Jak pes mění lidi?

muchomurka napsal(a):
Zažili jste někdy, že by pes absolutně změnil chování nějakého Vašeho známého či příbuzného?
Švagrová vždy říkala, jak můžete mít psa v domě. Ten má být venku. Navíc to musí smrdět. Vy mu dovolíte chodit na gauč? A co ty chlupy? A do postele..........no fuj!!!!
On vám olizuje ruce? To je nechutné........
Asi půl roku už mají jorkšíra a hádejte jak to dopadlo? Pes spinká v posteli, na gauč samozřejmě může. Ruce neolizuje. Rovnou obličej. Prostě spokojenost na všech stranách.
Je úžasné jak si Vás zvířátka omotají okolo drápku. I ti největší zatvrdilci měknou

nosila jsem většinou sukně a boty na podpatku.....až psi mi vysvětlili, že kalhoty ať už dlouhé, 3/4 či kraťasy jsou pohodlnější a že daleko praktičtější jdou pořádné botky , co se nepromočí, nekloužou .....a nemají vysoký podpatek ( v pláštěnce a holinách bych dříve opravdu nevyrazila , teď s klidem )

mac1 napsal(a):
nosila jsem většinou sukně a boty na podpatku.....až psi mi vysvětlili, že kalhoty ať už dlouhé, 3/4 či kraťasy jsou pohodlnější a že daleko praktičtější jdou pořádné botky , co se nepromočí, nekloužou .....a nemají vysoký podpatek ( v pláštěnce a holinách bych dříve opravdu nevyrazila , teď s klidem )

a zatímco jiné nosí na krku šperky tak já píšťalku .....a ukázali mi moc krás přírody, tak jak jsem ji dřív neznala , ukázali mi, že vstát brzy ráno a jít lesem je nádhera , jsem spáč a vstát brzy ,když nutně nemusím, to mi dříve připadalo zcela nesmyslé a na hlavu ...

muchomurka napsal(a):
Zažili jste někdy, že by pes absolutně změnil chování nějakého Vašeho známého či příbuzného?
Švagrová vždy říkala, jak můžete mít psa v domě. Ten má být venku. Navíc to musí smrdět. Vy mu dovolíte chodit na gauč? A co ty chlupy? A do postele..........no fuj!!!!
On vám olizuje ruce? To je nechutné........
Asi půl roku už mají jorkšíra a hádejte jak to dopadlo? Pes spinká v posteli, na gauč samozřejmě může. Ruce neolizuje. Rovnou obličej. Prostě spokojenost na všech stranách.
Je úžasné jak si Vás zvířátka omotají okolo drápku. I ti největší zatvrdilci měknou

Moc hezké téma Chovám psy už 15let a ty změny vidím na procházkách. Z protivné staré domovnice, která nesnášela naše chlupy je úžasná milá paní s malým oříškem, která se ráda dá do řeči nebo se přidá k nám a jde s námi do lesa. Staršímu pánovi zemřela paní, vypadalo to s ním dost špatně a vnoučata dostala super nápad pořídit dědovi pejska. Pejsek ho znovu dostal do života a dokonce jsem s ním zahlídla i hlouček babiček co venčili také.

laomy71 napsal(a):
Moc hezké téma Chovám psy už 15let a ty změny vidím na procházkách. Z protivné staré domovnice, která nesnášela naše chlupy je úžasná milá paní s malým oříškem, která se ráda dá do řeči nebo se přidá k nám a jde s námi do lesa. Staršímu pánovi zemřela paní, vypadalo to s ním dost špatně a vnoučata dostala super nápad pořídit dědovi pejska. Pejsek ho znovu dostal do života a dokonce jsem s ním zahlídla i hlouček babiček co venčili také.

Bydlela jsem v Praze,psy jsem ráda měla ,ale...Pes do bytu nepatří ,musí být jen venku u baráku a hlídat.atd.atd.Běhala jsem po obchodech na vysokých podpatcích,pořád u kadeřníka atd.atd.Prostě městská panička.S druhým manželem jsme se přestěhovala na vesnici.Co bych z lásky neudělala.Pořídili jsme si dva hlídače.nejenže mají psi svůj pelíšek i v obýváku ,ale mají i spoustu jiných privilegií.A v práci teď nikomu nemůžu vysvětlit,že jsem raději na cvičáku se psema ,než lítat po obchodech.Podpatky už nosím velmi sporadicky ,jen když to musí být.Polobotky ,kalhoty jsou fakt pohodlnější.

