dobry den - mam opet dotaz.
urcite uz vite, ze mam stene NO, ted uz 11 tydnu stare. je celkem sikovnej, celkem posloucha.
ale strasne me stve tim, jak me okousava. kdyz si s nim jdu hrat, tak me hryzne. kdyz jdeme ven, on poslechne nejaky prikaz, ja mu dam piskotek, tak me stihne kousknout. chci ho zacit cesat, kousne me. jdu v klidku po dvore, pribehne a zezadu me kousne do nohou. kouse za kazde prilezitosti. okriknuti fuj moc nepomaha. kdyz ho zacnu ingorovat, tak zacne stekat jak "prokoplej". musim rict, ze kdyz me kousne fakt hodne, tak jsem schopna majznout ho cimkoli a jakkoli silne. zacinam videt rude, protoze on nezna hranici. vzdycky kdyz na nej delam bubu, tak ma posledni slovo. proste si musi jeste kousnout jakoby ve vzduchu. nevidim na nem zadnou zlobu, ani to, ze by byl nejaky nervak, ale nejakou pricinu to mit musi.
a ted proc vlastne pisu. rikala mi moje vet, ze kdyz mela malou pudlici (taky tak ty 3 mes), tak ji psice osklive vyjela po dcerce. nasledovala rychla akce - ztriskala cubinu nejakou pantofli nebo cim - a byl klid. co kdyz ho taky zflakam? ne bezhlave (to mam trenik od dcery), ale durazne a dost silne.
pozn.: nejsem nasilnicky tip a jeste jsem mu nic neudelala, ale nekdy se fakt musim drzet, protoze moje ruce jsou jeden velky sram.
diky za radu
psovova
napsal(a):
dobry den - mam opet dotaz.
urcite uz vite, ze mam stene NO, ted uz 11 tydnu stare. je celkem sikovnej, celkem posloucha.
ale strasne me stve tim, jak me okousava. kdyz si s nim jdu hrat, tak me hryzne. kdyz jdeme ven, on poslechne nejaky prikaz, ja mu dam piskotek, tak me stihne kousknout. chci ho zacit cesat, kousne me. jdu v klidku po dvore, pribehne a zezadu me kousne do nohou. kouse za kazde prilezitosti. okriknuti fuj moc nepomaha. kdyz ho zacnu ingorovat, tak zacne stekat jak "prokoplej". musim rict, ze kdyz me kousne fakt hodne, tak jsem schopna majznout ho cimkoli a jakkoli silne. zacinam videt rude, protoze on nezna hranici. vzdycky kdyz na nej delam bubu, tak ma posledni slovo. proste si musi jeste kousnout jakoby ve vzduchu. nevidim na nem zadnou zlobu, ani to, ze by byl nejaky nervak, ale nejakou pricinu to mit musi.
a ted proc vlastne pisu. rikala mi moje vet, ze kdyz mela malou pudlici (taky tak ty 3 mes), tak ji psice osklive vyjela po dcerce. nasledovala rychla akce - ztriskala cubinu nejakou pantofli nebo cim - a byl klid. co kdyz ho taky zflakam? ne bezhlave (to mam trenik od dcery), ale durazne a dost silne.
pozn.: nejsem nasilnicky tip a jeste jsem mu nic neudelala, ale nekdy se fakt musim drzet, protoze moje ruce jsou jeden velky sram.
diky za radu
Zkus si to vyhledat v diskuzi. Bylo to tu už mockrát. Tento problém řeší mnoho páníčků se štěňaty. Neměj mu to za zlé, on byl zvyklý si takhle hrát se sourozenci, netuší, že se to někomu nemusí líbit. Nemůžeš ho za to zmlátit. On Ti nechce úmyslně ublížit. Chce si jen hrát. Musíš ho naučit svoje pravidla her. Určitě tu najdeš hodně rad jak na to, stačí jen hledat.
Jinak je evidentní, že Tě nebere jako autoritu. Viz.: vždycky má poslední slovo.... To je chyba, nic si z Tebe nedělá, ale bitím toho nedocílíš. Poval ho na záda a stoupni si nad něj a dokud nebude klidně a odevzdaně ležet, tak ho nepusť. On se zklidní a měl by poznat, že udělal něco špatně.
Mám teď taky štěně a taky kouše, ale já už se tomu umím vyhýbat a když se jí zadaří, tak ji okřiknu a když to nezabere, tak ji chytnu za kůži za krkem a trochu zvednu do vzduchu a držím dokud se nezklidní. A ještě jí u toho hrozím hlasem.... U nás to zabírá, ale já mám přirozenou autoritu
v g
napsal(a):
Zkus si to vyhledat v diskuzi. Bylo to tu už mockrát. Tento problém řeší mnoho páníčků se štěňaty. Neměj mu to za zlé, on byl zvyklý si takhle hrát se sourozenci, netuší, že se to někomu nemusí líbit. Nemůžeš ho za to zmlátit. On Ti nechce úmyslně ublížit. Chce si jen hrát. Musíš ho naučit svoje pravidla her. Určitě tu najdeš hodně rad jak na to, stačí jen hledat.
