Reklamace štěněte

iveta navratilova napsal(a):
a štěně má nějakou nemoc nebo má demodikozu?

štěně má zatím podezření, během týdne půjdou na veterinu...pokud se tato nemoc neprokáže, tak je to jasné, ale pokud by se prokázala...

lesterka napsal(a):
štěně má zatím podezření, během týdne půjdou na veterinu...pokud se tato nemoc neprokáže, tak je to jasné, ale pokud by se prokázala...

Já osobně bych asi nedokázala štěně reklamovat. Možná bych chtěla nějakou slevu, ale nějsem si tím tak zcela jistá. My když jsme si kupovali psa, brali jsme si ho proto, že jsme ho chtěli jako kamaráda, ne na uchovnění, ne tedy jako prostředek na vydělávání peněz, i když mne možná někteří nařknou, že chovem psů se nedává vydělávat. Bohužel jsou i tací, kteří eberou psa jako kamaráda, ale opravdu jako jakýsi výdělečný prostředek nebo jen jako drahou věc, kterou se mohou chlubit, že má takové a makové předky, že má tolik ocenění atd a připadají si tak děsně úžasní. Opravdu jsem se i s takovým hnusným případem setkala. To jsem ale odbočila. Chtěla jsem tím říct, že i když stál náš kamarád x peněz, je to pro nás ten nejlepší kamarád, kterého bych ani za nic nedala a nedokáži si představit, že kdyby se u něj objevila jakákoli choroba, že bych ho snad šla reklamovat. Pro nás by byl totiž stále stejně cenný i nemocný a nic by to nezměnilo na jeho ceně pro nás a nedej bože na našem vztahu k němu. Vím, že to tak asi pisatel/ka nemyslel/a, ale prostě mi nedalo napsat jak to cítím já. Samozřejmě chápu, že pokud je pejsek nemocný, stojí více peněz než zdravý, ale na druhou stranu, co bych pro našeho miláčka neudělaĺa. Měli jsme dřív psa, který byl nemocný a stálo nás to hodně peněz, ale já mám k našim psům skoro stejný vztah jako k dětem, takže mi není líto ani těch financí, které stál v době nemoci. Pokud byste si vzali např. děcko do vlastní péče a po několika letech jste zjistili, že má dědičnou chorobu, jak byste se potom zachovali? Začalo by pro Vás najednou ztrácet na ceně? Takový je můj postoj, nedokáži přirovnat psa k věci, i když samozřejmě chápu, že spousta lidí by nepodepsala smlouvu, kdyby nebyla možnost reklamace zvířete, a že to u nás je možné.

lolinka napsal(a):
Já osobně bych asi nedokázala štěně reklamovat. Možná bych chtěla nějakou slevu, ale nějsem si tím tak zcela jistá. My když jsme si kupovali psa, brali jsme si ho proto, že jsme ho chtěli jako kamaráda, ne na uchovnění, ne tedy jako prostředek na vydělávání peněz, i když mne možná někteří nařknou, že chovem psů se nedává vydělávat. Bohužel jsou i tací, kteří eberou psa jako kamaráda, ale opravdu jako jakýsi výdělečný prostředek nebo jen jako drahou věc, kterou se mohou chlubit, že má takové a makové předky, že má tolik ocenění atd a připadají si tak děsně úžasní. Opravdu jsem se i s takovým hnusným případem setkala. To jsem ale odbočila. Chtěla jsem tím říct, že i když stál náš kamarád x peněz, je to pro nás ten nejlepší kamarád, kterého bych ani za nic nedala a nedokáži si představit, že kdyby se u něj objevila jakákoli choroba, že bych ho snad šla reklamovat. Pro nás by byl totiž stále stejně cenný i nemocný a nic by to nezměnilo na jeho ceně pro nás a nedej bože na našem vztahu k němu. Vím, že to tak asi pisatel/ka nemyslel/a, ale prostě mi nedalo napsat jak to cítím já. Samozřejmě chápu, že pokud je pejsek nemocný, stojí více peněz než zdravý, ale na druhou stranu, co bych pro našeho miláčka neudělaĺa. Měli jsme dřív psa, který byl nemocný a stálo nás to hodně peněz, ale já mám k našim psům skoro stejný vztah jako k dětem, takže mi není líto ani těch financí, které stál v době nemoci. Pokud byste si vzali např. děcko do vlastní péče a po několika letech jste zjistili, že má dědičnou chorobu, jak byste se potom zachovali? Začalo by pro Vás najednou ztrácet na ceně? Takový je můj postoj, nedokáži přirovnat psa k věci, i když samozřejmě chápu, že spousta lidí by nepodepsala smlouvu, kdyby nebyla možnost reklamace zvířete, a že to u nás je možné.

