Kdy a jak často chodí Vaši psi bez vodítka?

Eirlys napsal(a):
Včera na procházce se mě již snad po třetí ptal pán od nás z baráku, proč svého psa nikdy nepustím na volno. Sám má královského pudla a ten zase nemá nikdy vodítko (což bych zase ocenila já, protože mého psa už několikrát sroloval nepřátelsky pod sebe ) Já mám půlroční štěně dobrmana a jeden z důvodu proč má vždy vodítko když pána s pudlem zahlédnu je to, abych předešla právě tomu, aby mu pudl něco neudělal, když na něho takto reaguje. Každopádně mi teda nasadil brouka do hlavy, jestli chodí můj pes moc na vodítku a nedopřeju mu se proběhnout? Pokud jdeme v parku přes den a jsou všude lidi a psi, můj pes je opravdu celou dobu na vodítku - abych zamezila tomu, že bude otravovat ostatní, musela bych ho totiž volat snad každých 10 sekund protože si chce prostě všechny prohlédnout a ideálně všechny poskákat. (Jinak teda ho odvolám v pohodě i když se k někomu rozběhne, jen mi to přijde nekomfortní ho furt volat když může mít prostě vodítko) Pokud v parku lidi tolik nejsou, tak ho nechám i bez vodítka, jen když někoho míjíme tak připnu, nebo se jen začneme přetahovat o hračku aby se soustředil na mě a ně na obtěžování kolemjdoucích. Hned kousek za parkem nám začíná les, tam chodíme hlavně lesem a ne po cestách, právě abysme se vyhli davům a zase praktikuji, že jde na volno pokud někde není někdo, na koho bych chtěl skočit. Takže občas klidně i celou vycházku v lese jde bez vodítka.

Ráda bych se tedy zeptala, pouštíte Vaše psi bez vodítka pravidelně? Jak často, v jakých situacích? Na jakých místech? (za předpokladu že zvládnou přivolání) Za tu dobu, co žiji v Praze tu mám prvního psa a přijde mi, že Praha je v tomhle taková divoká, všichni psi si tu běhají jak chtějí a každou vycházku k nám aspoň jeden pes na volno přiběhne a páníček někde v dálce nic neřeší.

Tak tohle by bylo něco na mě. Pán má nevychovanýho psa a ještě poučuje. Přitom vy máte štěně, který by se mělo socializovat a ne aby ho nějaký nevychovanec roloval pod sebe. Pokud ho nemá vychovanýho, neměl by být vůbec navolno, přinejmenším na stopovačce, aby si ho páník mohl přitáhnout k sobě.

Dvojí pohled. I rolování štěnda pod sebe je socializace. Páníčci z toho šílí, já ne. I když tady to bylo jinak, že přiběhnul pes na volno ke štěndu na vodítku - to by se stávat nemělo. Já jsem psy učila od mala, že pejsky, kteří jdou slušně na vodítku a tudíž musí poslouchat otravovat nesmíme. A kupodivu se to hezky naučili, k čemuž pomohlo i to, že samíka pes zmuchlal. Pak už stačilo jen říct: ne, pejsek má vodítko! Ale k tomu srolování. Berňáci jsou na to experti. Oni na psa neútočí zuby, ale ho ,,zalehnou". Tak samík utekl za mojí kamarádkou, která šla se starým berňuchou a dítětem, možná dvouletým. Worka měl asi půl roku. On nadšený, že ji vidí vypálil, můj berňucha poslechl, samík nikoliv. Její berňák ho s řevem zmuchlal pod sebe. Já jsem byla dočista ráda, psu nic nebylo a bylo to pro něj velké poučení, jak se nechovat a už nikdy za psem na vodítku neutekl. Tak by se mi to nepovedlo s ním nacvičit ani za sto let

Bydlím na vesnici a většina našich procházek se odehrává v přírodě, kde nepotkáme většinou ani nohu, tam je fena vždy na volno (takže se dá říct, že chodí na volno denně) . Maximálně když někoho vidím už z dálky, tak dávám na vodítko, nebo přivolám a nechám čekat, než lidi projdou. Pes na volno nechodí, protože loví - pustím ho jen když běhá za udickou (prut se strapcem), nebo v létě pri kondičním plavání nebo aportování z vody, jinak chodí v postroji na sedáku, případně na flexi nebo šňůře. Ale máme velkou zahradu, kde se vylítá až až, nejlíp oba spolu. Přes vesnici a nebo ve městě chodí oba psi na vodítku, pes navíc s košem (není přátelský ke psům a ani k cizím lidem, ale pokud si oni nevšímají jeho, tak je taky ignoruje). Když jsme někde na výletě v přírodě, kde nikdo není, tak fenu pustím. Ale pokud je to místo, kde na každých pár metrech někoho potkáme, tak jde na voditku (většinou v postroji v tahu,nebo na flexi) - je přátelská, ale vítací, a musela bych ji pořád slovně upomínat, aby nechodila otravovat lidi. Procházky po městě nás ale moc neberou, to je spíš o tom se z toho městě dostat do určitého bodu do přírody, to samé po vesnici.

Moje první samostatná fenka byla z útulku, brala jsem si jí v 3 a půl měsících. Bydlela jsem tehdy v Praze na sídlišti, ideál pro chov psů ve městě( bez ironie, klika bydlení), prakricky od 4 měsíce mohla chodit kdekoli a kdykoli na volno, brala jsem na vodítko v dopravním prostředku, v rušnějších částech města, Zlatý pes, kříženec NO s něčím loveckým, ale neexistovalo, že by se nedala odvolat třeba od zvěře.
První hovawarta, to už bylo na vsi, velice brzy, před jedním rokem byla už celkem spolehlivá.tahle poslední je jiné kafe, ale už můžeme chodit na procházku a pouštět jí celkem v klidu, má 2 roky.

Nechodí. Mám malého psa a co jsem ja vlastní oči viděla, jak STB zakousl pomeraniana, který byl na volno, držím si ho u sebe. Na proběhnutí má zahradu.

Ten pomík byl asi pět metrů od majitelky, na zavolání se hned otočil a běžel-poslouchal, ale nestihl. Nechci to zažít. STB samozřejmě na volno bez koše, klasika.

Z nějakého důvodu pozoruji, že na volno bývají většinou nevycvičení agresoři. Jen výjimečně vídám psa, který poslouchá- proti tomu nic nemám, ale já obcházím všechny psy na volno obloukem. Z dálky prostě nepoznám, jestli vystartuje nebo ne.

lesnížínka napsal(a):
Dvojí pohled. I rolování štěnda pod sebe je socializace. Páníčci z toho šílí, já ne. I když tady to bylo jinak, že přiběhnul pes na volno ke štěndu na vodítku - to by se stávat nemělo. Já jsem psy učila od mala, že pejsky, kteří jdou slušně na vodítku a tudíž musí poslouchat otravovat nesmíme. A kupodivu se to hezky naučili, k čemuž pomohlo i to, že samíka pes zmuchlal. Pak už stačilo jen říct: ne, pejsek má vodítko! Ale k tomu srolování. Berňáci jsou na to experti. Oni na psa neútočí zuby, ale ho ,,zalehnou". Tak samík utekl za mojí kamarádkou, která šla se starým berňuchou a dítětem, možná dvouletým. Worka měl asi půl roku. On nadšený, že ji vidí vypálil, můj berňucha poslechl, samík nikoliv. Její berňák ho s řevem zmuchlal pod sebe. Já jsem byla dočista ráda, psu nic nebylo a bylo to pro něj velké poučení, jak se nechovat a už nikdy za psem na vodítku neutekl. Tak by se mi to nepovedlo s ním nacvičit ani za sto let

Párkrát ho pudl sroluje pod sebe a jednoho dne dobrmánek dospěje a sroluje pudla...

Ono někteří psi opravdu nezaútočí zuby, ale útočníka srolují pod sebe, ale fakty bych nechtěla, aby si moje štěně, které se snažím socializovat a tím pádem se spíš snažím na hru vybírat bezproblémové psy, aby mělo pravidelnou zkušenost s takovým psem.
A to teda nejsem žádná hysterka, abych se zhrouila z toho, když moje štěně napomene dospělec, aby se chovalo slušně.

No možná až dobrmánek ukáže pudlovi, že takhle teda ne, tak už jeho majitel nebude volat...pusťte ho na volno, ale naopak, přivažte si tu agresivní bestii.

Edit:
a co se týče pouštění psů, tak to je pes od psa....afgán a moji kříženci BSPx bernardýn, jenom tam, kde je to bezpečné, kde mám prostor na odvolání i psa, který se neotočí na pětníku, aby se ke mně vrátil.....desetiměsíční pyrenejka, tak ta na volno nechodí vůbec, resp tahá za sebou stopovačku 20 metrů a moje ovčanda, tak ta chodila všude, kde to nebylo vysloveně zakázáno, ale taky ne hned, jako puberťák ani omylem, až když měla 100% přivolání.

Pro zadavatelku:
jestli už se vaše štěně přestalo držet máminy sukně, tak raději voďte na šňůře, kde si můžete vynutit splnění povelu...přivolání a na volno pouštějte někde v klidu, kde není tolik vzruchů a tam si se štěndem hrajte a formou hry to přivolání pilujete i na volno.
Ideálně si najděte nějaké psí kámoše se kterými se štěndo vyblbne.

V parku, kde je hafec lidí, dětí, psů a štěně je zvědavé, chce si hrát, ke každému běžet....tam bych ho fakt nepouštěla, už jen proto, že půlroční dobrman už přeci jen spadá do kategorie větší pes a někteří lidi už by mohli mít z takového psa obavy, někteří psi na rozjívené štěně můžou reagovat agresivně, menší pejsci se můžou bát

lesnížínka napsal(a):
Dvojí pohled. I rolování štěnda pod sebe je socializace. Páníčci z toho šílí, já ne. I když tady to bylo jinak, že přiběhnul pes na volno ke štěndu na vodítku - to by se stávat nemělo. Já jsem psy učila od mala, že pejsky, kteří jdou slušně na vodítku a tudíž musí poslouchat otravovat nesmíme. A kupodivu se to hezky naučili, k čemuž pomohlo i to, že samíka pes zmuchlal. Pak už stačilo jen říct: ne, pejsek má vodítko! Ale k tomu srolování. Berňáci jsou na to experti. Oni na psa neútočí zuby, ale ho ,,zalehnou". Tak samík utekl za mojí kamarádkou, která šla se starým berňuchou a dítětem, možná dvouletým. Worka měl asi půl roku. On nadšený, že ji vidí vypálil, můj berňucha poslechl, samík nikoliv. Její berňák ho s řevem zmuchlal pod sebe. Já jsem byla dočista ráda, psu nic nebylo a bylo to pro něj velké poučení, jak se nechovat a už nikdy za psem na vodítku neutekl. Tak by se mi to nepovedlo s ním nacvičit ani za sto let

Lesnizinko, on je ale problem v tom, ze stene, ktere roluje nejaky obr pod sebe, se muze bat o zivot. Muze z toho mit neprijemny zazitek... a pak se majitele velkych psu divi, ze jsou ti mali urvani a hystericti.
Takze majiteli takoveho velkeho psa bych pekne podekovala.
Takze ano, dvoji pohled to evidentne je.
Edit... pokud si prcek za obrem dobehne, tak je to samozrejme chyba jeho majitele, ale bezne jsem to zazivala opacne - nebojte se, on je hodnej, on sichce hrat...
Tak na to ja uz dneska odpovidam, ze moje feny nejsou hracka pro velky psy.