Jinak je evidentní, že Tě nebere jako autoritu. Viz.: vždycky má poslední slovo.... To je chyba, nic si z Tebe nedělá, ale bitím toho nedocílíš. Poval ho na záda a stoupni si nad něj a dokud nebude klidně a odevzdaně ležet, tak ho nepusť. On se zklidní a měl by poznat, že udělal něco špatně.
Mám teď taky štěně a taky kouše, ale já už se tomu umím vyhýbat a když se jí zadaří, tak ji okřiknu a když to nezabere, tak ji chytnu za kůži za krkem a trochu zvednu do vzduchu a držím dokud se nezklidní. A ještě jí u toho hrozím hlasem.... U nás to zabírá, ale já mám přirozenou autoritu
.....Poval ho na záda a stoupni si nad něj a dokud nebude klidně a odevzdaně ležet, tak ho nepusť.....
neumim si to predstavit. povalit, stoupnout a jeste drzet
muzes mi to nejak priblizit?
v g
napsal(a):
Zkus si to vyhledat v diskuzi. Bylo to tu už mockrát. Tento problém řeší mnoho páníčků se štěňaty. Neměj mu to za zlé, on byl zvyklý si takhle hrát se sourozenci, netuší, že se to někomu nemusí líbit. Nemůžeš ho za to zmlátit. On Ti nechce úmyslně ublížit. Chce si jen hrát. Musíš ho naučit svoje pravidla her. Určitě tu najdeš hodně rad jak na to, stačí jen hledat.
Jinak je evidentní, že Tě nebere jako autoritu. Viz.: vždycky má poslední slovo.... To je chyba, nic si z Tebe nedělá, ale bitím toho nedocílíš. Poval ho na záda a stoupni si nad něj a dokud nebude klidně a odevzdaně ležet, tak ho nepusť. On se zklidní a měl by poznat, že udělal něco špatně.
Mám teď taky štěně a taky kouše, ale já už se tomu umím vyhýbat a když se jí zadaří, tak ji okřiknu a když to nezabere, tak ji chytnu za kůži za krkem a trochu zvednu do vzduchu a držím dokud se nezklidní. A ještě jí u toho hrozím hlasem.... U nás to zabírá, ale já mám přirozenou autoritu
a jeste neco - chytit ho za kuzi a chvili drzet jakoby ve vzduchu - to je taky neco. v momente se z nej stane lita san a cvaka hubou dokola kolem. nevim, jak dlouho bych ho musela drzet, aby se zklidnil (jestli vubec)
psovova
napsal(a):
a jeste neco - chytit ho za kuzi a chvili drzet jakoby ve vzduchu - to je taky neco. v momente se z nej stane lita san a cvaka hubou dokola kolem. nevim, jak dlouho bych ho musela drzet, aby se zklidnil (jestli vubec)
A to je právě to, že musíš vydržet, dokud se nezklidní. Ty musíš mít poslední slovo a ty určuješ, co si může dovolit a co ne. Musíš mu to vysvětlit teď, dokud je ještě malý a lehký. Až bude mít dvacet kilo, tak s ním moc nezmůžeš.
Zkusím vysvětlit, chytnu za kůži na krku a přitlačím ho k zemi a držím, tím mu hodně znemožním pohyb. Kleknu si nad něj a držím, dokud se neuklidní. Až se zklidní, tak pustím. Opakuji donekonečna, dokud nepochopí, že já jsem tu pánem a on musí poslouchat.
Pokud začne cvakat zubama kolem dokola, tak zesílím stisk tím, že si do dlaně vezmu víc jeho kůže, nebo ho přitlačím k zemi.
Ale naproti tomu si s ním musíš i hodně hrát, aby věděl, že když bude hodný a bude se řídit tvými pravidly, tak to bude fajn a bude legrace. Pokud se při hře moc rozdivočí a začne kousat, tak ho opět buď zklidním, nebo ukončím hru, odejdu a ignoruji. Že štěká, je jeho problém. Nevydrží štěkat do nekonečna. Hlavně se nesmí naučit, že si tím štěkáním něco vynutí...
v g
napsal(a):
A to je právě to, že musíš vydržet, dokud se nezklidní. Ty musíš mít poslední slovo a ty určuješ, co si může dovolit a co ne. Musíš mu to vysvětlit teď, dokud je ještě malý a lehký. Až bude mít dvacet kilo, tak s ním moc nezmůžeš.
