Jak se dnes vybírají štěňata

U plemene, které mám, se štěně rezervuje v momentu vystavení krycího listu, tedy když se ještě ani neví, jestli se něco narodí a co to bude. Asi je to vždycky sázka do loterie.

eryen napsal(a):
Dříve to bylo podle povahy, alespoň u mnou tehdy drženého plemene. Dnes nemám šanci si podle povahy vybrat, protože všechna štěňata jsou zadaná, než otevřou oči. Chovatelé zájemce tlačí to výběru slepých myší, které se sotva plazí a pojistí si to nevratnou zálohou. Jediná možnost je sáhnout po chovu bez PP, ale i tam už je to kolikrát to samé. Takže jak vybíráte psa? Podle chlupů nebo výstavních titulů rodičů?
Jsem nešťastná z faktu, že mám dát několik desítek tisíc za zajíce v pytli, protože u štěňat pod pět týdnů nepozná člověk z povahy nic, navíc na první návštěvě, která trvá krátce.
To opravdu platíte desítky tisíc za štěně, o jehož povaze nic nevíte?

Já podle povahy rodičů, síly rodokmenu a na chovateli nechám povahu štěněte. Chovatelé co oslovím, ví co chci, na co to chci a podle toho mi vyberou.
Podle fota či do neznámého rodokmenu bych nešla. Pokud by se mi stalo, že by mi chovatel nechtěl vyjít vstříc, štěně si od něj nevezmu.

eryen napsal(a):
Dříve to bylo podle povahy, alespoň u mnou tehdy drženého plemene. Dnes nemám šanci si podle povahy vybrat, protože všechna štěňata jsou zadaná, než otevřou oči. Chovatelé zájemce tlačí to výběru slepých myší, které se sotva plazí a pojistí si to nevratnou zálohou. Jediná možnost je sáhnout po chovu bez PP, ale i tam už je to kolikrát to samé. Takže jak vybíráte psa? Podle chlupů nebo výstavních titulů rodičů?
Jsem nešťastná z faktu, že mám dát několik desítek tisíc za zajíce v pytli, protože u štěňat pod pět týdnů nepozná člověk z povahy nic, navíc na první návštěvě, která trvá krátce.
To opravdu platíte desítky tisíc za štěně, o jehož povaze nic nevíte?

Ono asi záleží hodně na plemeni. Já před 5. týdnem štěňata vybírat nenechávám a žádné zálohy si neberu. Ty si beru až v 6 týdnech u štěňat, co jdou do zahraničí, protože exportní rodokmeny se vystavují na konkrétního majitele, takže případné odřeknutí štěněte je pak dost problém a stojí to na plemence prachy navíc za export pedigree i jeho storno a vystavení nového rodokmenu.

je to složité kdyžje velký zájem o štěně tak je člověk rád že se vůbec k štěněti dostane. naposled jsempsala do chs a paní že štěnátka budou a at sleduji jejich stránky. Sledovala jsme a v momentu kdy tam bylo info tak jsme hned volala a poslední volná fenka takže nebylo co vybírat. čekat co bude mít za povahu se stejně hned nepozná a to by bylo x dalších zájemců.To by spíš musela být náhoda že někde nabízejí starší štěně. Asi hodně i záleží o jaké plemeno jde. já mám jen společenská . Tady jsme věděla že je fenka nejmenší ze všech,ale ne že by nežrala prostě malá. A ted když na ní kouknu tak si říkám že asi úplně malinká nebude.

Na mě štěně vždycky buď tak nějak zbyde......resp. třeba Sáru jsem měla rezervovanou sice dopředu, ale zase tam nebylo z čeho vybírat, když jsem chtěla fenu a musím říct, že zatím mi osud vždycky přihrál povahově super zvíře.

No a třeba teď naposled Jessinu....když jsme se jeli pomuchlovat se štěňaty, tak jim bylo 5 týdnů...tam se podle povahy vybírat nedá, volné byly dvě holky, tmavě šedá a hnědá....tak prej hnědou nechci, beru šedou a než jsme si Jessinu odvezli dom, tak zhnědla.