Terven napsal(a):
Lesnizinko, on je ale problem v tom, ze stene, ktere roluje nejaky obr pod sebe, se muze bat o zivot. Muze z toho mit neprijemny zazitek... a pak se majitele velkych psu divi, ze jsou ti mali urvani a hystericti.
Takze majiteli takoveho velkeho psa bych pekne podekovala.
Takze ano, dvoji pohled to evidentne je.
Edit... pokud si prcek za obrem dobehne, tak je to samozrejme chyba jeho majitele, ale bezne jsem to zazivala opacne - nebojte se, on je hodnej, on sichce hrat...
Tak na to ja uz dneska odpovidam, ze moje feny nejsou hracka pro velky psy.

Souhlasím s vámi, mám to mockrát za sebou tyhle zážitky. Od jisté doby cizí "rolovací" pejsky ke štěněti již do kontaktu doběhnout ani nenechám a příště již ke mě neběhají. Jejich majitel vemi rychle pochopí o co jde, sice to bylo někdy spokeno s křikem, ale dál už se to většinou neopakuje.

Můj pes je na volno cca 90 % procházky. Osm let chodil na stopovačce. Dnes připínám, když jsou kolem psi (vyhledává kontakt a neumí přicházet k pejskům jinak než "hurááá hurááá hoop hooop hoooooop"... ano, ve 13 letech...)
- nebo když je kolem moc lidí (umí se skvěle motat pod nohy a křížit cestu)
- ehm, a když zavládne názor "jsem starý, takže nemusím poslouchat" a mně se to zrovna nehodí (udělala jsem si na to ze stopovačky 5m vodítko a byl to ten nejlepší počin v poslední době )

Pes má mít podle mě buď šňůru nebo spolehlivou ovladatelnost. Pobyt na 10m šňůře nevidím jako problém, pokud má pes dostatečné vyžití. Rozhodně je třeba psa, natož mladýho, chránit před nežádoucím a kontraproduktivním kontaktem s neovladatelnými psy. Já si klidně od psa odeženu příchozího jen proto, že je mimo kontrolu svýho psovoda, a to i když to není nebezpečnej pejsek.

Já si nedovedu představit, ani nechci představovat, jak můj pes tahá za sebou všude stopovačku, šňůru, a já na ni sahám. Jak to děláte vy, kdo to praktikujete? Neekluje se vám ta stopovačka? Vždyť to musí být strašný humus.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Já si nedovedu představit, ani nechci představovat, jak můj pes tahá za sebou všude stopovačku, šňůru, a já na ni sahám. Jak to děláte vy, kdo to praktikujete? Neekluje se vám ta stopovačka? Vždyť to musí být strašný humus.

Proč? Vždyť je to jen špína ze země :) Kdyby to tahal nějakými ho*ny, tak neřeknu, ale to se mi teda nikdy nedělo.
Jen když byly kaluže, mívala jsem někdy tendenci snažit se, aby stopovačka nešla vodou. Většinou to dopadlo tak, že půl procházky jsem neřešila nic jiného jen proto, abych to v druhé půli vzdala a nechala stopovačku máčet.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Já si nedovedu představit, ani nechci představovat, jak můj pes tahá za sebou všude stopovačku, šňůru, a já na ni sahám. Jak to děláte vy, kdo to praktikujete? Neekluje se vám ta stopovačka? Vždyť to musí být strašný humus.

Já teda, když je předpoklad, že by byla stopovačka zahumusená, je deštivo, blátivo, tak se přiznám, že raději beru flexinu.
Jinak v tom nevidím problém. Stopovačku má Gina jen tam, kde je místo, aby se vyběhala a tak defakto vypustím a jestli mám pak stopovačku v ruce 2x-3x za prochajdu....a to teda jen proto, abych jí přinutila přijít na povel.

No ještě byl problém, když se stopovačka dostala psovi pod tlapky, že ji při značkování počůral. Řešení je, aby měl správně dotaženej obojek, kterej se nepřetáčí, a tím i stopovačka tolik neleze po tlapky.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Proč? Vždyť je to jen špína ze země :) Kdyby to tahal nějakými ho*ny, tak neřeknu, ale to se mi teda nikdy nedělo.
Jen když byly kaluže, mívala jsem někdy tendenci snažit se, aby stopovačka nešla vodou. Většinou to dopadlo tak, že půl procházky jsem neřešila nic jiného jen proto, abych to v druhé půli vzdala a nechala stopovačku máčet.

Špína ze země, hovna, těm se snad nedá vyhnout, různé jiné humusy, bláto,...

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Špína ze země, hovna, těm se snad nedá vyhnout, různé jiné humusy, bláto,...

Ano, ale také proto je moje oblečení odděleno na "psí" a "nepsí". A to první je vždy důkladně zabláceno (i teď, když je pes bez stopovačky). Ruce se utřou do kalhot a po procházce se umyjí. Rukavice se dají uschnout na topení a bláto z nich opadá. Atd.
Flexina je samozřejmě čistší. Ale mně vadí natolik, že ji beru jen na chůzi po městě a dávám ji psovodům-nepejskařům, kteří to pohodlí ocení.

Terven napsal(a):
Lesnizinko, on je ale problem v tom, ze stene, ktere roluje nejaky obr pod sebe, se muze bat o zivot. Muze z toho mit neprijemny zazitek... a pak se majitele velkych psu divi, ze jsou ti mali urvani a hystericti.
Takze majiteli takoveho velkeho psa bych pekne podekovala.
Takze ano, dvoji pohled to evidentne je.
Edit... pokud si prcek za obrem dobehne, tak je to samozrejme chyba jeho majitele, ale bezne jsem to zazivala opacne - nebojte se, on je hodnej, on sichce hrat...
Tak na to ja uz dneska odpovidam, ze moje feny nejsou hracka pro velky psy.

Ono kdyby ty obříky roloval pod sebe třeba kůň, tak se bude bát úplně stejně jak pes, tak majitel a povaha se může taky změnit.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Já si nedovedu představit, ani nechci představovat, jak můj pes tahá za sebou všude stopovačku, šňůru, a já na ni sahám. Jak to děláte vy, kdo to praktikujete? Neekluje se vám ta stopovačka? Vždyť to musí být strašný humus.

Proč? Tahám ji max. někde v přírodě, ve městě ne. Voda mi nevadí a když jdeme přes blátivý úsek, tak ji přizvednu. Případně pustím fenu volně anebo vyndám flexinu, je- li opravdu hnusný bahno.
Na koženou šňůru se toho chytá minimálně a já teda asi nejsem moc háklivá. Venku normálně sahám na klacky, šišky, stromy, na trávu...

Děkuji všem za odpovědi.
Pro mě tohle není, nesnáším špinavé ruce.
Psí oblečení mám samozřejmě taky, bez toho by to nešlo.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
No ještě byl problém, když se stopovačka dostala psovi pod tlapky, že ji při značkování počůral. Řešení je, aby měl správně dotaženej obojek, kterej se nepřetáčí, a tím i stopovačka tolik neleze po tlapky.

Tak tenhle problém nemám, pokud je Gina na stopovačce, tak má vždycky postroj a šňůra je připnutá ke kroužku na zádech....neříkám, že to není technicky možné, aby se dostala pod ní, mezi tlapajzny, ale ještě se mi to nestalo.
Na obojku to měla mezi nohama nonstop.

Když je stopovačka jen jako jistítko proti útěku, ne na přitahování, tak stačí udělat na konci uzel a v případě nutnosti zašlapovat. Do igelitky ji není problém sebrat bez přímého kontaktu.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Tak tenhle problém nemám, pokud je Gina na stopovačce, tak má vždycky postroj a šňůra je připnutá ke kroužku na zádech....neříkám, že to není technicky možné, aby se dostala pod ní, mezi tlapajzny, ale ještě se mi to nestalo.
Na obojku to měla mezi nohama nonstop.

Pokud připínám stopku, tak jedině na postroj. U přízemních potvor to na obojku nejde.
Problém je v zimě, kdy nosí obojky kvůli oblečku - dá se to vyřešit tím, že se šňůra protáhne tou dírou v oblečku a pak pohoda.
Ale přiznám se, že teď, v zimě, ji používám minimálně či spíš vůbec. Buď jsou navolno anebo flexiny.

když chodil mladý pyreneják na obojku + stopovačka, tak ji měl protaženou mezi předníma nohama a přehozenou přes záda

Díky moc všem za příspěvek do diskuze.

Jinak odpověď pro Sardullah: Stopovačku jsem zatím nepotřebovala, děláme různé přivolávací hry a za přivolání dostává vždy syrové maso co nosím v ledvince nebo potahání s hračkou, takže se mi naštěstí ještě nestalo, že by na přivolání vůbec nepřišel. Taky musím teda říct, že když vím, že by nepřišel tak ani nevolám ale buď ho nějak nalákám nebo si pro něho přijdu (např. na psím hrišti, když je uprostřed hry) ať si to zbytečně nekazím. A zbožně doufám v to, že ji ani potřebovat nebudu můj předchozí pes byl bígloid a tam jsem musela vymýšlet i nemožné aby měl spolehlivé přivolání, takže s dobrošem je spolupráce v tomhle nesrovnatelná.