Zkusím vysvětlit, chytnu za kůži na krku a přitlačím ho k zemi a držím, tím mu hodně znemožním pohyb. Kleknu si nad něj a držím, dokud se neuklidní. Až se zklidní, tak pustím. Opakuji donekonečna, dokud nepochopí, že já jsem tu pánem a on musí poslouchat.
Pokud začne cvakat zubama kolem dokola, tak zesílím stisk tím, že si do dlaně vezmu víc jeho kůže, nebo ho přitlačím k zemi.
Ale naproti tomu si s ním musíš i hodně hrát, aby věděl, že když bude hodný a bude se řídit tvými pravidly, tak to bude fajn a bude legrace. Pokud se při hře moc rozdivočí a začne kousat, tak ho opět buď zklidním, nebo ukončím hru, odejdu a ignoruji. Že štěká, je jeho problém. Nevydrží štěkat do nekonečna. Hlavně se nesmí naučit, že si tím štěkáním něco vynutí...
s tim pritisknutim k zemi - tohle presne delam. kolikrat se dostaneme do stadia, ze kvici jako cune. v tom momente ho pustim. on ode mne zdrhne na 2 metry, kde dela, ze je neviditelny.
mam ho tedy drzet dokud fakt nezmlkne?
mam s nim tedy "svihnout" k zemi kdykoli zacvaka zubama? to muze byt x-krat za hodinu, protoze spolu jsme dost casto.
za jak dlouho s nim muzu "zacit zase komunikovat"?
muj prvni pes byl jezevcik a ten tohle rozhodne nedelal
psovova
napsal(a):
s tim pritisknutim k zemi - tohle presne delam. kolikrat se dostaneme do stadia, ze kvici jako cune. v tom momente ho pustim. on ode mne zdrhne na 2 metry, kde dela, ze je neviditelny.
mam ho tedy drzet dokud fakt nezmlkne?
mam s nim tedy "svihnout" k zemi kdykoli zacvaka zubama? to muze byt x-krat za hodinu, protoze spolu jsme dost casto.
za jak dlouho s nim muzu "zacit zase komunikovat"?
muj prvni pes byl jezevcik a ten tohle rozhodne nedelal
Pokud zakvičí, tak stisk trochu povol ale nepouštěj. Pokud mu zrovna nelámeš kosti, tak by ho nemělo nic bolet. On se musí naučit se Ti podřídit. Moji fenku tohle naučila jiná starší feny, takže jsem to zas tak řešit nemusela. Držela ji dokud se nezklidnila, pak od ní vznešeně odkráčela. Ještě by ten pes neměl zdrhnout, hned jak ho pustíš. Měl by pořád ležet a až se od něj otočíš a odejdeš, tak má volno.... Ale musíš si s ním fakt i hodně hrát, aby z Tebe neměl spíš strach než respekt. Když je unavený a usíná, tak si ho třeba vem na gauč ke sledování televize. To hodně upevňuje vztah. Ale zase, může tam být jen, když ty dovolíš. Nesmí se tam sápat kdykoliv se jemu zachce.
Komunikovat s ním klidně můžeš začít hned. To poznáš, jestli se fakt kaje a pochopil, že to přepískl. Ale zase jen do té doby, než poruší tvoje pravidla. Musíš být důsledná. Ne, že jedno malé kousnutí mu promineš a druhé velké ne. Jen zvyšuj trest. Za malé okřikni a zadupej třeba a za velké už stiskni tlamičku a drž.
Metod je hrozně moc a na každého psa platí něco jiného. Určitě Ti tu napíšou i jiní něco jiného. Zkoušej, co pomůže. ALe metody neměň po dni. U jedné by jsi měla vydržet alespoň týden, aby jsi poznala, jestli to nese úspěchy. Chce to hodně trpělivosti a hlavně důslednosti.
v g
napsal(a):
Pokud zakvičí, tak stisk trochu povol ale nepouštěj. Pokud mu zrovna nelámeš kosti, tak by ho nemělo nic bolet. On se musí naučit se Ti podřídit. Moji fenku tohle naučila jiná starší feny, takže jsem to zas tak řešit nemusela. Držela ji dokud se nezklidnila, pak od ní vznešeně odkráčela. Ještě by ten pes neměl zdrhnout, hned jak ho pustíš. Měl by pořád ležet a až se od něj otočíš a odejdeš, tak má volno.... Ale musíš si s ním fakt i hodně hrát, aby z Tebe neměl spíš strach než respekt. Když je unavený a usíná, tak si ho třeba vem na gauč ke sledování televize. To hodně upevňuje vztah. Ale zase, může tam být jen, když ty dovolíš. Nesmí se tam sápat kdykoliv se jemu zachce.
