Spaní v posteli atd. - jen malý průzkum ze zvědavosti :-)

Já své feně dovoluju do postele odmala, takže je zvyklá, že tam může, ale respektuje prostor a neplete se a sardinkování by jí asi taky vadilo. Zase na druhou stranu, když tu mám i jiné psy, tak postel nepřipadá v úvahu. Moje může, ale návštěva prostě v žádném případě. A chápu i to, když někdo do postele nepustí ani svého psa, ať už z jakýchkoli důvodů. Ale myslím, že by pravidla měla být nastavena normálně a srozumitelně. Jeden vzdálený příbuzný praktikoval nastolování pravidel tím způsobem, že kdykoli mu jeho fena vyskočila na postel, odkopnul ji, že opravdu odletěla. Tak to prostě ne. Ale když ten pes má své místo, má kam jít, tak v čem by měl být problém? Blbý je, když mu to jednou dovolíte, pak zas zakážete, pak mu to jakože výjimečně povolíte a když pak přijde, tak nadáváte, co tam dělá. Ale jinak? V pohodě jsou podle mě obě varianty, do postele ano i do postele ne...

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Čistě jen ze zvědavosti, odlehčené téma - tedy aspoň doufám

Ze zdejších diskuzí mám často pocit, že kdo si nebere svého psího parťáka do postele a na gauč, tak jako by ani nebyl milovník zvířat...

Já chci psa jako parťáka a člena rodiny, nicméně vím na 100% že do postele ho pouštět nechci, postel je prostě moje a popravdě se nevyspím ani když se přijde moje malá dcera v noci přitulit, jak nemám kolem sebe místo na převalování tak prostě nemůžu spát...
Gauč jsem ještě ochotna zvážit :-)

Připadám si ale jak exot s takovými názory, jako by to bylo skoro trestné a týrání nespat se psem v posteli :-)

Osobně považuju za ideální mít pelíšek v každé místnosti kde se pes zdržuje, popřípadě i gauč nebo křeslo určené jen pro psí členy rodiny...

Takže ze zvědavosti - jak to máte vy?

Jak se koukáte na někoho jako já - jsem fakt exot?

My to máme tak, že psi spí v posteli, na gauči, v křesle. Všude máme deky, které minimálně jednou týdně peru. Pelíšky máme taky, ale na těch si spíš spolu hrají, když dostanou něco na žvýkání tak na gauč nesmí a jsou také v pelíšku. A když přijdeme z venku a jsou mokri, tak čekají na chodbě v pelechu.

Ale proti tomu jak to chcete mít vy nemám vůbec nic :-). Prostě každý to má jinak. Rozhodně si nemyslím, že byste proto měla být exot, nebo dokonce, že by tím psi nějak trpěli. Pokud je tak naučíte od mala, bude to pro ně naprosto normální.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Čistě jen ze zvědavosti, odlehčené téma - tedy aspoň doufám

Ze zdejších diskuzí mám často pocit, že kdo si nebere svého psího parťáka do postele a na gauč, tak jako by ani nebyl milovník zvířat...

Já chci psa jako parťáka a člena rodiny, nicméně vím na 100% že do postele ho pouštět nechci, postel je prostě moje a popravdě se nevyspím ani když se přijde moje malá dcera v noci přitulit, jak nemám kolem sebe místo na převalování tak prostě nemůžu spát...
Gauč jsem ještě ochotna zvážit :-)

Připadám si ale jak exot s takovými názory, jako by to bylo skoro trestné a týrání nespat se psem v posteli :-)

Osobně považuju za ideální mít pelíšek v každé místnosti kde se pes zdržuje, popřípadě i gauč nebo křeslo určené jen pro psí členy rodiny...

Takže ze zvědavosti - jak to máte vy?

Jak se koukáte na někoho jako já - jsem fakt exot?

Buďte v klidu. Zdejší diskuse rozhodně není běžný vzorek populace, tak ať už to dopadne jakkoliv, berte to s úsměvem.
Mezi normálními lidmi (ty tu většinou nevydrží) je to úplně jinak.

Mám a měla jsem psy venkovní. Do baráku chodí, když zrovna chtějí, nebo když já mám náladu(a nemám čerstvě vytřeno ) Do patra(a tudíž ani do postele) nechodili nikdy a to z důvodu, že nikdy nechtěli, stejně tak nechtěli nikdy do sklepa(ani ze zvědavosti) Když jdu něco do patra, pes sám zůstává ležet v hale a čeká. Nešel nahoru, ani když jsem ho lákala. Na sedačce nikdy neleželi. Mám pekelně drahou sedačku(to za 1.) a samojed nechtěl, ani když jsem ho lákala. Berňák by i šel, ale byl na to těžký. Asi 2x jsem ho tam vyšťouchla, když už byl nemocný a chtěl být se mnou. Kočky na sedačce léhají, ale rozhodně ne z důvodu, že by se chtěly tulit. To neměla ráda ani jedna z našich koček(britky) Kočka někdy chodila přes terasy spát za mnou, ale ležela radši v křesle, než se mnou v posteli, protože sebou neskutečně vrtím a asi bych ji zalehla, neboť spím jak špalek. I z toho důvodu(a odlišného spákového režimu,) máme s mužem oddělené ložnice. Nové kotě se mnou párkrát leželo na sedačce, ale asi také poznalo, že když jsem ochrápaná, jsem nebezpečná tak se radši po chvíli dekuje za mužem, nebo na zem

lesnížínka napsal(a):
Mám a měla jsem psy venkovní. Do baráku chodí, když zrovna chtějí, nebo když já mám náladu(a nemám čerstvě vytřeno ) Do patra(a tudíž ani do postele) nechodili nikdy a to z důvodu, že nikdy nechtěli, stejně tak nechtěli nikdy do sklepa(ani ze zvědavosti) Když jdu něco do patra, pes sám zůstává ležet v hale a čeká. Nešel nahoru, ani když jsem ho lákala. Na sedačce nikdy neleželi. Mám pekelně drahou sedačku(to za 1.) a samojed nechtěl, ani když jsem ho lákala. Berňák by i šel, ale byl na to těžký. Asi 2x jsem ho tam vyšťouchla, když už byl nemocný a chtěl být se mnou. Kočky na sedačce léhají, ale rozhodně ne z důvodu, že by se chtěly tulit. To neměla ráda ani jedna z našich koček(britky) Kočka někdy chodila přes terasy spát za mnou, ale ležela radši v křesle, než se mnou v posteli, protože sebou neskutečně vrtím a asi bych ji zalehla, neboť spím jak špalek. I z toho důvodu(a odlišného spákového režimu,) máme s mužem oddělené ložnice. Nové kotě se mnou párkrát leželo na sedačce, ale asi také poznalo, že když jsem ochrápaná, jsem nebezpečná tak se radši po chvíli dekuje za mužem, nebo na zem

Asi budete fakt nebezpečná, jinak by totiž byly zvláštní vaše kočky. Co tak slýchám, většina majitelů psů řeší, jestli je pes v posteli ok nebo ne, majitelé koček se pak už jen ptají, jestli si mohou do té postele taky lehnout...

Noroun byla v posteli párkrát jako úplnej prťous, když v noci kňourala a já jsem chtěla spát. Ale tím prťousem myslím takového, který se nemohl sám ani vyčůrat.

Jakmile byla větší prťous, tak kňourala horkem a jestli jí byl měsíc, když šli s bratrem bydlet na terasu? Od té doby byla párkrát zavřená v garáži. Nedobrovolně.

Venku má pod střechou u dvěří starou matraci, tak má vlastně svojí postel.

pan Brouček napsal(a):
Buďte v klidu. Zdejší diskuse rozhodně není běžný vzorek populace, tak ať už to dopadne jakkoliv, berte to s úsměvem.
Mezi normálními lidmi (ty tu většinou nevydrží) je to úplně jinak.

A jak je prosím mezi normálními lidmi?

Osobně bych byla ráda, kdyby se mnou pesani spali celou noc, byla jsem zvyklá, že chrťák opravdu nikde jinde než se mnou v posteli nespal....nikdo se na mě netlačí, to by se mi taky moc nelíbilo, pomazlíme, řeknu "dobrou spinkáme" a oni si "odlehnou" na svoje oblíbený místa......ale nejpozději do hodiny většinou jeden podruhém odejdou spát na chodbu, v posteli je jim horko.
Zároveň, ale nepovažuju za nějakou nelásku ke psům, když pes nesmí do postele...do ložnice....na gauč.....mě to dělá radost mít pesany na gauči a v posteli, hlavně pro mě velmi praktická záležitost, když si přivezu nové štěně, nikdo nenaříká, nekňučí, ráno neřeším loužičky, štěňátko pěkně hajá (takže se i já vyspim) a když se vzbudí, tak o tom hned vim a tradá ven......psům obecně si myslím jedno, proč by měl být člověk, který nechce psa v posteli exot???

Atheira napsal(a):
Asi budete fakt nebezpečná, jinak by totiž byly zvláštní vaše kočky. Co tak slýchám, většina majitelů psů řeší, jestli je pes v posteli ok nebo ne, majitelé koček se pak už jen ptají, jestli si mohou do té postele taky lehnout...

On si i člověk do té postele lehnout může, ale blbě....náš kocour ležel uprostřed "letiště" a poskládat se kolem něj bylo docela umění....to oproti němu jsou moje psí telátka úplně zlatý....a navíc, když do nich omylem žďuchnu, tak nedostanu vynadáno, kocour měl vždycky keců, jak Palackej....

Připadám si ale jak exot s takovými názory, jako by to bylo skoro trestné a týrání nespat se psem v posteli :-)

Nedá mi to, tak jen technická....nejsem exot, když nespím s manželem v posteli...dokonce ho neberu na spaní ani do "mojí" ložnice....spí na vlastním "pelíšku", není to týrání???

kočky se naučí
ale musíte mít megínkové psy.. ta si lehla a od té doby si kocour lehá až pak, až k ní
nic se mu nestalo.. ale mám pocit, že když vidí psa na posteli, blýskne mu v očích

můj pes je topeníčko, leží vedle
kocour nahoře
a druhý kocour do postele nesmí, protože mám pak rýmu a kašel

kdo určuje, co je divné ?
určitě někdo divný !

sardullah: To mi povídejte, jedna kočka už doma byla, když jsem tam ještě bydlela a ta mrcha byla schopná si na vás uprostřed noci ustlat. Na zádech nebo na nohách, jedno kde a když jste se třeba taky chtěla pohnout, měla s tím hrozný problém, buď neuhla vůbec nebo naštvaně odešla, mrskala u toho ocasem a nesouhlasně vrčela.
Se psem to mám přesně opačně než vy. Je to teplomilná cíťa, pro ní je ideál to brutální léto, co panovalo letos v srpnu. Usíná většinou nalepená na kamna a nad ránem se pak přimrcasí pod peřinu, protože je na ní všude moc chladno.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
kočky se naučí
ale musíte mít megínkové psy.. ta si lehla a od té doby si kocour lehá až pak, až k ní
nic se mu nestalo.. ale mám pocit, že když vidí psa na posteli, blýskne mu v očích

můj pes je topeníčko, leží vedle
kocour nahoře
a druhý kocour do postele nesmí, protože mám pak rýmu a kašel

kdo určuje, co je divné ?
určitě někdo divný !

