
Český horský pes

Prodám Českého horského psa - Prodám štěňátka ČHP s PP Matka Carmen Pálavs...
Dohodou
Zdravím Vás přátelé,
chtěl bych vás požádat o pomoc, zda byste mi mohli doporučit odborníka, který by nám pomohl vyřešit následující problém.
Moji rodiče mají 2 české horské psy, sourozence, kterým budou v listopadu 3 roky. Oba jsou mazlivý a hodní, co se týče rodiny a osob, které znají od mala, s nimi nemají žádný problém. Jeden z nich je relativně v pohodě i s cizími, očuchá, chvilku pozoruje a pokud vidí, že jsou to naši přátelé či známí, nemá problém dokud jsme v okolí.
Hlavní problém nastává u většího, dominantnějšího psa, který je vždy ostražitý, nedůvěřivý a v poslední době velice agresivní vůči dospělým, cizím psům ale hlavně i dětem. Agresivní je na procházkách, ale i na pozemku rodičů. Košík na procházkách je v podstatě nutností a raději jsme ho nezkoušeli pouštět na volno bez vodítka, aby se nestal nějaký malér. Problém je velice závažný a nikdo z nás úplně neví jak postupovat. Přemýšlel jsem o nějaké resocializaci, jelikož doufám, že pes není moc starý na to, aby jeho chování zlepšilo.
Chtěl jsem se Vás tedy zeptat, zda nemáte dobré zkušenosti s kvalitním odborníkem v okolí Kladna, kterého bychom mohli kontaktovat a konzultovat problém s ním. Na internetu je informací mnoho, ale raději zaplatíme za služby zkušených lidí, kteří by nás mohli navádět, jak postupovat.
Předem Vám všem děkuji za odpovědi a přeji všem hezký den.
Jenom dodám - nezaměňujte prosím dominanci za nevychovanost. Dominantní pes je pohodový, neřeší ostatní psy (ani tzv. “vysírače”), je “nad věcí”, vyklidněný.
Bludy a předsudky o dominanci, včetně Alfa teorie jsou vyvráceny už od roku 2009, kdy byly publikovány v prestižním médiu Journal of applied animal behaviour výsledky komplexního výzkumu specialistů v psí etologii. Dle zjištění odborníků je tento přístup dokonce kontraproduktivní:
https://www.appliedanimalbehaviour.com/article/S0168-1591(08)00371-7/fulltext.
Vřele bych doporučovala nejdřív psa vyšetřit, co se týče celkového stavu. Zaměřila bych se na hlavu. Můžete ho napravovat výchovně, ale problém může být zakopán někde jinde. České horské psy jsem měla v držení dlouhou dobu a už před těmi cca 10 lety jsem věděla o psech s diagnostikovanými "brouky" na mozku. Mně osobně se přehnaně agresivně k cizím začala chovat fena po mrtvici. S přemáháním tolerovala mě jako svého pečovatele... ale kdokoliv jiný ji "obtěžoval". Navíc jestli máte už ty četně se vyskytující "běloby" bez standardních znaků (plně vybarvená celá hlava a pravidelné barevné plotny po celém těle), nechala bych zkontrolovat zrak a sluch. Pes může být agresivní z nejistoty z cizího.
Uživatel s deaktivovaným účtem
a co se týká výchovy samotné, tak velmi doporučím knihu F. Šusty Trénink je rozhovor, díky níž možná přijdete na chyby v přístupu ke psu/psům a návod, jak a co...
řešila jsem něco možná podobného, a základním východiskem bylo a je, že problémem je labilita, nejistota psa. Tudíž řešením je mu tu jistotu dodat a to jednoznačným, důsledným, pevným ale pozitivním vedením - učením, jak se v té které situaci má chovat.
Ti dva psi jsou spolu OK?
Uživatel s deaktivovaným účtem
Jde také o to, jestli je pes opravdu nepřiměřeně agresivní. Dřív bylo normální, že velký pes chodil na veřejnosti na vodítku a s košíkem. Dnes je trend, že každý pes musí být mazel, volně, nechat se muchlat kdekým... a každý pes to nezvládne.
( Nedávno se mi na plaňky plotu pověsila kolemjdoucí ženská, strkala ruce skrz plot a trvala na tom, že si mou fenu pohladí. Nezkoumala jsem, jestli byla pod vlivem, nebo úplně...).
