Plemeno do bytu pro začátečníka

Popravdě u toho mě odrazuje srst a vše s tím spojené, proto bych spíš radši krátkosrsté plemeno.

" A povaha aspoň pro mne taky nic moc."
no jo, "pro mne", ale co pro zadavatelku?
Ta v tomto ohledu (nejen) nenapsala ani to pověstné ň.
a vybírat podle vzhledu je.......

No taky mi chybí nějaké požadavky na povahu a temperament.....pes, co se mi líbí je sice fajn, ale třeba když jsem lenoch líná a líbí se mi bordera, tak to prostě fungovat nebude.

Začnime týmto: Čo môžete psovi ponúknuť?(ako dlho bude na prechádzkach,bude s vami chodit na túry(ak ano ake dlhe),má, sa o neho kto postarat ked budete preč/chora,ako dlho bude sám doma,akú od neho chcete poslušnosť,máte doma iné zviera,kolko ste ochotná do psa investovat(krmivo,srst,veterina),budete s nim chodit na nejake psie športy(ak ano ake)-a uvedomte si ze kratke chlpy sa nerovnaju menej roboty so srstou ale rovnaju sa zapichnutou srstou ktoru budete musiet vyberat ručne alebo vysávačom na max).Taktiež aky sposob vycviku chcete použiť?(niektore psy su citlivejsie ako ine)atd atd Jednoducho sa nam rozpiste aby sme vam vedeli viac poradiť.

třeba se bude hodit
https://www.ifauna.cz/psi/clanky/r/detail/8105/bily-svycarsky-ovcak/

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
" A povaha aspoň pro mne taky nic moc."
no jo, "pro mne", ale co pro zadavatelku?
Ta v tomto ohledu (nejen) nenapsala ani to pověstné ň.
a vybírat podle vzhledu je.......

Úplně nerozumím tomu, co je na tom špatného, jdu si vybrat zvířecího partnera na pokud možno delší dobu a ráda bych, aby se mi líbil. :) Každý jsme nějaký.

Himmy napsal(a):
Úplně nerozumím tomu, co je na tom špatného, jdu si vybrat zvířecího partnera na pokud možno delší dobu a ráda bych, aby se mi líbil. :) Každý jsme nějaký.

ano tak vzhled je důležitý ale povaha určitě taky hraje svou roli. Taky bych si nevybrala psa který se mi vzhledově nelíbí i když by měl super povahu
a jsou i tací kteří se mi líbí a chtěla bych je ale jsem soudná a vím že na ně nemám .....(nemyslím peníze)

GAELLE napsal(a):
ano tak vzhled je důležitý ale povaha určitě taky hraje svou roli. Taky bych si nevybrala psa který se mi vzhledově nelíbí i když by měl super povahu
a jsou i tací kteří se mi líbí a chtěla bych je ale jsem soudná a vím že na ně nemám .....(nemyslím peníze)

Právě proto jsem oželela ČSV a pitbulla.

OOO napsal(a):
Začnime týmto: Čo môžete psovi ponúknuť?(ako dlho bude na prechádzkach,bude s vami chodit na túry(ak ano ake dlhe),má, sa o neho kto postarat ked budete preč/chora,ako dlho bude sám doma,akú od neho chcete poslušnosť,máte doma iné zviera,kolko ste ochotná do psa investovat(krmivo,srst,veterina),budete s nim chodit na nejake psie športy(ak ano ake)-a uvedomte si ze kratke chlpy sa nerovnaju menej roboty so srstou ale rovnaju sa zapichnutou srstou ktoru budete musiet vyberat ručne alebo vysávačom na max).Taktiež aky sposob vycviku chcete použiť?(niektore psy su citlivejsie ako ine)atd atd Jednoducho sa nam rozpiste aby sme vam vedeli viac poradiť.

Až nebude požadovat 24hodinový dozor, tak by byl sám doma max. 9h, možná ani to ne, záleží na domluvě se spolubydlícími (kteří si zase chtějí pořídit kotě).
Túry ne, procházky jak dlouho bude potřebovat, to samé cvičení nebo sporty, v tomto směru se nebráním ničemu, spíš mi jde o to, abych to jako naprostý amatér zvládla a raději bych tím pádem klidnější ne moc dominantní povahu.
Investovat do něj můžu a hodlám vše, jelikož kromě sebe samé se nemusím o nikoho dalšího starat.