To jde, být alergická jen na jednu kočku a druhou ne? Neříká se tomu spíš protekce?

Atheira napsal(a):
To jde, být alergická jen na jednu kočku a druhou ne? Neříká se tomu spíš protekce?

je mi to líto, byl by dobré topení náhradník, když jde megí zrovna z postele dolů a znovu od hlavy pod peřinu, to mě fakt štve, teď v zimě
dokonce ti dva - rozmazlánek a utlačovaný - jsou bratři
víte jak mi to je líto.. už to vypadalo, že ho budu muset někomu dát, ale on bojoval :-) dala jsem ho na zkoušku k matce, nejedl a nepil a brečel, za pár hodin musel zpět domů...už může i do pokojů, ale polštář ne

Kočky mi do postele nechodí spát, když tam spím já. Buď tam spí, když je postel prázdná, nebo se přijdou jen pomazlit.

A záměrně si tam beru opět jen prťouse, co neumí ještě sami čůrat. Stejně tak bylo v posteli i osiřelé morče. Vlastně jediný zvíře, co nikdy nebylo v posteli, jsou slepice, protože k těm se nemusí nikdy v noci vstávat.

mimochodem, nejlépe topí prasátko
morče mne nenapadlo, díky :-)

a kdo má v posteli psa + kočky + myš ?

Atheira napsal(a):
To jde, být alergická jen na jednu kočku a druhou ne? Neříká se tomu spíš protekce?

Ano, to jde. Vím to proto, že když přijede starší syn, může drbat obě kočky jak chce dlouho, jednoho kocoura taky a jak se ochomýtne druhý kocour, syn kýchá, smrká, atd. Jde o srst - kvalitu a asi hustotu.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
a kdo má v posteli psa + kočky + myš ?

Mívala jsem potkany, ten nejstarší se s ostatními nějak nesžil a prostě tu bydlel tak jako na volno, bez klece a měl v rohu záchod, jak kočka, v jedné části skříně pelech (rozumějte zmuchlaná deka, rozkousaná), šoupací dvířka, odsunutá jen trochu, aby to návštěva neviděla, jaký má doma bordel, mrcha jedna. A ten se naučil chodit do postele taky, byla na něj moc vysoká, ale prostě tam došplhal a dolů skákal placáka...

conie napsal(a):
Ano, to jde. Vím to proto, že když přijede starší syn, může drbat obě kočky jak chce dlouho, jednoho kocoura taky a jak se ochomýtne druhý kocour, syn kýchá, smrká, atd. Jde o srst - kvalitu a asi hustotu.

Tak to docela čumím, u psů mě nenapadlo se nad tím pozastavovat, různá plemena, hromada druhů srstí a tak.. Ale u koček mě to nikdy úplně nenapadlo. Navíc, když jsou to takové ty obyč myšilovky, co má doma většina lidí.

pan Brouček napsal(a):
Buďte v klidu. Zdejší diskuse rozhodně není běžný vzorek populace, tak ať už to dopadne jakkoliv, berte to s úsměvem.
Mezi normálními lidmi (ty tu většinou nevydrží) je to úplně jinak.

To máte pravdu. U nás v práci shodou okolností mají všechny kolegyně i někteří kolegové psa, nikdo z nich rozhodně nechodí na ifaunu a opět shodou okolností ti psi všichni smějí do postele.
Zatímco tady, jak koukám, to někteří berou přísněji.

Moje idea by byla, kdyby mi pes, když spím na boku, ležel zádama nalepenej na záda....to je teplíčko, to je přírodní topeníčko.......ale mám "Smolíčka Pacholíčka", tenhle luxus trvá bohužel jen tu omezenou dobu, než se pes sebere a odejde a to jejich klidný oddechování...to by se mi možná spinkalo skvěle i bez prášků na spaní.....ach jo někdo psa do postele nechce a moji psi tam zase nevydrží.....

Jo a morčata jsou naprosto super....když člověka bolí v krku, tak si lehne, na krk si dá morče, to se tam tak pěkně uvelebí a zahřívá........naprostá balada....asi si na starý kolena budu muset zase nějaký pořídit.......

Atheira napsal(a):
Asi budete fakt nebezpečná, jinak by totiž byly zvláštní vaše kočky. Co tak slýchám, většina majitelů psů řeší, jestli je pes v posteli ok nebo ne, majitelé koček se pak už jen ptají, jestli si mohou do té postele taky lehnout...

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Kočky mi do postele nechodí spát, když tam spím já. Buď tam spí, když je postel prázdná, nebo se přijdou jen pomazlit.

A záměrně si tam beru opět jen prťouse, co neumí ještě sami čůrat. Stejně tak bylo v posteli i osiřelé morče. Vlastně jediný zvíře, co nikdy nebylo v posteli, jsou slepice, protože k těm se nemusí nikdy v noci vstávat.

Jako dítě jsem měla v krabici vedle postele káče. Ne, že by se k němu muselo v noci vstávat, i když, neměla jsem proč, stejně jsem celou noc nespala a jen na něj čuměla. Chtěla jsem ho v posteli, jako jo, ale nevydrželo tam spát a dokonce mi tam nas ralo, máma z něj nebyla tak nadšená jak já. Našli jsme ho na cestě u lesa, někomu se asi zatoulalo. Velmi brzy šel ven, Dodák jsme mu říkali a bylo mu skoro patnáct, když umřel.

Atheira napsal(a):
Tak to docela čumím, u psů mě nenapadlo se nad tím pozastavovat, různá plemena, hromada druhů srstí a tak.. Ale u koček mě to nikdy úplně nenapadlo. Navíc, když jsou to takové ty obyč myšilovky, co má doma většina lidí.

jste mi jako teď urazila kocoura :-) je to kus kočky, nevím, jestli to je ten pravý obecný, už ho radši ani nevážím a kožich jak na sibiř.. jeho bratr je malinký s hustou kratší srstí, možná mají jiné tatínky.. jsem furt k tématu, doufám

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
jste mi jako teď urazila kocoura :-) je to kus kočky, nevím, jestli to je ten pravý obecný, už ho radši ani nevážím a kožich jak na sibiř.. jeho bratr je malinký s hustou kratší srstí, možná mají jiné tatínky.. jsem furt k tématu, doufám

Nevím jak vy, já jsem mimo téma už dávno. Řeším tu potkany a kachny v posteli, to je jiná liga než pes.
Tak to já zas nechtěla pana kocoura urazit, že se mu omlouvám.

mám kupu obyčejných myšilovek, srst mají různou a reakci mám já i syn jen na některé/ou

Jako kočkařka sděluji, že ne všechny kočky chtějí spát se svým člověkem . Naštěstí moje se přijdou pomazlit a odkulí se jinam. Ale mojí známé kočka musela spát zásadně pod její levou rukou, pod pravou prý nešla. Proč si ji tak naučila ale nevím... Ale zase jedna moje kočka, když dřepím, tak mě občas použije jako jakési odrážedlo a jelikož už má kolem 7kg, tak mám fest drápance na zádech. Už jsem fakt obezřetná, když jdu do dřepu, zda není někde v okolí :-).
Psisko, které mám jen víkendově, se mnou občas spává - ale jen v nohách a hlavně proto, že je na chalupě kosa. Když přetopíme, tak znechuceně seskočí a jde chrápat na zem nebo v létě ven na lavku.
Myslím si, že svoboda končí tam, kde potlačuji svobodu druhého. Nikdo z mých blízkých nikdy neměl nic proti tomu, jak se chovám ke zvířatům a to je to důležité.
Jo a zvířata samozřejmě svobodu tak, jak ji chápeme my lidé, neřeší .

Atheira napsal(a):
Jako dítě jsem měla v krabici vedle postele káče. Ne, že by se k němu muselo v noci vstávat, i když, neměla jsem proč, stejně jsem celou noc nespala a jen na něj čuměla. Chtěla jsem ho v posteli, jako jo, ale nevydrželo tam spát a dokonce mi tam nas ralo, máma z něj nebyla tak nadšená jak já. Našli jsme ho na cestě u lesa, někomu se asi zatoulalo. Velmi brzy šel ven, Dodák jsme mu říkali a bylo mu skoro patnáct, když umřel.

No kolikrát jsem si říkala, jak dlouho může žít taková kachnička...a tady máme odpověď....svého času jsem si je chtěla pořídit jako živý sekačky trávníku, ale spíš by dopadly jako psí večeře......čerstvě ulovená..

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
No kolikrát jsem si říkala, jak dlouho může žít taková kachnička...a tady máme odpověď....svého času jsem si je chtěla pořídit jako živý sekačky trávníku, ale spíš by dopadly jako psí večeře......čerstvě ulovená..

Tohle byla taková ta obyč kachna, bílá, oranžový zobáčisko i nohy, prarodiče měli odjakživa ty čínské, vypadají trochu jinak, nevím, jestli se i dožívají stejně, ale možná asi jo?

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
mám kupu obyčejných myšilovek, srst mají různou a reakci mám já i syn jen na některé/ou

...známá má alergickou reakci na obyčejné myšilovky a doma má birmu - vyzkoušela si mnohokrát u své kamarádky chovatelky a reakce žádná......ráda by jí pořídila kamaráda a chtěla by nějakou obyč, ale bojí se té reakce, takže asi opět birma......

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Kočky mi do postele nechodí spát, když tam spím já. Buď tam spí, když je postel prázdná, nebo se přijdou jen pomazlit.

A záměrně si tam beru opět jen prťouse, co neumí ještě sami čůrat. Stejně tak bylo v posteli i osiřelé morče. Vlastně jediný zvíře, co nikdy nebylo v posteli, jsou slepice, protože k těm se nemusí nikdy v noci vstávat.

...mně dávala jako malé babička svou oblíbenou pipku do postele ráno, když mně budila - po ní jsem asi těmi zvířaty potrefená........ale muselo se to tajit před mamí - dětskou zdravotní sestrou.......milovala jsem prázdniny u ní...........

marcelaamax napsal(a):
A jak je prosím mezi normálními lidmi?