Jojo oba psi jsou spolu v pohodě a i se psy u prarodičů. Socializace probíhala, ten větší pes už byl i jako malý dost nedůvěřivý a pak se to v něm nějak zlomilo a cokoliv cizího je od té doby problém.
Děkujeme i za tip na knihu :)
U nás pes nemusí být vyloženě mazel s každým a aby každého bezpodmínečně miloval, ale zase nechceme opačný extrém, abychom si nemohli pouštět návštěvy k baráku.
V žádném případě, ale nechci, aby to znělo jako, že chyba je ve psech. Určitě jsme někde udělali my chybu a teď se jí, pokud možno, pokusíme napravit :)
Všem děkuji za názory a příspěvky !
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.150.97
Souhlasím s Orionkou. Vždyť Český horský pes byl vyšlechtěn především z čuvače. A čuvač je pastevec, bývá nedůvěřivý ke všemu cizímu. Mně se to prostě zdá dost normální: máte dvoučlenou smečku psů a ten, který je výše postavený je prostě ostřejší a hlídá. Co je na tom divného?
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.150.97
Ještě si vzpomínám na zážitek z dětství. Byli jsme se třídou myslím na lyžařském výcviku v Jizerských horách. Jezdilo tam nádherné psí spřežení právě Českých horských psů. Myslím, že vozilo poštu, nebo tak něco. Psi byli úžasně poslušní. Vídali jsme je občas před nějakou chatou ležet. Měli vlastně odložení, zatímco jejich člověk něco vyřizoval. Pamatuji se, jak jsme přes zákaz paní učitelky k nim jednou šli a začali je hladit. Dva psi po nás, dětech, vystartovali. Nekousli, ale razantně se ohradili proti narušování jejich prostoru a klidu. Po té co nás odehnali, tak si zase ukázněně lehli a čekali na pána. Tenhle zážitek mi opravdu utkvěl v hlavě.
Ani paní učitelka ani žádní kolemjdoucí, ani nikdo jiný si nikde nestěžoval a nic neřešil. Byli jsme napomenuti za to jak jsme se chovali a tím to skončilo.
Je fakt jiná doba, ale z každého psa opravdu veřejná atrakce a mazlík nebude. Naštěstí!
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Souhlasím s Orionkou. Vždyť Český horský pes byl vyšlechtěn především z čuvače. A čuvač je pastevec, bývá nedůvěřivý ke všemu cizímu. Mně se to prostě zdá dost normální: máte dvoučlenou smečku psů a ten, který je výše postavený je prostě ostřejší a hlídá. Co je na tom divného?
No ostrost po čuvačovi už fakt ne... to by těch cca 40 let chovu šlo do kytek. Čuvač se dával kvůli ovladatelnosti, oslabení loveckého pudu, struktuře srsti a možnosti všestranně psa upotřebit v horských podmínkách... tah, nosení břemen, doprovod a hlídání dvoru - ne stád o samotě. Nikdy se po ČHP nechtěl ostrý agresivní zásah... nýbrž jenom vyštěkávání na dvoře nebo při hlídání úvaziště s ostatními tažnými psy. Navíc do chovu zasáhl bernardýn a kříženci, kteří jako ČHP vypadali - bez PP, pouze registrovaní (např. Nanuk). Čuvač byl v podstatě jen na začátku... hlavní linie chovu se už čuvačem moc neoživovala. Ani jeden z normálních ČHP nebyl na cizí agresivní i když byl součástí smečky... maximálně si blafnul a pak si šel lehnout na vyvýšené místo aby mohl pozorovat. To že se tak zadavatele pes chová není dáno plemenem - jeho standardem. ČHP má některé znaky chování pastevce... je klidnější, není to vítač kohokoliv... ale rozhodně by se neměl projevovat vyloženě teritoriálně a přemrštěle nedůvěřivě k cizím. A to ani ve smečce... pro smečkový chov (alespoň párově) byl chován a k tomu i přizpůsobován chov pro sportovní využití psa.
To co se vám stalo v dětství byl spiš důsledek toho, že ti psi neměli kam před vámi odejít... ne toho, že by byli až tak agresivní či ostří. A navíc měli práci. Mohli být učeni aby si hlídali saně. Moji psi také uměli hlídat batohy při odložení. Ale většinou jenom štěkali nebo se zvedli a popošli směrem k možnému "nebezpečí".
Navíc zadavatel píše, že se agresivně projevuje i mimo své území... takže fakt bych tam toho ostrého čuvače nehledala.