Himmy napsal(a):
Až nebude požadovat 24hodinový dozor, tak by byl sám doma max. 9h, možná ani to ne, záleží na domluvě se spolubydlícími (kteří si zase chtějí pořídit kotě).
Túry ne, procházky jak dlouho bude potřebovat, to samé cvičení nebo sporty, v tomto směru se nebráním ničemu, spíš mi jde o to, abych to jako naprostý amatér zvládla a raději bych tím pádem klidnější ne moc dominantní povahu.
Investovat do něj můžu a hodlám vše, jelikož kromě sebe samé se nemusím o nikoho dalšího starat.

Doporučila bych Vám spíše společenské plemeno typu shih-tzu, papillon, brabantík, apod. Akorát nevím, zda je to sorta dle Vašeho gusta.

No být vámi, udělám to zhruba nějak takto. Vytipuji si plemena, která se mi líbí jak vzhledově, tak povahou, sepíšu si nějaký seznam a najdu si solidní chovatelské stanice, kterým nebude vadit nezávazná návštěva, naopak uvítají zájem o plemeno. Okouknu různé psí akce, výstavy, kde by se ta konkrétní plemena měla vyskytovat a udělám si o těch psech obrázek osobně.
Jsou lidi, kteří jsou začátečníci a zvládnou takřka jakékoliv plemeno, jelikož pro práci se zvířaty mají cit...potom jsou lidi, co jim šéfuje i čivava. Tady vám může každý doporučit co chce, ale pokud se vám ten pes nelíbí a pokud ty psy neznáte osobně, je to takové o ničem. Chovatel má doma většinou víc, než jednoho psa, většinou tam jsou psi různého stáří a trochu odlišných povah, řekne vám jaké vyžití plemeno potřebuje, co se psy dělá on, atd atd...
Mám známou, co se jí na obrázcích a videích strašně líbil ČSV, ale v reálu, když tohle plemeno potkala, zjistila, že z nich naživo má hodně respekt, který není zas tak daleko od strachu...nejspíš by to dopadlo hrozně, kdyby si pořídila psa, ze kterého bude nejistá.
Jestli nemáte konkrétní představu o tom, co přesně chcete se psem dělat a jak fungovat (což většinou člověk, který psa neměl, nemá), tak bych si opravdu vytipovala několik plemen, snažila se o nich zjistit co nejvíc, potkala psy naživo a rozhodla se až po důkladnějším průzkumu. Pokud nevíte, kde třeba začít, tak je dobré si třeba zapůjčit nějaký kompletní atlas psích plemen, pročíst si charakteristiku a dále hledat na internetu už info o tom konkrétním plemeni. Většinou jsou pod nějakým klubem, kde máte vypsané i aktivní chovatelské stanice, případně jsou skupiny přímo na fb zaměřené na konkrétní plemena. Ale to je postup pro případ, že nechcete psa příští týden, vyžaduje to čas.

Ještě teda edit: pokud si vyberete nějaké plemeno, které vás okouzlí vzhledem a bude povahou pro vás TOP, určitě bych si vzala štěně z nějaké kvalitní chovatelské stanice, kde jim jde o zdraví a dobré povahy psů, protože si nakonec pořídíte něco jako to plemeno bez PP a zjistíte, že to je úplně jiný pes...jak vzhledově, tak většinou povahově. Navíc u dobrého chovatele máte možnost kdykoliv konzultovat jakýkoliv problém, ať už zdravotní, tak výchovný, nebo vám rád pomůže i s výběrem vhodného sportu, aktivity pro psa, atd atd...

na druhou stranu s tím respektem naživo...


když jsme kdysi úplně poprvý viděla mámu od první naší feny, taky mi teda přišla strašlivě velká a hodně respekt.

Aida byla o pár centimetrů větší. Niky byla o fous větší než Aida.

A Nora...je velikostní kategorie sama o sobě a teď mi většina psů připadá malá.

Himmy napsal(a):
Až nebude požadovat 24hodinový dozor, tak by byl sám doma max. 9h, možná ani to ne, záleží na domluvě se spolubydlícími (kteří si zase chtějí pořídit kotě).
Túry ne, procházky jak dlouho bude potřebovat, to samé cvičení nebo sporty, v tomto směru se nebráním ničemu, spíš mi jde o to, abych to jako naprostý amatér zvládla a raději bych tím pádem klidnější ne moc dominantní povahu.
Investovat do něj můžu a hodlám vše, jelikož kromě sebe samé se nemusím o nikoho dalšího starat.

Nevím, kdy přijde do domácnosti kotě a kdy štěně....pokud bude štěndo dřív, tak bych se ho snažila socializovat i s kočkama.