Jinak k tomu pudlovi. On ho vlastní takový starší pan důchodce a myslím si, že vodítko snad ven ani nebere.. I přes to, že už byl na mého dobroše několikrát ostřejší tak stejně když ho to moje trdlo vidí mermomocí jde na naplém vodítku a sápe se už aby byl ten pudl blíž a chce si s ním hrát. (Pudl jde vždy k nám, nikdy my k němu) Já ho teda moc nechci nechávat, ale většinou ho nechám aspoň si k němu čuchnout, upřímně ani nevím, co je v tomhle případě správně. Jestli ho mám od pudla prostě odtáhnout nebo je mám nechat a riskovat, že po něm pudl zase vyjede? Abych třeba když ho od něho táhnu zbytečně netvořila nějakou atmosféru, že je to nebezpečný pes, tak s ním si hrát nebudeš.

Jinak je můj dobroš hrozně hodnej a učenlivej kluk, umí už spoustu povelů, venku se na cvičení soustředí a i si mě venku hlídá. Nechodí ode mě víc jak 20 metrů. Jen prostě když se mu občas někdo líbí tak by ho šel přivítat, nebo naopak když už je tma a je ostražitý tak začne řvát když se k nám blíží nějaký lump (vždy se však nechá odvolat)

"Já ho teda moc nechci nechávat, ale většinou ho nechám aspoň si k němu čuchnout, upřímně ani nevím, co je v tomhle případě správně. Jestli ho mám od pudla prostě odtáhnout nebo je mám nechat a riskovat, že po něm pudl zase vyjede?"

Těžko radit takhle teoreticky (nevidím vaši situaci a vy nevidíte moji představu, co teď popíšu), ale zní mi to asi takhle - psy bych nechala čuchnout, ale byla bych tam, měla bych na nich ruce (jakože hladím) a pokud by se mi něco nezdálo, ten kontakt bych nějak narušila, přerušila. Někdy stačí do psa dloubnout, zatáhnout za chlup, aby si všiml, že tam jsem taky. Jinak lepší než tahat pudla pryč je být čelem k němu a odstrčit ho. Taky je možnost převést pudlí pozornost na sebe, dát tam pamlsek nebo tak, aby se tolik nesoustředil na dobrmáně. Prostě dát najevo, že vy ten kontakt řídíte, jste tam, máte k tomu co říct.
Samozřejmě zase nesmí být riziko, že vám pudl ukousne ruku, to bych pak řešila jinak, ale to přeci jen nepředpokládám.

Dobrmáně musí být super!

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
"Já ho teda moc nechci nechávat, ale většinou ho nechám aspoň si k němu čuchnout, upřímně ani nevím, co je v tomhle případě správně. Jestli ho mám od pudla prostě odtáhnout nebo je mám nechat a riskovat, že po něm pudl zase vyjede?"

Těžko radit takhle teoreticky (nevidím vaši situaci a vy nevidíte moji představu, co teď popíšu), ale zní mi to asi takhle - psy bych nechala čuchnout, ale byla bych tam, měla bych na nich ruce (jakože hladím) a pokud by se mi něco nezdálo, ten kontakt bych nějak narušila, přerušila. Někdy stačí do psa dloubnout, zatáhnout za chlup, aby si všiml, že tam jsem taky. Jinak lepší než tahat pudla pryč je být čelem k němu a odstrčit ho. Taky je možnost převést pudlí pozornost na sebe, dát tam pamlsek nebo tak, aby se tolik nesoustředil na dobrmáně. Prostě dát najevo, že vy ten kontakt řídíte, jste tam, máte k tomu co říct.
Samozřejmě zase nesmí být riziko, že vám pudl ukousne ruku, to bych pak řešila jinak, ale to přeci jen nepředpokládám.

Dobrmáně musí být super!

Super díky moc za rady, zkusím se teda víc angažovat až příště pudla potkáme, abych kdyžtak měla víc šanci předejít konfliktu. Ukousnout ruku bych si sice dobrovolně nenechala, ale určitě bych štěně zachránila. Bohužel s bígloidem už jsem zažila pár situací kdy jsem ho musela vlastním tělem bránit. Jednou jsem jela sama s přítelem k nám na chalupu a přes plot nám tam skočil babičky gigantický xNO a vrhl se mi na bigla. Přítel absolutní nepejskař jen zděšeně přihlížel a já tam tahala bigla hrobníkovi z lopaty nakonec se mi podařilo ovčáka chytit za řetízek a vyvěsit ho ale má dobrých 40kg určitě a ještě se po mě ohnal a pokousal mi nohu. Bígl měl nakonec jen prokouslou kůži na krku, jen jsem tím chtěla říct, že kdyby došlo k nějakýmu horšímu scénáři tak svého psa samozřejmě zachráním.


Myslím, že dobrmana tu z diskutujících nikdo nemá co tak občas pročítám diskuze, dokonce byl ve vlákně “jaká plemena lidé nepotkavaji” myslím i zmíněný tak si dovolím přidat fotku jak ten náš troubelínek vypadá.

Ps.: dobrmáně mu taky říkám, když chci začít nějakou veselou hru tak zvolám jen “máně, hele co tady mám” nebo něco v tom smyslu tak už ví, že když ho oslovím máně, tak bude nějaká sranda

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Já si nedovedu představit, ani nechci představovat, jak můj pes tahá za sebou všude stopovačku, šňůru, a já na ni sahám. Jak to děláte vy, kdo to praktikujete? Neekluje se vám ta stopovačka? Vždyť to musí být strašný humus.

Ano ekluje. Ano je to humus, ale co člověk nadělá.

Pouštím kdykoliv to jde, jen co vylezem trochu za "město" spíš obydlenou oblast (máme cedule a městskou vyhlášku o volném pobíhání psů) pouštím z vodítka, fena je vcelku poslušná, jistě, má pár procent ke stovce, kdy zaváhá, ale moje vytřeštěné oči jí dokonale přesvědčí......vidí je i ušima, které na mě stáčí.
Za panelákem jí občas pustím, když tam má kamarádky- dobrmanku, a malou kříženku, poběhá s nima, já koukám, kdo chodí po chodníku a když jde jiný pes, člověk ,zavolám si jí.

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

Eirlys napsal(a):
Super díky moc za rady, zkusím se teda víc angažovat až příště pudla potkáme, abych kdyžtak měla víc šanci předejít konfliktu. Ukousnout ruku bych si sice dobrovolně nenechala, ale určitě bych štěně zachránila. Bohužel s bígloidem už jsem zažila pár situací kdy jsem ho musela vlastním tělem bránit. Jednou jsem jela sama s přítelem k nám na chalupu a přes plot nám tam skočil babičky gigantický xNO a vrhl se mi na bigla. Přítel absolutní nepejskař jen zděšeně přihlížel a já tam tahala bigla hrobníkovi z lopaty nakonec se mi podařilo ovčáka chytit za řetízek a vyvěsit ho ale má dobrých 40kg určitě a ještě se po mě ohnal a pokousal mi nohu. Bígl měl nakonec jen prokouslou kůži na krku, jen jsem tím chtěla říct, že kdyby došlo k nějakýmu horšímu scénáři tak svého psa samozřejmě zachráním.


Myslím, že dobrmana tu z diskutujících nikdo nemá co tak občas pročítám diskuze, dokonce byl ve vlákně “jaká plemena lidé nepotkavaji” myslím i zmíněný tak si dovolím přidat fotku jak ten náš troubelínek vypadá.

Ps.: dobrmáně mu taky říkám, když chci začít nějakou veselou hru tak zvolám jen “máně, hele co tady mám” nebo něco v tom smyslu tak už ví, že když ho oslovím máně, tak bude nějaká sranda

Dobrmana měl můj bývalý přítel, úžasný pes. Po něm tedy přišli tibeti ale jen proto, že jsem po jeho nechtěla srovnávat stendo a bývalého pana dokonalého

Eirlys napsal(a):
Super díky moc za rady, zkusím se teda víc angažovat až příště pudla potkáme, abych kdyžtak měla víc šanci předejít konfliktu. Ukousnout ruku bych si sice dobrovolně nenechala, ale určitě bych štěně zachránila. Bohužel s bígloidem už jsem zažila pár situací kdy jsem ho musela vlastním tělem bránit. Jednou jsem jela sama s přítelem k nám na chalupu a přes plot nám tam skočil babičky gigantický xNO a vrhl se mi na bigla. Přítel absolutní nepejskař jen zděšeně přihlížel a já tam tahala bigla hrobníkovi z lopaty nakonec se mi podařilo ovčáka chytit za řetízek a vyvěsit ho ale má dobrých 40kg určitě a ještě se po mě ohnal a pokousal mi nohu. Bígl měl nakonec jen prokouslou kůži na krku, jen jsem tím chtěla říct, že kdyby došlo k nějakýmu horšímu scénáři tak svého psa samozřejmě zachráním.


Myslím, že dobrmana tu z diskutujících nikdo nemá co tak občas pročítám diskuze, dokonce byl ve vlákně “jaká plemena lidé nepotkavaji” myslím i zmíněný tak si dovolím přidat fotku jak ten náš troubelínek vypadá.

Ps.: dobrmáně mu taky říkám, když chci začít nějakou veselou hru tak zvolám jen “máně, hele co tady mám” nebo něco v tom smyslu tak už ví, že když ho oslovím máně, tak bude nějaká sranda

Myslím, že umění poradit si / odehnat příchozí nežádoucí psy, je pro dnešní pejskaře prostě nutnost. Já proto využívám psy, kteří nejsou nebezpeční, abych si to na nich občas procvičila.

Dobrmanku máme za kámošku, ale je bezPP a od de*ilního "chovatele", z bázlivé matky. Problémy s chováním má celkem vážné, ale zároveň je svým lidem nesmírně oddaná, chytrá a poslušnost na vysoké úrovni. Tak věřím, že u psa z normálního chovu je to vážně super pes :)

kashttan napsal(a):
Ano ekluje. Ano je to humus, ale co člověk nadělá.

Člověk si zvykne. Když už jsem si zvykla tahat psům z huby ho@na a chcíplý myši, tak stopovačka už je pohoda.

