Dobrý den.
Chtěl bych si pořídit psa. Chodím do práce na třísměnný provoz, takže jeden týden mám ranní, druhý noční a třetí odpolední. Každá směna trvá osm hodin. O víkendu mám volno.
Bydlím ve městě v malém bytě s jednou místností na spaní, malou chodbou, malou kuchyňkou a WC. Žiju sám.
Myslím, že jsem dost inteligentní na to, abych psa dokázal správně vychovat. Mám načteno spoustu literatury o výchově a výcviku. Vím, že to není praxe. Ale dokud nebudu mít psa, tak praxi neseženu.
Představoval bych si to tak, že každý den zajdu s psíkem na dvě hodinky někam do lesa, nebo po cyklostezce na kole a budu se mu věnovat. O víkendu půjdem třeba na chalupu na vesnici a budem tam půl dne. Na menší - třeba půl hodinkové - procházky, bychom se procházeli po městě a socializovali.
Chtěl bych nějakého středně velkého, nebo i většího psa, který by se ke mně hodil. Jsem spíš samotář a psí parky, kde je příliš kontakt s lidmi bych vynechal. Nevadilo by mi ale s pejskem chodit přes město plné lidí, kde se venčí i psi.
Moje otázky tedy zní:
Jakého pejska bych si měl pořídit?
A nebo bych si radši neměl pořizovat žádného?
Nechtěl bych, aby trpěl, ale moc bych si přál nějakého parťáka.
rapotacka11
napsal(a):
.Věřte Juhaj.
Bývá strašně těžké
být se psem sám. I pro psa.
Může se cokoliv přihodit a rádo se přihodí.
Kdo to jistí?
Pak nastanou starosti a převažují nad radostmi se psem.
Každý den 2 hod? Fakt ne, nedělejte to.
Pes taky nechce být sám.....
Ale já myslím 2 hodiny venku. Jinak bychom spolu byli doma. Třeba na ranní jdu do práce ve 4:50 a přijdu 14:00. Od 14:00 do 20:00 bych byl s ním a pak šel spát. No a během té doby bychom šli třeba na ty dvě hodiny do lesa.
Takže 6 hodin nestačí? Pes je tedy - pokud správně chápu - pouze pro extrovertního člověka bez práce s velkým domem.
Nevysvětlujte mi to, znám to velmi dobře.
Taky jsem viděla JEN ty lepší stránky,
každé negativum jsem smetla, odrazila.
Bylo mi jasné, že to bude dokonalé,
problémy nají blbečci. JÁ to mám vymyšlený.
A tak říkám nedělejte to!
Pes může doma ječet, jen zavřete dveře ,ničit ...
JEČET na celej barák.
- pokud správně chápu -
""""""""""""""""""""""""""""""
nepochopil jste nic,
jen víte, že potřebujete psa
i když nemáte podmínky.
Když to nepůjde, vezme si ho někdo z rodiny?
Vůbec se těmi (některými až zbytečně hysterickými) komentáři nestresujte a normálně si psa pořiďte. Osmihodinová pracovní doba je úplně běžná pro drtivou většinu smrtelníků a mimo to Vás pes bude mít sám pro sebe. Ideální podmínky.
Je samozřejmě potřeba mít náhradní plán, kdo pomůže, kdyby se Vám něco stalo. Ale ten plán by měl mít úplně každý, kdo si psa pořídí. V tomhle ohledu bych možná vynechala vyloženě slona - je potřeba, aby ho případně ukočíroval i náhradní pečovatel.
Ani se nemusíte dívat po konkrétním plemeni. Vystačíte si s šikovným křížencem. Jestli chcete, napište mi soukromou zprávu a ja Vás nasměruju. Případně mi napište na gabriela.impact@gmail.com .
Taky bych to tak nehrotila a psa klidně pořídila. Ale spíš než střední/velké plemeno bych volila menšího psa a ideálně ne štěně (jasně,i velký pes může být v malém bytě,ale pokud máte pidi garsonku,bude tam menší pes spokojenější a vy taky). Hlavně si při pořizování dejte pozor,aby pes neměl separační úzkost a uměl být doma sám
janaa
napsal(a):
Taky bych to tak nehrotila a psa klidně pořídila. Ale spíš než střední/velké plemeno bych volila menšího psa a ideálně ne štěně (jasně,i velký pes může být v malém bytě,ale pokud máte pidi garsonku,bude tam menší pes spokojenější a vy taky). Hlavně si při pořizování dejte pozor,aby pes neměl separační úzkost a uměl být doma sám
Jako nemám zase nějakou malou pidi garsonku. Jsem jen z Moravy a tam máme i menší byty. Z popisu to možná tak vypadá, pošlu pak nějaké náčrty, až přijdu z práce.
Maurine
napsal(a):
Jako nemám zase nějakou malou pidi garsonku. Jsem jen z Moravy a tam máme i menší byty. Z popisu to možná tak vypadá, pošlu pak nějaké náčrty, až přijdu z práce.
Velikost bytu sama o sobě nebývá až tak důležitá, ale všechno to kolem ano. Máte výtah? Pokud ne, rozhodně ne psa těžkého nebo dlouhého na krátkých nožkách. Kdo by v případě potřeby hlídal (neříkejte, že taková situace nenastane, na to musíte být přípraven, i kdyby ji nikdy nemělo být potřeba) - bude vám taková osoba ochotna hlídat jakéhokoli psa nebo má své limity? Bude navíc schopná zvládnout cokoli nebo tam také jsou limity? Máte mezi přáteli lidi se psy? Nebo navštěvujete lidi, co mají doma kočky? Jezdíte pravidelně někam, kde je drůbež... Pak hraje roli i snášenlivost vůči jiným psům (pokud si vyberete ne štěně) nebo dispozice k nekonfliktnosti (konkrétní plemeno), u ostatního zase lovecký pud. Jak radikální ten pes má být - jste autoritativní, máte smysl pro zvířata nebo je spíš pravděpodobné, že hlava dubová si s vámi vytře pr...? Ten byt a jeho velikost je jenom taková blbost, záleží na všem ostatním kolem, řekla bych.
12546

XXX.XXX.245.169
Přemýšlela jsem o vhodných plemenech pro Vás. Z těch středních, záleží co bude vyhovovat Vašemu stylu života a co se Vám bude líbit.
Baset - nebude mu vadit na Vás počkat a po procházce bude odpočívat a třebas s Vámi sledovat TV, je línější
Shiba inu - nebude mu vadit na Vás počkat, ale je akčnější, má komplikovanou povahu, asi se nebude moc snášet s domacími zvířaty (lovil by je), je třeba ho i psychicky unavit (hry)
Shar pei - taky mu nevadí samota, rovněž velmi komplikovaná povaha
Špic (střední, velký, vlčí) - velmi přizpůsobivý, klidně s Vámi bude žít i v psí boudě, ale bude vyžadovat abyste se mu fakt věnoval i po dlouhé procházce, bude za Vámi všude chodit, a bude potřebovat unavit i hlavu (hry), ale má sklon ke štěkání (dá se s tím pracovat), a sem tam chlupy na podlaze (resp. všude )
Šeltie - totéž
Bígl - totéž kromě chlupů, ty budou taky ale budou zapíchnuté v koberci ne tak viditelné
Český strakatý pes - plemeno není uznáno FCI, ale velice přizpůsobivý, po práci a procházce bude vyžadovat pozornost stejně jako bígl
Pudl (střední, velký) - totéž jako špic a šeltie, ale nebudou chlupy, ale budete muset s ním chodit na stříhání. Velký bude potřebovat víc sportu.
Greyhound, vipet - chrti, vyběhají se během procházky a pak jim nebude vadit malý byt.
Kříženci - jsou různí, různě velcí, a mají různé povahy a požadavky.
Ještě s těmi chrty, můžete si pořídit nějakého, který má po běžecké kariéře, tím, ho vlastně zachráníte, bude dospělý, vychovaný. Myslím, že jsou na to nějaké stránky chrti v nouzi.
Pak můžete samozřejmě zachránit nějakého pejska z útulku, a poskytnout mu domov.
Dobre, tak Vám vypíše, proč za mě ne.
Můžete, a bývá to častěji než naopak, můžete mít štěně ničitele. Co s tím? Jak zabezpečíte, aby se 8 hodin nenudilo a nezdevastovalo byt? Zavřete ho do klece? Malé štěně se po tu dobu bude nudit. Můžete tím vypěstovat návyk dožadovat se pozornosti, separační úzkost a co pak se psem, který bude 8 hodin výt a štěkat v bytě?
Venčení. Štěně dělá louže hodně často, nevydrží dlouho bez venčení. Jak to budete řešit. Plínou, domácím záchodkem? Tím si zaděláte na pěkný průšvih, těžko pak psa odnaučíte venčit se doma.
Odcházíte brzy ráno. Pokud budete mít středního až velkého psa, nestačí mu obejít blok. Takže minimálně půl hodiny venku. V zimě, dešti, když je fakt hnusně. To samé když dojdete, třeba utahaný. Ven aspoň na hodinu, za jakéhokoli počasí. Třeba si říkáte, že to zvládnete, že to pro Vás nic neznamená, ale tohle nebudete dělat jen když budete nadšený ze psa, ale třeba dlouhé roky.
Nemoc. Vzbudite se nachlazený, není Vám dobře, venku zima, nebo dojdete nachlazený s práce, skoli Vás pořádná chřipka, psa to moc zajímat nebude, budete muset ven, aspoň na chvíli.
Ono i ty dvě hodiny, když dojdete z práce utahaný, je to pěkné, když se couráte venku s vychovaný psem, ale když máte pubertální třestidlo, které si dělá co chce, je to o nervy a věřte mi, žádná idylka to není. Zvláště v lese, kde můžete pustit jen opravdu vychovaného psa.
Ne že by jsmě neměli v bytě psy, ale u rodičů jsme chodili do školy a ráno venčit táta, pak už já, ale mohla jsem se domluvit s ostatními členy rodiny.
A pak jsem měla psa v bytě sama, ale partner pracoval z domova, tak se to dalo domluvit.
Pes je veliké štěstí a radost, ale i veliká zátěž a budete stále v poklusu, ať se Vám bude chtít nebo ne. A věřte, že po pár letech to bude unavovat, ačkoli na psa nezanevřete.
Ideální by byla ta ochotná sousedka, kamarád, co by zašel vyvenčit, partnerka, která by pomohla. Ale chodit do práce a mít ten neustálý kolotoč, to je zničující.
Ještě k velkému psu. Měla jsem v bytě velkou fenu ( 30 kg) a malého knírače( přítele). Zatímco knírac byl evidentně z města nadšený a byl to takový městský floutek, moje fena, ač totální závislačka, byla daleko spokojenější na venkově, v bytě mi přišla taková umořená, ačkoli já bydlela pro majitele psa naprosto ideálně. A na sídlišti bylo hodně velkých psů, ale většina byla na tom stejně, některých se i časem majitelé vzdali. Ale to je názor můj, nechci ho rozebírat, jen chci poukázat na nevýhody psa pro jednoho zaměstnaného člověka.
Vicky.Pollard

XXX.XXX.110.33
impact
napsal(a):
A co teprve, když si samotný zaměstnaný člověk těch psů pořídí patnáct. Nj, ne nadarmo se povídá, že jsou vodnáři tak trochu mimozemšťani.
Impact, pokud tím člověkem myslíte sebe, tak Vy bydlíte v domku, což je i při absenci zahrady naprosto nesrovnatelné s bytem.
Z vlastní zkušenosti můžu říct, že pes se chová v bytě naprosto jinak než v rodinném domě. V bytě je reaktivnější, víc stresuje, štěká na psy sousedů, ruchy od sousedů ze všech stran, je mi pořád za zadkem, šílí při bouřkách a ohňostrojích (i když jsou několik kilometrů daleko).
V rodinném domě (uvnitř) je naprostý pohodář, většinu času leží na chodbě, jedno oko pootevřené a monitoruje perimetr. Ohňostroje a bouřky musí být přímo nad domem, aby nervózně obešel stůl a zase zalehl.
V bytě se psem mám mnohem víc práce, musím se mu hodně věnovat, aby byl v pohodě – viz Juhaj. Většinou ho zastanu sama, ale jsou prostě dny, kdy to nejde (povinné akce v práci, nemoc) a to jsem pak ráda, že na něj nejsem sama.
Vy co píšete nepořizovat -
Jak to děláte, Vy nechodite do práce ?
Nás je na psa sice víc, ale stejně dopoledne doma nejsme. 8-14 jsme v práci, ve škole. Bylo to tak vždycky, u našich v bytovce, teď v dospělosti v baráku... ale moc v tom nevidím rozdíl psi se stejně válí na gauči v jedné mistnosti. byli všichni normální, vyrovnání, naučili se čistotě.
Předpokládám, že zadatel i když žije sám a je spíše introvert, má rodinu, kamaráda... v případě, ze se něco stane, jistě má někoho, kdo mu pomůže.
Louzičkám se asi nevyhne nikdo, kdo má štěně, prostě to chce čas, trpělivost... než štěně vyroste.
Závisláka si vychovate i tím, že s ním budete nonstop a nenaučite ho samotě.
Stejně tak třeba okousani věcí- tomu se nevyhnete ani když vás bude doma 5
No a že se chodí ven v zimě, v dešti, mrazu, pořád asi taky normální člověk předpokládá, pokud sem zadavatel píše zodpovědně, přemýšlivě tak mi rozhodně nepřijde jako člověk, který si neumí domyslet, že se psem musí chodit ven a mít nějakou záruku v pomoci, byt jen v případě nemoci kdy na 2-3 dny lehne .
A že by si takový člověk psa nemohl pořídit si nemyslím... treba dá pejskovi víc, než rodina ,která si koupí psa pro zábavu děti a žádný vztah ke zvířatům nemá. Třeba víc než pár, který se rozjede, třeba víc než důchodce, který zemře,
Stát se může fura věci a vždycky se dá vyřešit vše. Domyslet vše tak, aby se nikdy nic nepoprdelo není v našich silách .
Jistě je dobře vypsat negativa,člověka třeba něco trkne, ale napsat neporizujte si psa mi přijde dost mimo
Proč by - pokud má člověk záložní plán pro průserové situace, kdy bude vědět, že se o psa při jeho neschopnosti, nemohoucnosti.... , někdo postará, proč by si nemohl pořídit psa? Zadavatel- jestli dobře chápu pracuje stejnou pracovní dobu, jako my ostatní, jen to má rozházené, ne?
Půjde-li cíleně za výchovou štěněte, naučí ho samostatnosti a všemu potřbnému, jaký je v tomto rozdíl, pokud by si psa pořizovali dva? jako partnerství těžko vyloučí štěně ničitele apod. problémy. Jde o výchovu a také, pochopitelně o výběr plemene - pokud si pořídím sheltičku , můžu počítat s tím, že bude hlásit třeba každý šustnutí na chodbě, stejně jako jiná plemena mající sklon ke štěkání. Ad reaktivita - naši ohaři- jeden od štěněte vychováván v bytě, druhá od myslivce z kotce byli a jsou vedeni k tomu, aby neřvali - v bytě to naprosto akceptovali - i ta kotcová fenka, po přestěhování do domu, mají - zcela logicky naopak větší tendence hlídat.
Ano přichází krize, ale .... to už by si psa nemohl pořídit od teď vůbec nikdo, nejen zadavatel, jehož životní a finanční situaci neznáme , třeba maká někde, kde má velmi solidní peníze??
RozaTonda-mopsi
napsal(a):
Vy co píšete nepořizovat -
Jak to děláte, Vy nechodite do práce ?
Nás je na psa sice víc, ale stejně dopoledne doma nejsme. 8-14 jsme v práci, ve škole. Bylo to tak vždycky, u našich v bytovce, teď v dospělosti v baráku... ale moc v tom nevidím rozdíl psi se stejně válí na gauči v jedné mistnosti. byli všichni normální, vyrovnání, naučili se čistotě.
Předpokládám, že zadatel i když žije sám a je spíše introvert, má rodinu, kamaráda... v případě, ze se něco stane, jistě má někoho, kdo mu pomůže.
Louzičkám se asi nevyhne nikdo, kdo má štěně, prostě to chce čas, trpělivost... než štěně vyroste.
Závisláka si vychovate i tím, že s ním budete nonstop a nenaučite ho samotě.
Stejně tak třeba okousani věcí- tomu se nevyhnete ani když vás bude doma 5
No a že se chodí ven v zimě, v dešti, mrazu, pořád asi taky normální člověk předpokládá, pokud sem zadavatel píše zodpovědně, přemýšlivě tak mi rozhodně nepřijde jako člověk, který si neumí domyslet, že se psem musí chodit ven a mít nějakou záruku v pomoci, byt jen v případě nemoci kdy na 2-3 dny lehne .
A že by si takový člověk psa nemohl pořídit si nemyslím... treba dá pejskovi víc, než rodina ,která si koupí psa pro zábavu děti a žádný vztah ke zvířatům nemá. Třeba víc než pár, který se rozjede, třeba víc než důchodce, který zemře,
Stát se může fura věci a vždycky se dá vyřešit vše. Domyslet vše tak, aby se nikdy nic nepoprdelo není v našich silách .
Jistě je dobře vypsat negativa,člověka třeba něco trkne, ale napsat neporizujte si psa mi přijde dost mimo
Moje řeč Rozo, jen jste to napsala rychleji než já :-)
Vicky.Pollard
napsal(a):
Impact, pokud tím člověkem myslíte sebe, tak Vy bydlíte v domku, což je i při absenci zahrady naprosto nesrovnatelné s bytem.
Z vlastní zkušenosti můžu říct, že pes se chová v bytě naprosto jinak než v rodinném domě. V bytě je reaktivnější, víc stresuje, štěká na psy sousedů, ruchy od sousedů ze všech stran, je mi pořád za zadkem, šílí při bouřkách a ohňostrojích (i když jsou několik kilometrů daleko).
V rodinném domě (uvnitř) je naprostý pohodář, většinu času leží na chodbě, jedno oko pootevřené a monitoruje perimetr. Ohňostroje a bouřky musí být přímo nad domem, aby nervózně obešel stůl a zase zalehl.
V bytě se psem mám mnohem víc práce, musím se mu hodně věnovat, aby byl v pohodě – viz Juhaj. Většinou ho zastanu sama, ale jsou prostě dny, kdy to nejde (povinné akce v práci, nemoc) a to jsem pak ráda, že na něj nejsem sama.
To se tak nedá říct s tím rodinným domem vs byt. Jezdím mezi svým bytem (mimochodem garsonka) a domem rodičů v jiném městě. Když je v bytě, tak je v pohodě, neštěká, díky malému bytu ho mám pořád na očích. Naopak v domě a na zahradě má větší tendence hlídat. :)
Jsem na psa sama. Přítele nemám. Kdybych měla čekat, až si najdu vhodný protějšek k sobě, tak umřu bez psa. :) Navíc ne vždy je protějšek stejně pejskomil.
Spíše záleží na osobním nastavení. Já to zvládám, ale vím, že jsou lidi, kteří ne. Nedá se všechny házet do jednoho pytle.
K tomu ani nemám nějaké extra jednoduché plemeno a jde to. :) Naopak mám na psa hodně času. Mám s kým chodit na procházky, nemusím se nikoho doprošovat. Když mi není dobře, tak holt jsou kratší procházky a vynahradím to psovi až mi je lépe. Málokdo má stejně to štěstí, ze mu bude partner se psem lítat x hodin. Většina ho stejně vezme kolem toho paneláku.
Takže za mě mít psa v bytě v garsonce klidně. Ona i ta klec není nic špatného, pokud je to pro bezpečí psa. Jen se na ni pes musí postupně zvykat a vědět, že v kleci se spí a psovi se věnovat, když člověk přijde z práce domů, i když nemá náladu. :)
Doporučovala bych do garsonky něco max středního. Spíše i menšího. Třeba bostonský teriér, čínský chocholatý pes jsou skvělí psi pro začátečníky. Milují své pánečky, dokáží odpočívat a přizpůsobit se tempu člověka.
Tak jistě, chodila jsem do práce a ano, i štěně muselo být občas dýl samo. Nicméně, zadavatel bude pryč přes 9 hodin, jak vyplývá z jeho příspěvku výše. To se mi zdá hodně i pro dospělého psa, natož pro štěně a mlaďocha. A taky vím, jak to občas bylo v práci, člověk se vracel utahaný jak kůň. A to jsem byla mladá a zvyklá něco vydržet.
Pokud má zadavatel někoho, kdo aspoň sem-tam může vyvenčit, tak jistě, jde to. Ale můj názor je, že samotný a dlouhopracující člověk by psa neměl pořizovat. Bude to těžké pro něj i pro psa.
Uživatel s deaktivovaným účtem