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

carjack napsal(a):
Bydlela jsem v Praze,psy jsem ráda měla ,ale...Pes do bytu nepatří ,musí být jen venku u baráku a hlídat.atd.atd.Běhala jsem po obchodech na vysokých podpatcích,pořád u kadeřníka atd.atd.Prostě městská panička.S druhým manželem jsme se přestěhovala na vesnici.Co bych z lásky neudělala.Pořídili jsme si dva hlídače.nejenže mají psi svůj pelíšek i v obýváku ,ale mají i spoustu jiných privilegií.A v práci teď nikomu nemůžu vysvětlit,že jsem raději na cvičáku se psema ,než lítat po obchodech.Podpatky už nosím velmi sporadicky ,jen když to musí být.Polobotky ,kalhoty jsou fakt pohodlnější.

Absolutní souhlas s Marcelou a Karolínou. Taky už mě tolik neláká dovolená u moře, protože na Orlíku s námi naši psi žijí na pobřeží s kupou dalších bezva lidí a psů, vaříme na ohni a myjeme se v řece spolu s pesany. A do hospody zajdu už jen "velmi občas" a ještě s pocitem provinění, protože doma na mě čeká můj závislák a nechápe, když už jsem přece byla v práci a nakoupit (tyto dva důvody odchodu akceptuje) tak proč jdu zase pryč. Nic z toho, čeho jsem se vzdala mi rozhodně nechybí.

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

muchomurka napsal(a):
Zažili jste někdy, že by pes absolutně změnil chování nějakého Vašeho známého či příbuzného?
Švagrová vždy říkala, jak můžete mít psa v domě. Ten má být venku. Navíc to musí smrdět. Vy mu dovolíte chodit na gauč? A co ty chlupy? A do postele..........no fuj!!!!
On vám olizuje ruce? To je nechutné........
Asi půl roku už mají jorkšíra a hádejte jak to dopadlo? Pes spinká v posteli, na gauč samozřejmě může. Ruce neolizuje. Rovnou obličej. Prostě spokojenost na všech stranách.
Je úžasné jak si Vás zvířátka omotají okolo drápku. I ti největší zatvrdilci měknou

Totální obrat si pamatuji u expřítele mé kamarádky. Klasický metrosexuál, který se osypal, když na jeho naleštěnou plovoučku upadl chlup z kamarádčiny fenky, nedejbože z mého psa. Pak si v nějakém náhlém pohnutí mysli pořídil taky psa (dospělého, sbírat po bytě bobky by přece jen nezvládl) a všechno bylo obráceně - pejsek dostal do pelíšku nejlepší polštářek, najednou směl všechno, za co byla kamarádky fenka ještě týden předtím málem vyhozena z domu..,
Ale jinak se to myslím moc nezměnilo, že by jako vyměnil posilovnu za výlet do lesa se psem, to si zas nemyslím...

atika napsal(a):
Absolutní souhlas s Marcelou a Karolínou. Taky už mě tolik neláká dovolená u moře, protože na Orlíku s námi naši psi žijí na pobřeží s kupou dalších bezva lidí a psů, vaříme na ohni a myjeme se v řece spolu s pesany. A do hospody zajdu už jen "velmi občas" a ještě s pocitem provinění, protože doma na mě čeká můj závislák a nechápe, když už jsem přece byla v práci a nakoupit (tyto dva důvody odchodu akceptuje) tak proč jdu zase pryč. Nic z toho, čeho jsem se vzdala mi rozhodně nechybí.