Nejsem agentura veřejného mínění, ani nedělám žádné sociologické průzkumy.
Vím ale naprosto jistě, že když ho budete chtít udělat, potřebujete relevantní vzorek.
A to určitě ženský spolek, který si na psech realizuje mateřské pudy, není.

pan Brouček napsal(a):
Nejsem agentura veřejného mínění, ani nedělám žádné sociologické průzkumy.
Vím ale naprosto jistě, že když ho budete chtít udělat, potřebujete relevantní vzorek.
A to určitě ženský spolek, který si na psech realizuje mateřské pudy, není.

tak to vás asi zklamu, ale domnívám se, že jako veterinární lékař se setkávám právě s takovým nějakým vzorkem majitelů psů a ženy realizující si mateřské pudy vedou. Na těsném druhém místě jsou dva gayové pořizující si štěňátko dohromady.

můžeme argumentovat tím, že se nesetkávám s lidmi, kteří svým zvířatům žádnou veterinární péči neposkytují, ale...

pan Brouček napsal(a):
Nejsem agentura veřejného mínění, ani nedělám žádné sociologické průzkumy.
Vím ale naprosto jistě, že když ho budete chtít udělat, potřebujete relevantní vzorek.
A to určitě ženský spolek, který si na psech realizuje mateřské pudy, není.

Chtěla bych se ohradit proti té realizaci mateřských citu....dětí nesnáším....teda ty svoje samozřejmě jo ..

prosím, prosím, já to nechápu, jak realizují mateřské pudy ?
jako že nemáme/neposlouchají děti, je jich málo, případně těch 12ks je už dospělých ? ale to je zas prázdné hnízdo nebo tak.. zas tak blbá nejsem :-) ale tady má naprostá většina dětí několik.. já jeden exepemlář mám a víc nepřežiju :-) aha..tak jo
co si realizuje majitel, který psa nepustí do domu, ale ostrojí jej velmi a to včetně ostnatého a elektronického obojku ? že jako malý neměl dost oblečení ? nebo že je majitel ?

a to rozhodně nic proti zadavatelce ! vlastníme-li občanský průkaz, co si ne/pustíme do postele, je jen naše věc a zbývajícím sedmi miliardám lidí je do toho houby

Mám menšího psa, který nepáchne, neslintá, nechytá špínu, v ničem se neválí, smrtelně nenávidí hnusné počasí. Čistější než kdejaký člověk, doma akorát důkladně umyju tlapky a zadek. V posteli spí od první chvíle. Do tří let pod peřinou, pak jsem koupila první "noru" - molitanovou boudu. Ta je sice taky v posteli, ale spí zásadně v ní. Už se ode mě nemusí nechat v noci okopávat, to si se vzdycháním protrpí akorát při stanování ve spacáku. Takže ano, mám psa v posteli a v životě nespal nikde jinde.

Tak na psech si nejspíš nerealizuju mateřské pudy, jelikož ty fakt nemám. Ale mám silnou potřebu s něčím se muckat a jsem až otravná, čímž trpí jak muž, tak mé zvěrstvo Přesto je v posteli nemám, ani jednoho z nich Sardullah psala o teplíčku v posteli, to já nesnáším. Respektive: v ložnici musí být chladno, pod peřinou teplo, ale musím mít nohy vystrčené ven(chodidla) Jak se vrtím, u toho vyhazuju nohy zpod peřiny, nejspíš kolem sebe kopu. Ano jsem nebezpečná

A co si vlastně realizuje chlap, který sám od sebe chce psa, sám od sebe ho automaticky vezme domů a dovolí mu i tu postel? Zapeklitá situace. Zbytek rodiny/partnerka by se bez psa obešli, ale on ho chtěl, má ho, miluje ho a nějak ho má prostě i doma a může do postele. Jeden z tohohle vzorku je německý pinč, takže sám venku by asi docela klepal kosu? Ono se to u chlapů takhle nebere? Nebo jo? Mám to teda chápat tak, že si přejou být ženský a realizovat si mateřský pudy nebo je to prostě jenom další člověk, co má psa, má ho rád a doma mu nevadí, když se mu psi a kočky producírujou po domě? Počkat... to je vlastně špindíra.
Takže je to chlap prase, co touží být ženou a být sám máma, leč nemůže, protože už je třeba sám otcem, a to se trochu bije. To je mi ale divná teorie!!!

Díky za všechny reakce, za možnost nahlédnutí do vašich domácností a postelí :)))

Některé reakce mne pobavily, jsem ráda že i já jsem svými myšlenkovými pochody pobavila :-)

Já vyrůstala v rodině kde byli dva psi (postupně, ne spolu, ta poslední už tu není 13 let...), to bylo ještě za bydlení s rodiči a pravidla určovali oni, a psi prostě na postel ani gauč nesměli... takže u mně je to určitě hodně i tím dětstvím, na druhou stranu spoustu věcí z dětství jsem veelmi ráda opustila a dělám pravý opak, tak myslím že bych tenhle názor možná měla tak jako tak...

Tehdy jsem to řešila tak, že když jsme si přinesli oba psy jako štěňata tak spali v pelíšku hned u mé posteli, a já měla několik prvních nocí ruku neustále dole u nich v pelíšku aby cítili mojí přítomnost, hladila jsem je v intervalech mezi spánkem... spánku toho ty první noci moc nebylo, ale bylo to moc fajn, štěňata si zvykla rychle na nové prostředí a i loužiček bylo málo, jak začala kňučet tak jsem je popadla a běžela ven...

Takže asi tak nějak bych to chtěla udělat i s budoucím novým pejskem.

Pro realizaci svých mateřských pudů mám dostatečně vhodný lidský objekt, a manžel je také k dispozici kdyby byla další rýpavá poznámka

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Díky za všechny reakce, za možnost nahlédnutí do vašich domácností a postelí :)))

Některé reakce mne pobavily, jsem ráda že i já jsem svými myšlenkovými pochody pobavila :-)

Já vyrůstala v rodině kde byli dva psi (postupně, ne spolu, ta poslední už tu není 13 let...), to bylo ještě za bydlení s rodiči a pravidla určovali oni, a psi prostě na postel ani gauč nesměli... takže u mně je to určitě hodně i tím dětstvím, na druhou stranu spoustu věcí z dětství jsem veelmi ráda opustila a dělám pravý opak, tak myslím že bych tenhle názor možná měla tak jako tak...

Tehdy jsem to řešila tak, že když jsme si přinesli oba psy jako štěňata tak spali v pelíšku hned u mé posteli, a já měla několik prvních nocí ruku neustále dole u nich v pelíšku aby cítili mojí přítomnost, hladila jsem je v intervalech mezi spánkem... spánku toho ty první noci moc nebylo, ale bylo to moc fajn, štěňata si zvykla rychle na nové prostředí a i loužiček bylo málo, jak začala kňučet tak jsem je popadla a běžela ven...

Takže asi tak nějak bych to chtěla udělat i s budoucím novým pejskem.

Pro realizaci svých mateřských pudů mám dostatečně vhodný lidský objekt, a manžel je také k dispozici kdyby byla další rýpavá poznámka

Já vyrůstala v rodině kde byli dva psi (postupně, ne spolu, ta poslední už tu není 13 let...), to bylo ještě za bydlení s rodiči a pravidla určovali oni, a psi prostě na postel ani gauč nesměli... takže u mně je to určitě hodně i tím dětstvím, na druhou stranu spoustu věcí z dětství jsem veelmi ráda opustila a dělám pravý opak, tak myslím že bych tenhle názor možná měla tak jako tak...


Tak já vyrůstala v rodině, kde pes patřil ven. Když rodiče nebyli doma tak jsem si psa jako malá tajně tahala do pokoje 😂. A už od mala jsem snila o tom, že budu mít psa doma, v posteli. U rodičů to neexistovalo. Ty jsem ukecala maximálně na to, že retrívr mohl být na chodbě. On teda doma být ani nechtěl, bylo mu tam teplo a nebyl prostě zvyklý, takže vydržel chvíli. Rodiče mají doma jorksira, ale zastávají ten názor, že domu patří jen takhle malý pes a větší psi mají být jen venku.

Teď mám dva psy doma, na gauči, v posteli a dá se říct, že si to fakt užívám. Splnil se mi sen.

marcelaamax napsal(a):
Já vyrůstala v rodině kde byli dva psi (postupně, ne spolu, ta poslední už tu není 13 let...), to bylo ještě za bydlení s rodiči a pravidla určovali oni, a psi prostě na postel ani gauč nesměli... takže u mně je to určitě hodně i tím dětstvím, na druhou stranu spoustu věcí z dětství jsem veelmi ráda opustila a dělám pravý opak, tak myslím že bych tenhle názor možná měla tak jako tak...


Tak já vyrůstala v rodině, kde pes patřil ven. Když rodiče nebyli doma tak jsem si psa jako malá tajně tahala do pokoje 😂. A už od mala jsem snila o tom, že budu mít psa doma, v posteli. U rodičů to neexistovalo. Ty jsem ukecala maximálně na to, že retrívr mohl být na chodbě. On teda doma být ani nechtěl, bylo mu tam teplo a nebyl prostě zvyklý, takže vydržel chvíli. Rodiče mají doma jorksira, ale zastávají ten názor, že domu patří jen takhle malý pes a větší psi mají být jen venku.

Teď mám dva psy doma, na gauči, v posteli a dá se říct, že si to fakt užívám. Splnil se mi sen.

U nás dost podobný. Psi patřili ven. Ti první, co si pamatuju, bývali dokonce na řetězu v blátě (protože jak měli jen omezený dosah, mohla tam být tráva sebehezčí, ale když tam takhle funguje pes, vždycky z toho bude nevzhledný kus, do kterého když zaprší, tak hrůza děs), byli to dědy psi, vlastně k ničemu, ale měl zafixováno, že to takhle u domu má být.
Pak prišli jezevčíci a jim podobní voříšci. Byli taky jen venku v boudě. Až po nich, když je babičce někdo otrávil (nechápu vlastně proč, ti psi nikomu nic nedělali, tehdy se s nima ani na procházky nechodilo, aby někomu vadili pejskaři obecně, jak teď nebo tak...), přišli psi domácí, taky babičky. Vořeši, do postele nesměli, měli vlastní gauč, na kterém spali. Měli k dispozici chodbu a předsíň s tím gaučem, jinak nechodili nikam. Já vždycky toužila po vlastním psu, kterého bych si mohla brát i do pokoje a do postele, ale u těhlech jsem to nějak nezkoušela, přišlo mi, že smrdí a ona ta údržba nebyla až taková. Vzhledem k tomu, že neměli možnost chodit po domě úplně všude, babička na to moc nedbala. Vlastně jsem vyrostla v tom, že pes domů jako moc ne a do bytu už vůbec ne, dokonce jsem zažila právě i psy, které bych se štítila vzít do postele a přesto mě to neodradilo.

marcelaamax napsal(a):
Já vyrůstala v rodině kde byli dva psi (postupně, ne spolu, ta poslední už tu není 13 let...), to bylo ještě za bydlení s rodiči a pravidla určovali oni, a psi prostě na postel ani gauč nesměli... takže u mně je to určitě hodně i tím dětstvím, na druhou stranu spoustu věcí z dětství jsem veelmi ráda opustila a dělám pravý opak, tak myslím že bych tenhle názor možná měla tak jako tak...