"Odcházíte brzy ráno"
ale takto jednoduché to není
zadavatel pracuje na 3 směny
ale pes má jen jeden režim, ten "přírodní" (a jistě, umí se i přizpůsobit, otázka do jaké míry a jak který)
a do takového režimu spadá např. hlavní spánek dopoledne-časné odpoledne
a to je i odpověď, jak to zvládají lidé chodící do práce, "normálně"
nejlépe 6-14, cca, to je tak akorát, aby se pes dobře vyspal
a jo, když člověk žije sám, tak by měl myslet na nějakého nouzového hlídače
Vicky.Pollard
napsal(a):
Impact, pokud tím člověkem myslíte sebe, tak Vy bydlíte v domku, což je i při absenci zahrady naprosto nesrovnatelné s bytem.
Z vlastní zkušenosti můžu říct, že pes se chová v bytě naprosto jinak než v rodinném domě. V bytě je reaktivnější, víc stresuje, štěká na psy sousedů, ruchy od sousedů ze všech stran, je mi pořád za zadkem, šílí při bouřkách a ohňostrojích (i když jsou několik kilometrů daleko).
V rodinném domě (uvnitř) je naprostý pohodář, většinu času leží na chodbě, jedno oko pootevřené a monitoruje perimetr. Ohňostroje a bouřky musí být přímo nad domem, aby nervózně obešel stůl a zase zalehl.
V bytě se psem mám mnohem víc práce, musím se mu hodně věnovat, aby byl v pohodě – viz Juhaj. Většinou ho zastanu sama, ale jsou prostě dny, kdy to nejde (povinné akce v práci, nemoc) a to jsem pak ráda, že na něj nejsem sama.
A to soudíte podle jednoho psa, jo? Není nějakej divnej? Nebožka Mamba nervila v baráku už v momentě, kdy byla bouřka třicet kilometrů daleko. Takže podle mé zkušenosti je pes při bouřce víc nervní v baráku jak v bytě.
Jinak se omlouvám, ale celý ten Váš text považuji za jeden velký blud. Moji psi bydlí doma v baráku, celej život. A celej život se jim musím věnovat, představte si. Dokonce jsem se jim musela věnovat i ve chvíli, kdy jsem chcípala na kovid, zánět zubu a nebo žlučníkovej záchvat.
Ale přiznávám - nejsem typ fňukny, která se hroutí při sebemenších obtížích.
Jen naposledy a krátce. Barák má tu výhodu, že aspoň vyvenčit se pes může sám. Já před měsícem dostala Covid. A 3 dny jsem měla 39C a chytla mi záda, že jsem ani nemohla vstát s postele. Pokud člověk pro tyto případy nemá nikoho, kdo by se psem mohl jít, tak jak to pak lze řešit? Tady si fakt neporučíte.
Uživatel s deaktivovaným účtem

ještě dodám - měla jsem velkého psa v bytě a pohoda lahoda, hyper super dobrý
tohle není až tak o velikosti, ale povaze a temperamentu
a správném výběru plemene ve smyslu co jsem ochotna a schopna dát psu za zaměstnání
juhaj
napsal(a):
Tak jistě, chodila jsem do práce a ano, i štěně muselo být občas dýl samo. Nicméně, zadavatel bude pryč přes 9 hodin, jak vyplývá z jeho příspěvku výše. To se mi zdá hodně i pro dospělého psa, natož pro štěně a mlaďocha. A taky vím, jak to občas bylo v práci, člověk se vracel utahaný jak kůň. A to jsem byla mladá a zvyklá něco vydržet.
Pokud má zadavatel někoho, kdo aspoň sem-tam může vyvenčit, tak jistě, jde to. Ale můj názor je, že samotný a dlouhopracující člověk by psa neměl pořizovat. Bude to těžké pro něj i pro psa.
Dlouhopracující člověk?
8 hodin je standardní pracovní doba. A je mi jasný, že i s cestama je z toho spíš 9 hodin.
Na pořízení štěněte si lze vzít dovolenou, po dovolené může zadavatel buď někoho požádat anebo si zaplatit profi venčiče s dobrými referencemi.
A jasně, louže budou, ale určitě to neznamená, že pokud se pes coby štěně x krát vyčůrá doma na podlahu, už mu to zůstane. Jak močová soustava bude dozrávat, louže budou ubývat.
Je mi jasný, že v jedné osobě je pes záhul, ale nemyslím si, že by se to nedalo. Tady hodně záleží na osobnosti majitele, jeho empatii, zodpovědnosti vůči psu a tak dále.
Jsem přesvědčená, že za těch správných okolností se pes může u single páníčka mít líp než v rodině.
Znám fůru psů u lidí žijících v páru anebo žijících v rodinách, kteří jsou jako páté kolo u vozu. Protože prioritou jsou děti či cokoli jiného a pes je tam jenom jako přívažek. Denně vídám děcka, kterak vláčejí psy kolem bloku po příchodu ze školy. Čumějí do mobilů, baví se, pes je smýkán na vodítku...rozhodně výhra pro něj.
Zadavatel musí posoudit sám, kolik má energie a chuti se věnovat psu i po práci. Já třeba vůbec nevidím problém v tom, pokud se vrátí z práce unaven, vzít psa jenom na rychlý vyprázdnění a dlouhou procházku si nechat na večer, například. V případě odpolední si udělají vyžití ráno a noční jsou pro psa taky příjemný šichty, pokud se naučí snášet noční samotu doma.
U osaměle žijícího člověka je předpoklad, že psu se bude věnovat opravdu na maximum. Jak už jsem psala, spíš vídám problém u tzv. rodinných pejsků v případě lidí, kteří nejsou pejskaři tělem i duší.
juhaj
napsal(a):
Jen naposledy a krátce. Barák má tu výhodu, že aspoň vyvenčit se pes může sám. Já před měsícem dostala Covid. A 3 dny jsem měla 39C a chytla mi záda, že jsem ani nemohla vstát s postele. Pokud člověk pro tyto případy nemá nikoho, kdo by se psem mohl jít, tak jak to pak lze řešit? Tady si fakt neporučíte.
Nemáte ani zbla tušení, jaký to je starat se o 15-20 psů. Sorry, ale za mě jsou to prostě výmluvy, že něco nejde.
Kotce se se samy denně nevyčistí, čtyřicet misek denně se samo neumyje, dvůr se sám nespláchne Savem, psi se sami nenakrmí, nedojdou se ven třikrát denně vychcat a dokonce se ani v těch kamnech samo nezatopí...
Vaše představa, že člověk leží jak mrzák na posteli a jeden pejsek se sám dojde třikrát denně vychcat na dvůr, je naprosto zcestná.
Všechno je v drtivé většině případů jen a jen o nastavení konkrétní osoby a to, že jednomu mlaskne v zádech a nepřemůže se ani na záchod, ještě neznamená, že je druhej sice sfetovanej a hrbatej, ale zas zvládne obstarat všechno.. Sorry, ale ruplo mi v zádech v pondělí v práci a v úterý už jsem se nenarovnala.
Přijde mi prostě naprosto zcestné odsoudit někoho, že si nesmí pořídit psa jen na základě toho, že já sám bych nezvládl žít sám. Spousta lidí to naopak vyhledává a nejsou kvůli tomu nijak méněcenní. Jak jsem psala výše - za mě ideální stav pro pořízení psa. Mám takových samotářů adopčních rodičů kvanta a spousta jiných psů si může kleknout do kouta a tiše závidět, jakej mají tihle svěřenci život.
Vicky.Pollard

XXX.XXX.110.33
impact
napsal(a):
A to soudíte podle jednoho psa, jo? Není nějakej divnej? Nebožka Mamba nervila v baráku už v momentě, kdy byla bouřka třicet kilometrů daleko. Takže podle mé zkušenosti je pes při bouřce víc nervní v baráku jak v bytě.
Jinak se omlouvám, ale celý ten Váš text považuji za jeden velký blud. Moji psi bydlí doma v baráku, celej život. A celej život se jim musím věnovat, představte si. Dokonce jsem se jim musela věnovat i ve chvíli, kdy jsem chcípala na kovid, zánět zubu a nebo žlučníkovej záchvat.
Ale přiznávám - nejsem typ fňukny, která se hroutí při sebemenších obtížích.
Jasně, takže napíšu zadavateli jiný pohled – pohled člověka, kterej bydlí se psem v bytě, a dozvím se, že můj pes je divnej a já jsem fňukna.
Ženská, byla jste s tou hraniční poruchou osobnosti u nějakého specialisty?
Vicky.Pollard
napsal(a):
Jasně, takže napíšu zadavateli jiný pohled – pohled člověka, kterej bydlí se psem v bytě, a dozvím se, že můj pes je divnej a já jsem fňukna.
Ženská, byla jste s tou hraniční poruchou osobnosti u nějakého specialisty?
1 ) Zkuste si poposednout a přečíst si ten text ještě jednou. Chápu, vedro a tak. Moc to myšlení nejde. Nicméně moje odpověď říkala úplně něco jiného.
2 ) V té poslední větě jsem psala o sobě a ne o Vás. Možná zkuste sama nějakého specialistu a zapracovat na té vztahovačnosti. Studie říkají, že se Vám pak bude i lépe žít. ❤️
Uživatel s deaktivovaným účtem

Podľa mňa keď sa niekto takto zamýšľa nad tým či si zaobstarať psa - tak to je práve taký človek, ktorý by ho v pohode mať mohol. Svedčí to podľa mňa práve o jeho zodpovednosti - Úprimne je určite oveľa viac majiteľov (a hlavne majiteliek) psov, ktoré ho majú lebo proste :"Ja chcem! Lebo sa mi páči, lebo ho má superstar, lebo je to také in, lebo deťom dáme pod stromček ...." Potom sa divia, že to aj ciká, aj kaká, aj to chce jesť a musím s tým chodiť von aj ke´d sa mi nechce. Introvertovi práve môže veľmi obohatiť život (mám známu, ktorá sa takmer zrútila zo samoty) Psa som jej vyslovene roky odporúčala - stále sa bála lebo veď chodí do práce - potom skončila u psychológa, ktorý jej tiež poradil psa. Tak som jej pomohla vybrať malé plemeno - sľúbila som že jej pomôžem atď. Dnes sú to tri roky sú skvelý parťáci, pomáhať som jej vôbec nemusela. Aj pes zvláda počkať ju doma kým príde z práce (robí na dve smeny) A čuduj sa svete, už sa nezrúca Keby mali mať psa iba tí čo sú s ním stále tak ho nemá skoro nikto a druhý aspekt - všetkého veľa škodí viď separačná úzkosť. Ak by teda u zadávateľa bol vytvorený záložný plán pre stýčka príhodu (choroba, cezčas a pod) Nevidím dôvod nemať psa. Samozrejme plemeno alebo povahu psa treba vybrať zodpovedne - naozaj niečo "lenivé" Osobne sa mi páčil tu spomenutý tip na basetta
Měla jsem nějakou dobu psa měla v podobném režimu, jako píše zadavatel - tři směny, 8 hodin, akorát cestu jsem měla dohromady max. 20 minut, na psa jsem byla sama. V podstatě to bylo stejné jako v bytě, ačkoli to byl RD se zahradou, ale ne můj, psa jsem tam nemohla jen tak vypustit, nemohl být na zahradě sám, a chodili jsme na každé venčení mimo zahradu. A paradoxně musím říct, že jsem na psa v tu době měla více času, než když jsem s přítelem ve vlastním rodinném domě a na HO, takže se psy 24 hodin denně, ale toho aktivního času bylo více když jsem byla sama "v bytě" a odjížděla na 8 hodin pracovat . Neříkám, že bych teď na psy čas neměla, to ne, ale prostě předtím to bylo jen "práce a pes", uklidit ty dvě místnosti to bylo hned, obědy jsem měla v práci, no a víc nebylo co řešit .
Ještě dodám, že i když jsou dva může úplně s klidem nastat situace naprosto stejná, jako když je člověk sám. Chytli jsme tak dva roky před kovidem s manželem oba současně hustou chřipku, opravdu chřipku, ne že jsem nachlazená a mám zvýšenou teplotu. Já měla čtyři dny čtyřicítky, on si polepšil o stupeň o občas měl dokonce 41
(asi aby vyhrál). Zle nám bylo oběma hrozně, měla jsem bez nadsázky problém dojít na záchod, nohy mě neunesly, losovali jsme, komu je zrovna o fous líp a s těma psama půjde. Jen před panelák na plácek, víc nebylo možno. Tak jen pro dokreslení, že i když jsou lidi v páru, nevyhnou se leckdy podobným situacím, jako když je člověk sám . A covid?? Moje noční můra byla, že to chytnem a třeba skončíme oba v posteli s těžkým průběhem - nikdo by k nám navíc nesměl, jak bychom venčili psy? V paneláku?? Nebylo mi tehdy úplně lehko na duši . Na kovid při pořizování psa nikdo myslet nemohl. Takže - nejde myslet vždy na úplně vše. Záložní plán je nutný mít, to ano, ale ...... to jen pro dokreslení, když se tady říká, co v době i jen blbý chřipky, tak že když jsou dva, může to být o tom stejným.
Uživatel s deaktivovaným účtem

Z cele te diskuze tady - nejpodstatnejsi je mit zajisteno nahradni venceni a hlidani v pripade nouze.
A pak smele do porizení psa.
Vsechno ostatni jsou jen dojmy
Uživatel s deaktivovaným účtem

Já bych ještě pro začátek zkusila chodit venčit do útulku. Trochu si ty chlupatce "osahat" kor, pokud by to měl být první hafan. Třeba i zjistit co vám vyhovuje za temperament . Můžete se od toho i odpíchnout při výběru plemene - zjistíte, že vám nesedí ostřejší nebo naopak salámisti.
Taky bych si zjistila jestli máte v okolí placenou službu. Po sžívací dovolené ocení jedno venčení uprostřed směny jak štěně tak starší pes. Taky by se mohl pes naučit, že ho venčí někdo jiný (kdybyste třeba lehl). Taky si zjistěte cvičáky v okolí - min. školku, pokud nejste typ na psí parky. Hlavně pokud by to bylo štěně je socializace fakt důležitá a potřebuje mít prostor si i hrát s jinými (ne se jen očuchat na procházce).
A trochu prakticky - zkuste si spočítat pravidelné výdaje za psa
K těm bytům - moje fena je naopak na bytě tuhá, neštěkavá. Město ji mnohem více unaví mozek. Na vesnici má tendence hlídat barák a procházky vyžadují mnohem více stimulů z mé strany, protože to prostě není takový zážitek jako jezdit MHD, potkávat stovky lidí, psů, milion pachů.
Uživatel s deaktivovaným účtem

