Pro odlehčení - divné věci, které Vaši psi dělají

Jo to dělá dost psů . Můj pes když je rozespalý tak slejzá z gauče taky tím stylem, že nejdřív přední na zem, zadek na gauči a pořáááádně protáhnout, z protažení pak pomalu zadní nohy na zem a tam ještě propnout ty .

Každopádně se mi tohle slejzání "líbí" mnohem víc než u feny, která je menší a prostě na gauč a hlavně z gauče (na tvrdou podlahu) pořád skáče

marcelaamax napsal(a):
Jo to dělá dost psů . Můj pes když je rozespalý tak slejzá z gauče taky tím stylem, že nejdřív přední na zem, zadek na gauči a pořáááádně protáhnout, z protažení pak pomalu zadní nohy na zem a tam ještě propnout ty .

Každopádně se mi tohle slejzání "líbí" mnohem víc než u feny, která je menší a prostě na gauč a hlavně z gauče (na tvrdou podlahu) pořád skáče

Jo, to protahování chápu, ale ona pak zadní nohy nesundá, ale spadne -rána jako z děla Úplně šťastná z toho nejsem, ale nic s tím nenadělám.... neviděla jsem psa tohle nikdy dělat, takže jsem byla dost překvapená ...

Já mám jen pro odlehčení
https://www.facebook.com/1173233929357878/videos/1225524717462132

Při vítání (to nejčastěji, ale jinak, když má obecně ohromnou radost) tak se směje. Jednou se jí ve městě extra líbila jedna paní, která na ni mluvila, tak se na ni zasmála. Ta odtáhla ruku, že "jé, ty mě chceš pokousat".

Fotka je už stará, při pořízení jí nebyl ani rok, ale dělá to pořád stejně. Ono je dost těžký ji tak vyfotit. Kroutí se u toho jako had.

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

Atheira napsal(a):
Při vítání (to nejčastěji, ale jinak, když má obecně ohromnou radost) tak se směje. Jednou se jí ve městě extra líbila jedna paní, která na ni mluvila, tak se na ni zasmála. Ta odtáhla ruku, že "jé, ty mě chceš pokousat".

Fotka je už stará, při pořízení jí nebyl ani rok, ale dělá to pořád stejně. Ono je dost těžký ji tak vyfotit. Kroutí se u toho jako had.

Přesně tohle dělá kamarádky xJRT. Pokaždé když k nim přijedu, tak se za vraty směje a celý kroutí . Prý je to u nich běžné a dělají to často.

MajkaP napsal(a):
Jo, to protahování chápu, ale ona pak zadní nohy nesundá, ale spadne -rána jako z děla Úplně šťastná z toho nejsem, ale nic s tím nenadělám.... neviděla jsem psa tohle nikdy dělat, takže jsem byla dost překvapená ...

Hele, asi buďte v klidu, Lara si takhle taky lehá. Rána jak z děla a leží. Kdyby jim to vadilo nebo nějak bolelo, asi by to nedělali.

To mi připomíná další divnost, kterou mi fena dělá.
Ona je celkově hodně taková emotivní. Když má radost, tak prostě pořádnou... No a podle večerního rituálu poznám, jak moc dobře se najedla.
Po jídle se totiž jde válet. Ideálně do postele. Lehne si na záda a rozhazuje nohy kolem nebo tak jako... my tomu říkáme, že plave. Odráží se od stěny zadníma nohama a jede, podle toho, jak moc se odrazí.
No a vždycky, když dostane něco, co má fakt moc ráda a chutná jí, tím víc se takhle válí. Jednou z té postele i spadla.

marcelaamax napsal(a):
Přesně tohle dělá kamarádky xJRT. Pokaždé když k nim přijedu, tak se za vraty směje a celý kroutí . Prý je to u nich běžné a dělají to často.

My už to máme naučené, že když je v dobrém rozpoložení, tak dělá i opičky na požádání. Ale jen pro návštěvu nebo lidi, co nepotkává denně. To pak stačí, aby se na ní taky zazubili a řekli "hehéé, zatlem se" a už se směje zas.
Já to ještě neviděla právě a nikdo z blízkých taky ne. Je z toho vždycky atrakce na půlku odpoledne.

Atheira napsal(a):
Hele, asi buďte v klidu, Lara si takhle taky lehá. Rána jak z děla a leží. Kdyby jim to vadilo nebo nějak bolelo, asi by to nedělali.

To mi připomíná další divnost, kterou mi fena dělá.
Ona je celkově hodně taková emotivní. Když má radost, tak prostě pořádnou... No a podle večerního rituálu poznám, jak moc dobře se najedla.
Po jídle se totiž jde válet. Ideálně do postele. Lehne si na záda a rozhazuje nohy kolem nebo tak jako... my tomu říkáme, že plave. Odráží se od stěny zadníma nohama a jede, podle toho, jak moc se odrazí.
No a vždycky, když dostane něco, co má fakt moc ráda a chutná jí, tím víc se takhle válí. Jednou z té postele i spadla.

Tohle čuba taky dělá, jen na zemi, "plíží " se po zádech na koberci, vrtí se sem a tam a mává nohama. Dost často u toho i povídá 🤣

Atheira napsal(a):
Při vítání (to nejčastěji, ale jinak, když má obecně ohromnou radost) tak se směje. Jednou se jí ve městě extra líbila jedna paní, která na ni mluvila, tak se na ni zasmála. Ta odtáhla ruku, že "jé, ty mě chceš pokousat".

Fotka je už stará, při pořízení jí nebyl ani rok, ale dělá to pořád stejně. Ono je dost těžký ji tak vyfotit. Kroutí se u toho jako had.

Tyhlety ksichty mně dělá pes, ale fotku nemám, nestíhám.

Atheira napsal(a):
Hele, asi buďte v klidu, Lara si takhle taky lehá. Rána jak z děla a leží. Kdyby jim to vadilo nebo nějak bolelo, asi by to nedělali.

To mi připomíná další divnost, kterou mi fena dělá.
Ona je celkově hodně taková emotivní. Když má radost, tak prostě pořádnou... No a podle večerního rituálu poznám, jak moc dobře se najedla.
Po jídle se totiž jde válet. Ideálně do postele. Lehne si na záda a rozhazuje nohy kolem nebo tak jako... my tomu říkáme, že plave. Odráží se od stěny zadníma nohama a jede, podle toho, jak moc se odrazí.
No a vždycky, když dostane něco, co má fakt moc ráda a chutná jí, tím víc se takhle válí. Jednou z té postele i spadla.

Hele, asi buďte v klidu, Lara si takhle taky lehá. Rána jak z děla a leží. Kdyby jim to vadilo nebo nějak bolelo, asi by to nedělali.

U Ejbí jsme zase nechápali, a někdy vlastně doteď nechápeme, její polohy na spaní. Teď na rychlo asi nedohledám fotku, ale prostě už jako štěně často spala tak, že měla úplně vyvrácenou hlavu. Třeba o opěradlo křesla, úplně zalomenou. I v pelechu je kolikrát tak divně zkroucená .


Po jídle se totiž jde válet. Ideálně do postele. Lehne si na záda a rozhazuje nohy kolem nebo tak jako... my tomu říkáme, že plave. Odráží se od stěny zadníma nohama a jede, podle toho, jak moc se odrazí.
No a vždycky, když dostane něco, co má fakt moc ráda a chutná jí, tím víc se takhle válí.

, to někdy nahraj .

U nás u psa po jídle každodenní zlozvyk je ten, že si vezme do tlamy misku a chodí s ní zamnou, asi chce přidat. Dělá to od štěněte opravdu každé krmení. Chvíli s miskou chodí, pak si lehne a začne misku vylizovat (dříve je i kousal) a to vydrží dělat fakt dlouho, nebo teda přesně do té doby, kdy mě dojde trpělivost a jdu a tu misku mu seberu . Pak musím rovnou sebrat i misku feny, protože jinak si vezme její.

Fena je zase mimo před krmením. Od té doby co vezmu misku a jdu připravovat žrádlo, tak je jak na trní. Pokud se opozdím, tak taky. Přešlapuje, má úplně takový urputný soustředěný výraz . Když pak s miskama jdu, tak se točí, dělá kolečka a je u toho schopná se klidně hlavou fláknout o nábytek. Já si fakt vždycky připadám, jako bych ji týrala hlady, hledala jsem něco na zasycení, ale nic nepomohlo, prostě je to žrout. Kolikrát o víkendu když si chci přispat, tak mě vzbudí jen kvůli žárdlu, nají se a zase v klídku spí.

Nedávno jsem to vyprávěla trenérovi a ten mi radil, ať přestanu krmit pravidelně ve stejnou dobu, že se to zlepší. A že to prý pro toho psa ani není dobré krmit takhle stejně. No nevím, někdo zas říká opak. Předchozí psa jsem krmila celý život ve stejnou dobu. A aktuálně ani nejde říct, že by to bylo úplně vždy ve stejnou dobu, záleží i na tom jakou mám směnu a jak je doma přítel. On radil to úplně rozházet, prostě místo večera dát klidně odpoledne atd... Jenže to si myslím, že budou psi úplně zmatení i proto, že po tom jídle jsou nějaké rituály a tak. Navíc pokud se s jídlem hodně opozdím, tak se ho dožaduje i pes a chodí za mnou s miskou. Párkrát se mi po noční stalo, že jsem psy nakrmila dvakrát - klasika po tom co jsem přijela z práce, a ještě jednou po tom, co jsem pak vstala - jak je člověk zmatenej a nedojde mu ,že není ráno ale je odpoledne , pak jsem si říkala, že teda vynecháme večer. No nevynechali jsem a trochu jsem jim dala, protože se mohli zbláznit.

