cin cin
napsal(a):
Tak když už mají forum Katalánci, tak je načase
medvídek Lagottáček.
Lagottí miminka z prvního vrhu v ČR.
cin cin
napsal(a):
Tak když už mají forum Katalánci, tak je načase
medvídek Lagottáček.
dej sem taky dospelce, tohle vidim poprve, hezci chundelacci :-) Jakou maji povahu?
cin cin
napsal(a):
Lagottí miminka z prvního vrhu v ČR.
3 měsíční Adolfek
dejavu
napsal(a):
dej sem taky dospelce, tohle vidim poprve, hezci chundelacci :-) Jakou maji povahu?
Povahu mají úžasnou.Více o plemeni na www.pejsanci.ic.cz
cin cin
napsal(a):
Povahu mají úžasnou.Více o plemeni na www.pejsanci.ic.cz
A tady jeden dospělec
cin cin
napsal(a):
A tady jeden dospělec
Toto jsem psala na Mujpes, moje zkušenost s Lagottem :
Co se týče výchovy a výcviku, tak jsou neuvěřitelně přizpůsobiví, jak psala v článku o plemeni Šárka, tak páníček je jeho bůh.Nezajímají ho jiní psi, zvířata, jen jeho pán, za kterým jde.Když jsme chodili v létě na houby, tak si Áda lehl, hryzal šišku, ale vidíš, jak tě pořád sleduje, jak jsme šli dál, hned vystartoval a běžěl s námi.To samé u vody.Do rybníka se mu nechtělo, ale protože jsme šli a nechtěl zůstat sám za na břehu, plaval za námi.Jinak co budeš dětal ty, bude dělat on.Prostě to je takový univerzální pes, do rodiny, kamkoliv ho můžeš vzít s sebou, protože nic mu nedělá problém, jen když může být se svými lidmi.Z toho důvodu se mu taky člověk musí věnovat, pokud jej má venku.My máme psy doma, úžasně se s nimi snáší, ve smečce je úplně pohodový, ale mají výběh na zahradu, kde v létě tráví skoro celý den a není problém.Chtěli bysme k němu ještě fenku, ale pokud na nás od Šárky zbyde, o lagottáčky je docle zájem a není divu.Já bych ho přirovnala k retrívrům, ale z klidnější univerzální povahou a netrpí žádnými nemocemi.Adolf měl půrjmy jako malý, když byl začervený, to se pak dalo do kupy a od té doby byl jen na očkování.Co se týče stříhání - tak je určitě lepší stříhat - když to mají delší, tak jsou i špinavější a špatně se to udržuje - srst je z venku špinavá, hodně dlouho schne a po čase se začíná i plstit.Pokud není na výstavy, tak může být i úplně nakrátko, nebo třeba na Lvíčka :-) , prostě fantazii se meze nekladou, na výstavy musí být srst alespoň 1 cm minimálně dlouhá, já mu nechávám delší, hlava je do kulata, trošku to připomíná střih Bišonka.
cin cin
napsal(a):
Toto jsem psala na Mujpes, moje zkušenost s Lagottem :
Co se týče výchovy a výcviku, tak jsou neuvěřitelně přizpůsobiví, jak psala v článku o plemeni Šárka, tak páníček je jeho bůh.Nezajímají ho jiní psi, zvířata, jen jeho pán, za kterým jde.Když jsme chodili v létě na houby, tak si Áda lehl, hryzal šišku, ale vidíš, jak tě pořád sleduje, jak jsme šli dál, hned vystartoval a běžěl s námi.To samé u vody.Do rybníka se mu nechtělo, ale protože jsme šli a nechtěl zůstat sám za na břehu, plaval za námi.Jinak co budeš dětal ty, bude dělat on.Prostě to je takový univerzální pes, do rodiny, kamkoliv ho můžeš vzít s sebou, protože nic mu nedělá problém, jen když může být se svými lidmi.Z toho důvodu se mu taky člověk musí věnovat, pokud jej má venku.My máme psy doma, úžasně se s nimi snáší, ve smečce je úplně pohodový, ale mají výběh na zahradu, kde v létě tráví skoro celý den a není problém.Chtěli bysme k němu ještě fenku, ale pokud na nás od Šárky zbyde, o lagottáčky je docle zájem a není divu.Já bych ho přirovnala k retrívrům, ale z klidnější univerzální povahou a netrpí žádnými nemocemi.Adolf měl půrjmy jako malý, když byl začervený, to se pak dalo do kupy a od té doby byl jen na očkování.Co se týče stříhání - tak je určitě lepší stříhat - když to mají delší, tak jsou i špinavější a špatně se to udržuje - srst je z venku špinavá, hodně dlouho schne a po čase se začíná i plstit.Pokud není na výstavy, tak může být i úplně nakrátko, nebo třeba na Lvíčka :-) , prostě fantazii se meze nekladou, na výstavy musí být srst alespoň 1 cm minimálně dlouhá, já mu nechávám delší, hlava je do kulata, trošku to připomíná střih Bišonka.