Zrzavci
napsal(a):
Ještě dodám, že i když jsou dva může úplně s klidem nastat situace naprosto stejná, jako když je člověk sám. Chytli jsme tak dva roky před kovidem s manželem oba současně hustou chřipku, opravdu chřipku, ne že jsem nachlazená a mám zvýšenou teplotu. Já měla čtyři dny čtyřicítky, on si polepšil o stupeň o občas měl dokonce 41
(asi aby vyhrál). Zle nám bylo oběma hrozně, měla jsem bez nadsázky problém dojít na záchod, nohy mě neunesly, losovali jsme, komu je zrovna o fous líp a s těma psama půjde. Jen před panelák na plácek, víc nebylo možno. Tak jen pro dokreslení, že i když jsou lidi v páru, nevyhnou se leckdy podobným situacím, jako když je člověk sám . A covid?? Moje noční můra byla, že to chytnem a třeba skončíme oba v posteli s těžkým průběhem - nikdo by k nám navíc nesměl, jak bychom venčili psy? V paneláku?? Nebylo mi tehdy úplně lehko na duši . Na kovid při pořizování psa nikdo myslet nemohl. Takže - nejde myslet vždy na úplně vše. Záložní plán je nutný mít, to ano, ale ...... to jen pro dokreslení, když se tady říká, co v době i jen blbý chřipky, tak že když jsou dva, může to být o tom stejným.
..covid jsem chytla na konci července, měla jsem par dní dovolené na vánoce, takže jsem si nebrala PN.....volala jsem svému lékaři s dotazem jak s venčení, dle jeho slov mohu, pokud se budu chovat zodpovědně, ale ať pěkně s pejskem jdu ven..vybavena rouškou jsem chodila v době kdy jsem se v baráku s nikým nepotkala a ven chodila v místech kam moc lidí nechodí, párkrát jsem šla po silnici když po chodníku větší množství lidí, no připadala jsem si jako blázen stižen leprou....měla jsem lehký průběh, takže byt vygruntovan od stropu po podlahy, včetně vnitřku, šlo to ale tak dvacet minut a pak půl hodiny ležet a tak to šlo celý den....no jsem ráda, že jse hned po ukončení karantény mohla se psem na chalupu, páč mně nic nebaví, dozvuky zdravotní jsou a pes se tu vyblbne dosytosti s ostatními...
Uživatel s deaktivovaným účtem
napsal(a):
..covid jsem chytla na konci července, měla jsem par dní dovolené na vánoce, takže jsem si nebrala PN.....volala jsem svému lékaři s dotazem jak s venčení, dle jeho slov mohu, pokud se budu chovat zodpovědně, ale ať pěkně s pejskem jdu ven..vybavena rouškou jsem chodila v době kdy jsem se v baráku s nikým nepotkala a ven chodila v místech kam moc lidí nechodí, párkrát jsem šla po silnici když po chodníku větší množství lidí, no připadala jsem si jako blázen stižen leprou....měla jsem lehký průběh, takže byt vygruntovan od stropu po podlahy, včetně vnitřku, šlo to ale tak dvacet minut a pak půl hodiny ležet a tak to šlo celý den....no jsem ráda, že jse hned po ukončení karantény mohla se psem na chalupu, páč mně nic nebaví, dozvuky zdravotní jsou a pes se tu vyblbne dosytosti s ostatními...
Evi, OT a navíc pozdě...ale i když se Ti nemoc jeví s lehkým průběhem, příště na nějaké gruntování kašli. On je COVID fakt poměrně záhadnej, záludnej a zapeklitej stran průběhu a následků. Mmch. teď je jedna brněnská nemocnice poměrně hodně zacovidovaná.
Uživatel s deaktivovaným účtem

fikovnice
napsal(a):
Evi, OT a navíc pozdě...ale i když se Ti nemoc jeví s lehkým průběhem, příště na nějaké gruntování kašli. On je COVID fakt poměrně záhadnej, záludnej a zapeklitej stran průběhu a následků. Mmch. teď je jedna brněnská nemocnice poměrně hodně zacovidovaná.
..ja bych se jinak zbláznila....nikoho nevidět s nikým nemluvit....jo a ještě jsem ostrihala všechny tři kočky....ale dozvuky jsou, ale asi mi to rozhlasovou můj KO....uvidím teď v září na velké kontrole na ÚHKT....
rapotacka11
napsal(a):
Není to problém, je to radost, štěstí, pohoda.
Taky žijete sama, v bytě,
tak do toho vidíte ...
Ano, taky žiji sama v bytě. A se psem :D. A za radost to stále považuju. A to mám psa už starého s nějakými zdravotními neduhy. A světe div se...zvládám to. Tak jako většina pejskařů. Jestli ono to není tím, že toho psa jsem chtěla a tak nějakou případnou komplikaci nevidím jako tragédii.
Minie
napsal(a):
Ano, taky žiji sama v bytě. A se psem :D. A za radost to stále považuju. A to mám psa už starého s nějakými zdravotními neduhy. A světe div se...zvládám to. Tak jako většina pejskařů. Jestli ono to není tím, že toho psa jsem chtěla a tak nějakou případnou komplikaci nevidím jako tragédii.
Jasně, myslím, že dost lidí žije samo v bytě se psem. Mnohdy právě pocit samoty vyvolá touhu mít psa. A myslím, že to jsou "svazky" opravdu plné lásky, štěstí, radosti, propojenosti.
Samozřejmě přijdou problémy asi jako se vším
Moje neteř, je jí 25 let a žije od nás celé rodiny na druhé straně ČR. Má kolem sebe jen kamarády a se psem žije v bytě sama. Zvládají stejné pracovní tempo jako zakladatel.
Myslím, že právě to, že něco opravdu chcete vám pak ty překážky pomáhá zdolat.
12546
napsal(a):
Přemýšlela jsem o vhodných plemenech pro Vás. Z těch středních, záleží co bude vyhovovat Vašemu stylu života a co se Vám bude líbit.
Baset - nebude mu vadit na Vás počkat a po procházce bude odpočívat a třebas s Vámi sledovat TV, je línější
Shiba inu - nebude mu vadit na Vás počkat, ale je akčnější, má komplikovanou povahu, asi se nebude moc snášet s domacími zvířaty (lovil by je), je třeba ho i psychicky unavit (hry)
Shar pei - taky mu nevadí samota, rovněž velmi komplikovaná povaha
Špic (střední, velký, vlčí) - velmi přizpůsobivý, klidně s Vámi bude žít i v psí boudě, ale bude vyžadovat abyste se mu fakt věnoval i po dlouhé procházce, bude za Vámi všude chodit, a bude potřebovat unavit i hlavu (hry), ale má sklon ke štěkání (dá se s tím pracovat), a sem tam chlupy na podlaze (resp. všude )
Šeltie - totéž
Bígl - totéž kromě chlupů, ty budou taky ale budou zapíchnuté v koberci ne tak viditelné
Český strakatý pes - plemeno není uznáno FCI, ale velice přizpůsobivý, po práci a procházce bude vyžadovat pozornost stejně jako bígl
Pudl (střední, velký) - totéž jako špic a šeltie, ale nebudou chlupy, ale budete muset s ním chodit na stříhání. Velký bude potřebovat víc sportu.
Greyhound, vipet - chrti, vyběhají se během procházky a pak jim nebude vadit malý byt.
Kříženci - jsou různí, různě velcí, a mají různé povahy a požadavky.
Ještě s těmi chrty, můžete si pořídit nějakého, který má po běžecké kariéře, tím, ho vlastně zachráníte, bude dospělý, vychovaný. Myslím, že jsou na to nějaké stránky chrti v nouzi.
Pak můžete samozřejmě zachránit nějakého pejska z útulku, a poskytnout mu domov.
Tak s tím výčtem bych souhlasila jen s tím pejskem z útulku.
Uživatel s deaktivovaným účtem

RozaTonda-mopsi
napsal(a):
Snad zakladatel nezmizel otráveně pryč.
Jeho puvodni otázka nedostala moc odpovědi
Někdo zkušený mu mohl s výběrem pomoci.
Řekla bych, že na nějakou relevantní radu stran výběru plemene jsou informace od něj příliš obecné. Vždycky je lepší ptát se na zkušenosti s vytipovanými plemeny, než ptát se ve chvíli, kdy by bylo na místě spíš otevřít atlas a zjišťovat, co se mu líbí - exteriérově, nástinem povahy…
RozaTonda-mopsi
napsal(a):
Snad zakladatel nezmizel otráveně pryč.
Jeho puvodni otázka nedostala moc odpovědi
Někdo zkušený mu mohl s výběrem pomoci.
Jsem tady a koukám, jak se to tu pěkně rozjelo. Samozřejmě si beru k srdci všechny rady. I od těch, kteří si myslí, že bych si pejska pořizovat neměl a i od těch, kteří si myslí, že to je dobrý nápad.
Ohledně psa z útulku si myslím, že to je docela sázka do loterie, ne? Neznal bych jeho rodiče. V budoucnu by mohl být například bázlivý i přes dobrou výchovu. Pokud si pořídím psa s PP, mám daleko větší jistotu, že z něho vyroste zdravý pes. Je to tak?
Vždycky jsem si přál plemeno typu Bull, ale ten asi nebude zrovna nejvhodnější. Prostě bych jen nechtěl psa, kterého by mi pak nějaký nevychovaný zakousl. Chci takového, který se umí i bránit, když k nějakému napadení dojde. Přemýšlím nad tím špatně?
Budu rád, když mi pomůžete a pokud chcete více informací, tak se klidně ptejte. Nevím, co bych vám ještě řekl.
Finančně na tom nejsem zase tak špatně. Pejskovi bych každý měsíc odkládal bokem nějakou částku. Třeba 1000, nebo 2000 korun. To by bylo na to, kdyby se stala nějaká nepříjemnost.
Nemocný nebývám vůbec. I když jsem měl Covid, bylo mi fajn. V práci jsem za ty roky ještě nemusel nikdy zůstat povinně přesčas a ani jsem nemusel nutně přijít v jinou dobu, než běžně. Ale nikdy neříkej nikdy, takže mám někoho, kdo by se mi o psa postaral, pokud by si to situace vyžádala.
Uživatel s deaktivovaným účtem

Maurine
napsal(a):
Jsem tady a koukám, jak se to tu pěkně rozjelo. Samozřejmě si beru k srdci všechny rady. I od těch, kteří si myslí, že bych si pejska pořizovat neměl a i od těch, kteří si myslí, že to je dobrý nápad.
Ohledně psa z útulku si myslím, že to je docela sázka do loterie, ne? Neznal bych jeho rodiče. V budoucnu by mohl být například bázlivý i přes dobrou výchovu. Pokud si pořídím psa s PP, mám daleko větší jistotu, že z něho vyroste zdravý pes. Je to tak?
Vždycky jsem si přál plemeno typu Bull, ale ten asi nebude zrovna nejvhodnější. Prostě bych jen nechtěl psa, kterého by mi pak nějaký nevychovaný zakousl. Chci takového, který se umí i bránit, když k nějakému napadení dojde. Přemýšlím nad tím špatně?
Budu rád, když mi pomůžete a pokud chcete více informací, tak se klidně ptejte. Nevím, co bych vám ještě řekl.
Finančně na tom nejsem zase tak špatně. Pejskovi bych každý měsíc odkládal bokem nějakou částku. Třeba 1000, nebo 2000 korun. To by bylo na to, kdyby se stala nějaká nepříjemnost.
Nemocný nebývám vůbec. I když jsem měl Covid, bylo mi fajn. V práci jsem za ty roky ještě nemusel nikdy zůstat povinně přesčas a ani jsem nemusel nutně přijít v jinou dobu, než běžně. Ale nikdy neříkej nikdy, takže mám někoho, kdo by se mi o psa postaral, pokud by si to situace vyžádala.
..určitě jste listovat encyklopedii a nějaká plemena vás zaujala....tak je sem napište a zkušení řeknou zda ano či ne...
Nějaká blbost, my nemusíme mít obavy.
https://www.geopolitan.net/energeticka-krize-cena-elektriny-mohla-do-roku-2023-vzrust-o-1000-procent?
fbclid=IwAR1S92BmG0X9w6Gmvz56fdHs63TkNX8pfZ21Gxy4EJKSjWZAoIYlAxK6eTQ
Maurine
napsal(a):
Jsem tady a koukám, jak se to tu pěkně rozjelo. Samozřejmě si beru k srdci všechny rady. I od těch, kteří si myslí, že bych si pejska pořizovat neměl a i od těch, kteří si myslí, že to je dobrý nápad.
Ohledně psa z útulku si myslím, že to je docela sázka do loterie, ne? Neznal bych jeho rodiče. V budoucnu by mohl být například bázlivý i přes dobrou výchovu. Pokud si pořídím psa s PP, mám daleko větší jistotu, že z něho vyroste zdravý pes. Je to tak?
Vždycky jsem si přál plemeno typu Bull, ale ten asi nebude zrovna nejvhodnější. Prostě bych jen nechtěl psa, kterého by mi pak nějaký nevychovaný zakousl. Chci takového, který se umí i bránit, když k nějakému napadení dojde. Přemýšlím nad tím špatně?
Budu rád, když mi pomůžete a pokud chcete více informací, tak se klidně ptejte. Nevím, co bych vám ještě řekl.
Finančně na tom nejsem zase tak špatně. Pejskovi bych každý měsíc odkládal bokem nějakou částku. Třeba 1000, nebo 2000 korun. To by bylo na to, kdyby se stala nějaká nepříjemnost.
Nemocný nebývám vůbec. I když jsem měl Covid, bylo mi fajn. V práci jsem za ty roky ještě nemusel nikdy zůstat povinně přesčas a ani jsem nemusel nutně přijít v jinou dobu, než běžně. Ale nikdy neříkej nikdy, takže mám někoho, kdo by se mi o psa postaral, pokud by si to situace vyžádala.
Chci takového, který se umí i bránit, když k nějakému napadení dojde.
Já bych jen přidala něco k tomuhle. Ono to vypadá jako logický, tohle přece chcem, ale v první řadě byste měl svého psa bránit vy - zařídit, aby se mu nic nestalo v případě střetu, ideálně, aby nenastala situace, že vaše psisko bude muset řešit, že ho jiné ohrožuje na životě. Ne se spoléhat na to, že když něco, tak se ubrání.
Psa schopného jiného zabít vychovat tak, aby se nenechal lehce vytočit. Ono zas není až tolik psů, co přiběhnou a jdou se hned rvát na smrt (neříkám, že takoví nejsou to vůbec, taky tu takové máme), ale je strašně, strašně moc vysírek běhajících na volno, které sice umí otrávit den, ale nejdou se rvát, spíš jen tak vyřvávat kolem a jejichž zakousnutí vaším psem by vám nakonec bylo líto...
Ono vlastně obecně se psí roztržky nejlíp řeší, když máte psa, který to neřeší sám. Ať už je velký jak chce. (Mám fenu, byť střeďáka, co by se i za blbej pohled šla ráda porvat a věřte mi, je to práce navíc) I bez přítomnosti majitele toho druhého máte na starost totiž jen jednoho psa - agresora. Jestli je tohle věc, o které uvažujete jako o jedné z těch důležitějších, hledala bych takového psa, který má předpoklady k tomu být absolutně nekonfliktní, jestli rozumíte, co se snažím říct.
Uživatel s deaktivovaným účtem

"Ohledně psa z útulku si myslím, že to je docela sázka do loterie, ne? Neznal bych jeho rodiče. "
vcelku ano
" V budoucnu by mohl být například bázlivý i přes dobrou výchovu. "
mohl
ale to i pes s PP
"Pokud si pořídím psa s PP, mám daleko větší jistotu, že z něho vyroste zdravý pes. Je to tak?"
Pokud si pořídíš psa s PP, tak máš pravděpodobnost hraničící s jistotou, kdo jsou jeho rodiče a že máš psa daného plemene. To je v podstatě vše.
A pak, co se týká zdraví, musíš si zjistit, jaké nemoci řádí u vybraného plemene, a pokud na dané nemoci existují testy, zda je mají rodiče udělané a s jakým výsledkem. Ono ne vše je do chovu povinné. A co se týká povah, no tam lze doufat a snížit pravděpodobnost výběrem rodičů, chovatele a pak konkrétního štěněte. Doufat, ne mít jistotu....
"Vždycky jsem si přál plemeno typu Bull, ale ten asi nebude zrovna nejvhodnější."
mohl by být vhodný
pokud jsi vhodný "bullpsovod"
"Prostě bych jen nechtěl psa, kterého by mi pak nějaký nevychovaný zakousl. Chci takového, který se umí i bránit, když k nějakému napadení dojde. Přemýšlím nad tím špatně?"
přemýšlíš nad tím trošku zjednodušeně
on ten pes, který se umí bránit a má na to fyzicky, také umí sám ublížit, může být agresorem, a to navzdory jakékoliv výchově, respektive ta výchova může být i x-letá, dle povahy a temperamentu psa, než máš uspokojivé výsledky.
umíš to přijmout i takto?
Maurine
napsal(a):
Jsem tady a koukám, jak se to tu pěkně rozjelo. Samozřejmě si beru k srdci všechny rady. I od těch, kteří si myslí, že bych si pejska pořizovat neměl a i od těch, kteří si myslí, že to je dobrý nápad.
Ohledně psa z útulku si myslím, že to je docela sázka do loterie, ne? Neznal bych jeho rodiče. V budoucnu by mohl být například bázlivý i přes dobrou výchovu. Pokud si pořídím psa s PP, mám daleko větší jistotu, že z něho vyroste zdravý pes. Je to tak?
Vždycky jsem si přál plemeno typu Bull, ale ten asi nebude zrovna nejvhodnější. Prostě bych jen nechtěl psa, kterého by mi pak nějaký nevychovaný zakousl. Chci takového, který se umí i bránit, když k nějakému napadení dojde. Přemýšlím nad tím špatně?
Budu rád, když mi pomůžete a pokud chcete více informací, tak se klidně ptejte. Nevím, co bych vám ještě řekl.
Finančně na tom nejsem zase tak špatně. Pejskovi bych každý měsíc odkládal bokem nějakou částku. Třeba 1000, nebo 2000 korun. To by bylo na to, kdyby se stala nějaká nepříjemnost.
Nemocný nebývám vůbec. I když jsem měl Covid, bylo mi fajn. V práci jsem za ty roky ještě nemusel nikdy zůstat povinně přesčas a ani jsem nemusel nutně přijít v jinou dobu, než běžně. Ale nikdy neříkej nikdy, takže mám někoho, kdo by se mi o psa postaral, pokud by si to situace vyžádala.
Já si trošku myslela, že byste rád bulla, když jste zmiňoval, že nepotřebujete být v kontaktu s jinými psy.
Na bránění psem se vykašlete. Kupte si pepřák přímo na psy a pokud by hrozilo, že na něj někdo zaútočí, tak ho použijte.
Pořídila jsem ho a ještě jsem ho nepoužila. Prvně si dám psa za sebe, nebo se snažím změnit směr a sleduju zda se objeví páneček. Pokud vidím někoho, kdo se mi se psem nezdá, tak jdu se psem jinam. A to můj pes by se o sebe možná postarat zvládl. Mám minibulíka. :)
Je to super pes. Miluju ho, ale výchova je rozhodně dost náročná. Já bych vám spíše jako prvního psa doporučila jiné plemeno. Bullové potřebují výchovu a hodně pohybu.
Ale pokud byste se v bull psech viděl a chtěl jste ho, tak doporučuji se jet podívat na výstavy a ideálně i k nějakému chovateli domů. Sledovat FB skupinu daného plemene nějakou dobu, abyste věděl, co čekat. Například vás nepřekvapilo, že je štěně malá okusující piraně, která je mnohem horší než jiná plemena ve štěněčím věku. Já sama byla překvapená, jak moc velký rozdíl to byl. Ale nikdy jsem neměla teriéra, takže ten skok byl výrazný (ale počítala jsem se vším, takže mě to nevykolejilo). :) Že to chce umět se psem dobře komunikovat, nastavit pravidla a výchovu. Každý pes potřebuje výchovu, ale s některými je to snadnější než s jinými.
Teď se v krátkém časovém intervalu vrátila tři štěňata bulíků od různých chovatelů, protože noví majitelé to nedomysleli a představovali si to jinak. Chce to opravdu hodně dobře promyslet. :)
Chce to dobrou socializaci s jinými psy, chodit právě na cvičák a případně i do psích parků, pokud u vás máte rozumné pejskaře. Učit je fungovat s jinými psisky.
Pokud člověk si chce usnadnit život a psa mít společníka, co se nemusí vůbec řešit a výchova člověku nezabere tolik času, tak doporučuji se poohlédnout někde jinde. :)
Bulíci jsou hrozně veselí, hraví pejsci a komedianti, neměnila bych. Pro mou osobnost je to jako dělané. Zároveň si ale uvědomuju, že to není pes pro každého. :)
RozaTonda-mopsi
napsal(a):
Jasně, myslím, že dost lidí žije samo v bytě se psem. Mnohdy právě pocit samoty vyvolá touhu mít psa. A myslím, že to jsou "svazky" opravdu plné lásky, štěstí, radosti, propojenosti.
Samozřejmě přijdou problémy asi jako se vším
Moje neteř, je jí 25 let a žije od nás celé rodiny na druhé straně ČR. Má kolem sebe jen kamarády a se psem žije v bytě sama. Zvládají stejné pracovní tempo jako zakladatel.
Myslím, že právě to, že něco opravdu chcete vám pak ty překážky pomáhá zdolat.
Počkej, že si neteř pořídila pesana, asi ani nevím!
A ohledně toho bránění psa. Já to myslel tak, že nechci žádnou čivavu, která se většině psů těžko ubrání. Je mi jasné, že já jako páníček musím psa chránit vždy a za všech okolností jak nejlíp dovedu. Myslel jsem to spíš, když nastane situace, že se například budou očuchávat, já to špatně vyhodnotím a rafnou se. Nebo, když na nás vyběhne nějaký agresivní pes třeba na vesnici. Jasně, že bych svého svěřence chránil vlastním tělem, ale člověk musí počítat se vším. A myslím, že kdybych měl třeba pudla a vyběhl by mi na něj nějaký nevychovaný agresivní Bull, dopadlo by to hůř, než kdybych měl nějaké větší a mohutnější plemeno. Prostě, kdybych měl nějaké malé plemeno, vždycky bych měl takový divný pocit, že by se něco mohlo stát, než když bych měl většího psa. Ale asi je to tím, že jsem psa ještě nikdy neměl a třeba se to moje myšlení zlepší, až budu mít praxi. Jedna věc je číst o tom jak se psi chovají a druhá věc je zažít si to.
Doporučíte mi ještě nějaké plemena?
Osobně se mi líbí třeba Labrador, Boxer, Bulteriér, Strakáč, Amstaf, Dobrman.. ovčáci..
Maurine
napsal(a):
A ohledně toho bránění psa. Já to myslel tak, že nechci žádnou čivavu, která se většině psů těžko ubrání. Je mi jasné, že já jako páníček musím psa chránit vždy a za všech okolností jak nejlíp dovedu. Myslel jsem to spíš, když nastane situace, že se například budou očuchávat, já to špatně vyhodnotím a rafnou se. Nebo, když na nás vyběhne nějaký agresivní pes třeba na vesnici. Jasně, že bych svého svěřence chránil vlastním tělem, ale člověk musí počítat se vším. A myslím, že kdybych měl třeba pudla a vyběhl by mi na něj nějaký nevychovaný agresivní Bull, dopadlo by to hůř, než kdybych měl nějaké větší a mohutnější plemeno. Prostě, kdybych měl nějaké malé plemeno, vždycky bych měl takový divný pocit, že by se něco mohlo stát, než když bych měl většího psa. Ale asi je to tím, že jsem psa ještě nikdy neměl a třeba se to moje myšlení zlepší, až budu mít praxi. Jedna věc je číst o tom jak se psi chovají a druhá věc je zažít si to.
Doporučíte mi ještě nějaké plemena?
Osobně se mi líbí třeba Labrador, Boxer, Bulteriér, Strakáč, Amstaf, Dobrman.. ovčáci..
A nechcete jít přece jen do něčeho menšího vzrůstem? Nemyslím zrovna tu čívu...
fikovnice
napsal(a):
A nechcete jít přece jen do něčeho menšího vzrůstem? Nemyslím zrovna tu čívu...
Pes je záležitost na 12, 15 let. Vím, že na vzhledu zase tak nezáleží, ale taky hraje svou roli. To je můj názor. Nedovedu si vedle sebe představit prostě malého psíka typu bišonek, buldoček.. chtěl bych s ním jezdit třeba i na kole..
A co ti boxeři? Četl jsem, že jsou vhodní i pro začátečníky.
Uživatel s deaktivovaným účtem