Komunikovat s ním klidně můžeš začít hned. To poznáš, jestli se fakt kaje a pochopil, že to přepískl. Ale zase jen do té doby, než poruší tvoje pravidla. Musíš být důsledná. Ne, že jedno malé kousnutí mu promineš a druhé velké ne. Jen zvyšuj trest. Za malé okřikni a zadupej třeba a za velké už stiskni tlamičku a drž.
Metod je hrozně moc a na každého psa platí něco jiného. Určitě Ti tu napíšou i jiní něco jiného. Zkoušej, co pomůže. ALe metody neměň po dni. U jedné by jsi měla vydržet alespoň týden, aby jsi poznala, jestli to nese úspěchy. Chce to hodně trpělivosti a hlavně důslednosti.
OK - "zmastim ho"
jeste posledni otazka - kdyz ho prevalim na zada se stiskem za krkem - jak docilim toho, ze pak hned nezdrhne? dam mu povel zustan?
psovova
napsal(a):
OK - "zmastim ho"
jeste posledni otazka - kdyz ho prevalim na zada se stiskem za krkem - jak docilim toho, ze pak hned nezdrhne? dam mu povel zustan?
Já držím, dokud odevzdaně a klidně neleží. Pak pustím, ale nehýbu se. Pokud se pohne on, tak ho zase chytnu a držím. Opakuji, dokud sám klidně neleží.
v g
napsal(a):
Já držím, dokud odevzdaně a klidně neleží. Pak pustím, ale nehýbu se. Pokud se pohne on, tak ho zase chytnu a držím. Opakuji, dokud sám klidně neleží.
Pes v určitém okamžiku jakoby ochabne, povolí, prostě to vzdá. Jako když ho hladíš a on se slastně nechá překulit na zádíčka. Potom je lepší už ho moc dlouho nedržet, ať nemá pocit, že mu jde o život, mohl by z tebe mít pak strach. Ale když to trefíš, tak to funguje přesně, jak je popsáno. Dáš najevo převahu a on to pochopí. Ale nedělej to moc často, nech si to pro velké prohřešky, spíš zkus na něho třeba párkrát i pořádně zavrčet po psím. Myslím, že ti bude rozumět. Jak je psáno výše, na každého psa platí něco jiného, nebo spíš je potřeba jiná intenzita dání najevo vůdcovství. Když budeš vědět, které věci mu nesmíš dovolit, tak se srovná. Nesmí jít první do dveří, nikdy ho neobcházej a nepřekračuj, ať ti pěkně uhne, nechej ho čekat, než mu dovolíš nažrat se z misky....atd, atd.
Jsi teď vlk a tak se jako vůdce smečky musíš chovat . Ty jsi ten nejdůležitější, k tobě se musí vzhlížet, po tvém bude všechno, co si usmyslíš ...
Chce to čas, nebude to hned a budeš se s ním ještě aspoň půl roku takhle zlobit, ale bude se to zlepšovat a nakonec pro něj budeš pánbůh. Fakt.
ges
napsal(a):
Pes v určitém okamžiku jakoby ochabne, povolí, prostě to vzdá. Jako když ho hladíš a on se slastně nechá překulit na zádíčka. Potom je lepší už ho moc dlouho nedržet, ať nemá pocit, že mu jde o život, mohl by z tebe mít pak strach. Ale když to trefíš, tak to funguje přesně, jak je popsáno. Dáš najevo převahu a on to pochopí. Ale nedělej to moc často, nech si to pro velké prohřešky, spíš zkus na něho třeba párkrát i pořádně zavrčet po psím. Myslím, že ti bude rozumět. Jak je psáno výše, na každého psa platí něco jiného, nebo spíš je potřeba jiná intenzita dání najevo vůdcovství. Když budeš vědět, které věci mu nesmíš dovolit, tak se srovná. Nesmí jít první do dveří, nikdy ho neobcházej a nepřekračuj, ať ti pěkně uhne, nechej ho čekat, než mu dovolíš nažrat se z misky....atd, atd.
Jsi teď vlk a tak se jako vůdce smečky musíš chovat . Ty jsi ten nejdůležitější, k tobě se musí vzhlížet, po tvém bude všechno, co si usmyslíš ...
Chce to čas, nebude to hned a budeš se s ním ještě aspoň půl roku takhle zlobit, ale bude se to zlepšovat a nakonec pro něj budeš pánbůh. Fakt.