A tohle je článek od chovatelky Adolfka, který vyjde ve Světě psů :
Již v úvodu bych ráda zmínila, že plemeno Lagotto Romagnolo je specialista především na vyhledávání lanýžů v jakémkoliv terénu. Je to jediné psí plemeno, které se záměrně vyšlechtilo na vyhledávání této cenné pochoutky. Plemeno pochází z Itálie a v současné době je již uznáno mezinárodní kynologickou organizací FCI. Jedná se vlastně původně o typické vodní plemeno. Jeho tělo je skvěle přizpůsobeno na práci ve vodě a především v bahně. Kostra je střední síly, velikost je optimální u psů 43 - 48 cm u fenek 41 až 46 cm, při váze u psů 13 - 16 kg u fen 11 - 14 kg. Tělo je velmi proporcionální, kvadratického rámce, hřbet je příkladně pevný a rovný. Srst je jako u všech vodních plemen kudrnatá a má výborný samočisticí efekt. Jakmile je Lagotto Romagnolo mokrý, vypadá, jako by si právě nechal natočit trvalou. Když jsem plemeno uviděla poprvé (v roce 1998 v Itálii), domnívala jsem se zprvu, že se jedná o místního voříška. Působil na první pohled velmi veselým dojmem a takový Lagotto skutečně je. Avšak Lagotto je plemeno s dlouhou historií a údajně se jedná o nejstarší vodní plemeno na světě. První dochované důkazy o existenci Lagotto Romagnolo najdeme na obrázcích z okolí Ferrari vystihující rybolov a lov vodního ptactva, kde se mimo jiné vyskytuje stále stejný pes, který velmi připomíná dnešního Lagotto Romagnolo. Tyto obrázky jsou datovány do období cca IV až V století před Kristem. Moderní chov Lagotto romagnolo má poměrně krátkou historii a plemeno v současné době zažívá v Itálii obrození.
První jedinci se do ČR dostali v lednu roku 2003. Byla to hnědobílá fena Medusa dei Silvanbull a její stejně zbarvený bratr Febo dei Silvanbull. Oba pocházejí ze známé chovatelské stanice v Itálii. Odchovy z dei Silvanbull se prosazují především při práci- konkrétně při vyhledávání lanýžů. Avšak i exterierově si nezadají na výstavě s jinými jedinci. Kromě ČR jsou lagotti z tohoto chovu též v USA, v Holandsku, Švýcarsku, Německu, Švédsku. Medusa a Febo k nám byli zapůjčeni do spolumajetku do chovatelské stanice z Máchova kraje. Zde se oba připravovali na pozdější výstavní kariéru. Praktiky první velká výstava,která je čekala, byla hned Světová výstava 2003 v Dortmundu, kde plemeno Lagotto romagnolo posuzoval president italského klubu pro lagotťáčky pan Morssiani. V současné době patří bez pochyby mezi největší odborníky plemene a jeho otec byl tvůrcem standardu pro lagotty. Výstava se oběma jedincům vyvedla skvěle. Byl zde rekordní počet jedinců (více než 60) a Febo se představil ve třídě otevřené, kde měl dalším 17 konkurentů a mezi nimi skončil jako Výborný IV, s vynikajícím posudkem. I Medusa se neztratila a mezi 19 fenkama běhala v užším výběru (5 fen). I ona obdržela známku výborná. To byla motivace pro další práci s oběma jedinci. Představili se pak na několika výstavách v ČR a oba získali tyto tituly: Klubový vítěz 2003, Národní vítěz 2003, Vítěz Speciální výstavy 2003 a tituly český šampion. Medusa i Febo si odvezli z Eropské výstavy 2003 známku V1, CAC. Tím hostování Feba v ČR skončilo. Pro úplnost ještě dodám, že Medusa i Febo byli vyšetřeni na DKK s negativním výsledkem. Medusa však nadále u nás zůstala a na jaře roku 2005 byla poprvé nakryta. Otcem jejich štěňat se stal italský pes Jonny dei Silvanbull (HD/A), v jehož rodokmenu najdeme 6 šampionů Itálie, 3× Evropského vítěze a 1× Světového vítěze. Ve vrhu bylo 6 štěňátek a věříme, že jejich kvality budou následovat kvality jejich předků.