Atheira napsal(a):
My už to máme naučené, že když je v dobrém rozpoložení, tak dělá i opičky na požádání. Ale jen pro návštěvu nebo lidi, co nepotkává denně. To pak stačí, aby se na ní taky zazubili a řekli "hehéé, zatlem se" a už se směje zas.
Já to ještě neviděla právě a nikdo z blízkých taky ne. Je z toho vždycky atrakce na půlku odpoledne.

To mi připomnělo - chodili jsem dřív do takové oblíbené hospůdky a chodil tam pán s rotvíkem. Ten pes byl hroznej mazel. Akorát, že když ho člověk delší dobu mazlil, drbal, hladil, tak on cenil zuby a vrčel - ale fakt to byla známka toho, že je spokojený a že se mu to líbí. I když teda lidi co ho neznali, tak rychle cukli rukou pryč . On pak přestal a něžně packou přitáhl tu ruku zpátky. Dělal to i když ho hladil páníček. A musím teda říct, že v podobě rotvíka a jeho hlubokého vrčení mi to ze začtátku taky bylo trochu nepříjemné, ale zvykla jsem si .

Barney si lehne na záda vezme si balón do huby, oběma předníma si ho z té huby vyndá a natahuje packy nad hlavu s tím balónem mezi nima, drží ho nahoře a tlemi se na něj. 😃

Lehne si tak, že je rána slyšet určitě na druhým konci města a otřese se celej dům - klasika!
Vstane hystericky - zcela bez důvodu - tak rychle, že zase celej upadne (to mě může v jeho věku fakt dostat...).

Demonstrativně si lehne sám v obýváku, i když já jsem vedle, aby dal najevo, že byl vedle půl dne zavřenej a že je tudíž obývák lepší. Je to fakt demonstrace, jinak mě vždy úzkostlivě následuje po bytě a zabránit tomu lze jen povelem.

Při potkání psího kámoše si někdy ze všeho nejdřív jde označkovat, kde jsme se potkali, akorát kvůli tomu někdy odchází najít správný křoví hodně daleko. Takže ten druhý pejsek a jeho psovod mají pocit, že dneska asi nezájem a málem by šli dál

Atheira napsal(a):
Hele, asi buďte v klidu, Lara si takhle taky lehá. Rána jak z děla a leží. Kdyby jim to vadilo nebo nějak bolelo, asi by to nedělali.

To mi připomíná další divnost, kterou mi fena dělá.
Ona je celkově hodně taková emotivní. Když má radost, tak prostě pořádnou... No a podle večerního rituálu poznám, jak moc dobře se najedla.
Po jídle se totiž jde válet. Ideálně do postele. Lehne si na záda a rozhazuje nohy kolem nebo tak jako... my tomu říkáme, že plave. Odráží se od stěny zadníma nohama a jede, podle toho, jak moc se odrazí.
No a vždycky, když dostane něco, co má fakt moc ráda a chutná jí, tím víc se takhle válí. Jednou z té postele i spadla.

Tohle mi dělá prostřední kocour, když jej občas pustím na panelákovou chodbu. Lehne si tak, že prostě žuchne na bok, u toho žuchnutí pravidelně vydá hlasité vrknutí, pak se přetočí na záda, roztáhne zadní nohy a odráží se od stěn a labužnicky se protahuje.

Nefret žerie poležiačky. Nefret zavyja poležiačky. Nefret zo sna pláva. Nefret si myslí,že je aziat. Nefret s váhou 40 kíl k tomu až tak ďaleko nemá.

Ona má každý pohyb,gesto,mimiku zvláštne. To by som to musela písať celý deň 😂Je to podivin. Porucha. Ale tak čo,po každej slasti prídu strasti😉

A pritom ako baby Nefret bola taká kúzelná! Len tu hlava mala jak kýbel už vtedy.

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

Můj pes dělá skoro všechno jinak, ale to je dáno plemenem a byl by to dlouhý seznam. Ale je tady jedna věc, která je opravdu zvláštní. Když jsou BSN zrovna kecky, tak používají rozsáhlou škálu zvuků. A ten můj je kvalitní kecal. Už první den doma jako štěňátko, když se mazlilo, tak jako tak zvláštně dýchal skoro jako kočka s náběhem na chroptění. Říkala jsem tomu, že "přede". Teď už nepřede, teď už skoro chrochtá. Kdykoliv při příjemné činnosti, i když se protahuje, drbe v uchu apod. V noci nic moc, je to dost hlasité a zní to jako starý chlap. Teď tady na mě zachroptěl i odvedle z gauče, když se pohnul a já na něj něco zažvatlala.

Naše buli ráno vstane, dojde se mnou do kuchyně a regulérně mlaská, kouká k miskám, jako : "tak co bude ke snídani, mami"
Edit: ke chrochtání a zvukům: nebožka mi odpovídala na zamručení, dávali jsme si tak dobrou noc....já na posteli ona vedle, já zamručela, ona taky, já, ona.... strašně ráda dávala najevo hlasově odpočinkové blaho ...někdy to bylo, jako když přede kočka.

Dobrý. A poležiačky je výraz pro vybavení domácnosti, pozemského živočicha, mimozemského živočicha nebo zahradní náčiní?

...náš motýl vychovávaný kočkami si myslí že je kočka a na či-čí slyší, kocky pak nabyly trocha toho chování psiho a slyší pouze na jméno, na či-čí nereagují...kdysi na zastávku busu se přišoural opilec a když spatřil motýla, začičal na něj, ten k němu radostně přicupkal vrtíc ocáskem, opilec v tu chvíli pozbyl řeči....

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

Atheira napsal(a):
Dobrý. A poležiačky je výraz pro vybavení domácnosti, pozemského živočicha, mimozemského živočicha nebo zahradní náčiní?

v leže, z lehu, prostě u toho leží.....československou televizi na vás

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
v leže, z lehu, prostě u toho leží.....československou televizi na vás

Já se Slováky mluvím a píšu si vcelku běžně. Poležiačky na mě ale ještě nikdo z nich nezkoušel.

marcelaamax napsal(a):
To mi připomnělo - chodili jsem dřív do takové oblíbené hospůdky a chodil tam pán s rotvíkem. Ten pes byl hroznej mazel. Akorát, že když ho člověk delší dobu mazlil, drbal, hladil, tak on cenil zuby a vrčel - ale fakt to byla známka toho, že je spokojený a že se mu to líbí. I když teda lidi co ho neznali, tak rychle cukli rukou pryč . On pak přestal a něžně packou přitáhl tu ruku zpátky. Dělal to i když ho hladil páníček. A musím teda říct, že v podobě rotvíka a jeho hlubokého vrčení mi to ze začtátku taky bylo trochu nepříjemné, ale zvykla jsem si .

No takhle mi zůstal kamarádův NO viset na rukávu. Taky sem byl zvyklý dokonce na dva psy, kteří dunivě mručeli, když se jim líbilo drbání. A jak si s těma NO nerozumim, tak sem ho drbal víc a víc. Moc nechápu proč tedy neodešel , jelikož ho nikdo nedržel.

Atheira napsal(a):
Já se Slováky mluvím a píšu si vcelku běžně. Poležiačky na mě ale ještě nikdo z nich nezkoušel.

toto je poležiačky

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

GAELLE napsal(a):
toto je poležiačky

Presnejšie by som to nevysvetlila,Pavli👏🏻

Atheira napsal(a):
Já se Slováky mluvím a píšu si vcelku běžně. Poležiačky na mě ale ještě nikdo z nich nezkoušel.

Všetko je raz prvýkrát😎Nenapadlo mi,že by tomu niekto nerozumel,sory😉

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
v leže, z lehu, prostě u toho leží.....československou televizi na vás

Se slovakem ziju a poleziacky jsem byla taky mimo

domi.t napsal(a):
Všetko je raz prvýkrát😎Nenapadlo mi,že by tomu niekto nerozumel,sory😉

Já jsem se slovenštinou vyrostla, ale pamatuju se, jak mě překvapil váš výraz pro neštovice , moje slovenská kolegyně mi to musela stále dokola opakovat

Terven napsal(a):
Já jsem se slovenštinou vyrostla, ale pamatuju se, jak mě překvapil váš výraz pro neštovice , moje slovenská kolegyně mi to musela stále dokola opakovat

Ovčie kiahne?

TyVed napsal(a):
No takhle mi zůstal kamarádův NO viset na rukávu. Taky sem byl zvyklý dokonce na dva psy, kteří dunivě mručeli, když se jim líbilo drbání. A jak si s těma NO nerozumim, tak sem ho drbal víc a víc. Moc nechápu proč tedy neodešel , jelikož ho nikdo nedržel.

já teda musím říct, že pro mě je to vrčení tak neobvyklý, že z toho mám prostě divný pocit . Můj pes občas při mazlení taky vydává takové zvuky, ale ty jo vůbec nevím , jak to popsat. Jako vrčení bych to nenazvala. Z toho je úplně jasný, že je to takový slastný zvuk .

Jako u psa, kterého neznám by mě to fakt zarazilo a asi bych hladit přestala. Sousedů pes (cca 50 kg) občas taky udělá takový dunivý zvuk, když ho drbu, ale znám ho od štěněte a vím, být to ale cizí pes, tak se asi celkem leknu .


Jinak když jsme u těch NO, tak ten mi málem jednou ukousl ruku . Figurant chtěl na cvičáku podržet jeho psa na obranách. Prostě jsem s tím psem pracovala a on mi říkal, co přesně mám dělat. No jo, ale zapomněl mi říct, že mu nemůžu sahat na balonek . A já prostě zvyklá od svého psa, že přiběhne s balonkem, cpe mi ho do ruky a já ho čapnu - no tak jsem hrábla po balonku - jen tak tak to stihnul páníček uřvat.

Atheira napsal(a):
Při vítání (to nejčastěji, ale jinak, když má obecně ohromnou radost) tak se směje. Jednou se jí ve městě extra líbila jedna paní, která na ni mluvila, tak se na ni zasmála. Ta odtáhla ruku, že "jé, ty mě chceš pokousat".