Zkusilas ten sprej nebo vodní pistolku? Mně takhle peska okousávala dceru a ta si ji tímle usměrnila. Nebo ho polej z hrnku, nebo cokoli, co nesnáší. Nesmí si to dovolovat.
ges
napsal(a):
Zkusilas ten sprej nebo vodní pistolku? Mně takhle peska okousávala dceru a ta si ji tímle usměrnila. Nebo ho polej z hrnku, nebo cokoli, co nesnáší. Nesmí si to dovolovat.
jo, ale co když pak bude mít fóbii i z konvičky na vodu? Lepší je si to s ním vyřídit přímo a ne oklikou.
Fakt si i klidně doma zavrčte. Můj pes tomu rozumí perfektně, a to jsem to začala používat, až byl dávno dospělý.
ges
napsal(a):
Pes v určitém okamžiku jakoby ochabne, povolí, prostě to vzdá. Jako když ho hladíš a on se slastně nechá překulit na zádíčka. Potom je lepší už ho moc dlouho nedržet, ať nemá pocit, že mu jde o život, mohl by z tebe mít pak strach. Ale když to trefíš, tak to funguje přesně, jak je popsáno. Dáš najevo převahu a on to pochopí. Ale nedělej to moc často, nech si to pro velké prohřešky, spíš zkus na něho třeba párkrát i pořádně zavrčet po psím. Myslím, že ti bude rozumět. Jak je psáno výše, na každého psa platí něco jiného, nebo spíš je potřeba jiná intenzita dání najevo vůdcovství. Když budeš vědět, které věci mu nesmíš dovolit, tak se srovná. Nesmí jít první do dveří, nikdy ho neobcházej a nepřekračuj, ať ti pěkně uhne, nechej ho čekat, než mu dovolíš nažrat se z misky....atd, atd.
Jsi teď vlk a tak se jako vůdce smečky musíš chovat . Ty jsi ten nejdůležitější, k tobě se musí vzhlížet, po tvém bude všechno, co si usmyslíš ...
Chce to čas, nebude to hned a budeš se s ním ještě aspoň půl roku takhle zlobit, ale bude se to zlepšovat a nakonec pro něj budeš pánbůh. Fakt.
a kvici a kvici. kdykoli mu sahnu za krk, tak kvici. pere se. zjistila jsem, ze je schopny "ukousnout" mi ruku, kdyz ho drzim za kuzi. musim ho tedy drzet obema rukama. to pak nemuze otocit hlavu a pak teprve zcepeni.
kdyz zlobi, poslu ho na misto. do dveri ho nepoustim, zasadne ho neprekracuju, ani neobchazim. taky kolikrat uz "letel vzduchem", kdyz jsem ho nakopla . ale je mu to jedno - porad se pod nohama mota. ale to jsou veci, ktere casem zvladneme. me nejvic stve to je ho ohryzavani. kdykoli na nej sahnu - je to povel ke kousani. ja ho ani nemuzu "dlachnit", protoze v ten moment mi okousava ruce. to me stve. jediny moent kdy me nehryzne je kdyz mu davam piskotek /za neco, co udelal dobre/ nebo kdyz zere.
tak co je spatne?
psovova
napsal(a):
a kvici a kvici. kdykoli mu sahnu za krk, tak kvici. pere se. zjistila jsem, ze je schopny "ukousnout" mi ruku, kdyz ho drzim za kuzi. musim ho tedy drzet obema rukama. to pak nemuze otocit hlavu a pak teprve zcepeni.
kdyz zlobi, poslu ho na misto. do dveri ho nepoustim, zasadne ho neprekracuju, ani neobchazim. taky kolikrat uz "letel vzduchem", kdyz jsem ho nakopla . ale je mu to jedno - porad se pod nohama mota. ale to jsou veci, ktere casem zvladneme. me nejvic stve to je ho ohryzavani. kdykoli na nej sahnu - je to povel ke kousani. ja ho ani nemuzu "dlachnit", protoze v ten moment mi okousava ruce. to me stve. jediny moent kdy me nehryzne je kdyz mu davam piskotek /za neco, co udelal dobre/ nebo kdyz zere.
tak co je spatne?
Ahoj Petro,
nebrala bych to nějak tragicky.V tomhle období je to normální.To přejde.Taky jsme to před pár měsíci řešili.Buď jsem zařvala hromový fuj nebo nesmíš . Někdy to bylo hrozný .Nemohla jsem chodit s plápolájícími nohavicemi ,to byl jak magnet a téměř nic nezabíralo .Mohla jsem hromovým hlasem hromovat a nic .A tak jsem jí přitiskla k zemi a chvíli byl klid .Nebo když měla kousavou tak jsem jí do huby strkala náhradu.Např.buvolí kostičku,nebo hračky třeba střapatý lano.Zkoušela jsem jí zabavit jiným směrem,aby zapomněla,ale byla to "potvora" . Ale,opravdu čím byla starší tím to ustávalo.A teď je úplně v pohodě.Jenom žužle a líže . Taky jsem byla vzteklá,ale nikdy jsem jí nebila ničím.Jenom přitisknout k zemi a to zabíralo jenom na určitý moment a vytřepat . To přitisknutí používám stále .Ruky jsem měla samý šrám.Myslím,že ještě 2 týdny a bude to dobrý.