Vodím na vodítku, pouštím pouze v "přírodě" a tam kde nevidím lítat jiné psy, které neznám. Což je v poslední době čím, dál těžší.
Nechávání psů na volno bytostně nesnáším a jak už tu někdo psal, platí, že nejvíc lze potkat na volno agresory a psy na které jejich majitelé totálně kašlou. Nechápu proč si někdo pořídí psa a pak celou dobu venčení čumí do mobilu a pes mu lítá bůhví kde

Díky tomu, že někteří lidé si nedovedou dát psa ani na stopovačku, máme za sebou dvě napadení. V jednom případě se jednalo o jakési lovecké cosi (vizuálně jako kokr, ale bílý s hnědýma flekama a mnohem větší), který přiběhl zezadu mezi zaparkovanými auty. Zatím co jsem se snažila ho strhnout nebo skopnout pryč ze svého psa, tak jeho majitelka na mě volala, že je mám nechat, že si to spolu vyřídí Můj pes 7kg, její cca 20-25kg a totální magor. Můj slovní výlev zde nemohu publikovat, když jsem konečně agresora odehnala a chtěla volat policii, majitelka agresora prostě utekla. Účet na veterině 3000,- za prokousnutou přední nohu a dopad na psychiku psa k nezaplacení, řešíme ho do teď
Druhé napadení bylo opět v nepřehledné situaci (hezké počasí, procházka kolem rybníka, děti, psi, dospělí) můj pes na vodítku agresivní středně velký naháč na volno, majitelka naháče stojí, čumí a nic nedělá. Podotýkám, že můj pes vyvázl bez zranění, zatím co já při pokusu dostat cizího psa pryč jsem schytala kousanec). Majitelka opět "překvapivě" popadla psa a utekla.

Od těchto útoků můj pes začal negativně reagovat na ostatní psí samce ( a není divu), proto když se k nám řítí pes na volno volám "Dobrý den, pes, nebo fena???Jestli pes, prosím zavolejte si ho" Je s podivem kolik lidí ani nedokáže odpovědět, jen blbě čumí a nebo volají "pes, ale on je hodnej!"

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Já si nedovedu představit, ani nechci představovat, jak můj pes tahá za sebou všude stopovačku, šňůru, a já na ni sahám. Jak to děláte vy, kdo to praktikujete? Neekluje se vám ta stopovačka? Vždyť to musí být strašný humus.

Nosím gumové rukavice. Hlavně abych neměla mokré "svoje" rukavice.....

Na vodítku mi chodí fena vždy kdekoliv v civilizaci - u nás na vsi nejsou chodníky a je tu hustý pohyb aut, cyklistů a pod. Ve městě by mě nenapadlo ji pustit. Když zajdeme za poslední domy, tak ji klidně odepnu a nechám běhat po polích, lese, polních cestách...
Na výletech pouštím třeba při houbaření v lese, když nejsou kolem lidi. Pokud jdeme nějakou frekventovanou turistickou cestou, tak je připnutá.
Přivolání má slušné, ale je hodně kontaktní a vítací a na to není každý zvědavý. Za zvěří mi nestartuje, jen nemá ráda malé psy a naopak má až moc ráda malé děti- což by mohlo končit povalením a důkladnou hygienou obličeje , proto preventivně před dětmi vždy přivolám a připnu.

Snad nebude vadit, že se trošku vecpu sem. Mě by zajímalo, vy co jste z města, jak to tam máte se zvěří? Nedávno jsem se totiž bavila s lidmi z města, nějak jsme došli k tomu, že mi pes loví atd... a když jsem se pak ptala jich, jak reagují jejich psi na zvěř, tak se úplně zarazili, přemýšleli a říkali, že vlastně neví, že jejich psi nikdy zvěř asi neviděli . Krom nějakých ptáků, ale srnky a zajíce že neznají a tak neví, jak by reagovali. Přitom jsou to lidi, kteří chodí na procházky na okraj města, do přírody. To se tam fakt zvěř nevyskytuje? Možná je to fakt blbý dotaz, ale mě to přijde trochu jako sci-fi tím, že zvěř potkáme snad na každé procházce, a nebo když nám srny stojí za zahradou za plotem.

marcelaamax napsal(a):
Snad nebude vadit, že se trošku vecpu sem. Mě by zajímalo, vy co jste z města, jak to tam máte se zvěří? Nedávno jsem se totiž bavila s lidmi z města, nějak jsme došli k tomu, že mi pes loví atd... a když jsem se pak ptala jich, jak reagují jejich psi na zvěř, tak se úplně zarazili, přemýšleli a říkali, že vlastně neví, že jejich psi nikdy zvěř asi neviděli . Krom nějakých ptáků, ale srnky a zajíce že neznají a tak neví, jak by reagovali. Přitom jsou to lidi, kteří chodí na procházky na okraj města, do přírody. To se tam fakt zvěř nevyskytuje? Možná je to fakt blbý dotaz, ale mě to přijde trochu jako sci-fi tím, že zvěř potkáme snad na každé procházce, a nebo když nám srny stojí za zahradou za plotem.

My jsme byli zcela bez zvěře pouze na sídlišti ve velkoměstě, psů "jak psů", tak to dávaly asi fakt jen veverky - ani na delších procházkách za město jsme zvěř nepotkali snad nikdy. Na maloměstě/vesnici jsme naopak venčili se zvěří a bez psů. Teď jsme na sídlišti, město kolem 35 tisíc, zající jsou tu všude (navzdory psům), srnky hned za rohem v lese.

Bydlíme na vsi u lesa. Jezevčouni jdou na vodítku asi 500 metrů přes vesnici, v lese už odepínám. Kupodivu nás napadl 3x velký pes, když byli všichni na vodítku u nohy. Dva velký černý přilítli najednou zezadu, jeden velkej bílej taky. Potřetí naštěstí byly holky ještě navolno a útok dalšího asi staforda odnesl pes na vodítku. Vytáhla jsem ho za kšíry nahoru a otočila se zády ale i tak ho stihl ten velkej praštit čumákem do tváře a mýmu výstavákovi odumřely dva zuby. Kdyby byli na vodítkách všichni, neubránila bych je a zmordoval by všechny. Jako po tom napadení bílým psem velikosti ovčáka. Hupsnul na všechny, 2 měli hnutou lopatku a vyosený rameno....

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
"Já ho teda moc nechci nechávat, ale většinou ho nechám aspoň si k němu čuchnout, upřímně ani nevím, co je v tomhle případě správně. Jestli ho mám od pudla prostě odtáhnout nebo je mám nechat a riskovat, že po něm pudl zase vyjede?"

Těžko radit takhle teoreticky (nevidím vaši situaci a vy nevidíte moji představu, co teď popíšu), ale zní mi to asi takhle - psy bych nechala čuchnout, ale byla bych tam, měla bych na nich ruce (jakože hladím) a pokud by se mi něco nezdálo, ten kontakt bych nějak narušila, přerušila. Někdy stačí do psa dloubnout, zatáhnout za chlup, aby si všiml, že tam jsem taky. Jinak lepší než tahat pudla pryč je být čelem k němu a odstrčit ho. Taky je možnost převést pudlí pozornost na sebe, dát tam pamlsek nebo tak, aby se tolik nesoustředil na dobrmáně. Prostě dát najevo, že vy ten kontakt řídíte, jste tam, máte k tomu co říct.
Samozřejmě zase nesmí být riziko, že vám pudl ukousne ruku, to bych pak řešila jinak, ale to přeci jen nepředpokládám.

Dobrmáně musí být super!

Já podobnou věc taky řeším, mám teď puberťačku, je hrozně kamarádská a bohužel má potřebu na všechny "šahat" tlapama a olizovat je. Je hodně veliká a tak chápu, že selidi o menší kusy bojí a zase nechci bitku mezi mamuty, takže se snažím kontakty řídit.
Určitě je fajn do toho seznamování zasahovat, jen bych chtěla říct, že některého psa může rozčílit, že páníček na toho druhého sahá a dává mu to "jeho" kokýno. Případně i to "tahání za chlupy" může spa spíš rozčílit, že mu to dělá druhý pes. Ono v tom kontaktu dvou psů je nejhorší ten tah (vodítka). Zkrátka zasahovat, ale přizpůsobit si to psům.

marcelaamax napsal(a):
Snad nebude vadit, že se trošku vecpu sem. Mě by zajímalo, vy co jste z města, jak to tam máte se zvěří? Nedávno jsem se totiž bavila s lidmi z města, nějak jsme došli k tomu, že mi pes loví atd... a když jsem se pak ptala jich, jak reagují jejich psi na zvěř, tak se úplně zarazili, přemýšleli a říkali, že vlastně neví, že jejich psi nikdy zvěř asi neviděli . Krom nějakých ptáků, ale srnky a zajíce že neznají a tak neví, jak by reagovali. Přitom jsou to lidi, kteří chodí na procházky na okraj města, do přírody. To se tam fakt zvěř nevyskytuje? Možná je to fakt blbý dotaz, ale mě to přijde trochu jako sci-fi tím, že zvěř potkáme snad na každé procházce, a nebo když nám srny stojí za zahradou za plotem.

Nejsme z města, ale z předměstí a lidí z města tady máme každej víkend mraky. Poslední krásnej víkend v lednu, kdy svítilo sluníčko, lidí všude plno, pejskaři, běžkaři, tak mezi lidma se objevila zničehonic srnka. Nebyla jsem na to připravená, tak jsem měla co dělat, abych fenu odvolala. V létě srnky běžně vidíváme a problém odvolat nikdy nebyl, ale co si budem povídat, člověk musí být připravenej a hned reagovat. Minulý víkend jsme se rozhodli, že půjdeme na jinou stranu, když tady u nás chodí tolik lidí a tam byl teda lesík plný srnek. Asi se fakt stahují tam, kde není tak velký šrumec, jen je mně záhadou, jak se tam dostaly, když údolím vede dost frekventovaná silnice a navíc jsou tam ohrady pro krávy. Holt zvěř si tu cestu asi nějak najde.
Včera nebylo počasí nic moc, určitě aspoň - 9, ale protože nefoukalo, tak jsme zahlídli taky několik běžkařů, běžců, i koně. Psi v pohodě na volno. Sníh už se dost boří, tak se jim nechce moc běhat. A skoro vždycky s sebou beru nějaký aport, abychom ty uličníky udržovali v kondici, když se nikam nedá jezdit. To je pak nic jinýho nezajímá.

marcelaamax napsal(a):
Snad nebude vadit, že se trošku vecpu sem. Mě by zajímalo, vy co jste z města, jak to tam máte se zvěří? Nedávno jsem se totiž bavila s lidmi z města, nějak jsme došli k tomu, že mi pes loví atd... a když jsem se pak ptala jich, jak reagují jejich psi na zvěř, tak se úplně zarazili, přemýšleli a říkali, že vlastně neví, že jejich psi nikdy zvěř asi neviděli . Krom nějakých ptáků, ale srnky a zajíce že neznají a tak neví, jak by reagovali. Přitom jsou to lidi, kteří chodí na procházky na okraj města, do přírody. To se tam fakt zvěř nevyskytuje? Možná je to fakt blbý dotaz, ale mě to přijde trochu jako sci-fi tím, že zvěř potkáme snad na každé procházce, a nebo když nám srny stojí za zahradou za plotem.