Víte šlechtí vás, že se chcete přizpůsobit pejskovi, co se pohybu a vyžití týče, ale přeci jen bych se zamyslela, co chci já....jak já si představuju život se psem.
Jsem aktivní, chtěla bych dělat se psem nějakej sport, tak si pořídím aktivní plemeno, co rádo "něco" dělá nebo sice ráda chodím do přírody, ale nechci se ničemu cíleně věnovat, tak si pořídím plemeno, co mu budou procházky stačit a nemusím vymýšlet žádný bejkárny.

Jako nevím jestli je to váš šálek kávy, je fakt že ze středních plemen mě opravdu napadá jenom pudl, střední popř. velký knírač (tam je otázka, jak si kdo představuje středního psa, mě připadají malí moji psi a to maj přes 70 cenťáků v kohoutku), potom chodský pes a velcí špicové, pak možná ještě erdel a kolie.

Kdyby vám exteriérově líbili zlaťáci a nebo flati, tak jukněte jestli by povahově nevyhovovali.

Dřív bych vám s naprostým klidem doporučila NO, byli to dle mého soudu naprosto univerzální psi, ale dneska je plemeno rozdělené na exteriáky, do těch bych nešla vůbec a na pracáky a tam se přiznám, že si neumím představit, co to povahově přesně obnáší.

- možná ani to ne, záleží na domluvě
se spolubydlícími . . .

Jen se zeptám.
Jste ve svém nebo někde zatím ?
""""""""""""""""""""""""

- jdu si vybrat zvířecího partnera na pokud možno delší dobu

Psy se dávají často pryč v 5 - 6 letech . . . .

rapotacka11 napsal(a):
- možná ani to ne, záleží na domluvě
se spolubydlícími . . .

Jen se zeptám.
Jste ve svém nebo někde zatím ?
""""""""""""""""""""""""

- jdu si vybrat zvířecího partnera na pokud možno delší dobu

Psy se dávají často pryč v 5 - 6 letech . . . .

Dělá to na mě podobný dojem.
K zadavatelce : Počítáte s tím, že i budoucího partnera si budete vybírat s ohledem na psa ?
Omlouvám se, ale : Teď chcete psa, za rok se budete chtít vdávat a za tři roky mít děti. Počítáte tam všude se psem? Mě přijde, že je pes jen momentální záplata na prázdné místo v životě.
S ohledem na to, bych vám doporučila menší, relativně sportovní plemeno : střední pudl, king charles španěl( je to špatně napsané), brabantík, bostonský terier i "motýlek". Všechno jsou to plemena, která by nemusela dělat problém ani spolubydlícím ani později.....

Přece není problém pořídit si psa i když nejsem ve svém. Stačí ho mít na seznamu priorit mezi prvními příčkami. Pokud má clovek dost zodpovědnosti, zvládne psa i se skolou, prací a tak, aby pes nestradal a byl spokojený.

Himmy napsal(a):
Dobrý den, poprosila bych o radu, jaké plemeno si pořídit, když bydlím v bytě a nemám se psy vůbec žádné zkušenosti?
Uvědomuji si, že štěně vyžaduje obrovskou péči, ale na psa z útulku si netroufám kvůli nejistému původu a s tím souvisejícími zdravotními problémy.
Jsem ochotna být se štěnětem alespoň ten první půlrok neustále a i poté mu věnovat všechen svůj čas, případně zajistit, aby byl doma sám co nejméně.
Líbí se mi středně velká plemena s protáhlým čumákem a ideálně kratší srstí.
Zaujal mě BŠO, ale toho mi zatím tak nastejno doporučují i vymlouvají.

Ještě bych na Vašem místě uvažovala o krátkosrsté kolii. To nejsou moc velcí psi, feny mají do dvaceti kil, povahově bývají jemné, neagresivní. Rády spolupracují s člověkem, agility, pasení, obedience a podobné aktivity jistě ocení. Většina z nich ovšem nevynikne při sportovním výcviku, speciálně při obraně. Taky způsob výcviku se musí přizpůsobit jejich povaze, určitě nesnesou tvrdé metody. A mají krásné dlouhé hlavy . Nevýhoda - hodně z těch které znám jsou ukecané, a to fakt dost.