Plemeno Lagotto romagnolo zastřešuje v ČR Klub málopočetných plemen psů. První vrh Lagotto romagnolo v ČR se narodil v dubnu 2005 v chovatelské stanici z Máchova kraje. Plemeno u nás jistě nebude patřit k rozšířeným, ale určitě si najde mnoho příznivců i zde. Nejpopulárnější je bezpochyby ve Švédsku, kde je mnoho vynikajících jedinců. Na klubové výstavě se pravidelně představuje několik desítek zvířat. Věnují se jim i po stránce lovecké upotřebitelnosti (při práci ve vodě). Kromě Švédska je však jeho obliba stále vyšší i ve Švýcarsku, Holandsku a Německu. V těchto zemí se věnují s lagotťáčkama i záchranářskému výcviku nebo agility. První chovatelé i jsou již i v Chorvatsku. V ostatních zemí však stále patří mezi vzácná plemena
Tento středně velký, střapatý a usměvavý pejsek si musí získat časem každého. Je velmi nenáročný na výchovu. Přísnou výchovou u něj nic nezmůžete. Musíte se k němu chovat stále jako ke štěněti- to znamená- hrát si, mazlit se a netlačit na něj. Je velice citlivý, stačí zvýšená intonace hlasu a lagotťáček už se začíná zatahovat „do ulity“. Má opravdu vysokou inteligenci a tak se snadno lecčemu naučí, ale k ničemu ho nedonutíte. Když prostě nechce, tak nechce. Není tvrdohlavý, ale je sám sebou. Ve větší smečce vládne naprostá harmonie a řád. Přesně jsou daná pravidla a všichni je dodržují. Nikdo si nedovolí udělat něco jinak. Držet více lagottů pohromadě není vůbec náročné. Snáší se perfektně mezi sebou i psi. Dorozumívají se mezi sebou gestikulací obličeje a vypadají při tom moc legračně. Různě kroutí nosem, hmouří a nebo rozšiřují zorničky, špulí pusu, zvedají pysk. Je to možná dané tím, že jejich srst se vlastně nedá zježit a tak k dorozumívání daleko více využívají jiných možností. Jsou citliví na jakoukoliv změnu (prostředí, pána, metodiky výcviku,..). Proto je nutné vždy dobře promyslet co a jak budete s lagotťáčkem provádět. Můžete do držet v bytě, ale i venku, můžete se s ním věnovat výcviku, ale nemusíte, můžete mu pořídit psího kamaráda nebo kočičího a nebo může bydlet sám. Je to celkem jedno, ale když už mu pořídíte kamaráda, upne se na něj a těžko by nesl jeho ztrátu. Když ho zvyknete na pobyt v bytě, těžko ponese přestěhování do kotce...