Maurine
napsal(a):
A ohledně toho bránění psa. Já to myslel tak, že nechci žádnou čivavu, která se většině psů těžko ubrání. Je mi jasné, že já jako páníček musím psa chránit vždy a za všech okolností jak nejlíp dovedu. Myslel jsem to spíš, když nastane situace, že se například budou očuchávat, já to špatně vyhodnotím a rafnou se. Nebo, když na nás vyběhne nějaký agresivní pes třeba na vesnici. Jasně, že bych svého svěřence chránil vlastním tělem, ale člověk musí počítat se vším. A myslím, že kdybych měl třeba pudla a vyběhl by mi na něj nějaký nevychovaný agresivní Bull, dopadlo by to hůř, než kdybych měl nějaké větší a mohutnější plemeno. Prostě, kdybych měl nějaké malé plemeno, vždycky bych měl takový divný pocit, že by se něco mohlo stát, než když bych měl většího psa. Ale asi je to tím, že jsem psa ještě nikdy neměl a třeba se to moje myšlení zlepší, až budu mít praxi. Jedna věc je číst o tom jak se psi chovají a druhá věc je zažít si to.
Doporučíte mi ještě nějaké plemena?
Osobně se mi líbí třeba Labrador, Boxer, Bulteriér, Strakáč, Amstaf, Dobrman.. ovčáci..
Chápu touhu nemít malého psa. Mám to taky tak. Z vašeho výběru bych brala boxera. Kdybych bydlela v bytě v přízemí nebo s pár schody, brala bych bulmastifa. Mrkněte na něj.
Edit: s bulmastifem na kole by to nešlo.
Maurine
napsal(a):
Pes je záležitost na 12, 15 let. Vím, že na vzhledu zase tak nezáleží, ale taky hraje svou roli. To je můj názor. Nedovedu si vedle sebe představit prostě malého psíka typu bišonek, buldoček.. chtěl bych s ním jezdit třeba i na kole..
A co ti boxeři? Četl jsem, že jsou vhodní i pro začátečníky.
Bišonci jsou náhodou super univerzální psíci :D. Aktivní. Výlety a procházky v přírodě v pohodě zvládají. Když náhodou člověk ochoří, tak s ním zalehnout do postele a přizpůsobí se. Ale chápu, když se vám líbí více velcí psi :). Krátkosrstá kolie se vám třeba nelíbí? Ikdyž prý hodně pouští doma chlupy.
Znám majitele jednoho strakáče, co s ním sjíždí na kole Čechy a jeví se jako fajn parťák, ale to je jenom jeden kousek, za relevantní vzorek se to považovat nedá.
Ten labrador by mohl být fajn? Znám samý jakolabradory, ale přijde mi, že zdravotně není labrador žádný průser, čumák na placku nemá a když se z nich nevyrobí takový ty béžový tlačenky, tak je to i celkem akční pes.
Jako univerzál se tu pravidelně doporučuje choďák, ten by taky mohl být fajn?
Atheira
napsal(a):
Znám majitele jednoho strakáče, co s ním sjíždí na kole Čechy a jeví se jako fajn parťák, ale to je jenom jeden kousek, za relevantní vzorek se to považovat nedá.
Ten labrador by mohl být fajn? Znám samý jakolabradory, ale přijde mi, že zdravotně není labrador žádný průser, čumák na placku nemá a když se z nich nevyrobí takový ty béžový tlačenky, tak je to i celkem akční pes.
Jako univerzál se tu pravidelně doporučuje choďák, ten by taky mohl být fajn?
Choďaka myslíte chodského psa? Ten se mi teda líbí hodně. Myslíte, že je vhodný do bytu?
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.18.198
Co třeba bšo?
Maurine
napsal(a):
Choďaka myslíte chodského psa? Ten se mi teda líbí hodně. Myslíte, že je vhodný do bytu?
Tak víte co... když se letos bude topit, jak bude, tak určitě je.
Ne, ale vážně... Já jsem spíš toho názoru, že při vhodný péči a vyžití se do bytu hodí téměř cokoli snad s výjimkou pastevců a dalších psů, co jsou víc medvědi než psi, s čímž zas nemusí souhlasit mnozí jiní a já takový názor respektuji. Ale za mě jako choďák do bytu za vhodných podmínek klidně i jo... Ale je chlupatej, takže byste pak doma to kafe měl nejenom o chlup lepší, ale o dlouhej chlup lepší.
Uživatel s deaktivovaným účtem

Když zadavatel psal, že je spíš samotář a nevyhledává kontakt s ostatními pejskaři, hned mě napadl rhodéský ridgeback. Rezervovaný důstojný pes, který se ke každému na potkání nepohrne, ale se svým pánem má velice pevný vztah. Naši kamarádi měli naprosto úžasnou fenu. Zatímco naše kraťanda vítala každého kolemjdoucího i každého psa, jejich fena důstojně kráčela a vnímala jen svého pána. Běhala u kola, chodili na výlety, samotu doma zvládala v pohodě. Zároveň RR budí dostatečný respekt, ale sám konflikty nevyvolává.
RozaTonda-mopsi
napsal(a):
Jooo, 14 let mi bylo před spoustou let
Ani nechci počítat kolik to je
Jsou teď hodně náchylnější?
Podle mě se projevila hlavně ta doba zkracování čumáků... V těch vedrech bude pes po kilometru kantáre. 😔
Uživatel s deaktivovaným účtem

"Zároveň RR budí dostatečný respekt, ale sám konflikty nevyvolává."
musím přiznat, že takového jsem snad za svůj život nepotkala....
a myslím, že už dávno přišel čas na ten atlas, pro zadavatele, a pak hodí výběr
Uživatel s deaktivovaným účtem
napsal(a):
"Zároveň RR budí dostatečný respekt, ale sám konflikty nevyvolává."
musím přiznat, že takového jsem snad za svůj život nepotkala....
a myslím, že už dávno přišel čas na ten atlas, pro zadavatele, a pak hodí výběr
Já jo, můj bývalý spolužák měl dokonalou fenu. Věnoval se jí naplno a byl z ní skvělý pes. Kolem mám samé šílené RR, které bych na volno potkat rozhodně nechtěla, ale mají společné to, že se jim nikdo extra nevěnuje a má je jenom pro ten efekt, že je to velký respekt budící pes.
Uživatel s deaktivovaným účtem

Atheira
napsal(a):
Já jo, můj bývalý spolužák měl dokonalou fenu. Věnoval se jí naplno a byl z ní skvělý pes. Kolem mám samé šílené RR, které bych na volno potkat rozhodně nechtěla, ale mají společné to, že se jim nikdo extra nevěnuje a má je jenom pro ten efekt, že je to velký respekt budící pes.
..moje kamarádka měla psa RR, byl to jejich první pes a byl skvělé vychovaný...na cvičák ho vzali jednou a tam koukal jak pučmeloun a tak ho nechali být...měl vyžití na procházkách a na chalupě, milován celou rodinou, uměl se všude chovat I v restauraci a obdobných zařízeních, nikdy nenapadl psa ani člověka. Odešel na osteosarcom, do té doby v plném zdraví....
Uživatel s deaktivovaným účtem

cit.: musím přiznat, že takového jsem snad za svůj život nepotkala...
Měla jsem/mám v okolí několik ridgebacků, všichni byli rezervovaní, ale žádný z nich útočný. Tu fenu našich kamarádů jsme občas hlídali, tu jsem znala opravdu dobře. Brali jsme si jí k naší fence a nebyl s ní nikdy nejmenší problém. Jasně že je to i o konkrétním jedinci, ale to platí pro každé plemeno.
Uživatel s deaktivovaným účtem

RozaTonda-mopsi
napsal(a):
Boxer je do bytu rozhodně v pohodě, je to fajn parťák, rád výlety i válení doma.
Naši mi ho pořídili jako "děcku" ve 14ti a zvládla jsem ho vychovat sama i bez cvičáku v pohodářku.
Jediné mínus pro Vás, že v teple rozhodně běh za kolem s kratkym čumákem nedá ...
Tak ve vedru nema u kola behat zadne plemeno
A za normalniho pocasi to dava i boxer.
Uz jsem to tu psala nekolikrat - boxer se jeste porad udrzuje jako pracovni plemeno -i kdyz je to mezi ovcaky exot.
Normalne se s nimi v spportuje, skladaji zkousky, v chovnych podminkach maji vytrvalostni zkousku
( 20km u kola )
Pro zacatecnika je - z meho pohledu - boxer urcite jednodussi partak nez RR.
tech jsem teda moc vychovanych nepotkala.
Uživatel s deaktivovaným účtem

Atheira
napsal(a):
Já jo, můj bývalý spolužák měl dokonalou fenu. Věnoval se jí naplno a byl z ní skvělý pes. Kolem mám samé šílené RR, které bych na volno potkat rozhodně nechtěla, ale mají společné to, že se jim nikdo extra nevěnuje a má je jenom pro ten efekt, že je to velký respekt budící pes.
Taky jsem znala RR psa, byl to Pan Pes dokonalý, klidný, vychovaný, k jiným klidným psům kamarádský a plašany a vyštěkávače přehlížel a ignoroval. Poslouchal pánečka i ostatní členy rodiny na slovo a měl neskutečně moudrý pohled. Když si tak ladně klusal, byl na něj krásný pohled.
Měla jsem ho moc ráda, všichni, kdo ho znali ho měli rádi a teď, jak to píšu, tak na to pomalu nevidím....moc mi chybí!!! 🤧😔🐾
Uživatel s deaktivovaným účtem

Uživatel s deaktivovaným účtem
napsal(a):
Tak ve vedru nema u kola behat zadne plemeno
A za normalniho pocasi to dava i boxer.
Uz jsem to tu psala nekolikrat - boxer se jeste porad udrzuje jako pracovni plemeno -i kdyz je to mezi ovcaky exot.
Normalne se s nimi v spportuje, skladaji zkousky, v chovnych podminkach maji vytrvalostni zkousku
( 20km u kola )
Pro zacatecnika je - z meho pohledu - boxer urcite jednodussi partak nez RR.
tech jsem teda moc vychovanych nepotkala.
..boxer, ale myslím, že bude potřebovat větší vyžití a aktivity než RR....jinak máme je na cvičáku a několik, a jsou skvělí, jen to horko je trochu trápí.....
Uživatel s deaktivovaným účtem

Uživatel s deaktivovaným účtem
napsal(a):
..boxer, ale myslím, že bude potřebovat větší vyžití a aktivity než RR....jinak máme je na cvičáku a několik, a jsou skvělí, jen to horko je trochu trápí.....
Tak da se zamestnat na tom cvicaku - a ono to je vlastne vyhoda.
u toho RR si to nemyslim, ze je snadne mu vymyslet zamestnani. Beh u kola mu stacit nebude.
Nejvetsi popularita RR uz skoncila, tak uz jich tolika neni - ale neni to uplne jednoduche plemeno.
Velky, silny, lovici pes, co neni uplne na prvni dobrou naprogramovany na spolupraci s clovekem a pritom je ( byl) schopny postavit se lvum.
Normalne se s nimi v spportuje, skladaji zkousky, v chovnych podminkach maji vytrvalostni zkousku
( 20km u kola )
Určitě? Nechci polemizovat,ale myslím,že vytrvalostní zkouška není podmínka chovnosti.
Jinak ad RR, znala jsem jich v Praze kdysi dost, a až na výjimky nekonfliktní nebyli,ani omylem,zvlášť samci. Ale je pravda,že v té době to bylo extra módní plemeno,takže se chovalo na všem, to bych řekla, že dnes již pominulo
Uživatel s deaktivovaným účtem

janaa
napsal(a):
Normalne se s nimi v spportuje, skladaji zkousky, v chovnych podminkach maji vytrvalostni zkousku
( 20km u kola )
Určitě? Nechci polemizovat,ale myslím,že vytrvalostní zkouška není podmínka chovnosti.
Jinak ad RR, znala jsem jich v Praze kdysi dost, a až na výjimky nekonfliktní nebyli,ani omylem,zvlášť samci. Ale je pravda,že v té době to bylo extra módní plemeno,takže se chovalo na všem, to bych řekla, že dnes již pominulo
Určitě? Nechci polemizovat,ale myslím,že vytrvalostní zkouška není podmínka chovnosti.
u vyberoveho chovu ano - maji nekolik urovni zarazeni do chovu
AD zkouska sla dlouho slozit jen pod boxer klubem, prave kvuli chovu si ji drzeli, ted uz je zarazena zpet pod IGP zkusebak
Uživatel s deaktivovaným účtem

"Určitě? Nechci polemizovat,ale myslím,že vytrvalostní zkouška není podmínka chovnosti."
z chovatelského řádu boxerklubu čr :
BONITACE
1. Bonitace se mohou zúčastnit jedinci, kteří jsou zařazeni do chovu, na speciální nebo klubové výstavě ve třídě dospělých získali ocenění "výborný", mají složenou zkoušku z výkonu (ZV, ZVV, IPO, VPG /SchH/, úspěšně absolvovali vytrvalostní zkoušku pořádanou Boxerklubem ČR, a spondylóza je vyhodnocena maximálně stupněm 2. Doklady o splnění podmínek opravňujících k účasti na bonitaci je povinen majitel zaslat pořadateli společně s přihláškou nejpozději do 1 týdne před konáním akce. Součástí dokladů je i veterinární potvrzení o případném úrazu zubů.
Uživatel s deaktivovaným účtem
napsal(a):
"Určitě? Nechci polemizovat,ale myslím,že vytrvalostní zkouška není podmínka chovnosti."
z chovatelského řádu boxerklubu čr :
BONITACE
1. Bonitace se mohou zúčastnit jedinci, kteří jsou zařazeni do chovu, na speciální nebo klubové výstavě ve třídě dospělých získali ocenění "výborný", mají složenou zkoušku z výkonu (ZV, ZVV, IPO, VPG /SchH/, úspěšně absolvovali vytrvalostní zkoušku pořádanou Boxerklubem ČR, a spondylóza je vyhodnocena maximálně stupněm 2. Doklady o splnění podmínek opravňujících k účasti na bonitaci je povinen majitel zaslat pořadateli společně s přihláškou nejpozději do 1 týdne před konáním akce. Součástí dokladů je i veterinární potvrzení o případném úrazu zubů.
Aha,tak to jsem netušila,že VZ je podmínka bonitace. Tak jsem zase moudřejší, a tedy pro plemeno jen dobře. Jen bych tedy chtěla vidět,jak se to provádí v praxi,jestli jsou na to "specialisti" jako handleři,upřímně,já bych boxera neuchovnila,páč 20km by bylo nad moje limity,nikoli psa
Uživatel s deaktivovaným účtem

janaa
napsal(a):
1. Bonitace se mohou zúčastnit jedinci, kteří jsou zařazeni do chovu
A tomuhle tedy nerozumím, já myslela,že bonitace je podmínka chovnosti. Nebo je to do výběrového chovu? Ale to jsme mimo téma,jen mě to zaujalo. To je asi to,co píše Petra
ano, bonitace je pro vyberovy chov
ale i pro bezny chov maji podminku, ze jeden z paru musi mit trioddilovou zkousku
Uživatel s deaktivovaným účtem

janaa
napsal(a):
Aha,tak to jsem netušila,že VZ je podmínka bonitace. Tak jsem zase moudřejší, a tedy pro plemeno jen dobře. Jen bych tedy chtěla vidět,jak se to provádí v praxi,jestli jsou na to "specialisti" jako handleři,upřímně,já bych boxera neuchovnila,páč 20km by bylo nad moje limity,nikoli psa
ona to zase takova divocina neni.
je povolen beh, kolobezka, kolo, lidi se - muzou -stridat, jsou tam povinne prestavky a na konci je prezkouseni psa na poslusnosti
Uživatel s deaktivovaným účtem
napsal(a):
"Zároveň RR budí dostatečný respekt, ale sám konflikty nevyvolává."
musím přiznat, že takového jsem snad za svůj život nepotkala....
a myslím, že už dávno přišel čas na ten atlas, pro zadavatele, a pak hodí výběr
Rhodéský ridgeback, Německý boxer, Labradorský retrívr, Belgický ovčák, Dobrman, Stafordšírský bulteriér
K těm RR - znám jich pár bezproblémových, o kterých bych fakt řekla, že jsou to "páni psi", mají neskutečně silný vztah s páníčkem, k cizím rezervovaní (ale ne agresivní), se psy umí výborně komunikovat a jsou prostě vychovaní a v běžném životě fungují úplně bezvadně. Ale řekla bych, že velkou roli hraje to, že těm majitelům to plemeno prostě sedlo jak "hrnec na pr*el", že to bylo přesně to, co hledali, a k tomu navíc měli takovej ten přirozenej cit pro psy, i přesto tam třeba některá období byla náročnější, ale ve výsledku jsou to skvělí psi. No a pak znám ostatní RR, kteří útočí na psy (někteří i na lidi), na páníčka kašlou a celkově je to dost katastrofa, nejsou moc ovladatelní... Ono u všech psů záleží vždycky i na lidech, ale nevím proč - u toho RR mi to přijde ještě "silnější", že to fakt není pes pro každého...
Zadavateli, zmiňujete i stafbulíka - třeba by i mohl být vhodný, když počítáte s tím, že nemusí vycházet se psy, plus je teda potřeba brát v potaz, že je to teriér, má svojí hlavu. Ale jak píšete, že jste samotář - stafbulík je, co se lidí týče, přesný opak. Ten se vám bude, především jako štěně, na každého vytlemený a uvrtěný vrhat, bude vyloženě vyhledávat kontakt s lidmi, prostě ty lidi nesmírně miluje. A pokud vy jste z podstaty samotář, tak nevím nevím, jestli by tohle úplně vyhovovalo. Jestli by vám víc nesedělo nějaké plemeno k cizím lidem rezervovanější...
Uživatel s deaktivovaným účtem