Vždycky mi bylo tak nějak trochu líto že jsem si nemohla vybírat třeba ze čtyř štěňat a dneska si po těch letech říkám, jestli to spíš není dobře, že bych si třeba nevybrala "správně"
Navíc určitě bych měla tendence vybírat spíš hodné štěně...samozřejmě o poradě s chovatelem, protože poznám ze dvou návštěv prdlačku, jestli je štěně raubíř...no a přitom čím větší poděs štěně, tím dokonalejší pes...resp. fena v dospělosti.

Určitě bych si nevybrala "agresivní malou Sáru" a přitom to byla ta NEJ fena, jakou jsem si mohla přát.

Souhlasím, že v tomhle věku se podle povahy moc vybírat nedá. I co jsme odchovali, tak se dali poznat jen ti největší raubíři a do dneška mi nejvíc uvízl v hlavě jen jeden (to byl i na basenji dost slušnej ničitel).
Já si vybírala oba svý psy z plnýho počtu a vybíralala jsem podle vzhledu. Líbí se mi spíš míň bílých znaků, jen malá lysinka, bílé ideálně jen tlapky a minimum bílé na krku.

Já čekala na štěně 14měsíců, narodilo se 6 fenek. Chovatelka mě zná a věděla co chci. Výběr okolo 6 týdne, chovatelka měla pro mě vytipované 3 fenky. Padly mi do oka 2 z nich + jedna mimo tip. Skoro 2h jsme hodnotily různé parametry (skus, uši, pigment,…) , sledovaly mimina při hře, jídle, mazlení… nakonec jsem vybrala tu, která ničím nevynikala, ale ve všech parametrech byla vlastně dokonalá.

Dnes je feně přesně rok a půl, má již 2 zkoušky z pasení, všechny možné RTG čisté, pochvalu ze svodu z z jediné výstavy titul CAJC. Povahově je o něco temperamentnější, ale s úžasnou ochotou pracovat a pro mě by se rozkrájela.

K původnímu tématu tedy 2 tipy: 1.vědět přesně co chci, 2.co nejlepšího chovatele a věřit mu a nechat si poradit

No, zajímalo by mi plemeno, pokud zadavatelka píše, že si nemohla vybrat ani bez PP. Ale jsem asi moc zvědavá. Jinak, poslední fenu jsem byla ráda, že jsem vůbec sehnala. Jo, vybírala jsem, vybrala podle mě dobře až na detail, trochu přerostla, no , bonitace ukáže, zda se vejdem do limitu. Jinak, holka je skvělá.

Mám australského ovčáka. Vybrala jsem (snad) fakt důraznou fenu která pase skot. Moje preference je blue merle sebevědomý a aktivní pes se zájmem o aport v show kvalitě. Ale reálné bych vzala cokoliv co by mi chovatel dal - klidně černou jemnější fenu. Pokud by se ve vrhu neobjevil nějaký průšvih. Jediná podmínka je na štěně do. chovu. Ale nečekám že by matka vrhu dala nějaké moc citlivé štěně. Pořád si říkám že s tou povahou se hnout dá a ten základ od matky bude snad dobrý. Zálohu nemám problém dat hned jak se s chovateli domluvím, a pokud pro mě bude krycí pes ok.

Já jsem si zatím pokaždé z mého vrhu štěně nechávala a fakt bych si nevybrala hned při narození (jedině snad že by se narodilo jen jedno štěně mnou požadovaného pohlaví). Takže u mě se štěňata rozebírají cca v 6 týdnech, Já jako chovatel jsem povahy štěňat zatím celkem odhadla a na základě toho dávám i jakási doporučení novým majitelům. Víceméně většina nových majitelů na mé doporučení dala.

Teď jsem byla se známými vybírat štěně po mém psovi - mají 5,5 týdne a myslím, že rozdíly v povahách už taky byly trochu patrné i pro nás jakožto návštěvu.

V poslední době mě fascinuje výběr štěňat u sportovního FCI neuznaného plemene podle barev.. Ve smyslu: "to je přece úplně fuk, co má štěně za rodiče, hlavně, že je štěně hnědé.. " To mě úplně konsternuje..