Tak já vyrůstala v rodině, kde pes patřil ven. Když rodiče nebyli doma tak jsem si psa jako malá tajně tahala do pokoje 😂. A už od mala jsem snila o tom, že budu mít psa doma, v posteli. U rodičů to neexistovalo. Ty jsem ukecala maximálně na to, že retrívr mohl být na chodbě. On teda doma být ani nechtěl, bylo mu tam teplo a nebyl prostě zvyklý, takže vydržel chvíli. Rodiče mají doma jorksira, ale zastávají ten názor, že domu patří jen takhle malý pes a větší psi mají být jen venku.

Teď mám dva psy doma, na gauči, v posteli a dá se říct, že si to fakt užívám. Splnil se mi sen.

....u nás doma u rodičů zvíře v bytě neexistovalo, ale prošli touto domácností šneci, rybičky, žáby, strašilky a jiná obdobná havěť, vrcholem bylo morče.....myši a křeček byli vždy odhaleni a navráceni původním majitelům.........po odstěhování se a založení rodiny byl pořízen můj sen NO.....tenkrát mně tak nějak nenapadlo brát ho do postele, ale když jsem ho přinesla, spala jsem s ním na zemi a jeho místo bylo celý život u mé postele....na sedačku ho to nějak nelákalo, takhle to bylo se všemi mými velkými psy, zlom přišel až s jorkšírkou, ale ta v posteli moc nevydržela a měla své oblíbené křeslo.....později přišel kocour a dvě kočky........ty jsou v noci v posteli i po bytě nastřídačku.....nynější motýl se naučil spát blízko mé hlavy, ale dlouho nevydrží a přespává na střídačku v křesle a na pohovce.........dneska v noci měli všichni nějakou tulivou.....kocour se mi nacpal pod peřinu, pes pod bradu, jedna kočka na nohy a druhá za hlavu a jelikož jsem poslední plech cukroví vyndávala ve dvě ráno, tak mi to bylo úplně jedno a usnula jsem jako dřevo.........

Atheira napsal(a):
U nás dost podobný. Psi patřili ven. Ti první, co si pamatuju, bývali dokonce na řetězu v blátě (protože jak měli jen omezený dosah, mohla tam být tráva sebehezčí, ale když tam takhle funguje pes, vždycky z toho bude nevzhledný kus, do kterého když zaprší, tak hrůza děs), byli to dědy psi, vlastně k ničemu, ale měl zafixováno, že to takhle u domu má být.
Pak prišli jezevčíci a jim podobní voříšci. Byli taky jen venku v boudě. Až po nich, když je babičce někdo otrávil (nechápu vlastně proč, ti psi nikomu nic nedělali, tehdy se s nima ani na procházky nechodilo, aby někomu vadili pejskaři obecně, jak teď nebo tak...), přišli psi domácí, taky babičky. Vořeši, do postele nesměli, měli vlastní gauč, na kterém spali. Měli k dispozici chodbu a předsíň s tím gaučem, jinak nechodili nikam. Já vždycky toužila po vlastním psu, kterého bych si mohla brát i do pokoje a do postele, ale u těhlech jsem to nějak nezkoušela, přišlo mi, že smrdí a ona ta údržba nebyla až taková. Vzhledem k tomu, že neměli možnost chodit po domě úplně všude, babička na to moc nedbala. Vlastně jsem vyrostla v tom, že pes domů jako moc ne a do bytu už vůbec ne, dokonce jsem zažila právě i psy, které bych se štítila vzít do postele a přesto mě to neodradilo.

Jo pamatuju si vždycky u prababicky hladkosrstou jezevcici, která smrdela snad na metr 😂. Mohla všude po baráku, ale do postele a na gauč ne, měla vlastní křeslo. Já se k ní vždycky vrhla, rodiče se moc netvarili. Stačilo ji párkrát pohladit a nehorázně mi smrdela ruka a byla jsem špinavá. Je fakt že si mohla chodit zvenku domu jak chtěla, venku žila mezi slepicema, někdy spala venku někdy doma, jak chtěla. Nevím, ale mě přijde že venkovní pes prostě smrdí, oproti tem co jsou doma. Když si na cvičáku hladim psy známých, kteří jsou chování venku v kotcich tak ti vůbec smrdí. Ale ani to by mě neodradilo, dokážu si představit takového psa vydrbat ve vaně a vzít do postele 😂

marcelaamax napsal(a):
Jo pamatuju si vždycky u prababicky hladkosrstou jezevcici, která smrdela snad na metr 😂. Mohla všude po baráku, ale do postele a na gauč ne, měla vlastní křeslo. Já se k ní vždycky vrhla, rodiče se moc netvarili. Stačilo ji párkrát pohladit a nehorázně mi smrdela ruka a byla jsem špinavá. Je fakt že si mohla chodit zvenku domu jak chtěla, venku žila mezi slepicema, někdy spala venku někdy doma, jak chtěla. Nevím, ale mě přijde že venkovní pes prostě smrdí, oproti tem co jsou doma. Když si na cvičáku hladim psy známých, kteří jsou chování venku v kotcich tak ti vůbec smrdí. Ale ani to by mě neodradilo, dokážu si představit takového psa vydrbat ve vaně a vzít do postele 😂

Ty smradlavý ruce! Jo, na to si pamatuju taky ještě teď. Jinak doma u mámy je taky venkovní pes, takový medvědí kříženec. Za celých 14 let jsem ho neviděla spát v boudě, má nonstop otevřený kotec a vedle boudy matraci a na té spí, když už je fakt mráz, dokud není dvacet pod nulou, tak si prostě většinou lehne někde na trávník a nechá tam po sobě vždycky jen kolečko nezamrzlý trávy. A ten teda smrdí fest, mám podezření, že někde v té srsti už vznikla nová forma života. On není úplně zrovna lehce manipulovatelný typ po fyzické stránce, takže si prostě vesele smrdí a nikdo se nepokouší ho smradu zbavovat.
Ale úplně bych netvrdila, že smrdí jen venkovní psi, znám dvě feny, co normálně bydlí doma, spí doma, ale smrdí a to doma na údržbu nijak nedlabou a nejsou čuňata... Asi je to i o srsti, protože já fenu nekoupu, pokud se mi vyloženě v něčem nevyválí, což nebývá moc často a i lidi, co právě psy moc nemusí kvůli tomu typickýmu smradu, se mi tady už s obličejem ponořeným do kožichu mojí feny divili, jak je možný, že prostě nesmrdí a čuchali a čuchali, až to vypadalo, že ji vyčuchaj a pořád dokola to zkoušeli, protože přece není možný, aby neměla tu typickou psinu.

smrdí zapařená srst, špína z výkalů či rozkladu a kvasinky. normální zdravá psí srst nesmrdí.

Atheira napsal(a):
Ty smradlavý ruce! Jo, na to si pamatuju taky ještě teď. Jinak doma u mámy je taky venkovní pes, takový medvědí kříženec. Za celých 14 let jsem ho neviděla spát v boudě, má nonstop otevřený kotec a vedle boudy matraci a na té spí, když už je fakt mráz, dokud není dvacet pod nulou, tak si prostě většinou lehne někde na trávník a nechá tam po sobě vždycky jen kolečko nezamrzlý trávy. A ten teda smrdí fest, mám podezření, že někde v té srsti už vznikla nová forma života. On není úplně zrovna lehce manipulovatelný typ po fyzické stránce, takže si prostě vesele smrdí a nikdo se nepokouší ho smradu zbavovat.
Ale úplně bych netvrdila, že smrdí jen venkovní psi, znám dvě feny, co normálně bydlí doma, spí doma, ale smrdí a to doma na údržbu nijak nedlabou a nejsou čuňata... Asi je to i o srsti, protože já fenu nekoupu, pokud se mi vyloženě v něčem nevyválí, což nebývá moc často a i lidi, co právě psy moc nemusí kvůli tomu typickýmu smradu, se mi tady už s obličejem ponořeným do kožichu mojí feny divili, jak je možný, že prostě nesmrdí a čuchali a čuchali, až to vypadalo, že ji vyčuchaj a pořád dokola to zkoušeli, protože přece není možný, aby neměla tu typickou psinu.

Tak to máme taky stejně. V šamponu nekoupu. Pokud se pes nevyvali fakt v nějakém hnusu. Tříletého psa jsem v šamponu koupala tak maximálně pětkrát, ale asi ani to ne, spíš trikrat, když se v něčem vyvalel. Malou jsem jednou musela, když radostí z návštěvy ucuravala a vyvalela se v tom. Ale jinak fungujeme bez šamponu, když jsou hodně špinavý tak je oplachnu jen vodou, nohy a bříška.

Jo je fakt, že kamarádka má shi tzu a toho Teda cítím jen když k ní vejdu. A ona sama si neví rady co s tím, zkouší všelijaké lepší šampony a nic nepomáhá, prostě smrdí. Je pravda, že je stary a léčí se štítnou zlazou, tak to může být tím. Ale smrdel už jako mladý.

Mama jorksirku koupe taky často v šamponu a nesmrdi.

