Výběr psa

Radek.S napsal(a):
Dobrý den,

s přítelkyní už delší dobu uvažujeme o pořízení psího společníka ale bohužel nemáme ponětí jakého proto se obracím na Vás.

potřebovaly bychom především psa do bytu který nebude potřebovat moc velkou lékařskou péči a bude na tom zdravotně co nejlépe aby se dožil co nejvíce jelikož nedavně zkušenosti s mazlíčkem pro nás byli bolestivé když jsme museli sledovat jak přítel odchází z tohoto světa

měl by to být pes který nebude agresivní a měl by být menší. žijeme ve velkém okruhu lidí což znamená že pes by měl dostatek pozornosti od rodiny. Neměl by být moc energický ale spíš nějaký který by šel rád na procházku a nepotřeboval vybíjet energii na ničení věcí a nábytku. Měl by být poslušný jelikož v blízkosti budou děti a lehce cvičitelný na základní úrovní aby věděl kam jít nemá a co si múže dovolit.

Vaše pozadavky splňuje pouze pes robotický a plyšový - takový pes neexistuje.

Pes je živý tvor a tohle je stejně mimo, jako kdybyste si chteli pořídit dítě, co bude beudržbové, nebude brečet, vztekat se, celou noc bude spát, samo poslouchtat, nebude po něm nepořádek a nebude vyžadovat pozornost ...

Tohle by chtěl každý.
A ten požadavek na zdravé plemeno se navíc vylučuje s tím zbytkem, protože zdravá plemena jsou především ta více přírodního typu a ta bývají velice aktivní a temperamentní, vyžadující hodně pohybu.

Malé, zdravé, po všech stránkách nenáročné plemeno. Hm.
Pár by se jich třeba i našlo, ale zvolit „to pravé“ je těžší, než se zdá.
Co psu nabízíte? Kolik času denně jste ochotné mu věnovat? Kolik z toho aktivně (procházky, hry)? A kolik další péče nabízíte (česání apod.)?
Máte reálnou představu, co obnáší vlastnictví psa? Váš předchozí přítel (mám na mysli to zvířátko), co ten byl zač (druh, případně rasa - z Vašeho příspěvku mám pocit, že to nebyl pes).
Poslušný pes bude každý, kterého si vycvičíte. Jsou plemena vyloženě bytová, která by Vám mohla sedět, ale i s bytovým psíkem se musí cca pětkrát denně ven, aby se vyvenčil (s dospělým, se štěnětem třeba třikrát častěji).

Mně se zdá, že psa vlastně vůbec nechcete. Bude to votrava. Zvolila bych dvě kočky, papoušky.
Ale kdyby někdo hledal .. anglický španěl.

Něco chceme, ale nevíme co, a nedáme pokoj, dokud to nedostaneme.

Co takhle vyvinout vlastní iniciativu a vytipovat si plemena, která se vám líbí? Vzhledově i povahou a na ta se pak zeptat? Psích plemen je cca 400, takže výběr veliký. Ovšem vaším požadavkům nejlépe vyhoví pes umělý, třeba plyšový. Nebude potřebovat žádné žrádlo ani veterinární péči, nebude hlučný, nebude agresivní, nebude nic ničit a k dětem bude víc než ideální. Velikost můžete zvolit dle libosti, barvu taky.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Mně se zdá, že psa vlastně vůbec nechcete. Bude to votrava. Zvolila bych dvě kočky, papoušky.
Ale kdyby někdo hledal .. anglický španěl.

Jak jste došla na anglické španěly?

Radek S.
O tom je štěně:

Abych vás uvedla do děje:
štěňátko (čtyřměsíční) a v posledních dnech se u něho projevuje čím dál tím větší agresivní chování. Tedy ne, že by vrčel a začal se ježit.
Strašně skáče a hrozně kouše jak ruce tak nohy.
Nedá se vůbec ani pohladit bez toho, aby začal kousat.
Povely "fuj" a "nesmíš" jsem ho učila po celou dobu co jsme ho měli doma (a další základní povely, je hrozně rozumný a šikovný a vždy se všechno rychle naučil) a naprosto bez problému poslouchal. Teď v poslední době tyto povely ignoruje,
zvlášť na mě hrozně skáče a kouše.
Snažím se ho zabavit hračkami
a vymýšlet mu různé aktivity
ale hračky ignoruje a pokračuje v skákaní a kousání.