Tak to je super konečně se píše o něčem jiném než kdo koho pokousal.Moji pejsci mi změnili život od základu,z holky která neznala nic jiného než nákupy hadříku,solárko a kafíčko s kamarádkama,se stala uplně jiná.Ta co rychle pospíchá z práce domů aby nebyli pesani o chvíli dýl doma sami,nákupy ano ale v chovatelských potřebách a na kafe si vzpomenu večer když přilítneme z prochajdy
Neměnila bych ani náhodou,není hezčí pohled než na dovádějící psi,dávají mi pocit svobody.Je pravda že jsem přišla skoro o všechny staré kamarádky,ale získala spoustu nových a i něco víc od svých pejskůNeměnila bych a myslím že kdo to nepozná tak nikdy nepochopí,ale neví o co přichází

jazzinka napsal(a):
Totální obrat si pamatuji u expřítele mé kamarádky. Klasický metrosexuál, který se osypal, když na jeho naleštěnou plovoučku upadl chlup z kamarádčiny fenky, nedejbože z mého psa. Pak si v nějakém náhlém pohnutí mysli pořídil taky psa (dospělého, sbírat po bytě bobky by přece jen nezvládl) a všechno bylo obráceně - pejsek dostal do pelíšku nejlepší polštářek, najednou směl všechno, za co byla kamarádky fenka ještě týden předtím málem vyhozena z domu..,
Ale jinak se to myslím moc nezměnilo, že by jako vyměnil posilovnu za výlet do lesa se psem, to si zas nemyslím...

Ahoj, my jsme kupovali psa jako rehabilitaci pro tatku v invalidním důchodu, je těžkej kardiak a do práce už nemůže. V mládí psa měl a vždycky na ně trpěl, ale k dětem mu mamča psa nedovolila. Teď po letech povolila a hle pes je miláček, bez kterého se rodina ani mamka už nehne. Štěně ho vytrhlo z letargie a musel se začít starat, chodí na procházky, pokecá s pejskařema a za ten rok a půl co jí máme žádnej velkej záchvat..... to je krásnej úspěch. Feňule se od něj skoro nehne, hlídá si ho a táta je šťastnej. Navíc s ní jezdí úplně všude a 2 tety už koukaj, že by si taky nějakýho psa pořídili

muchomurka napsal(a):
Zažili jste někdy, že by pes absolutně změnil chování nějakého Vašeho známého či příbuzného?
Švagrová vždy říkala, jak můžete mít psa v domě. Ten má být venku. Navíc to musí smrdět. Vy mu dovolíte chodit na gauč? A co ty chlupy? A do postele..........no fuj!!!!
On vám olizuje ruce? To je nechutné........
Asi půl roku už mají jorkšíra a hádejte jak to dopadlo? Pes spinká v posteli, na gauč samozřejmě může. Ruce neolizuje. Rovnou obličej. Prostě spokojenost na všech stranách.
Je úžasné jak si Vás zvířátka omotají okolo drápku. I ti největší zatvrdilci měknou

Jeden trošku jiný příklad - já žádná městská panička nikdy nebyla, ale změnila jsem se taky. Dřív jsem hodně sportovala, závodila na lyžích, jezdila na kole, divokou vodu, lezla po horách, ráda cestovala. Teď je mi líto každého dne stráveného v přírodě bez psa. Přítel je z toho trochu nešťastný, ale já radši než na kolo jdu pěšky, aby psi mohli taky. Radši než lízt, jedu na cvičák. Na vodu? Radši jen Vltavu, aby mohl aspoň jeden pes taky... Na měsíc na Ťan Šan - no, bylo by to fajn, ale co psi doma, zvládnou je naši...? Dokonce i ty svoje milovaný lyže v pohodě oželím.
Ale je pravda, že tahle změna u mne byla jen otázka času. Dělala jsem všechny ty věci proto, že jsem nemohla mít psa. A jen čekala, až se budu moct věnovat tomu, co mě baví ze všeho nejvíc
PS: Naši psi samozřejmě taky do ložnice nesmějí...