pokud ale chováte, máte doma několik psů a kupujete si štěně na chov, tak vám nic jiného nezbyde než štěně rychle vrátit, dřív než si nakazíte ostatní psy, pokud se tak již nestalo a s demodikozou do chovu.... Ale to Vy asi těžko budete chápat.

mumie napsal(a):
pokud ale chováte, máte doma několik psů a kupujete si štěně na chov, tak vám nic jiného nezbyde než štěně rychle vrátit, dřív než si nakazíte ostatní psy, pokud se tak již nestalo a s demodikozou do chovu.... Ale to Vy asi těžko budete chápat.

Co mám nové informace, tak štěně vrátit nechtějí, pouze by se rádi dohodli na nějaké slevě...což ale není to hlavní...

Přemýšlí, jak si na takového "chovatele" posvítit...mě nenapadá nic kloudného, feně chovnost vzít nemůžou, protože to není vada vylučující z chovu. Leda mě napadá soudní cesta, něco jako podvod, když ve smlouvě je napsané, že rodiče netrpí žádnou dědičnou chorobou. O této nemoci musel chovatel vědět, protože na ni byl několikrát majiteli štěňat upozorňován a odmítl se s nimi o tom bavit.
Otázka je, jak vysoké by byly soudní výlohy

Je mi jasné, že člověk, který si kupuje mazlíčka ho pryč nedá...já to mám podobně, ale ono to chce na začátku asi opravdu uvažovat reálně...pokud se mi objeví nemoc po delší době, co mám psa u sebe, tak se ho samozřejmě zbavovat nebudu, ale když máte doma štěně chvíli a tušíte co bude následovat a kolik to bude stát (bohužel dneska je všechno o penězích)...ne každý má na placení drahé léčby prostředky a co když zjistíte, že třeba po roce léčby to už opravdu finančně neutáhnete...nemocného psa si těžko někdo vezme

lesterka napsal(a):
Chtěla bych se zeptat, jak byste řešili situaci, kdybyste si koupili štěňátko a po dvou měsících zjistili, že jeho matka má dědičnou chorobu kůže a srsti (demodikoza).
Tato nemoc se objevila u několika jejích potomků, chovatel se odmítá s majitelem o tom bavit.
Přímo ve smlouvě má uvedeno, že rodiče nemají žádnou dědičnou nemoc ani vadu.
Je jasné, že majitel se může bránit, že o této nemoci nevěděl, ale když se mu přihlásilo už několik majitelů jeho štěňat z různých vrhů po jedné a té samé matce, že mají tento problém?

Dle mého názoru se jedná o podvod ze strany chovatele a majitel má právo na vrácení peněz. Co vy na to?

Tak se obraťte na klub.... buď se jenom poradit nebo podat stížnost a chtít např. vrátit část kupní ceny. V pravomoci klubu je tyto problémy řešit, min. mají právo dát chovateli pokutu apod.