Viz zde: https://www.ifauna.cz/psi/diskuse/detail/3819440/ctyrmesicni-stene-vubec-neposloucha?from-list=1#a3819973
To je projev normálního štěněte.
Proto jsem se ptala, jestli má zadavatel(ka? V zadání je potřebovaly bychom, tak jsem si myslela, že to jsou dvě děvčata, jména jsem si nevšimla ) představu o tom, co to obnáší mít psa.

Varaxi napsal(a):
Jak jste došla na anglické španěly?

Kavalír a King, víc jich neznám :-) Špringer už není španěl, to je špringeršpaněl..
Kingové někteří štěkat ani neumí, přemrštěnou aktivitu někde v minulém století poztráceli (myslím to, že bývali na obrazech lovů), a když se pohlídá zdr. vyšetření a vynechají klecové chovy..
Ale stejně mi to připadá, že někoho to fakt otravuje, že pes dělá tohle a tamto a koukala bych víc směrem kočky.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Kavalír a King, víc jich neznám :-) Špringer už není španěl, to je špringeršpaněl..
Kingové někteří štěkat ani neumí, přemrštěnou aktivitu někde v minulém století poztráceli (myslím to, že bývali na obrazech lovů), a když se pohlídá zdr. vyšetření a vynechají klecové chovy..
Ale stejně mi to připadá, že někoho to fakt otravuje, že pes dělá tohle a tamto a koukala bych víc směrem kočky.

Ale zadavatel "potřebuje" zdravé plemeno, co nebude vyzadovat nadstandardní veterinární péči - takže tady to padá hned v prvním bodu.

Ano, kočka je podle mě dobrá alternativa.

Inspektor Pišišvor napsal(a):
Ale zadavatel "potřebuje" zdravé plemeno, co nebude vyzadovat nadstandardní veterinární péči - takže tady to padá hned v prvním bodu.

Ano, kočka je podle mě dobrá alternativa.

Kočky jsou ale stejně nemocné jako psi. Možná víc, až na ty nohy.. Takže se posunu k dalšímu bodu - dobře pohlídat vyšetření rodičů.

No jak tady všichni víme, tak PP není zárukou ničeho, jen toho, že jsem si koupila příslušníka daného plemene.

Nezaručí to, že pes bude zdravý, že nebude ničit nábytek, že bude poslušný atd atd.
O něco se musíme přičinit sami, třeba tou výchovou a jak se peskovi věnujeme, co se týče zdraví, tak můžeme hledat plemeno, které není zatížené nemocemi a hledat dobrou chovku...ale jak bylo psáno výše takové plemeno se nemusí slučovat s tím, co si chci reálně pořídit. A nikdo nezaručí, že štěně relativně zdravého plemene s dobré chovky nebude potřebovat během života drahou léčbu a nemusí to být ani nemoc, může to být úraz.
No a s tím nábytkem....tam bych dala příklad u pudlů, protože těch jsem za mého mládí poznala osobně nejvíc...a teď budu brát spíš štěněcí věk....někteří nezničili nic, u dalších to byla tak max rozkousaná nějaká bota a byli i tací pašáci, co oloupali tapety v předsíní a zlikvidovali koberec, okousali dveře a to šlo o jedince, kteří byli v dospělosti naprostá zlatíčka.

Osobně bych Radkovi S. poradila, ať si třeba tady na fauně vyhledá témata jako agresivní štěně....štěně kouše, čůrá, kňučí, štěká a já nevím co ještě a počítat s tím, že zrovna takový dáreček si domů přivezu převlečený za chlupaté, roztomilé klubíčko. A že i pejsek, který bude nakonec hodný a super a ideál bude takový až třeba za rok, za dva.

A potom, když si řeknete, jo i tak do psa jdeme, tak vám stačí úplně obyčejnej univerzální voříšek....protože když nevíte, co vlastně chcete a nemáte ani představu a ani jste neměli snahu třeba samostatně nějaká plemena vybrat třeba z toho, co vidíte venku nebo na netu z atlasu a poptat se už na konkrétní zkušenosti s nimi,, tak nemá smysl, abychom se tady přetrhli a nějaká plemena vybírali za vás.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Kavalír a King, víc jich neznám :-) Špringer už není španěl, to je špringeršpaněl..
Kingové někteří štěkat ani neumí, přemrštěnou aktivitu někde v minulém století poztráceli (myslím to, že bývali na obrazech lovů), a když se pohlídá zdr. vyšetření a vynechají klecové chovy..
Ale stejně mi to připadá, že někoho to fakt otravuje, že pes dělá tohle a tamto a koukala bych víc směrem kočky.

