Otočit řazení příspěvků Otočit řazení příspěvků
4.1.2007 18:50

Teď mě trochu přepadla deprese a vzpomínky tak vám napíšu co mě právě teď trápí..

.Měli sme 5 letého psa Bullmastifa...Jo měli, protože sme moc pozdě poznali, že neni v pořádku..Zemřel na rakovinu ledvin 3. prosince..Je mi jasné že na temperamentním plemenu psa poznáte, hele on nechce běhat, nechce nosit klacík, netrhá nám kabáty, nehoní kočku atd..jenže na tomto "línějším" nebo spíše přemýšlivém plemeni to jen tak nepoznáte.. až když nechtěl sejít schody a v jeho moči sme našli krev..jeli sme k vetovi..Nejmenovaný mladý doktor ho promačkal, něco se mu nezdálo, šel na mnoho rengenů, kde sme ho museli přestavovat do různých poloch..což je mu očividně nedělalo dobře, zjistil že má trochu víc zvětšené ledviny.. Smozřejmě sme na recepci dost slušně zaplatili...no nicméně se nám to nezdálo a tak sme kontaktovali chovatele a on nám doporučil známého veta specialuzijícího se na molosojdní plemena..po promačkání nám hned oznámil že má extrémě až dvojnásobně zvětšené ledviny..Řekl nám že půjde na operaci a že se podívá jak hodně to tam má. a pak se bude jednat...Po otevření řekl že má rakovinu rozlezlou po celých ledvinách a že mu dává tak měsíc na přežití a jestli se rozhodneme ho nechat zatím žít tak se bude trápit s bolestmi atd..No když vám tohle doktor řekne a vy si představíte jak máte vašeho "umírajícího" člena rodiny doma a vite jak trpí je to hrůza...Tak sme se rozhodli ho nechat utratit..Doktor nám řekl at se s ním rozloučíme.. a konec..Ted má krásný monumentální hrob na naší zahradě s vyrytým celým jeho jménem..Achileus Bohemia Impression

.Kdyby tak psi mohli mluvit bylo by to hned lehčí..Do dnes si vyčítám, že mohl s námi ještě chvíli žít.....

4.1.2007 18:52

habana1 napsal(a):
Teď mě trochu přepadla deprese a vzpomínky tak vám napíšu co mě právě teď trápí..

.Měli sme 5 letého psa Bullmastifa...Jo měli, protože sme moc pozdě poznali, že neni v pořádku..Zemřel na rakovinu ledvin 3. prosince..Je mi jasné že na temperamentním plemenu psa poznáte, hele on nechce běhat, nechce nosit klacík, netrhá nám kabáty, nehoní kočku atd..jenže na tomto "línějším" nebo spíše přemýšlivém plemeni to jen tak nepoznáte.. až když nechtěl sejít schody a v jeho moči sme našli krev..jeli sme k vetovi..Nejmenovaný mladý doktor ho promačkal, něco se mu nezdálo, šel na mnoho rengenů, kde sme ho museli přestavovat do různých poloch..což je mu očividně nedělalo dobře, zjistil že má trochu víc zvětšené ledviny.. Smozřejmě sme na recepci dost slušně zaplatili...no nicméně se nám to nezdálo a tak sme kontaktovali chovatele a on nám doporučil známého veta specialuzijícího se na molosojdní plemena..po promačkání nám hned oznámil že má extrémě až dvojnásobně zvětšené ledviny..Řekl nám že půjde na operaci a že se podívá jak hodně to tam má. a pak se bude jednat...Po otevření řekl že má rakovinu rozlezlou po celých ledvinách a že mu dává tak měsíc na přežití a jestli se rozhodneme ho nechat zatím žít tak se bude trápit s bolestmi atd..No když vám tohle doktor řekne a vy si představíte jak máte vašeho "umírajícího" člena rodiny doma a vite jak trpí je to hrůza...Tak sme se rozhodli ho nechat utratit..Doktor nám řekl at se s ním rozloučíme.. a konec..Ted má krásný monumentální hrob na naší zahradě s vyrytým celým jeho jménem..Achileus Bohemia Impression

.Kdyby tak psi mohli mluvit bylo by to hned lehčí..Do dnes si vyčítám, že mohl s námi ještě chvíli žít.....

....

4.1.2007 20:22

habana1 napsal(a):
Teď mě trochu přepadla deprese a vzpomínky tak vám napíšu co mě právě teď trápí..