Fotka je už stará, při pořízení jí nebyl ani rok, ale dělá to pořád stejně. Ono je dost těžký ji tak vyfotit. Kroutí se u toho jako had.

Tak to je u nás taky klasika.

A nejvíc miluju lidi, kteří někde zahlédnou takovou moji fotku nebo video a začnou to psychologicky rozebírat, jakej je ten pes chudák a nebo, že si to nesmí dovolit a podobně.

Stará fena ještě dělá to, že když mi něco ukradne (zpravidla papírek od oplatku nebo čokošky) a já ji začnu s papírkem v ruce hubovat, tak se celá zohne do oblouku a z jedné strany na mě vystrkuje zadel, abych jí mohla naplácat a z druhé strany se směje a frká jak kůň.

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

impact napsal(a):
Tak to je u nás taky klasika.

A nejvíc miluju lidi, kteří někde zahlédnou takovou moji fotku nebo video a začnou to psychologicky rozebírat, jakej je ten pes chudák a nebo, že si to nesmí dovolit a podobně.

Stará fena ještě dělá to, že když mi něco ukradne (zpravidla papírek od oplatku nebo čokošky) a já ji začnu s papírkem v ruce hubovat, tak se celá zohne do oblouku a z jedné strany na mě vystrkuje zadel, abych jí mohla naplácat a z druhé strany se směje a frká jak kůň.

Ale jen poznámka: ten horní špičák je celkem síla, ne?

fikovnice napsal(a):

Ale jen poznámka: ten horní špičák je celkem síla, ne?

Síla je to, co taháme z množíren.

Tak moje pinčí zlatíčko má své specialitky taky. Např. rozebrala na atomy asi osmery brýle, prostě v určitém období brýlím neodolala, takže jsme si domů začali kupovat ty levné, protože člověk je vždycky někde odloží a ... Jako další přišly na řadu vařečky a to tak, že během týdne mi zbyla jediná a já míchala lžicí. Dosáhla si pro vařečku kamkoliv, dřív si jich ani nevšimla a teď už taky ne. Je jí 19 měsíců, tak uvidíme, buď už trochu pobrala rozum nebo si najde jinou zábavu.

conie napsal(a):
Tak moje pinčí zlatíčko má své specialitky taky. Např. rozebrala na atomy asi osmery brýle, prostě v určitém období brýlím neodolala, takže jsme si domů začali kupovat ty levné, protože člověk je vždycky někde odloží a ... Jako další přišly na řadu vařečky a to tak, že během týdne mi zbyla jediná a já míchala lžicí. Dosáhla si pro vařečku kamkoliv, dřív si jich ani nevšimla a teď už taky ne. Je jí 19 měsíců, tak uvidíme, buď už trochu pobrala rozum nebo si najde jinou zábavu.

Taky dobrý . Kupodivu u nás pes nic nezničil už tak dobrý dva, tři roky. Ale on si to vybral za mlada, to toho bylo fakt spousty a dost věcí, který mě hodně mrzeli. Nejvíc asi notebook, no. Toho si nevšimnul nikdy, ať byl kde byl. A klidně i když jsem nebyla doma, tak se nestalo nic. No a pak jsem jednoho dne šla do sprchy, přijdu za 15 minut a notebook rozkousaný. Asi blbej den. Ale úplně nejvíc mě štvalo to, že pár dní předtím jsem si ho nechávala opravit a nebylo to zrovna levné.

Ale on právě vždycky zničil něco, co by mě vůbec nenapadlo, nikdy neměl vyhraněný styl, jako vaše pinčí zlatíčko

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

Když začínáte s tím ničením, tak přidám svou trošku do mlýna...
Lara mi jako štěně nezničila doma v podstatě nic. Boty, nábytek, prostě v tomhle pohoda... Zlatý štěně.
No, ale jeden den mi přišla do práce SMS "máš tu všude vložky a v nich načuráno"
Hanba mě fackovala, co jako, vložky? Wtf

Přišla jsem domů, otevřený dveře do koupelny, pootvíraný skříňky, rozervaných asi 10 rolí toaleťáku, dva balíky vložek, v tom nachcáno a aby toho nebylo málo, ještě mi sežrala půlku dopisu od kamarádky (píšem si v průběhu roku poštou, jsme trochu ujetý) a strčila plyšovýho lemura do záchodový mísy... No a v tomhle všem se kroutila, tlemila a radostí učurávala jako bonus.

fikovnice napsal(a):

Ale jen poznámka: ten horní špičák je celkem síla, ne?

Takový malý vlkodlak.

impact napsal(a):
Tak to je u nás taky klasika.

A nejvíc miluju lidi, kteří někde zahlédnou takovou moji fotku nebo video a začnou to psychologicky rozebírat, jakej je ten pes chudák a nebo, že si to nesmí dovolit a podobně.

Stará fena ještě dělá to, že když mi něco ukradne (zpravidla papírek od oplatku nebo čokošky) a já ji začnu s papírkem v ruce hubovat, tak se celá zohne do oblouku a z jedné strany na mě vystrkuje zadel, abych jí mohla naplácat a z druhé strany se směje a frká jak kůň.

Tyhle idio ty taky naprosto miluju. Dokážou analyzovat vašeho psa z jednoho momentu nebo fotky.
Taky mi už byli řečeno, že mám fenu agresivní jen na základě toho, jakým způsobem si hraje.
Miluje větve a u jejich nahánění vždycky hrozně řve a řítí se s naprosto vražedným výrazem. V tu chvíli pro ni neexistuje nic a jikdo jiný, jen ta větev. Jedna bába to sledovala za plotem a poznamenala, že ten pes je zlý a jednou mi ukousne ruku.

Atheira napsal(a):
Tyhle idio ty taky naprosto miluju. Dokážou analyzovat vašeho psa z jednoho momentu nebo fotky.
Taky mi už byli řečeno, že mám fenu agresivní jen na základě toho, jakým způsobem si hraje.
Miluje větve a u jejich nahánění vždycky hrozně řve a řítí se s naprosto vražedným výrazem. V tu chvíli pro ni neexistuje nic a jikdo jiný, jen ta větev. Jedna bába to sledovala za plotem a poznamenala, že ten pes je zlý a jednou mi ukousne ruku.

Měli jsme kdysi osvojenou černou mixlabradorku a bývalý přítel od dcery tehdy tvrdil, že je to bojový pes, protože mu údajně šla po krku.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Takový malý vlkodlak.

Jsem to nepochopila a reagovala na ten plak?

impact napsal(a):
Síla je to, co taháme z množíren.

Já to nemyslela zle...

impact napsal(a):
Jsem to nepochopila a reagovala na ten plak?

Ne ne, myslela jsem délku špičáku!

fikovnice napsal(a):
Ne ne, myslela jsem délku špičáku!

Ty kokos. To to točený pivo včera, po takové době. Evidentně to zanechalo následky.

A já si říkám probůh, vždyť je to jen trocha plaku.

Tak to pajdoooon.

impact napsal(a):
Ty kokos. To to točený pivo včera, po takové době. Evidentně to zanechalo následky.

A já si říkám probůh, vždyť je to jen trocha plaku.

Tak to pajdoooon.

V poho...
Já byla na točeném už ve čtvrtek...

marcelaamax napsal(a):
Přesně tohle dělá kamarádky xJRT. Pokaždé když k nim přijedu, tak se za vraty směje a celý kroutí . Prý je to u nich běžné a dělají to často.

Jo, i sousedčiny xJRT to na mě dělají
Ti vaši tulínci, jak tam leží...to je krásná fotka

Atheira napsal(a):
Já se Slováky mluvím a píšu si vcelku běžně. Poležiačky na mě ale ještě nikdo z nich nezkoušel.

Poležačky(bez toho měkkého i ) říkáme i u nás

marcelaamax napsal(a):
Taky dobrý . Kupodivu u nás pes nic nezničil už tak dobrý dva, tři roky. Ale on si to vybral za mlada, to toho bylo fakt spousty a dost věcí, který mě hodně mrzeli. Nejvíc asi notebook, no. Toho si nevšimnul nikdy, ať byl kde byl. A klidně i když jsem nebyla doma, tak se nestalo nic. No a pak jsem jednoho dne šla do sprchy, přijdu za 15 minut a notebook rozkousaný. Asi blbej den. Ale úplně nejvíc mě štvalo to, že pár dní předtím jsem si ho nechávala opravit a nebylo to zrovna levné.

Ale on právě vždycky zničil něco, co by mě vůbec nenapadlo, nikdy neměl vyhraněný styl, jako vaše pinčí zlatíčko

A nemohlo tam v tu chvíli skočit něco na obrazovce, co ho rozdovádělo. Lidi, co znám, takhle nechávají kočkám na notebooku takový ty bublinový spořiče nebo broučky. Moc je to baví.

Atheira napsal(a):
Při vítání (to nejčastěji, ale jinak, když má obecně ohromnou radost) tak se směje. Jednou se jí ve městě extra líbila jedna paní, která na ni mluvila, tak se na ni zasmála. Ta odtáhla ruku, že "jé, ty mě chceš pokousat".

Fotka je už stará, při pořízení jí nebyl ani rok, ale dělá to pořád stejně. Ono je dost těžký ji tak vyfotit. Kroutí se u toho jako had.

Náš York to dělá taky. Nejlepší je, že když jde návštěva, tak jí chce přivítat na schodech a tak stojí nad nimi a takhle se směje a každého, kdo jde nahoru, vyděsí xD.
Jinak k tématu, náše beruška si poslední dobou vytvořila způsob jak získat pozornost - chce dát na postel a jakmile jí tam dáme, tak chce dolů a tohle dělá třeba několikrát za sebou. Problém to není, prostě si s ní začnu hrát / cvičit. Ale bráchovi to třeba dost leze na nervy. 😅

impact napsal(a):
Jsem to nepochopila a reagovala na ten plak?