...no vždycky na mně stěně zbylo a jednou jedinkrát jsem si před lety mohla vybírat, ale to se narodil kluk a holka a ja chtěla holku, takže zase nebylo z čeho vybírat....vždy jsem byla spokojená...asi to tak mělo být....ale pravdou je,x ze mit možnost výběru, nechám vše na chovatelce, které sdělím svá očekávání.....

Prvního psa jsem neměla preference barvu ani povahu, chtěla jsem jen psa - narodili se dva a pět holek. Vybírat jsme jeli v 5 týdnech, kdy nejprve se k nám pribatolil bráška mého psa, takže jsme měli Teda vybráno, nicméně čím déle jsme se zdrzovali, tím víc mě to táhlo k tomu druhému, a ve chvíli kdy se sám od sebe ke mě pribatolil, já si ho vzala do náruče, tak byl jasný vítěz. A nemohla jsem vybrat lépe, je povedený exterierem i povahou, pro mě naprosto dokonale zvíře.

Druhého psa jsem chtěla už černého, když by byl, nebyla jsem napevno rozhodnuta že chci opravdu dva. Narodili se tři černí pejsci, a pak mix zlatých a modrých štěňat, celkem 7 kluků a 3 holky.
Chovatelce jsem říkala, hlavně mi nic nedávej do ruky na moc dlouho, jinak si to odvezu. Byli jsme tam poprvé, když měly stenda 4 týdny, chovala jsem jednoho černého pejska a byla nadšená. V pěti týdnech jsme tam jeli znova, už mě zajímal jen ten jeden a v šesti jsem zaplatila zálohu .
Ale nutno říct že jsme řešily i povahy, řekla mi sama, že tenhle černý k nám pasuje a měla pravdu. Kluci se krásně doplňují, každý je jiný a vychází spolu výborně.

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

Podle mého názoru velmi záleží na osobě samotného zájemce. Pokud chovatel ví, že tento konkrétní člověk aktivně vystavuje (nebo se psy cvičí a pracuje, nebo je aktivní, známý chovatel...), bude k němu přistupovat jinak, než k „no name“ člověku, který za ním přijde, že chce první výběr na povahu štěněte.
Jinými slovy, pokud se psy makáte a chovatelé Vás znají, budete mít bezpochyby jiné podmínky výběru štěněte, než neznámý, cizí člověk.
Druhá možnost je osobně se s chovatelem seznámit a přesvědčit ho, že konkrétně Vy stojíte za to, aby Vám dal to nejlepší z vrhu.

A tak ono asi záleží na tom, jak "náročný" člověk je, a na co psa chce. Já se třeba úplně s klidem přiznám, že když si vyberu konkrétní spojení, tak mi pak bude jedno jaké štěně mi chovatel dá. Jo, samozřejmě budu chtít třeba určité pohlaví, a preferovat barvu, ale když se narodí 5 psů ve stejné barvě, tak klidně nechám na chovateli aby mi štěně vybral a to klidně hned první den, kdy není ještě nic moc poznat. Ale já mám psa především jako kamaráda, společníka... Takže mě stačí si vybrat plemeno, rodiče a pak už je mi to jedno.

I když je fakt, že v rámci jednoho vrhu jsou ty povahy někdy dost rozdílné. Když jsem pořizovala fenu, tak jsem chtěla temperamentní zvíře v určité barvě. Fena v té barvě se narodila jedna jediná - takže to bylo jasný. Ono to nakonec vyšlo tak, že zároveň byla i nejtemperamentnější štěně z vrhu, ale to jsme v době rezervace ještě nevěděli. Ve vrhu byla jedna fenka vyloženě "pecivál", mazlík největší... No a naše fena oproti ní tasmánský čert . Ostatní byly něco mezi, ale o dost klidnější. Takže jo, jsem nakonec ráda, že to vyšlo přesně takhle (a byla moc ráda i chovatelka), ale i kdyby zrovna naše fena byla klidnější, tak by prostě byla, no . Sice jsme ji chtěli i na sport, ale je to pro nás druhořadé.

Jiné by to bylo v případě štěněte z mého vrhu, tam bych počkala a vybrala si déle, protože bych tu možnost prostě měla.

