najednou, mazlím oba psy, hraju si s oběma psy, chci to přece spojit, ne rozdělovat.

scylla napsal(a):
Ve smečce je naopak štěně do určitého věku opečovávaným a tolerovaným členem, kterému je dost dovoleno, okusování, lezení po dospělých, dospělí mu velmi často přenechají i kus svého jídla. Rozhodně bych nerozdělovala psy pomocí takovýchto postupů - misky na zemi najednou, mazlím oba psy, hraju si s oběma psy, chci to přece spojit, ne rozdělovat.

Kdybych je u jídla nehlídala, malá by během pár vteřin vdechla obsah svojí misky a pak by se vrhla na jeho. A on by stál jak bambula a nechal by si to sežrat. On jí rozvážně a ona luxuje v podstatě bez kousání. Ona je jak štuclík a on hubeňour

Pepina007 napsal(a):
Kdybych je u jídla nehlídala, malá by během pár vteřin vdechla obsah svojí misky a pak by se vrhla na jeho. A on by stál jak bambula a nechal by si to sežrat. On jí rozvážně a ona luxuje v podstatě bez kousání. Ona je jak štuclík a on hubeňour

Pokud je ochoten jí jídlo přenechat, je to jen dobře, protože je to a) štěně, b) fena, takže galantnost je na místě. Krmte je tak, aby byly misky blízko sebe, obě najednou dané na zem a jeho nenápadně hlídejte, štěně neokřikujte, protože byste rušila u jídla oba, když tak mechanicky zabraňte v tom, aby mu toho moc sežrala. Hlavně - štěně krmte 5* denně, aby se zažralo a přestlo hltat. Štěníci jsou většinou tak do 4-5 měsíců proti dospělým kouličky.

Brali jsme ji od rodiny, co měla nějaké trable a nemohli si jí nechat. Cpali do ní pedigree ze žlutýho pytlíku. U nás první tři dny v podstatě jen kadila a byla nafouklá. Krmím na střídačku Ontariem a vařeným masem a zeleninou. Dostávají kousky syrové zeleniny a ovoce. Malá sežere absolutně všechno a rychle. Je pořad nedojedená. Takže je poměrně snadno motivovatelná na odměny. Ale zas ji nechci překrmovat. Čert ví, co musela kde žrát.

Pepina007 napsal(a):
Brali jsme ji od rodiny, co měla nějaké trable a nemohli si jí nechat. Cpali do ní pedigree ze žlutýho pytlíku. U nás první tři dny v podstatě jen kadila a byla nafouklá. Krmím na střídačku Ontariem a vařeným masem a zeleninou. Dostávají kousky syrové zeleniny a ovoce. Malá sežere absolutně všechno a rychle. Je pořad nedojedená. Takže je poměrně snadno motivovatelná na odměny. Ale zas ji nechci překrmovat. Čert ví, co musela kde žrát.

To je dobře, že kvalitně krmíte, nechte jí zažrat a hlavně nedělejte postupy typu, že krmná dávka při výcviku a podobné nesmysly.

scylla napsal(a):
To je dobře, že kvalitně krmíte, nechte jí zažrat a hlavně nedělejte postupy typu, že krmná dávka při výcviku a podobné nesmysly.

Zkoušela jsem jen pro představu navážit krmnou denní dávku. Jsem přesvědčená, že určitě dostává víc. Ale je fakt, že je to torpédo a tudíž asi rychle spaluje. A to nepodreje Berťasovu "autoritu", když mu ta malá opice co se přižene jak buldozer sežere půl oběda? Je fakt, že kdyby nechtěl, tak by si ji asi srovnal že jo? Když mu chce ukrást hračku nebo kost, tak se ozve, ale u jídla ne...

Pepina007 napsal(a):
Zkoušela jsem jen pro představu navážit krmnou denní dávku. Jsem přesvědčená, že určitě dostává víc. Ale je fakt, že je to torpédo a tudíž asi rychle spaluje. A to nepodreje Berťasovu "autoritu", když mu ta malá opice co se přižene jak buldozer sežere půl oběda? Je fakt, že kdyby nechtěl, tak by si ji asi srovnal že jo? Když mu chce ukrást hračku nebo kost, tak se ozve, ale u jídla ne...