Já bydlím na okraji Prahy a řekla bych, že to je o koncentraci psů. U nás je zvěře poměrně dost ale taky celkem dost psů a často sem vyjedou lidi někde z centra. Pokud tedy někdo vyjde v sobotu v 10 na louku a jde hezky po kraji po cestičce, tak už tam prošlo pět lidí se psem a zajíci i srnky jsou někde uklizení.... Když vyrazím brzo, nebo nějakou "hnusocestou", určitě zvěř potkám.....

marcelaamax napsal(a):
Snad nebude vadit, že se trošku vecpu sem. Mě by zajímalo, vy co jste z města, jak to tam máte se zvěří? Nedávno jsem se totiž bavila s lidmi z města, nějak jsme došli k tomu, že mi pes loví atd... a když jsem se pak ptala jich, jak reagují jejich psi na zvěř, tak se úplně zarazili, přemýšleli a říkali, že vlastně neví, že jejich psi nikdy zvěř asi neviděli . Krom nějakých ptáků, ale srnky a zajíce že neznají a tak neví, jak by reagovali. Přitom jsou to lidi, kteří chodí na procházky na okraj města, do přírody. To se tam fakt zvěř nevyskytuje? Možná je to fakt blbý dotaz, ale mě to přijde trochu jako sci-fi tím, že zvěř potkáme snad na každé procházce, a nebo když nám srny stojí za zahradou za plotem.

My jsme městský, ale když byl pes mladší, tak jsem ho tahala po vyletech mimo, na dovolenou atd. Je to jezevčík hlaďák x drsňák, takže lovec od přírody. Od deseti měsíců do dvou tří let jsem ho nepustila ze stopovačky. Pak postupně od bezpečného prostředí k "nebezpečnému". Cca od pěti šesti let už byl spolehlivý parťák do terénu. Mimo frekventované cesty chodí na volno tak do deseti metrů ode mne. Ve městě v zástavbě vodim na vodítku, pouštím v parku či místním lesíku. Vidím-li psa volám a přepínám.

aluska napsal(a):
Bydlíme na vsi u lesa. Jezevčouni jdou na vodítku asi 500 metrů přes vesnici, v lese už odepínám. Kupodivu nás napadl 3x velký pes, když byli všichni na vodítku u nohy. Dva velký černý přilítli najednou zezadu, jeden velkej bílej taky. Potřetí naštěstí byly holky ještě navolno a útok dalšího asi staforda odnesl pes na vodítku. Vytáhla jsem ho za kšíry nahoru a otočila se zády ale i tak ho stihl ten velkej praštit čumákem do tváře a mýmu výstavákovi odumřely dva zuby. Kdyby byli na vodítkách všichni, neubránila bych je a zmordoval by všechny. Jako po tom napadení bílým psem velikosti ovčáka. Hupsnul na všechny, 2 měli hnutou lopatku a vyosený rameno....

A majitel nikde? Tohleto je moje noční můra, ale zatím ťukám, tady žádnej pes na volno bez majitele neběhá.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
A majitel nikde? Tohleto je moje noční můra, ale zatím ťukám, tady žádnej pes na volno bez majitele neběhá.

U dvou velkých černých někde vzadu a když došel k nám, tak prej abych se neposrala, že se chtěj seznámit, kre.tén. Velkej bílej utek z údajně zavřený zahrady a poslední staford s paničkou v zádech, samozřejmě hluchej a ta nána si pro něj v klidu dokráčela, zatímco mi skákal na záda...

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Nejsme z města, ale z předměstí a lidí z města tady máme každej víkend mraky. Poslední krásnej víkend v lednu, kdy svítilo sluníčko, lidí všude plno, pejskaři, běžkaři, tak mezi lidma se objevila zničehonic srnka. Nebyla jsem na to připravená, tak jsem měla co dělat, abych fenu odvolala. V létě srnky běžně vidíváme a problém odvolat nikdy nebyl, ale co si budem povídat, člověk musí být připravenej a hned reagovat. Minulý víkend jsme se rozhodli, že půjdeme na jinou stranu, když tady u nás chodí tolik lidí a tam byl teda lesík plný srnek. Asi se fakt stahují tam, kde není tak velký šrumec, jen je mně záhadou, jak se tam dostaly, když údolím vede dost frekventovaná silnice a navíc jsou tam ohrady pro krávy. Holt zvěř si tu cestu asi nějak najde.
Včera nebylo počasí nic moc, určitě aspoň - 9, ale protože nefoukalo, tak jsme zahlídli taky několik běžkařů, běžců, i koně. Psi v pohodě na volno. Sníh už se dost boří, tak se jim nechce moc běhat. A skoro vždycky s sebou beru nějaký aport, abychom ty uličníky udržovali v kondici, když se nikam nedá jezdit. To je pak nic jinýho nezajímá.

No já mám zase zkušenost takovou, že jsou ty srny tak nějak na lidi už zvyklí a moc je neřeší - zrovna předevčírem jsme šli lesem, po takové pěšince, najednou psi něco bystří, kouknu doleva a tam jen za pár keříkama stojí srnec a kouká přímo na nás, ani se nehne . Nebo když je jdeme po cestě mezi poli, tak celá stáda stojí někdy i kousek od cesty a pohoda klídek, nezdrhají. A to teda v tom lese je větší frekvence lidí, řežou tam dřevo, houbaři, cyklisti (je tam pěkná cesta) atd... Kdežto na té polňačce potkám tak 5 lidí za rok.

@marcelaamax My “máme” dva zajíce, kteří se nám denně krmí pod oknem (byl jeden, na Silvestra zdrhnul při ohňostroji, a vrátil se nám i s družkou). Máme z toho kino, denně je pozorujeme. Chodí zhruba ve stejnou dobu - teď vyhrabávají spadaná jablka zpod sněhu. Už se těším, až na jaře vyvedou mladé, to bude teprve zážitek. :-) Jinak je tady zajíců samozřejmě víc, ale tihle jsou “naši”. K tomu mám ochočenou hrdličku a kosa. Chtěla bych si ochočit i červenku, ta nám tady také žije už několik let, ale je plachá. Manžel říká, že jsem jako Sněhurka.

Největší zážitek mám ze setkání s laní. Nádherné zvíře, veliké, s hlubokýma očima. Bylo by bývalo stačilo natáhnout ruku...

Velmi běžně potkáváme - kromě zajíců - i srny a bažanty (jeden pravidelně chodí i k rodičům na zahradu), je tady dost divokých prasat. Pak jsou běžné sovy, netopýři, ježci a veverky, ale na to se asi neptáte. :-)

Bydlím v klidnější části města (ne vyloženě na okraji). Nejbližší honitbu máme cca 10 minut pěšky.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Já si nedovedu představit, ani nechci představovat, jak můj pes tahá za sebou všude stopovačku, šňůru, a já na ni sahám. Jak to děláte vy, kdo to praktikujete? Neekluje se vám ta stopovačka? Vždyť to musí být strašný humus.

neekluje a není to humus
tráva, les kameny, asfalt, sníh a led.......
se naopak vždy divím těm stopovačkám obaleným bahnem, to neznám, oraništěm nechodím
těch pár metrů pokud je bláto člověk poponese, a když ne, tak se to dále "obouchá" (6mm kulatá šńůra)
a mokro je holt mokro, jsou i nepromokavé rukavice

ruce jsem měla daleko víc špinavé po chvilce drbání dvou KK, bytových.....

upřímně se mi více eklují třeba madla v MHD....

marcelaamax napsal(a):
No já mám zase zkušenost takovou, že jsou ty srny tak nějak na lidi už zvyklí a moc je neřeší - zrovna předevčírem jsme šli lesem, po takové pěšince, najednou psi něco bystří, kouknu doleva a tam jen za pár keříkama stojí srnec a kouká přímo na nás, ani se nehne . Nebo když je jdeme po cestě mezi poli, tak celá stáda stojí někdy i kousek od cesty a pohoda klídek, nezdrhají. A to teda v tom lese je větší frekvence lidí, řežou tam dřevo, houbaři, cyklisti (je tam pěkná cesta) atd... Kdežto na té polňačce potkám tak 5 lidí za rok.

Nám se první léto, co jsme měli psa, stalo, že v křoví o srnku zakopnul, jak z něj vybíhal. Docela ho to vylekalo a vůbec netušil, co to je za zvíře, nejspíš s nimi dřív vůbec nepřišel do styku.
Jednu dobu srnky běhaly dost přes silnici tady v obci, tak si pamatuju, že soused myslivec jednu odstřelil, ale co mě teda štvalo, že ji i vyvrhnul tady za humny a ty vnitřnosti se tady jak dlouho válely a smrděly.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
neekluje a není to humus
tráva, les kameny, asfalt, sníh a led.......
se naopak vždy divím těm stopovačkám obaleným bahnem, to neznám, oraništěm nechodím
těch pár metrů pokud je bláto člověk poponese, a když ne, tak se to dále "obouchá" (6mm kulatá šńůra)
a mokro je holt mokro, jsou i nepromokavé rukavice

ruce jsem měla daleko víc špinavé po chvilce drbání dvou KK, bytových.....

upřímně se mi více eklují třeba madla v MHD....

se naopak vždy divím těm stopovačkám obaleným bahnem, to neznám, oraništěm nechodím

Tak já sice oraništěm taky nechodím, ale když jdeme po dešti po polní cestě, která je rozježděná od traktorů, tak tam by ta stopovačka fakt obalená byla. Ale řídím se tak nějak podle počasí, a když vím, že je bahnivo, tak beru flexi nebo jde pes v postroji v sedáku. Jinak takovou nejoblíbenější trasu máme po travnaté louce, tam moc bahno nebývá (ale zase nedávno jak to všechno roztálo, tak jsme na louce měli "rybník", psi byli nadšení ) . Ale taky nemám problém, když už tu stopovačku mám a je od bahna, no tak prostě sáhnu na bahno, otřu do kalhot, a doma to umyju, nejsem z cukru . Přítel s tímhle trochu problém má, ten se u toho tváří, a snaží se to brát jen konečkama prstů opatrně . Já stejně tak i když je hnusně tak třeba házím balonky, nebo pullery a od toho mám kolikrát ruce víc špinavé než od šňůry.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Nám se první léto, co jsme měli psa, stalo, že v křoví o srnku zakopnul, jak z něj vybíhal. Docela ho to vylekalo a vůbec netušil, co to je za zvíře, nejspíš s nimi dřív vůbec nepřišel do styku.
Jednu dobu srnky běhaly dost přes silnici tady v obci, tak si pamatuju, že soused myslivec jednu odstřelil, ale co mě teda štvalo, že ji i vyvrhnul tady za humny a ty vnitřnosti se tady jak dlouho válely a smrděly.