lolinka napsal(a):
Já osobně bych asi nedokázala štěně reklamovat. Možná bych chtěla nějakou slevu, ale nějsem si tím tak zcela jistá. My když jsme si kupovali psa, brali jsme si ho proto, že jsme ho chtěli jako kamaráda, ne na uchovnění, ne tedy jako prostředek na vydělávání peněz, i když mne možná někteří nařknou, že chovem psů se nedává vydělávat. Bohužel jsou i tací, kteří eberou psa jako kamaráda, ale opravdu jako jakýsi výdělečný prostředek nebo jen jako drahou věc, kterou se mohou chlubit, že má takové a makové předky, že má tolik ocenění atd a připadají si tak děsně úžasní. Opravdu jsem se i s takovým hnusným případem setkala. To jsem ale odbočila. Chtěla jsem tím říct, že i když stál náš kamarád x peněz, je to pro nás ten nejlepší kamarád, kterého bych ani za nic nedala a nedokáži si představit, že kdyby se u něj objevila jakákoli choroba, že bych ho snad šla reklamovat. Pro nás by byl totiž stále stejně cenný i nemocný a nic by to nezměnilo na jeho ceně pro nás a nedej bože na našem vztahu k němu. Vím, že to tak asi pisatel/ka nemyslel/a, ale prostě mi nedalo napsat jak to cítím já. Samozřejmě chápu, že pokud je pejsek nemocný, stojí více peněz než zdravý, ale na druhou stranu, co bych pro našeho miláčka neudělaĺa. Měli jsme dřív psa, který byl nemocný a stálo nás to hodně peněz, ale já mám k našim psům skoro stejný vztah jako k dětem, takže mi není líto ani těch financí, které stál v době nemoci. Pokud byste si vzali např. děcko do vlastní péče a po několika letech jste zjistili, že má dědičnou chorobu, jak byste se potom zachovali? Začalo by pro Vás najednou ztrácet na ceně? Takový je můj postoj, nedokáži přirovnat psa k věci, i když samozřejmě chápu, že spousta lidí by nepodepsala smlouvu, kdyby nebyla možnost reklamace zvířete, a že to u nás je možné.

No já nevím, ale pokud si přece někdo kupuje štěně s PP, tak přece očekává, že dostane zdravé štěně! Proto si snad lidi kupují psy s PP. Záruka zdraví a povahy, ne? V rámci možností samozřejmě. To by si jinak mohli rovnou koupit za rapidně menší cenu štěně bez PP...

Já bych reklamovala, pokud bych ho měla jen chvíli...

impact napsal(a):
No já nevím, ale pokud si přece někdo kupuje štěně s PP, tak přece očekává, že dostane zdravé štěně! Proto si snad lidi kupují psy s PP. Záruka zdraví a povahy, ne? V rámci možností samozřejmě. To by si jinak mohli rovnou koupit za rapidně menší cenu štěně bez PP...

Já bych reklamovala, pokud bych ho měla jen chvíli...

PP není záruka zdraví a povahy, jak jste na to přišla? PP je záruka plemene, doklad o tom, že pes patří k určitému plemeni. Jen je větší pravděpodobnost zdraví a dobré povahy, protože PP chov je transparentní a kdo chce, může si spoustu informací dohledat, koupit štěně od seriózního chovatele a riziko tak omezit na minimum.
Výše zmíněný chovatel není seriózní a tudíž podle mě majitel psa může toto nahlásit na klub, ale podle mě s tím klub nic nemůže udělat, když jde o vadu, která nevylučuje z chovu. Dále chovatel se nechce dohodnout a tudíž zbývá jedině soudní cesta, podle zákona je reklamační doba 6 týdnů, ale nejspíš by i uspěli, ale museli by prokázat, že chovatel o vadě věděl a prodal vám štěně s vadou, což je myslím nereálné, protože zřejmě štěněti v době prodeje nic nebylo. Že má vadu fena je nedůležité.

mumie napsal(a):
pokud ale chováte, máte doma několik psů a kupujete si štěně na chov, tak vám nic jiného nezbyde než štěně rychle vrátit, dřív než si nakazíte ostatní psy, pokud se tak již nestalo a s demodikozou do chovu.... Ale to Vy asi těžko budete chápat.

demodikozou si ostatní psy nakazit nemůžete , samozřejmě je nevhodné na takto postižené feně chovat - . Vzhledem k tomu, že jediný možný přenos je přímo z matky na štěně, není vhodné matky – nosiče zařazovat do chovu, neboť kromě parazita přenášejí též genetickou predispozici ke vzniku onemocnění .