.Měli sme 5 letého psa Bullmastifa...Jo měli, protože sme moc pozdě poznali, že neni v pořádku..Zemřel na rakovinu ledvin 3. prosince..Je mi jasné že na temperamentním plemenu psa poznáte, hele on nechce běhat, nechce nosit klacík, netrhá nám kabáty, nehoní kočku atd..jenže na tomto "línějším" nebo spíše přemýšlivém plemeni to jen tak nepoznáte.. až když nechtěl sejít schody a v jeho moči sme našli krev..jeli sme k vetovi..Nejmenovaný mladý doktor ho promačkal, něco se mu nezdálo, šel na mnoho rengenů, kde sme ho museli přestavovat do různých poloch..což je mu očividně nedělalo dobře, zjistil že má trochu víc zvětšené ledviny.. Smozřejmě sme na recepci dost slušně zaplatili...no nicméně se nám to nezdálo a tak sme kontaktovali chovatele a on nám doporučil známého veta specialuzijícího se na molosojdní plemena..po promačkání nám hned oznámil že má extrémě až dvojnásobně zvětšené ledviny..Řekl nám že půjde na operaci a že se podívá jak hodně to tam má. a pak se bude jednat...Po otevření řekl že má rakovinu rozlezlou po celých ledvinách a že mu dává tak měsíc na přežití a jestli se rozhodneme ho nechat zatím žít tak se bude trápit s bolestmi atd..No když vám tohle doktor řekne a vy si představíte jak máte vašeho "umírajícího" člena rodiny doma a vite jak trpí je to hrůza...Tak sme se rozhodli ho nechat utratit..Doktor nám řekl at se s ním rozloučíme.. a konec..Ted má krásný monumentální hrob na naší zahradě s vyrytým celým jeho jménem..Achileus Bohemia Impression

.Kdyby tak psi mohli mluvit bylo by to hned lehčí..Do dnes si vyčítám, že mohl s námi ještě chvíli žít.....

To je mi líto, soucítím s vámi :( Před třemi lety jsme ještě měli našeho prvního nalezeného psa - kokra. Bylo mu 11 let a do té doby byl zdravý jak řípa.
Akorát stárnul a nebyl už tak čilý, ale on nikdy nebyl buhvíjak hravý (nikdy si nehrál s žádnou hračkou), ale vítal nás pořád, venku taky v pořádku. Pak byl jednou na procházce a z ničeho nic si lehl a nechtěl jít dál. Nikdy se to dřív nestalo, tak rodiče chvíli čekali a pak ho vzali do náruče a odnesli domů. Jeli jsme k veterináři a ten poslechem zjistil, že má šelest na srdci a že měl asi srdeční příhodu. Dostali jsme haldu prášků a pořád jsme doufali,že ty ho udrží v pořádku.
Ale šlo to rychle a bylo to horší a horší............přestal žrát, dostat do něho prášek bylo nemožné, museli jsme mu dávat glukozu do vody aby přijímal nějakou energii a vitaminovou pastu na jazyk. Byl apatický, málo chodil, v očích mu zhasly ty jeho kokří jiskřičky................pak se začal zavodnovat..........bříško se mu nafouklo, nežral, nepil, ztrácel se nám před očima.............a my pořád doufali, že to bude třeba lepší, dostával svoje léky..........ale byli jsme naivní. Doktor nám řekl, že mu přestávají fungovat ledviny, odebral mu krev na vyšetření.........to ráno jsem vstala a on ležel v předsíni na dece. Lehla jsem si k němu, přitulila se a řekla mu, jestli ví, jak moc ho mám ráda.Pak ho mamka vynesla ven na trávník, on chtěl vykonat svou potřebu............a zřejmě dostal infarkt.........nikdy na to nezapomenu, jak mamka zoufale volala do telefonu, že je mrtvý, že neví co má dělat.

Byla to tragédie, brečeli jsme celá rodina, pohřbili jsme ho tam,kde to miloval, na chatě u řeky.

Jsem ráda,že jsem mu stačila říct, že ho mám tak ráda............ale nikdy si neodpustíme,že jsme ho chtěli sobecky pro sebe a že jsme ho nechali trpět.Pořád jsme doufali, že snad bude líp....a on zatím trpěl :( Snad nám odpustil.

Nic si nevyčítejte, někdy to prostě nejde poznat. Byli jste moc stateční, že jste ho nenechali trpět. Budte silní.

4.1.2007 20:59

misule napsal(a):
To je mi líto, soucítím s vámi :( Před třemi lety jsme ještě měli našeho prvního nalezeného psa - kokra. Bylo mu 11 let a do té doby byl zdravý jak řípa.
Akorát stárnul a nebyl už tak čilý, ale on nikdy nebyl buhvíjak hravý (nikdy si nehrál s žádnou hračkou), ale vítal nás pořád, venku taky v pořádku. Pak byl jednou na procházce a z ničeho nic si lehl a nechtěl jít dál. Nikdy se to dřív nestalo, tak rodiče chvíli čekali a pak ho vzali do náruče a odnesli domů. Jeli jsme k veterináři a ten poslechem zjistil, že má šelest na srdci a že měl asi srdeční příhodu. Dostali jsme haldu prášků a pořád jsme doufali,že ty ho udrží v pořádku.
Ale šlo to rychle a bylo to horší a horší............přestal žrát, dostat do něho prášek bylo nemožné, museli jsme mu dávat glukozu do vody aby přijímal nějakou energii a vitaminovou pastu na jazyk. Byl apatický, málo chodil, v očích mu zhasly ty jeho kokří jiskřičky................pak se začal zavodnovat..........bříško se mu nafouklo, nežral, nepil, ztrácel se nám před očima.............a my pořád doufali, že to bude třeba lepší, dostával svoje léky..........ale byli jsme naivní. Doktor nám řekl, že mu přestávají fungovat ledviny, odebral mu krev na vyšetření.........to ráno jsem vstala a on ležel v předsíni na dece. Lehla jsem si k němu, přitulila se a řekla mu, jestli ví, jak moc ho mám ráda.Pak ho mamka vynesla ven na trávník, on chtěl vykonat svou potřebu............a zřejmě dostal infarkt.........nikdy na to nezapomenu, jak mamka zoufale volala do telefonu, že je mrtvý, že neví co má dělat.

