Štěně v novém prostředí

mumie napsal(a):
Pamlsky, pamlsky, pamlsky. A slyší?

no na jméno ano a dokonce i přijde ale když je ode mne 2metry tak zase odběhne. A pamlsky nechce. ještě si ode mě žádnej nevzala

nikyska02 napsal(a):
no na jméno ano a dokonce i přijde ale když je ode mne 2metry tak zase odběhne. A pamlsky nechce. ještě si ode mě žádnej nevzala

A byla vychována v kotci nebo v domácím prostředí?

mumie napsal(a):
A byla vychována v kotci nebo v domácím prostředí?

V kotci. Ś lidmi přišla do styku jen když je pán šel nakrmit.

nikyska02 napsal(a):
V kotci. Ś lidmi přišla do styku jen když je pán šel nakrmit.

Tak to chce hlavně moře lásky a čas, ono se to poddá, ti pejskové prostě nejsou na lidskou společnost zvyklí. Buď se štěňátkem jak jen nejvíce to půjde, neustále na něj mluv, hraj si s ním, nebránila bych se ani krmení z ruky, tím si také získáš pejskovu důvěru, a nejstrácej naději, bude to fajn. Ale hlavně ho k ničemu nenuť a netlač ho do kouta, tím by se od tebe štěndo mohlo ještě více oddálit. Jen musím dodat, že takového chovatele nechápu, ale tomu se nedá říkat ani chovatel, to je pouze množitel, který to dělá kvůli penězům

marky88 napsal(a):
Tak to chce hlavně moře lásky a čas, ono se to poddá, ti pejskové prostě nejsou na lidskou společnost zvyklí. Buď se štěňátkem jak jen nejvíce to půjde, neustále na něj mluv, hraj si s ním, nebránila bych se ani krmení z ruky, tím si také získáš pejskovu důvěru, a nejstrácej naději, bude to fajn. Ale hlavně ho k ničemu nenuť a netlač ho do kouta, tím by se od tebe štěndo mohlo ještě více oddálit. Jen musím dodat, že takového chovatele nechápu, ale tomu se nedá říkat ani chovatel, to je pouze množitel, který to dělá kvůli penězům

presne tak...
ale ako uz uviedol/la marky tak to bude isto dobre...ona sa nauci...hlavne trpezlivost a vela hry...ono casom isto pochopi ze je to fajn...a ze blizskost rodiny a majitela je nadovsetko :) este s nou budete mat kooopec radosti...je mlada osmeli sa

nikyska02 napsal(a):
Mm takový problém. Přivezla jsem si domů 14-ti týdení štěně border kolie. Fenku. ale nechce se mnou komunikovat. Zkoušela jsem na ní volat, seděla jsem u ní ale nepřišla. První dny se zdálo že se bojí, ale ted už ani nemá ocas mezi nohama. Prosím o radu jak se s ní sblížit....

Když já už newím co s ní mám dělat. Ležim u ní, ale ona nepřijde. Lehne si tři metry ode mě a leží. A když se k ní snažim přiblížit tak uteče se staženym ocasem. Teda ted už ocas tolik stažený nemá ale utíká pořád. A honit ji nechci. už si s ní newím rady...

nikyska02 napsal(a):
Když já už newím co s ní mám dělat. Ležim u ní, ale ona nepřijde. Lehne si tři metry ode mě a leží. A když se k ní snažim přiblížit tak uteče se staženym ocasem. Teda ted už ocas tolik stažený nemá ale utíká pořád. A honit ji nechci. už si s ní newím rady...

