JAK ZVÍTĚZIT NAD BÁZLIVOSTÍ?

Přidejte téma
Přidejte téma
Otočit řazení příspěvků Otočit řazení příspěvků
17.5.2007 15:17

Potřeboval bych poradit, jak mám zvýšit sebedůvěru u 4 měsíčního štěnda, které jsem si přivezla před měsícem z útulku...Je to kříženec zřejmě bígla a jacka rusella....je extrémě bázlivý, což se z prvu nezdál...Venku když ho pustím má tendenci vyvenčit se během max. 3-5 minut a upaluje domů....Bojí se cizích lidí, hlavně mužů a dokonce i pejsků ať malých či velkých...

Doma se z něj stává v rodiném kruhu pořádné šídlo a nikdo by nemohl tvrdit, že je takto bojácný... Máme ještě jednoho psa velké rasy, toho se nejdříve také bál, teď už se to zlepšilo. Na procházce mi chodí velkým obloukem, jak mile zahlédné cizí osobu a když se k němu blíží pes, buď se za mě schovává a nebo kníká i když mu ten druhý nic nedělá ani se ho nedotýká...sem tam se stane, že si i odvážně ňafne, ale to se stává velmi zřídka...

Je to normální chování??? Mě to tedy moc normální nepřijde. Prosím o radu, jak se zbavit této extrémní bázlivosti...nechci aby mi ze psa vyrostl nesocializovaný,agresivní neurotik. Mám začít třeba navšťevovat štěněcí školku?...Všem předem děkuji za radu...

Jinak ještě dodávám, že se pejsek už v útulku narodil a byl tam společně s maminkou a bráškou,....není tedy důvod domnívat se, že by mu někdo ublížil... Navíc ošetřovatelky z útulku skoro plakaly, když sem si ho brala, měli k němu krásný vztah, vypiplaly ho od narození....

17.5.2007 17:02

tapinka85 napsal(a):
Potřeboval bych poradit, jak mám zvýšit sebedůvěru u 4 měsíčního štěnda, které jsem si přivezla před měsícem z útulku...Je to kříženec zřejmě bígla a jacka rusella....je extrémě bázlivý, což se z prvu nezdál...Venku když ho pustím má tendenci vyvenčit se během max. 3-5 minut a upaluje domů....Bojí se cizích lidí, hlavně mužů a dokonce i pejsků ať malých či velkých...

Doma se z něj stává v rodiném kruhu pořádné šídlo a nikdo by nemohl tvrdit, že je takto bojácný... Máme ještě jednoho psa velké rasy, toho se nejdříve také bál, teď už se to zlepšilo. Na procházce mi chodí velkým obloukem, jak mile zahlédné cizí osobu a když se k němu blíží pes, buď se za mě schovává a nebo kníká i když mu ten druhý nic nedělá ani se ho nedotýká...sem tam se stane, že si i odvážně ňafne, ale to se stává velmi zřídka...

Je to normální chování??? Mě to tedy moc normální nepřijde. Prosím o radu, jak se zbavit této extrémní bázlivosti...nechci aby mi ze psa vyrostl nesocializovaný,agresivní neurotik. Mám začít třeba navšťevovat štěněcí školku?...Všem předem děkuji za radu...

Jinak ještě dodávám, že se pejsek už v útulku narodil a byl tam společně s maminkou a bráškou,....není tedy důvod domnívat se, že by mu někdo ublížil... Navíc ošetřovatelky z útulku skoro plakaly, když sem si ho brala, měli k němu krásný vztah, vypiplaly ho od narození....

Tak podobný problém jsem měla u svého BŠO. Už v 8 týdnech se nebál ani vlaku, ani kamiónů, prostě ničeho, co dělalo kravál, ale jakmile zahlédl v okruhu 100 m od sebe cizí osobu nebo psa, následoval úprk domů.

Jak jsme to řešili - začali jsme chodit na procházky ve vícepočetné sestavě. Ono, když jsme totiž šli třeba 2 páníčci, už s ním bylo možné sem tam i někoho minout. Jak jsme šli všichni 3, nepředváděl už ani výhybné oblouky. Ale stálo nás to stejně kupu času a trpělivosti.

Taky pomáhalo, když už nabíral zpětný chod, kategoricky nařídit "sedni" a udržet ho v té pozici, dokud nás dotyčný objekt budící strach neminul. A potom veliká pochvala.

18.5.2007 09:53

sarrada napsal(a):
Tak podobný problém jsem měla u svého BŠO. Už v 8 týdnech se nebál ani vlaku, ani kamiónů, prostě ničeho, co dělalo kravál, ale jakmile zahlédl v okruhu 100 m od sebe cizí osobu nebo psa, následoval úprk domů.

