Anonym1234987

XXX.XXX.39.19
Doporučil by mi někdo prosím nějaký kurz genetiky psů?
Nějaké knížky jsem přečetla, středoškolskou genetiku ovládám, ale přijde mi, že hodně chovatelů se jen dívá na exteriér krycího psa a spojení střílí tak trochu od boku, že třeba jeden pes má hezké zuby a druhý má volnější nůžky, tak je zkusíme a uvidíme, co z toho bude... Přitom když jsem třeba projížděla weby světových chovek jiných plemen, tak právě často zmiňují, že kvality své linie dosáhli tím, že k tomu přistupují "vědecky", tak bych se to ráda alespoň trochu naučila.
Druhý dotaz je, že jsem hodně u čivav slyšela, že se nemají míchat linie - tzn. že bych neměla krýt např. čivavu po předcích z Ruska čivavou z linií třeba z USA - i když v dospělosti vypadají všichni stejně. Nikdo mi zatím nevysvětlil proč. Projížděla jsem opravdu hodně rodokmenů a našla jsem několik psů, kteří byli extrémně výstavně úspěšní a přitom pocházejí právě z těchto spojení dvou různých linií.
Díky!
Anonym1234987
napsal(a):
Doporučil by mi někdo prosím nějaký kurz genetiky psů?
Nějaké knížky jsem přečetla, středoškolskou genetiku ovládám, ale přijde mi, že hodně chovatelů se jen dívá na exteriér krycího psa a spojení střílí tak trochu od boku, že třeba jeden pes má hezké zuby a druhý má volnější nůžky, tak je zkusíme a uvidíme, co z toho bude... Přitom když jsem třeba projížděla weby světových chovek jiných plemen, tak právě často zmiňují, že kvality své linie dosáhli tím, že k tomu přistupují "vědecky", tak bych se to ráda alespoň trochu naučila.
Druhý dotaz je, že jsem hodně u čivav slyšela, že se nemají míchat linie - tzn. že bych neměla krýt např. čivavu po předcích z Ruska čivavou z linií třeba z USA - i když v dospělosti vypadají všichni stejně. Nikdo mi zatím nevysvětlil proč. Projížděla jsem opravdu hodně rodokmenů a našla jsem několik psů, kteří byli extrémně výstavně úspěšní a přitom pocházejí právě z těchto spojení dvou různých linií.
Díky!
Tak ono je na to potřeba kromě znalostí z genetiky mít i zdravý selský rozum, štěstí a dobrou znalost předků - bez toho to bohužel nejde, protože v literatuře najdete pouze teorii.
A to, že na psa s volnějšíma nůžkama dám psa "hezkými zuby"..., to neni o tom "že to zkusíme a uvidíme" - to je právě jediný správný chovatelský postup, protože na jedince s nějakým nedostatkem se má dávat vždy zvíře, které je v tom daném znaku dokonalé.
Ti úspěšní dlouholetí chovatelé netěží z toho, že jdou na to vědecky. Oni těží z hluboké znalosti předků svých chovných zvířat, takže dobře ví "kam sáhnout", na co si dát bacha a na koho si třeba dovolit přibuzenskou.
Vady se nevyhnou v chovu nikomu, ale právě ti matadoři už ví, které zvíře dávalo jaké potomstvo, spousta věcí se dědí ob generaci a ti, co mají několikátou generaci svých odchovů můžou z těch informací vytěžit maximum. Další věc je, že dlouholetý chovatel se v té komunitě pohybuje a má přístup k "zákulisním informacím" o chovu.
On je kromě teoretické roviny (která je samozřejmě potřeba) celý chov jen o informacích o daných jedincích a populaci plemene. A tyhle informace nikde v knížce ani na semináři nenajdete.