Na velikost špičáku.

marcelaamax napsal(a):
já teda musím říct, že pro mě je to vrčení tak neobvyklý, že z toho mám prostě divný pocit . Můj pes občas při mazlení taky vydává takové zvuky, ale ty jo vůbec nevím , jak to popsat. Jako vrčení bych to nenazvala. Z toho je úplně jasný, že je to takový slastný zvuk .

Jako u psa, kterého neznám by mě to fakt zarazilo a asi bych hladit přestala. Sousedů pes (cca 50 kg) občas taky udělá takový dunivý zvuk, když ho drbu, ale znám ho od štěněte a vím, být to ale cizí pes, tak se asi celkem leknu .


Jinak když jsme u těch NO, tak ten mi málem jednou ukousl ruku . Figurant chtěl na cvičáku podržet jeho psa na obranách. Prostě jsem s tím psem pracovala a on mi říkal, co přesně mám dělat. No jo, ale zapomněl mi říct, že mu nemůžu sahat na balonek . A já prostě zvyklá od svého psa, že přiběhne s balonkem, cpe mi ho do ruky a já ho čapnu - no tak jsem hrábla po balonku - jen tak tak to stihnul páníček uřvat.

No jo no, když tenhle zvuk vydávají oba naši staří rodinní psi a oba opravdu celý život jen jako projev blaženosti. A tenhle ňouma NO prostě neuměl vrčet. Navíc ani netuhnul a já nějak už samozřejmě nedával pozor, myslel sem, že se mu to prostě líbí. A najednou mi visel na rukávu. Naštěstí sem měl zimní bundu a on se tak lekl co to udělal, že vlastně ani pořádně nestisknul. Bylo mi ho pak vlastně líto.

Atheira napsal(a):
Když začínáte s tím ničením, tak přidám svou trošku do mlýna...
Lara mi jako štěně nezničila doma v podstatě nic. Boty, nábytek, prostě v tomhle pohoda... Zlatý štěně.
No, ale jeden den mi přišla do práce SMS "máš tu všude vložky a v nich načuráno"
Hanba mě fackovala, co jako, vložky? Wtf

Přišla jsem domů, otevřený dveře do koupelny, pootvíraný skříňky, rozervaných asi 10 rolí toaleťáku, dva balíky vložek, v tom nachcáno a aby toho nebylo málo, ještě mi sežrala půlku dopisu od kamarádky (píšem si v průběhu roku poštou, jsme trochu ujetý) a strčila plyšovýho lemura do záchodový mísy... No a v tomhle všem se kroutila, tlemila a radostí učurávala jako bonus.

tak to je pecka 🤣

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Takový malý vlkodlak.

Ano vlkodlak 😂 na vlkodlaka jsem zapoměl

Atheira napsal(a):
Když začínáte s tím ničením, tak přidám svou trošku do mlýna...
Lara mi jako štěně nezničila doma v podstatě nic. Boty, nábytek, prostě v tomhle pohoda... Zlatý štěně.
No, ale jeden den mi přišla do práce SMS "máš tu všude vložky a v nich načuráno"
Hanba mě fackovala, co jako, vložky? Wtf

Přišla jsem domů, otevřený dveře do koupelny, pootvíraný skříňky, rozervaných asi 10 rolí toaleťáku, dva balíky vložek, v tom nachcáno a aby toho nebylo málo, ještě mi sežrala půlku dopisu od kamarádky (píšem si v průběhu roku poštou, jsme trochu ujetý) a strčila plyšovýho lemura do záchodový mísy... No a v tomhle všem se kroutila, tlemila a radostí učurávala jako bonus.

Mi takhle jednou nebožka vykrákala nákup z tašky(postavila jsem nákup do bytu a ještě šla pro něco), ...všude toaleťák a ledová káva(několik krabiček a v každý díra..mohla sežrat cokoliv, proč zrovna jen to kafe?že udělalo velkej bordel? ), nevím v jakém pořadí to perverzila, ale doufám že tu spoušť chtěla po sobě uklidit, tak proto ten toaleťák....

Když dávám ráno psovi léky, je tma a on má ještě noc (slovy jednoho slavného králíka). Oči neotevírá ani na škvírku, takže mu musím přizvednout hlavu; po přesně provedené sekvenci určitých doteků pak otevírá tlamu, kam vložím pilulku, polkne, já mu položím hlavu zpátky, a on si celou dobu spí! Říkám si, jestli vůbec ví, že léky dostává i ráno... 🤔

Prosím, omlouvám se, ale divné věci se teď dějí přímo mně :-(. Nejdříve mi zmizely emotikony a teď celá vlákna diskuze... Máte někdo stejný problém?

fikovnice napsal(a):
Prosím, omlouvám se, ale divné věci se teď dějí přímo mně :-(. Nejdříve mi zmizely emotikony a teď celá vlákna diskuze... Máte někdo stejný problém?

Hlásím, že problémy nemám.

Varaxi napsal(a):
Hlásím, že problémy nemám.

No nevím, ty nohy jsou růžové.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
No nevím, ty nohy jsou růžové.

To chcete říci, že ty smajly o mně vypovídají?
To jsem si nasadila psí hlavu, co?

Můj příspěvek sice není úplně k tématu, ale musím se pochlubit dnešním zážitkem...
Dnes jsem na procházce s psinou "vyšlápla" zajíce. Na cestě mezi koňskýma ohradama jsem ho opravdu nečekala-ohrady jsou vypasené a není kam se schovat, takže mladou jsem měla navolno, v ruce jsem ani neměla nachystanou píšťalku (reaguje mi na ní venku lépe než na volání). Zajíc vyběhl asi dva metry od nás a šikmo doprava si to metelil výběhem, zatrnulo mi pořádně, psina vyrazila, já zařvala...a mladá se zastavila.

MajkaP napsal(a):
Můj příspěvek sice není úplně k tématu, ale musím se pochlubit dnešním zážitkem...
Dnes jsem na procházce s psinou "vyšlápla" zajíce. Na cestě mezi koňskýma ohradama jsem ho opravdu nečekala-ohrady jsou vypasené a není kam se schovat, takže mladou jsem měla navolno, v ruce jsem ani neměla nachystanou píšťalku (reaguje mi na ní venku lépe než na volání). Zajíc vyběhl asi dva metry od nás a šikmo doprava si to metelil výběhem, zatrnulo mi pořádně, psina vyrazila, já zařvala...a mladá se zastavila.

No ono všechno je relativní.....píšete, že příspěvek není úplně k tématu...
Kdybych to napsala já, že Gina vyrazila za zajícem, já zařvala a ona se zastavila, tak by to teda k tématu bylo, protože by to bylo fááákt divný

Jinak samozřejmě palec nahoru a gratulace...

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
No ono všechno je relativní.....píšete, že příspěvek není úplně k tématu...
Kdybych to napsala já, že Gina vyrazila za zajícem, já zařvala a ona se zastavila, tak by to teda k tématu bylo, protože by to bylo fááákt divný

Jinak samozřejmě palec nahoru a gratulace...

Proto jsem to sem taky psala, že to neobvyklé je i když trochu jinak, než téma Já doufám, že to u nás časem neobvyklé nebude, nicméně dnes to byla první úspěšná "zatěžkávací zkouška bez jištění"., tak jsem fakt hrdá - a taky překvapená

A kolik čubině je? Já vás v žádném případě nechci děsit, a úplně chápu, jakou z toho máte radost, taky jsem měla , když jsem psa odvolala od zajíce, který přesně vedle nás vyskočil z roští. Pak ještě párkrát od srny nebo zajíce v dálce. No cca do 10ti měsíců mi to fungovalo, možná do roka. Až pak najednou prostě vyrazil za zajícem, který ani nevypálil přímo od nás, a vypnul (pes). Pár minut jsem ho neviděla, pak se nadšeně vrátil. No a touhle příhodou to u nás začalo . Pak už to bylo jen hůř a hůř.

Takže já jsem pak u feny udělala opatření rovnou od mala a tam, kde vím, že je zvěř, tak prostě měla šňůru. Abych ji mohla stopnout mechanicky a nestalo se nikdy to, že si jednou zkusí jaké je lovit zvěř.

Ale přeju, aby to u vás bylo v pohodě

tak jsme páníka trochu vyvenčili....

https://www.facebook.com/milan.sindelar.9/videos/10208069457849629

marcelaamax napsal(a):
A kolik čubině je? Já vás v žádném případě nechci děsit, a úplně chápu, jakou z toho máte radost, taky jsem měla , když jsem psa odvolala od zajíce, který přesně vedle nás vyskočil z roští. Pak ještě párkrát od srny nebo zajíce v dálce. No cca do 10ti měsíců mi to fungovalo, možná do roka. Až pak najednou prostě vyrazil za zajícem, který ani nevypálil přímo od nás, a vypnul (pes). Pár minut jsem ho neviděla, pak se nadšeně vrátil. No a touhle příhodou to u nás začalo . Pak už to bylo jen hůř a hůř.

Takže já jsem pak u feny udělala opatření rovnou od mala a tam, kde vím, že je zvěř, tak prostě měla šňůru. Abych ji mohla stopnout mechanicky a nestalo se nikdy to, že si jednou zkusí jaké je lovit zvěř.

Ale přeju, aby to u vás bylo v pohodě

Sedm měsíců a bohužel už zdrhnutí za zajícem za sebou máme, ( respektive bratrovi zdrhla) a taky má tendence startovat za auty a ptáky... takže evidentně s ní to problém bude a vím že vyhráno není a dost možná to nejhorší je před náma. Samozřejmě to byla moje blbost- v tomhle místě jsem zajíce nikdy nepotkala a je tam všude vidět (jsem si doteď myslela) takže tam ji pouštím.... Ale asi o to větší z toho mám prostě radost i když samozřejmě nehodlám usnout na vavřínech a i když to dopadlo dobře, tak k tomu úplně dojít nemělo...