Byla to tragédie, brečeli jsme celá rodina, pohřbili jsme ho tam,kde to miloval, na chatě u řeky.

Jsem ráda,že jsem mu stačila říct, že ho mám tak ráda............ale nikdy si neodpustíme,že jsme ho chtěli sobecky pro sebe a že jsme ho nechali trpět.Pořád jsme doufali, že snad bude líp....a on zatím trpěl :( Snad nám odpustil.

Nic si nevyčítejte, někdy to prostě nejde poznat. Byli jste moc stateční, že jste ho nenechali trpět. Budte silní.

Já o tu svou fenku taky bojovala všemi možnými léky a antibiotiky...až pozdě jsem poznala,že jsem ji měla nechat "jít".Promiň Rito,jen díky mě jsis vytrpěla víc než bylo potřeba...promiň.

4.1.2007 23:40

habana1 napsal(a):
Teď mě trochu přepadla deprese a vzpomínky tak vám napíšu co mě právě teď trápí..

.Měli sme 5 letého psa Bullmastifa...Jo měli, protože sme moc pozdě poznali, že neni v pořádku..Zemřel na rakovinu ledvin 3. prosince..Je mi jasné že na temperamentním plemenu psa poznáte, hele on nechce běhat, nechce nosit klacík, netrhá nám kabáty, nehoní kočku atd..jenže na tomto "línějším" nebo spíše přemýšlivém plemeni to jen tak nepoznáte.. až když nechtěl sejít schody a v jeho moči sme našli krev..jeli sme k vetovi..Nejmenovaný mladý doktor ho promačkal, něco se mu nezdálo, šel na mnoho rengenů, kde sme ho museli přestavovat do různých poloch..což je mu očividně nedělalo dobře, zjistil že má trochu víc zvětšené ledviny.. Smozřejmě sme na recepci dost slušně zaplatili...no nicméně se nám to nezdálo a tak sme kontaktovali chovatele a on nám doporučil známého veta specialuzijícího se na molosojdní plemena..po promačkání nám hned oznámil že má extrémě až dvojnásobně zvětšené ledviny..Řekl nám že půjde na operaci a že se podívá jak hodně to tam má. a pak se bude jednat...Po otevření řekl že má rakovinu rozlezlou po celých ledvinách a že mu dává tak měsíc na přežití a jestli se rozhodneme ho nechat zatím žít tak se bude trápit s bolestmi atd..No když vám tohle doktor řekne a vy si představíte jak máte vašeho "umírajícího" člena rodiny doma a vite jak trpí je to hrůza...Tak sme se rozhodli ho nechat utratit..Doktor nám řekl at se s ním rozloučíme.. a konec..Ted má krásný monumentální hrob na naší zahradě s vyrytým celým jeho jménem..Achileus Bohemia Impression

.Kdyby tak psi mohli mluvit bylo by to hned lehčí..Do dnes si vyčítám, že mohl s námi ještě chvíli žít.....

Soucitim s Vami, je to smutne, kdyz odejde pejsek do psiho nebe, ale byli jste moc statecni a urcite se na vas z toho psiho nebe kouka.
Ja mam take pejska a vim, ze i pro nas to bude hrozne, az tu s nami jednou nebude.

5.1.2007 00:29

lisakova napsal(a):
Soucitim s Vami, je to smutne, kdyz odejde pejsek do psiho nebe, ale byli jste moc statecni a urcite se na vas z toho psiho nebe kouka.
Ja mam take pejska a vim, ze i pro nas to bude hrozne, az tu s nami jednou nebude.

bude to pokaždé bolet a vždy se ten odchod neobejde bez slz a věčných vzpomínek ,u všech psů které máme ,každý je osobnost a každý se nám vryje se soužitím s námi do našich srdcí...........vždy když jsi vzpomenu na svého byvalého psa řeknu si jak by se asi tvářil na toho co žije se mnou ted ,asi by koukal co to za hromotluka spí u postele jeho pána,vždy si říkám jak rád bych je seznámil a chtěl je venčit spolu...snad se jednou sejdou v psím nebíčku a nebudou mně moc pomlouvat ................... než přijdu za nimi

Přidejte reakci

Přidat smajlík