A reklamaci štěněte po 2 měsících nechápu též .

assil napsal(a):
PP není záruka zdraví a povahy, jak jste na to přišla? PP je záruka plemene, doklad o tom, že pes patří k určitému plemeni. Jen je větší pravděpodobnost zdraví a dobré povahy, protože PP chov je transparentní a kdo chce, může si spoustu informací dohledat, koupit štěně od seriózního chovatele a riziko tak omezit na minimum.
Výše zmíněný chovatel není seriózní a tudíž podle mě majitel psa může toto nahlásit na klub, ale podle mě s tím klub nic nemůže udělat, když jde o vadu, která nevylučuje z chovu. Dále chovatel se nechce dohodnout a tudíž zbývá jedině soudní cesta, podle zákona je reklamační doba 6 týdnů, ale nejspíš by i uspěli, ale museli by prokázat, že chovatel o vadě věděl a prodal vám štěně s vadou, což je myslím nereálné, protože zřejmě štěněti v době prodeje nic nebylo. Že má vadu fena je nedůležité.

Záruka zdraví a povahy, ne? V rámci možností samozřejmě.

No, nechtělo se mi to do detailů rozepisovat, ptž jsem se domnívala, že to tady většina pochopí.... Jsi důkazem toho, že je to k pochopení.

assil napsal(a):
PP není záruka zdraví a povahy, jak jste na to přišla? PP je záruka plemene, doklad o tom, že pes patří k určitému plemeni. Jen je větší pravděpodobnost zdraví a dobré povahy, protože PP chov je transparentní a kdo chce, může si spoustu informací dohledat, koupit štěně od seriózního chovatele a riziko tak omezit na minimum.
Výše zmíněný chovatel není seriózní a tudíž podle mě majitel psa může toto nahlásit na klub, ale podle mě s tím klub nic nemůže udělat, když jde o vadu, která nevylučuje z chovu. Dále chovatel se nechce dohodnout a tudíž zbývá jedině soudní cesta, podle zákona je reklamační doba 6 týdnů, ale nejspíš by i uspěli, ale museli by prokázat, že chovatel o vadě věděl a prodal vám štěně s vadou, což je myslím nereálné, protože zřejmě štěněti v době prodeje nic nebylo. Že má vadu fena je nedůležité.

pokud je ve smlouvě uvedeno, že rodiče štěněte nemají žádnou dědičnou vadu, tak je jedno jestli v době předání bylo štěně už viditelně nemocné nebo ne. A dokázat že o vadě feny věděl asi taky nebude složité, takže není problém od smlouvy odstoupit a dožadovat se vrácení peněz. Ovšem pokud si štěně chtějí nechat, tak mají smůlu, na vrácení peněz mají nárok jen když štěně vrátí. To je přesně to, na co se tehnle "chovatel" spoléhá. Možná by ho šlo zažalovat za podvod, nebo něco podobného, ale ty soudní výlohy a čas za to asi nestojí.
Doporučila bych jim podat stížnost na klub a dělat mu "reklamu" kde jen to jde.

lesterka napsal(a):
Chtěla bych se zeptat, jak byste řešili situaci, kdybyste si koupili štěňátko a po dvou měsících zjistili, že jeho matka má dědičnou chorobu kůže a srsti (demodikoza).
Tato nemoc se objevila u několika jejích potomků, chovatel se odmítá s majitelem o tom bavit.
Přímo ve smlouvě má uvedeno, že rodiče nemají žádnou dědičnou nemoc ani vadu.
Je jasné, že majitel se může bránit, že o této nemoci nevěděl, ale když se mu přihlásilo už několik majitelů jeho štěňat z různých vrhů po jedné a té samé matce, že mají tento problém?

Dle mého názoru se jedná o podvod ze strany chovatele a majitel má právo na vrácení peněz. Co vy na to?

se musím smát, jak si někteří zde protiřečí.
Jasně souhlasím s názorem, že psa mám jako kámoše a né fabriku, takže já bych nereklamovala, ale asi chtěla slevu, popřípadně vyloučení z chovu (bývalých majitelů).

