Dobrý den, setkal jste se někdo s tím, že téměř všichni psi jsou agresivní na štěně ? Mám štěně kokršpaněla (necelých 5 měšíců). Od majitelky jsme si ho brali v 9 týdnech, byl normální veselý štěně. Když kolem bylo více psů, nebo štěkali, tak měl stažený ocas a bál se. Tento strach postupně odezněl a když vidí nějakého psa, chce za ním. V rodině máme plno psů - menších, ty na něho od začátku vyjíždějí, ikdyž jen projde okolo a nevšímá si jich, jen jeden pes z rodiny, odrostlé štěně vlčáka je s ním kamarád. Tak jsem si myslela, že jen ti malý psi z rodiny budou mít se štěnětem problém. Ale problémy začaly s každým psem, kterého na vycházce potkáme. Vždy se z dálky majitelů ptám, zda je jejich pes v pohodě se štěnětem a oni, že jo, přijdou k nám, očuchají se a moje štěně si vždy před psa sedne-lehne, začne mu olizovat tlamu a pes po něm vyjede, položí na záda a štěně kňourá a toto je s každým psem se kterým přijde do kontaktu. Tak nevím, co je špatně. Napadlo mě, že třeba to, že si před každého sedne-lehne a olizuje jim tlamy tak to je může vytočit. Ale jak toto chování štěně odnaučit? ... Nebo prostě nevím, co s ním mají za problém. Ale můj pes to asi "okoukal" a když teď přišel do kontaktu s mladším štěnětem, tak po něm vyjel jako po něm vyjížděli ti ostatní. Do psí školky jsme přihlášeni, ta ale začne až v září. Tak už nevím jak s ním dál pracovat, všude píšou socializaci, ale ikdyž se snažíme chodit k "normálním" neagresivním psům, tak se děje výše popsané. A já začínám mít strach po incidentu s tím mladším štěnětem, že mi doma vyroste pes, který bude agresivní na ostatní.
Uživatel s deaktivovaným účtem

"Napadlo mě, že třeba to, že si před každého sedne-lehne a olizuje jim tlamy tak to je může vytočit. "
to je submisivní chování
kdyby takto přišel k mému velkému, reaktivnímu, zlému psu, tak je to OK a malému to zachrání p.rdel
"Ale můj pes to asi "okoukal" a když teď přišel do kontaktu s mladším štěnětem, tak po něm vyjel jako po něm vyjížděli ti ostatní. Do psí školky jsme přihlášeni, ta ale začne až v září. Tak už nevím jak s ním dál pracovat, všude píšou socializaci, ale ikdyž se snažíme chodit k "normálním" neagresivním psům, tak se děje výše popsané. A já začínám mít strach po incidentu s tím mladším štěnětem, že mi doma vyroste pes, který bude agresivní na ostatní. "
socializace neznamená nutně fyzický kontakt psů
štěně bych učila psy v klidu míjet a za odměnu hra s psovodem
a pouštět jenom k prověřeným kamarádům, ale ne živelně, vytvořila bych si rituál - chce ke psu = nejdřív třeba předsednout a kuknout na mě - pochvala-odměna 1=pamlsek - odměna2=vypustit (s povelem) do hry
tak nějak
Děkuji za odpověď. Jsem z toho někdy jelen, před pořízením jsem se snažila zjistit spoustu věcí a většinou říkali, že socializace je právě fyzický kontakt s jiným psem-člověkem-cokoli. To co píšete, že máme učit v klidu míjet ostatní psy, to děláme, když právě někdo řekne, že jejich pes není v pohodě se štěnětem, nebo že se prostě nechtějí kamarádit, tak s mým psem jdeme kolem, a zaměřuji jeho pozornost na mě, ať už hračkou, klackem nebo pamlskem a krásně projde aniž by si všiml co se kolem něj děje. A jestli se vás můžu zeptat, jak byste reagovala na tu situaci kdy můj pes vyjel po mladším štěněti? ... úplně nevím jak takovou situaci řešit. Můj pes měl vodítko, takže jsem ho odtáhla ze psa pomocí vodítka a když mě vnímal tak jsem mu důrazně řekla "vyfič" (to říkám vždy, když má od něčeho odejít), popošel a jen čuměl jak jouda. Cizí štěně si majitelé vzali do ruky a už s ním do kontaktu nepřišel. Nevím, jestli by se měl za takové věci nějak potrestat, nebo prostě jen odtáhnou a "nechat být" ...
A ještě k tomuto "Napadlo mě, že třeba to, že si před každého sedne-lehne a olizuje jim tlamy tak to je může vytočit. "
to je submisivní chování
kdyby takto přišel k mému velkému, reaktivnímu, zlému psu, tak je to OK a malému to zachrání p.rdel
A když mu to má vlastně zachránit pr.del, proč na něho potom každý pes útočí ? Kdyby to byl jeden pes z pěti, tak chápu, ale že tak reaguje každý
měla jsem v životě hodně psů, takže zkušenosti mám. V posledním vrhu, který se mi narodil doma, byla fenka, kterou vlastní máma zdrbala už v jejích třech týdnech. Když jí bylo pět týdnů, seřval ji dospělý pes, který byl jinak ke štěňatům a jiným psům naprosto perfektní. Důvod jsem nepoznala. Tušila jsem problém, tak jsem si tuto fenu nechala doma. Můžu potvrdit to, co píšeš. Navenek se chovala dobře, ale ostatní - cizí - psy něčím štvala a utočili na ní, snažili se ji nahrabat pod sebe... fena sama byla spíš bojácná. sice se naučila na menší psy startovat, ale to byla jasná prevence. Jediné co pomáhalo při míjení s cizím psem, byla naprostá fixace feny na mě, tak, aby si cizího psa nevšimla. Pak na ni většinou nereagovali. Nikdy se nic nestalo, dávala jsem velký pozor, ale ty reakce cizích psů byly pořád, do jejího vysokého věku.
Měla jsem to se současnou BŠO - jako malá byla bojínek, ale uctivá, pokorná a s perfektní mimikou. Přesto mnoho psů, u kterých se majitelé dušovali, že na štěňata Ok, po ní vyjelo. Hodně jsem to řešila s jinýma lidma a nakonec nám z toho vylezl překvapivý výsledek: chyba nebyla ve štěněti, ale v nedostatečně socializovaných psech, kteří si na bojínkovi trochu počechrali ego.
Začala jsem psy ještě víc prověřovat, respektive jsem omezila cílený kontakt s cizími, dneska mám normální pohodovou fenu, takže u nás šťastný konec :)