Dobrý den, chtěla bych se zeptat na nějaké doporučení psích plemen. Do konce roku se přestěhujeme s rodinou do baráku se zahradou a chtěli bychom nějakého rodiného pejska. Nejlépe středního až velkého, pro ne moc zkušené pejskaře, klidného a nějakého nenáročného jak na výchovu tak i na pohyb. Aby byl přátelské povahy u lidí a psů, protože máme ještě jednoho křížence středního vzrůstu, taky není nějak extra aktivní, ale chodíme s ním každý den na louku mu aportovat a tak různě s ním blbnout a jednou zhruba za 14 dní ale i častěji máme procházky v terénu třeba 15km dohromady. A je mu 7 a půl měsíců zhruba. Tak by jsme chtěli k nám a k našemu psíkovi nějakého parťáka většího nebo stejně velkého. Času máme dost pro oba pejsky. Líbí se nám dalmatin, akorát u něj jsem si zjistila, že je velmi aktivní a téměř neúnavný. Taky máme rádi svůj klid a pohodu takže předpokládám, že dalmatin asi nebude to pravé ořechové:( nejspíš ty všechny požadavky do sebe moc nezapadají, ale hledáme informace všech takových pejsků.. Bohužel zatím se nám nepodařil najít ten pravý:( moc prosím o radu a nějaké doporučení plemen.
Uživatel s deaktivovaným účtem

Druhého psa bych si nevzala letos, možná až na konci příštího roku, protože mladému je 7 měsíců, to ještě ani nevíte, jakou bude mít povahu a největší práce je před vámi.
Pes bude venku, doma, bydlet se bude u lesa?
Cca špicové, ne ti malincí....čím menší pes, tím rychlejší.. pak máme nějaké psy s velmi super vyvinutou loveckou schopností, nesnášenlivé ostatní psy, chlupaté a holé psy,... no hodně jich je .. a pes, fena, kdo se bude kastrovat nebo jak?
A tak :-)
GAELLE
napsal(a):
proč vlastně druhého psa?
A proč ne? Mají-li čas a prostor...řekla bych, že i pro psa je lepší, když není jedináček.
Jen bych se přiklonila k tomu, co píše megí - počkala bych s jeho pořízením. Sedmiměsíční pes ještě není hotový, je to štěně, puberťák - plno práce s výchovou. Mít doma dvě štěňata je pro ne moc zkušeného pejskaře dost velké sousto.
Asi tak no, nechápu , proč by si člověk nemohl pořídit druhého (třetího, čtvrtého) psa, pokud na něj má čas a podmínky . A proč by k tomu musel mít nějaké speciální odůvodnění.
Navíc v případě druhého psa, středního plemene a ne vyloženě akční střely mi to fakt nepřijde jako tak velký rozdíl - jeden nebo dva psi.
Náročnější bude akorát začátek, kdy je potřeba štěně častěji venčit (to ale v případě zahrady nebude takový problém, a nevidím v tom problém ani v bytě, prostě vezmu psy oba) a neujde tak dlouhé procházky. Ale zase to nevidím jako úplnou nevýhodu - tím, že budu chodit s každým psem na procházky i sólo, oba psy zároveň navyknu fungovat bez toho druhého, štěně si pořádně navážu na sebe. Jen je to časově náročnější no.
Když už jsou psi dospělí tak fakt v běžném životě nevidím velký rozdíl mezi jedním a dvěma. Na procházky chodíme společně (většinou, jednou za čas si to jdu taky užít s každým zvlášť), ruce mám dvě a velká výhoda je, že se psi zabaví i mezi sebou. Třeba u mě je to o dost náročnější časově, protože mam psy "sporťáky" a trénuji s každým zvlášť.
Ale souhlasím s ostatními a s pořízením druhého psa bych počkala, minimálně rok. Myslím, že u 7mi měsíčního štěnda je ještě pořád hodně na čem pracovat, vychovávat, takže bych se teď hlavně věnovala jemu, protože čím víc bude vychovaný on, tak tím to bude jednodušší i se štěnětem.
A k plemenu - asi by bylo dobré napsat, jací psi se vám líbí, jestli má být venku nebo doma... Dalmatin zrovna úplně kliďas teda není. A pokud vám až tak nejde o plemeno, co potom zkusit se porozhlédnout po útulcích, dočaskách? Po nějakém klidnějším štěndu.