No, možná ten zajíc fenu na tom místě překvapil víc než vás

My měli nedávno zajícový překvápko trochu jinak.
Jdu si se svým důchodcem, on se rád roští v roští, tak se tak roštil, koutkem oka jsem sledovala, že se sune správně vpřed ve směru procházky... a pak si říkám aha, vida, na podezřele dlouhou chvíli se zastavil, asi našel něco k snědku. A protože se nám výchova s rostoucím věkem psa obrací, poslušně jsem mastila roštím k němu, že ho od pochoutky vyženu.

A on v hubě mladýho zajíce!
A páč mladej zajíc ráčil po vysvobození ještě klepat nožičkama, což bylo poslední, co v životě udělal, došlo mi, že pes nenašel chcíplýho zajíce, ale že mu zajíc jednoduše - jak to ti hlupáčci dělají - vyskočil přímo do tlamy.
Tak to je náš druhej zajíc, kterej se v životě mýho psa rozhodl ukončit svou životní pouť tímto způsobem.

No nebožce takhle jeden taky skočil přímo pod fousy, zazmatkoval, ztráta orientace, kdo ví, pes prostě jen chňapnul, bohužel jsem ho musela....poslední záraz o strom. ....

No podobná sebevražda se mi stala s bývalým psem. Přijdu z procházky, odepnu psa z vodítka, otočím se a zavírám za náma branku. V tu chvilku za sebou uslyším zvuk psího skoku a kvíknutí, otočím se a za mnou hrdý pes, kterému z huby kouká vykrmený králík cca 5 kilo.... Který kamarádce z ulice před týdnem utekl z králíkárny.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
No nebožce takhle jeden taky skočil přímo pod fousy, zazmatkoval, ztráta orientace, kdo ví, pes prostě jen chňapnul, bohužel jsem ho musela....poslední záraz o strom. ....

Podle mýho je to čirá hloupost (možná nejen) mladých zajochů. Čekají do poslední chvíle, a psovi těsně před čumákem vyskočí na útěk. Prvně jsem měla psa dokonce na vodítku a byla jsem od něj dva metry, a zajícovi to bylo prd platný.

MajkaP napsal(a):
No podobná sebevražda se mi stala s bývalým psem. Přijdu z procházky, odepnu psa z vodítka, otočím se a zavírám za náma branku. V tu chvilku za sebou uslyším zvuk psího skoku a kvíknutí, otočím se a za mnou hrdý pes, kterému z huby kouká vykrmený králík cca 5 kilo.... Který kamarádce z ulice před týdnem utekl z králíkárny.

Aspoň že jste ho našli.

Ifauna s lidskou tváří, koukám
Taky se přidám - před lety jsem měla Vikinu u koní, kydám výběhy, ona si šmejdí na přilehlé loučce a najednou koukám, že koně se řadí podél pásky jako v kině a frkají, oči jako tenisáky.
Vikina se dostala na pozemek čerstvě postavenýho baráčku, ještě neměli plot ze všech stran, a cosi tam honila. Jelikož koně obvykle myšilov nechává v klidu, tušila jsem nějakou levárnu a běžela jsem zjistit, co se děje.
Nesla něco v hubě, v první chvíli jsem měla málem infarkt, že zavraždila nějakýho domácího mazlíčka, ale byl to malej králíček. Naštěstí to měl za sebou fakt rychle, asi umřel leknutím. Odtáhla jsem jí pryč ...no a v nestřežené chvíli si ho došla sežrat, nezbyl ani chlup.

Se přiznám, co jsem provedla já, když mi fena poprvé někdy v půl roce vystartovala za zajícem, co se zvedl z trávy, kde jsem netušila, že by se vůbec něco vešlo a mohlo být schované. Srny do té doby dobrý, ale zajíce jsme holt do té chvíle ještě takhle zblízka nepotkaly...

Feně samozřejmě přeplo a začala honit zajíce.
Mně v tu chvíli přeplo taky, fakt temno, vůbec jsem nevěděla, co mám dělat, úplná panika, protože jsme byly na louce u lesa a hned za lesem byla silnice.

Tak jsem začala honit fenu, která honila toho zajíce.

Hrozně jsem u toho ječela, jako "ježiši, co to děláš? Proč to děláš? Koukej se vrátit zpátky. TOHLE PŘECE NEDĚLÁŠ!"
Čím blíž jsem měla pocit, že jsme k silnici, tím se mi fakt už chtělo brečet. Nicméně jak jsem potom už s chladnější hlavou zjistila, spíš jsme běhaly dokolečka po loučce jak čuryni než abychom se blížili k silnici. Jak zajíc, tak fena, tak já.
No a v ten moment, kdy jsem už fakt myslela, že budu řvát jak malá, se fena zastavila, otočila a koukla na mě jak kdyby chtěla říct: "co to tady nacvičuješ? Hrabe ti?"

Od té doby nám přímo před nosem vyrazilo x zajíců a bažantů. Popoběhla, ne že ne, ale fakt jen jeden dva skoky a vracela se zpět, ani jsem nestihla zavolat.

Ale řeknu vám, vidět takovouhle scénku jako pozorovatel, myslím si o tom člověku, že je úplně blbej.

Tak proto jsme s megí nikdy žádného zajíce nepotkaly.

Atheira napsal(a):
Se přiznám, co jsem provedla já, když mi fena poprvé někdy v půl roce vystartovala za zajícem, co se zvedl z trávy, kde jsem netušila, že by se vůbec něco vešlo a mohlo být schované. Srny do té doby dobrý, ale zajíce jsme holt do té chvíle ještě takhle zblízka nepotkaly...

Feně samozřejmě přeplo a začala honit zajíce.
Mně v tu chvíli přeplo taky, fakt temno, vůbec jsem nevěděla, co mám dělat, úplná panika, protože jsme byly na louce u lesa a hned za lesem byla silnice.

Tak jsem začala honit fenu, která honila toho zajíce.

Hrozně jsem u toho ječela, jako "ježiši, co to děláš? Proč to děláš? Koukej se vrátit zpátky. TOHLE PŘECE NEDĚLÁŠ!"
Čím blíž jsem měla pocit, že jsme k silnici, tím se mi fakt už chtělo brečet. Nicméně jak jsem potom už s chladnější hlavou zjistila, spíš jsme běhaly dokolečka po loučce jak čuryni než abychom se blížili k silnici. Jak zajíc, tak fena, tak já.
No a v ten moment, kdy jsem už fakt myslela, že budu řvát jak malá, se fena zastavila, otočila a koukla na mě jak kdyby chtěla říct: "co to tady nacvičuješ? Hrabe ti?"

Od té doby nám přímo před nosem vyrazilo x zajíců a bažantů. Popoběhla, ne že ne, ale fakt jen jeden dva skoky a vracela se zpět, ani jsem nestihla zavolat.

Ale řeknu vám, vidět takovouhle scénku jako pozorovatel, myslím si o tom člověku, že je úplně blbej.

Sakra, tak to jsem asi prošvihla tuhle metodu, mohla jsem mít vystaráno 😱
Ale znám tenhle (zpětný) pocit totálního zatmění- stalo se mi to po půl roce léčení koně, kdy za týden po doléčení přijdu do výběhu a tam kůň s celou pořezanou nohou. Nakonec to nebylo tak zlé, ale zvládla jsem v totálním zhroucení udělat neuvěřitelnou scénu a majitelka stáje, které jsem volala mě ani v telefonu nepoznala- a to s ní většinu koní že stáje ošetřují, protože mě nic moc nerozhází.

Upřímně řečeno, nejsem úplně typ běžce, který by měl šanci dohnat ( nebo se alespoň držet tak nějak v závěsu) za takovým rychlíkem, kterým je moje Psina. Bohužel okolní zajíci nemají dost slušnosti aby běhali v kruhu...nebo mají strach, že by je to stálo život. A nejspíš mají pravdu.

MajkaP napsal(a):
Sakra, tak to jsem asi prošvihla tuhle metodu, mohla jsem mít vystaráno 😱
Ale znám tenhle (zpětný) pocit totálního zatmění- stalo se mi to po půl roce léčení koně, kdy za týden po doléčení přijdu do výběhu a tam kůň s celou pořezanou nohou. Nakonec to nebylo tak zlé, ale zvládla jsem v totálním zhroucení udělat neuvěřitelnou scénu a majitelka stáje, které jsem volala mě ani v telefonu nepoznala- a to s ní většinu koní že stáje ošetřují, protože mě nic moc nerozhází.

Upřímně řečeno, nejsem úplně typ běžce, který by měl šanci dohnat ( nebo se alespoň držet tak nějak v závěsu) za takovým rychlíkem, kterým je moje Psina. Bohužel okolní zajíci nemají dost slušnosti aby běhali v kruhu...nebo mají strach, že by je to stálo život. A nejspíš mají pravdu.

Tahle metoda by vám stejně fungovala jedině tehdy, kdyby
A) vaší fenu to lovení vlastně až tak neba a vyletěla spíš z překvapení než chuti lovit
B) stydí se za vás a nechce, abyste jí dělala ještě někdy ostudu

U mě to je samozřejmě za A

Heleďte, já myslím, že takhle rychle jsem taky ještě neběžela, ač běhám ráda a docela často.

Atheira napsal(a):
Tahle metoda by vám stejně fungovala jedině tehdy, kdyby
A) vaší fenu to lovení vlastně až tak neba a vyletěla spíš z překvapení než chuti lovit
B) stydí se za vás a nechce, abyste jí dělala ještě někdy ostudu

U mě to je samozřejmě za A

Heleďte, já myslím, že takhle rychle jsem taky ještě neběžela, ač běhám ráda a docela často.