Ja bych taky vybrala něco menšího, líbí se mi ten papilon, boston, pudl, nějaký menší stěně vořešidlový, jorksir (fajn sportak, když se z něj nedělá panenka) nebo třeba můj oblibenec welsh corgi.
Mam většího psa, celkem aktivního a jsem asi dost ve stejné fázi života jako vy a je to sakra náročný být na takového psa sama. Skloubit práci, školu, brigádu, sociální zivot, běžné životní starosti (dojit na nakup, na poštu, atp.), sport a psa, dá sakra zabrat. Navíc, když onemocníte a máte doma potvoru, která je zvyklá na dlouhé procházky. Spolubydleni a pes, je fajn, ze jste našla lidi a kterými to jde, ja se o něj nakonec ani nepokusila, protože to většinou moc dohromady nejde a ja se nerada s někým dohaduju, no a spolubydlící se mění. Bydlím sama (a proto zas brigáda). Pes je pořád top priorita, ale potřebovala bych aby měl den tak jednou tolik hodin.

Vipet

Osobně bych dala jako kritérium psa kterého fyzicky zvládnete, kdyby jste musela třeba nosit (ze zdravotních důvodů).

Evv napsal(a):
Osobně bych dala jako kritérium psa kterého fyzicky zvládnete, kdyby jste musela třeba nosit (ze zdravotních důvodů).

A proč? To by si skoro nikdo nemohl pořídit třeba bernardýna , ale i řadu jiných plemen...

Z mého pohledu je to speciálně do bytu mnohem praktičtější. //Znám psy co mají problémy s pohybem a určitě pro ně nejsou schody několikrát za den přínosem.

Nechci zadavatelku strašit :D

Evv napsal(a):
Z mého pohledu je to speciálně do bytu mnohem praktičtější. //Znám psy co mají problémy s pohybem a určitě pro ně nejsou schody několikrát za den přínosem.

Nechci zadavatelku strašit :D

Jsou přece i byty, do nichž není potřeba překonávat schody, protože mají výtah. Naopak, i do rodinného domku může být schodů fůra...

fikovnice napsal(a):
A proč? To by si skoro nikdo nemohl pořídit třeba bernardýna , ale i řadu jiných plemen...

Mockrát jsem byla ráda, že své psy unesu - a nešlo zrovna o schody. O současné psici to neplatí, ale naštěstí to zatím nebylo potřeba.
Btw : Zmoklý bernardýn v garsonce.......to musí být paráda :-))

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Mockrát jsem byla ráda, že své psy unesu - a nešlo zrovna o schody. O současné psici to neplatí, ale naštěstí to zatím nebylo potřeba.
Btw : Zmoklý bernardýn v garsonce.......to musí být paráda :-))

Kdyby bylo jedním z kritérií pro pořízení psa to, jestli ho dotyčný unese, tak by si nikdo nemohl pořídit již zmíněného bernardýna, neměckou dogu, kavkaze, ale i NO, BŠO, a řadu dalších plemen. A nemusí to souviset s bydlením v bytě ani v domě.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Kdyby bylo jedním z kritérií pro pořízení psa to, jestli ho dotyčný unese, tak by si nikdo nemohl pořídit již zmíněného bernardýna, neměckou dogu, kavkaze, ale i NO, BŠO, a řadu dalších plemen. A nemusí to souviset s bydlením v bytě ani v domě.

Přesně tak!
Jinak náš vestaj váží 16kg a když jej mám třeba přenést do auta, dělá mi to problém....protože nemocná páteř. Ale to je výjimečná situace, kdy jej nesu v rukou. A jak píše "Balu", snad v panelácích jsou výtahy, a když ne, tak to bych se spíš bála o menší plemena - krátkonohá typu jezevčík, apod.
Zadavatelce bych nicméně doporučila spíše společenské plemeno - však tu máme třeba šťastnou majitelku papillonka ("ChameleonHugo" ), ten psík je úžasný, a myslím, že nemusí být pro začátečníka nějak náročný. Ale asi tu nikdo neznáme nějaké požadavky slečny, co se psem hodlá dělat, atd. Tak je to jen takový můj soukromý tip.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Mockrát jsem byla ráda, že své psy unesu - a nešlo zrovna o schody. O současné psici to neplatí, ale naštěstí to zatím nebylo potřeba.
Btw : Zmoklý bernardýn v garsonce.......to musí být paráda :-))

Tak on jakýkoliv zmoklý, špinavý pes (hlavně větších rozměrů) v bytě, nebo klidně i domě je paráda, ale tak předpokládám, že ho majitel osuší/vykoupe/vyfénuje/cokoliv a nenechá ho doma mokrého a smradlavého...
Podle mě může být v bytě/domě - prostě uvnitř jakýkoliv pes (jasný, asi bych vynechala třeba pastevce), pokud se mu majitel dostatečně věnuje venku...tomu psu bude asi většinou jedno, jestli v klidové době odpočívá v kotci, na gauči, v pelechu, nebo venku.