Jo a asi bych to víc řešila kdybych třeba vybírala k feně druhou fenu. Nebo ke psovi druhého psa (což ale reálně nehrozí).

marushka napsal(a):
Já jsem si zatím pokaždé z mého vrhu štěně nechávala a fakt bych si nevybrala hned při narození (jedině snad že by se narodilo jen jedno štěně mnou požadovaného pohlaví). Takže u mě se štěňata rozebírají cca v 6 týdnech, Já jako chovatel jsem povahy štěňat zatím celkem odhadla a na základě toho dávám i jakási doporučení novým majitelům. Víceméně většina nových majitelů na mé doporučení dala.

Teď jsem byla se známými vybírat štěně po mém psovi - mají 5,5 týdne a myslím, že rozdíly v povahách už taky byly trochu patrné i pro nás jakožto návštěvu.

V poslední době mě fascinuje výběr štěňat u sportovního FCI neuznaného plemene podle barev.. Ve smyslu: "to je přece úplně fuk, co má štěně za rodiče, hlavně, že je štěně hnědé.. " To mě úplně konsternuje..

jestli se nepletu máte ESP,je běžné si ho pořídit do normálního života? Aktivní vycházky a běžný rodinný život?

marcelaamax napsal(a):
A tak ono asi záleží na tom, jak "náročný" člověk je, a na co psa chce. Já se třeba úplně s klidem přiznám, že když si vyberu konkrétní spojení, tak mi pak bude jedno jaké štěně mi chovatel dá. Jo, samozřejmě budu chtít třeba určité pohlaví, a preferovat barvu, ale když se narodí 5 psů ve stejné barvě, tak klidně nechám na chovateli aby mi štěně vybral a to klidně hned první den, kdy není ještě nic moc poznat. Ale já mám psa především jako kamaráda, společníka... Takže mě stačí si vybrat plemeno, rodiče a pak už je mi to jedno.

I když je fakt, že v rámci jednoho vrhu jsou ty povahy někdy dost rozdílné. Když jsem pořizovala fenu, tak jsem chtěla temperamentní zvíře v určité barvě. Fena v té barvě se narodila jedna jediná - takže to bylo jasný. Ono to nakonec vyšlo tak, že zároveň byla i nejtemperamentnější štěně z vrhu, ale to jsme v době rezervace ještě nevěděli. Ve vrhu byla jedna fenka vyloženě "pecivál", mazlík největší... No a naše fena oproti ní tasmánský čert . Ostatní byly něco mezi, ale o dost klidnější. Takže jo, jsem nakonec ráda, že to vyšlo přesně takhle (a byla moc ráda i chovatelka), ale i kdyby zrovna naše fena byla klidnější, tak by prostě byla, no . Sice jsme ji chtěli i na sport, ale je to pro nás druhořadé.

Jiné by to bylo v případě štěněte z mého vrhu, tam bych počkala a vybrala si déle, protože bych tu možnost prostě měla.

Jo a asi bych to víc řešila kdybych třeba vybírala k feně druhou fenu. Nebo ke psovi druhého psa (což ale reálně nehrozí).

Taky si ze svého chovu vybírám fenu tak, aby bylo menší riziko, že budu mít mezi fenama později konflikty. Teď tam mám opravdu top fenku, ale nechám si jinou, ne tak hezkou (vlastně trochu obludu🤫), která nemá tendence se tak moc prosazovat. Pro klid doma, raději couvnu z top exterieru

(vlastně trochu obludu

tak ale todle je pěkně hnusný! Ať Tě za to tři dny! po poli honí!

Zrzavci napsal(a):
(vlastně trochu obludu

tak ale todle je pěkně hnusný! Ať Tě za to tři dny! po poli honí!

Když ona vypadá jak leonberger - to vypadá, jak kdyby do té třídy propadla😂

A neboj, dává mi slušnou sodu (to je ta, co dáví tu štětku na prach)

Mňa si Nefret vybrala sama, proste surovo skočila svojim 8 súrodencom na hlavy a vyškriabala sa mi na ruky. Stačil jeden pohlad a bolo rozhodnuté,aj ked už podla fotiek som ju mala vytipovanú ako jasnú favoritku. Chovateľka sa mi snažila trocha vnútiť inú, že hentá(Nefret) bude mať veľmi hustú srsť a hlavu ako kýbel Ale už bolo predsa rozhodnuté Len to som ešte nevedela, že som vtedy podpísala zmluvu s diablom.