Jejich snášenlivost je opravdu jedinečná. Zcela bez jakýchkoliv problémů ho můžete držet spolu s kočkou, morčetem, papouškem, rybičkami, koněm, slepičkami... Nenapadají nic, co je doma a i venku jsou prakticky ke všemu neteční. Soustředí se vždy a jen na svého vůdce a ten je pro ně vlastně takový „malý Bůh“ na zemi. Nespustí z něj oči, čekají co řekne, co udělá, jak se zatváří. Snaží se z jeho obličeje číst. Stačí když jste zakabonění a lagotťáček už ví, že vaše nálada není nejlepší a automaticky se klidí z cesty. Nemusíte ani promluvit. Na druhé straně když záříte spokojeností, lagotťáček k vám vesele přiskotačí a i on je pak skvěle naladěn. Zjistila jsem, že jsou též velmi žraví. Moc si nevybírají, sežerou prakticky všechno. Díky jejich jedinečnému čichu před nimi žádné jídlo není nikde v bezpečí. Naše fena leží v obýváku v bedničce a dělá, že spí, jakmile se však jen zvednu a místnost opustím třeba i jen na pár sekund, v cuku letu je večeře pryč. Když házím psům z okna dobroty (piškoty, suchý rohlík), tak i kdyby byla tráva sebe více hustší a vysoká, lagotťák uzme sousta vždy a bezkonkurenčně nejrychleji. Ostatní ani nestihnout zaregistrovat, cože jsem to vlastně hodila. Zkoušela jsem i opravdu miniaturní kousíčky dobrot, které ostatní psi ani neregistrovali, lagotťáček běžel dva metry okolo, najednou se zastavil, zakroutil nosíkem a hurá, už ho měl. Jejich čich je úžasný a koncentrace při práci fascinující. Díky tomu je nerozhodí ani zajíček v lese nebo jiný pes. Prostě když pracuji, tak není čas na nic ostatního. Jsou zdrženlivější ve vztahu k cizím lidem a v ohrožení může i kousnout. Snaží se vše však řešit jinou cestou.
Nejraději se vzdálí, když ho přesto bude cizí člověk pronásledovat a zažene lagotťáčka do kouta, dá mu jasně najevo, co ho čeká. Neuposlechne-li varovných signálů, lagotťáček mu uštědří lekci. To samé však platí i o psech. Lagotto nestojí příliš o cizí psy a když ti příliš stojí o něj, dá jim najevo svůj odstup a když to nestačí, chňapne. Od vlastního pána si však nechá líbí snad cokoliv. Jak jsem již psala, ten je pro Lagottu „malý Bůh“ a tomu se neodporuje.Procházky s nimi jsou příjemné, protože není třeba používat vodítka, Lagotto se Vás drží jako klíště. Občas na poli prozkoumají myší díry, ale jakmile se vzdalujete, rychle vás následuje. Není moc uštěkaný, ale nezvanou návštěvu rozhodně ohlásí. Kdy se opravdu umí ozvat, je doba krmení. Když nedostane Lagotto nažrat jako první, tak se umí přihlásit, to aby se na něj nezapomnělo. Pokud ho budete chtít držet v bytě, je milým společníkem a tichým sousedem. Díky jeho srsti je pobyt Lagotat v domácnosti vhodný. Jeho srst absolutně nelíná. Je ve struktuře podobná srsti pudla. Avšak u lagottů se srst nerozčesává, ale nechává se v přirozených prstýncích. Vypadá to pěkně a není to ani tolik náročné na údržbu. Pokud nebude jezdit na výstavy, může být i ostříhán na cca 1 cm - 2 cm po celém těle, jen hlava se nechává pěkně do kulata. Měl by mít krásnou „čupřinku“ na hlavě a vous asi jako knírač. Na výstavě se preferuje srst delší, která je přirozeně zvlněná a tvoří krásné prstence. Když chcete docílit takového zjevu, je třeba o srst zvýšeně pečovat a pár dní před výstavou rozčesat všechny případné zacuchance a psa okoupat a pak ho nechat jen „okapat“. Jejich srst je na omak příjemná a nedráždí ani alergiky, což mohu potvrdit z vlastní zkušenosti. Jen když se rozhodnete jej ostříhat, tak počítejte s tím, že jich bude všude dost. Naštěstí jsou dnes již salony pro pejsky a tak kdo nemá chuť na uklízení chlupů, může přenechat tuto nepříjemnost na pracovnicích psích salonů.Navíc Lagotto bude vhodný určitě i pro většinu alergiků, kterým srst ostatních psů vadí.