Dobrman - tristní zdraví
belgický ovčák - která varieta? jsou mezi nimi rozdíly
Maurine
napsal(a):
Rhodéský ridgeback, Německý boxer, Labradorský retrívr, Belgický ovčák, Dobrman, Stafordšírský bulteriér
A můžete ještě napsat, co od toho psa očekáváte? Co mu nabízíte vy? Co je pro vás prioritní?
Ono to, že se psem půjdete denně na 2 hodiny ven, a občas ho budete brát ke kolu - to je takové dost obecné info. Zkuste se rozepsat trochu podrobněji . Jestli je v plánu třeba cvičák, nějaký sport?
Uživatel s deaktivovaným účtem

u maliňáka bych počítala s tím, že bude potřebovat práci a to v míře nemalé
procházky to asi nespasí
temperamentní, citliví, chyby člověka neodpouštějící (ve srovnání s NO)
ne jednoduché plemeno
toť můj pohled zvenku
pohled zevnitř možná napíše "inspektor pišišvor" jako chovatelka
Maurine
napsal(a):
Rhodéský ridgeback, Německý boxer, Labradorský retrívr, Belgický ovčák, Dobrman, Stafordšírský bulteriér
Chápu, že pes se potřebuje majiteli i líbit, prostě si sama od sebe nepořídím plemeno, které se mi vzhledově nelíbí... Ale uvažoval jste o těch plemenech i víc do hloubky? Rozeberte si to na to, co se vám líbí a pak to ještě selektujte podle povahy - a negativních vlastností obzvlášť. Nekoukala bych na to dobrý, toho se na každým psu dá najít hafo, ale zjistěte si o každém z vašich favoritů to nejhorší.
U toho, u čeho si řeknete - ok, může být, nebude mi vadit a zvládnu to (respektive ne, že věřím, že to tak zlý nebude, ale představit si, že to bude nejhorší jaké může a že to omezení, které to s sebou přinese, jste ochoten podstoupit) Dám příklad - přivezete si dobrmana a ten třeba už ve dvou letech půjde zdravotně do háje, bude to drahé a vyhlídky blbé.
Přivezete si malinu, která třeba bude labilnější nebo vrahoun ostatních psů nebo lidí - zvládnete se v takové situaci chytit za nos a zajistit, aby neohrožovala okolí?
Budete mít bulla, který bude takový rapl na vše živé, že nebude možné ho nikde úplně pustit ze šňůry, možná na frekventovanějších místehc budete chodit s košem - byla by to situace, která by pro vás byla přijatelná?
Atheira
napsal(a):
Chápu, že pes se potřebuje majiteli i líbit, prostě si sama od sebe nepořídím plemeno, které se mi vzhledově nelíbí... Ale uvažoval jste o těch plemenech i víc do hloubky? Rozeberte si to na to, co se vám líbí a pak to ještě selektujte podle povahy - a negativních vlastností obzvlášť. Nekoukala bych na to dobrý, toho se na každým psu dá najít hafo, ale zjistěte si o každém z vašich favoritů to nejhorší.
U toho, u čeho si řeknete - ok, může být, nebude mi vadit a zvládnu to (respektive ne, že věřím, že to tak zlý nebude, ale představit si, že to bude nejhorší jaké může a že to omezení, které to s sebou přinese, jste ochoten podstoupit) Dám příklad - přivezete si dobrmana a ten třeba už ve dvou letech půjde zdravotně do háje, bude to drahé a vyhlídky blbé.
Přivezete si malinu, která třeba bude labilnější nebo vrahoun ostatních psů nebo lidí - zvládnete se v takové situaci chytit za nos a zajistit, aby neohrožovala okolí?
Budete mít bulla, který bude takový rapl na vše živé, že nebude možné ho nikde úplně pustit ze šňůry, možná na frekventovanějších místehc budete chodit s košem - byla by to situace, která by pro vás byla přijatelná?
Rhodéský ridgeback, Německý boxer, Labradorský retrívr
rapotacka11
napsal(a):
To mi bylo jasný hned.
Je vidět, že to máte vymyšlený, načtený.
(věk ... asi tak += 20 ?)
Četl jste věci od Ivo Eichlera, Jamese Herriota
nebo např. Rozumíme psům?
- kniha od: Eberhard Trumler?
Zkuste to, neublíží.
Tak já třeba malinu v bytě mám a dokonce chodím i do práce A je mi pod 30
Ale pravda je, že to není pes pro začátečníka a kromě vycházek v pracovní dny chodíme na cvičák, obrany, stopy, dog puller, kolo, brusle apod. a je doma s fenou, nenudí se. Furt mu vymýšlím nové povely a hry, aby se zaměstnal jak psychicky tak i unavil fyzicky. Což píšu spíš pro zadavatele, aby si to dokázal představit aspoň z části. Ale víc určitě napíše Pišišvor.
Navíc jsou to jak já říkám ''příserky'' (ano bez ''š''). Takže pokud chce zadavatel psa, kterýho nebude mít neustále za zadkem nebo na sobě, protože má rád i svůj klid, tak v tom malina taky není nejvhodnější
Maurine
napsal(a):
Rhodéský ridgeback, Německý boxer, Labradorský retrívr
To bylo jen náhodně vybraný, co mě zrovna konkrétně napadlo.
Mně se z toho, co už bylo napsáno jeví jako možnost s nejmenší pravděpodobností šlápnutí vedle ten labrador, ale co já vím, nemám křišťálovou kouli, to nikdo z nás.
Jak psala Marcela, rozepište se víc o tom, co psovi máte v plánu nabídnout a jak s ním fungovat. Čím konkrétnější a podrobnější, tím lepší. Pak se bude i líp odhadovat všem tady.
Atheira
napsal(a):
To bylo jen náhodně vybraný, co mě zrovna konkrétně napadlo.
Mně se z toho, co už bylo napsáno jeví jako možnost s nejmenší pravděpodobností šlápnutí vedle ten labrador, ale co já vím, nemám křišťálovou kouli, to nikdo z nás.
Jak psala Marcela, rozepište se víc o tom, co psovi máte v plánu nabídnout a jak s ním fungovat. Čím konkrétnější a podrobnější, tím lepší. Pak se bude i líp odhadovat všem tady.
Přes týden mu můžu nabídnout 6 hodin svého času každý den. Z toho 3 hodiny času venku. Mám kolo, takže můžeme jezdit spolu. Asi 5km od mého baráku je vesnice, kde mám rodinu. Je tam dům se zahradou. Můžu mu nabídnout procházky do lesa. V létě se můžeme jít koupat do řeky, kde většinou nikdo nebývá.
Přes víkend můžeme vypadnout třeba na půl dne někam na výlet.
Maurine
napsal(a):
Přes týden mu můžu nabídnout 6 hodin svého času každý den. Z toho 3 hodiny času venku. Mám kolo, takže můžeme jezdit spolu. Asi 5km od mého baráku je vesnice, kde mám rodinu. Je tam dům se zahradou. Můžu mu nabídnout procházky do lesa. V létě se můžeme jít koupat do řeky, kde většinou nikdo nebývá.
Přes víkend můžeme vypadnout třeba na půl dne někam na výlet.
Chtěl bych s ním dělat stopování, házeli bychom si třeba s talířem..
Maurine
napsal(a):
Pes je záležitost na 12, 15 let. Vím, že na vzhledu zase tak nezáleží, ale taky hraje svou roli. To je můj názor. Nedovedu si vedle sebe představit prostě malého psíka typu bišonek, buldoček.. chtěl bych s ním jezdit třeba i na kole..
A co ti boxeři? Četl jsem, že jsou vhodní i pro začátečníky.
Co vím, jsou příliš nemocní...
Maurine
napsal(a):
Rapi, klídek. Napiš sem, až nebudeš mít rejpavou náladu.
Ale v tom příspěvku máte i rady na dobrou četbu!
Prostě každý jsme nějaký a vy nás tu neznáte...zatím! Takže se Vám některé příspěvky mohou jevit třeba jako drsné...ale koukněte na to fakt znovu. Mám pocit, že se tu každý snaží radit co nejlépe to lze.
Maurine
napsal(a):
Rhodéský ridgeback, Německý boxer, Labradorský retrívr
Ten RR mi pro začátečníka přijde jako riziko. Známí měli dvě feny po sobě, milovali je, ale přiznávali, že to plemeno není těžké zkazit, povaha je komplikovaná.
Boxera bych nechtěla kvůli mizernýmu zdraví a krátkýmu čumáku.
Labík by možná byl u vás spokojen a vy s ním.
Možná jste některých vhodných plemen ještě nedopátral. Co třeba krátkosrstá kolie? Dost velkej pes na to, aby ho nepřekousl první agresor, neměla by mít sklony k lovení ani k přehnané agresivitě. Bezúdržbová srst...
Takový obyčejný, trošku aktivnější život se psem. Žádná velká práce na cvičáku, drilování poslušnosti, žádné velké sportování na vrcholové úrovni.
To kolo si představujete na denní bázi, nebo spíše sem tam 5km na kole k rodičům? Je rozdíl vášnivý cyklista jezdící 20+km každý den a člověk, co si jednou týdne projede do 10km na kole.
Jinak bych to viděla na toho labradorského retrievra (ale jen po rodičích s testy na nohy, aby to s vámi zvládl), boxer, krátkosrstá kolie možná taky, dlouhosrstá kolie. Znám i lidi, kteří mají v podobném režimu BŠO a jsou spokojení.
Vyhnula bych se všem vyloženě pracovním plemenům, která potřebují drill (malina a spol), a která hodně potřebují pracovat s hlavou (borderky a spol).
Ta dlouhosrstá kolie by se vám nelibila? Nevím, jak tedy s kolem, ale někteří s nimi jezdí na koni, takže by to možná šlo. Jsou úžasní, k cizím lidem mají odstup a nepohrnou se k nim. Ale jsou věrní, mazliví, mají rády kontakt.
Podle toho jak náročný jste sportovec, tak si dávejte pozor na zdraví rodičů a berte štěně po vyšetřených rodičích. Zjistěte si, které nemoci vámi vybrané plemeno trpí a pak hledejte štěně po testovaných rodičích s dobrými výsledky. :)
Lily2
napsal(a):
Takový obyčejný, trošku aktivnější život se psem. Žádná velká práce na cvičáku, drilování poslušnosti, žádné velké sportování na vrcholové úrovni.
To kolo si představujete na denní bázi, nebo spíše sem tam 5km na kole k rodičům? Je rozdíl vášnivý cyklista jezdící 20+km každý den a člověk, co si jednou týdne projede do 10km na kole.
Jinak bych to viděla na toho labradorského retrievra (ale jen po rodičích s testy na nohy, aby to s vámi zvládl), boxer, krátkosrstá kolie možná taky, dlouhosrstá kolie. Znám i lidi, kteří mají v podobném režimu BŠO a jsou spokojení.
Vyhnula bych se všem vyloženě pracovním plemenům, která potřebují drill (malina a spol), a která hodně potřebují pracovat s hlavou (borderky a spol).
Ta dlouhosrstá kolie by se vám nelibila? Nevím, jak tedy s kolem, ale někteří s nimi jezdí na koni, takže by to možná šlo. Jsou úžasní, k cizím lidem mají odstup a nepohrnou se k nim. Ale jsou věrní, mazliví, mají rády kontakt.
Podle toho jak náročný jste sportovec, tak si dávejte pozor na zdraví rodičů a berte štěně po vyšetřených rodičích. Zjistěte si, které nemoci vámi vybrané plemeno trpí a pak hledejte štěně po testovaných rodičích s dobrými výsledky. :)
Ten obyčejný, trošku aktivnější život se psem myslíte toho RR?
Jinak na kole bych 5km jezdil každý den. Na vesnici v baráku bych si ho pak nechal a šli bychom do lesa, na pole, nebo k řece.
Maurine
napsal(a):
Ten obyčejný, trošku aktivnější život se psem myslíte toho RR?
Jinak na kole bych 5km jezdil každý den. Na vesnici v baráku bych si ho pak nechal a šli bychom do lesa, na pole, nebo k řece.
Tam bych viděla právě asi spíš toho labradora, boxera (co znám tak jsou to energičtí psi, ale zase ne nějací démoni), kraťandu, dlouhosrstou kolii. Jsou to psi, co mají rádi pohyb, ale jsou přizpůsobiví. Kraťandy bývají tedy energičtější, co jsem slyšela a znám. Někteří s nimi dělají i agility. :)
Mně tam ten RR úplně nesedí, ale možná je to jen proto, že neznám ty správné psy. :)
Vámi popsaný režim by měl zvládnout skoro každý pes, když vynecháte přes to léto to kolo. :) Ono horký asfalt není pro nikoho ok, tam to pak jde jen hodně brzo ráno nebo pozdě večer.
Jen tak mimochodem. Nezapomeňte pak ke kolu vybrat vhodný postroj. Doporučuji investovat do dražších značek. Já mám oblíbenou značku Nonstop, protože dělají jen postroje a věci vhodné pro pohyb. Takže pokud bude pejskovi postroj sedět, tak se nemusíte být, že by nebyl fyziologický.
Hlavně aby to byl postroj, který vede kolem krku ve tvaru Y, aby měl pes volné lopatky při pohybu.
Na kolo jsou pak speciální nástavce a odpružená vodítka. Správný postroj už od štěňátka, ale na to kolo nejdřív v roce a větší plemena spíše v roce a půl - to je dobré poznamenat, abyste věděl, že první rok a půl je potřeba běhání a kolo vynechat. :)
Uživatel s deaktivovaným účtem

Maurine
napsal(a):
Ten obyčejný, trošku aktivnější život se psem myslíte toho RR?
Jinak na kole bych 5km jezdil každý den. Na vesnici v baráku bych si ho pak nechal a šli bychom do lesa, na pole, nebo k řece.
Jeste k tomu kolu - pes ve vyvinu by nemel behat u kola,
Jinak tu padlo dost tipu - si myslim, ze uz mate z ceho vybirat, co je vasemu srdci nejblizsi.
Hodne stesti pri vyberu
Maurine
napsal(a):
No..
A z toho co už o mě víte..
Kdybych si měl pořídit Labradora, nebo Bílého švýcarského ovčáka, tak který by byl vhodnější?
Popřípadě, jestli má s nimi někdo zkušenosti, budu rád za nějaké tipy.
Na co bych si měl třeba dávat pozor?
Snad sem nakoukne "Sarah" - ta chová Goldeny a nedávno měla vrh 11 štěnd!
Pokud se nějak nebude ozývat, mohu ji upozornit SMSkou.
Maurine
napsal(a):
No..
A z toho co už o mě víte..
Kdybych si měl pořídit Labradora, nebo Bílého švýcarského ovčáka, tak který by byl vhodnější?
Popřípadě, jestli má s nimi někdo zkušenosti, budu rád za nějaké tipy.
Na co bych si měl třeba dávat pozor?
Event. se zde zaregistrujte a pak si můžete vyměňovat i SZ (= soukromé zprávy).
Uživatel s deaktivovaným účtem

Maurine
napsal(a):
No..
A z toho co už o mě víte..
Kdybych si měl pořídit Labradora, nebo Bílého švýcarského ovčáka, tak který by byl vhodnější?
Popřípadě, jestli má s nimi někdo zkušenosti, budu rád za nějaké tipy.
Na co bych si měl třeba dávat pozor?
My ale víme jen to, co jste sem napsal. Ve skutečnosti vás vůbec neznáme. A když položíte otázku tak, jak jste ji položil, není možné jednoznačně odpovědět. Není tu zřejmě nikdo, kdo by měl obě plemena, jsou tu lidi, co měli nebo mají jedno, nebo druhé. Nebo ani jedno z nich, ale mají přehled a znalosti.
A proto poradit, které z těchto plemen je zrovna pro vás vhodnější, dost dobře nelze, to si musíte rozhodnout sám, až si o nich načtete maximum informací, zúčastníte se nějakých akcí těchto plemen, výstav, promluvíte si naživo s majiteli a chovateli, a hlavně obě plemena zažijete naživo.
Uživatel s deaktivovaným účtem