Na genetiku stylem,když vím to o otci a to o matce,vyjde mi tohle, lze spoléhat v zásadě jen u takových jednoduchostí jako jsou barvy a věci,kdy jde o jeden gen a půlka jde po mámě a půlka tátovi a jinak to nejde. Jenže to je velmi zřídka kdy, většinou jde o soubor genů, věci a vlohy nesoucí se generacemi zpátky,které se u jednoho projeví, u jiného ne,nebo třeba až za x generací. Kdyby vše šlo podle plánů a šablony,měli bychom exteriérově a povahově dokonalá zvířata ono to chovatelství je většinou pokus omyl a jak píše inspektor dávání na sebe rodičů, kdy jeden se snaží vyrovnat nedostatek druhého. A chovatel s desítkama let zkušeností a znalostí plemena má tu výhodu,že třeba u těch zubů ví, že tenhle pes má sice dokonalý skus, ale u dědečka už to taková sláva nebyla,takže ho na fenu s volnejma nůžkama nepoužije
Uživatel s deaktivovaným účtem

Chovatelství je hodně o citu. je dobrý mít k tomu nějaký základ teorie, ale zbytek je o informacích a o schopnosti odhadnout plemennou hodnotu jedince.
Taky souhlasim co tady píšou, ale než se nėkdo v chovu dopracuje k takovým vědomostem, naseká spoustu vrhů a může tak i zmařit práci dlouholetých matadorů jak je nazyýváte. Proto aspoň přečíst něco o genetice by se mělo.Myslim že p. Dostál knihu napsal.Někde ji mám, přesný název nevím., autor je doufám v pořádku.Když tak mně opravte.Jistě budou existovat i nějaká skripta na příslušných školách.
I ty kurzy kdysi probíhaly.
Mí
napsal(a):
Taky souhlasim co tady píšou, ale než se nėkdo v chovu dopracuje k takovým vědomostem, naseká spoustu vrhů a může tak i zmařit práci dlouholetých matadorů jak je nazyýváte. Proto aspoň přečíst něco o genetice by se mělo.Myslim že p. Dostál knihu napsal.Někde ji mám, přesný název nevím., autor je doufám v pořádku.Když tak mně opravte.Jistě budou existovat i nějaká skripta na příslušných školách.
I ty kurzy kdysi probíhaly.
On je u začátečníků v chovu ten problém často trochu jinde, než v nedostatečné znalosti genetiky (pokud se nebavíme o křupanech, kteří na sebe něco jen tak random prsknou).
I sebelépe teoreticky vybavený začínající chovatel, který to chce dělat opravdu dobře, začíná se zvířaty, o jejihž genofondu má jen omezené informace a jejich skutečnou chovnou hodnotu začne vidět až s velkým odstupem čas a tady je to jen a jen o štěstí nebo neštěstí na zvířata, se kterými chov začíná. Vlastně by se dalo říct, že je tak trochu rukojmí práce svých předchůdců.
Oni totiž si ti "matadoři" dost hlídají, co pustí na světlo světa a v chovu provádí docela tvrdou selekci, takže to navenek vypadá, že na co sáhnou, to se jim daří...
... akorát už nejsou vidět ta kvanta odpadu, která byla "uklizena", a ten co má od nich zvíře na chov pak jen čumí jak péro z gauče, proč mu tam najednou vyletěly všechny mozný vady...
Matador samozřejmě fenu, co dala vady už krýt nebude, nebo ji nakryje psem, o kterém ví, že je v tom znaku homozygot a vadu nenese (u jednoduché dědičnosti), ale zároveň si tu informaci nechá pro sebe. Takže třeba u dobrmanů se narodí ve vrhu 4 modří nebo bílé náprsenky se kterýma cásne hned o zem, příště nakryje tak, aby věděl, že druhý v paru dilute nebo bílé znaky nenese, ale majitelům štěňat z toho vrhu už nepoví, že tam měl 4 nestandardy....
Totéž platí i o zdraví a o všem.
Když to řeknu popravdě a úplně na prasáka, tak toho dlouholetého chovatele staví do výhody hlavně to, že zná své kostlivce ve skříni a může s těmi informacemi pracovat. Sebelíp teoreticky vybavený vědátor za ním bude kulhat na všechny 4, pokud nebude mít extra štěstí na zakladatele svého chovu (a takové štěstí rozhodně není samozřejmost).