Jelikož fenu lovení dost zajímá, tak by ta scéna musela být opravdu kvalitní, aby zabralo B. Jenže by to vlastně neviděla, protože by už byla tři kiláčky daleko, takže mám smůlu a píšťalky se stopovačku se nezbavím.
Ale možná příště třeba prubnu dělat zraněnou a čuba by mi mohla jít na pomoc....

Nevím, jestli je to divný nebo normální, ale pokaždý, když balím na služebku, výlet apod. se mi mopsle nenápadně sbalí do tašky nebo kufru a hážou po mně ty svoje tři voči, jestli jako náhodou nemůžou jet taky. Dneska takto

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Nevím, jestli je to divný nebo normální, ale pokaždý, když balím na služebku, výlet apod. se mi mopsle nenápadně sbalí do tašky nebo kufru a hážou po mně ty svoje tři voči, jestli jako náhodou nemůžou jet taky. Dneska takto

Nic nevidím

Teď?

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Teď?

Teď jo

Balení věcí na cestu je obecně katastrofa. Nejradši jsem, když u toho pes vůbec není, jinak mám chuť ho zabít Kdyby se vešel, určitě by taky do tašky lezl. Takhle se jen s velmi úzkostně-depresivním výrazem motá tak, aby byl pořád v cestě, vždy jako náhodou stojí přesně před tou skříní, kteoru potřebuju otevřít, a trpí náhlým výpadkem paměti, takže najednou nezná běžné povely (vypadni, na místo).

Tak já jsem ráda, že už je Gina velká....když byla štěndo a já se vrátila z nákupu...dělám velký nákupy, abych nemusela lozit tak často do krámu, protože mě to fakt neba....takže 3 óbr tašky, který musím za brankou položit, abych zamkla....a Gina si do té tašky vlezla...vyndám jí a než ty tašky poberu, tak vleze do jiný....po 15-ti minutách to vzdávám a nesu nákup i štěně v tašce.
Jak rostla, tak pak už to byla jen hlava a přední nohy....teď už naštěstí jen hlava

Atheira napsal(a):
Se přiznám, co jsem provedla já, když mi fena poprvé někdy v půl roce vystartovala za zajícem, co se zvedl z trávy, kde jsem netušila, že by se vůbec něco vešlo a mohlo být schované. Srny do té doby dobrý, ale zajíce jsme holt do té chvíle ještě takhle zblízka nepotkaly...

Feně samozřejmě přeplo a začala honit zajíce.
Mně v tu chvíli přeplo taky, fakt temno, vůbec jsem nevěděla, co mám dělat, úplná panika, protože jsme byly na louce u lesa a hned za lesem byla silnice.

Tak jsem začala honit fenu, která honila toho zajíce.

Hrozně jsem u toho ječela, jako "ježiši, co to děláš? Proč to děláš? Koukej se vrátit zpátky. TOHLE PŘECE NEDĚLÁŠ!"
Čím blíž jsem měla pocit, že jsme k silnici, tím se mi fakt už chtělo brečet. Nicméně jak jsem potom už s chladnější hlavou zjistila, spíš jsme běhaly dokolečka po loučce jak čuryni než abychom se blížili k silnici. Jak zajíc, tak fena, tak já.
No a v ten moment, kdy jsem už fakt myslela, že budu řvát jak malá, se fena zastavila, otočila a koukla na mě jak kdyby chtěla říct: "co to tady nacvičuješ? Hrabe ti?"

Od té doby nám přímo před nosem vyrazilo x zajíců a bažantů. Popoběhla, ne že ne, ale fakt jen jeden dva skoky a vracela se zpět, ani jsem nestihla zavolat.

Ale řeknu vám, vidět takovouhle scénku jako pozorovatel, myslím si o tom člověku, že je úplně blbej.

Ale zadání znělo : divné věci, které psi dělají. O paničkách nebyla řeč :-))

Dělají paničky divné věci
Když jsem ještě neměla žádného psa, viděli jsme na louce sedět paní - byla tam evidentně sama.
A vykládala. Co, to už si moc nepamatuju, ale vykládala dost nahlas a hezky dlouho. Když už jsme se klidili, ta by mohla být i nebezpečná, vykulil se z blízkého křoví jezevčík.
Docela často si na to vzpomenu. Jak asi připadám lidem kolem . některým :-).

Teď moc lidí nepotkávám, jedině sousedi si říkají "kdyby místo toho trajdání hrabala". Ale v sídlišti - to byla větší zábava.
Šel mladý muž, cípy od rozepnutého baloňáku za ním vlály a já viděla na psu, jak by si rád "pohrál".
"Hele nech toho, at tě to ani nenapadne!" "Ale já vám nic nedělám!" - řekl ten pán.

Jo, to by mě někdy zajímalo - nebo radši ne - co si lidi myslí... Když jen tak spořádanou chůzí míjíme kolemjdoucí a já najednou pronesu "pse, ty de*ile, zapomeň na to, kolik ti jako je?"

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Jo, to by mě někdy zajímalo - nebo radši ne - co si lidi myslí... Když jen tak spořádanou chůzí míjíme kolemjdoucí a já najednou pronesu "pse, ty de*ile, zapomeň na to, kolik ti jako je?"

Ano, to jsou přesně ty okamžiky. Ještě jsem psa měla naučeno "děti, na děti se neštěká" - a on, ač magor, děti a tenhle povel plně respektoval.
Nejeden mladý rodič, který dítko doprovázel se ohradil "kdo je u vás dítě?"
A povel "fuj", jako zastavení nežádoucí činnosti jsem ve městě opustila hodně rychle ( "tak já jsem fuj, a co jste vy?" )

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Dělají paničky divné věci
Když jsem ještě neměla žádného psa, viděli jsme na louce sedět paní - byla tam evidentně sama.
A vykládala. Co, to už si moc nepamatuju, ale vykládala dost nahlas a hezky dlouho. Když už jsme se klidili, ta by mohla být i nebezpečná, vykulil se z blízkého křoví jezevčík.
Docela často si na to vzpomenu. Jak asi připadám lidem kolem . některým :-).

Celá já na procházce se psem

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Teď?

...hlavně nenápadně...

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Tak já jsem ráda, že už je Gina velká....když byla štěndo a já se vrátila z nákupu...dělám velký nákupy, abych nemusela lozit tak často do krámu, protože mě to fakt neba....takže 3 óbr tašky, který musím za brankou položit, abych zamkla....a Gina si do té tašky vlezla...vyndám jí a než ty tašky poberu, tak vleze do jiný....po 15-ti minutách to vzdávám a nesu nákup i štěně v tašce.
Jak rostla, tak pak už to byla jen hlava a přední nohy....teď už naštěstí jen hlava

Trochu mi to připomíná našeho Drahaňáka. Vozím příbuzným zbytky. Už si tak nějak zvykl, že obvykle přivezu jemu nějaký pamlsek. Umí opravdu zcela odborně "rozvázat" igelitový pytlík, pod stromkem na Vánoce, kde míváme třeba i 50 dárků pro celou širokou rodinu, jako první a zcela bezchybně vyčenichá svůj dárek a během našeho rozbalování si rozbaluje taky. Mívá vždy na Štědrý večer nepopsatelnou radost, on se snad k tomu stromku těší z nás všech nejvíc...

No, a když tedy dovezu ty zbytky, tak mám taky jeho hlavu v tašce s těmi zbytky a velmi rád tam něco ukradne, ale jen aby si zarozbaloval ty pytlíky. Uvnitř je třeba jen suchý chleba, ale jej vyloženě baví hlavně to rozbalování!

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Teď moc lidí nepotkávám, jedině sousedi si říkají "kdyby místo toho trajdání hrabala". Ale v sídlišti - to byla větší zábava.
Šel mladý muž, cípy od rozepnutého baloňáku za ním vlály a já viděla na psu, jak by si rád "pohrál".
"Hele nech toho, at tě to ani nenapadne!" "Ale já vám nic nedělám!" - řekl ten pán.

Tak u nás je to teď docela monotematické, když jdeme na prochajdu na vodítku..."Gino, kam táhneš....fajn, tak já počkám, až povolíš vodítko, já mám času dost....hele, co jsem řekla, já se s tebou přetahovat nebudu, bych měla za chvíli ruku, jak opice" a do toho Jack "proč zase stojíme?? to je teda prochajda "..."Jácíčku, musíme počkat, až madam přestane tahat ".....a tak pořád dokola.

A pak najednou jdu a uvědomím si, že Ginino vodítko nejenže není v tahu, ale není ani napnuté a hrkne ve mně.."panebože, kde mám psa" a ona se courá za mnou a tak já zase "hele, švihej přede mně, ať na tebe vidim, jestli nevymejšlíš nějaký bejkárny"

Naštěstí se tohle odehrává večer v parku a moc lidí tam takhle potmě není....

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Tak u nás je to teď docela monotematické, když jdeme na prochajdu na vodítku..."Gino, kam táhneš....fajn, tak já počkám, až povolíš vodítko, já mám času dost....hele, co jsem řekla, já se s tebou přetahovat nebudu, bych měla za chvíli ruku, jak opice" a do toho Jack "proč zase stojíme?? to je teda prochajda "..."Jácíčku, musíme počkat, až madam přestane tahat ".....a tak pořád dokola.

A pak najednou jdu a uvědomím si, že Ginino vodítko nejenže není v tahu, ale není ani napnuté a hrkne ve mně.."panebože, kde mám psa" a ona se courá za mnou a tak já zase "hele, švihej přede mně, ať na tebe vidim, jestli nevymejšlíš nějaký bejkárny"

Naštěstí se tohle odehrává večer v parku a moc lidí tam takhle potmě není....

Jéé, to mi připomnělo mamku, když jsme jely s pesanem na nákup. Tak já vlítla do obchodu a mamka venku stála u auta se psem na vodítku. A vtom k ní přistoupil nějaký pán s dotazem:"Paní, nevadí Vám, že držíte jen vodítko a psa máte opodál?" Prostě se vyvlíkl a v klidu si čuchal o tři metry dál v trávě a mamka nic nepostřehla...