Já osobně bych si třeba malého psa asi nikdy nepořídila, to už bych raději zůstala u koček...Jediný menší psík, který se mi jakž takž líbí, je asi vipet...všechno ostatní už je střední, nebo velké...ale než něco velikosti jork, tak asi raději nic...nemám k těm malým psům zrovna velké sympatie a doma bych to nechtěla :,D...

Já bych spíš problém viděla v budoucnu ve spolubydlících, ale záleží, jestli to jsou bližší kamarádi, nebo jen random lidi, se kterými slečna bydlí...On totiž v dnešní době si sám zaplatit nájem, nebo pořídit rovnou hypotéku nezvládne skoro nikdo, pokud nemá bohaté rodiče, nebo fakt dobře placenou práci. S partnerem, nebo s kamarádkou, se kterou bydlíte je už všechno o dost jednodušší, pokud jsou ochotní se psem či jiným zvířetem pomoct, když bude třeba. Ale ono stačí, když má třeba jen ve stejném městě někoho, kdo jí pomůže a eventuálně by psa vyvenčil, kdyby nemohla zrovna sama.

Nejdůležitější otázka je, co pro vás pes znamená a jestli mu jste ochotna obětovat skoro veškerý volný čas a v případě problémů nedáte psa pryč, ale budete je řešit tak, aby pes zůstal s vámi, i když by to znamenalo třeba hledat si jinou práci, jiné bydlení, jiného partnera, nejezdit na dovolenou (nebo přizpůsobit dovolené a výlety psovi), atd atd...

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Tak on jakýkoliv zmoklý, špinavý pes (hlavně větších rozměrů) v bytě, nebo klidně i domě je paráda, ale tak předpokládám, že ho majitel osuší/vykoupe/vyfénuje/cokoliv a nenechá ho doma mokrého a smradlavého...
Podle mě může být v bytě/domě - prostě uvnitř jakýkoliv pes (jasný, asi bych vynechala třeba pastevce), pokud se mu majitel dostatečně věnuje venku...tomu psu bude asi většinou jedno, jestli v klidové době odpočívá v kotci, na gauči, v pelechu, nebo venku.

Já osobně bych si třeba malého psa asi nikdy nepořídila, to už bych raději zůstala u koček...Jediný menší psík, který se mi jakž takž líbí, je asi vipet...všechno ostatní už je střední, nebo velké...ale než něco velikosti jork, tak asi raději nic...nemám k těm malým psům zrovna velké sympatie a doma bych to nechtěla :,D...

Já bych spíš problém viděla v budoucnu ve spolubydlících, ale záleží, jestli to jsou bližší kamarádi, nebo jen random lidi, se kterými slečna bydlí...On totiž v dnešní době si sám zaplatit nájem, nebo pořídit rovnou hypotéku nezvládne skoro nikdo, pokud nemá bohaté rodiče, nebo fakt dobře placenou práci. S partnerem, nebo s kamarádkou, se kterou bydlíte je už všechno o dost jednodušší, pokud jsou ochotní se psem či jiným zvířetem pomoct, když bude třeba. Ale ono stačí, když má třeba jen ve stejném městě někoho, kdo jí pomůže a eventuálně by psa vyvenčil, kdyby nemohla zrovna sama.

Nejdůležitější otázka je, co pro vás pes znamená a jestli mu jste ochotna obětovat skoro veškerý volný čas a v případě problémů nedáte psa pryč, ale budete je řešit tak, aby pes zůstal s vámi, i když by to znamenalo třeba hledat si jinou práci, jiné bydlení, jiného partnera, nejezdit na dovolenou (nebo přizpůsobit dovolené a výlety psovi), atd atd...

"Nejdůležitější otázka je, co pro vás pes znamená a jestli mu jste ochotna obětovat skoro veškerý volný čas a v případě problémů nedáte psa pryč, ale budete je řešit tak, aby pes zůstal s vámi, i když by to znamenalo třeba hledat si jinou práci, jiné bydlení, jiného partnera, nejezdit na dovolenou (nebo přizpůsobit dovolené a výlety psovi), atd atd... "

Toto do kamene tesat! Však už Malý Princ věděl, že "navždy jsi zodpovědný za toho, kdo jsi k sobě připoutal!"