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

marcha napsal(a):
Jeden trošku jiný příklad - já žádná městská panička nikdy nebyla, ale změnila jsem se taky. Dřív jsem hodně sportovala, závodila na lyžích, jezdila na kole, divokou vodu, lezla po horách, ráda cestovala. Teď je mi líto každého dne stráveného v přírodě bez psa. Přítel je z toho trochu nešťastný, ale já radši než na kolo jdu pěšky, aby psi mohli taky. Radši než lízt, jedu na cvičák. Na vodu? Radši jen Vltavu, aby mohl aspoň jeden pes taky... Na měsíc na Ťan Šan - no, bylo by to fajn, ale co psi doma, zvládnou je naši...? Dokonce i ty svoje milovaný lyže v pohodě oželím.
Ale je pravda, že tahle změna u mne byla jen otázka času. Dělala jsem všechny ty věci proto, že jsem nemohla mít psa. A jen čekala, až se budu moct věnovat tomu, co mě baví ze všeho nejvíc
PS: Naši psi samozřejmě taky do ložnice nesmějí...

Psa jsem chtěla od malička, taky že sme jich pár měli. Ale. Psy umřeli a je to už asi 6 let, co u nás nemohlo být o psu ani slyšeno. Tak jsem si psa, koupila sama. Celý tři měsíce než jsem si pro něj jela, jsem doma říkala, koupila jsem si psa...a oni hahahaha. Nevěřili. Řekli, tak to potom budeš bydlet asi jinde...a ne tady doma. Tak jsem jim řekla, skvělý...Potom jim došlo, že mám kam jinam jít a už to neříkali, ale byli silně proti. No a jednoho dne, jeli nakupovat do hypermarketu v Brně a já mezitím dorazila z dlouhé cca 400km cesty i s psisákem. V momentně jak naši otevřeli dveře a v nich sedělo a koukalo tohle malý stvoření s modrýma očima...bylo jasno. Mamka se roztekla, babička taky jen otec přišel s tou ,,rodičovskou,, povinností mi říct, kde budeme bydlet. Na to sem odvětila no přece tady V tom otec řekl....tak pejsánku, koukej, tady máme postýlku my s mamkou, támhle tvůj lidskej brácha. Od té doby všude kde chodí se chlubí, že mají doma dogu a neví o níJak je hodná! Těší se více domů, už se tu tolik nekřičí, aby se pes nebál, více se chodí na výlety. Celkově si rodina více rozumí, hodně si povídáme, a máme se čemu společně smát. Naši říkali, že jakmile se nadobrou odstěhuji, chtějí taky psa.všechno se tu doma obrátilo a je to fajn. Když by se táty někdo zeptal před 20měsícama, co řiká nato, že někdo má dogu v 2+1 bytě. Asi by řekl, že jsou to volové, ale, když zjistil co za úžo stvoření to je....sám je toho názoru, že to ničemu nevadí...že je to skvělý, a že pes potřebuj být s váma! Jsem ráda, že se to u nás tak obrátilo - pes je nejlepší lék na všechno!!!

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

muchomurka napsal(a):
Zažili jste někdy, že by pes absolutně změnil chování nějakého Vašeho známého či příbuzného?
Švagrová vždy říkala, jak můžete mít psa v domě. Ten má být venku. Navíc to musí smrdět. Vy mu dovolíte chodit na gauč? A co ty chlupy? A do postele..........no fuj!!!!
On vám olizuje ruce? To je nechutné........
Asi půl roku už mají jorkšíra a hádejte jak to dopadlo? Pes spinká v posteli, na gauč samozřejmě může. Ruce neolizuje. Rovnou obličej. Prostě spokojenost na všech stranách.
Je úžasné jak si Vás zvířátka omotají okolo drápku. I ti největší zatvrdilci měknou