On i vy byste pro ní měli představovat spíš laskavé učitele. Nepodreje, ona se naučí komunikovat, říct si o to jídlo, on jí to umožní nebo ne, bude záležet na konkrétní situaci, a také na tom, jak citlivě je budete vychovávat. Je to skoro všechno o komunikaci a o tom, aby do toho člověk zasahoval vhodně a citlivě a tak, aby psi chápali, co a proč chcete. Měla jsem před lety štěníka BŠO, který vyrostl ve smečce vedené nejdokonalejším dominantním psem, co jsem měla čest potkat - štěně po něm lezlo, hryzalo, tahalo, on občas zabručel nebo se uložil o kousek vedle. Když bylo jídlo, štěně přišlo k misce, slušně požádalo, dostalo jídlo, nepožádalo dostatečně slušně, jídlo nedostalo... bylo chráněné, učené příkladem. Vyrostl z něho pes, který uměl dokonale komunikovat a vychovávat ostatní, pomohl mi vrátit důvěru v lidi a psy u spousty psů. Bohužel už odešel a svého nástupce nestihl vychovat tak dokonale. Částečně se to musí nechat na nich, částečně jejich chování a hry řídit a hlavně zapomenout na nějaké alfy.

scylla napsal(a):
Pokud je ochoten jí jídlo přenechat, je to jen dobře, protože je to a) štěně, b) fena, takže galantnost je na místě. Krmte je tak, aby byly misky blízko sebe, obě najednou dané na zem a jeho nenápadně hlídejte, štěně neokřikujte, protože byste rušila u jídla oba, když tak mechanicky zabraňte v tom, aby mu toho moc sežrala. Hlavně - štěně krmte 5* denně, aby se zažralo a přestlo hltat. Štěníci jsou většinou tak do 4-5 měsíců proti dospělým kouličky.

Souhlas se vším. Já měla dvě štěnda stejně stará(kluci rozdílných ras) dostali dvě misky kousek od sebe, já seděla mezi nima a usměrňovala, když chtěli přebíhat. Posledních pár soust se naučili si misky vyměňovat, dělali to až do konce života asi aby zkontrolovali, jestli ten druhý nemá náhodou něco jiného. V dospělosti už jsem je nehlídala a konflikt kvůli jídlu nikdy nebyl, oba nežraví, spíš si dávali přednost, ať to sní ten druhý, jen ať se panička nezlobí. Když k nám přijde na návštěvu jiný pes, klidně mu nechají sežrat své misky, své kosti. Bídou netrpí, tak jim nevadí se dělit. I venku jsou zvyklí, že panička dělí všechny pejsky, co potkáme. Štěndo musí jíst 5x denně a druhý musí dostat alespoň trošku, aby nebyl šizený, neb motiv nechápe. Co se týká to nezdrhání venku: první přišlo štěndo berňáka a byl to nejhodnější pejsek na světe, všechno se naučil na první dobrou, ani ho nenapadlo někam utíkat. Samojed přišel měsíc po něm a jak už je u samojedů běžné, žádná vzdálenost pro něj nebyla dost daleko, už od prďoly. Držel se u nás chvíli, než ho nezaujalo něco jiného. Rozhodně se od berňáka nenaučil držet se paničky,100x jsme na něj čekali, když někam odběhnul, schovávali jsme se mu, berňucha z něj byl očividně dost neštastný, protože on nesnášel, když se panička zlobí, i když věděl, že na něj to nikdy není. Já mu vždycky říkala: Beruško domluv mu Tohle nevyšlo, u samíka to bylo vždycky silnější, než berňuchovo domlouvání a paniččina nasra.ost

scylla napsal(a):
On i vy byste pro ní měli představovat spíš laskavé učitele. Nepodreje, ona se naučí komunikovat, říct si o to jídlo, on jí to umožní nebo ne, bude záležet na konkrétní situaci, a také na tom, jak citlivě je budete vychovávat. Je to skoro všechno o komunikaci a o tom, aby do toho člověk zasahoval vhodně a citlivě a tak, aby psi chápali, co a proč chcete. Měla jsem před lety štěníka BŠO, který vyrostl ve smečce vedené nejdokonalejším dominantním psem, co jsem měla čest potkat - štěně po něm lezlo, hryzalo, tahalo, on občas zabručel nebo se uložil o kousek vedle. Když bylo jídlo, štěně přišlo k misce, slušně požádalo, dostalo jídlo, nepožádalo dostatečně slušně, jídlo nedostalo... bylo chráněné, učené příkladem. Vyrostl z něho pes, který uměl dokonale komunikovat a vychovávat ostatní, pomohl mi vrátit důvěru v lidi a psy u spousty psů. Bohužel už odešel a svého nástupce nestihl vychovat tak dokonale. Částečně se to musí nechat na nich, částečně jejich chování a hry řídit a hlavně zapomenout na nějaké alfy.