Jak jsme to řešili - začali jsme chodit na procházky ve vícepočetné sestavě. Ono, když jsme totiž šli třeba 2 páníčci, už s ním bylo možné sem tam i někoho minout. Jak jsme šli všichni 3, nepředváděl už ani výhybné oblouky. Ale stálo nás to stejně kupu času a trpělivosti.

Taky pomáhalo, když už nabíral zpětný chod, kategoricky nařídit "sedni" a udržet ho v té pozici, dokud nás dotyčný objekt budící strach neminul. A potom veliká pochvala.

...moc krásné štěnco :-) S tou školkou je to určitě dobrý nápad, jen to bude asi chtít jemný a individuální přístup, žádné velké hrr, všechno jemně pomaličku a tpělivě, ono se to časem srovná...

20.5.2007 08:00

tapinka85 napsal(a):
Potřeboval bych poradit, jak mám zvýšit sebedůvěru u 4 měsíčního štěnda, které jsem si přivezla před měsícem z útulku...Je to kříženec zřejmě bígla a jacka rusella....je extrémě bázlivý, což se z prvu nezdál...Venku když ho pustím má tendenci vyvenčit se během max. 3-5 minut a upaluje domů....Bojí se cizích lidí, hlavně mužů a dokonce i pejsků ať malých či velkých...

Doma se z něj stává v rodiném kruhu pořádné šídlo a nikdo by nemohl tvrdit, že je takto bojácný... Máme ještě jednoho psa velké rasy, toho se nejdříve také bál, teď už se to zlepšilo. Na procházce mi chodí velkým obloukem, jak mile zahlédné cizí osobu a když se k němu blíží pes, buď se za mě schovává a nebo kníká i když mu ten druhý nic nedělá ani se ho nedotýká...sem tam se stane, že si i odvážně ňafne, ale to se stává velmi zřídka...

Je to normální chování??? Mě to tedy moc normální nepřijde. Prosím o radu, jak se zbavit této extrémní bázlivosti...nechci aby mi ze psa vyrostl nesocializovaný,agresivní neurotik. Mám začít třeba navšťevovat štěněcí školku?...Všem předem děkuji za radu...

Jinak ještě dodávám, že se pejsek už v útulku narodil a byl tam společně s maminkou a bráškou,....není tedy důvod domnívat se, že by mu někdo ublížil... Navíc ošetřovatelky z útulku skoro plakaly, když sem si ho brala, měli k němu krásný vztah, vypiplaly ho od narození....

Problém bych viděla tam, že v útulku byl v podstatě ve stresovém prostředí, i když se to tak nemusí zdát. Je tam dost hluk, ale štěně si nemůže ověřit, odkud jde a že je neškodný, přece jen na štěně nemají ošetřovatelky tolik času, kolik by bylo třeba. Určitou roli může hrát i slabší nervová soustava pejska.
Znám psy, kteří vyrostli v útulku, a skutečně jim nikdo neublížil, přesto jsou bázliví a hystericky kousaví. Nemají s lidmi dostatečné zkušenosti, chovají se jako divoká zvířátka. Navíc se štěně mohlo dříve cítit bezpečné u maminky a v kotci, nic jiného neznalo, nechodilo ven a snad ani moc mimo pelíšek a jeho svět byl malý, uzavřený a bezpečný. Jenže štěňátko potřebuje pro svůj rozvoj co nejvíce objevovat, jinak může vzniknout problém s bázlivostí.
Jestli má nervíky v pořádku, dá se to dohnat, jezděte s ním autobusem, choďte mezi lidi, na náměstí, zvykejte na pejsky, dělejte dloooouhé procházky, berte ho do míst, kde je hluk, nechejte ho, ať si podezřelé věci sám pozjišťuje a očichá. Pokud projeví strachovou reakci, do určitého bodu ho nesmíte konejšit, utěšovat, spíš se mu vysmějte "ale ty pako, co blbneš...", přitom ho přátelsky poplácejte. Pokud jej budete utěšovat, spíše ho v jeho reakci ještě podpoříte. Jen pokud se hódně bojí, můžete ho vzít chvíli na ruce a kousek přenést, ale co nejdříve zase postavit na jeho vlastní nohy-musíte se naučit to odhadnout sami.
Máem doma rok a půl starého psa, který byl bitý a potom žil trvale v kotci, takže z života moc neměl a bál se opravdu všeho, při každé větší zátěži ztuhl a stala se z něj guma. Beru ho s sebou všude-včera jsem jej vzala i do davu lidí. Máme jej dva měsíce, a chovatelé už jej málem nepoznají v jeho změněném chování, začal být zvídavý a zvědavý, sám zjišťuje...držím vám palce, je mladý, podaří se vám to.

Přidejte reakci

Přidat smajlík