Já mám tři kočky a o delší dovolené si už můžu nechat jen zdát. Max. tak na 3 dny a to jen, když seženu hlídání nebo aspoň někdo z přátel přijde nakrmit, vyčistit záchody...
Společenský život jsem omezovat nemusela, ale v mém věku je to stejně už jen občas o návštěvě kina, ev. divadla, no a cca 1x za týden až 2 návštěva hospůdky, třeba v létě na pivko s přáteli. A to vím, že kočky v poho přečkají. Jinak je ale zvíře samozřejmě závazek, povinnost a pro mě konkrétně jsou to prostě parťáci na úrovni lidí!

fikovnice napsal(a):
"Nejdůležitější otázka je, co pro vás pes znamená a jestli mu jste ochotna obětovat skoro veškerý volný čas a v případě problémů nedáte psa pryč, ale budete je řešit tak, aby pes zůstal s vámi, i když by to znamenalo třeba hledat si jinou práci, jiné bydlení, jiného partnera, nejezdit na dovolenou (nebo přizpůsobit dovolené a výlety psovi), atd atd... "

Toto do kamene tesat! Však už Malý Princ věděl, že "navždy jsi zodpovědný za toho, kdo jsi k sobě připoutal!"

Já mám tři kočky a o delší dovolené si už můžu nechat jen zdát. Max. tak na 3 dny a to jen, když seženu hlídání nebo aspoň někdo z přátel přijde nakrmit, vyčistit záchody...
Společenský život jsem omezovat nemusela, ale v mém věku je to stejně už jen občas o návštěvě kina, ev. divadla, no a cca 1x za týden až 2 návštěva hospůdky, třeba v létě na pivko s přáteli. A to vím, že kočky v poho přečkají. Jinak je ale zvíře samozřejmě závazek, povinnost a pro mě konkrétně jsou to prostě parťáci na úrovni lidí!

Zas rychleji píšu než myslím.
"...odpovědný za toho, koho jsi k sobě připoutal!" A i tak ta citace je možná nepřesná, lovila jsem ji z hlavy - mám toto "pravidlo" či jak to nazvat moc ráda.

Himmy napsal(a):
Až nebude požadovat 24hodinový dozor, tak by byl sám doma max. 9h, možná ani to ne, záleží na domluvě se spolubydlícími (kteří si zase chtějí pořídit kotě).
Túry ne, procházky jak dlouho bude potřebovat, to samé cvičení nebo sporty, v tomto směru se nebráním ničemu, spíš mi jde o to, abych to jako naprostý amatér zvládla a raději bych tím pádem klidnější ne moc dominantní povahu.
Investovat do něj můžu a hodlám vše, jelikož kromě sebe samé se nemusím o nikoho dalšího starat.

V tomto súhlasím so sardullah určte si PRESNE čo očakávate a čo by ste naopak nezvládli.Predpokladám že chodite do školy(?) a tak sa budete musieť učiť(na skúšky atd) co niekedy zaberie viac času než by ste chceli.Lebo povedať že: "procházky jak dlouho bude potřebovat, to samé cvičení nebo sporty, v tomto směru se nebráním ničemu".-je veľmi všeobecné a nejasné. Čo keď váš pes bude potrebovat denne pásť ovce aspoň 2hodinky-nebude to problém? A prechádzok by aktívny pes potreboval oveľa viac než klasických 3-4 ak by ste mu nedopriali vyžitie sa aj po mentálnej stránke.Skrátka musíte si ujasnit priority a co je nad vaše sily.Medzi ľahko cvičiteľné a nedominantné psy zaraďujem:
Chodský pes(primerane aktívny,veľa chlpov,plzne)
Zlatý retriever(tiež plzne,dobre vyberat chovku)
Pudel(podla mňa výborný spoločníci,neplzne,vždy
veselý)
Labrador(dobrá chovka,chlpy sú pozapichované
všade)
Šeltia(veselý učenlivý pes,veľa chlpov-plzne)
Bišon,maltézák(veselé guličky,veľmi málo plznú)
Bostonský teriér(možno troška náročnejšie na výchovu-v porovnaní vyssie-ale nie až tak veľ aby ho !zodpovedny! začiatočník nezvládol)
Čínsky chocholatý pes(čistotný,maznavý,s chlpmi
nie sú problémy)

Děkuji všem za reakce a rady. :) Rozhodla jsem se pro Choďáka. Jsem teď v kontaktu se dvěma chovatelskými stanicemi a popsala jim svou situaci a ani jedna nevidí v bytě problém. Navíc mi dají kontakt na další majitele, abych v tom nebyla úplně sama.
Teď se akorát rozhoduju, zdali si štěňátko vzít na konci prosince, anebo začátek února, ale spíš to vidím na tu druhou možnost.
Ještě se chci zeptat, co všechno musím mít zařízené, než pejsek přijde do nového domova. Nemám na mysli materiální věci, jako spíš "papírování" typu přihlásit ho na úřadě, najít si veterináře apod.