Já si právě představila špringry, kokry a podobně. To by bylo docela vystřízlivění. :)
S tím zdravím kavalírů - chce to fakt, fakt pečlivě vybírat. Zdravé plemeno to prostě není - i když se nám podařilo vybrat psa s rodiči, kteří byli testování prakticky na všechno, stejně má pes problémy s prostatou.
Jinak ano, jsou lidi, kteří by psa mít vůbec neměli. Ale na základě jednoho jediného příspěvku to nedokážu posoudit.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Kočky jsou ale stejně nemocné jako psi. Možná víc, až na ty nohy.. Takže se posunu k dalšímu bodu - dobře pohlídat vyšetření rodičů.

To že si pohlidáte vyšetření na 1-2 nemoci (které je často málo vypovidající), tak si nezajistíte zdravého psa u takto prošlechtěného plemene.
Malujete si to moc na růžovo, ale takto to v reálu bohužel nechodí.

K těm kočkám.
Nezažila jsem nemocnou kočku. (ani v okolí)
Celý život byly zdravé.
O nemocných kočkách jsem četla až na fauně.

Je fakt, že jsem žádnou nekupovala. . .
(něco se vyskytlo u každé tak 1x za život
průjem a 1x jedna něco chytla, trvalo to asi týden)

rapotacka11 napsal(a):
K těm kočkám.
Nezažila jsem nemocnou kočku. (ani v okolí)
Celý život byly zdravé.
O nemocných kočkách jsem četla až na fauně.

Je fakt, že jsem žádnou nekupovala. . .
(něco se vyskytlo u každé tak 1x za život
průjem a 1x jedna něco chytla, trvalo to asi týden)

Jsem na vesnici. Taky jsem tady nezažila nemocnou kočku. Ale zažila jsem dost koček, které se ztratily ve čtyřech pěti letech (občas i starší) a nikdo se neobtěžoval zjišťovat, co se s nimi stalo.
Lidi z vedlejší vsi, kteří mají kočky doma, řeší každou chvíli něco. Úraz na ocase, FeLV, nějakou nakažlivou nemoc, co si nepamatuji (majitelka jednou pohladila toulavou kočku a po příchodu domů si neumyla ruce), nádor na ledvinách, špatně rostoucí zuby, vrozené deformity končetin (kocour měl zadní nožičky jak ploutvičky), kožní problémy atd. Měli dohromady osm koček (ne všechny zaráz).
Já u jednoho psa řešila hotspoty a jednou ucpané anální žlázy.
Sama to nechápu, ale je to tak.

Nedá se na to spoléhat. Můžete vybírat nejpečlivěji, ale prostě mít smůlu. Když si pořizujete zvíře, musíte počítat s tím, že to prostě může dopadnout všelijak, a být odhodlaní to nenechat být a i tak řešit.

Já vůbec nevím, jestli má smysl se tady o tom vůbec bavit....jestli jsem to někde nepřehlédla, tak zadavatel už se neozval.
Tak pokud to nebyl trol, tak nezbývá jen doufat, že minimálně sedl ke kompu a začal gůglit plemena, informace, úskalí pořízení štěněte a tak...

rapotacka11 napsal(a):
K těm kočkám.
Nezažila jsem nemocnou kočku. (ani v okolí)
Celý život byly zdravé.
O nemocných kočkách jsem četla až na fauně.

Je fakt, že jsem žádnou nekupovala. . .
(něco se vyskytlo u každé tak 1x za život
průjem a 1x jedna něco chytla, trvalo to asi týden)

...mam dva ragdolly s PP a jednu jakoperšanku z popelnice, krom každorocniho očkování a jednou za pár let čištění zubů, de facto bezúdržbové...aktuální věk 8, 7 a 5 let...