To je jako s dětma...člověk vychovává jak nejlíp dokáže a třeba až s odstupem času ví, co i přes dobrou vůli zvrtal a co měl dělat jinak. Připadám si teď jak slon v porcelánu. Ona je úplně jiná nátura než Berťas. On je proti ní takovej vyjukanej a křehkej. Jako štěně byl taky oprsklej, ale ne tak průbojnej a víc poseroutka. Ona je neřízená a sebevědomá střela. Všechno zkusí, do všeho jde po hlavě, ničeho se nebojí. Mám strach, aby to nakonec nebyla ona, kdo mu bude dávat do těla...leze mu do pelechu, vystrká ho z podpeřiny..Když jsme u těch pelechů. Mají dva vedle sebe, ale Mína většinou leze do toho jeho...to neva?

scylla napsal(a):
On i vy byste pro ní měli představovat spíš laskavé učitele. Nepodreje, ona se naučí komunikovat, říct si o to jídlo, on jí to umožní nebo ne, bude záležet na konkrétní situaci, a také na tom, jak citlivě je budete vychovávat. Je to skoro všechno o komunikaci a o tom, aby do toho člověk zasahoval vhodně a citlivě a tak, aby psi chápali, co a proč chcete. Měla jsem před lety štěníka BŠO, který vyrostl ve smečce vedené nejdokonalejším dominantním psem, co jsem měla čest potkat - štěně po něm lezlo, hryzalo, tahalo, on občas zabručel nebo se uložil o kousek vedle. Když bylo jídlo, štěně přišlo k misce, slušně požádalo, dostalo jídlo, nepožádalo dostatečně slušně, jídlo nedostalo... bylo chráněné, učené příkladem. Vyrostl z něho pes, který uměl dokonale komunikovat a vychovávat ostatní, pomohl mi vrátit důvěru v lidi a psy u spousty psů. Bohužel už odešel a svého nástupce nestihl vychovat tak dokonale. Částečně se to musí nechat na nich, částečně jejich chování a hry řídit a hlavně zapomenout na nějaké alfy.

Pod tohle bych se taky podepsala

Pepina007 napsal(a):
To je jako s dětma...člověk vychovává jak nejlíp dokáže a třeba až s odstupem času ví, co i přes dobrou vůli zvrtal a co měl dělat jinak. Připadám si teď jak slon v porcelánu. Ona je úplně jiná nátura než Berťas. On je proti ní takovej vyjukanej a křehkej. Jako štěně byl taky oprsklej, ale ne tak průbojnej a víc poseroutka. Ona je neřízená a sebevědomá střela. Všechno zkusí, do všeho jde po hlavě, ničeho se nebojí. Mám strach, aby to nakonec nebyla ona, kdo mu bude dávat do těla...leze mu do pelechu, vystrká ho z podpeřiny..Když jsme u těch pelechů. Mají dva vedle sebe, ale Mína většinou leze do toho jeho...to neva?

Za mně? Já bych to nechala být. Oni si hierarchii uspořádají sami. Já usměrňovala jen, když byl náznak nějakého problému. Jednou byla málem bitka, protože se honili s míčem a berňucha samíka zvalchoval tak, že ho nešťastně zalehnul a málem mu zlomil nohu(podle samíkova řevu a následného kulhání) Právě za to na berňuchu zle vyletěl. Bylo to nechtěně, berňucha byl o polovinu těžší. Berňucha to pak těžce nesl a vyloženě se omlouval. Samíka jsme politovali, oba dostali kokinka a zase byli kámoši. Nikdy jsem je nemusela hlídat, nemusela jsem se bát, nechávat je samotné. Byli si oporou do konce života. Hierarchii si ale uspořádali sami. Samík berňuchu taky pořád prudil, žárlil na něho a nevím co ještě, ale když šlo do tuhého, schovával se za něj