Himmy napsal(a):
Děkuji všem za reakce a rady. :) Rozhodla jsem se pro Choďáka. Jsem teď v kontaktu se dvěma chovatelskými stanicemi a popsala jim svou situaci a ani jedna nevidí v bytě problém. Navíc mi dají kontakt na další majitele, abych v tom nebyla úplně sama.
Teď se akorát rozhoduju, zdali si štěňátko vzít na konci prosince, anebo začátek února, ale spíš to vidím na tu druhou možnost.
Ještě se chci zeptat, co všechno musím mít zařízené, než pejsek přijde do nového domova. Nemám na mysli materiální věci, jako spíš "papírování" typu přihlásit ho na úřadě, najít si veterináře apod.

Myslím, že Choďák je dobrá volba!

Himmy napsal(a):
Děkuji všem za reakce a rady. :) Rozhodla jsem se pro Choďáka. Jsem teď v kontaktu se dvěma chovatelskými stanicemi a popsala jim svou situaci a ani jedna nevidí v bytě problém. Navíc mi dají kontakt na další majitele, abych v tom nebyla úplně sama.
Teď se akorát rozhoduju, zdali si štěňátko vzít na konci prosince, anebo začátek února, ale spíš to vidím na tu druhou možnost.
Ještě se chci zeptat, co všechno musím mít zařízené, než pejsek přijde do nového domova. Nemám na mysli materiální věci, jako spíš "papírování" typu přihlásit ho na úřadě, najít si veterináře apod.

Na úřadě se pes přihlašuje až když ho máte doma, veterináře si můžete obhlídnout dopředu, jak mají ordinační hodiny, reference a tak. Taky je dobrý nastudovat si místní vyhlášku nebo vyhlášky míst, kde se se psem budete vyskytovat, abyste věděla, kde musí být pes na vodítku a kde je možný ho pustit.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Jsou přece i byty, do nichž není potřeba překonávat schody, protože mají výtah. Naopak, i do rodinného domku může být schodů fůra...

A pak se stane, že výtah nejede - v některých domech běžná věc i víc než 24 hodin- a psa nevyvenčíte.
Je to o úhlu pohledu. Momentálně mám psa 10 kg, snesla bych teda i většího , líbí se mi někteří střeďáci anebo i lehčí větší psi. Do psa nad 20 kg bych ale nešla, ono nejde jen o ty schody. Může se stát cokoliv. Pes může zkolabovat na vycházce v přírodě (vím o takových), může být z jakéhokoliv důvodu nemohoucí ... potřebuju psa, kterého v případě nouze donesu do auta či kamkoliv.
Menší psi mi vyhovujou i z důvodu, že obvykle jsou vitální do vyššího věku, i po desátém roce života mohou být akční a v kondici.
Je to prostě podle gusta každého člověka, kamarádka měla boxera, jako plemeno jí úžasně vyhovoval, ale podruhé by si ho nepořídila z důvodu krátkého života.

Terven napsal(a):
A pak se stane, že výtah nejede - v některých domech běžná věc i víc než 24 hodin- a psa nevyvenčíte.
Je to o úhlu pohledu. Momentálně mám psa 10 kg, snesla bych teda i většího , líbí se mi někteří střeďáci anebo i lehčí větší psi. Do psa nad 20 kg bych ale nešla, ono nejde jen o ty schody. Může se stát cokoliv. Pes může zkolabovat na vycházce v přírodě (vím o takových), může být z jakéhokoliv důvodu nemohoucí ... potřebuju psa, kterého v případě nouze donesu do auta či kamkoliv.
Menší psi mi vyhovujou i z důvodu, že obvykle jsou vitální do vyššího věku, i po desátém roce života mohou být akční a v kondici.
Je to prostě podle gusta každého člověka, kamarádka měla boxera, jako plemeno jí úžasně vyhovoval, ale podruhé by si ho nepořídila z důvodu krátkého života.