Vždy mě pobaví, když se vrátím domů třeba jen po 2 hodinách nepřítomnosti a pes ještě nestihl pořádně dospat, tak se jen ospale diví ze svýho křesílka, samozřejmě se zuřivým vrtěním ocásku. Jelikož je starý a měl by se šetřit, jsem ráda, že zbytečně nevstává, a spěchám se honem k němu přivítat, aby si to s tím vstáváním třeba nerozmyslel.

fikovnice napsal(a):
Jéé, to mi připomnělo mamku, když jsme jely s pesanem na nákup. Tak já vlítla do obchodu a mamka venku stála u auta se psem na vodítku. A vtom k ní přistoupil nějaký pán s dotazem:"Paní, nevadí Vám, že držíte jen vodítko a psa máte opodál?" Prostě se vyvlíkl a v klidu si čuchal o tři metry dál v trávě a mamka nic nepostřehla...

Co pes o 3 metry vedle.
To když byla ještě v zimě zima a malé děti se vozily v saních, tak to jsem upozorňovala pána, jestli mu nevadí, že táhne prázdné saně a dítě leží v závěji. Jak je netáhl po sanicích, ale na boku, ani mu nepřišly lehké.

Tak takhle se mi stalo, ze jsem jela na očkování na veterinu a zapomněla vzít psa.

Klasika když někam jedeme, tak psi se cpou do auta jako první, zavřu je a pak balím zbytek veci, vracim se pro to, co jsem zapomněla, otvírám vrata atd. No takže psy v klidu zavřený doma, já se proč něco vracela na chodbu, otevřela vrata a jela. Máme to má veterinu cca 12 km, a až asi v půlce jsem začala mluvit na psy, koukla do zrcátka a pak mi to došlo 😀.

Ale to je ještě v pohodě. Pamatuji jak ze cvicaku že skolicky jednou odjela paní, a pes tam zůstal a v klidu si hrál s ostatními. Nám už bylo divný, kde paní je, ale nikdo na ni neměl kontakt. Zjistila to až když dojela domu.

Takhle bych taky psici málem zapomněla v práci. Uvazuju ji stranou a naštěstí se ozvala, když jsem kolem ní proběhla k autu "Uáááá, a co já?"

Kamarádka takhle dojela domů ze stáje a zjistila, že nemá jednu čubu ( naložila ovčandu a zapomněla JRT). Vrátila se zpět , že hledá psici, ale ve stáji jsme jí nikdo neviděl. Takže nastalo cca tří hodinové hledání, volání, prolézání výběhů v obavách, že Čubou někde zašlápl kůň.... Už jsme se koukly do studny, do skříněk a vyklepávaly všechny deky v psích peleších.... Asi po těch třech hodinách se ozvalo nesmělé "kník" ... z WC. 🤦

MajkaP napsal(a):
Kamarádka takhle dojela domů ze stáje a zjistila, že nemá jednu čubu ( naložila ovčandu a zapomněla JRT). Vrátila se zpět , že hledá psici, ale ve stáji jsme jí nikdo neviděl. Takže nastalo cca tří hodinové hledání, volání, prolézání výběhů v obavách, že Čubou někde zašlápl kůň.... Už jsme se koukly do studny, do skříněk a vyklepávaly všechny deky v psích peleších.... Asi po těch třech hodinách se ozvalo nesmělé "kník" ... z WC. 🤦

Jo, tak tohle znám taky, u nás je to většinou ale tak, že psi někde spokojeně chrápou, a ani nedutají.

Třeba fenu jsem takhle jednou hledala po zahradě snad půl hodiny, už úplně panika, protože když byla menší, tak si párkrát na zahradě nadzvedla pletivo a šla k sousedům (než jsme to zjistli), pak jsme "vyšponovali" plot.. Tak už mě napadalo, že se jí to zase nějak povedlo. Takže už jsem na ní volala úplně zoufale, šla jsem ze zahrady k baráku a pak taková jiskřička v očích - otevřený kufr auta - větrala jsem po tom, co jsme přijeli od rybníka. No jasně, že si tam ta mrcha v klidu chrápala v kleci a ještě nadšeně vrtěla ocasem, když jsem přišla, ale s pohledem "co plašíš, co řveš, vždyť jsem celou dobu tady". Bych ji zabila .

Psa jsem zase hledala doma, no a on byl zalzelý pod dekou, která byla přehozená přes gauč .

No, já takhle zapoměla nebožku u krámu, měla jsem odpolední, letěla jsem něco nakoupit, naproti do krámu a rychle ještě vyždímat psinu, donesla to domu na otočku, že už jdu do práce a jak jsem míjela krám, tam můj pes uvázaný u kolostavu. .....
Kocoura-ještě jako kotě, když nechodil ven jsme hledali půl dne, už jsme mysleli, že nestřeženě se prosmykl ven, holka bydlí v přízemku, a večer si to kocour vykráčel z ložnice, byl "zastlanej" v dětské postýlce dole v šubleti a neráčil se ani ozvat a to na zavolání chodil a chodí i teď z venku.

A to taky znáte, jak se na procházce otočíte, kde je pes, a pes nikde... tak voláte a nic... tak voláte a hrozíte a jste sprostý a už už vyrážíte zpátky zjistit, kde se zapomněl... když tu psa zahlídnete půl metru před sebou, kde stojí celou dobu a diví se, co se vám to stalo 🤪

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
No, já takhle zapoměla nebožku u krámu, měla jsem odpolední, letěla jsem něco nakoupit, naproti do krámu a rychle ještě vyždímat psinu, donesla to domu na otočku, že už jdu do práce a jak jsem míjela krám, tam můj pes uvázaný u kolostavu. .....
Kocoura-ještě jako kotě, když nechodil ven jsme hledali půl dne, už jsme mysleli, že nestřeženě se prosmykl ven, holka bydlí v přízemku, a večer si to kocour vykráčel z ložnice, byl "zastlanej" v dětské postýlce dole v šubleti a neráčil se ani ozvat a to na zavolání chodil a chodí i teď z venku.

Mamka takhle kdysi zapomněla čuby u pumpy. Jela s přítelem na chatu cca 10km, na pumpě tankovali a chtěli si dát rychlý kafe, ale bylo léto a teplo, tak se bála je nechat v autě. Takže je uvázala venku u zábradlí. Pak nasedli do auta, odjeli a na chatě je chtěli vypustit z kufru... No prej jí to došlo rychle, ale cestou zpátky se o ně hrozně bála.

MajkaP napsal(a):
Kamarádka takhle dojela domů ze stáje a zjistila, že nemá jednu čubu ( naložila ovčandu a zapomněla JRT). Vrátila se zpět , že hledá psici, ale ve stáji jsme jí nikdo neviděl. Takže nastalo cca tří hodinové hledání, volání, prolézání výběhů v obavách, že Čubou někde zašlápl kůň.... Už jsme se koukly do studny, do skříněk a vyklepávaly všechny deky v psích peleších.... Asi po těch třech hodinách se ozvalo nesmělé "kník" ... z WC. 🤦

Tak já zase hledala Elsu = MCO. Možná jsem to tu už psala... Přijela za mnou na návštěvu teta. Tak kecáme a kecáme a asi po hodině, kdy se kolem ochomejtali kocouří kluci, tak říkám:"A kde je Elsa?" A začalo asi 6hodinové martyrium. Hledaly jsem s tetou nejdříve v bytě - všude, za nábytkem, pod postelemi, dokonce jsme i nábytek odposouvaly ode zdí. A nic! Tak to už jsem chytla totál nerva, že Elsa proklouzla, když šla teta ke mně do bytu. Takže válečná porada. Teta vyjela do 12. patra a šla byt od bytu dolů a ptala se, jestli někdo Elsu neviděl. V paneláku máme 48 bytů... Alespoň mě potěšilo, že prý všichni byli vstřícní a soucítili se mnou. Já mezitím sehnala klíče od místnosti, kde je ovládání kamer, které máme na baráku. A to teda byla síla - sedět tam a fakt hodiny čučet, jestli Elsa s někým neproklouzla ven. Furt nic. Pak teta šla volat kolem baráku a tam narazila na jakési ležící bezďáky. Byli také velmi ochotní (a taky jaksepatří ožralí ) a hned, že jo - že přesně tetou popsaná kočka kolem nich asi před hodinou prošla (evidentně nějaká jejich haluz! ). To už jsem byla jednou nohou v blázinci, ptž Elsa je čistě bytová a ve městě by se buď nechala hned přejet nebo by se nechala ukrást...
Já po tom x-hodinovém sezení se vrátila už fakt uřvaná do bytu, jdu do obýváku a ta mrcha!!!! mě vrknutím přivítala a jala se řádně si protahovat všechny 4 tlapy. Později jsme zjistily, že byla ukrytá v konstrukci sedačky (mám takovou jako polohovací, ale jak se do té škvíry uvnitř narvala, netuším)! A při její totálně flegmatické povaze nepovažovala za důležité se ohlásit, když přece ona se zrovna potřebovala prospat! No nezabili byste ji??!

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
A to taky znáte, jak se na procházce otočíte, kde je pes, a pes nikde... tak voláte a nic... tak voláte a hrozíte a jste sprostý a už už vyrážíte zpátky zjistit, kde se zapomněl... když tu psa zahlídnete půl metru před sebou, kde stojí celou dobu a diví se, co se vám to stalo 🤪

Tak přesně zrovna dneska. Byla jsem na procházce i s přítelem, pes na šňůře, fena běhala na volno kolem, ona se moc nevzdaluje a když už je dál, tak většinou sama zastaví a čeká na nás, nebo běží zpátky. No a dneska jak jsme šli dva a povídali si, tak jsem se nějak zakecala a přestala vnímat okolí. Najednou koukám a fena nikde, ani jeden jsme ji neviděli. Tak zastavíme a volám, pískám a už docela zoufale a najednou mi něco žďuchne do nohy - ona byla asi celou dobu u mě . Jo, to si pak připadáte jako blázen .