Varaxi napsal(a):
Jsem na vesnici. Taky jsem tady nezažila nemocnou kočku. Ale zažila jsem dost koček, které se ztratily ve čtyřech pěti letech (občas i starší) a nikdo se neobtěžoval zjišťovat, co se s nimi stalo.
Lidi z vedlejší vsi, kteří mají kočky doma, řeší každou chvíli něco. Úraz na ocase, FeLV, nějakou nakažlivou nemoc, co si nepamatuji (majitelka jednou pohladila toulavou kočku a po příchodu domů si neumyla ruce), nádor na ledvinách, špatně rostoucí zuby, vrozené deformity končetin (kocour měl zadní nožičky jak ploutvičky), kožní problémy atd. Měli dohromady osm koček (ne všechny zaráz).
Já u jednoho psa řešila hotspoty a jednou ucpané anální žlázy.
Sama to nechápu, ale je to tak.

Nedá se na to spoléhat. Můžete vybírat nejpečlivěji, ale prostě mít smůlu. Když si pořizujete zvíře, musíte počítat s tím, že to prostě může dopadnout všelijak, a být odhodlaní to nenechat být a i tak řešit.

..kamarad na baráku v Praze 5 koček...kočky jsou sice doma krmené a dost často se povalují doma, ale ven na zahradu a po okolí mohou kdykoli si vzpomenou...v tomto týdnu nejstarším kocorouvi 18 let a pak je tam věk , 12, 7 a 2 x 5 let....všechny se odčervuji a ockuji.nic jiného....

My měli postupně pár polodomácích koček (typ "vesnická micka") a nějaká zdravotní péče s nimi stejně byla.
Plánovat si pořízení zvířete s tím, aby nemělo zdravotní problémy, to prostě nejde. Může se podařit, ale nikdo vám to slíbit nemůže. I práce (nebo potíže) s výchovou štěněte tak, aby odpovídalo představám, prostě bude.

Jinak mě také nedávno pobavila jedna známá, že plánují do budoucna psa. Prý "ne hned, třeba až za půl roku"... "nejvíc se mi líbí borderka" ... "hlavně ten pes musí být vychovanej, ale ne tolik jako ten tvůj, to zase nepotřebuju" ...

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Mně se zdá, že psa vlastně vůbec nechcete. Bude to votrava. Zvolila bych dvě kočky, papoušky.
Ale kdyby někdo hledal .. anglický španěl.

I kočky a papoušci mohou onemocnět, cena na veterinách si nezadá s cenami za ošetření psa.
A i kočky a papoušci vyžadují náležitou péči a pozornost...nemluvě o tom, že třeba ty kočky mohou být větší domácí ničitelky než psi.

rapotacka11 napsal(a):
K těm kočkám.
Nezažila jsem nemocnou kočku. (ani v okolí)
Celý život byly zdravé.
O nemocných kočkách jsem četla až na fauně.

Je fakt, že jsem žádnou nekupovala. . .
(něco se vyskytlo u každé tak 1x za život
průjem a 1x jedna něco chytla, trvalo to asi týden)

...bohužel moje anabáze s nemocnými kocoury vypovídají jinak...
Pravdou je, že nejvíce zdravotních problémů jsem řešila u útulkových koček, i proto už zřejmě nikdy do žádné útulkové kočky nepůjdu. Tedy pokud by byly alespoň testované na ty hnusné kočičí "F" nemoci, tak bych snad změnila názor.

OT: Moc se omlouvám, že jsem zatím neodpověděla na SZ, pokusím se napravit.

Ano, vím co jste zažila.
Zprávu? Až se to hodí.

Možná je ten dotaz jen tak nějak nešťastně napsaný. Když to shrnu, tak zadavatel chce plemeno, které není jako chodící chorobopis, přátelské, ne přehnaně temperamentní, lehce vychovatelné. Pokud už jednoho psa měl, tak asi ví, co to obnáší a podmínky může mít dobré...

Na místě zadavatele bych si otevřela atlas psů, nalistovala společenská plemena a hledala mezi nimi. Ta, která by se mi líbila nejvíc bych si vypsala a postupně sháněla bližší info o nich, rozdíly, atd...