"A z toho co už o mě víte.. Kdybych si měl pořídit Labradora, nebo Bílého švýcarského ovčáka, tak který by byl vhodnější?"
tak z tohoto pohledu (můj názor) o tobě nevíme nic
labrador bývá hodně temperamentní, plemeno lovecké
BŠO bývá hodně citlivý, ovčák
tohle bude o osobních preferencích a to si musíš říct sám
pokud uvažuješ o BŠO, tak lze i o tervuerenovi či groenedaelovi
na tu kolii, krátko či dlouhosrstou ses díval?
Maurine
napsal(a):
No..
A z toho co už o mě víte..
Kdybych si měl pořídit Labradora, nebo Bílého švýcarského ovčáka, tak který by byl vhodnější?
Popřípadě, jestli má s nimi někdo zkušenosti, budu rád za nějaké tipy.
Na co bych si měl třeba dávat pozor?
Já osobně mám radši švýcary. Jsou mi sympatičtější povahou a jednou až budu mít větší byt, tak si ho třeba pořídím. Ale je hodně potřeba si pohlídat zdraví a povahu. Abyste si nevybral bázlivého nebo jinak problematického jedince. Ale to je tak u každého plemene. Co jsem viděla na cvičácích, tak to byli skvělí a akční psi. :)
Nevím odkud jste, ale bude výstava v Olomouci začátkem září. Můžete se zajet podívat a promluvit si s majiteli a chovateli těchto plemen, pomazlit se psy. Když se vám bude nějaká fenka zamlouvat povahově, tak si můžete zeptat, jestli nebudou mít z ní štěňata a předat si kontakty. :) Koukám, že tam jsou jak labradoři, tak retrívři. BŠO chodí myslím v sobotu, ty jsem s námi viděla. U labradorů nevím z hlavy. :)
Možná se vám zalíbí nakonec ještě nějaké jiné plemeno. :) Já se u vás pořád přikláním k té kolii. Zní mi to tak, že byste si mohli rozumět. :)
Uživatel s deaktivovaným účtem
napsal(a):
My ale víme jen to, co jste sem napsal. Ve skutečnosti vás vůbec neznáme. A když položíte otázku tak, jak jste ji položil, není možné jednoznačně odpovědět. Není tu zřejmě nikdo, kdo by měl obě plemena, jsou tu lidi, co měli nebo mají jedno, nebo druhé. Nebo ani jedno z nich, ale mají přehled a znalosti.
A proto poradit, které z těchto plemen je zrovna pro vás vhodnější, dost dobře nelze, to si musíte rozhodnout sám, až si o nich načtete maximum informací, zúčastníte se nějakých akcí těchto plemen, výstav, promluvíte si naživo s majiteli a chovateli, a hlavně obě plemena zažijete naživo.
Chápu.. já ani nečekal, že někdo bude mít obě plemena najednou. Spíš, ať mi poradí někdo s jedním a někdo s druhým. Psíka si stejně budu chtít pořídit až tak za rok. Neplánuju ho hned. Ale je fajn se poptat dopředu.
A ohledně lidí.. moc lidi rád nemám.. když vyloženě nemusím, tak se s nima nevybavuju..
Ale tím nechci říct, že bych se psovi nesnažil zařídit socializaci..
Nevadí mi chodit do města a míjet ostatní psy.. zastavit se.. ale prostě nebudu chodit někde na cvičák, nebo na nějaké psí akce.. Myslíte, že je to velký problém? Že nestačí socializovat každý den 3x ve městě s městskými psy?
Píšete, že bych se měl s majiteli daných plemen pobavit naživo. Proč nestačí elektronicky přes internet? Třeba tady, nebo na FB..
Uživatel s deaktivovaným účtem

že bych se měl s majiteli daných plemen pobavit naživo
nejde o lidi, ale podivat se nazivo na ty psy
Maurine
napsal(a):
Chápu.. já ani nečekal, že někdo bude mít obě plemena najednou. Spíš, ať mi poradí někdo s jedním a někdo s druhým. Psíka si stejně budu chtít pořídit až tak za rok. Neplánuju ho hned. Ale je fajn se poptat dopředu.
A ohledně lidí.. moc lidi rád nemám.. když vyloženě nemusím, tak se s nima nevybavuju..
Ale tím nechci říct, že bych se psovi nesnažil zařídit socializaci..
Nevadí mi chodit do města a míjet ostatní psy.. zastavit se.. ale prostě nebudu chodit někde na cvičák, nebo na nějaké psí akce.. Myslíte, že je to velký problém? Že nestačí socializovat každý den 3x ve městě s městskými psy?
Píšete, že bych se měl s majiteli daných plemen pobavit naživo. Proč nestačí elektronicky přes internet? Třeba tady, nebo na FB..
Na výstavě jste absolutně anonymní. Lidé tam počítají, že se jich budou ostatní ptát. Takže je to situace, kdy se nemusíte cítit nepříjemně. Přes internet si ta plemena 'neosaháte'. Jinak jsem taky introvert a nemám ráda komunikaci, ale vážně je to lepší. :) Když jsem objevila toho mého, tak jsem musela zajet na jednu nezávaznou návštěvu jen tak, aby chovatel viděl, kdo jsem a bez této návštěvy by mi ho neprodal. Jela jsem tři hodiny tam a tři zpátky autem v zimě jen tak. :) Abych si prohlédla prostředí, ve kterém vyrůstají a viděla maminku. Takže jsme pak oba hodnotili, zda jsme pro sebe ti praví. Skončilo to další návštěvou a odvozem toho mého. :)
Jinak taky nemám ráda lidi a na cvičák chodím, na výstavy pro zábavu a socializaci taky. Doporučuji
Mám pro vás takovou nemilou informaci. Člověk se štěnětem je neustále zastavován random lidmi, kteří si chtějí pejska pohladit a prohodit pár slov a ostatní pejskaři jsou poměrně hodně komunikativní. :D Tak se na to připravte. :)
Uživatel s deaktivovaným účtem

"ale prostě nebudu chodit někde na cvičák, nebo na nějaké psí akce.. Myslíte, že je to velký problém? Že nestačí socializovat každý den 3x ve městě s městskými psy?"
cvičák je zejména od slova cvičit
a vycvičit psa, v každém případě do funkční poslušnosti, je nutné bez ohledu na plemeno (a není nutno to činit na cvičáku, když to člověk umí)
"Píšete, že bych se měl s majiteli daných plemen pobavit naživo. Proč nestačí elektronicky přes internet? Třeba tady, nebo na FB.."
za sebe - je to něco jiného (ale netvrdím, že nutného....a asi by ses od každého dozvěděl něco jiného
řeknete si víc, vysvětlíte si víc, i ukážete si víc
vysvětlíte možná nedorozumění
konverzace je bezprostřední
a máš to i s těmi psy
kdybychom se naživo bavili o mém plemeni, tož to by ses divil, co všechno by ses dozvěděl...ale i já o tobě
a jak bys viděl toho psa, takhle face to face naživo
Uživatel s deaktivovaným účtem

Maurine
napsal(a):
Chápu.. já ani nečekal, že někdo bude mít obě plemena najednou. Spíš, ať mi poradí někdo s jedním a někdo s druhým. Psíka si stejně budu chtít pořídit až tak za rok. Neplánuju ho hned. Ale je fajn se poptat dopředu.
A ohledně lidí.. moc lidi rád nemám.. když vyloženě nemusím, tak se s nima nevybavuju..
Ale tím nechci říct, že bych se psovi nesnažil zařídit socializaci..
Nevadí mi chodit do města a míjet ostatní psy.. zastavit se.. ale prostě nebudu chodit někde na cvičák, nebo na nějaké psí akce.. Myslíte, že je to velký problém? Že nestačí socializovat každý den 3x ve městě s městskými psy?
Píšete, že bych se měl s majiteli daných plemen pobavit naživo. Proč nestačí elektronicky přes internet? Třeba tady, nebo na FB..
Naživo je to vždycky lepší. A je nutné hlavně naživo vidět ty psy. Vždyť vy je vůbec neznáte. Viděl jste ta plemena vůbec někdy živě? Nebo to jako vyberete psa jako televizi na e-shopu?
Uživatel s deaktivovaným účtem

Maurine
napsal(a):
Chápu.. já ani nečekal, že někdo bude mít obě plemena najednou. Spíš, ať mi poradí někdo s jedním a někdo s druhým. Psíka si stejně budu chtít pořídit až tak za rok. Neplánuju ho hned. Ale je fajn se poptat dopředu.
A ohledně lidí.. moc lidi rád nemám.. když vyloženě nemusím, tak se s nima nevybavuju..
Ale tím nechci říct, že bych se psovi nesnažil zařídit socializaci..
Nevadí mi chodit do města a míjet ostatní psy.. zastavit se.. ale prostě nebudu chodit někde na cvičák, nebo na nějaké psí akce.. Myslíte, že je to velký problém? Že nestačí socializovat každý den 3x ve městě s městskými psy?
Píšete, že bych se měl s majiteli daných plemen pobavit naživo. Proč nestačí elektronicky přes internet? Třeba tady, nebo na FB..
Protože elektronicky nepoznáte ty psy. A až si jednou budete kupovat štěně, bez osobní (opakované) komunikace to nepůjde.
Ad labík, pokud jste psovi ochotný věnovat opravdu hodně času a jste aktivní,tak samozřejmě takový režim zvládne. Je potřeba počítat s tím,že labíci během prvního roku potřebují opravdu zaměstnat, hlavně hlavu - dokud nebude pes dospělý,na kolo zapomeňte,ale to platí u všech větších plemen. Po roce je ideální udělat rentgeny,i když nebudete chtít uchovňovat,abyste věděli,jak na tom pes je. Do tří let bývají labíci velmi temperamentní, potřebují hodně pohybu, zaměstnat hlavu i tělo. Je potřeba nezapomínat na to, že je to lovecké plemeno. Je potřeba vychovat,vycvičit, ošéfovat,aby pes nezdrhal za každým člověkem a psem, jsou přátelští a duše otevřené. Co je super je fakt, že největší vášní je aport, přes ten jde krásně udělat poslušnost, a stejně tak jde zaměstnat to tělo i hlavu (není to jen o lítání za míčkem,ale i hledání, ovladatelnost u aportu atd). Určitě nejsou vhodní na dogfresbee, ale stopování,ať už sportovní nebo lovecké, zvládají levou zadní. Samozřejmě lovečinu, nebo working testy,to je obdoba té lovečiny,ale bez zvěře. Pokud se pro labíka rozhodnete, tak pečlivě vybírejte chovku, DKK, DLK dělá dnes každý (bacha na ty lokty, někdo chová i na jedničkách a dvojkách,což u kyčlí nevadí, u loktů už jo), alespoň jeden z rodičů musí být geneticky čistý na PRA, EIC, HNPK - to je základ, těch testů je víc
Uživatel s deaktivovaným účtem

S ovčákem se pracuje jinak než s retrívrem, tam bude záležet, co Vám víc sedí, jak komunikujete Vy a jak zvládnete číst komunikaci směrem od psa k Vám.
Jestli jsem to dobře pochopila, bude to Váš první pes? Tak to nepřepalte a nepořizujte si temperamentnější (a složitější, nebo méně spolupracující) plemeno než zvládnete (a vždycky je dobré mít nějakou rezervu). Počítejte s tím, že velmi pravděpodobně budete potřebovat s výchovou nebo výcvikem pomoct někým zvenčí (viz např. ten cvičák). Jedna věc je přečíst si knížky a nakoukat videa, druhá věc je vychovat z nezbedného štěňátka spolehlivého parťáka. Každý pes je originál, každý člověk je originál, a každý tým (člověk a jeho pes) je originál a vyžaduje individuální přístup. A právě tato “adaptabilita” pro začátečníka, který má “načteno”, ale nikdy psa neměl, může být velkou výzvou…
Uživatel s deaktivovaným účtem

" Každý pes je originál, každý člověk je originál, a každý tým (člověk a jeho pes) je originál a vyžaduje individuální přístup."
ani ne......
janaa
napsal(a):
Ad labík, pokud jste psovi ochotný věnovat opravdu hodně času a jste aktivní,tak samozřejmě takový režim zvládne. Je potřeba počítat s tím,že labíci během prvního roku potřebují opravdu zaměstnat, hlavně hlavu - dokud nebude pes dospělý,na kolo zapomeňte,ale to platí u všech větších plemen. Po roce je ideální udělat rentgeny,i když nebudete chtít uchovňovat,abyste věděli,jak na tom pes je. Do tří let bývají labíci velmi temperamentní, potřebují hodně pohybu, zaměstnat hlavu i tělo. Je potřeba nezapomínat na to, že je to lovecké plemeno. Je potřeba vychovat,vycvičit, ošéfovat,aby pes nezdrhal za každým člověkem a psem, jsou přátelští a duše otevřené. Co je super je fakt, že největší vášní je aport, přes ten jde krásně udělat poslušnost, a stejně tak jde zaměstnat to tělo i hlavu (není to jen o lítání za míčkem,ale i hledání, ovladatelnost u aportu atd). Určitě nejsou vhodní na dogfresbee, ale stopování,ať už sportovní nebo lovecké, zvládají levou zadní. Samozřejmě lovečinu, nebo working testy,to je obdoba té lovečiny,ale bez zvěře. Pokud se pro labíka rozhodnete, tak pečlivě vybírejte chovku, DKK, DLK dělá dnes každý (bacha na ty lokty, někdo chová i na jedničkách a dvojkách,což u kyčlí nevadí, u loktů už jo), alespoň jeden z rodičů musí být geneticky čistý na PRA, EIC, HNPK - to je základ, těch testů je víc
Jo, říkala jsem si, že buď "Sarah" nebo Vy, Jani, k těm labrošům asi napíšete nejvíc!
rapotacka11
napsal(a):
Strašně neboli hodně
mi fena línala.
(ale byla to asi moje chyba)
Česala-kartáčovala jsem ... s NO se to nedalo rovnat.
Myslíte labradora? Nezkušený člověk by řekl, že čím delší srst, tím víc líná.. ony krátké chlupy se asi hodně budou všude zapichovat, co? Ale to by mi zase tolik nevadilo..
Nepročítala jsem celou diskuzi, nicméně si myslím, že jste dobrý adept na psa, protože přemýšlíte, zda mu můžete nabídnout určité podmínky. Pokud si něco načtete, mrknete na výstavu či nějakou výcvikovou akci v okolí, uděláte si představu :)
Za mě nevím, zda padl návrh na krátkosrstou kolii, ale pro mě skoro dokonalý prototyp psa i pro začátečníka (ačkoli známý má pejska, který není žádný ořezávátko a dělá klasickou kynologii dle mezinárodního řádu - pes má geniální nos). Samozřejmostí je, že mu toho hodně dáte minimálně v prvním roce života.
Co se týká chlupů, tak se teda zapichují a během mého soužití ve studentském bytě s labradorkou musím říct, že se taky zapichovaly :D Ale možná náhoda, nevím. Sama mám belgičandu groenku, předtím borderu, dlouhosrsté jsou pro mě přijatelnější - jednak se mi víc líbí a druhak se ty chlupy nezapichují. Jen jsou všude :))
Ačkoliv proti krátkým chlupům mamky kříženky stafordky byly jak od labrošky, tak od kraťáka chlupy pořád přežitelné.
Ať se výběr povede! :)
Ačkoliv proti krátkým chlupům mamky kříženky stafordky byly jak od labrošky, tak od kraťáka chlupy pořád přežitelné.
Ať se výběr povede! :)
Zatím nejotravnější srst měl kámoščin bígl. Z některých dek to nedostala ani 10 let po jeho smrti, asi by to musela vzít pinzetou chlup po chlupu a ty deky se tím stávaly i docela nepříjemnými.
Z křížence NO bylo zas neskutečné množství chlupů, ale nebyly aspoň nepříjemné.
Skvělou srst měl můj prostřední pes, odhadem kříženec drsnosrtého jezevčíka. Jeho srst byla poměrně jemná, velmi málo línal. Zajímalo by mě, jestli takovou srst má nějaké plemeno nebo to byl prostě unikát. Proto jsem si vzala z dočasky štěně s fousatou tlamičkou, protože jsem doufala, že to bude ta stejná srst. Mám psa se srstí NO, akorát s fousatou tlamou. Má neuvěřitelné kvanta jemné srsti, která je všude po baráku a ještě lítá jako chmíří, zamést to nejde, jedině vysát .
Trickyvoo
napsal(a):
Ačkoliv proti krátkým chlupům mamky kříženky stafordky byly jak od labrošky, tak od kraťáka chlupy pořád přežitelné.
Ať se výběr povede! :)
Zatím nejotravnější srst měl kámoščin bígl. Z některých dek to nedostala ani 10 let po jeho smrti, asi by to musela vzít pinzetou chlup po chlupu a ty deky se tím stávaly i docela nepříjemnými.
Z křížence NO bylo zas neskutečné množství chlupů, ale nebyly aspoň nepříjemné.
Skvělou srst měl můj prostřední pes, odhadem kříženec drsnosrtého jezevčíka. Jeho srst byla poměrně jemná, velmi málo línal. Zajímalo by mě, jestli takovou srst má nějaké plemeno nebo to byl prostě unikát. Proto jsem si vzala z dočasky štěně s fousatou tlamičkou, protože jsem doufala, že to bude ta stejná srst. Mám psa se srstí NO, akorát s fousatou tlamou. Má neuvěřitelné kvanta jemné srsti, která je všude po baráku a ještě lítá jako chmíří, zamést to nejde, jedině vysát .
Dámy (a pánové), stejně mám pocit, že největší chuchvalce srsti, ba přímo závoje, jsou z MCO. A specielně z té mojí!
Plus k tomu ta její nechuť ke kartáčování...
Maurine
napsal(a):
Ještě by mě zajímalo, jestli tu má někdo zkušenosti s "Kontinentálním buldokem", nebo "Australským ovčákem".. popř. jaký na ně máte názor..
Osobní přímo ne, kontinetálního buldoka bych asi od ostatních nepoznala, tak nevím.
Australského ovčáka má v mém okolí mladý pár s malým dítětem. Loni na podzim jsem viděla, že ho venčí paní i s kočárkem. Už několik měsiců v tu dobu potkávám toho pána, kterým s tím australským ovčákem běhá 10 km. Když je potkávám na konci procházky, tak ten australský ovčák nevypadá ani trochu unaveně. Nemůžu samozřejmě soudit, jestli je to je všechno, co s ním dělají, o tom plemeni je ale tak nějak známo, že jen běhání, procházky ho neunaví. Je to chytrý a hodně energický pes, ale někdo, kdo ho má, by určitě řekl víc. Mně se ten pes líbí, jen mi je jasné, že se člověk musí asi dost snažit, aby byl ten pes utahaný. Nakolik snáší samotu nemám tucha.
rapotacka11
napsal(a):
Nakolik snáší samotu nemám tucha.
Má ji rád.
Nikdo jí nemá rád. Spíš jak moc jí nemá rád. Jestli tu obvyklou pracovní dobu utahaný pes snese dobře. Kolega měl československého ovčáka, který běhěm doby, kdy byl těch 8 hodin v práci, vyl. Kolega chodil na ranní a odpolední, nakonec nějaký soused psa otrávil.
Maurine
napsal(a):
Ještě by mě zajímalo, jestli tu má někdo zkušenosti s "Kontinentálním buldokem", nebo "Australským ovčákem".. popř. jaký na ně máte názor..
Autraláci jsou v mnohém podobní borderkám, trochu "navíc" mají standardem dáno v povaze, že jsou méně vítací cizí lidi - tedy mají být zdrženlivý. Znám spoustu výjimek a také některé mírně přestřelené do té zdrženlivosti. Ale také mnoho standardních ausíků. Borderky možná mívají více nežádoucího chování než ausíci, ale to je dost subjektivní.
Je to taková velká veselá koule chlupů, která je velmi chytrá, velmi rychlá, hopsání by podle mě mělo být taky plemenným znakem.
Je to další z ovčáků, takže potřebuje významně unavit nožičky i hlavu. Ovšem všeho s mírou - je snadno je přetavit a v tu chvíli z něj může být docela nepříjemný, věčně řešící pes všeho. Základ by měl být naučit psa odpočívat a následně psovi dát odpovídající vyžití. Jsou dost přizpůsobiví.
Uživatel s deaktivovaným účtem

na základě toho, co zde Maurine napsal, bych australáka škrtla
aktivní plemeno vyžadující aktivního majitele
ne až tak jednoduché na výchovu/výcvik, jak by se možná mohlo zdát
Autraláka ani kontinentálního buldoka nedoporučuju. Kamarádka chová kontinentální buldoky a nepřijde mi to jako úplně pes pro začátečníky a nemají moc rádi další psi. Nemám dobrou zkušenost už se štěnětem. Celkově mi ta povaha nesedí a to jinak mám různá bull plemena, buldočky a spol fakt ráda. Určitě doporučuji ho vidět na živo, pokud o něj budete mít zájem.
Australáka bych spíše nedoporučovala. Na to nemáte tak aktivní život, abyste využil potenciál toho plemene a pes se u vás nenudil.
Ale pokud uvažujete nad australákem, tak proč ne tu dlouhosrtou kolii? Prodávají se i tricolory. Povahově a energií k vám mnohem vhodnější. Nebo i ta kraťanda, kterou vám tu doporučovalo x lidí nezávisle na sobě. :)
Uživatel s deaktivovaným účtem