Nám se zase stalo, že pes našel na kraji pole mladého srnce. Prostě šel po cestě, odběhnul na kraj pole a začal hrozně štěkat. No přiběhla jsem tam a ležel tam srnec, asi otrávený ze řepky. Volala jsem místním myslivcům, slíbili, že tam zajedou a vyřeší to. Nejspíš, že ho asi odstřelí protože už mu nebude pomoci. No a jak myslíte, že to dopadlo? Nikdo z nich tam ani nebyl a nechali ho tam umírat. Já jsem pospíchala, takže jsem pokračovala dál a věřila, že tam zajedou, bohužel. Když jsem se ptala pak myslivců, za pár dní, tak prý ho tam nenašli, žádný srnec tam nebyl. Šla jsem se tam podívat, ležel na stejném místě, už mrtvý. Byla k němu vidět už od cesty vyšlapaná pěšinka, nešlo to přehlédnout, prostě se na to vykašlali. Naivně jsem čekala, že pak alespoň uklidí to tělo, ani to ne.... No a pak jsem se bavila se známým, který spolupracuje a zná se s lidmi ze záchranné stanice a prý mám příště volat radši jim, i když to mají 30 km tak přijedou, a pomůžou...

Mňa by zasa zaujímalo,akú veľkosť flexiny máte na vašich medveďov? Udrží to aj psa,ktorý napr. ťahá ako blázon? Nefret flexinu mala,ale zrušila som to,lebo potom na klasickom vodítku ťahala ako husky v záprahu,tak chodí na 1,5-metrovom pevnom vodítku alebo navolno.

domi.t napsal(a):
Mňa by zasa zaujímalo,akú veľkosť flexiny máte na vašich medveďov? Udrží to aj psa,ktorý napr. ťahá ako blázon? Nefret flexinu mala,ale zrušila som to,lebo potom na klasickom vodítku ťahala ako husky v záprahu,tak chodí na 1,5-metrovom pevnom vodítku alebo navolno.

Flexinu sice mám ale nepoužívám, jinak mám velikost L do 40 kg, protože moji psi netahaji a při protitlaku hned zastaví.
Nicméně co vím, soukmenovci s tibety mají XL flexiny na 70 kg psa ale je to těžké, neforemne a tím že člověk neví, kdy se flexi zastaví, ten konečný tah při rozběhnuti psa člověku s láskou vykloubi rameno
Já to řeším stopovackou kterou zaslapnu když je třeba, ve městě chodíme na krátkém a jinak navolno. Vlastně jsem flexi nepoužila od doby co mám dva.

Mám doma flexi na 35 kg - 8m dlouhé lanko.
Psala jsem sem, že se s tím člověk musí naučit
pracovat, ne čekat, kde se flexi zastaví.
Celou dobu, kdy je pes na vodítku, s tím pracuji. Pořád cítím tah,
ne že to nechám volně a pak ......
Středně bystrý člověk to zvládne za 15 min.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Flexinu sice mám ale nepoužívám, jinak mám velikost L do 40 kg, protože moji psi netahaji a při protitlaku hned zastaví.
Nicméně co vím, soukmenovci s tibety mají XL flexiny na 70 kg psa ale je to těžké, neforemne a tím že člověk neví, kdy se flexi zastaví, ten konečný tah při rozběhnuti psa člověku s láskou vykloubi rameno
Já to řeším stopovackou kterou zaslapnu když je třeba, ve městě chodíme na krátkém a jinak navolno. Vlastně jsem flexi nepoužila od doby co mám dva.

Mám tu XL flexi (Flexi Giant) na 30 kg psa, ale silného. Váží myslím sice skoro kilo, ale na váhu jsem si zvykla, neforemne mi to nepřijde. Naopak mám ještě starou nějakou lehounkou flexi, lankovou a ta mi věčně padala z ruky, jak je lehká 😀. Na fenu mám taky giant, ale M, do 25 kg a fena má 15 kg.

domi.t napsal(a):
Mňa by zasa zaujímalo,akú veľkosť flexiny máte na vašich medveďov? Udrží to aj psa,ktorý napr. ťahá ako blázon? Nefret flexinu mala,ale zrušila som to,lebo potom na klasickom vodítku ťahala ako husky v záprahu,tak chodí na 1,5-metrovom pevnom vodítku alebo navolno.

Já mám tohle-Flexi giant L, 8m pásmo. Psice je tedy tahač, já si ji ještě celkem ukočíruju, ale venčí čato dcera a ta se nechá vláčet
Dcera tu flexinu ale nenosí, je na ni těžká, takže používá raději pevné vodítko nebo stopovačku.

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

Žijeme na okraji města, kolem louky a lesy. My místní se všichni známe a víme, jak se naši psi snesou. Podle toho necháváme buď na volno nebo někteří majitelé berou svá kvítka v případě potřeby na vodítko. Horší jsou víkendy - to se k nám sjedou venčiči z města a ze sídlišť a bývá tu docela šrumec.
Ale připomnělo mi to jeden můj zážitek z venčení. Měla jsem knírače středňáka, poslouchal, takže běhal převážně navolno. Jednou jsme si vyšli nad město na kopec pokochat se západem slunce. Na kopci už seděl pán a kochal se. Můj pes si to namířil nenápadně kolem něj (já nic zlého netuše) a když byl přímo za ním, tak zvedl nohu a pochcal pánovi záda. Asi ho považoval za patník
V tu chvíli jsem pochopila plný význam rčení "přála si, aby ji země pohltila" :-)

Zaleží dost na oblasti, typu, poslušnosti a konfliktnosti psa. My chodíme v parcích a mimo město na volno, na ulici, chodnících a u cest na vodítku. Teď žijeme nějakou dobu v izolaci na chalupě na polosamotě, takže víceméně pouze na volno. Náš pes má lovecký pud na bodu mrazu, takže už se ho nebojí ani místňačky (srnky za chalupou) a jenom se přátelsky pozdraví pokynem hlavy, když kolem nich procházíme.

Když jsme byli v Praze, tak v těch velkých parcích mám tedy opačnou zkušenost než se tady píše, psy na vodítku prosím tě neotravuj a neočuchávej, jsou to většinou ti, co jsou problémoví a proto jsou na vodítku. Ano, jisté asociální skupiny mají puštěné i problémové psy, ale řekl bych že je to spíše výjimka, než pravidlo.

JJ mám fenu a občas se mi stane, že nějaký pes mě vážně očuchává a jakoby chtěl skoro zvednout nohu....že mám počůraná kola u auta(od místního baseta, není to naštěstí vysoko) když dojedem za kobylou, už jsem si zvykla a oproti tomu vlastní fenu musím uvazopvat nebo přivolat, když si jde manžel v přírodě ulevit, prochází se totiž s oblibou přímo pod proudem....asi nechápe , kde se tam ten potůček najednou bere

Jinak jsme malé město, zajíci prakticky chodí po sídlišti, srnky nejsou daleko, zrovna nedavno jsme procházeli lesíčkem mezi sídlištěma a přes cestu přeběhla srnka, psina si jí nevšimla, ale stopu pak navětřila(k tomu OT: bydlím v paneláku a když jdem domu u vítahu mi psina občas zvedne vysoko nos, nasává a pak vrtí ocasem...poznám tak, že tudy šel před chvilkou někdo od nás)
Takže ano, u nás je možnost srny potkat i za panelákem na louce, kam chodí celé sídliště venčit, teče tam potok, vedle je pole a další les, srny chodí přes louku , potok, pole do druhého lesíka, přes silnici do dalšího lesíka...o kus dál je vojenský cvičák, tam se to hemží i prasátky...

Terapeutka napsal(a):
Já mám tohle-Flexi giant L, 8m pásmo. Psice je tedy tahač, já si ji ještě celkem ukočíruju, ale venčí čato dcera a ta se nechá vláčet
Dcera tu flexinu ale nenosí, je na ni těžká, takže používá raději pevné vodítko nebo stopovačku.

toto mám taky.

a používám vlastně všude. vyjma jednoho místa v loukách daleko od všeho, kde je daleký rozhled a kde teda Noru na volno pustím. je to vždycky úžasnej pocit, když na ke mně přijde, nervy, když teda zase říkám volno, aby neměla trauma z toho, že ke mně je konec výběhu je to stejně dost frajeřina, protože kdyby o něco šlo, tak je v trapu.

ale po těch skoro třech letech už mám pocit, že bych jí trochu chyběla a že už by nemusela utéct úplně někam.

Terapeutka napsal(a):
Já mám tohle-Flexi giant L, 8m pásmo. Psice je tedy tahač, já si ji ještě celkem ukočíruju, ale venčí čato dcera a ta se nechá vláčet
Dcera tu flexinu ale nenosí, je na ni těžká, takže používá raději pevné vodítko nebo stopovačku.

Mám taky tuhle (myslela jsem si, že je 10 metrů ale asi ne), ale mám XL....teď to nemůžu najít, ale mělo by to být na psy snad 60 kg....kupovala jsem původně na Jacka, co má 55 kg.

Gina teda tolik nemá, ale zatím v pohodě vydržela pár jejích extempóre, kdy vystartovala až na konec flexi....spíš jsem se bála o svoje rameno.
Ale Gina není vyslovený tahač, sem tam zatáhne, ale většinou nemám flexi celou vymotanou a ještě tah od psa

spousta lidí se bojí psů, ještě víc lidí se bojí velikých psů a nejvíc lidí se bojí velikých černých psů... Takže je jasné, že mezi lidmi Night chodí na vodítku. Vždy.
Jsme ranní ptáčata (všichni tři), takže na výlety chodíme v době, kdy normální lidi spí. Tudíž místa turisticky profláklá procházíme bez problémů s psiskem na volno. Pokud někoho potkáme - psa si zastavím ("čekej", často sám bez povelu zastaví a otočí hlavu a říká "bacha, někdo jde"), chytnu za obojek a převedu.
No a v lese za humny chodíme po takových chodníčkách, kde potkáme maximálně jeleny nebo lišku (a to psisko neřeší), tak si užívá průzkumničení bez omezení.
Navíc nyní musíme za pohodovým terénem dál do kraje (u nás to nejde kvůli hlubokému sněhu) - v sobotu jsme obcházeli rybníky kolem Ploužnice, v neděli jsme pochodili kolem Zahrádek. Autem daleko, ale užili jsme si to.