Co mohu říct o Lagotto romagnolo závěrem? Myslím si, že je to ideální rodinný společník, tichý, nenápadný pejsek, neagresivní, inteligentní, kamarádský, veselý, nedominantní, nenáročný na stravu (není potřeba nějakých zvláštních vitamínů pro růst srsti ani pro vývoj kostry a podobně). Je to plemeno neprošlechtěné, které si zachovalo dobré přírodní instinkty, umí žít ve smečce, netrpí na dědičné choroby a defekty. Je to vlastně s podivem, že tato rasa u nás ještě není více rozšířena. Může chodit na procházku jak s dospělými, tak s dětmi, ale i se staršími lidmi. Na vodítku jsou ukáznění, netáhnou a neobtěžují okolí. Vyhledávají úzký tělesný kontakt s majitelem, takže kdo nemá rád, když na něj pejsek skáče, tak ať o Lagottech neuvažuje, ti totiž majitele několikrát za den musí „poskákat“ a pak jsou spokojení. Hodí se k mnoha psím sportům, kamarádka v Německu má psa se záchranářským výcvikem, jiná fena v Německu dělá tanec se psem. Protože je velmi hbitý a obratný, tak agility by bylo pro něj ušité na míru.
S plemenem vás seznámili majitelé chovatelské stanice „z Máchova kraje“ - Šárka a Radek Bajerovi
777 341 059 spike66@volny.cz http://machuvkraj.cane-corso.cz www.ofbajer.cz
cin cin
napsal(a):
A tohle je článek od chovatelky Adolfka, který vyjde ve Světě psů :
Již v úvodu bych ráda zmínila, že plemeno Lagotto Romagnolo je specialista především na vyhledávání lanýžů v jakémkoliv terénu. Je to jediné psí plemeno, které se záměrně vyšlechtilo na vyhledávání této cenné pochoutky. Plemeno pochází z Itálie a v současné době je již uznáno mezinárodní kynologickou organizací FCI. Jedná se vlastně původně o typické vodní plemeno. Jeho tělo je skvěle přizpůsobeno na práci ve vodě a především v bahně. Kostra je střední síly, velikost je optimální u psů 43 - 48 cm u fenek 41 až 46 cm, při váze u psů 13 - 16 kg u fen 11 - 14 kg. Tělo je velmi proporcionální, kvadratického rámce, hřbet je příkladně pevný a rovný. Srst je jako u všech vodních plemen kudrnatá a má výborný samočisticí efekt. Jakmile je Lagotto Romagnolo mokrý, vypadá, jako by si právě nechal natočit trvalou. Když jsem plemeno uviděla poprvé (v roce 1998 v Itálii), domnívala jsem se zprvu, že se jedná o místního voříška. Působil na první pohled velmi veselým dojmem a takový Lagotto skutečně je. Avšak Lagotto je plemeno s dlouhou historií a údajně se jedná o nejstarší vodní plemeno na světě. První dochované důkazy o existenci Lagotto Romagnolo najdeme na obrázcích z okolí Ferrari vystihující rybolov a lov vodního ptactva, kde se mimo jiné vyskytuje stále stejný pes, který velmi připomíná dnešního Lagotto Romagnolo. Tyto obrázky jsou datovány do období cca IV až V století před Kristem. Moderní chov Lagotto romagnolo má poměrně krátkou historii a plemeno v současné době zažívá v Itálii obrození.