Asi jak který pes no. Mě u mých psi přijde, že po šamponu naopak smrdi než voní 😂

Atheira napsal(a):
Ty smradlavý ruce! Jo, na to si pamatuju taky ještě teď. Jinak doma u mámy je taky venkovní pes, takový medvědí kříženec. Za celých 14 let jsem ho neviděla spát v boudě, má nonstop otevřený kotec a vedle boudy matraci a na té spí, když už je fakt mráz, dokud není dvacet pod nulou, tak si prostě většinou lehne někde na trávník a nechá tam po sobě vždycky jen kolečko nezamrzlý trávy. A ten teda smrdí fest, mám podezření, že někde v té srsti už vznikla nová forma života. On není úplně zrovna lehce manipulovatelný typ po fyzické stránce, takže si prostě vesele smrdí a nikdo se nepokouší ho smradu zbavovat.
Ale úplně bych netvrdila, že smrdí jen venkovní psi, znám dvě feny, co normálně bydlí doma, spí doma, ale smrdí a to doma na údržbu nijak nedlabou a nejsou čuňata... Asi je to i o srsti, protože já fenu nekoupu, pokud se mi vyloženě v něčem nevyválí, což nebývá moc často a i lidi, co právě psy moc nemusí kvůli tomu typickýmu smradu, se mi tady už s obličejem ponořeným do kožichu mojí feny divili, jak je možný, že prostě nesmrdí a čuchali a čuchali, až to vypadalo, že ji vyčuchaj a pořád dokola to zkoušeli, protože přece není možný, aby neměla tu typickou psinu.

některý má samočistící srst
ale ta musí mít možnost se někde čistit.. nejlepší v zimě, to se vyválí ve sněhu nebo na ledě.. v létě zas musí mít čas oschnout
takže režim "obejdu kilometr kolem baráků a domů" znamená smrdící pes
no a ten venku má neustále srst navlhlou a ten bordel se tam vrství.. a vrství..až je to pro lidi hrůza, ale zas ti psi si zvyknou a nemívají vyrážky třeba
aj strava za to může a samozřejmě zdravotní stav
k nám chodí hodně lidí.. a smrdí.. spravit čichové buňky si chodím k psovi :-)
hm když nad tím tak přemýšlím, budu muset zdražit a megínkovi koupit .. něco.. čivavu říkala, že by chtěla pod stromek.. ale.. je tu někdo, kdo koupil vánoční box ze zoohitu ?

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
smrdí zapařená srst, špína z výkalů či rozkladu a kvasinky. normální zdravá psí srst nesmrdí.

Proto asi venkovní psi obecně smrdí, protože venku vlhkost, srst, prostě asi nikdy úplně neproschnou? Nevím no, tenhle z dálky vypadá jak reklama na shaumu a jak kdyby ho někdo učesal na patku, jenže to je ta část srsti, co je vidět, všechno to pod tím asi bude větší divočina, nevím. Ale je zdravý a na ten dědkovský věk neuvěřitelně vitální. Jen prostě smrdí, co už. V MHD to v létě smrdí víc.

Ale je fakt, že ty dvě smraďošky jsou docela popelnice, tak asi bude platit to, co u lidí. Jídlo taky dělá hodně asi. Jen jsem chtěla říct, že jsem vyrůstala v tom, že pes má typický smrad a hromada lidí to tak má taky a pak je pro ně dost neuvěřitelný, když pes není vlastně nijak cítit.

marcelaamax napsal(a):
Tak to máme taky stejně. V šamponu nekoupu. Pokud se pes nevyvali fakt v nějakém hnusu. Tříletého psa jsem v šamponu koupala tak maximálně pětkrát, ale asi ani to ne, spíš trikrat, když se v něčem vyvalel. Malou jsem jednou musela, když radostí z návštěvy ucuravala a vyvalela se v tom. Ale jinak fungujeme bez šamponu, když jsou hodně špinavý tak je oplachnu jen vodou, nohy a bříška.

Jo je fakt, že kamarádka má shi tzu a toho Teda cítím jen když k ní vejdu. A ona sama si neví rady co s tím, zkouší všelijaké lepší šampony a nic nepomáhá, prostě smrdí. Je pravda, že je stary a léčí se štítnou zlazou, tak to může být tím. Ale smrdel už jako mladý.

Mama jorksirku koupe taky často v šamponu a nesmrdi.

Asi jak který pes no. Mě u mých psi přijde, že po šamponu naopak smrdi než voní 😂

Mně se asi dva měsíce zpátky stalo, že se vyválela ve slepičincích, ale fakt fest, byla jak chodící slepičí hovno. A smrděla i potom, co jsem jí vykoupala v šamponu, prostě ten slepičákový odér se linul i z vydrhnuté srsti. Tak jsem ji na ni trochu rozprášila růžovou vodu. Ten den pak zrovna přijela sestra, přišla jsem ve chvíli, kdy jí málem umazlila s tím, jak krásně dneska voní. Tak jsem jí teda řekla, jak se věci mají. No, najednou se tak uneseně netvářila.

Fena mi do postele skáče, jen když chce abych vstávala. Do prázdné postele si klidně lehne. Vyskočí si i na zastlané náhradní peřiny. Z toho nejsem nadšená, ale jsou překryté dekou a přehozem. Jen když si tam začne stlát a vytvářet pelech - maže dolů na své.
Nejsem já nějaká divná, že se mnou fena nechce spát ?

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Fena mi do postele skáče, jen když chce abych vstávala. Do prázdné postele si klidně lehne. Vyskočí si i na zastlané náhradní peřiny. Z toho nejsem nadšená, ale jsou překryté dekou a přehozem. Jen když si tam začne stlát a vytvářet pelech - maže dolů na své.
Nejsem já nějaká divná, že se mnou fena nechce spát ?

...nejste.....

Atheira napsal(a):
Proto asi venkovní psi obecně smrdí, protože venku vlhkost, srst, prostě asi nikdy úplně neproschnou? Nevím no, tenhle z dálky vypadá jak reklama na shaumu a jak kdyby ho někdo učesal na patku, jenže to je ta část srsti, co je vidět, všechno to pod tím asi bude větší divočina, nevím. Ale je zdravý a na ten dědkovský věk neuvěřitelně vitální. Jen prostě smrdí, co už. V MHD to v létě smrdí víc.

Ale je fakt, že ty dvě smraďošky jsou docela popelnice, tak asi bude platit to, co u lidí. Jídlo taky dělá hodně asi. Jen jsem chtěla říct, že jsem vyrůstala v tom, že pes má typický smrad a hromada lidí to tak má taky a pak je pro ně dost neuvěřitelný, když pes není vlastně nijak cítit.

U těch venkovních smradlavých psů to bude něco jiného.

Ono já jsem vždycky měla psy venkovní a nesmrděl ani jeden. Teda pokud se venku nevzal hovnem. Nora voní větrem a práškem, ve kterým se jí perou deky. Někdy kůrovým mulčem.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
některý má samočistící srst
ale ta musí mít možnost se někde čistit.. nejlepší v zimě, to se vyválí ve sněhu nebo na ledě.. v létě zas musí mít čas oschnout
takže režim "obejdu kilometr kolem baráků a domů" znamená smrdící pes
no a ten venku má neustále srst navlhlou a ten bordel se tam vrství.. a vrství..až je to pro lidi hrůza, ale zas ti psi si zvyknou a nemívají vyrážky třeba
aj strava za to může a samozřejmě zdravotní stav
k nám chodí hodně lidí.. a smrdí.. spravit čichové buňky si chodím k psovi :-)
hm když nad tím tak přemýšlím, budu muset zdražit a megínkovi koupit .. něco.. čivavu říkala, že by chtěla pod stromek.. ale.. je tu někdo, kdo koupil vánoční box ze zoohitu ?

Jo nebudu tady tvrdit, že mokrej pes nesmrdí....nebo mě alespoň jo....mokrej zablácenej pes je naprostá lahůdka (dneska jsme takhle přišli z prochajdy), to pak psy nechávám na chodbě, nastelu pod ně suchý deky a oni si hezky oschnou....a když se vyhajaj, tak mi přijdou do obýváku naprosto čisťounký, to co má být bílé, tak je sněhově bílé....v teplíčku doma ještě pěkně doschnou a je to.....
Snížek v zimě je samozřejmě ideální....pesani jsou neustálé krásně čisťoučký...

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Jo nebudu tady tvrdit, že mokrej pes nesmrdí....nebo mě alespoň jo....mokrej zablácenej pes je naprostá lahůdka (dneska jsme takhle přišli z prochajdy), to pak psy nechávám na chodbě, nastelu pod ně suchý deky a oni si hezky oschnou....a když se vyhajaj, tak mi přijdou do obýváku naprosto čisťounký, to co má být bílé, tak je sněhově bílé....v teplíčku doma ještě pěkně doschnou a je to.....
Snížek v zimě je samozřejmě ideální....pesani jsou neustálé krásně čisťoučký...

bílý pes na sněhu vypadá špinavý, čas na svetr :-) přemýšlím o slámě na chodbu, na cestu od branky možná už.. místo sněhu máme rybník všude, nestíhám ty deky prát, sušičku si nenadělím (psala jsem ježíškovi, ale nevím, když neodepsal, platí to ?)
a když u dveří řeknu "dej sem nožičku", že ji utřu, tak ona sklopí uši, očička chudák, z fleku by mě zavřeli za týrání..něco jako "próóóč mám to krásný víš jakou práci mi dalo donést toho bláta tolik ?!"

marcelaamax napsal(a):
Já vyrůstala v rodině kde byli dva psi (postupně, ne spolu, ta poslední už tu není 13 let...), to bylo ještě za bydlení s rodiči a pravidla určovali oni, a psi prostě na postel ani gauč nesměli... takže u mně je to určitě hodně i tím dětstvím, na druhou stranu spoustu věcí z dětství jsem veelmi ráda opustila a dělám pravý opak, tak myslím že bych tenhle názor možná měla tak jako tak...


Tak já vyrůstala v rodině, kde pes patřil ven. Když rodiče nebyli doma tak jsem si psa jako malá tajně tahala do pokoje 😂. A už od mala jsem snila o tom, že budu mít psa doma, v posteli. U rodičů to neexistovalo. Ty jsem ukecala maximálně na to, že retrívr mohl být na chodbě. On teda doma být ani nechtěl, bylo mu tam teplo a nebyl prostě zvyklý, takže vydržel chvíli. Rodiče mají doma jorksira, ale zastávají ten názor, že domu patří jen takhle malý pes a větší psi mají být jen venku.

Teď mám dva psy doma, na gauči, v posteli a dá se říct, že si to fakt užívám. Splnil se mi sen.

Já svého vlastního psa jako malá neměla....ale asi jsem pochytla chování ke psům od tety....pesani se rozmazlovali, mohli na gauč, všichni do jednoho NO, hasky, labrador) spali s tetou v posteli, nejvíc postelová byla sibiřská haskounka, která k tetě zalezla na chalupě do postele, která stála v místnosti vedle kamen, kde se nonstop topilo, fakty hic...no asi jí nikdo neřekl, že je severské plemeno a že by měla mazat spát ven do sněhu nebo alespoň někam do studený chodby....
Ke psům se všichni chovali vlídně, s láskou, na psy se neřvalo, tělesné tresty nepřicházely v úvahu...pesani se krmili i od stolu, asistovali při vaření, protože vždycky nějakej odřezek na pesana zbyl.
Naopak, když jsem si pořídila svojí první ovčandu, tak mi přijde, že skoro všichni (smajitelé NO, dobrmanů a pod.)praktikovali tvrdší a nekompromisní výchovu, což mě teda neoslovilo....
Čím víc jsem starší, tím víc tíhnu k "rozmazlovacímu" modelu výchovy.....teda spíš se současnými psy už to vlastně praktikuju dokonale.....