A co se týče doporučení aby si pořídili kočku - nemám úplně osobní zkušenosti s nemocnou kočkou, ale od kamarádky z veteriny vím, že i kočky jsou nemocné, a to i dost vážně. Navíc teda mě by psa nikdy kočka nenahradila, jsou to pro mě dvě nesrovnatelná zvířata. Pokud bych toužila po psovi, tak by mě fakt nikdo neuchlácholil kočkou... Tuhle zkušenost má moje kamarádka, přestěhovala se do bytu a chyběl jí tam pes. Vzhledem k jejímu zaměstnání ale psa zavrhla a na rady ostatních se rozhodla, že si místo toho pořídí alespoň kočku. No dopadlo to tak, že po pár měsících našla kočce nový domov - za prvé jí to toho psa vůbec nenahradilo, pořád chyběl, a za druhé zjistila, že kočka pro ni vůbec není, protože zatímco pes jí v bytě nevadí, tak kočka ji v bytě vadit začala - to jak všude vleze, záchod atd...

fikovnice napsal(a):
I kočky a papoušci mohou onemocnět, cena na veterinách si nezadá s cenami za ošetření psa.
A i kočky a papoušci vyžadují náležitou péči a pozornost...nemluvě o tom, že třeba ty kočky mohou být větší domácí ničitelky než psi.

Já teda kočku nikdy neměla, ale co jsem občas viděla v tom pořadu Kočka není pes, to mně stačilo. Raději po psovi jednou denně vysaju chlupy než toto. Omlouvám se kočkařům, ale já prostě na tohle nejsem.

Papouska fakt ne. Jako zviratkar ac nepolibrn papouchy je mam doma a... No. Vite jak se o kocce rika ze prevezme domacnost? O papouskovi tisickrat vic. Zadne kytky, zadne dekorace, vsude hovna a tuna peri 🤣 a rev prakticky kdykoli a i hodinu v kuse silenej rev 🤣

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Já teda kočku nikdy neměla, ale co jsem občas viděla v tom pořadu Kočka není pes, to mně stačilo. Raději po psovi jednou denně vysaju chlupy než toto. Omlouvám se kočkařům, ale já prostě na tohle nejsem.

Byla jsem absolutní odpůrce koček.
Dnes lituji každého, kdo je nezná.
Ideální je, když kočka může i ven.
Je spokojená, příjemná, neskutečně
a nepředstavitelně milá.
Obohatí celé rodině život. Když
o kočku příjdeme, sesypem se oba.
Ano, něco si oblíbí a používá to na
drápání. U nás to byl kožený taburet.
Nic jinýho. Pořad Kočka není pes?
To byste mohla říct, že pes je magor.
Účinkují tam zvláštní (nebo nějak tupí) lidé.
A ano, může z nich - ze svých majitelů
být pes i kočka magor.
Některá kočka nesnese být jen doma,
protestuje a dělá naschvály.

Mně v tom pořadu přišlo zase pěkný, že u těch koček to není tak složitý, obvykle stačí upravit prostředí, s kočkou si trochu víc hrát, a je po problému. To pejskaři to mají těžší, musí na sobě a psovi makat, makat a zase makat :)

rapotacka11 napsal(a):
Byla jsem absolutní odpůrce koček.
Dnes lituji každého, kdo je nezná.
Ideální je, když kočka může i ven.
Je spokojená, příjemná, neskutečně
a nepředstavitelně milá.
Obohatí celé rodině život. Když
o kočku příjdeme, sesypem se oba.
Ano, něco si oblíbí a používá to na
drápání. U nás to byl kožený taburet.
Nic jinýho. Pořad Kočka není pes?
To byste mohla říct, že pes je magor.
Účinkují tam zvláštní (nebo nějak tupí) lidé.
A ano, může z nich - ze svých majitelů
být pes i kočka magor.
Některá kočka nesnese být jen doma,
protestuje a dělá naschvály.

Mně asi víc vyhovuje to makat, makat, makat, jak píše keriton. :-)
Známá má kočku i psa. První její kočka byla i venkovní, tu jí přejelo auto, druhou má teď britku, ta je jen doma. Jako jo, obě hodný a mazlivý, jen prostě mně asi víc vyhovuje ta psí povaha.
Jinak v tom pořadu mně docela překvapilo, že kočky jsou stromové a křovinove, to jsem vůbec nevěděla a u těch stromových mě prostě vyděsily ty roztrhaný záclony, skákání po skříních a tak.

Inspektor Pišišvor napsal(a):
Ale zadavatel "potřebuje" zdravé plemeno, co nebude vyzadovat nadstandardní veterinární péči - takže tady to padá hned v prvním bodu.

Ano, kočka je podle mě dobrá alternativa.