Tak, ja od mala jsem byla v kontaktu s pejskama, ale nasi mi zadneho nechteli dovolit a dost me od toho odrazovali, spousta mejch potizi, by se pritomnosti pejska vyresila, ale budiz. Pejsky mam az co jsem vdana, manzel napred rikal, ze psa domu nechce, protoze nikdy zadneho doma nemel a jeho rodice take zadneho nemeli a pred rokem a pul jsme si poridily prvniho pejska a po roce druheho pejska. Nas zivot je veselejsi spousta problemu je diky nasim mazlum uplna prkotina, nejradsi jdu s pesakama na prochazky do prirody na hodiny. Jsou takovej muj hnaci motor, kterej me povzbuzuje do kazdyho dne a kdyz se rano probudim, tak na me koukaji dve rozesmate tlamicky. Manzel rikal jak je to hnusny se nechat psem olizovat a ted se olizovat necha je spinkat s nama v posteli to je priorita, protoze by nase chuderky treba stradaly, hafice jsou neskutecne hodne, proste nej kamosi do nepohody a hlavne kdyz cloveka neco trapi tak s pejskama zapomene na starosti a strasti a de radsi vencit a dovca u more, nepripada v uvahu, to radsi na Slapy, nebo jinam cestovat po CR.kaficko s kamoskama neexistuje a povrchne se courat po kramech neexistuje a ani me to nebavi a radis travim cas s haficema na chalupe, kde mame klid a poslouchame zpev ptacku a cvrkot hmyzu. Proste nasi hafici jsou porad s nami a nemenila bych.

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

mac1 napsal(a):
a zatímco jiné nosí na krku šperky tak já píšťalku .....a ukázali mi moc krás přírody, tak jak jsem ji dřív neznala , ukázali mi, že vstát brzy ráno a jít lesem je nádhera , jsem spáč a vstát brzy ,když nutně nemusím, to mi dříve připadalo zcela nesmyslé a na hlavu ...

Najednou je tu někdo, komu nevadí, že jmáte vrásky a deset kilo navíc... A jak vysoký máte plat .
Najednou je tu někdo, kdo vás nezbytně potřebuje. A tak máte smysl života , i když děti vypadly z baráku a už jen posílají SMS.
Najednou je tu někdo , komu udělat velikou radost , je TAK jednoduché a snadno splnitelné. Stačí vzít vodítko nebo misku do ruky .
Najednou je tu někdo, kdo se chová naprosto přirozeně a raduje se , když se radujete a pláče, když pláčete.
Najednou je tu někdo , kdo vás při návratu vítá, lhostejno, zda-li jste venku dlouho nebo jen deset minut.
Najednou máte někoho, kdo vám ukáže krásy obyčejného dne.Všechno stojí za povšimnutí a všechno je zajímavé.
A kdyz najednou odejde.. / vždycky je to nečcekaně , že jo / , je to jediný zármutek, který vám pes kdy způsobil.. Plačte , jako by plakal pes . Z celého srdce .
Pes mě narovnal sebevědomí , naučil mě pokoře před přírodními zákony , vychoval mé děti , naučil mě , jak se doopravdy oddaně pečuje o potomstvo, zlepšil mou sebekonrolu, poučil o životě ve smečce , našel mi nejlepší kamarády a naučil plakat nahlas a radovat se nahlas. Bez psa je to jen půl života.
A ted si představte, že před nedávnem žili lidé v těsném spojení nejen se psy, ale mnoha kočkami, kravami, koňmi, husami , kozami, ovcemi, slepicemi, divokou zvěří. A všechna ta zvířata byla bezprostřední a v neustálém kontaktu se svým pečovatelem. A takové hry telátek , naléhavý nářek ztraceného kůzlete a úzkostlivá odpověď mámy nebo krkolomné hry koťat jsou úžasné a člověk se přistihne, že jde od porodu , má připitomělý úsměv na rtech a na světě je líp........