Já ale odbočím: nedávno byla diskuze pes s PP a bez PP. No a je to tady - záruka kvality (mě se to slovo moc nelíbí) je evidentní, že není na psech s PP automatická, jak vehementně někteří majitelé psů s PP a s km dlouhým rodokmenem tady hlásali.


A jen bych se zeptla : co by jste teda udělala po 2 měsících se štěnětem, který by nebyl dle IZO, ale měl nějakou vadu?
(ptám se paní, pána, co psali, že by nakazil chov)

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
pokud je ve smlouvě uvedeno, že rodiče štěněte nemají žádnou dědičnou vadu, tak je jedno jestli v době předání bylo štěně už viditelně nemocné nebo ne. A dokázat že o vadě feny věděl asi taky nebude složité, takže není problém od smlouvy odstoupit a dožadovat se vrácení peněz. Ovšem pokud si štěně chtějí nechat, tak mají smůlu, na vrácení peněz mají nárok jen když štěně vrátí. To je přesně to, na co se tehnle "chovatel" spoléhá. Možná by ho šlo zažalovat za podvod, nebo něco podobného, ale ty soudní výlohy a čas za to asi nestojí.
Doporučila bych jim podat stížnost na klub a dělat mu "reklamu" kde jen to jde.

Jenže problém bude asi v tom, že demodikóza NENÍ dědičná nemoc či vada, je to parazit, který se přenese z feny na štěňata krátce po porodu. Jinak nakažlivý není, jen nakaženému psovi způsobuje určitě potíže.
Pokud jsou ve smlouvě zmíněné jen dědičné vady, tak nevím, jak by soud dopadl.

assil napsal(a):
Jenže problém bude asi v tom, že demodikóza NENÍ dědičná nemoc či vada, je to parazit, který se přenese z feny na štěňata krátce po porodu. Jinak nakažlivý není, jen nakaženému psovi způsobuje určitě potíže.
Pokud jsou ve smlouvě zmíněné jen dědičné vady, tak nevím, jak by soud dopadl.

Navíc naprostá většina psů se vyléčí, akorát mají predispozice k nákaze a tudíž by se neměli používat v chovu. Takže pokud štěně nebylo zakoupeno za účelem chovu, tak je to taky diskutabilní.

bl napsal(a):
se musím smát, jak si někteří zde protiřečí.
Jasně souhlasím s názorem, že psa mám jako kámoše a né fabriku, takže já bych nereklamovala, ale asi chtěla slevu, popřípadně vyloučení z chovu (bývalých majitelů).

Já ale odbočím: nedávno byla diskuze pes s PP a bez PP. No a je to tady - záruka kvality (mě se to slovo moc nelíbí) je evidentní, že není na psech s PP automatická, jak vehementně někteří majitelé psů s PP a s km dlouhým rodokmenem tady hlásali.


A jen bych se zeptla : co by jste teda udělala po 2 měsících se štěnětem, který by nebyl dle IZO, ale měl nějakou vadu?
(ptám se paní, pána, co psali, že by nakazil chov)

Pokud bych si brala pejska jako kámoše, překousla bych to a nechala doma. Ale pokud by to bylo zvíře (pes či fena) do chovu a já měla doma již nějakého pejsana, vracela bych. To, jak je demodikoza přenosná nebudu rozebírat, chtěla bych vidět soudního znalce, jak by se k tomuto problému vyjádřil. Uvědomte si, že ti, co chovají mají také stará, již nechovná zvířata. A ty dávat pryč už je pro mne nepřijatelné, tudíž nechat dožít doma. A když si necháte doma toto štěně, u dalšího např. nevyjdou zuby, u dalšího štěněte se může objevit např. srdeční vada či co jiného, jak by ten chovatel choval? A vrátit dvouměsíční štěně není taková hrůza, jakou ji děláte. Spíš je otázka, jak se k tomu postaví chovatel.