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
U těch venkovních smradlavých psů to bude něco jiného.

Ono já jsem vždycky měla psy venkovní a nesmrděl ani jeden. Teda pokud se venku nevzal hovnem. Nora voní větrem a práškem, ve kterým se jí perou deky. Někdy kůrovým mulčem.

Víte jak, oni to ti od smradlavých venkovních psů stejně řešit nebudou. Prostě je to pes, ten smrdí, a co? Já ráda říkám, že si pěstuje vlastní kultury plísní, že už je jak zralý sýr. Je pravda, že v létě smrdí víc, v zimě ani tolik ne. A teda zamlada byl víc svěží a míň smradlavej. Teď se z něj line taková jakoby zatuchlina. Vždycky mu říkám, že se kolem vznáší plíživé stáří. Vůbec neví, tlemí se a rád udržuje rozhovor plný urážek, kterým nerozumí.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
U těch venkovních smradlavých psů to bude něco jiného.

Ono já jsem vždycky měla psy venkovní a nesmrděl ani jeden. Teda pokud se venku nevzal hovnem. Nora voní větrem a práškem, ve kterým se jí perou deky. Někdy kůrovým mulčem.

Samojed je venkovní a normálně voní. Ale má to ve standartu plemene. Když na tom nebyl zdravotně dobře, začal pekelně smrdět. Asi ty kvasinky. Teď zase hezky voní slámou, ve které v boudě leží

Měla jsem totálně bytového psa v paneláku. Víte jak smrděl, když se na jaře na vycházce pomazlil se srnkou, která visela na plotě oplocenky od podzima ? To jsem na něj zbytek cesty řvala - drž se 5 m ode mě.
A pak taky shnilá ryba, to je taky dobrý odér, který se drží i přes několikeré šamponování.

K tomu smrádku, naše psí slečna dost často používá analní žlázky, v tu chvíly to smrdí jak klec s kunama. tak si prostě leží na gauči a najednou kuninec, na návštěvě kuninec, v autě kuninec, prostě když se nějak pohne, zmačkne, dokonce jsem jí jednou zvedla ocas a žlázky na mě "cákly" . Nemáte s tím někdo zkušenost?

Mam venkovni NO, a ta teda nesmrdí. V zimě chodí na noc do chodby, ale mame celý barák průchozí takže obcas zavítá do kuchyně kontrolovat jak to vypada s večeří a ani v teple neni citit. Jedině když namokne tak slabě na ruce když ji drbu kožíšek. No na druhou stranu když jsem byla malá a měli jsme psa v kotci tak ten cítit byl, tahle se většinou vyhřívá na sluníčku, nebo chrni ve stodole na seně.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
tak to vás asi zklamu, ale domnívám se, že jako veterinární lékař se setkávám právě s takovým nějakým vzorkem majitelů psů a ženy realizující si mateřské pudy vedou. Na těsném druhém místě jsou dva gayové pořizující si štěňátko dohromady.

můžeme argumentovat tím, že se nesetkávám s lidmi, kteří svým zvířatům žádnou veterinární péči neposkytují, ale...

Samozřejmě. Protože takové pečovatelky řeší každé bebínko, každý nepěkný bobeček, a že nám milášek zpapinkal kuřecí kostičku ...

Na druhé straně je spousta psů, kteří veterináře nikdy (nebo téměř nikdy) neviděli. Očkování obstará vet. technik, který 1x ročně očkuje na návsi, a to je vše.

A druhá věc, každý veterinář (nejen) je obklopen určitým typem lidí. Takže jestli tenhle přístup máte také, je to logické.
Už to, že jste žena hraje roli.

Takže jste mi nezklamala. A myslím, že určitě chápete, že ani vaše klientela není relevantní vzorek.

Venkovní psi mi nesmrdí.
Jsou ale cítit normálně jako pes, a když jsou 2 vlhcí déle v autě, jsou tam hodně cítit.

pan Brouček napsal(a):
Samozřejmě. Protože takové pečovatelky řeší každé bebínko, každý nepěkný bobeček, a že nám milášek zpapinkal kuřecí kostičku ...

Na druhé straně je spousta psů, kteří veterináře nikdy (nebo téměř nikdy) neviděli. Očkování obstará vet. technik, který 1x ročně očkuje na návsi, a to je vše.

A druhá věc, každý veterinář (nejen) je obklopen určitým typem lidí. Takže jestli tenhle přístup máte také, je to logické.
Už to, že jste žena hraje roli.

Takže jste mi nezklamala. A myslím, že určitě chápete, že ani vaše klientela není relevantní vzorek.

Myslím, že to není o tom, jestli je někdo žena nebo ne...např. moji pesani (musím zaťukat) zatím chodí k vetovi opravdu jen na očkování (veterinární technici u nás neočkují, asi proto, že nemáme,že náves...)
Ono je to jako s matkama, některá matka je úzkostlivá ...některé až nepřiměřeně...no a některé prostě tolik ne...
Jak u matek, tak u majitelek psů záleží asi taky hodně na zkušenostech....ono je rozdíl mít první štěně a třeba vůbec předtím pes v rodině nebyl a něco jiného je, když člověk se psy vyrůstá a teď už má sám několikátého.........mě osobně naskakuje vyrážka z majitelek "Fifinek", které pomalu nemohou vyrazit ven bez módního oblečku (a tím nemyslím účelně nahatej pes a venku zima apod.) a psa neustále nosí na ruce, protože nedej bože, aby se pes dotknul trávy....to raději do kavárny na kafíčko, kde to pes stráví v "psí tašce"...samozřejmě značkové....a doma se pak vyvenčí na plínku...

pane Brouček, můžete mi nějak rozumně říct, co vás tak strašně dopaluje na ženských? Ono totiž to, jestli je nebo není někdo úzkostlivý blázen kupodivu nepochází z toho, zda je muž či žena.
Shodneme se všichni asi na tom, že k přílišnému opečovávání mají tendenci tíhnout spíše ženy, nicméně není to pravidlem a není možné tedy říct, že každá žena-majitelka psa má doma Fifinku, kterou v pěti stupních nad nulou navleče do svetru a jezdí k veterináři kvůli každýmu bebínku.
A co tak vidím, naprostá většina tady takových není, jen vy to, zřejmě, nechcete vidět.
Ano, taky bych ráda nejezdila k veterináři a pouze očkovala, ale když si třeba fena pořídí zánět dělohy, tak ten zánět nezmizí jen tím, že si řeknu: přece nepojedu hned k veterináři jak hysterka.
Z vaší strany tady věčně lítaj jen nějaký urážky, ani ne tak všeobecné, jako především na stranu žen. A tak si říkám, proč? Když se vám tu snaží někdo něco vysvětlit, buď to ani nečtete a rovnou prohlásíte za blbost nebo se stejně oženete další urážkou. Je tohle fakt nutný?
Prostě někdo má psa doma, někdo ne. Funguje to stejně náhodně jako to, že někdo je holt vůl, někdo není, ale pokud budete všechny šmahem považovat za debily, domluvíte se s ostatními asi těžko.

A tak je spoustu psů, kteří někde zdechli, protože si majitel řekl, že přece nebude utrácet za veterináře. Většinou to bývají takoví plesniví chlapi.

Co se úzkostných majitelů týče, tak ti gayové pořizující si štěňátko dohromady leckdy strčí úzkostlivou paničku do kapsy. A ne všechny ženy jsou úzkostlivé paničky.

Osobně teda radši středně úzkostlivého majitele, než debila, co nechá psa někde pojít, případně veterinář nastupuje až ve chvíli pěti minut před smrtí a pak to má ještě kecy, že to smrtí opravdu dopadlo.

U nás teda psi do postele a vůbec do ložnice nesmí, protože, přiznám se, jsem líná uklízet a nechce se mně pořád převlíkat postele. Ale jinak domů výjimečně můžou, třeba v létě, když koupeme a stříháme před výstavou, nebo v zimě, když je venku mráz.

A jestli jsem úzkostná majitelka? Tak samozřejmě, že pokud psům něco je, mažeme hned k veterináři. Rozhodně na psy ale nešišlu, jak někdo šišle na mimina, a mazlíme se tak nějak normálně podrbáním. Jinak děti všeobecně nemusím, přestože nebo spíš právě proto, že mám 3, naštěstí už dospělé, a protože to byla fuška. Vnoučata nemám a doufám, že tak brzy to nebude a když už, tak je dostanu jen občas na starost nejdřív v jejich cca 3 letech . Nesnáším teda i nevychovaný psy...hlavně ty na flexině a jak za nimi páník vlaje jak hadr na holi

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
U nás teda psi do postele a vůbec do ložnice nesmí, protože, přiznám se, jsem líná uklízet a nechce se mně pořád převlíkat postele. Ale jinak domů výjimečně můžou, třeba v létě, když koupeme a stříháme před výstavou, nebo v zimě, když je venku mráz.

A jestli jsem úzkostná majitelka? Tak samozřejmě, že pokud psům něco je, mažeme hned k veterináři. Rozhodně na psy ale nešišlu, jak někdo šišle na mimina, a mazlíme se tak nějak normálně podrbáním. Jinak děti všeobecně nemusím, přestože nebo spíš právě proto, že mám 3, naštěstí už dospělé, a protože to byla fuška. Vnoučata nemám a doufám, že tak brzy to nebude a když už, tak je dostanu jen občas na starost nejdřív v jejich cca 3 letech . Nesnáším teda i nevychovaný psy...hlavně ty na flexině a jak za nimi páník vlaje jak hadr na holi

A to já se zase klidně přiznám, že na štěňata sislam, a dělá to i přítel 😁. Se psema se kolikrát bavím tak, že když se zamyslím tak si sama připadám jako blázen 😂. Ale určitě nemám psy místo dětí.

Na psy nemluvím jinak, než že šišlám(pokud mne zrovna nenase.e ) Šišlám na všechna zvířata. Na myš na poli, na ptáčka na stromě. Na všechny cizí psy, na muže. Jsem infantilní a už z toho asi nevyrostu. Nešišlám na děti, protože ty mi nijak roztomilé nepřipadnou. Naopak s dětma( i těma půlročníma) neumím jinak mluvit, než jak s dospělýma.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
U nás teda psi do postele a vůbec do ložnice nesmí, protože, přiznám se, jsem líná uklízet a nechce se mně pořád převlíkat postele. Ale jinak domů výjimečně můžou, třeba v létě, když koupeme a stříháme před výstavou, nebo v zimě, když je venku mráz.