Alena
psovova
napsal(a):
a kvici a kvici. kdykoli mu sahnu za krk, tak kvici. pere se. zjistila jsem, ze je schopny "ukousnout" mi ruku, kdyz ho drzim za kuzi. musim ho tedy drzet obema rukama. to pak nemuze otocit hlavu a pak teprve zcepeni.
kdyz zlobi, poslu ho na misto. do dveri ho nepoustim, zasadne ho neprekracuju, ani neobchazim. taky kolikrat uz "letel vzduchem", kdyz jsem ho nakopla . ale je mu to jedno - porad se pod nohama mota. ale to jsou veci, ktere casem zvladneme. me nejvic stve to je ho ohryzavani. kdykoli na nej sahnu - je to povel ke kousani. ja ho ani nemuzu "dlachnit", protoze v ten moment mi okousava ruce. to me stve. jediny moent kdy me nehryzne je kdyz mu davam piskotek /za neco, co udelal dobre/ nebo kdyz zere.
tak co je spatne?
Ještě jednou.Petro vydrž .Náše taky neměla mazlivou náladu.Jenom,když spala tak byla fantastická
. A ještě někdy pomáhalo.Nahlas vyjeknou ,když kousne.
psovova
napsal(a):
a kvici a kvici. kdykoli mu sahnu za krk, tak kvici. pere se. zjistila jsem, ze je schopny "ukousnout" mi ruku, kdyz ho drzim za kuzi. musim ho tedy drzet obema rukama. to pak nemuze otocit hlavu a pak teprve zcepeni.
kdyz zlobi, poslu ho na misto. do dveri ho nepoustim, zasadne ho neprekracuju, ani neobchazim. taky kolikrat uz "letel vzduchem", kdyz jsem ho nakopla . ale je mu to jedno - porad se pod nohama mota. ale to jsou veci, ktere casem zvladneme. me nejvic stve to je ho ohryzavani. kdykoli na nej sahnu - je to povel ke kousani. ja ho ani nemuzu "dlachnit", protoze v ten moment mi okousava ruce. to me stve. jediny moent kdy me nehryzne je kdyz mu davam piskotek /za neco, co udelal dobre/ nebo kdyz zere.
tak co je spatne?
Tak ho kousejte taky to pomáhá já mám fenku APBT ze začátku taky chtěla okusovat. Tak jsem to udělal asi takhle když kousla plesknul jsem jí a dával jsem jí ruku tak dlouho až toho nechala už první den kdy jsem jí měl doma přestala.
jirka
napsal(a):
Tak ho kousejte taky to pomáhá já mám fenku APBT ze začátku taky chtěla okusovat. Tak jsem to udělal asi takhle když kousla plesknul jsem jí a dával jsem jí ruku tak dlouho až toho nechala už první den kdy jsem jí měl doma přestala.
aleno diky - kdyz jsem cetla tvuj prispevek - jako bych byla u nas .
mam to stejne, jak jsi to popisovala. i s tema nohavicema
tak ja budu "trpet" a cekat.
mejte se hezky a uzivejte se zviratky pekneho vikendu
petra
psovova
napsal(a):
aleno diky - kdyz jsem cetla tvuj prispevek - jako bych byla u nas .
mam to stejne, jak jsi to popisovala. i s tema nohavicema
tak ja budu "trpet" a cekat.
mejte se hezky a uzivejte se zviratky pekneho vikendu
petra
Nebo ještě jedna rada..... Když vás kousne do ruky, tak se přemožte, neodtrhněte ruku, ale naopak mu ji pěkně zarazte ještě dál do tlamy. Tak daleko, až mu to bude nepříjemný a začne ji sám vyplivovat. Tohle taky pomáhá. Začne se sám zdráhat brát ruku do tlamy, protože to bude mít spojené s nepříjemným zážitkem. ALe zase..... dělejte to pokaždém kousnutí. Jen jednou za čas to nemá žádný výsledek.
psovova
napsal(a):
dobry den - mam opet dotaz.
urcite uz vite, ze mam stene NO, ted uz 11 tydnu stare. je celkem sikovnej, celkem posloucha.