lesterka napsal(a):
Chtěla bych se zeptat, jak byste řešili situaci, kdybyste si koupili štěňátko a po dvou měsících zjistili, že jeho matka má dědičnou chorobu kůže a srsti (demodikoza).
Tato nemoc se objevila u několika jejích potomků, chovatel se odmítá s majitelem o tom bavit.
Přímo ve smlouvě má uvedeno, že rodiče nemají žádnou dědičnou nemoc ani vadu.
Je jasné, že majitel se může bránit, že o této nemoci nevěděl, ale když se mu přihlásilo už několik majitelů jeho štěňat z různých vrhů po jedné a té samé matce, že mají tento problém?

Dle mého názoru se jedná o podvod ze strany chovatele a majitel má právo na vrácení peněz. Co vy na to?

Dokud je zvíře věc v právním slova smyslu, tak pak nad tím uvažujte jakobyste si koupila třeba nějaké zboží. Pokud prodávajcí výslovně uvedl, že to zboží žádné vady nemá (at podstatné či nepodstatné) a najednou vy zjistíte, že "zboží " vady má, tak rozhodně nějaké nároky vůči prodávajícímu máte.
Nemusíte hned štěně vracet - to je až poslední možnost, pokud by ta vada byla fakt hodně závažná.
Takže v první řadě oznámit prodávajícímu, že štěně má tuhle nemoc - písemně a dala bych to doporučeně, at máte jistotu, že to prodávající dostal. Tam vylíčíte, jakou vadu má - podložíte lékařskou zprávou - ne originál :) -nemusí být, stačí vysvětlit, že veterinář vadu zjistil a že víte, že matka tuto nemoc má taky.
V normálním kupní smlouvě byste si mohli vybrat mezi slevou a výměnou zboží - takže tady ta sleva připadá v úvahu.

Pokud ale prodávající nehodlá komunikovat, tak je to problém - osobně si myslím,že pokud to štěně bylo drahé, tak má cenu jít i do soudního sporu - je velká pravděpodobnost, že byste to vyhráli a náklady sporu by hradil prodávající.
Prodávající fakt nemá jak dokázat,že by o nemoci feny nevěděl a pokud, tak vědět mohl a měl - takže ani to ho neomlouvá:)


Myslím že soudní poplatky moc velké nebudou, pár kolků, znalce na posouzení zdravotního stavu matky štěněte a štěněte.

Rozhodně vám ale doporučím, abyste se zkontaktovali s ostatními,co koupili štěnata ze stejného vrhu a abyste postupovali společně - v jednotě je síla - :)

misule napsal(a):
Dokud je zvíře věc v právním slova smyslu, tak pak nad tím uvažujte jakobyste si koupila třeba nějaké zboží. Pokud prodávajcí výslovně uvedl, že to zboží žádné vady nemá (at podstatné či nepodstatné) a najednou vy zjistíte, že "zboží " vady má, tak rozhodně nějaké nároky vůči prodávajícímu máte.
Nemusíte hned štěně vracet - to je až poslední možnost, pokud by ta vada byla fakt hodně závažná.
Takže v první řadě oznámit prodávajícímu, že štěně má tuhle nemoc - písemně a dala bych to doporučeně, at máte jistotu, že to prodávající dostal. Tam vylíčíte, jakou vadu má - podložíte lékařskou zprávou - ne originál :) -nemusí být, stačí vysvětlit, že veterinář vadu zjistil a že víte, že matka tuto nemoc má taky.
V normálním kupní smlouvě byste si mohli vybrat mezi slevou a výměnou zboží - takže tady ta sleva připadá v úvahu.

Pokud ale prodávající nehodlá komunikovat, tak je to problém - osobně si myslím,že pokud to štěně bylo drahé, tak má cenu jít i do soudního sporu - je velká pravděpodobnost, že byste to vyhráli a náklady sporu by hradil prodávající.
Prodávající fakt nemá jak dokázat,že by o nemoci feny nevěděl a pokud, tak vědět mohl a měl - takže ani to ho neomlouvá:)


Myslím že soudní poplatky moc velké nebudou, pár kolků, znalce na posouzení zdravotního stavu matky štěněte a štěněte.