První jedinci se do ČR dostali v lednu roku 2003. Byla to hnědobílá fena Medusa dei Silvanbull a její stejně zbarvený bratr Febo dei Silvanbull. Oba pocházejí ze známé chovatelské stanice v Itálii. Odchovy z dei Silvanbull se prosazují především při práci- konkrétně při vyhledávání lanýžů. Avšak i exterierově si nezadají na výstavě s jinými jedinci. Kromě ČR jsou lagotti z tohoto chovu též v USA, v Holandsku, Švýcarsku, Německu, Švédsku. Medusa a Febo k nám byli zapůjčeni do spolumajetku do chovatelské stanice z Máchova kraje. Zde se oba připravovali na pozdější výstavní kariéru. Praktiky první velká výstava,která je čekala, byla hned Světová výstava 2003 v Dortmundu, kde plemeno Lagotto romagnolo posuzoval president italského klubu pro lagotťáčky pan Morssiani. V současné době patří bez pochyby mezi největší odborníky plemene a jeho otec byl tvůrcem standardu pro lagotty. Výstava se oběma jedincům vyvedla skvěle. Byl zde rekordní počet jedinců (více než 60) a Febo se představil ve třídě otevřené, kde měl dalším 17 konkurentů a mezi nimi skončil jako Výborný IV, s vynikajícím posudkem. I Medusa se neztratila a mezi 19 fenkama běhala v užším výběru (5 fen). I ona obdržela známku výborná. To byla motivace pro další práci s oběma jedinci. Představili se pak na několika výstavách v ČR a oba získali tyto tituly: Klubový vítěz 2003, Národní vítěz 2003, Vítěz Speciální výstavy 2003 a tituly český šampion. Medusa i Febo si odvezli z Eropské výstavy 2003 známku V1, CAC. Tím hostování Feba v ČR skončilo. Pro úplnost ještě dodám, že Medusa i Febo byli vyšetřeni na DKK s negativním výsledkem. Medusa však nadále u nás zůstala a na jaře roku 2005 byla poprvé nakryta. Otcem jejich štěňat se stal italský pes Jonny dei Silvanbull (HD/A), v jehož rodokmenu najdeme 6 šampionů Itálie, 3× Evropského vítěze a 1× Světového vítěze. Ve vrhu bylo 6 štěňátek a věříme, že jejich kvality budou následovat kvality jejich předků.
Plemeno Lagotto romagnolo zastřešuje v ČR Klub málopočetných plemen psů. První vrh Lagotto romagnolo v ČR se narodil v dubnu 2005 v chovatelské stanici z Máchova kraje. Plemeno u nás jistě nebude patřit k rozšířeným, ale určitě si najde mnoho příznivců i zde. Nejpopulárnější je bezpochyby ve Švédsku, kde je mnoho vynikajících jedinců. Na klubové výstavě se pravidelně představuje několik desítek zvířat. Věnují se jim i po stránce lovecké upotřebitelnosti (při práci ve vodě). Kromě Švédska je však jeho obliba stále vyšší i ve Švýcarsku, Holandsku a Německu. V těchto zemí se věnují s lagotťáčkama i záchranářskému výcviku nebo agility. První chovatelé i jsou již i v Chorvatsku. V ostatních zemí však stále patří mezi vzácná plemena
Tento středně velký, střapatý a usměvavý pejsek si musí získat časem každého. Je velmi nenáročný na výchovu. Přísnou výchovou u něj nic nezmůžete. Musíte se k němu chovat stále jako ke štěněti- to znamená- hrát si, mazlit se a netlačit na něj. Je velice citlivý, stačí zvýšená intonace hlasu a lagotťáček už se začíná zatahovat „do ulity“. Má opravdu vysokou inteligenci a tak se snadno lecčemu naučí, ale k ničemu ho nedonutíte. Když prostě nechce, tak nechce. Není tvrdohlavý, ale je sám sebou. Ve větší smečce vládne naprostá harmonie a řád. Přesně jsou daná pravidla a všichni je dodržují. Nikdo si nedovolí udělat něco jinak. Držet více lagottů pohromadě není vůbec náročné. Snáší se perfektně mezi sebou i psi. Dorozumívají se mezi sebou gestikulací obličeje a vypadají při tom moc legračně. Různě kroutí nosem, hmouří a nebo rozšiřují zorničky, špulí pusu, zvedají pysk. Je to možná dané tím, že jejich srst se vlastně nedá zježit a tak k dorozumívání daleko více využívají jiných možností. Jsou citliví na jakoukoliv změnu (prostředí, pána, metodiky výcviku,..). Proto je nutné vždy dobře promyslet co a jak budete s lagotťáčkem provádět. Můžete do držet v bytě, ale i venku, můžete se s ním věnovat výcviku, ale nemusíte, můžete mu pořídit psího kamaráda nebo kočičího a nebo může bydlet sám. Je to celkem jedno, ale když už mu pořídíte kamaráda, upne se na něj a těžko by nesl jeho ztrátu. Když ho zvyknete na pobyt v bytě, těžko ponese přestěhování do kotce...