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

hehe napsal(a):
Najednou je tu někdo, komu nevadí, že jmáte vrásky a deset kilo navíc... A jak vysoký máte plat .
Najednou je tu někdo, kdo vás nezbytně potřebuje. A tak máte smysl života , i když děti vypadly z baráku a už jen posílají SMS.
Najednou je tu někdo , komu udělat velikou radost , je TAK jednoduché a snadno splnitelné. Stačí vzít vodítko nebo misku do ruky .
Najednou je tu někdo, kdo se chová naprosto přirozeně a raduje se , když se radujete a pláče, když pláčete.
Najednou je tu někdo , kdo vás při návratu vítá, lhostejno, zda-li jste venku dlouho nebo jen deset minut.
Najednou máte někoho, kdo vám ukáže krásy obyčejného dne.Všechno stojí za povšimnutí a všechno je zajímavé.
A kdyz najednou odejde.. / vždycky je to nečcekaně , že jo / , je to jediný zármutek, který vám pes kdy způsobil.. Plačte , jako by plakal pes . Z celého srdce .
Pes mě narovnal sebevědomí , naučil mě pokoře před přírodními zákony , vychoval mé děti , naučil mě , jak se doopravdy oddaně pečuje o potomstvo, zlepšil mou sebekonrolu, poučil o životě ve smečce , našel mi nejlepší kamarády a naučil plakat nahlas a radovat se nahlas. Bez psa je to jen půl života.
A ted si představte, že před nedávnem žili lidé v těsném spojení nejen se psy, ale mnoha kočkami, kravami, koňmi, husami , kozami, ovcemi, slepicemi, divokou zvěří. A všechna ta zvířata byla bezprostřední a v neustálém kontaktu se svým pečovatelem. A takové hry telátek , naléhavý nářek ztraceného kůzlete a úzkostlivá odpověď mámy nebo krkolomné hry koťat jsou úžasné a člověk se přistihne, že jde od porodu , má připitomělý úsměv na rtech a na světě je líp........

moc hezký příspěvek, takové pohlazení

lisakova napsal(a):
Tak, ja od mala jsem byla v kontaktu s pejskama, ale nasi mi zadneho nechteli dovolit a dost me od toho odrazovali, spousta mejch potizi, by se pritomnosti pejska vyresila, ale budiz. Pejsky mam az co jsem vdana, manzel napred rikal, ze psa domu nechce, protoze nikdy zadneho doma nemel a jeho rodice take zadneho nemeli a pred rokem a pul jsme si poridily prvniho pejska a po roce druheho pejska. Nas zivot je veselejsi spousta problemu je diky nasim mazlum uplna prkotina, nejradsi jdu s pesakama na prochazky do prirody na hodiny. Jsou takovej muj hnaci motor, kterej me povzbuzuje do kazdyho dne a kdyz se rano probudim, tak na me koukaji dve rozesmate tlamicky. Manzel rikal jak je to hnusny se nechat psem olizovat a ted se olizovat necha je spinkat s nama v posteli to je priorita, protoze by nase chuderky treba stradaly, hafice jsou neskutecne hodne, proste nej kamosi do nepohody a hlavne kdyz cloveka neco trapi tak s pejskama zapomene na starosti a strasti a de radsi vencit a dovca u more, nepripada v uvahu, to radsi na Slapy, nebo jinam cestovat po CR.kaficko s kamoskama neexistuje a povrchne se courat po kramech neexistuje a ani me to nebavi a radis travim cas s haficema na chalupe, kde mame klid a poslouchame zpev ptacku a cvrkot hmyzu. Proste nasi hafici jsou porad s nami a nemenila bych.

... ako beznádejná workoholička zrazu letím z práce domov už 10 minút pred \"padla\", v pondelok sa neviem dočkať soboty, skoro ráno vstávam ochotne aj cez víkend, zlé počasie mi pokazí náladu lebo sa nedá ísť von, a za posledné mesiace mám viac nových známych ako kedykoľvek predtým... je zo mňa nový človek!

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

hehe napsal(a):
Najednou je tu někdo, komu nevadí, že jmáte vrásky a deset kilo navíc... A jak vysoký máte plat .
Najednou je tu někdo, kdo vás nezbytně potřebuje. A tak máte smysl života , i když děti vypadly z baráku a už jen posílají SMS.
Najednou je tu někdo , komu udělat velikou radost , je TAK jednoduché a snadno splnitelné. Stačí vzít vodítko nebo misku do ruky .
Najednou je tu někdo, kdo se chová naprosto přirozeně a raduje se , když se radujete a pláče, když pláčete.
Najednou je tu někdo , kdo vás při návratu vítá, lhostejno, zda-li jste venku dlouho nebo jen deset minut.
Najednou máte někoho, kdo vám ukáže krásy obyčejného dne.Všechno stojí za povšimnutí a všechno je zajímavé.
A kdyz najednou odejde.. / vždycky je to nečcekaně , že jo / , je to jediný zármutek, který vám pes kdy způsobil.. Plačte , jako by plakal pes . Z celého srdce .
Pes mě narovnal sebevědomí , naučil mě pokoře před přírodními zákony , vychoval mé děti , naučil mě , jak se doopravdy oddaně pečuje o potomstvo, zlepšil mou sebekonrolu, poučil o životě ve smečce , našel mi nejlepší kamarády a naučil plakat nahlas a radovat se nahlas. Bez psa je to jen půl života.
A ted si představte, že před nedávnem žili lidé v těsném spojení nejen se psy, ale mnoha kočkami, kravami, koňmi, husami , kozami, ovcemi, slepicemi, divokou zvěří. A všechna ta zvířata byla bezprostřední a v neustálém kontaktu se svým pečovatelem. A takové hry telátek , naléhavý nářek ztraceného kůzlete a úzkostlivá odpověď mámy nebo krkolomné hry koťat jsou úžasné a člověk se přistihne, že jde od porodu , má připitomělý úsměv na rtech a na světě je líp........