Rozhodně vám ale doporučím, abyste se zkontaktovali s ostatními,co koupili štěnata ze stejného vrhu a abyste postupovali společně - v jednotě je síla - :)

Lesterko můžu se zeptat o jakého psa se jedná?My jsme totiž tento problém řešili přesně před rokem,kdy se u naší fenky NO s PP,objevili kožní problémy,demodikoza.Bohužel se rozvinula do takových dimenzí,že i přes náročnou léčbu se stav našeho štěněte nelepšil a v prosinci,pár dní před Vánocemi ,jsme jí museli nechat utratit.Majitelka chovné stanice také nereagovala na na reklamaci,nabídla nám pouze slevu.Navíc fenu,jejíž štěně jsme měli,nevyřadila z chovu i přesto,že do konce svého života zůstává přenašečem a na štěnata může zároveň přenést i genetickou dispozici ke snížené imunitě,což byl náš případ.Byla to naše první zkušenost s jakoukoliv chovnou stanicí a opravdu otřesná!!!!!!

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

simi77 napsal(a):
Lesterko můžu se zeptat o jakého psa se jedná?My jsme totiž tento problém řešili přesně před rokem,kdy se u naší fenky NO s PP,objevili kožní problémy,demodikoza.Bohužel se rozvinula do takových dimenzí,že i přes náročnou léčbu se stav našeho štěněte nelepšil a v prosinci,pár dní před Vánocemi ,jsme jí museli nechat utratit.Majitelka chovné stanice také nereagovala na na reklamaci,nabídla nám pouze slevu.Navíc fenu,jejíž štěně jsme měli,nevyřadila z chovu i přesto,že do konce svého života zůstává přenašečem a na štěnata může zároveň přenést i genetickou dispozici ke snížené imunitě,což byl náš případ.Byla to naše první zkušenost s jakoukoliv chovnou stanicí a opravdu otřesná!!!!!!

Simi jedná se o úplně jiné plemeno.

Je mi moc líto, co se ti stalo Ale nezavrhuj psy s PP...zkus to znovu, bohužel si natrefila na nezodpovědného chovatele

lesterka napsal(a):
Simi jedná se o úplně jiné plemeno.

Je mi moc líto, co se ti stalo Ale nezavrhuj psy s PP...zkus to znovu, bohužel si natrefila na nezodpovědného chovatele

Samozřejmně nezavrhuji všechny psy s PP ani všechny stanice.Jiného pejska už máme.

lesterka napsal(a):
Chtěla bych se zeptat, jak byste řešili situaci, kdybyste si koupili štěňátko a po dvou měsících zjistili, že jeho matka má dědičnou chorobu kůže a srsti (demodikoza).
Tato nemoc se objevila u několika jejích potomků, chovatel se odmítá s majitelem o tom bavit.
Přímo ve smlouvě má uvedeno, že rodiče nemají žádnou dědičnou nemoc ani vadu.
Je jasné, že majitel se může bránit, že o této nemoci nevěděl, ale když se mu přihlásilo už několik majitelů jeho štěňat z různých vrhů po jedné a té samé matce, že mají tento problém?

Dle mého názoru se jedná o podvod ze strany chovatele a majitel má právo na vrácení peněz. Co vy na to?

Tak jsem si přečetla co je to za nemoc a je mi z toho na nic. Normální chovatl by takové zvíře do chovu nepustil ať je s PP nebo bez PP. Vždycky chceme, aby naše mimina byla co možná nejzdravější a dostala se do dobrých rukou. Ten co chová na zvířeti o kterém ví, že z 99% zplodí štěndo co bude trpět a celý život bude náchylné k tomuto onemocnějí je zrůda

laomy71 napsal(a):
Tak jsem si přečetla co je to za nemoc a je mi z toho na nic. Normální chovatl by takové zvíře do chovu nepustil ať je s PP nebo bez PP. Vždycky chceme, aby naše mimina byla co možná nejzdravější a dostala se do dobrých rukou. Ten co chová na zvířeti o kterém ví, že z 99% zplodí štěndo co bude trpět a celý život bude náchylné k tomuto onemocnějí je zrůda