Pes tedy navolno chodí poměrně často - ale nikdy ne tak, aby mohl kohokoli omezit - třeba jen svojí přítomností.

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

aha tak já mám dokonce do 75 kilíček:

Flexi Giant Neon XL pásek 8m/50kg+ (75kg)

ještě k vodítkům - flexinu nemám, na aktivních 80 kilo snad ani není... Používám v civilizaci krátké přepínací vodítko, ale na výletech používám šestimetrovou plochou stopovačku. Netahám ji po zemi - ale používám jako dlouhé vodítko a už za ty roky automaticky namotávám a popouštím...

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
spousta lidí se bojí psů, ještě víc lidí se bojí velikých psů a nejvíc lidí se bojí velikých černých psů... Takže je jasné, že mezi lidmi Night chodí na vodítku. Vždy.
Jsme ranní ptáčata (všichni tři), takže na výlety chodíme v době, kdy normální lidi spí. Tudíž místa turisticky profláklá procházíme bez problémů s psiskem na volno. Pokud někoho potkáme - psa si zastavím ("čekej", často sám bez povelu zastaví a otočí hlavu a říká "bacha, někdo jde"), chytnu za obojek a převedu.
No a v lese za humny chodíme po takových chodníčkách, kde potkáme maximálně jeleny nebo lišku (a to psisko neřeší), tak si užívá průzkumničení bez omezení.
Navíc nyní musíme za pohodovým terénem dál do kraje (u nás to nejde kvůli hlubokému sněhu) - v sobotu jsme obcházeli rybníky kolem Ploužnice, v neděli jsme pochodili kolem Zahrádek. Autem daleko, ale užili jsme si to.

Pes tedy navolno chodí poměrně často - ale nikdy ne tak, aby mohl kohokoli omezit - třeba jen svojí přítomností.

Přesně tak, velkej černej pes a mrtvej kostelník.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Přesně tak, velkej černej pes a mrtvej kostelník.

Ale velebnosti, vždyť je to ještě štěně

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
aha tak já mám dokonce do 75 kilíček:

Flexi Giant Neon XL pásek 8m/50kg+ (75kg)

Přesně tuhle mám na psa taky.

Ďakujem za odpovede😉Flexinu už neplánujem,ale zaujímalo ma,ake typy máte doma...keby úplnou náhodou😎

No a k téme. Nefret má na 99% zvladnuté privolanie. Na poli,v lese,kdekoľvek v divočine lieta navolno,veď to má nacvičené odmala z polovaciek. V mestskom parku ju pustím,keď nikde nikoho. Akonáhle sa niekto zjavi,volám ju ku mne. Vždy hneď pribehne. Ale veľa ľudí mi kričí,nech ju necham,že je predsa milá a chce ich len onuchať😂Odkiaľ berú tu istotu? 😄 Na ulici neexistuje,žeby šla navolno,keďže nemá pud sebazáchovy. To predošlá retrievera chodilo navolno všade a držala sa mi pri nohe,ale ona bola veľmi bojazliva.

reakce lidí jsou různé. Jsou lidi, co přebíhají na druhý chodník i lidi, co se vrhají černému mamutovi kolem krku, případně k němu tahají děti... Já můžu být v klidu (pokud nemají černého většího psa - několikrát takoví napadli Nighta zamlada a od té doby je rasista), ale kde berou tu jistotu... netuším.

Zajímavé je, že v "pejskařky znalých" státech (Anglie, Německo, Holandsko) se lidi k našim psům chovali vždy tak nějak normálně - usmějí se, chtějí si pohladit či nechtějí... ale tak nějak klid a pohoda. "Pejskařsky rozvojové" země - jih Itálie (třeba Sicílie) nebo Španělsko pro nás byly vždy zážitek. Někteří se báli. S těmi problém nebyl. Ale zbytek se choval, jako by pes byl veřejnou atrakcí. Nadšené objímání, líbání na čumák, posazování dětí psovi za krk, se psem se fotily davy (včetně policejních hlídek)... docela adrenalin. Naštěstí všechny naše dogy byly lidumilné a obdiv snáší dobře - ale raději i o dovolené mám pustiny francouského centrálního masivu než náměstí v Avignonu a návštěvu Palerma doporučuji v šest ráno - byli jsme tam jediní živí a moc jsme si to užili. A ve dne do hor...

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

K těm stopovačkám, jelikož máme jednu psinu "na šňůře" pořád mimo dobu, kdy pracuje, dopracovala jsem se ke stopovačce z beta biothanu. Překvapivě velmi příjemný, měkký a nehorázně pevný materiál, na který se nenachytá vůbec nic, člověk z toho není zamrskaný až na ofině, nemá mokré a špinavé ruce. Pokud už se někde zaprasí, stačí doma vymáchat v sudu a dát na pár minut někam oschnout, nebo se sama ošolichá v trávě.

Osvědčila se i při dosledech. Kožené řemeny dostávají nehorázně zabrat, po každé akci jsem musela vzít mýdlo na kůži, mazání, jinak z toho byl desetimetrovej zatvrdlej klacek. U tohoto materiálu to absolutně nehrozí. Je těžší než obyč popruh nebo kůže (ale ne natolik, aby to vadilo) a tak se jen tak lehce za něco nezachytí a mezi bordelem mnohem lépe klouže.

To jen pro ty, kteří stopovačky používají a hledají alternativy.

Btw. má takovej úspěch, že manžel na ni nedá dopustit a víceméně nebere na psa nic jiného i přes to, že je reflexní růžová :D

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Člověk si zvykne. Když už jsem si zvykla tahat psům z huby ho@na a chcíplý myši, tak stopovačka už je pohoda.

Zvykat si moc nechci, snad se jednou té stopovačky zbavíme.

také přemýšlím o té stopovacce z biothanu, ale stále váhám nad jejími vlastnostmi. Dají se na ni dělat uzly? Nebo jak jste na svých stopovackach řešili zarážky na zaslapnuti?

mam dvoch psov, starsi minimalne v civilizacii na voditku, v prirode v pohode na volno.
mladsi je schopny bez voditka chodit aj v civilizacii.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
také přemýšlím o té stopovacce z biothanu, ale stále váhám nad jejími vlastnostmi. Dají se na ni dělat uzly? Nebo jak jste na svých stopovackach řešili zarážky na zaslapnuti?

Já to používám jen jako dlouhé vodítko, takže pes za sebou špagát necourá komplet, konec je v ruce, max když se někde zamotá mezi stromy :) Musela bych ji držet tak jako tak pod povelem blízko, aby byla neustále v "došlapu", což je u psa pracujícího na stovky metrů až kilometry (desítky kilometrů) dost opruz a neustálé připomínání a buzerace. Nedá jí to, geny jsou silnější a má tendence odcházet (za patama mi totiž většinou prasata fakt neběhají, naštěstí tedy).

Uzel na tom zkusím udělat, teoreticky by utáhnout jít mohl (akorát upozorňuji, že se jedná o legraci v délce 10m za skoro 1800,-, oproti obyčejnému popruhu trochu nepoměr :)

Mě se pes drží do těch 15 m ode mě, stopovacku používám jen jako jištění při "krizových" situacích. Ale klasické nylonové stopovacky jsou každou chvíli nacucane vodou a začínají se trepit, proto pokukuji právě po biothanu. Ale v ruce jsem ho nikdy neměla a z fotek mi přijde takový tuhý, proto ty obavy.

že se jedná o legraci v délce 10m za skoro 1800,-,

uz se da koupit za 600 primo biothane. a jsou uz i dalsi, velmi podobne materiály -a zase o fous levnejsi.

ale i tak jsem zvedava, kdo tenhle matros bude strihat

uzel se na tom asi udelat da -ale ona hlavni vlastnost je, ze se to samo neuzluje

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
že se jedná o legraci v délce 10m za skoro 1800,-,

uz se da koupit za 600 primo biothane. a jsou uz i dalsi, velmi podobne materiály -a zase o fous levnejsi.

ale i tak jsem zvedava, kdo tenhle matros bude strihat

uzel se na tom asi udelat da -ale ona hlavni vlastnost je, ze se to samo neuzluje

Prosím prosím, kde se dají sehnat ty levnější? Taky jsem nad tím přemýšlela, ale nepoužívám to zase tak často, abych za to dala pomalu 2000 😁

marcelaamax napsal(a):
Prosím prosím, kde se dají sehnat ty levnější? Taky jsem nad tím přemýšlela, ale nepoužívám to zase tak často, abych za to dala pomalu 2000 😁

https://www.zoohit.cz/shop/psi/voditka_obojky/specialni/funkcni/194227?variantid=194227.1&gclid=EAIaIQobChMI8rbrh4ji7gIVE5ayCh2rPAR-EAQYASABEgLgFfD_BwE

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
https://www.zoohit.cz/shop/psi/voditka_obojky/specialni/funkcni/194227?variantid=194227.1&gclid=EAIaIQobChMI8rbrh4ji7gIVE5ayCh2rPAR-EAQYASABEgLgFfD_BwE

Díky

https://www.bafpet.cz/stopovaci-voditko-polytrace?var=5017

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
také přemýšlím o té stopovacce z biothanu, ale stále váhám nad jejími vlastnostmi. Dají se na ni dělat uzly? Nebo jak jste na svých stopovackach řešili zarážky na zaslapnuti?

smyka to strasne ked sa to namoci, mam len voditko obycajne, ale v dazdi ked pes co i len kus potiahne nemam sancu to voditko udrzat v ruke

marcelaamax napsal(a):
Prosím prosím, kde se dají sehnat ty levnější? Taky jsem nad tím přemýšlela, ale nepoužívám to zase tak často, abych za to dala pomalu 2000 😁

Hledej barvářský řemen biothane

kelpie lover napsal(a):
smyka to strasne ked sa to namoci, mam len voditko obycajne, ale v dazdi ked pes co i len kus potiahne nemam sancu to voditko udrzat v ruke

To nevím,co máte zač,ale na biothane přešli snad všichni vůdci barvářů,co znám, chodí se psem dosledovávat zvěř v zimě,ve sněhu,v dešti, a nevím o nikom,komu by se to v ruce smýkalo. Naopak,výhoda biothanu je,že si drží vlastnosti navzdory počasí

janaa napsal(a):
To nevím,co máte zač,ale na biothane přešli snad všichni vůdci barvářů,co znám, chodí se psem dosledovávat zvěř v zimě,ve sněhu,v dešti, a nevím o nikom,komu by se to v ruce smýkalo. Naopak,výhoda biothanu je,že si drží vlastnosti navzdory počasí

a jsou bez rukavic?

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
a jsou bez rukavic?