Zvláštne,že teraz na to spomínam s riadnou nostalgiou a úsmevom...lebo doma mám ukážkovu 2,5 ročnú slečnu, s ktorou fungujeme na myšlienku. Keby mi toto niekto tvrdil celé šteniace obdobie,poslala by som ho viete kam...áno,presne tam

Já čekala na pejska po mém psovi. Narodily se 3 štěňata, 2 holky a 1 kluk. Takže nebylo z čeho vybírat . Celý ty dva měsíce jsem si nebyla jistá, jestli ho vůbec chci, ale protože dohoda s chovatelkou byla za štěně, tak jsem si ho odvezla. Teď je mu 6 měsíců, šli jsme 3x výstavu ve štěňatech, oblastní, klubovou a mezinárodku. Všude VN 1 , krásná hlava, výborná horní i dolní linie, výborně nasazený ocas, výborný pohyb, výborně se předvádí, plnochrupý. Tak snad mu to vydrží

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
jestli se nepletu máte ESP,je běžné si ho pořídit do normálního života? Aktivní vycházky a běžný rodinný život?

Ano, mám.. Já si nemůžu pomoct, ale podle mě to jsou prostě top rodinní psi, pokud jim člověk dá, to co potřebují - pohyb a ideálně práci v zápřahu. Ono jim stačí relativně málo - jednoho psa máte za půl hodiny odtrénovaného a na zbytek dne máte klid. Asi by si vystačili i jen s vycházkami, ale přijde mi škoda si pořizovat psa, který je šlechtěn za nějakým účelem a pak ho pro ten účel nepoužívat.. I když ono je to tak dnes u většiny plemen. Ale pokud se ptáte v tom smyslu, že někdo shání parťáka pro sport a bojí se, že to nejsou dobří rodinní psi, tak to bych se v žádném případě nebála :-)

Inspektor Pišišvor napsal(a):
Když ona vypadá jak leonberger - to vypadá, jak kdyby do té třídy propadla😂

A neboj, dává mi slušnou sodu (to je ta, co dáví tu štětku na prach)

Nevypadá!! Je to silná a odvážná fena vostrá zatím jako Diabolka, aby z ní pak vyrostla Dračice a bude Tě mučit, zakousne se Ti do zadele a bude Tě rvát jako tu prachovku, za tydle řeči.

Zrzavci napsal(a):
Nevypadá!! Je to silná a odvážná fena vostrá zatím jako Diabolka, aby z ní pak vyrostla Dračice a bude Tě mučit, zakousne se Ti do zadele a bude Tě rvát jako tu prachovku, za tydle řeči.

😂😂😂👍
Ty mi přeješ!

Inspektor Pišišvor napsal(a):
😂😂😂👍
Ty mi přeješ!

No jo no, každej svýho štěst strojvůdce. Je ftipná, jak má úsilím vyšpulený ty kukadla. Stisk má dobrej, na tom zadku vydrží viset hoodně dlouho, tak bacha na to, co říkáš, jak vypadá.

Tak třeba na mě Gina zbyla...byly tuším 3 holky a Gina jediná poslední volná ze zrušené rezervace.
A nevím jestli bych si sama vybrala líp, kdybych na výběr měla....všechna štěňata se tam batolila a na střídačku se mi snažila sežrat boty.

Gina byla velmi vyrovnané a nebojácné štěně, absolutně nic jí nerozhodilo, tak max chvíli koukala, pak zavrtěla hlavou jakože "to jsou věci" a šla si po svém.
A jako jediná z fenek byla velmi rezervovaná k cizím...zatímco obě její sestry byly šmajchlířky ke každému, tak u Giny bych cizí lidi, které poctila svou přízní a pomazlila se, spočítala na prstech jedné ruky a ještě by mi dva prsty zbyly.
A já jsem člověk, co rezervovanost velmi oceňuje.