ale strasne me stve tim, jak me okousava. kdyz si s nim jdu hrat, tak me hryzne. kdyz jdeme ven, on poslechne nejaky prikaz, ja mu dam piskotek, tak me stihne kousknout. chci ho zacit cesat, kousne me. jdu v klidku po dvore, pribehne a zezadu me kousne do nohou. kouse za kazde prilezitosti. okriknuti fuj moc nepomaha. kdyz ho zacnu ingorovat, tak zacne stekat jak "prokoplej". musim rict, ze kdyz me kousne fakt hodne, tak jsem schopna majznout ho cimkoli a jakkoli silne. zacinam videt rude, protoze on nezna hranici. vzdycky kdyz na nej delam bubu, tak ma posledni slovo. proste si musi jeste kousnout jakoby ve vzduchu. nevidim na nem zadnou zlobu, ani to, ze by byl nejaky nervak, ale nejakou pricinu to mit musi.
a ted proc vlastne pisu. rikala mi moje vet, ze kdyz mela malou pudlici (taky tak ty 3 mes), tak ji psice osklive vyjela po dcerce. nasledovala rychla akce - ztriskala cubinu nejakou pantofli nebo cim - a byl klid. co kdyz ho taky zflakam? ne bezhlave (to mam trenik od dcery), ale durazne a dost silne.
pozn.: nejsem nasilnicky tip a jeste jsem mu nic neudelala, ale nekdy se fakt musim drzet, protoze moje ruce jsou jeden velky sram.
diky za radu
Souhlasím s autoritou – štěně má navrch a pokud se přístup nezmění, bude to spíš horší, než-li lepší. Autoritativní člověk, to je něco, co v něm, ale částečně se to dá „vytvořit“. Je strašně moc cviků a postupů, jak psovi, ve vašem případě štěněti dát najevo, je vy jste ten „nahoře“, ten nadřízený, ten, koho pes bude poslouchat a respektovat, ne naopak. Těch příspěvků na ifauně opravdu je velké množství, zahledejte trochu. Taky se podívejte na článek „agresivní pes“, nebo tak něco. Jsou tam cviky, jak bez síly dát psovi najevo, že vy jste ten, kdo určuje pravidla.
Vaše štěně není agresivní, ani nervák, jen neví, kde jsou hranice toho, co si může dovolit, nezná sílu stisku, jakou může vyvinout, aniž by to toho druhého začalo bolet (bere to jako hru – zuby má na místo rukou), dále vás neuznává jako autoritu, a v neposlední řadě se dá předpokládat, že se bude jednat o dominantnějšího jedince.
K tomu zvedání do vzduchu a třepání. Já bych to nedoporučovala. Pes si instinktivně myslí, že se stal kořistí. Může to dojít tak daleko, že z vás bude mít strach jako z predátora, nikokoliv respekt (a kamarádský vztah) jako s vůdcem a členem sehrané smečky. Tedy většina se začne po zvednutí do vzduchu bránit nebo panikařit. Je jen málo psů, co se takto uklidní. Navíc, pokud štěně chytněte na nesprávném místě, velice ho to bolí.
Tedy já bych doporučila místo zvedání jako trest pro zklidnění psa přimáčknout oběma rukama k zemi (v oblasti krku a pánve) a svrchu ho tam tak držet (dlouho a pevně), dokud se neuklidní a neuvolní. Je to i klasická reakce psa, který vychovává toho druhého. Potom ho pustit a dělat, jakože se nic nestalo. Podle potřeby to zopakovat i vícekrát za sebou. Tedy důsledně vždy, kdy je jeho chování nevhodné.
- nepouštějte ho, když kňučí. Pusťte ho, až zmlkne a uvolní svaly
- v momentu přitisknutí k zemi nebuďte brutální, tím myslím, že jistý cit tam být musí, ale na druhou stranu to m usí být bleskurychlé, bez zaváhání a tzv.jistý úchop psa
- -vše musí proběhnout beze slova a bez povelu!
- nepovalujte na záda, to je jen gesto pro podřízení a to tak často za den zničíte jeho duši. Stačí přimáčknout k zemi – břichem dolů tak, aby se země dotýkal nejen břichem, hrudí, ale i krkem a hlavou. Na ty záda převalit jen v nejkrajnější situaci, kdy vám připadá, že je to jakoby „z agrese“ k vám, ne ze hry. Je to třeba rozlišovat.