Meli jsme pred lety podbnou zkusenost,
porizovali jsme si Sharpeie s PP nemohli jsme si ho ani vybrat a chovatelka si s nami dala schuzku na nadrazi kam nam privezla jedno stene, tenkrat jsme byli zcela veci takze nam to ani neprislo nenormalni. Po 14ti dnech zacalo mit stene prujem a zvracet ztracelo se nam pred ocima, ale bojovali jsme a podarilo se nam ho zachranit. Pak jsme jeli jen tak se podivat na jedno vystavu psu a potkali jsme tam nasi chovatelku byla v porote a z milosti dala nasemu psovi dobrou (upozornuji ze jsme stene nemeli na chov pouze jako partaka a na vystvu jsme jeli jen tak abychom videli to prostredi) kdyz jsme si pak chovatelku odchytli a rekli ji ze te co dava dobrou z milosti je jeji stene z jejiho chovu zacla vykrikovat ze ona takove zmetky nechova. Tot nase zkusenost s chovnymi stanicemi. Prodelali jsme jeste operaci vchlipenych viceka a ve veku 5ti let nam nase Kellynka umrela - prestala ji fungovat jatra....
Takze opravdu chovna stanice neni zarukou kvalitnich psu plno lidi to ma pouze jako zbusob zbohatnuti a ne kvality.

lesterka napsal(a):
Chtěla bych se zeptat, jak byste řešili situaci, kdybyste si koupili štěňátko a po dvou měsících zjistili, že jeho matka má dědičnou chorobu kůže a srsti (demodikoza).
Tato nemoc se objevila u několika jejích potomků, chovatel se odmítá s majitelem o tom bavit.
Přímo ve smlouvě má uvedeno, že rodiče nemají žádnou dědičnou nemoc ani vadu.
Je jasné, že majitel se může bránit, že o této nemoci nevěděl, ale když se mu přihlásilo už několik majitelů jeho štěňat z různých vrhů po jedné a té samé matce, že mají tento problém?

Dle mého názoru se jedná o podvod ze strany chovatele a majitel má právo na vrácení peněz. Co vy na to?

Já mám dojem, že u CHS je to jako u každého zboží na trhu.....někde je kvalitní a vychází zákazníkovi ve všem vstříc, protože ví, že dobré jméno dělá dobrý obchod....

A někde člověk platí, jak mourovatej, jen a pouze za značku, ale kvalita a vstřícnost jsou někde v háječku

Některé CHS opravdu ctí a váží si plemene, které chovají a snaží se pro něj dělat jen to nej, i na úkor výdělku, protože pokud to někdo dělá poctivě, na živobytí si asi nevydělá

Jiné CHS se ohání tituly, od Evropy až kamsi....ale jak známo, žádná výstava nesleduje zdraví a povahu psa, už vůbec ne vztah chovatele ke svým psům

Já osobně, když vidím, jak mají rodiče miliony titulů ze všech koutů světa a štěnda dvakrát i víckrát - je-li tam více chovných jedinců - do roka, tak prchám.....protože už se nikde nedočtu o třeba i nepovinných zdravotních vyšetřeních rodičů apod. Nemluvě o tom, že se ani nedočtu různé příběhy ze života pejsků, což také patří k tomu, jaký vztah chovatel k pejskům má, si myslím já

Jakmile ale vidím, že rodiče byli na pár výstavách, chovatel má zveřejněno vyšetření povinné, nebo dokonce i nepovinné, popř. má napsáno, že vážnému zájemci tato vyšetření ukáže, vlastní pár chovných pejsků, k tomu i ty staré, a má tam napsáno spoustu příběhů a povídání o určitém jedinci a fotky, pak neváhám....

Takže shrnuto, CHS není ani zdaleka zárukou kvality, co se týče zdraví, povahy a kolikrát, bohužel, i vzhledu daného plemene