Jejich snášenlivost je opravdu jedinečná. Zcela bez jakýchkoliv problémů ho můžete držet spolu s kočkou, morčetem, papouškem, rybičkami, koněm, slepičkami... Nenapadají nic, co je doma a i venku jsou prakticky ke všemu neteční. Soustředí se vždy a jen na svého vůdce a ten je pro ně vlastně takový „malý Bůh“ na zemi. Nespustí z něj oči, čekají co řekne, co udělá, jak se zatváří. Snaží se z jeho obličeje číst. Stačí když jste zakabonění a lagotťáček už ví, že vaše nálada není nejlepší a automaticky se klidí z cesty. Nemusíte ani promluvit. Na druhé straně když záříte spokojeností, lagotťáček k vám vesele přiskotačí a i on je pak skvěle naladěn. Zjistila jsem, že jsou též velmi žraví. Moc si nevybírají, sežerou prakticky všechno. Díky jejich jedinečnému čichu před nimi žádné jídlo není nikde v bezpečí. Naše fena leží v obýváku v bedničce a dělá, že spí, jakmile se však jen zvednu a místnost opustím třeba i jen na pár sekund, v cuku letu je večeře pryč. Když házím psům z okna dobroty (piškoty, suchý rohlík), tak i kdyby byla tráva sebe více hustší a vysoká, lagotťák uzme sousta vždy a bezkonkurenčně nejrychleji. Ostatní ani nestihnout zaregistrovat, cože jsem to vlastně hodila. Zkoušela jsem i opravdu miniaturní kousíčky dobrot, které ostatní psi ani neregistrovali, lagotťáček běžel dva metry okolo, najednou se zastavil, zakroutil nosíkem a hurá, už ho měl. Jejich čich je úžasný a koncentrace při práci fascinující. Díky tomu je nerozhodí ani zajíček v lese nebo jiný pes. Prostě když pracuji, tak není čas na nic ostatního. Jsou zdrženlivější ve vztahu k cizím lidem a v ohrožení může i kousnout. Snaží se vše však řešit jinou cestou.
Nejraději se vzdálí, když ho přesto bude cizí člověk pronásledovat a zažene lagotťáčka do kouta, dá mu jasně najevo, co ho čeká. Neuposlechne-li varovných signálů, lagotťáček mu uštědří lekci. To samé však platí i o psech. Lagotto nestojí příliš o cizí psy a když ti příliš stojí o něj, dá jim najevo svůj odstup a když to nestačí, chňapne. Od vlastního pána si však nechá líbí snad cokoliv. Jak jsem již psala, ten je pro Lagottu „malý Bůh“ a tomu se neodporuje.Procházky s nimi jsou příjemné, protože není třeba používat vodítka, Lagotto se Vás drží jako klíště. Občas na poli prozkoumají myší díry, ale jakmile se vzdalujete, rychle vás následuje. Není moc uštěkaný, ale nezvanou návštěvu rozhodně ohlásí. Kdy se opravdu umí ozvat, je doba krmení. Když nedostane Lagotto nažrat jako první, tak se umí přihlásit, to aby se na něj nezapomnělo. Pokud ho budete chtít držet v bytě, je milým společníkem a tichým sousedem. Díky jeho srsti je pobyt Lagotat v domácnosti vhodný. Jeho srst absolutně nelíná. Je ve struktuře podobná srsti pudla. Avšak u lagottů se srst nerozčesává, ale nechává se v přirozených prstýncích. Vypadá to pěkně a není to ani tolik náročné na údržbu. Pokud nebude jezdit na výstavy, může být i ostříhán na cca 1 cm - 2 cm po celém těle, jen hlava se nechává pěkně do kulata. Měl by mít krásnou „čupřinku“ na hlavě a vous asi jako knírač. Na výstavě se preferuje srst delší, která je přirozeně zvlněná a tvoří krásné prstence. Když chcete docílit takového zjevu, je třeba o srst zvýšeně pečovat a pár dní před výstavou rozčesat všechny případné zacuchance a psa okoupat a pak ho nechat jen „okapat“. Jejich srst je na omak příjemná a nedráždí ani alergiky, což mohu potvrdit z vlastní zkušenosti. Jen když se rozhodnete jej ostříhat, tak počítejte s tím, že jich bude všude dost. Naštěstí jsou dnes již salony pro pejsky a tak kdo nemá chuť na uklízení chlupů, může přenechat tuto nepříjemnost na pracovnicích psích salonů.Navíc Lagotto bude vhodný určitě i pro většinu alergiků, kterým srst ostatních psů vadí.