Možná by se to mohlo rozšířit na: Jak zvířata mění lidi. Totiž švagrovou k tomu psu přesvědčili její děti a postupovaly od rybiček přes andulky, tuším i pakobylky,korely, křečky až po psa. U všech těch potvůrek to bylo stejné.

muchomurka napsal(a):
Zažili jste někdy, že by pes absolutně změnil chování nějakého Vašeho známého či příbuzného?
Švagrová vždy říkala, jak můžete mít psa v domě. Ten má být venku. Navíc to musí smrdět. Vy mu dovolíte chodit na gauč? A co ty chlupy? A do postele..........no fuj!!!!
On vám olizuje ruce? To je nechutné........
Asi půl roku už mají jorkšíra a hádejte jak to dopadlo? Pes spinká v posteli, na gauč samozřejmě může. Ruce neolizuje. Rovnou obličej. Prostě spokojenost na všech stranách.
Je úžasné jak si Vás zvířátka omotají okolo drápku. I ti největší zatvrdilci měknou

Ano, ano.
Ja se psu bala, jen tak trochu, atak mi nekdo poradil, 'porid si psa a prestanes se jinych bat' A tak domu prisel bulicek, ne ze bych mela poneti co k nam domu jde za plemeno, ale budiz. Byl to vysneny pes meho pritele. Ale casem jsme se rozesli a bulik zustalal se mnou. Po case jsem musela odjed za praci a tak se o Rocka musel zacit starat tata, ktery se ho ukrutne bal s tim, ze ho zakousne, Zacatky byly krusne pouze na dlouhem voditku privazany v kuchyni, tak aby nedosahl do obyvaku a loznice, tata se bal ze ho ve spani zakousne, chudak malej, a ne a ne si to nechat vysvetlit.Po case smel do pokoje na kreslo, ale ty bulici oci, tak si rekl preci ho nebudu trapit, Tak fajn smis spat na gauci, A za nedlouho z taty vypadlo ze s nim spi v posteli, a to me v posteli spat nesmel. Casem se u nas stal panem pes, Das si to ci ono, na prochazku, samozrejme 3* za den 'ano' a bez reci, Je ti ten gauc dost mekky?? Mozna poridime novy, atd snad vsichni zname.
Muzu Vam rict ze tento bulik budici hruzu a respekt mi tatu drzi pri kondici a dobrem zdravi uz 8let, Ti pro sebe ziji. Ale leta bezi a i psi starnou. Nasemu panovi je 12let a se zdravi uz zas tak dobre neslouzi, ale stale ma se silu prat o pohlazeni, pamlsek, usmev i plac. A ja mu za to dekuji.