Tak v zimě asi ne,v létě jo. Na biothanu na barvě taky čuby vodím, ve výcviku,ani na zkouškách rukavice nemám, a nikdy mi nic neklouzalo

janaa napsal(a):
Tak v zimě asi ne,v létě jo. Na biothanu na barvě taky čuby vodím, ve výcviku,ani na zkouškách rukavice nemám, a nikdy mi nic neklouzalo

a který konkretne mate?
me totiz taky klouze...

Mam pudla a štěňata k němu nechám očuchat a pak dávám pudla na ruku. On má pocit že by měl štěňatům vysvětlit co se mu nelíbí. A jemu se nelíbí nic. A teda pokud jde fakt o pudla tak bych si klidně vsadila že proti člověku (minimálně cizímu) nepůjde takže pokud pán neřeší tak bych po psovi křikla nebo tak. Ale dala bych si záležet aby můj pes nevyhodnotil "Jde k nám cizí pes, panička ječí, měl bych ji bránit."

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
a který konkretne mate?
me totiz taky klouze...

Ty jo, je z nějakýho mysliveckého obchodu,eshopu,ale odkud, to si už nevzpomenu. Zkusím kouknout

janaa napsal(a):
To nevím,co máte zač,ale na biothane přešli snad všichni vůdci barvářů,co znám, chodí se psem dosledovávat zvěř v zimě,ve sněhu,v dešti, a nevím o nikom,komu by se to v ruce smýkalo. Naopak,výhoda biothanu je,že si drží vlastnosti navzdory počasí

Tak tak. Kůže je sice krásná, ale... na biothanu se nedrží bordel a ještě podstatně lépe klouže v terénu, nezachytává se za větvičky, stromky... Při nulové péči vypadá pořád stejně. Na příští sezonu musím oba psy vybavit i krátkými vodítky, obojky.

Jinak, některé neorigo "biothany" jsou opravdu kluzké, nepříjemné a tvrdé, takže to opravdu možné je.

Např. právě beta biothane bych přirovnala jako něco mezi kůži a "gumou". Je to příjemné do ruky, měkké. Když náhodou pes vystartuje, člověk pozdě zareaguje a skočí mu do ruky (psina chodí na postroji, tak se jí občas povede....), neřeže to, neproletí rukou...

"neřeže to, neproletí rukou"

no ale to je ono - klouze to
obojky pouzivam uz asi 8 let, i kratka voditka mam, stopovacku jsem zkousela - na me je to moc tezke..

ten matros je super, ale nedovolila bych si psat ze - neklouze

jestli se nepletu, ani oteze se z toho nedelaji

na FB kdesi bola diskusia na tuto temu a teda nikto kto biothane pouziva ho nechvalil. Ano stale vyzera super, nemeni sa a pri minimalnej starostlivosti je stale rovnaky, ale kazdy jeden komentar bol o tom ze je klzky. Keby som si mala vybrat tak jedine obojok by som brala z biothanu, lebo mam klasicke obojky a to stale musim prat, lebo to je vecne zasvinene, pretoze mam obojky farebne

K nedávnému tématu, jestli máme poblíž obydlí zvěř (toto je vzdušnou čarou 200-300 m od sídliště).

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
K nedávnému tématu, jestli máme poblíž obydlí zvěř (toto je vzdušnou čarou 200-300 m od sídliště).

Budu vám gratulovat, pokud se video nahraje. Já jsem kolikrát chtěla, ale už to ani nezkouším.
Edit: Tak gratuluju

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
K nedávnému tématu, jestli máme poblíž obydlí zvěř (toto je vzdušnou čarou 200-300 m od sídliště).

Jinak, asi 100 metrů od zástavby jsme včera v lese potkaly prasátka, být pinčová bez vodítka, už jsem bez pinčový. Vikina je neviděla.

Terven napsal(a):
Budu vám gratulovat, pokud se video nahraje. Já jsem kolikrát chtěla, ale už to ani nezkouším.
Edit: Tak gratuluju

Asi to chce co nejkratší videa

Terven napsal(a):
Jinak, asi 100 metrů od zástavby jsme včera v lese potkaly prasátka, být pinčová bez vodítka, už jsem bez pinčový. Vikina je neviděla.

Uf uf, ale taky musím konstatovat, že prasátkově rozhrabanou půdu tu teď máme velmi blízko ...

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Uf uf, ale taky musím konstatovat, že prasátkově rozhrabanou půdu tu teď máme velmi blízko ...

My ne úplně blízko, ale na naší obvyklé trase jo. Od té doby, co jsem to tam viděla, tak chodíme jinou trasou .

marcelaamax napsal(a):
My ne úplně blízko, ale na naší obvyklé trase jo. Od té doby, co jsem to tam viděla, tak chodíme jinou trasou .

Kdybych se chtěla vyhnout těm rozrytým místům, tak nevyvenčíme, jsou všude, prakticky ještě v zástavbě. Prasata budou asi větší problém v příměstské přírodě než ve volné krajině.

marcelaamax napsal(a):
My ne úplně blízko, ale na naší obvyklé trase jo. Od té doby, co jsem to tam viděla, tak chodíme jinou trasou .

Já takhle jednou na čas vyřadila jednu trasu, kde jsme potkali selata... Po čase jsem si ale řekla, že prasata můžu potkat kdekoliv a začala jsem tam zase chodit.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Já takhle jednou na čas vyřadila jednu trasu, kde jsme potkali selata... Po čase jsem si ale řekla, že prasata můžu potkat kdekoliv a začala jsem tam zase chodit.

Ale jo, určitě je tu můžu potakt i jinde, nedělám si iluze. A určitě jsem tu trasu nevyřadila napořád a zase tam za čas začnu chodit. To je jen pro můj dobrý pocit ...

Jednou jsem potkala prasata v lese, od té doby jsem tam nějakou chvíli nechodila (možná tak měsíc?), teď už tam zase normálně chodím... Ono to ze mě časem vyprchá .

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Já takhle jednou na čas vyřadila jednu trasu, kde jsme potkali selata... Po čase jsem si ale řekla, že prasata můžu potkat kdekoliv a začala jsem tam zase chodit.

My šli ze Sloupu na Macochu, bylo to tuším v listopadu 2019. Široko daleko jen my dva a kousek od nás si proběhla bachyně se selaty, jak kdyby se nechumelilo Jen jsme stáli a zírali.

Eirlys napsal(a):
Včera na procházce se mě již snad po třetí ptal pán od nás z baráku, proč svého psa nikdy nepustím na volno. Sám má královského pudla a ten zase nemá nikdy vodítko (což bych zase ocenila já, protože mého psa už několikrát sroloval nepřátelsky pod sebe ) Já mám půlroční štěně dobrmana a jeden z důvodu proč má vždy vodítko když pána s pudlem zahlédnu je to, abych předešla právě tomu, aby mu pudl něco neudělal, když na něho takto reaguje. Každopádně mi teda nasadil brouka do hlavy, jestli chodí můj pes moc na vodítku a nedopřeju mu se proběhnout? Pokud jdeme v parku přes den a jsou všude lidi a psi, můj pes je opravdu celou dobu na vodítku - abych zamezila tomu, že bude otravovat ostatní, musela bych ho totiž volat snad každých 10 sekund protože si chce prostě všechny prohlédnout a ideálně všechny poskákat. (Jinak teda ho odvolám v pohodě i když se k někomu rozběhne, jen mi to přijde nekomfortní ho furt volat když může mít prostě vodítko) Pokud v parku lidi tolik nejsou, tak ho nechám i bez vodítka, jen když někoho míjíme tak připnu, nebo se jen začneme přetahovat o hračku aby se soustředil na mě a ně na obtěžování kolemjdoucích. Hned kousek za parkem nám začíná les, tam chodíme hlavně lesem a ne po cestách, právě abysme se vyhli davům a zase praktikuji, že jde na volno pokud někde není někdo, na koho bych chtěl skočit. Takže občas klidně i celou vycházku v lese jde bez vodítka.

Ráda bych se tedy zeptala, pouštíte Vaše psi bez vodítka pravidelně? Jak často, v jakých situacích? Na jakých místech? (za předpokladu že zvládnou přivolání) Za tu dobu, co žiji v Praze tu mám prvního psa a přijde mi, že Praha je v tomhle taková divoká, všichni psi si tu běhají jak chtějí a každou vycházku k nám aspoň jeden pes na volno přiběhne a páníček někde v dálce nic neřeší.

Mám 11 měsíční aussie. Od mala co nejvíce na volno.
Posledních pár týdnů s ní začíná házet "puberta", takže neposlouchá (jen když se ji chce), ignoruje a zkouší.
Už párkrát utekla za zvěří, takže je na stopovačce.

Na vodítku je ve městě, v dopravních prostředcích, když jdeme po kraji cesty, na místech, kde jsou psy a nebo kde je hodně lidí. Se psy by si chtěla hrát, ale poslední dobou nemá tak dobré přivolání a sama nemám moc ráda, když nás třeba z tréningu vytrhne pes na volno, s majitelem někde v p*deli a k tomu bez přivolání.

Jinak je na volno často, jen za sebou tahá stopovačku, abych ji pro případ mohla zachytit a přitáhnout. Kdykoliv může, je na volno, ale učím ji, že nemůže jít moc daleko, takže ji často přivolávám, házím pamlsky za sebe/před sebe, aby si mě víc hlídala. V přírodě, v méně rušné části města, tam, kde se nevyskytuje moc rušivek a lidí.

Nemá ráda lidi (je nedůvěřivá, ale neublížila by), ale když si ji lidi nevšímají, tak je ignoruje. Akorát někdy se za nimi nenápadně otočí, ale když si ji všimnou, hned uskočí a nenechá na sebe šáhnout. Když jdeme kolem lidí a je na volno, pobízím ji slovy "jdeme", "tady" nebo "na stranu/kraj", aby jim nevěnovala pozornost.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Já takhle jednou na čas vyřadila jednu trasu, kde jsme potkali selata... Po čase jsem si ale řekla, že prasata můžu potkat kdekoliv a začala jsem tam zase chodit.

Tak já to opět vytahuju...prasata opravdu kdekoliv- tohle nebylo v žádným lesoparku, nýbrž v městským parku poblíž rušný silnice. Ani ve snu by mě nenapadlo, že se v těch místech může pohybovat prase. Tohle evidentně muselo mít problém, v komentářích na fb kdosi psal, že ho viděl zmateně běhat asi o kilometr dál.
https://www.novinky.cz/krimi/clanek/divocak-napadl-v-centru-plzne-muze-40353169