No a jinak jsme měli jet na obrany. Takže jsem do auta házela postroje na obrany, brala si "cvičákovskou" vestu atd. Psi natěšení. Jenže cca po ujetí 10 km mi psal figurant, že to neklapne, špatně jsme to domluvili. No nic, tak jsem to otočila a jeli jsme "jen" na louku. Ty jo to byly výrazy, jako co chudáčci mají dělat na té louce, když měli jet na obrany . A první asi kilometr se pořád otáčeli, jestli to myslím vážně, jestli se fakt nejdou jen vyvenčit a pak zase nepojedeme .

A ještě taková technická - stává se vám taky, že se psům na tlapy nabaluje tolik bláta, že už nemůžu ani chodit a sotva zvedají nohy? . Já si nepamatuji, že by se to dělo v předešlých letech, ale letos teda jo. Asi ještě jak si občas hrábnou "myšičku"... Ale u feny stačí když jen běží po louce a zachvíli už chodí nějak podobně, jako když psovi poprvé nasadíte psí boty . Cestou zpátky než dojdeme k autu, tak to většinou zase opadá. Akorát teda pes má dlouhé drápy, ne že by nestříhané, ale má i dlouhá lůžka a to je očistec to z něho dostat .

marcelaamax napsal(a):
Tak přesně zrovna dneska. Byla jsem na procházce i s přítelem, pes na šňůře, fena běhala na volno kolem, ona se moc nevzdaluje a když už je dál, tak většinou sama zastaví a čeká na nás, nebo běží zpátky. No a dneska jak jsme šli dva a povídali si, tak jsem se nějak zakecala a přestala vnímat okolí. Najednou koukám a fena nikde, ani jeden jsme ji neviděli. Tak zastavíme a volám, pískám a už docela zoufale a najednou mi něco žďuchne do nohy - ona byla asi celou dobu u mě . Jo, to si pak připadáte jako blázen .

No a jinak jsme měli jet na obrany. Takže jsem do auta házela postroje na obrany, brala si "cvičákovskou" vestu atd. Psi natěšení. Jenže cca po ujetí 10 km mi psal figurant, že to neklapne, špatně jsme to domluvili. No nic, tak jsem to otočila a jeli jsme "jen" na louku. Ty jo to byly výrazy, jako co chudáčci mají dělat na té louce, když měli jet na obrany . A první asi kilometr se pořád otáčeli, jestli to myslím vážně, jestli se fakt nejdou jen vyvenčit a pak zase nepojedeme .

A ještě taková technická - stává se vám taky, že se psům na tlapy nabaluje tolik bláta, že už nemůžu ani chodit a sotva zvedají nohy? . Já si nepamatuji, že by se to dělo v předešlých letech, ale letos teda jo. Asi ještě jak si občas hrábnou "myšičku"... Ale u feny stačí když jen běží po louce a zachvíli už chodí nějak podobně, jako když psovi poprvé nasadíte psí boty . Cestou zpátky než dojdeme k autu, tak to většinou zase opadá. Akorát teda pes má dlouhé drápy, ne že by nestříhané, ale má i dlouhá lůžka a to je očistec to z něho dostat .

Nabalování bláta se psovi vůbec nestává, to maximálně mně na boty....

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):


Nabalování bláta se psovi vůbec nestává, to maximálně mně na boty....

No, mě to právě taky zarazilo . Děje se to jen na louce, ale tam jsme chodili i loni a nic . A teď prostě úplně stejně jak já mám nabalené boty, tak stejně tak mají psi nabalené tlapy . hlavně fena .

marcelaamax napsal(a):
No, mě to právě taky zarazilo . Děje se to jen na louce, ale tam jsme chodili i loni a nic . A teď prostě úplně stejně jak já mám nabalené boty, tak stejně tak mají psi nabalené tlapy . hlavně fena .

Joo letos to je hrůza. Na louce nebo u polí, mám to bláto úplně po celých botách, pes na tlapkach a při chůzi mi to střílí do obličeje. 😃

...a co teprv když na sídlišti pasu želvu...

Liggy napsal(a):
...a co teprv když na sídlišti pasu želvu...

??? Želva ve psí sekci?

Sice staré téma....
Divná věc je třeba, Malina má ráda jednoho JRT. Vždy, když se potkají, se radostě očuchávají. Chodíme i kolem jejich domu a to spolu běží podél plotu a zas radost, že se vidí. No a muž, když ráno venčí Malinu, tak potkají toho JRT v jejich ulici. Malina se s ním pozdraví a pak dojdou za pár metrů k jejich zahradě a Malina vždycky koukne do jejich zahrady stylem "Kde jako je?" a muž jen "no vždyť si ho právě potkala".
Druha spíš legrační věc, kterou dělá, je při hlazení. Přiřítí se k mně, položí přední nohy a hlavu na zem a začne se přetáčet na záda, ale přitom ještě stojí zadní nohy, tak ty pak tak nějak vzláštěně vymrští, až skoro čekám, že udělá kotoul a pak teda to srovná na tu zem a je připravena na drbání na bříšku.

Můj pes se přede mnou nikdy neobrátil na záda v takové té vítací ( podřizovací ?) poloze. Přitom je to velký závislák, chodí se mnou úplně všude nebo mě stále sleduje pohledem. Rád se mazlí, když sedím, tak mi vleze na klín, když ležím, snaží se ležet na mně. Jeho nejoblíbenější spací poloha je na zádech a všechny nohy vystrčené nahoru a to mu nevadí, že tak leží vedle mne a já ho škrábu na břiše. Pokud mu potřebuji vytáhnout klíště, tak mu to musím napřed vysvětlit, a to si pak sice lehne a můžu ho ošetřit, ale takový nějaký celý ztuhlý. Na veterině je ošetření bez problémů a to dostává dost zabrat při vymačkávání žlázek. Ale vždy se tam těší.

Milá téma - fajn, že sa oživila☺ Dobre pobaví - zlepší náladu. No my máme teraz moskováčku (Sally), a to je teda zaujímavé stvorenie. To, že spáva hore bruchom je s vytočenou hlavou už ani nepovažujeme za zvláštne. Milo nás prekvapilo, že rozoznáva nášho kocúra, ktorý s ňou bežne spáva a cudzích statočne zaháňa - ten náš kocúrisko vybitý to už využíva - keď je zle uteká si k Sally po pomoc. Super statočne zaháňa sliepky, ak preletia z ich územia do záhrady - musím poklopať ale naozaj iba zaháňa a sú to asi tiež členovia jej svorky, lebo prišla na to, že keď sa im niečo hodí v pohode obehne dom a pekne si otvorí bráničku a ide sa najesť s nimi. No jej najlepší výmysel a teda toto som nezažila u žiadneho psa čo sme mali, je jej vášeň vopchať sa človeku medzi nohy - zo zadu a keď to nečaká. Ako som vypozorovala robí to iba vyvoleným -predovšetkým mne ☺ Už som raz seba zaparkovala vďaka tomu do fúrika - to musel byť pohľad Ono je to ozaj "milé" keď pod Vás nabehne také teliatko. A ozaj neviem prečo to robí - čo má takéto správanie znamenať. Mne to pripadá ako spôsob jej prejavu radosti a náklonosti, lebo predovšetkým to robí, keď prídeme vonku (inak chodí aj do domu - nie je to čisto vonkajší pes) alebo sa vráti syn s ňou z prechádzky a ja som vonku na záhrade a už šprintuje vopchať sa mi pod nohy.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Milá téma - fajn, že sa oživila☺ Dobre pobaví - zlepší náladu. No my máme teraz moskováčku (Sally), a to je teda zaujímavé stvorenie. To, že spáva hore bruchom je s vytočenou hlavou už ani nepovažujeme za zvláštne. Milo nás prekvapilo, že rozoznáva nášho kocúra, ktorý s ňou bežne spáva a cudzích statočne zaháňa - ten náš kocúrisko vybitý to už využíva - keď je zle uteká si k Sally po pomoc. Super statočne zaháňa sliepky, ak preletia z ich územia do záhrady - musím poklopať ale naozaj iba zaháňa a sú to asi tiež členovia jej svorky, lebo prišla na to, že keď sa im niečo hodí v pohode obehne dom a pekne si otvorí bráničku a ide sa najesť s nimi. No jej najlepší výmysel a teda toto som nezažila u žiadneho psa čo sme mali, je jej vášeň vopchať sa človeku medzi nohy - zo zadu a keď to nečaká. Ako som vypozorovala robí to iba vyvoleným -predovšetkým mne ☺ Už som raz seba zaparkovala vďaka tomu do fúrika - to musel byť pohľad Ono je to ozaj "milé" keď pod Vás nabehne také teliatko. A ozaj neviem prečo to robí - čo má takéto správanie znamenať. Mne to pripadá ako spôsob jej prejavu radosti a náklonosti, lebo predovšetkým to robí, keď prídeme vonku (inak chodí aj do domu - nie je to čisto vonkajší pes) alebo sa vráti syn s ňou z prechádzky a ja som vonku na záhrade a už šprintuje vopchať sa mi pod nohy.

vopchať sa človeku medzi nohy - zo zadu a keď to nečaká

Měla jsem křížence BSP a bernardýna ati dělali něco podobného...vždycky jsem říkala "jo tak ty jsi koníček?? no tak jedééém" nebo naopak "hele já nechci nikam jet"

Znáte Jurský park? Tak ty zvuky, kterými se dorozumívala smečka velociraptorů, tak ty vydává moje Piraňa
"Nenápadně" na sebe tak upozorňuje, když třeba krájím maso, jako abych nezapomněla, že jí mám, raptořici