- když ho pustíte, klidnými pohyby odejděte od psa pryč
- dělejte jakoby nic (ani „ťuťuňuňu, ani rázně) - bavte se sním, hrajte, běhejte ap. přibližně za 5-10 vteřin po puštění psa ze sevření, ...pes jinak uvažuje, než-li člověk
- opravdu to dělejte kdykoliv, kdy se pes opravdu velmi nevhodně chová, kdy se na danou situaci nehodí ani říct „fuj“, a nebo v situaci, kdy jde o běžné nevhodné chování a na první povel „fuj“ neuposlechne
- člověk musí být velký herec a výborně dávat najevo ve zlomku okamžiku, kdy je spokojen a v pohodě a kdy se zlobí a něco se mu nelíbí
eva nohelova
napsal(a):
Souhlasím s autoritou – štěně má navrch a pokud se přístup nezmění, bude to spíš horší, než-li lepší. Autoritativní člověk, to je něco, co v něm, ale částečně se to dá „vytvořit“. Je strašně moc cviků a postupů, jak psovi, ve vašem případě štěněti dát najevo, je vy jste ten „nahoře“, ten nadřízený, ten, koho pes bude poslouchat a respektovat, ne naopak. Těch příspěvků na ifauně opravdu je velké množství, zahledejte trochu. Taky se podívejte na článek „agresivní pes“, nebo tak něco. Jsou tam cviky, jak bez síly dát psovi najevo, že vy jste ten, kdo určuje pravidla.
Vaše štěně není agresivní, ani nervák, jen neví, kde jsou hranice toho, co si může dovolit, nezná sílu stisku, jakou může vyvinout, aniž by to toho druhého začalo bolet (bere to jako hru – zuby má na místo rukou), dále vás neuznává jako autoritu, a v neposlední řadě se dá předpokládat, že se bude jednat o dominantnějšího jedince.
K tomu zvedání do vzduchu a třepání. Já bych to nedoporučovala. Pes si instinktivně myslí, že se stal kořistí. Může to dojít tak daleko, že z vás bude mít strach jako z predátora, nikokoliv respekt (a kamarádský vztah) jako s vůdcem a členem sehrané smečky. Tedy většina se začne po zvednutí do vzduchu bránit nebo panikařit. Je jen málo psů, co se takto uklidní. Navíc, pokud štěně chytněte na nesprávném místě, velice ho to bolí.
Tedy já bych doporučila místo zvedání jako trest pro zklidnění psa přimáčknout oběma rukama k zemi (v oblasti krku a pánve) a svrchu ho tam tak držet (dlouho a pevně), dokud se neuklidní a neuvolní. Je to i klasická reakce psa, který vychovává toho druhého. Potom ho pustit a dělat, jakože se nic nestalo. Podle potřeby to zopakovat i vícekrát za sebou. Tedy důsledně vždy, kdy je jeho chování nevhodné.
- nepouštějte ho, když kňučí. Pusťte ho, až zmlkne a uvolní svaly
- v momentu přitisknutí k zemi nebuďte brutální, tím myslím, že jistý cit tam být musí, ale na druhou stranu to m usí být bleskurychlé, bez zaváhání a tzv.jistý úchop psa
- -vše musí proběhnout beze slova a bez povelu!
- nepovalujte na záda, to je jen gesto pro podřízení a to tak často za den zničíte jeho duši. Stačí přimáčknout k zemi – břichem dolů tak, aby se země dotýkal nejen břichem, hrudí, ale i krkem a hlavou. Na ty záda převalit jen v nejkrajnější situaci, kdy vám připadá, že je to jakoby „z agrese“ k vám, ne ze hry. Je to třeba rozlišovat.
- když ho pustíte, klidnými pohyby odejděte od psa pryč
- dělejte jakoby nic (ani „ťuťuňuňu, ani rázně) - bavte se sním, hrajte, běhejte ap. přibližně za 5-10 vteřin po puštění psa ze sevření, ...pes jinak uvažuje, než-li člověk
- opravdu to dělejte kdykoliv, kdy se pes opravdu velmi nevhodně chová, kdy se na danou situaci nehodí ani říct „fuj“, a nebo v situaci, kdy jde o běžné nevhodné chování a na první povel „fuj“ neuposlechne
- člověk musí být velký herec a výborně dávat najevo ve zlomku okamžiku, kdy je spokojen a v pohodě a kdy se zlobí a něco se mu nelíbí
jsem moc rada, ze jste mi napsala. po pravde - uz se v tom zacinam trochu "potacet"
ale abyste nemysleli, ze nam to vubec nejde - uz jsme se i neco naucili - poslechne na misto, sedni, ke mne, stekej, uz nam skoro jde i zustan, ... myslim, ze s timto nemel problem.
ale to nafani do vzduchu - to fakt nezvladam ho odnaucit. vzdycky, kdyz nafne, tak ho chytim za kuzi za krkem a snazim se mu osvetlit, ze takhle ne. ale moc uspechu to nema
no - zkusim ho "vtesnavat" mezi dlazdicky