Co mohu říct o Lagotto romagnolo závěrem? Myslím si, že je to ideální rodinný společník, tichý, nenápadný pejsek, neagresivní, inteligentní, kamarádský, veselý, nedominantní, nenáročný na stravu (není potřeba nějakých zvláštních vitamínů pro růst srsti ani pro vývoj kostry a podobně). Je to plemeno neprošlechtěné, které si zachovalo dobré přírodní instinkty, umí žít ve smečce, netrpí na dědičné choroby a defekty. Je to vlastně s podivem, že tato rasa u nás ještě není více rozšířena. Může chodit na procházku jak s dospělými, tak s dětmi, ale i se staršími lidmi. Na vodítku jsou ukáznění, netáhnou a neobtěžují okolí. Vyhledávají úzký tělesný kontakt s majitelem, takže kdo nemá rád, když na něj pejsek skáče, tak ať o Lagottech neuvažuje, ti totiž majitele několikrát za den musí „poskákat“ a pak jsou spokojení. Hodí se k mnoha psím sportům, kamarádka v Německu má psa se záchranářským výcvikem, jiná fena v Německu dělá tanec se psem. Protože je velmi hbitý a obratný, tak agility by bylo pro něj ušité na míru.
S plemenem vás seznámili majitelé chovatelské stanice „z Máchova kraje“ - Šárka a Radek Bajerovi
777 341 059 spike66@volny.cz http://machuvkraj.cane-corso.cz www.ofbajer.cz
Nová aktuálné fotka našeho Lagottáčka - Adolfek L.R. z Máchova kraje.
Uživatel s deaktivovaným účtem
cin cin
napsal(a):
Tak když už mají forum Katalánci, tak je načase
medvídek Lagottáček.
Ahoj Gábino, tak další plemeno? Kdypak se ti lagoťáčci omrzí, tak jako černí teriéři?
cin cin
napsal(a):
Lagottí miminka z prvního vrhu v ČR.
Jééé koukám, že tu jsou moje fotečky (ty první dvě) 
Lagoťáčci jsou moc pěkný pesani. Jednou bych chtěla nějakýho pro maminu až nebude mít pudličku... já mám caníky takže by se k sobě vhodně doplňovali 
. Těch foteček od Bajerů mám víc takže sem můžu časem nějaký mrsknout pokud budete chtít.
pitimiti
napsal(a):
Jééé koukám, že tu jsou moje fotečky (ty první dvě) Lagoťáčci jsou moc pěkný pesani. Jednou bych chtěla nějakýho pro maminu až nebude mít pudličku... já mám caníky takže by se k sobě vhodně doplňovali . Těch foteček od Bajerů mám víc takže sem můžu časem nějaký mrsknout pokud budete chtít.
Ahojky Leni, jasný, posílala si mi je ty, jak jsi zjistila že mám Ádu od Šárky, pamatuješ ? Tentkrát to bylo ještě malý hodný miminko, teď je to nohatý tele a o pár desítek cm vyšší, ale hodnej je pořád.
lagoking
napsal(a):
Ahojky Leni, jasný, posílala si mi je ty, jak jsi zjistila že mám Ádu od Šárky, pamatuješ ? Tentkrát to bylo ještě malý hodný miminko, teď je to nohatý tele a o pár desítek cm vyšší, ale hodnej je pořád.
Tak jelikož tu Lagottků zrovna moc neběhá tak samozřejmě vím To je hlavní že je hodnej! Já toho svýho kaňoura taky už mám drobet většího než jsem si ho tenkrát od Bajerů brala Teď má asi o 50 kilo navíc a stále je to moje největší zlatíčko!
liptakov
XXX.XXX.72.194
Dospely pes lagotto romagnolo 2,5 roka v nasej chovatelskej stanici Radiva baby.