Jessina je v tomhle její pravý opak, je to velmi kontaktní štěňátko a kdo projeví zájem, tak k tomu se hned hrne....teda ona by se hrnula i k tomu, kdo zájem neprojeví, ale z nějakého důvodu jí zaujme....což není zas až takový problém, úplně stačí, když je to mladej kluk ani nemusí nic dělat, stačí, když sedí na lavičce a jessina jde okolo a kouká na něj jak na svatej obrázek, kolikrát si k tomu i sedne......ču.bka jedna pelešvá.

Nu, jak se dnes vybírají štěňata se, doufám, dozvím v blízké budoucnosti…

Nebožtíka ohaříka jsem vybírala ze šesti štěňat (feny již byly zadané). Řekla bych, že co se dalo u těch maličkých štěňat poznat, byl to jak exteriérově, tak povahově poměrně vyrovnaný vrh - z mého pohledu vyčnívala jen jedna fena, ta mi nebyla tak docela sympatická (ale třeba se nakonec vyloupla, zrovna ji jsem dospělou neviděla). Vybrala jsem si štěně, které si vybralo mě. A tím nemyslím, že by se jako první přibatolilo, ale fungovala mezi námi chemie, jak se říká (nevím, nevím, jestli mi to kdy bude s nějakým dalším psem vztahově takhle fungovat). I když se o mě zajímala i ostatní štěňata a měla jsem jiného favorita, tohle štěně vyhrálo na plné čáře, prostě to bylo TO štěně. Vyrostl z něj velmi pěkný pes, ač výškou nestandard (ale to mi nevadilo, a že se to stane, bylo v podstatě jasné už z porodní hmotnosti). Povaha vyrovnaná a zcela typická pro plemeno.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Nu, jak se dnes vybírají štěňata se, doufám, dozvím v blízké budoucnosti…

Nebožtíka ohaříka jsem vybírala ze šesti štěňat (feny již byly zadané). Řekla bych, že co se dalo u těch maličkých štěňat poznat, byl to jak exteriérově, tak povahově poměrně vyrovnaný vrh - z mého pohledu vyčnívala jen jedna fena, ta mi nebyla tak docela sympatická (ale třeba se nakonec vyloupla, zrovna ji jsem dospělou neviděla). Vybrala jsem si štěně, které si vybralo mě. A tím nemyslím, že by se jako první přibatolilo, ale fungovala mezi námi chemie, jak se říká (nevím, nevím, jestli mi to kdy bude s nějakým dalším psem vztahově takhle fungovat). I když se o mě zajímala i ostatní štěňata a měla jsem jiného favorita, tohle štěně vyhrálo na plné čáře, prostě to bylo TO štěně. Vyrostl z něj velmi pěkný pes, ač výškou nestandard (ale to mi nevadilo, a že se to stane, bylo v podstatě jasné už z porodní hmotnosti). Povaha vyrovnaná a zcela typická pro plemeno.

Z porodní hmotnosti není vůbec jasné, jak bude jedinec velký v dospělosti - měla jsem štěňata i 600g pri narození a byla ve standardu i několik menších (třeba 390g), co pak dorostli až na horní hranici výšky.

Inspektor Pišišvor napsal(a):
Z porodní hmotnosti není vůbec jasné, jak bude jedinec velký v dospělosti - měla jsem štěňata i 600g pri narození a byla ve standardu i několik menších (třeba 390g), co pak dorostli až na horní hranici výšky.

Máte samozřejmě pravdu, nenapsala jsem to moc šikovně, vím, že je to genetika - prostě jsem to očekávala. Oba rodiče byli na horní hranici výšky, všechna štěňata měla také poměrně vysokou porodní hmotnost, a ten můj ji měl i tak skoro dvojnásobnou než některá štěňata z vrhu. Chovatelka pravidelně dávala info o přírůstcích, rostl jako z vody - trend byl konzistentní. Nebylo mu ještě ani osm týdnů, a už měl 8 kg. Oba rodiče přerostl už v pěti měsících, měl robustní kostru. Chtěla jsem tím říct, že kdyby mi tehdy vadila představa většího psa, vybírala bych spíš drobnější štěňátko.

Odetta
(nevím, nevím, jestli mi to kdy bude s nějakým dalším psem vztahově takhle fungovat).