Pripnem sa k reakciám na srsť - za mňa a po skúsenostiach najhoršie do bytu boli krátke chlpy z dalmatínca - zapichnuté všade a ešte x rokov po smrti dalmatínky sme ich vyťahovali z kresiel "Najlepšie" sa zbavovalo srsti z labradorky - chlpov síce kvantum, ale dali sa mokrou rukou dobre posťahovať z kobercov aj z gauča - plus vyčesávanie bolo samozrejmosťou. A teraz mi tak napadlo aj labrador je fajn plemeno keď sa mu človek venuje - vydrží doma v pohode ale je pravda, že sme s ňou cvičili (iba tak pre nás - no zvládala aj agility pre radosť) a denne bola vonku minimálne 3- 4 hodiny. Ráno pred robotou a školou tak pol hodinky a potom po návrate dlhé prechádzky ak okolo vody tak vždy s kúpaním - to ju nezaujímalo, že je zima
Já se taky přimlouvám za kraťandu.
Je to úžasný, milý, veselý pejsek, co s váma bude dělat úplně cokoli si vymyslíte.
Není úplně malý, moji kluci mají oba 30 kg, což už není žádný vořezávátko, a lidi, co plemeno neznají, si je často pletou jako "něco s dobrmanem" a strašně často v nich lidi vidí i bulteriéra, což nechápu, ale on mírně zkosený tvar toho čumáku ten pocit v lidech možná trošku vzdáleně vzbuzuje.
"Dělají se" ve třech barevných provedeních 😊, pejskové můžou být hnědí s bílými odznaky, tricolor a nebo blue merle.
Hodně lidí říká, že jsou dost odměření, zvlášť k cizím, povahou dost do chrta, "svého člověka" si vybírají, ale zrovna jeden z mých psů je povahou netypický, miluje všechny a všechno, je to takové sluníčko a vrtichvost, co by mi byl schopen za piškot odejít i s úplně cizím člověkem, vlézt do zájezdového autobusu a odjet.
Druhý pes už takový není. Ten oddaně miluje jen "svoje lidi" , k cizím je velmi přezíravý a odměřený, a málokdo je hoden jeho pozornosti, a od cizího nevezme ani šunku.
Nelly9604

XXX.XXX.255.1
A nechcete zkusit Basenji? Jsou vázány na jednoho pana, nevadí jim samota. Neumí štěkat (do bytu ideální). Je to střední plemeno.. žádná malá civava. Přeci jen ovčáka nebo jiné velké plemeno do garsonky, kde bydlíte sám. Nevím no, hodně by ničilip
Lily2
napsal(a):
Autraláka ani kontinentálního buldoka nedoporučuju. Kamarádka chová kontinentální buldoky a nepřijde mi to jako úplně pes pro začátečníky a nemají moc rádi další psi. Nemám dobrou zkušenost už se štěnětem. Celkově mi ta povaha nesedí a to jinak mám různá bull plemena, buldočky a spol fakt ráda. Určitě doporučuji ho vidět na živo, pokud o něj budete mít zájem.
Australáka bych spíše nedoporučovala. Na to nemáte tak aktivní život, abyste využil potenciál toho plemene a pes se u vás nenudil.
Ale pokud uvažujete nad australákem, tak proč ne tu dlouhosrtou kolii? Prodávají se i tricolory. Povahově a energií k vám mnohem vhodnější. Nebo i ta kraťanda, kterou vám tu doporučovalo x lidí nezávisle na sobě. :)
Kólie je další z mých snů (zřejmě ale nesplnitelných)...
Uživatel s deaktivovaným účtem

Nelly9604
napsal(a):
A nechcete zkusit Basenji? Jsou vázány na jednoho pana, nevadí jim samota. Neumí štěkat (do bytu ideální). Je to střední plemeno.. žádná malá civava. Přeci jen ovčáka nebo jiné velké plemeno do garsonky, kde bydlíte sám. Nevím no, hodně by ničilip
Basenji je hodně specifický pes.
Kde jste vzala informaci, že velký pes by hodně ničil?
Já chtěla malého, protože, když leží, tak zabírá méně místa a lépe se mi vejde na gauč, taky ho zvládnu unést do schodů, když se rozbije výtah, nebo se něco stane. Nemusí být tak velký pelech...
Ale že bych si neměla pořizovat do malého bytu velkého psa kvůli ničení jsem neslyšela. Jako jasně, čím větší pes, tak tím větší potenciál k tomu, že když začne něco ničit, tak jsou následky větší. Ale to pak nezáleží na velikosti bytu. :D
Nelly9604
napsal(a):
A nechcete zkusit Basenji? Jsou vázány na jednoho pana, nevadí jim samota. Neumí štěkat (do bytu ideální). Je to střední plemeno.. žádná malá civava. Přeci jen ovčáka nebo jiné velké plemeno do garsonky, kde bydlíte sám. Nevím no, hodně by ničilip
No ne, basenji neštěká, jen umí znít jak divná kuna nebo výt.
https://www.youtube.com/watch?v=b0vyqjUCJ6s
Uživatel s deaktivovaným účtem

Když se to stočilo ke štěkání, ještě nepadl entlebuch a beardedka (ale ta se asi nebude líbit vzhledem).
A v anketě o nejdebilnější chlupy hlasuju jednoznačně pro dalmatina.
Uživatel s deaktivovaným účtem

v anketě o nejdebilnější chlupy
vyhraje ten, kdo si poridi susicku na pradlo
tak nemusi resit typ chlupu na psovi
Uživatel s deaktivovaným účtem

Uživatel s deaktivovaným účtem
napsal(a):
v anketě o nejdebilnější chlupy
vyhraje ten, kdo si poridi susicku na pradlo
tak nemusi resit typ chlupu na psovi
Vy jste očividně nikdy neměla dalmatina v autě! 😂
Uživatel s deaktivovaným účtem

Uživatel s deaktivovaným účtem
napsal(a):
Vy jste očividně nikdy neměla dalmatina v autě! 😂
ne, ale mam tam CC - a mam kozene sedacky
Uživatel s deaktivovaným účtem

Uživatel s deaktivovaným účtem

v anketě o nejdebilnější chlupy
jednoznačně vyhrává mopslí smečka a ještě navíc čítající obě zbarvení - takže si nemůžete vzít ani světlý, ani tmavý oblečení... děkuji bohu alespoň za vynález robotickýho vysavače
Uživatel s deaktivovaným účtem

Uživatel s deaktivovaným účtem
napsal(a):
v anketě o nejdebilnější chlupy
jednoznačně vyhrává mopslí smečka a ještě navíc čítající obě zbarvení - takže si nemůžete vzít ani světlý, ani tmavý oblečení... děkuji bohu alespoň za vynález robotickýho vysavače
.....ja se naučila oblékat v barvě svých koček, převládá šedá....nemohu vynachválit sušičku, to mohu I jiné barvy.....hůř na tom byla sousedka, na jejíž černé kalhoty do práce se uvelebila kočka trojbarevná.....
Uživatel s deaktivovaným účtem
napsal(a):
.....ja se naučila oblékat v barvě svých koček, převládá šedá....nemohu vynachválit sušičku, to mohu I jiné barvy.....hůř na tom byla sousedka, na jejíž černé kalhoty do práce se uvelebila kočka trojbarevná.....
Tyhle taktické manévry jsem zvolila taky. Mám dvě kočky původně z ulice, které jsou tmavé, tak jsem si k tomu pořídila černého psa a můžu si volit libovolné černé oblečení! Nábytek a spol jsem zvolila opět tmavý ať to není tak vidět. Sušičku zatím nemám, takže buď to vysaju, vyperu, ojedu kartáčem, či vypráším, nebo dělám, že to tam není.
Uživatel s deaktivovaným účtem

Lily2
napsal(a):
Tyhle taktické manévry jsem zvolila taky. Mám dvě kočky původně z ulice, které jsou tmavé, tak jsem si k tomu pořídila černého psa a můžu si volit libovolné černé oblečení! Nábytek a spol jsem zvolila opět tmavý ať to není tak vidět. Sušičku zatím nemám, takže buď to vysaju, vyperu, ojedu kartáčem, či vypráším, nebo dělám, že to tam není.
...sušičku vřele doporučuji....lituji, že jsem si ji nepořidila dřív....u mně stačí vysavač, chlupy dlouhé, stačí sfouknout nebo vysát....
Uživatel s deaktivovaným účtem

Sušičku máme, ale rozhodně neodstraní 100% mopslích jehličko-chlupů.
Jo sušička a robotický vysavač, nejlepší pomocníci .
Jinak dokud jsem měla jen psa, tak pohodička - tmavej pes, a drtivá většina mého šatníku černá... No jo, ale pak jsem si pořídila bílou fenu . Tím, že mám tak nějak všechno tmavé, tak bych ani neřekla, že ze psa nějak padají chlupy - ale na chodbách a v koupelně máme bílou dlažbu, takže ta mi dokazuje, že opravdu padají .
No a co se týče rozdílu mezi krátkými a dlouhými chlupy - vím, že ty krátké jdou dostat hůř, že se zapíchávají, oproti dlouhým, které jdou většinou sebrat vlhkou rukou, hadrem... A že většina lidí asi řekne, že na údržbu doma jsou lepší ty delší, no tak já se poslední dobou pořád přesvědčuji, že pro mě jsou lepší ty krátký (oba psi jsou hladkosrsťáci, fena SBT, pes xAST, každý z nich má trochu jinou srst)... Doma máme dlažbu a vinyl, z toho to v pohodě vezme vysavač, gauč máme kožený, přes něj deky - takové chlupaté a do těch se chlupy nezapíchávají, ty co na dekách jsou v pohodě vezme sušička. Z oblečení to taky vezme sušička. Když už se obléknu, že někam jedu, tak můžu v pohodě psy ještě pohladit, i tu bílou fenu když jsem v černém, a jsem stále čistá. No a v rodině máme xGR a x čuvače - a i když se tam jen mihnu, psi proběhnou kolem mě, snad se mě ani nemusí dotknout, tak ty chlupy na sobě prostě mám . Mi přijde, že z těch psů to lítá nonstop a všude, lítá to i vzduchem . Navíc teda když jsem naposledy fenu xGR hlídala, tak mi pak ty její chlupy nevzala ani sušička , ale dost možná to bylo údržbou, protože jsem chvíli potom čistila filtr, co čistím jednou za čas a byl dost zanesený, tak to možná mohlo být tím. Ale zase aby to nevypadalo, že ty krátké chlupy jsou vlastně úplná pohodička - jo tak je u nás normální, že vyndám ze skříně umytý talíř nebo hrnek a je na něm chlup
Uživatel s deaktivovaným účtem

marcelaamax
napsal(a):
Jo sušička a robotický vysavač, nejlepší pomocníci .
Jinak dokud jsem měla jen psa, tak pohodička - tmavej pes, a drtivá většina mého šatníku černá... No jo, ale pak jsem si pořídila bílou fenu . Tím, že mám tak nějak všechno tmavé, tak bych ani neřekla, že ze psa nějak padají chlupy - ale na chodbách a v koupelně máme bílou dlažbu, takže ta mi dokazuje, že opravdu padají .
No a co se týče rozdílu mezi krátkými a dlouhými chlupy - vím, že ty krátké jdou dostat hůř, že se zapíchávají, oproti dlouhým, které jdou většinou sebrat vlhkou rukou, hadrem... A že většina lidí asi řekne, že na údržbu doma jsou lepší ty delší, no tak já se poslední dobou pořád přesvědčuji, že pro mě jsou lepší ty krátký (oba psi jsou hladkosrsťáci, fena SBT, pes xAST, každý z nich má trochu jinou srst)... Doma máme dlažbu a vinyl, z toho to v pohodě vezme vysavač, gauč máme kožený, přes něj deky - takové chlupaté a do těch se chlupy nezapíchávají, ty co na dekách jsou v pohodě vezme sušička. Z oblečení to taky vezme sušička. Když už se obléknu, že někam jedu, tak můžu v pohodě psy ještě pohladit, i tu bílou fenu když jsem v černém, a jsem stále čistá. No a v rodině máme xGR a x čuvače - a i když se tam jen mihnu, psi proběhnou kolem mě, snad se mě ani nemusí dotknout, tak ty chlupy na sobě prostě mám . Mi přijde, že z těch psů to lítá nonstop a všude, lítá to i vzduchem . Navíc teda když jsem naposledy fenu xGR hlídala, tak mi pak ty její chlupy nevzala ani sušička , ale dost možná to bylo údržbou, protože jsem chvíli potom čistila filtr, co čistím jednou za čas a byl dost zanesený, tak to možná mohlo být tím. Ale zase aby to nevypadalo, že ty krátké chlupy jsou vlastně úplná pohodička - jo tak je u nás normální, že vyndám ze skříně umytý talíř nebo hrnek a je na něm chlup
Přesně. Jak se říká, psí (u mě kočičí) chlup i v právě otevřeném jogurtu.
Uživatel s deaktivovaným účtem

Uživatel s deaktivovaným účtem
napsal(a):
Sušičku máme, ale rozhodně neodstraní 100% mopslích jehličko-chlupů.
..naše dlouhé chlupy jo, zrovna tak moje vlasy a zapomenutý papírový kapesník....
Uživatel s deaktivovaným účtem

Uživatel s deaktivovaným účtem
napsal(a):
Přesně. Jak se říká, psí (u mě kočičí) chlup i v právě otevřeném jogurtu.
no a tím pádem je ten jogurt o chlup lepší
Uživatel s deaktivovaným účtem

fikovnice
napsal(a):
U mě nejen jogurt, všechna jídla...
Jsou o mnoho chlupů lepší!
..diky kočkám jsem se naučila konzumovat tak, že chlup v jídle nezaskoči a pěkně projde......
Uživatel s deaktivovaným účtem

fikovnice
napsal(a):
No, já v tom i spím...
Jako ne v jídle , ale prostě chlupy (hlavně z Elsy) jsou všude.
..ja když peru ložní prádlo a pak suším v sušičce, tak ta co záchytne, vydalo by to vždycky na další kočku .....
Uživatel s deaktivovaným účtem

fikovnice
napsal(a):
Vy tu všichni píšete, že sušička je v tomto k nezaplacení...že si ji snad pořídím!
..porid, ja po prvním sušení tmavých věci plakala a říkala si v čem jsem to chuně chodilo...
Uživatel s deaktivovaným účtem

Trickyvoo
napsal(a):
Já po prvním sušení skoro každé věci jsem byla v šoku a na ty chlupy je to prostě super a ručníky jsou z toho taky hezky načechrané.
Až vám přijde faktura za ee, tak vás to taky načechrá
:-)) A třeba by vás chlupatý svetr víc hřal.
Uživatel s deaktivovaným účtem
napsal(a):
Až vám přijde faktura za ee, tak vás to taky načechrá
:-)) A třeba by vás chlupatý svetr víc hřal.
Nevím o tom, že by nám sušička výrazně zvýšila spotřebu. V zimě nemám kde sušit prádlo. Aby mi v koupelně vůbec uschlo, musí tam být zapnutý přímotop, elektrické nebo plynově vytápený žebřík nestíhal a dost často mi prádlo schlo tak dlouho, že se hodilo ho dát znova do pračky. Když se pak v jednu chvíli v domě sejde inkotinenční senior a dítě, co se učí bez plen, tak je člověk fakt rád, že má sušičku, kde peřiny uschnou za dvě hodiny a nebo, když měla dcera střevní jako tříletá, za noc jsem převlékala 5x. To pak opravdu účty neřešíte a jste ráda, že ta sušička doma je. No a svetry nenosím, už tak jsem celoročně nabitá statickou energií, takže si s mužem nejdřív podáme ruce, když si chceme dát pusu, protože do ruky je to míň nepříjemné než do pusy.
Trickyvoo
napsal(a):
A ještě ušetříte za žehlení. Když je člověk dost rychlý a vyndá prádlo že sušičky ještě teplé a hezky ho uhladí, tak nemusí žehlit
Nooo, já už pár let nežehlím... Nedává to moje páteř! To už musí být, abych něco žehlila. Naučila jsem se umění dobře pověsit prádlo!
Uživatel s deaktivovaným účtem

fikovnice
napsal(a):
Nooo, já už pár let nežehlím... Nedává to moje páteř! To už musí být, abych něco žehlila. Naučila jsem se umění dobře pověsit prádlo!
Já už léta žehlím jenom to, co si chci vzít na sebe. A povlečení - jenom proto, že pak zabere méně místa ve skříni.
Uživatel s deaktivovaným účtem

fikovnice
napsal(a):
"Kometo", právě povlečení je potřeba při věšení na šňůru pěkně vypnout, zakolíkovat na více místech...a po uschnutí hotovo!
Asi málo vypínám. Kolíkuji myslím dost. Prostě musím žehlit, jinak je to naducanější a zabere víc místa.
Uživatel s deaktivovaným účtem