A jestli jsem úzkostná majitelka? Tak samozřejmě, že pokud psům něco je, mažeme hned k veterináři. Rozhodně na psy ale nešišlu, jak někdo šišle na mimina, a mazlíme se tak nějak normálně podrbáním. Jinak děti všeobecně nemusím, přestože nebo spíš právě proto, že mám 3, naštěstí už dospělé, a protože to byla fuška. Vnoučata nemám a doufám, že tak brzy to nebude a když už, tak je dostanu jen občas na starost nejdřív v jejich cca 3 letech . Nesnáším teda i nevychovaný psy...hlavně ty na flexině a jak za nimi páník vlaje jak hadr na holi

Na psy resp. štěňata (do této kategorie spadá i jedna vyjímka a to je můj dospělý pes, on bude mimiňo do smrti), koťata, králíčky atd atd.. šišlám....na děti ne-prý se to nemá

Jasně, každý to má jinak, já nikdy nešišlala ani na děti :-)

Atheira napsal(a):
pane Brouček, můžete mi nějak rozumně říct, co vás tak strašně dopaluje na ženských? Ono totiž to, jestli je nebo není někdo úzkostlivý blázen kupodivu nepochází z toho, zda je muž či žena.
Shodneme se všichni asi na tom, že k přílišnému opečovávání mají tendenci tíhnout spíše ženy, nicméně není to pravidlem a není možné tedy říct, že každá žena-majitelka psa má doma Fifinku, kterou v pěti stupních nad nulou navleče do svetru a jezdí k veterináři kvůli každýmu bebínku.
A co tak vidím, naprostá většina tady takových není, jen vy to, zřejmě, nechcete vidět.
Ano, taky bych ráda nejezdila k veterináři a pouze očkovala, ale když si třeba fena pořídí zánět dělohy, tak ten zánět nezmizí jen tím, že si řeknu: přece nepojedu hned k veterináři jak hysterka.
Z vaší strany tady věčně lítaj jen nějaký urážky, ani ne tak všeobecné, jako především na stranu žen. A tak si říkám, proč? Když se vám tu snaží někdo něco vysvětlit, buď to ani nečtete a rovnou prohlásíte za blbost nebo se stejně oženete další urážkou. Je tohle fakt nutný?
Prostě někdo má psa doma, někdo ne. Funguje to stejně náhodně jako to, že někdo je holt vůl, někdo není, ale pokud budete všechny šmahem považovat za debily, domluvíte se s ostatními asi těžko.

S tím si hlavu nelámejte.

Pokud byste ale někdy měla něco konkrétního a věcného k mým postům, nebo snad přímo nějaký argument, tak klidně na mne reagujte.
Vždy se snažím také věcně odpovědět, bohužel u některých jen formálně.
Prosím ale používejte citace, vyhneme se tak neustálým debatám kolem věcí které jsem nikdy neřekl apod.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
a kdo má v posteli psa + kočky + myš ?

já tam občas mám i hady :D

Jinak psy a kočky do postele můžou na pozvání, když tam nejdou, tak spí v pelíšku a nemají s tím problém.Na psy ani kočky zvířata obecně nešišlám, nevím proč, taky s každým prdem nelítám, protože ač už nepracuju v oboru jsem veterinární technik a když už navštívíme veterinu, tak veterinář ví, že je průser se kterým si neporadím.

pan Brouček napsal(a):
S tím si hlavu nelámejte.

Pokud byste ale někdy měla něco konkrétního a věcného k mým postům, nebo snad přímo nějaký argument, tak klidně na mne reagujte.
Vždy se snažím také věcně odpovědět, bohužel u některých jen formálně.
Prosím ale používejte citace, vyhneme se tak neustálým debatám kolem věcí které jsem nikdy neřekl apod.

Tak já napíšu OT : Není to o psu, ale o papouškovi andulákovi. Stalo se na vezterině v čekárně, kde jsem čekala se psem. Přijeli manželé se zmíněným andulákem. Ani to nebyli žádní starouškové, odhaduji mezi 40 - 50 lety, ani nebyl pán gay, když přijel s manželkou. Musel odjet a nechat je tam. Manželce řekl nazdar, za hodinu vás vyzvednu. A teď to začlo : Pepíčtu pušinku pánítovi, Pepíčtu, počkej tu s paničtou a neboj se, já se vlátím, Pepíčtu, ještě pušinku, já už běžím.....A polibky klece nebraly konce - v čekárně plné lidí.

A když se vrátím ke psům : Žili u nás na sídlišti homosexuálové se psem. Jedním, druhým, třetím. Ani na jednoho nešišlali, ani jednoho neoblékali, o všechny se starali......Byli to docela normální fajn chlapi. Jen prostě žili spolu.

Naše boxerka je domácí, ale jen přízemní;)
Loznice jsou v patře a tam pes nechodi. Vicemene se zdrzujeme vsichni dole ( pubertaci uz obcas mizi nahoru 😥)
Nesmi ani na gauče, jako malou ji babicka vzala na klin do křesla a okamzite tam zacala spat. Nastesti z nej vyrostla 😁.
Ma plastovy pelech s matraci, perinou a polstarem. Porad prerovnava. Ted lezi na podložce nejmensiho dítěte. Obcas s kocourem na koberci. Kdyz sviti sluníčko, lezi na dřevě na terase. Kdyz vařím, mota se pod nohama.
Psa do postele bych nechtela (uz takhle peru 2-3pracky denně)

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

To Vám nemusí být líto. Pes si přece vybere to, co mu nejvíc vyhovuje a spaní na zemi není nic neobvyklého. Náš asi taky nejčastěji spává na holé zemi - teda na koberci. I když on má těch spacích míst milion.

Někdy spací místa nechápu. Nora celý léto spala na kačírku v okapovém chodníčku. Přímo na těch šutrech, přitom o 30 cm dál by mohla spát na perfektně pohodlný hlíně a o kousek dále na trávě.

Vůbec s obřím psem je to jednodušší, že člověk nemusí dumat nad tím, jestli by se psovi líbil pelíšek ve tvaru žraloka nebo nějaký vychytaný obleček, nejsou velikosti.

fikovnice napsal(a):
To Vám nemusí být líto. Pes si přece vybere to, co mu nejvíc vyhovuje a spaní na zemi není nic neobvyklého. Náš asi taky nejčastěji spává na holé zemi - teda na koberci. I když on má těch spacích míst milion.

jim to není líto, jenom se těch předražených věcí nemohou zbavit ;-)

Ne, že bych řešila tu blbou reklamu, jen tak dumám...Samojeda ani berňuchu teda...bych do žádného pelíšku nedostala. Samík cestuje po baráku, nejraděj spí v kuchyni na dlažbě, která topí! pak se přesune na koberec v jídelně smetanový! pak si lehne vedle na dřevěnou podlahu, která netopí a nakonec jde do vchodu, kde celkem táhne(nejsou řádně dovřené dveře)
Nejchladnější místnost z baráku je obývák (nejsou tam podlahovky ) jenže tam jde naopak málokdy, spíš jen z donucení, když ho panička naláká, protože se chce muconit

No pelíšky jsou fakty bezva....zrovna nedávno jsem jeden koupila, nic okázalého nic moc drahého...defakto molitan s potahem z jedné strany omyvatelný, z druhé strany plyšový, protože pesani vždycky na chodbě shrabou deky a spí na studený dlažbě, což se mi moc nelíbí......tak si říkám, koupím jeden na zkoušku, není to tak poddajné, takže z toho nemůžou udělat kupku uprostřed chodby....na zkoušku jsem umístila na místo, kde spí pes, jenže on okolo toho chodil, ňufal, nelíbilo se mu to....jenže já jsem hlavika, tak si říkám hodím mu na to jeho deku, aby tam měl svůj pach, než si zvykne....a nastalo "Čóro-móro"...prostě nějaký vetřelec si mu lehnul na místo a navíc se zbaběle schoval pod deku a nastal lítý boj na život a na smrt o místo na spaní....zkrátím to, pelech jsem zachránila před smrtí roztrháním.....a dala ho tedy na místečko feně, která si ale lehala na pruh (25cm) dlažby, co vedle pelechu zbyla, takže nakonec skončil v obýváku u gauče a výjimečně si tam některý ze psů lehne, když sï kouše kostičku. No a já zase nadávám a neustále jim stelu deky na místečka a pesani je opakovaně shrabávají pryč......

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
jim to není líto, jenom se těch předražených věcí nemohou zbavit ;-)

Zas jako příjemná změna, že to není na Brit

Terven napsal(a):
Zas jako příjemná změna, že to není na Brit

nechval dne před.. :-)

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
No pelíšky jsou fakty bezva....zrovna nedávno jsem jeden koupila, nic okázalého nic moc drahého...defakto molitan s potahem z jedné strany omyvatelný, z druhé strany plyšový, protože pesani vždycky na chodbě shrabou deky a spí na studený dlažbě, což se mi moc nelíbí......tak si říkám, koupím jeden na zkoušku, není to tak poddajné, takže z toho nemůžou udělat kupku uprostřed chodby....na zkoušku jsem umístila na místo, kde spí pes, jenže on okolo toho chodil, ňufal, nelíbilo se mu to....jenže já jsem hlavika, tak si říkám hodím mu na to jeho deku, aby tam měl svůj pach, než si zvykne....a nastalo "Čóro-móro"...prostě nějaký vetřelec si mu lehnul na místo a navíc se zbaběle schoval pod deku a nastal lítý boj na život a na smrt o místo na spaní....zkrátím to, pelech jsem zachránila před smrtí roztrháním.....a dala ho tedy na místečko feně, která si ale lehala na pruh (25cm) dlažby, co vedle pelechu zbyla, takže nakonec skončil v obýváku u gauče a výjimečně si tam některý ze psů lehne, když sï kouše kostičku. No a já zase nadávám a neustále jim stelu deky na místečka a pesani je opakovaně shrabávají pryč......

říkám - slámu !
možná je neshrabávají pryč, ale chcou peřinku - na sebe
krutý omyl :-)

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
říkám - slámu !
možná je neshrabávají pryč, ale chcou peřinku - na sebe
krutý omyl :-)

Jo tak to už by mi asi doma neprošlo, kdybych chodbu vystlala slámou.....to už bychom byli opravdu ve chlévě

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Jo tak to už by mi asi doma neprošlo, kdybych chodbu vystlala slámou.....to už bychom byli opravdu ve chlévě

no a co, jeden chlápek se tam i narodil !