Bude. S vižlou dycinky bude. Když k nám přišel Rumíček, měla jsem to nastavený tak, že vlastně bude páníčkův, já mu ho jen vychovám, protože jsem pro tu velkou bolest po Ešátorovi nebyla schopná - resp. myslela jsem si to - dát štěněti to, co mu člověk musí dát. Nešlo mi si představit to, že spolu zase srostem. Aaaa von se záprdek neptal a nainštaloval si to celý sám. Vižla je atyp, kdo neměl, neuvěří, co voni umí.

Zrzavci napsal(a):
Odetta
(nevím, nevím, jestli mi to kdy bude s nějakým dalším psem vztahově takhle fungovat).

Bude. S vižlou dycinky bude. Když k nám přišel Rumíček, měla jsem to nastavený tak, že vlastně bude páníčkův, já mu ho jen vychovám, protože jsem pro tu velkou bolest po Ešátorovi nebyla schopná - resp. myslela jsem si to - dát štěněti to, co mu člověk musí dát. Nešlo mi si představit to, že spolu zase srostem. Aaaa von se záprdek neptal a nainštaloval si to celý sám. Vižla je atyp, kdo neměl, neuvěří, co voni umí.

Hele, ta vižlína ještě není ani poptaná, ani narozená, a už se mnou manipuluje. Původně jsem si myslela, že bude nějaké jiné plemeno, ale nedokázala jsem si nic jiného představit (a vybrat). Tak je to asi na dobré cestě. 😂

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Hele, ta vižlína ještě není ani poptaná, ani narozená, a už se mnou manipuluje. Původně jsem si myslela, že bude nějaké jiné plemeno, ale nedokázala jsem si nic jiného představit (a vybrat). Tak je to asi na dobré cestě. 😂

joo jooo jooooo, je . Voni ty vižly totiž čarujou. Kamarádka, když jí nečekaně odešel její první vižlík - rozsekaná a psa nechtěla. Nejde to. Pak možná někdy psa jo, pak psa teda jo, ale určitě ne vižlu, nechce vižlu, určitě ne,............ a dneska??? Voni jsou svinský tyhle rezatý potvory. Zarostou do osrdí a nehnou se. A nemusí je mít člověk od štěnda, Bubi jsem brala s tím, že k tomu budu přistupovat naprosto pragmaticky, jako k starý bábrdli, co si beru na dožití a musím počítat s tím, že tady nemusí být dlouho a tak se nesmím angažovat . Neangažovanost mě opustila po třetí návštěvě v útulku. A srostly jsme spolu neuvěřitelně a neuvěřitelně rychle. Takže prostě už to máš sečtený, on Ti ten Tvůj hošíček pošle přesně to, co budeš potřebovat, tak to chodí.

Teraz sa Vám priznám k tomu,čo som si hovorila,že už NIKDY...ale tak nikdy nehovor nikdy, že áno Odkedy som čítala túto tému, tak intenzívne rozmýšlam nad ďalším psím prírastkom a ako sa poznám, tak na jeseň nás určite bude o jedného viac a obhajujem si to tým,že Nefret spoločnosť psieho parťáka len prospeje Tak nám držte palce, nech všetko dopadne tak,ako má

domi.t napsal(a):
Teraz sa Vám priznám k tomu,čo som si hovorila,že už NIKDY...ale tak nikdy nehovor nikdy, že áno Odkedy som čítala túto tému, tak intenzívne rozmýšlam nad ďalším psím prírastkom a ako sa poznám, tak na jeseň nás určite bude o jedného viac a obhajujem si to tým,že Nefret spoločnosť psieho parťáka len prospeje Tak nám držte palce, nech všetko dopadne tak,ako má

Domi, budu držet všechny palce i tlapky, co doma máme.
A plemeno asi neprozradíš, že?

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Domi, budu držet všechny palce i tlapky, co doma máme.
A plemeno asi neprozradíš, že?

Ali,mockrát ďakujem(e)

S plemenom nerobím žiadne tajnosti-roky bol moja srdcovka BSP,len čím dalej, tým viac ma odrádza ich dlžka života. Sú aj spojenia,kde rodičia žijú dajme tomu 8 rokov(čo sa mi stále zdá málo)a pozriem do štatistík odchov a ich potomkovia zomierajú v 3-4 rokoch,prevažne na rakovinu či zlyhanie obličiek Narovinu priznávam,že "nemám gule" do tohto ísť...poznám sa a viem,že by som toho psa úzkostlivo pozorovala,prehmatávala,či mu niekde nenájdem hrčku...a to by asi nebolo to pravé.