Já teda musím říct, že "důležitost" té velikosti jsem pocítila s xretrívrem, když byl starý a nemocný a já s nim všude po veterinách jezdila sama. To vždycky bylo: "slečno, dejte si toho psa tady nahoru" a já jen jakože cože, sama.... A to to nebyl zase tak obří pes a když nad tím přemýšlím tak je to zvláštní, protože měl cca 35 kg, pak už možná méně a neunesla jsem ho - jako že bych ho třeba pár metrů nesla. A současný pes má 28 kg a toho unesu , ale on působí celkově menší než tamten... Jinak teda vždycky na té veterině někdo pomohl, ale prostě já jsem z toho neměla úplně nejlepší pocit, že to nezvládnu sama. A navíc tedy kdyby měl pes ještě nějaké větší pohybové obtíže (dočasné třeba), tak nevím jak bych to řešila.

Ale tohle mě neodradilo od toho, pořídit si dalšího (současného) většího psa (i když teda on přerostl rodiče a očekávali jsme, že bude menší). Další fena je 15 kg - což je velikostně "ideál" - není to nic malého co byste zašlápli, ale v případě potřeby ji můžete vzít do náruče a nést. Jenže ani tu jsem nevybírala podle velikosti - jakože velký pes by mi nevyhovoval, tak bych vybírala menšího , to ne. To bylo prostě plemeno srdcovka - až se sama sobě divím , protože jsem vždycky byla na velké psy a malý nepřipadal v úvahu. Ale tohle je jak já říkám velký pes v malém těle. No a pořád mám ve výběru velké psy (ale ne obří - to z důvodu krátkého života), které bych jednou chtěla a ani tohle mě neodradí. I když si často dělám z přítele srandu (no ono to není tak úplně sranda ), že ten 15 kg pes má výhodu v tom, že jich můžete mít víc

Terven napsal(a):
A pak se stane, že výtah nejede - v některých domech běžná věc i víc než 24 hodin- a psa nevyvenčíte.
Je to o úhlu pohledu. Momentálně mám psa 10 kg, snesla bych teda i většího , líbí se mi někteří střeďáci anebo i lehčí větší psi. Do psa nad 20 kg bych ale nešla, ono nejde jen o ty schody. Může se stát cokoliv. Pes může zkolabovat na vycházce v přírodě (vím o takových), může být z jakéhokoliv důvodu nemohoucí ... potřebuju psa, kterého v případě nouze donesu do auta či kamkoliv.
Menší psi mi vyhovujou i z důvodu, že obvykle jsou vitální do vyššího věku, i po desátém roce života mohou být akční a v kondici.
Je to prostě podle gusta každého člověka, kamarádka měla boxera, jako plemeno jí úžasně vyhovoval, ale podruhé by si ho nepořídila z důvodu krátkého života.

Nevnucuji vám svůj názor, ale kdyby si měl člověk pořizovat jen psa, kterého sám unese, tak by zanikla nebo vůbec nevznikla řada velkých plemen. A to by byla velká škoda.

Vždycky, když jsem slyšela, že bych neměla mít psa těžšího, než dokážu unést, tak jsem si vzpomněla na koně. Kdyby mi lehl v lese na couračce, asi bych ho taky neodnesla. Když se svalil v boxe, taky to nebylo o tom, že bych mu já sama fyzicky pomohla na nohy bez pomoci.

A od koně jsem se přesunula k obr psovi. Na veterině nemám problém, běžné úkony se dějí u stojícího psa a doktorka si pochvaluje, že se k němu nemusí moc sklánět. Na stůl při operaci jsme ho holt zvedli ve čtyřech a odmítám uvažovat tak, jakože co až mi "odejde" na nohy. Protože život bez funkčních nohou je naprd jak pro malého, tak pro velkého psa.

Prostě mám velkého psa, trable s velikostí neřeším (zatím) a co přinese budoucnost, netuším. Jen vím, že se mi líbí velká zvířata i s problémy a nepraktičností, co to sebou nese.

Zamysliet sa nad otazkami nepraktickosti vlastnenia velkeho psa je urcite fajn.
Rovnako ako je fajn zamysliet sa nad nepraktickostou chlpateho psa, ostreho psa, psa so silnymi loveckymi pudmi, zaprahoveho psa, maleho psa...

No a nakoniec si clovek aj tak vyberie podla toho co mu najviac vyhovuje, a velkost/chlpy/hocico pre niekoho bude dolezite a pre niekoho uplne nepodstatne a tak to je dobre, na to mame tych plemien tolko.