Máme doma v domě tři feny. Dvě amstaffky a jednu cane corso. Jednu místnost mají pro sebe. Mám tam dvě klece, pro mladé feny a stará fena je na volno. Klece mám kvůli bezpečnosti jak svého domu. Tak jejich a aby neprudily moji "babku" co už je jak štěně a neustále jen spí. Jinak mají pelechy i v obýváku. Do ložnice můžou ale jen tak na otočku, v posteli je máme třeba jen o víkendu ráno cca 5 minut na pomazlení než jim nachystáme žrádlo. Na gauč můžou opět jen s námi, když nejsme doma, jsou u sebe v pokoji a v kleci. Jinak máme kotec 4x3m kde jsou přes den jaro-léto, na noc doma. Ale na jaře plánujeme štěňata a možná si jedno necháme, takže si začínám pohrávat s myšlenkou že mladí psi půjdou ven a doma zůstane jen babka.

Spoustu majitelů vhodnost pelíšků přehlíží, jako by to snad bylo pro psa nějaké omezení . Ono ale mít svůj vlastní prostor je nejen otázka pohodlí, ale pro psa také důstojnost , klidné místo, kam může odejít, když se cítí mrzutý, je nemocný, chce být v klidu, sám apod. Hlavně ale psovi pomáhá pochopit povel na místo, což usnadňuje psovi vydržet čekat o samotě bez vyštěkávání, nepronásledovat vás všude po bytě aj.

Zvířata miluju. Ale když přijdu k někomu, kdo nechava psy chodit na gauč volně dle jejich libosti, štítím se si tam sednout. Všude chlupy a slinty a po pravdě to v takových bytech to zrovna vábně nevoní. Podlahu umyjete, gauč těžko. Navíc si úplně nepotrpím na stavění zvířat na roveň lidem a připadám si jako blbec, když si nemam kam sednout, protože tam leží pes. Takže do takových rodin se na návštěvy nehrnu a nejsem úplně v pohodě je zvát ani k nám, protože tihle lidi často nerespektují, že u nás psi na gauč nesmí. A i pro ty psy to není snadné pochopit, logicky. Do postele jsem psa párkrát vzala, vydržela tam se mnou chvíli a radši seskočila a lehla si dolů. Teď budeme pořizovat psa pro syna, brát ho do postele bude čistě jeho rozhodnutí, ale povlečení se dá prát, takže obecně mi postel vadí míň, než ten gauč. Se svou postelí ať si syn dělá co chce, ve zbytku domu určuju pravidla ja :)

Vonhil napsal(a):
Zvířata miluju. Ale když přijdu k někomu, kdo nechava psy chodit na gauč volně dle jejich libosti, štítím se si tam sednout. Všude chlupy a slinty a po pravdě to v takových bytech to zrovna vábně nevoní. Podlahu umyjete, gauč těžko. Navíc si úplně nepotrpím na stavění zvířat na roveň lidem a připadám si jako blbec, když si nemam kam sednout, protože tam leží pes. Takže do takových rodin se na návštěvy nehrnu a nejsem úplně v pohodě je zvát ani k nám, protože tihle lidi často nerespektují, že u nás psi na gauč nesmí. A i pro ty psy to není snadné pochopit, logicky. Do postele jsem psa párkrát vzala, vydržela tam se mnou chvíli a radši seskočila a lehla si dolů. Teď budeme pořizovat psa pro syna, brát ho do postele bude čistě jeho rozhodnutí, ale povlečení se dá prát, takže obecně mi postel vadí míň, než ten gauč. Se svou postelí ať si syn dělá co chce, ve zbytku domu určuju pravidla ja :)

Tak my mame na gauci deky, které se taky daji prát, prijde mi to úplně stejné jako prostěradlo v posteli. Ale pokud nekomu vadí pes na gauci, tak at ho tam nepouští, jeho věc. A ze by byl v bytě cítit pes vic jen kvuli tomu ze chodí na gauc? To je blbost ne 😁 Deky minimálně dvakrát tydne peru.

marcelaamax napsal(a):
Tak my mame na gauci deky, které se taky daji prát, prijde mi to úplně stejné jako prostěradlo v posteli. Ale pokud nekomu vadí pes na gauci, tak at ho tam nepouští, jeho věc. A ze by byl v bytě cítit pes vic jen kvuli tomu ze chodí na gauc? To je blbost ne 😁 Deky minimálně dvakrát tydne peru.

Mám to stejně tak....deky, který se perou nonstop dokola.....jo asi by to bylo doma hezčí a upravenější bez těch dek, ale já chci psy na gauči. Co se týče návštěv, tak my jsme zvyklý sedávat u stolu v kuchyni....popř. pokud je počasí, tak venku....návštěvy u mě počítaj s tím, že mám dvě velké chlupaté bestie, které i dokonce slintají, takže ke mě nechoděj načančaný a pokud by byl zájem usednout na gauč, tak mám v záloze čistou deku, kterou aktuálně použiju....když máme návštěvu, která usedne na gauč, tak pesani na gauč nesmí..........
Pokud to někomu vadí, tak k nám chodit nemusí, rozhodně nebudu mít psy v režimu, který mi nevyhovuje jen proto, že by se u mě někdo necítil dobře...
Jinak samozřejmě nic proti lidem, kde pes na gauč a do postele nesmí, myslím, že to je každého věc.....pes tím určitě netrpí, obzvlášť, když je učen odmala, že gauč je tabu.
Jinak pokud se na gauči roztahuje pes a já přijdu a nemám si kam sednout, tak si jako blbec nepřipadám....za prvé pes většinou "moje místo" uvolní, když vidí, že se jdu vyvalit na gauč a pokud ne, tak se stačí zeptat.. "a já si sednu kam??"....pesani ale prvoplánově gauče nevyhledávají, gauč bez jejich člověka je pro ně nezajímavý...

Dovolím si nesouhlasit s tím, že gauč je pro psa bez jeho člověka nezajímavý. Pokud je náš kavkazí jinoch výjimečně vpuštěn domů, vyrazí rovnou na gauč a je mu uplně jedno, jestli tam někdo je. Je přesvědčen, že se jedná o trampolínu, vybavenou navíc bezva polštáři, které lze ještě žvýkat v průběhu hopsání. Pouze ležet je ochoten v případě, že s ním polštář vyměníme za vepřovou nohu. Jak ale vypadá ten gauč po konzumaci té pacičky asi není třeba popisovat

TyVed napsal(a):
Dovolím si nesouhlasit s tím, že gauč je pro psa bez jeho člověka nezajímavý. Pokud je náš kavkazí jinoch výjimečně vpuštěn domů, vyrazí rovnou na gauč a je mu uplně jedno, jestli tam někdo je. Je přesvědčen, že se jedná o trampolínu, vybavenou navíc bezva polštáři, které lze ještě žvýkat v průběhu hopsání. Pouze ležet je ochoten v případě, že s ním polštář vyměníme za vepřovou nohu. Jak ale vypadá ten gauč po konzumaci té pacičky asi není třeba popisovat

😂 Tak u nas taky leží pes na gauci i sám, jak kdy. Ale když třeba vytiram tak lezi na gauči a pozoruje. A dost casto je natažený pres gauc nebo křeslo a kouka z okna a nebo se taky na opěradlo gauce postaví 😂

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

TyVed napsal(a):
Dovolím si nesouhlasit s tím, že gauč je pro psa bez jeho člověka nezajímavý. Pokud je náš kavkazí jinoch výjimečně vpuštěn domů, vyrazí rovnou na gauč a je mu uplně jedno, jestli tam někdo je. Je přesvědčen, že se jedná o trampolínu, vybavenou navíc bezva polštáři, které lze ještě žvýkat v průběhu hopsání. Pouze ležet je ochoten v případě, že s ním polštář vyměníme za vepřovou nohu. Jak ale vypadá ten gauč po konzumaci té pacičky asi není třeba popisovat

Možná proto, že to je "výjimečně" ....našim už to asi tak "úžo" nepřijde, ale je fakt, že synátor už párkrát "nachytal" psa, že pěkně spí na gaučíku s hlavinkou na polštáři. Feňule nee, ta se rovnou odebéře do ložnice a rozvalí se v posteli

marcelaamax napsal(a):
😂 Tak u nas taky leží pes na gauci i sám, jak kdy. Ale když třeba vytiram tak lezi na gauči a pozoruje. A dost casto je natažený pres gauc nebo křeslo a kouka z okna a nebo se taky na opěradlo gauce postaví 😂

Já myslela, že máte psa a on je to horolezec

"Pokud to někomu vadí, tak k nám chodit nemusí, rozhodně nebudu mít psy v režimu, který mi nevyhovuje jen proto, že by se u mě někdo necítil dobře..."
Přesně, každý to má, jak mu to vyhovuje a zve si takové návštěvy, které se v takovém prostředí cítí dobře.

Mám švýcaráka a domů sice může, ale postel i gauč jsou zakázaný oblasti, když je doma, má přichystaný pelíšek. S kočkou je to horší, ta si spí kde chce, takže v posteli, na gauči, na mě.. :D

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
no a co, jeden chlápek se tam i narodil !

TyVed napsal(a):
Dovolím si nesouhlasit s tím, že gauč je pro psa bez jeho člověka nezajímavý. Pokud je náš kavkazí jinoch výjimečně vpuštěn domů, vyrazí rovnou na gauč a je mu uplně jedno, jestli tam někdo je. Je přesvědčen, že se jedná o trampolínu, vybavenou navíc bezva polštáři, které lze ještě žvýkat v průběhu hopsání. Pouze ležet je ochoten v případě, že s ním polštář vyměníme za vepřovou nohu. Jak ale vypadá ten gauč po konzumaci té pacičky asi není třeba popisovat

Souhlasím s Vámi. U nás je to dokonce tak, že pes si občas zabere gauč. A chce-li mít klid a přilehne někdo k němu (víceméně jedno kdo), tak občas velmi znechuceně seskočí a jde chrnět jinam :-).

Naši byli v posteli jako štěňátka,teď už je do bytu neberem.V noci jsou zavření v kotci,přes den většinou leží na verandě v křeslech-máme tam taková stará křesla kam si můžem sednout v zahnojených hadrech a pít kafe.A teda pokládám za úplnou samozřejmost,že když pes vidí že si chci sednout automaticky seskočí a uvolní mi místo.Jezevčík občas dělá že nevidí,ale stačí říct vyzmiz nebo mlasknout a zkydne.Kocoura taky máme jen venkovního,ale předchozí spával v posteli roky.