"Mají dva vedle sebe, ale Mína většinou leze do toho jeho...to neva? "
neva to, co neva nikomu ze zúčastněných.
Já bych to rozhodně usměrňovala (ne automaticky, pokud si tam spokojeně velebí oba, tak je to v pohodě. Pokud by ho tak vystěhovala na dvůr, tak to nee), zejména pokud je kluk, jak popisuješ, submisivní. On musí mít všechny dosavadní jistoty, včetně té, že příchozí pro něj není žádnou hrozbou ale naopak.
Hodně bych s nimi cvičila, zaměstnávala...ono platí "kdo si hraje, nezlobí"...kdo je v práci úspěšný, tomu roste sebevědomí (patrně potřebuje pes)...malou můžeš hrou naučit být ke psu ohleduplná, natáhnout si ji na sebe (např. pokud by byla její hra pro něj moc divoká)...a samozřejmě čím lepší funkční ovladatelnost, tím lepší domluva i v krizových situacích.

lesnížínka napsal(a):
Za mně? Já bych to nechala být. Oni si hierarchii uspořádají sami. Já usměrňovala jen, když byl náznak nějakého problému. Jednou byla málem bitka, protože se honili s míčem a berňucha samíka zvalchoval tak, že ho nešťastně zalehnul a málem mu zlomil nohu(podle samíkova řevu a následného kulhání) Právě za to na berňuchu zle vyletěl. Bylo to nechtěně, berňucha byl o polovinu těžší. Berňucha to pak těžce nesl a vyloženě se omlouval. Samíka jsme politovali, oba dostali kokinka a zase byli kámoši. Nikdy jsem je nemusela hlídat, nemusela jsem se bát, nechávat je samotné. Byli si oporou do konce života. Hierarchii si ale uspořádali sami. Samík berňuchu taky pořád prudil, žárlil na něho a nevím co ještě, ale když šlo do tuhého, schovával se za něj

Takže když to shrnu:

upevnit Berťasovu pozici ve smečce neoddělováním a neprotěžováním Míny, aby neměl pocit, že si to musí obhajovat. Netlačit na něj, upevnit přivolání. Zasahovat do jejich půtek, jen když přituhne. Všechno podnikat společně. Nechat ho mít příležitost být galantní a něco jí naučit. Berťase zaměstnat, vylítat a unavit a unavit a unavit...a modlit se

Pepina007 napsal(a):
Takže když to shrnu:

upevnit Berťasovu pozici ve smečce neoddělováním a neprotěžováním Míny, aby neměl pocit, že si to musí obhajovat. Netlačit na něj, upevnit přivolání. Zasahovat do jejich půtek, jen když přituhne. Všechno podnikat společně. Nechat ho mít příležitost být galantní a něco jí naučit. Berťase zaměstnat, vylítat a unavit a unavit a unavit...a modlit se

Ano. Za galantní chování jsem psy vždycky chválila a odměňovala., Ty jsi šikovný pejsek, hodný na štěníka...on je ještě malinké trdlo, ale ty jsi hodný velký kluk, šikula".

scylla napsal(a):
Pokud je ochoten jí jídlo přenechat, je to jen dobře, protože je to a) štěně, b) fena, takže galantnost je na místě. Krmte je tak, aby byly misky blízko sebe, obě najednou dané na zem a jeho nenápadně hlídejte, štěně neokřikujte, protože byste rušila u jídla oba, když tak mechanicky zabraňte v tom, aby mu toho moc sežrala. Hlavně - štěně krmte 5* denně, aby se zažralo a přestlo hltat. Štěníci jsou většinou tak do 4-5 měsíců proti dospělým kouličky.

Tak já mám teda taky psa, co je truhlík a nechá se od feny vystrčit z misky...fena jí podstatně rychleji než pes a kdyby jí to bylo umožněno, tak pesanovi stihne vyluxovat tak půl dávky...

Misky k sobě nedávám...naopak jí má každý ve svém rohu, ne kvůli agresivitě, pesové na sebe agresivní nejsou, jsou schopni jíst najednou i ze stejné misky, ale právě kvůli tomu, aby měl pes na jídlo klid...jsou takhle naučení od mala. Jako první dávám misku psovi, aby měl trochu náskok a to i přes to, že dominantní je fena a dle některých by ona měla dostat jako první a pak nandám a odnesu misku feňuli...pesani s tím nemají žádný problém...