No já nevím, kočky neposlouchají, nemají to jaksi v povaze a že doma nic nezničí, na to bych moc nesázela.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
My měli postupně pár polodomácích koček (typ "vesnická micka") a nějaká zdravotní péče s nimi stejně byla.
Plánovat si pořízení zvířete s tím, aby nemělo zdravotní problémy, to prostě nejde. Může se podařit, ale nikdo vám to slíbit nemůže. I práce (nebo potíže) s výchovou štěněte tak, aby odpovídalo představám, prostě bude.

Jinak mě také nedávno pobavila jedna známá, že plánují do budoucna psa. Prý "ne hned, třeba až za půl roku"... "nejvíc se mi líbí borderka" ... "hlavně ten pes musí být vychovanej, ale ne tolik jako ten tvůj, to zase nepotřebuju" ...

Jako že si koupí už naprogramovaného psa?

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
My měli postupně pár polodomácích koček (typ "vesnická micka") a nějaká zdravotní péče s nimi stejně byla.
Plánovat si pořízení zvířete s tím, aby nemělo zdravotní problémy, to prostě nejde. Může se podařit, ale nikdo vám to slíbit nemůže. I práce (nebo potíže) s výchovou štěněte tak, aby odpovídalo představám, prostě bude.

Jinak mě také nedávno pobavila jedna známá, že plánují do budoucna psa. Prý "ne hned, třeba až za půl roku"... "nejvíc se mi líbí borderka" ... "hlavně ten pes musí být vychovanej, ale ne tolik jako ten tvůj, to zase nepotřebuju" ...

Uááá, já když to tu občas čtu, tak si říkám, že jsem vlastně spíš ráda, že můj blízký okruh přátel žádný psy nemá, a ani neplánuje. Vyjma kámošky z dětství, se kterou jsme venčily psy celému sousedstvu, a která má borderteriérku (vlkodlakova ohromná miláček). Můj otec teda plánuje už x let labradora a já mu ho už x let úspěšně vymlouvám.

Mám i dvě kočky, které si mě objednaly, obě nalezenkyně, starší bude 14, ta měla jednou v životě průjem (a našla jsem ji teda brutálně začervenou), jinak nic - klepu na všechny dřeva v dosahu. Mladší je tak pět, našla jsem ji cca roční, a v takovém stavu, že kdybych nedělala na veterině, nezachraňovala bych ji, a i tak jsme se vlastně rozhodli pro jen proto, že byla extrémně radostná, žravá, a přestože měla být vlastně mrtvá, tak se chovala jakoby nic. Stejně teda stála dost peněz i jen v nákladech a teď jsem koukala, že nás velmi brzy čekají zuby. Kočky jsem nikdy nechtěla, ale jsou boží. Mně psa ovšem nenahradí (experimentálně ověřeno minulým rokem), ale moje představa o psu je od zadavatelovy diametrálně odlišná.

Nejvíc mi tam sedí takovej ten vesnickej vořech salámista, co si půjčíte o víkendu na procházku od babičky. :-) Vtip. Hodnej, vychovanej, a přiměřeně aktivní pes dá práci, trvá to spíš roky než měsíce, a to podle mě u každého plemene. Záruka, že bude vyhovovat požadavkům, neexistuje. Radek.S, pokud nemáte chuť věnovat energii a čas ani přibližnému výběru plemene, kde chcete vzít energii a čas na práci s tím psem, aby z něj byl pohodový parťák podle vašich představ? Já bych pro začátek doporučila spíš si třeba pustit nějaký díly podcastu Pejskárium, to moc práce nedá, dá se to poslouchat třeba v autě, je tam spousta informací o různých aspektech života se psem, a i o tom, co zvážit při výběru a rozhodování, zda psa vůbec mít..

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

manitschka napsal(a):
Uááá, já když to tu občas čtu, tak si říkám, že jsem vlastně spíš ráda, že můj blízký okruh přátel žádný psy nemá, a ani neplánuje. Vyjma kámošky z dětství, se kterou jsme venčily psy celému sousedstvu, a která má borderteriérku (vlkodlakova ohromná miláček). Můj otec teda plánuje už x let labradora a já mu ho už x let úspěšně vymlouvám.