Dnešní chovatelé mají ale mnohem lepší pozici než jejich předchůdci, protože jsou k dispozici genetické testy na barvu, nemoci nebo paternita (diky níž už se tolik nemůže podvádět) a také mají nesrovnatelně lepší přístup k informacím.
Mí
napsal(a):
Taky souhlasim co tady píšou, ale než se nėkdo v chovu dopracuje k takovým vědomostem, naseká spoustu vrhů a může tak i zmařit práci dlouholetých matadorů jak je nazyýváte. Proto aspoň přečíst něco o genetice by se mělo.Myslim že p. Dostál knihu napsal.Někde ji mám, přesný název nevím., autor je doufám v pořádku.Když tak mně opravte.Jistě budou existovat i nějaká skripta na příslušných školách.
I ty kurzy kdysi probíhaly.
Někteří jedou druhou abecedu a pořád na tyhle informace kašlou.
Někdo plánuje první vrh a má tolik informací že vyškrtá 98% psů v evropě. Kdo chce cestu si najde, i když to dá občas fakt zabrat a stojí to hromadu nejen času.
Evv
napsal(a):
Někteří jedou druhou abecedu a pořád na tyhle informace kašlou.
Někdo plánuje první vrh a má tolik informací že vyškrtá 98% psů v evropě. Kdo chce cestu si najde, i když to dá občas fakt zabrat a stojí to hromadu nejen času.
Pokud nemáte ty správné informace, tak i s těmi 2%, co Vám zbydou můžete pěkně šlápnout do h... 💩, ale jinak máte pravdu 😉
Nejhorší je (zkušenost s mým plemenem), když dlouholetí chovatelé, poradce a zároveň i posuzovatel, použijí vědomě do chovu nemocná zviřata.Epilepsie, srdeční a očni vady,o alergii a patelách nemluvím, to už je moucha.. Ve stylu- přece nenechám ležet ladem zvíře které jsem za velký peníz dovezl... Když není odpovědnost a opravdová láska ke psům ,ale jde jen o peníze a pochybnou slávu,tam nevim co by pomohlo.
Mí
napsal(a):
Nejhorší je (zkušenost s mým plemenem), když dlouholetí chovatelé, poradce a zároveň i posuzovatel, použijí vědomě do chovu nemocná zviřata.Epilepsie, srdeční a očni vady,o alergii a patelách nemluvím, to už je moucha.. Ve stylu- přece nenechám ležet ladem zvíře které jsem za velký peníz dovezl... Když není odpovědnost a opravdová láska ke psům ,ale jde jen o peníze a pochybnou slávu,tam nevim co by pomohlo.
Tak u nás si chovatelé co jedou druhou abecedu "půjčují" psa který je linebreeding na psa co dal dost epileptiků. Ono u mého plemene se celkově dost dováží "kvalitní psy" kterými někteří nakryjí co mohou ale sami si po nich nic nenechají, proč asi... A tihle chovatelé pak radí svým odchovům (a sami jim i nakryjí, žejo), a úplně dobrý to teda není.
Jako chápu že každému se může v chovu něco, cokoliv, objevit, žádný pes není dokonalý ale je škoda přístup kdy tomu někteří chodí naproti. #popularniplemeno
Mí
napsal(a):
Nejhorší je (zkušenost s mým plemenem), když dlouholetí chovatelé, poradce a zároveň i posuzovatel, použijí vědomě do chovu nemocná zviřata.Epilepsie, srdeční a očni vady,o alergii a patelách nemluvím, to už je moucha.. Ve stylu- přece nenechám ležet ladem zvíře které jsem za velký peníz dovezl... Když není odpovědnost a opravdová láska ke psům ,ale jde jen o peníze a pochybnou slávu,tam nevim co by pomohlo.
Jj, tohle jsou právě ti kostlivci ve skříni 🤫