A pro zadavatelku:

stejně si myslím, že vaše malá psí slečna si pesana postupně "převychová" k obrazu svému...ony na to ty holčičky bývaj docela šikovný...holt ženský

Díky všem, vlili jste mi optimismus do žil...přeju krásnej víkend

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Tak já mám teda taky psa, co je truhlík a nechá se od feny vystrčit z misky...fena jí podstatně rychleji než pes a kdyby jí to bylo umožněno, tak pesanovi stihne vyluxovat tak půl dávky...

Misky k sobě nedávám...naopak jí má každý ve svém rohu, ne kvůli agresivitě, pesové na sebe agresivní nejsou, jsou schopni jíst najednou i ze stejné misky, ale právě kvůli tomu, aby měl pes na jídlo klid...jsou takhle naučení od mala. Jako první dávám misku psovi, aby měl trochu náskok a to i přes to, že dominantní je fena a dle některých by ona měla dostat jako první a pak nandám a odnesu misku feňuli...pesani s tím nemají žádný problém...

Si taky myslím, že psi, si na to: jsem dominantní, mám dostávat první...až tak úplně nehrají. Také jsem se snažila tak nějak to v hierarchii dodržovat, ale někdy se nepovede, někdy to z nějakého důvodu nejde a nepřipadne mi, že by to psi nějak řešili. A stejně nakonec panička rozhoduje, co, kdo, kdy a jak, že jo

Dobrý den, nejdřív díky všem co mi tu poradili. Trénujeme přivolání, pilujeme poslušnost, pejsci jsou stále spolu, pomalu se sžívají..

Ale ještě se mi to malinko komplikuje. Se starším pejskem ( Bertík 14 měsíců) jsme byli minulý týden na odběrech krve a moči, protože měl v nedávné době zhruba s měsíčním odstupem dva záchvaty co vypadaly jako epileptické. Dohodli jsme se na veterině, že epilepsie se prokazuje dost složitě a že tedy zatím vyloučíme ostatní onemocnění. Dnes mi přišla sms, ať se dostavím na veterinu pro léky, že má pejsek zánět ledvin. Jsem z toho docela vykulená, protože na něm nic nepozoruju. Určitě ne akutního...spíš tedy asi chronického, bez příznaků. Žere, blbne, čůrá normálně a nevypadá, že by ho něco bolelo. Jediné co na něm pozoruju, že je hubený jak lunt...ale to byl vždycky. Po práci samozřejmě pomastím pro léky, ať je začne užívat co nejdříve. Máte někdo prosím zkušenost? Jak se to léčí, jak dlouho? Předpokládám antibiotiky...Jak vážně to může být: Jakto, že jsem si na něm ničeho nevšimla?

Pepina007 napsal(a):
Dobrý den, nejdřív díky všem co mi tu poradili. Trénujeme přivolání, pilujeme poslušnost, pejsci jsou stále spolu, pomalu se sžívají..

Ale ještě se mi to malinko komplikuje. Se starším pejskem ( Bertík 14 měsíců) jsme byli minulý týden na odběrech krve a moči, protože měl v nedávné době zhruba s měsíčním odstupem dva záchvaty co vypadaly jako epileptické. Dohodli jsme se na veterině, že epilepsie se prokazuje dost složitě a že tedy zatím vyloučíme ostatní onemocnění. Dnes mi přišla sms, ať se dostavím na veterinu pro léky, že má pejsek zánět ledvin. Jsem z toho docela vykulená, protože na něm nic nepozoruju. Určitě ne akutního...spíš tedy asi chronického, bez příznaků. Žere, blbne, čůrá normálně a nevypadá, že by ho něco bolelo. Jediné co na něm pozoruju, že je hubený jak lunt...ale to byl vždycky. Po práci samozřejmě pomastím pro léky, ať je začne užívat co nejdříve. Máte někdo prosím zkušenost? Jak se to léčí, jak dlouho? Předpokládám antibiotiky...Jak vážně to může být: Jakto, že jsem si na něm ničeho nevšimla?