Mám i dvě kočky, které si mě objednaly, obě nalezenkyně, starší bude 14, ta měla jednou v životě průjem (a našla jsem ji teda brutálně začervenou), jinak nic - klepu na všechny dřeva v dosahu. Mladší je tak pět, našla jsem ji cca roční, a v takovém stavu, že kdybych nedělala na veterině, nezachraňovala bych ji, a i tak jsme se vlastně rozhodli pro jen proto, že byla extrémně radostná, žravá, a přestože měla být vlastně mrtvá, tak se chovala jakoby nic. Stejně teda stála dost peněz i jen v nákladech a teď jsem koukala, že nás velmi brzy čekají zuby. Kočky jsem nikdy nechtěla, ale jsou boží. Mně psa ovšem nenahradí (experimentálně ověřeno minulým rokem), ale moje představa o psu je od zadavatelovy diametrálně odlišná.

Nejvíc mi tam sedí takovej ten vesnickej vořech salámista, co si půjčíte o víkendu na procházku od babičky. :-) Vtip. Hodnej, vychovanej, a přiměřeně aktivní pes dá práci, trvá to spíš roky než měsíce, a to podle mě u každého plemene. Záruka, že bude vyhovovat požadavkům, neexistuje. Radek.S, pokud nemáte chuť věnovat energii a čas ani přibližnému výběru plemene, kde chcete vzít energii a čas na práci s tím psem, aby z něj byl pohodový parťák podle vašich představ? Já bych pro začátek doporučila spíš si třeba pustit nějaký díly podcastu Pejskárium, to moc práce nedá, dá se to poslouchat třeba v autě, je tam spousta informací o různých aspektech života se psem, a i o tom, co zvážit při výběru a rozhodování, zda psa vůbec mít..

Nádherná smečka

Jinak v tom pořadu mně docela překvapilo, že kočky jsou stromové a křovinove, to jsem vůbec nevěděla a u těch stromových mě prostě vyděsily ty roztrhaný záclony,
skákání po skříních a tak.

Záclony?
Měla jsem kočky i kocoury.
Nezkoumala jsem, zda stromové.
Na záclony lezou,
u nás vždy jen koťata. Těžší kočka to
nikdy nedělala.
Jo, na skříni všechny rády spávaly.
Místa i střídaly, stálý pelíšek nepoužívaly pravidelně,
občas ano.
Ničit mohou. Kočky nikomu nenabízím, jen
chci aspoň trochu vyvrátit předsudky, které
je provází. Má li člověk možnost, zachránit
kočku, měl by to udělat, myslím, že nebude litovat.
Ta malá koketka mu dá hodně radosti



.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Já teda kočku nikdy neměla, ale co jsem občas viděla v tom pořadu Kočka není pes, to mně stačilo. Raději po psovi jednou denně vysaju chlupy než toto. Omlouvám se kočkařům, ale já prostě na tohle nejsem.

Já jsem i kočkař i pejskař ...ale Tvoje nastavení plně chápu. Prostě ne každý má rád čičiny. A jsou to tak rozdílná zvířata, že souhlasím s Marcelkou, že tužbu po psovi kočka nevynahradí.

rapotacka11 napsal(a):
Byla jsem absolutní odpůrce koček.
Dnes lituji každého, kdo je nezná.
Ideální je, když kočka může i ven.
Je spokojená, příjemná, neskutečně
a nepředstavitelně milá.
Obohatí celé rodině život. Když
o kočku příjdeme, sesypem se oba.
Ano, něco si oblíbí a používá to na
drápání. U nás to byl kožený taburet.
Nic jinýho. Pořad Kočka není pes?
To byste mohla říct, že pes je magor.
Účinkují tam zvláštní (nebo nějak tupí) lidé.
A ano, může z nich - ze svých majitelů
být pes i kočka magor.
Některá kočka nesnese být jen doma,
protestuje a dělá naschvály.

Naprostý souhlas!


Jinak o záclony u nás nikdy nebyl zájem, a to jsem měla kočky vždy už od kotěcího věku. Asi jsem měla štěstí!

mi připadá, že kočky+ pes/psi spolu vytváří dokonalý celek

a miluji ty kočičí individuality

To uz zadavateli fakt radši kočku jak toho ptaka.

A tak jsou plemena psů, která tomuhle režimu mohou vyhovovat. Co takový bišon, boloňák, ruská barevná bolonka, malý pudl, nejsem si jistá jak moc úplně zdravá tato plemena jsou. Ale určitě na tom jsou lépe, než třeba frbulove a mopsi.100% zdravé nebude žádný, ale s tím určitě zadavatel počítá.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Jako že si koupí už naprogramovaného psa?