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

lisakova napsal(a):
Tak, ja od mala jsem byla v kontaktu s pejskama, ale nasi mi zadneho nechteli dovolit a dost me od toho odrazovali, spousta mejch potizi, by se pritomnosti pejska vyresila, ale budiz. Pejsky mam az co jsem vdana, manzel napred rikal, ze psa domu nechce, protoze nikdy zadneho doma nemel a jeho rodice take zadneho nemeli a pred rokem a pul jsme si poridily prvniho pejska a po roce druheho pejska. Nas zivot je veselejsi spousta problemu je diky nasim mazlum uplna prkotina, nejradsi jdu s pesakama na prochazky do prirody na hodiny. Jsou takovej muj hnaci motor, kterej me povzbuzuje do kazdyho dne a kdyz se rano probudim, tak na me koukaji dve rozesmate tlamicky. Manzel rikal jak je to hnusny se nechat psem olizovat a ted se olizovat necha je spinkat s nama v posteli to je priorita, protoze by nase chuderky treba stradaly, hafice jsou neskutecne hodne, proste nej kamosi do nepohody a hlavne kdyz cloveka neco trapi tak s pejskama zapomene na starosti a strasti a de radsi vencit a dovca u more, nepripada v uvahu, to radsi na Slapy, nebo jinam cestovat po CR.kaficko s kamoskama neexistuje a povrchne se courat po kramech neexistuje a ani me to nebavi a radis travim cas s haficema na chalupe, kde mame klid a poslouchame zpev ptacku a cvrkot hmyzu. Proste nasi hafici jsou porad s nami a nemenila bych.

Coz mi pripomina, ze zachvili se balim a jedu za nima na chalupu, protoze mi neskutecne chybej, sem na nich trosku zavisla

sylvia napsal(a):
Ano, ano.
Ja se psu bala, jen tak trochu, atak mi nekdo poradil, 'porid si psa a prestanes se jinych bat' A tak domu prisel bulicek, ne ze bych mela poneti co k nam domu jde za plemeno, ale budiz. Byl to vysneny pes meho pritele. Ale casem jsme se rozesli a bulik zustalal se mnou. Po case jsem musela odjed za praci a tak se o Rocka musel zacit starat tata, ktery se ho ukrutne bal s tim, ze ho zakousne, Zacatky byly krusne pouze na dlouhem voditku privazany v kuchyni, tak aby nedosahl do obyvaku a loznice, tata se bal ze ho ve spani zakousne, chudak malej, a ne a ne si to nechat vysvetlit.Po case smel do pokoje na kreslo, ale ty bulici oci, tak si rekl preci ho nebudu trapit, Tak fajn smis spat na gauci, A za nedlouho z taty vypadlo ze s nim spi v posteli, a to me v posteli spat nesmel. Casem se u nas stal panem pes, Das si to ci ono, na prochazku, samozrejme 3* za den 'ano' a bez reci, Je ti ten gauc dost mekky?? Mozna poridime novy, atd snad vsichni zname.
Muzu Vam rict ze tento bulik budici hruzu a respekt mi tatu drzi pri kondici a dobrem zdravi uz 8let, Ti pro sebe ziji. Ale leta bezi a i psi starnou. Nasemu panovi je 12let a se zdravi uz zas tak dobre neslouzi, ale stale ma se silu prat o pohlazeni, pamlsek, usmev i plac. A ja mu za to dekuji.

PES JE JEDINÁ LÁSKA, KTEROU SI KOUPÍŠ ZA PENÍZE
Život bez nich si nedokážu představit, se psem přijdou povinnosti, a okolí na mě kouká, že jsem otrokem vlastních psů, když se jim přizpůsobuji, nemám zájem letět na Malorku a pít u bazénu piňakoladu, mnohem víc mě uspokojí dovolené u vodní nádrže, kde se všichni vyblbneme a budu moci muchlovat svoje dvě lásky!!!!!!!!!!!!

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

rude napsal(a):
PES JE JEDINÁ LÁSKA, KTEROU SI KOUPÍŠ ZA PENÍZE
Život bez nich si nedokážu představit, se psem přijdou povinnosti, a okolí na mě kouká, že jsem otrokem vlastních psů, když se jim přizpůsobuji, nemám zájem letět na Malorku a pít u bazénu piňakoladu, mnohem víc mě uspokojí dovolené u vodní nádrže, kde se všichni vyblbneme a budu moci muchlovat svoje dvě lásky!!!!!!!!!!!!

a to já si zase své oblíbené Španělsko i piňacoladu ráda dopřeju , ale psy o dovču také neošidím

Zavřít galerii  

Zavřít galerii