...mně odešla fenka jorka na chronické selhání ledvin...do konce jedla a pila běžně jen zhubla...tři dny se chovala zvláštně...dělala se veškerá laboratoř, sono...vypadalo to na nádorové onemocnění a cukrovku...nakonec z toho bylo chronické selhání ledvin po třech týdnech necelých veterinář sám ukončil...brala léky, chodila co tři dny na laboratoř...bylo mi řečeno, že se to projeví až když je téměř 70% ledvin nefunkčních...do poslední chvíle byla žravá, pila normálně a ven chodila ochotně

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
...mně odešla fenka jorka na chronické selhání ledvin...do konce jedla a pila běžně jen zhubla...tři dny se chovala zvláštně...dělala se veškerá laboratoř, sono...vypadalo to na nádorové onemocnění a cukrovku...nakonec z toho bylo chronické selhání ledvin po třech týdnech necelých veterinář sám ukončil...brala léky, chodila co tři dny na laboratoř...bylo mi řečeno, že se to projeví až když je téměř 70% ledvin nefunkčních...do poslední chvíle byla žravá, pila normálně a ven chodila ochotně

Tak to je mi moc líto...kolik jí bylo? Jsem vykulená, že to probíhá tak bezpříznakově...divný bylo jen že teď žere čtyřikrát denně s tou malou a ne a ne přibrat. jak k tomu přišla? Prostydla? nebo nějaká genetika?

Zánět ledvin je ale asi něco jinýho než selhávání ledvin (já teda radši u chronickýho selhávání používám termín "snížená funkce ledvin", není to tak emotivní)?
Takže tu sníženou funkci ledvin vůbec poznat nemusíte, projeví se to prvně hodnotama v krvi. Když už se to projeví i navenek, je ten proces opravdu dost daleko. Můj pes tohle má, už rok a půl krmíme dietně a máme se super.

K zánětu ledvin snad napíše někdo další.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Zánět ledvin je ale asi něco jinýho než selhávání ledvin (já teda radši u chronickýho selhávání používám termín "snížená funkce ledvin", není to tak emotivní)?
Takže tu sníženou funkci ledvin vůbec poznat nemusíte, projeví se to prvně hodnotama v krvi. Když už se to projeví i navenek, je ten proces opravdu dost daleko. Můj pes tohle má, už rok a půl krmíme dietně a máme se super.

K zánětu ledvin snad napíše někdo další.

Máte pravdu...hodím to znovu a přepíšu téma...V tématu "pes žárlí" se toho asi moc nedozvím

Pepina007 napsal(a):
Tak to je mi moc líto...kolik jí bylo? Jsem vykulená, že to probíhá tak bezpříznakově...divný bylo jen že teď žere čtyřikrát denně s tou malou a ne a ne přibrat. jak k tomu přišla? Prostydla? nebo nějaká genetika?

...12 let...bylo mi vysvětleno, že může být po otravě anebo stářím - ucpávání - kornatění tepen...údajně by se u staršího psa mělo dělat preventivní vyšetření, jinak se to nepozná, pokud tak takřka bezpříznakově jako u nás a když se to provalilo už to bylo jen ulehčit a udržovat, stopnul to až sám veterinář...ještě to ráno se venku cestou na veterinu proběhla, ale čichnul jí k tlamce ani už jí neodebíral a šel pro preparáty na ukončení...i když jsem brečela, že v pohodě večer snědla vařené kuřecí, které měla moc ráda, sám povídal, že by mohla začít křečovat a to že by mi nepřál zažít a že už je to jenom trápení...na to jak žrala tak nepřibírala, ale ani neubírala na váze...mám ji pořád doma (nechala jsem ji zpopelnit), ale v létě už jí musím odvézt na chalupu, jedno místo milovala a je tam klid...asi jsem blá.zen, ale kocour občas vyskočí na skříňku mňoukne na dvířka za kterými je...asi by fakt člověk neměl nechávat doma a měl uložit na nějaké hezké místo...

Přišli jsme před rokem taky o fenku Jorka. Bylo ji 12,5. Dva roky předtím prodělala šílenej zánět dělohy a močáku, tak mi ji akutně kastrovali, málem to nepřežila. pak byla ještě dobrá, ale měla chatrný trávení, tak byla na dietě, ale aktivní a veselá. No a předloni v prosinci odešla během tří týdnů na rakovinu lymfatických uzlin. To byl fofr

Pepina007 napsal(a):
Přišli jsme před rokem taky o fenku Jorka. Bylo ji 12,5. Dva roky předtím prodělala šílenej zánět dělohy a močáku, tak mi ji akutně kastrovali, málem to nepřežila. pak byla ještě dobrá, ale měla chatrný trávení, tak byla na dietě, ale aktivní a veselá. No a předloni v prosinci odešla během tří týdnů na rakovinu lymfatických uzlin. To byl fofr