Myslím, že tam padla ještě taková představa, že si to dá k někomu vychovat... Dál jsem to radši nezjišťovala a snažím se občas prohodit nějakou tu poznámku, abych uvedla představy na pravou míru. Navíc "ne tak vychovanej jako tvůj" znamená, že ho z vodítka teda fakt nebude moct pustit... :)

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Myslím, že tam padla ještě taková představa, že si to dá k někomu vychovat... Dál jsem to radši nezjišťovala a snažím se občas prohodit nějakou tu poznámku, abych uvedla představy na pravou míru. Navíc "ne tak vychovanej jako tvůj" znamená, že ho z vodítka teda fakt nebude moct pustit... :)

To jsem četla na internetu před Vánoci. Herečka Kadeřavková si tam stěžovala, že ji lidi nadavají, protože si s přítelem koupili 3 měsíčního trpasličího pudla, budou ho mít přes Vánoce doma a pak ho dají na měsíc ke cvičitel i na vychování. A divila se co jako lidi mají. No, s prominutím, víte co je. Doteď jsem nepochopila, k čemu si lidi ty psy pořizují ( technický dotaz, asi vim) 😝

juhaj napsal(a):
To jsem četla na internetu před Vánoci. Herečka Kadeřavková si tam stěžovala, že ji lidi nadavají, protože si s přítelem koupili 3 měsíčního trpasličího pudla, budou ho mít přes Vánoce doma a pak ho dají na měsíc ke cvičitel i na vychování. A divila se co jako lidi mají. No, s prominutím, víte co je. Doteď jsem nepochopila, k čemu si lidi ty psy pořizují ( technický dotaz, asi vim) 😝

Trend dnešní doby - lidi preferujou instantní řešení - nasypat, zamíchat, hotovo. Nejsou ochotni investovat čas, úsilí...prostě vlastní sádlo. Netolerujou nesnáze, překážky, nepoberou, že vše se nedá vyřešit na počkání a že se něco nedá vyřešit vůbec, to už je úplně sci fi.
Já třeba naprosto nechápu současnej trend, že jakmile se psí kluk dostane do puberty a jsou s ním trochu problémy, místo, aby nastoupila výchova, začne se mluvit o kastraci.
Ovladatelnost pomocí operace
...už zbejvá jenom vymyslet tabletky na poslouchání.

Terven napsal(a):
Trend dnešní doby - lidi preferujou instantní řešení - nasypat, zamíchat, hotovo. Nejsou ochotni investovat čas, úsilí...prostě vlastní sádlo. Netolerujou nesnáze, překážky, nepoberou, že vše se nedá vyřešit na počkání a že se něco nedá vyřešit vůbec, to už je úplně sci fi.
Já třeba naprosto nechápu současnej trend, že jakmile se psí kluk dostane do puberty a jsou s ním trochu problémy, místo, aby nastoupila výchova, začne se mluvit o kastraci.
Ovladatelnost pomocí operace
...už zbejvá jenom vymyslet tabletky na poslouchání.

To jo, a hlavně někde vidí hodnýho vychovanýho psa... "to je pěkný, já chci taky". A už si malují vzdušnej zámek, úplně mimo realitu. Že jim ten pes při špatným výběru a přístupu může ze života udělat peklo (a oni jemu), to nikdo slyšet nechce...

Sonnic napsal(a):
Nádherná smečka

Ano, pěkné zátiší!

rapotacka11 napsal(a):
Jinak v tom pořadu mně docela překvapilo, že kočky jsou stromové a křovinove, to jsem vůbec nevěděla a u těch stromových mě prostě vyděsily ty roztrhaný záclony,
skákání po skříních a tak.

Záclony?
Měla jsem kočky i kocoury.
Nezkoumala jsem, zda stromové.
Na záclony lezou,
u nás vždy jen koťata. Těžší kočka to
nikdy nedělala.
Jo, na skříni všechny rády spávaly.
Místa i střídaly, stálý pelíšek nepoužívaly pravidelně,
občas ano.
Ničit mohou. Kočky nikomu nenabízím, jen
chci aspoň trochu vyvrátit předsudky, které
je provází. Má li člověk možnost, zachránit
kočku, měl by to udělat, myslím, že nebude litovat.
Ta malá koketka mu dá hodně radosti



.

Já vždycky říkám: Kdybych mohla mít kočku, tak mám dvě.
Naneštěstí matka má velmi silnou alergii a averzi ke kočkám.