Čoraz intenzívnejšie rozmýšlam nad SAO,zvlášť po skúsenosti s Aslanom. Ale na 100% ešte rozhodnutá nie som,nechávam to otvorené. Neponáhlam sa,robím si prehlad Lebo to nie je len o mojej túžbe,ale musím vybrať toho správneho parťáka pre Nefret.

domi.t napsal(a):
Ali,mockrát ďakujem(e)

S plemenom nerobím žiadne tajnosti-roky bol moja srdcovka BSP,len čím dalej, tým viac ma odrádza ich dlžka života. Sú aj spojenia,kde rodičia žijú dajme tomu 8 rokov(čo sa mi stále zdá málo)a pozriem do štatistík odchov a ich potomkovia zomierajú v 3-4 rokoch,prevažne na rakovinu či zlyhanie obličiek Narovinu priznávam,že "nemám gule" do tohto ísť...poznám sa a viem,že by som toho psa úzkostlivo pozorovala,prehmatávala,či mu niekde nenájdem hrčku...a to by asi nebolo to pravé.

Čoraz intenzívnejšie rozmýšlam nad SAO,zvlášť po skúsenosti s Aslanom. Ale na 100% ešte rozhodnutá nie som,nechávam to otvorené. Neponáhlam sa,robím si prehlad Lebo to nie je len o mojej túžbe,ale musím vybrať toho správneho parťáka pre Nefret.

A Aslánka už nemáš? Já si nevšimla, jestli jsi to někde už nepsala.

Já se byla teď na výstavě podívat na ty papilony, jak už jsem tady kdysi psala Chameleonovi, že uvažuju někdy hodně do budoucna. Překvapilo mě, jaký je to milý pejsek a skladný, akorát do ruky. Ale momentálně teď je na mě fakt hodně malý.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
A Aslánka už nemáš? Já si nevšimla, jestli jsi to někde už nepsala.

Já se byla teď na výstavě podívat na ty papilony, jak už jsem tady kdysi psala Chameleonovi, že uvažuju někdy hodně do budoucna. Překvapilo mě, jaký je to milý pejsek a skladný, akorát do ruky. Ale momentálně teď je na mě fakt hodně malý.

Veru nemám, Nefret zostala sama a hoci nevyzerá, žeby trpela, tak som na nej videla, že v dvojici bola omnoho spokojnejšia aj kludnejšia

Ono hlavne máš tých chlpáčov doma dosť, tí by papilona dali do poriadku Čas ukáže,ako a s čím nakoniec skončíme,že?

domi.t napsal(a):
Veru nemám, Nefret zostala sama a hoci nevyzerá, žeby trpela, tak som na nej videla, že v dvojici bola omnoho spokojnejšia aj kludnejšia

Ono hlavne máš tých chlpáčov doma dosť, tí by papilona dali do poriadku Čas ukáže,ako a s čím nakoniec skončíme,že?

..tak to si naše kočeny myslela také...nakonec si je srovnal papillon, který je oproti nim poloviční...

Čaute :-) já Vás už pár týdnů čtu - vlastně od té doby co jsem se rozhodla, že naše Džejminka už lepší život mít nebude a nastal její čas. Ale ona byla vážně skvělá.
Tenkrát mi volal známej, že se mu narodily štěňátka (mamča jezevčík a tatík nejspíš sousedovic špic, ale jisté to není páč nikdo nezjistil jak by se k ní mohl dostat). Přijela jsem že kouknout a jestli, tak teda rozhodně NECHCI čubu,v žádném případě a jen přes moji mrtvolu.... no když už jsem byla na odjezdu, že ňuňánci pěkní a tím to hasne, tak to maličký nic co mělo problém vylézt kopeček ze dvora se najednou takovou rychlostí připrdelilo ke mně a že odjíždí se mnou prostě - a bylo jasno

Ani celkově netušíte, jak jste mi pomohli s jejím odchodem. Takže díky Vám