No já se tak nějak naučila kupovat oblečení na které se chlupy moc nechytají. No a teď po letech boje se zachlupení dek, které máme na gaučích....a to by mi ani ta sušička nepomohla neboť dáte na gauč čistou deku chlupů prostou a za chvíli už je vidět, že si tam pohověla Gina....jakože jsem uvažovala o tom, že změním barvu dek, že na béžových by to nebylo tak vidět, ale ty chlupy by tam byly stejně...v jysku jsem nakoupila přehozy na postele, na které se chlupy nechytají a to co tam je, stačí vyklepat a na koberce do obýváku jsem pořídila ještě tkané koberečky, které lze hodit do pračky....prostě jsem ještě větší měkota než u berberů a nejsem schopná mokré a špinavé Gině říct to, co jsem říkala berberům "hele jste špinaví, běžte a přijďte až uschnete, teda já jí to říkám, ale jí je to jedno a na tu potvoru bílou, co má neustále nasazený výraz "chudák pes", nejsem schopná v tomto uplatnit autoritu a důraznš jí vykázat a nehodlám vytahovat stroj na čištění koberců každej tejden.
Navíc, co je teda úplně super, že koberečky jsou oboustranný....jde návštěva, koberce jsou zrovna jak prase, žádnej problém, vyklepeme, otočíme a máme uklizeno.
Vzhledem k tomu, že jsme teď měli krátce po sobě tři štěňata a na zemi byly furt deky. nebo starý přehozy, tak bych řekla, že konečně zase bydlíme jako lidi
Jo a chlupy v jídle, tak to u nás asi už nikoho nerozhodí, ale nedejbože, když někdo jednou za rok objeví v jídle vlas...no to je potom keců.....ale obecně musím říct, že co nemáme Sáru, tak je to s chlupama v jídle lepčí, protože Gina a ani Mates nemají vůbec tendence lézt na linku, aby se jukli, jestli by se tam nedalo něco dobrého znárodnit....to na Sáru jsem volala furt "Slezte z toho lustru, Donalde, vidím vás."
Uživatel s deaktivovaným účtem

fikovnice
napsal(a):
"Kometo", právě povlečení je potřeba při věšení na šňůru pěkně vypnout, zakolíkovat na více místech...a po uschnutí hotovo!
Moje řeč! Jsem mistr věšení prádla, nežehlím ani košile. (A jsem jenom líná, zdravotně by to šlo.) Vyprané povlečení jsem scopná složit tak, že zabírá steně místa jako “balíček” po koupi.
Uživatel s deaktivovaným účtem
napsal(a):
Moje řeč! Jsem mistr věšení prádla, nežehlím ani košile. (A jsem jenom líná, zdravotně by to šlo.) Vyprané povlečení jsem scopná složit tak, že zabírá steně místa jako “balíček” po koupi.
Že jo?
Žehlení je jedna z nejhnusnějších činností... Takže pečlivě vypínám na šňůru kapesníky, halenky suším na věšáku, to povlečení, jak jsem psala, také pořádně napnu (ale pozor, zase ne moc, v tom je právě ten um ) a pak hodně kolíkuju!
Pardon - mělo být, že halenky suším na ramínku!!!
Uživatel s deaktivovaným účtem

Maurine
napsal(a):
Nějak se nám to tu zvrhlo od vhodného psa až k žehlení.. :D
už máš nějakého favorita?
co se týká žehlení, tak na to mám vhodného manžela - na něm se vypne všechno hezky samo
Uživatel s deaktivovaným účtem

Maurine
napsal(a):
Nějak se nám to tu zvrhlo od vhodného psa až k žehlení.. :D
Za mě je ta kraťanda, o které uvažujete, velmi dobrá volba. 👍🏻 (A omlouvám se za OT.)
Uživatel s deaktivovaným účtem

Nežehlím! A i kvůli tomu jsem si vyrobila šatnu, kde mám veškeré oblečení na ramínkách. Vyperu, usuším, vyndám ze sušičky ještě ovlhlé a věším na ramínka, kde se to hezky vyvěsí, doschne a "vyžehlí".
Uživatel s deaktivovaným účtem
napsal(a):
Nežehlím! A i kvůli tomu jsem si vyrobila šatnu, kde mám veškeré oblečení na ramínkách. Vyperu, usuším, vyndám ze sušičky ještě ovlhlé a věším na ramínka, kde se to hezky vyvěsí, doschne a "vyžehlí".
Na to mám v pračce funkci pára, vytáhnu pak vše nadejchané a vlhké, stačí pověsit a nemusím žehlit ani bavlněný trika, ani ručníky, který jsou nadejchaný jako ze sušičky, žádný tvrdý prkna.
Uživatel s deaktivovaným účtem

assil
napsal(a):
Na to mám v pračce funkci pára, vytáhnu pak vše nadejchané a vlhké, stačí pověsit a nemusím žehlit ani bavlněný trika, ani ručníky, který jsou nadejchaný jako ze sušičky, žádný tvrdý prkna.
To mám v druhé pračce taky, jenže to neodstraní ty chlupy, jako sušička.
Uživatel s deaktivovaným účtem

assil
napsal(a):
To ne, ale pořizovat si sušičku jen kvůli chlupům, to už mi připadá jako dost overkill.
Assil, věřte, že chlupy jsou jen část problému a jen jeden z důvodů, proč hlasovat pro sušičku. Nezapomenu, když jsem vysušila první várku a spadla mi čelist až na zem údivem, kolik má v sobě vyprané prádlo bordela (prachu). Takže v sušce vidím těch výhod víc, než jen odchlupení. Vyjma odpadání žehlení je to právě zbavení prádla provozního bordela, který z něj pračka prostě nedostane.
Uživatel s deaktivovaným účtem

Uživatel s deaktivovaným účtem
napsal(a):
Moje řeč! Jsem mistr věšení prádla, nežehlím ani košile. (A jsem jenom líná, zdravotně by to šlo.) Vyprané povlečení jsem scopná složit tak, že zabírá steně místa jako “balíček” po koupi.
Kdo umí...
Uživatel s deaktivovaným účtem

Maurine
napsal(a):
Nějak se nám to tu zvrhlo od vhodného psa až k žehlení.. :D
To se tady stává docela často. Že se vlákno poněkud rozkošatí.
Uživatel s deaktivovaným účtem
napsal(a):
Assil, věřte, že chlupy jsou jen část problému a jen jeden z důvodů, proč hlasovat pro sušičku. Nezapomenu, když jsem vysušila první várku a spadla mi čelist až na zem údivem, kolik má v sobě vyprané prádlo bordela (prachu). Takže v sušce vidím těch výhod víc, než jen odchlupení. Vyjma odpadání žehlení je to právě zbavení prádla provozního bordela, který z něj pračka prostě nedostane.
To ale neni bordel a prach, ale sušička ničí vlákna v oblečení a to je z toho.
Výhody sušičky jsou chlupy pryč a že odpadá doba sušení na sušáku, což třeba s dětma je mega výhoda. Pro mě je to víceméně na nic a tyhle výhody rozhodně nepřevažují nad cenovou nevýhodou nákupu a provozu.
Mám i osobně ozkoušeno, když jsem měla rozbitou pračku a párkrát jsem prala u švagrový, která má i sušičku, za mě žádnej zázrak.
Ale každej to má jinak, že je to zázrak zas já mluvím o myčce a znám lidi, kteří by jí nechtěli ani za nic.
Uživatel s deaktivovaným účtem

Nemyslím, že by sušička prádlo ničila, určitě ne výrazněji, než samotné nošení a praní. Uznávám ale, že trička se mi časem zmenšují Což by mělo skončit teď s novou pračkou, která má více otáček odstřeďování. Uvidíme.
A s myčkou prosím pěkně naprosto souhlasím, je to můj nejoblíbenější zbytný spotřebič. A právě dneska vybírám novou, což je očistec...
Uživatel s deaktivovaným účtem

Já taky nepořizovala sušičku primárně kvůli chlupům, ale kvůli tomu, že ve starém baráku, když v zimě suším prádlo na sušáku, tak vznikají plísně. V létě dávám prádlo ven na šňůru, tomu se nic nevyrovná.
Myčku taky miluju a úplně nejvíc miluju robotický vysavač.
Uživatel s deaktivovaným účtem

Vidíte a pro mě zrovna ten bobík není nic moc. V baráku mi zabloudí, nabíječku nenajde a někde umře. Takže moje představa, jak se vrátím do vysátého domu vzala za své. Používám ho jednoduše tak, že ho zavřu do pokoje, nastavím mu 20 minut činnosti a pak si pro něj přijdu a přenesu ho jinam.
Takže v top zbytných spotřebičů u mě není. Tam vede jednoznačně myčka, druhý je kávovar, třetí horkovzdusná fritéza, o čtyřku se pere toustovač s výrobníkem ledu. A toustovač vyhrává, páč je v permanenci celý rok.
A s tou vlhkostí máte naprostou pravdu. Kamarádka doma měla neuvěřitelnou vlhkost, kterou jí zvyšovalo právě sušení prádla. Co pořídila sušku, problém prakticky zmizel.
Uživatel s deaktivovaným účtem

Asi záleží na modelu. Ten můj robot taky není extra chytrej, ale nebloudí a pokud se nezašprcne pod záchodem (kam jsme se naučili zavírat dveře), tak za cca 40 minut krásně vysaje celou velkou obývací kuchyň s předsíní (celkem cca 30m2) a vzhledem ke 4 mopslím (resp. 3+1) z něj každý den vysypu plnou nádobku chlupů. A to mě stál před rokem jen tři a půl tisíce.
Uživatel s deaktivovaným účtem
napsal(a):
Vidíte a pro mě zrovna ten bobík není nic moc. V baráku mi zabloudí, nabíječku nenajde a někde umře. Takže moje představa, jak se vrátím do vysátého domu vzala za své. Používám ho jednoduše tak, že ho zavřu do pokoje, nastavím mu 20 minut činnosti a pak si pro něj přijdu a přenesu ho jinam.
Takže v top zbytných spotřebičů u mě není. Tam vede jednoznačně myčka, druhý je kávovar, třetí horkovzdusná fritéza, o čtyřku se pere toustovač s výrobníkem ledu. A toustovač vyhrává, páč je v permanenci celý rok.
A s tou vlhkostí máte naprostou pravdu. Kamarádka doma měla neuvěřitelnou vlhkost, kterou jí zvyšovalo právě sušení prádla. Co pořídila sušku, problém prakticky zmizel.
Kávovar ani fritézu nemám, ale multifunkční hrnec kombinovaný s pomalým, ten by byl na předních místech.
Vysávacího robota mám, ale mám i prahy, takže jsem zvyklá ho přenášet do místností a nijak mi to nevadí, já ho obvykle někde pustím a pak když si vzpomenu, tak pro něj dojdu a dám ho jinam.
To ale neni bordel a prach, ale sušička ničí vlákna v oblečení a to je z toho.
Tak to teda musím říct, že mně to opravdu jako bordel a prach přijde, ne jako vlákna z oblečení. Protože z našich věcí, které suším pravidelně, tak žádný tenhle "bordel" ve velkém není, byl hlavně při prvním vysušení - to jsem taky zírala, pak už je toho pomálu a hlavně chlupy. Ale jednou za čas suším mámě ručníky - a tam je ten "bordel" ve velkém pokaždé. Takže jsem z toho vydedukovala, že u nás se to pročistí průběžně při každém sušení a ten bordel v prádle prostě není, zatímco u máminých ručníků se za pár měsíců ten bordel zas nahromadí a potom tam zas je . Na nějaká zničená vlákna to nevidím, protože ty moje ručníky vypadají v porovnání s těmi, co se nesuší, naopak lépe .
Co se týče zmenšování velikostí - stává se mi to u ponožek, a stalo se to u jednoho trika za pár korun. Jinak se mi to nestává - a to teda nekupuju všechno značkové, ale klidně si kupím nějaké oblečení v sekáči . Fakt mi nepřijde, že by sušička prádlo ničila, nebo nějak více opotřebovávala. Já peru a suším fakt hodně, často, a oblečení máme v pohodě. Stejně tak deky a přehozy, to peru a suším možná pomalu obden a takhle už asi 4 roky a dobrý.
Uživatel s deaktivovaným účtem

Taky nepozoruji, že by mi sušička ničila oblečení.
Uživatel s deaktivovaným účtem

Ono to srážení oblečení, zejména bavlněných triček, je prý dáno množstvím vody, které v sobě drží, když je do sušičky dáváte. Protože pak se samozřejmě suší mnohem déle a odnášejí to právě srážením se. A já měla donedávna pračku s max 1000 otáček. Teď mám 1400, prádlo je výrazně více odstředěné, tak uvidím, jestli to bude mít efekt i na zmenšování triček. Rozhodně to vliv má na délku sušení, logicky.
Uživatel s deaktivovaným účtem

Maurine
napsal(a):
Jojo, Kraťanda to zatím vyhrává na plné čáře..
A i vzhledově se mi líbí..
Jestli se rozhodnete pro kraťandu, může vám pomoct s výběrem databáze KK. Najdete v ní přehled narozených štěňat, očekávané vrhy (již gravidní feny) a plánované vrhy. Současně tam uvidíte zdravotní vyšetření rodičů, rodokmen a zpravidla i kontakt na majitele CHS: https://www.smooth-collie.net/puppies/filter?country=cz&fbclid=IwAR3Dzx92AQurZXMjHwmYv8fKbOFAADnFHuKgDceIwrge0dIk3U1P1FajVx8
Uživatel s deaktivovaným účtem
napsal(a):
Jestli se rozhodnete pro kraťandu, může vám pomoct s výběrem databáze KK. Najdete v ní přehled narozených štěňat, očekávané vrhy (již gravidní feny) a plánované vrhy. Současně tam uvidíte zdravotní vyšetření rodičů, rodokmen a zpravidla i kontakt na majitele CHS: https://www.smooth-collie.net/puppies/filter?country=cz&fbclid=IwAR3Dzx92AQurZXMjHwmYv8fKbOFAADnFHuKgDceIwrge0dIk3U1P1FajVx8
Děkuju moc, mrknu se na to.
Ještě bych měl jednu otázku. Dejme tomu, že bych si teda chtěl pořídit Kraťandu. Budu ji chtít ale třeba až za rok. Musím si ji shánět už teď a rezervovat? Já právě myslel, že až budu chtít, tak napíšu a bude. Ale když nad tím i přemýšlím, tak je to vlastně kravina, protože štěňat není neomezené množství a člověk by si měl najít přesně konkrétní stanici, která mu vyhovuje. A tam se pak domluvit.
Jak jste to měli vy při koupi vašeho společníka? Jak dlouho před samotnou koupí jste už se stanicí řešili, že nějakého psa vůbec chcete?
Uživatel s deaktivovaným účtem

Maurine
napsal(a):
Ještě bych měl jednu otázku. Dejme tomu, že bych si teda chtěl pořídit Kraťandu. Budu ji chtít ale třeba až za rok. Musím si ji shánět už teď a rezervovat? Já právě myslel, že až budu chtít, tak napíšu a bude. Ale když nad tím i přemýšlím, tak je to vlastně kravina, protože štěňat není neomezené množství a člověk by si měl najít přesně konkrétní stanici, která mu vyhovuje. A tam se pak domluvit.
Jak jste to měli vy při koupi vašeho společníka? Jak dlouho před samotnou koupí jste už se stanicí řešili, že nějakého psa vůbec chcete?
Já konkrétně jsem čekala na současnou kraťandu rok. Vytipovala jsem si některá spojení a oslovila CHS, ale často už měli štěňata zadaná ještě před narozením. Začala jsem hledat na podzim 2020, kdy ještě přetrvával covidový boom a zájem o psy byl enormní. Dnes už zájem opadá, bývají i volná štěňata. Ještě je důležité, zda chcete psa nebo fenku, po fenkách je větší poptávka a jsou brzy zadané, volně k prodeji bývají zpravidla pejsci.
Oslovovala jsem chovky ještě před tím, než vůbec věděli, že fenka je gravidní a štěňata skutečně budou. Stačilo, že vrh plánují. I tak jsem občas slyšela, že by mi rádi vyšli vstříc, ale mají čekatele na štěně 2 roky i více. U mé konkrétní fenky jsem taky psala chovatelce ještě dřív, než došlo ke krytí. Pak jsme napjatě čekali, jak to dopadne, zda štěňata budou. Pak jsme čekali, kolik se narodí fenek, jestli na nás vyjde - no bylo to napínavé.
Uživatel s deaktivovaným účtem

Vždy, když jsme přišli o psího kamaráda, začala jsem ihned žhavit internet (dříve to byl klubový zpravodaj a telefonní linky) a hledat štěňata ze spojení, které mě oslovilo. Cílem bylo rychle zaplnit prázdné místo na pelíšku. Občas to bylo napínavé (místo žíhaného psa jsme si přivezli černobílou fenku), občas to bylo z daleka (nejdál ze Španělska)... ale vždy to dobře a rychle dopadlo.
Přeci jen mám nyní už výhodu - když si jedu pro pátou dogu a chovatelé ví, že přeci jen plemeno znám, tak nemám problém s tím, že by mi kvalitního psa (byť na mazla bez chovatelských ambicí) prodali.
No kvalitního začal nosit ocas občas zatočený jak akita... Mě mrskne...
Uživatel s deaktivovaným účtem

Uživatel s deaktivovaným účtem
napsal(a):
Vždy, když jsme přišli o psího kamaráda, začala jsem ihned žhavit internet (dříve to byl klubový zpravodaj a telefonní linky) a hledat štěňata ze spojení, které mě oslovilo. Cílem bylo rychle zaplnit prázdné místo na pelíšku. Občas to bylo napínavé (místo žíhaného psa jsme si přivezli černobílou fenku), občas to bylo z daleka (nejdál ze Španělska)... ale vždy to dobře a rychle dopadlo.
Přeci jen mám nyní už výhodu - když si jedu pro pátou dogu a chovatelé ví, že přeci jen plemeno znám, tak nemám problém s tím, že by mi kvalitního psa (byť na mazla bez chovatelských ambicí) prodali.
No kvalitního začal nosit ocas občas zatočený jak akita... Mě mrskne...
No ten ocásek...za to může určitě temná strana síly
Uživatel s deaktivovaným účtem

Koncem května nám zemřela kavkazanka. Hned po pár dnech, jakmile si maminka ujasnila jaké plemeno chce (kavkazana už ne, kvůli srovnávání, a protože je mamka přece jen v letech a když bych se nemohla postarat já, tak aby to ostatní v rodině měli snadnější s menším psem) a volba padla na chodského psa, jsme "žhavily" internet, tedy hlavně web klubu na němž jsou informace o vydaných krycích listech a narozených vrzích. A zamluvili jsme si právě narozenou fenku. Ani jsme nemusely, kdybychom věděly, že se v průběhu té doby, kdy jsme čekaly, objeví celkem dost štěňat volných, většinou z odřeknuté rezervace. Určitě by to tak nebylo, kdyby hrozivě nestoupaly ceny energií (a vlastně všeho) a lidi neměli strach z budoucnosti.