Ale ty se k ní přece nemůžeš "blížit". Měla bys jí nechat, aby k tobě došla ona. Jestli jí neustále sleduješ, kde je, co dělá, jestli přichází, jsi sama napjatá. Ona to ví, cítí to. Zkus jí nevolat jen hlasem, ale i jinak. Jde to. Jen jí dej dost času. Nikdy na ní nemluv konejšivým nebo podbízivým tónem, nesnaž se jí "přihovořit", to psi vnímají jako tón nejistoty a strachu. Když se ona bojí sama, nemůže k tobě jít, když se v jejích očích chováš taky bázlivě. Dej jí pocit pohody, klidu a bezpečí. Nech jí očichat si tě, vzbudit v ní zvědavost. Každě štěně je zvědavé. I to bázlivé.
Když už k ní musíš jít, nekoukej se jí do očí, stůj bokem nebo se tvař, že jdeš jen jako náhodou okolo.... nebo něco v tom smyslu.

happinka napsal(a):
Ale ty se k ní přece nemůžeš "blížit". Měla bys jí nechat, aby k tobě došla ona. Jestli jí neustále sleduješ, kde je, co dělá, jestli přichází, jsi sama napjatá. Ona to ví, cítí to. Zkus jí nevolat jen hlasem, ale i jinak. Jde to. Jen jí dej dost času. Nikdy na ní nemluv konejšivým nebo podbízivým tónem, nesnaž se jí "přihovořit", to psi vnímají jako tón nejistoty a strachu. Když se ona bojí sama, nemůže k tobě jít, když se v jejích očích chováš taky bázlivě. Dej jí pocit pohody, klidu a bezpečí. Nech jí očichat si tě, vzbudit v ní zvědavost. Každě štěně je zvědavé. I to bázlivé.
Když už k ní musíš jít, nekoukej se jí do očí, stůj bokem nebo se tvař, že jdeš jen jako náhodou okolo.... nebo něco v tom smyslu.

Ale ona ke mě sama nepřijde. I když by asi chtěla prostě nepřijde. Lehne si tři metry ode mě a sleduje mě. A pak si třeba i zdřímne ale ke mě nejde....

nikyska02 napsal(a):
Ale ona ke mě sama nepřijde. I když by asi chtěla prostě nepřijde. Lehne si tři metry ode mě a sleduje mě. A pak si třeba i zdřímne ale ke mě nejde....

No tak jí nech. Ona za nějakou dobu příjde. Nech jí, ať si leží. Ty si také lehni, vezmi nějakou hračku, třeba pískací - moji psi jí milují - a hraj si s tím. Ani na ní nekoukej, nic, jen si s tím hraj. Pak tu hračku jako zapomeň na místě a jdi pryč. Ona k jí půjde, začne to zkoumat a hrát si s tím. Asi ti tu hračku oblíbí. Pak se ta vzdálenost začne zkracovat a tak.
Mimochodem, jak jí venčíš, bereš jí na procházky, když se k sobě nenechá přiblížit? Ty jí honíš, snažíš se jí chytit? jestli jo, tak je to docela hrubá chyba a bát se bude pořád. Až jí budeš mít v dosahu, bez chlácholení a komedie jí nasaď nestahovací široký obojek a na něm už předem připnuté hladké lehké vodítko. To jí nech i doma. Nikdy jí nehoň a nechytej, řekni jméno, povel na přivolání a za to vodítko si jí jemně - je to navigace, ne trestání - přitáhni k sobě. Zase - nedívej se jí do očí, nestůj k ní rovně rameny, když ona bude chtít, nech jí přijít za sebe, ne před sebe. Tah vodítka přestane při prvním náznaku spolupráce z její strany, to je když se přestane bránit a udělá první krok směrem k tobě. Při prvních přivoláních si sedni na bobek bokem k ní, skloň trochu bradu na prsa. Pochvala při příchodu i po příchodu by měla být radostná, ale ne moc emotivní nebo hlasitá, abys jí nevyděsila. Po příchodu jí nenech prchnout, nech jí u sebe nějakou dobu, jestli si vezme něco dobrého, nabídni jí to, ale nevnucují jí to. Po nějaké době povel zrušíš a pejska propustíš. Pořád se chováš klidně, sebejistě, máš v sobě klid a pohodu - oporu pro bázlivku.

happinka napsal(a):
No tak jí nech. Ona za nějakou dobu příjde. Nech jí, ať si leží. Ty si také lehni, vezmi nějakou hračku, třeba pískací - moji psi jí milují - a hraj si s tím. Ani na ní nekoukej, nic, jen si s tím hraj. Pak tu hračku jako zapomeň na místě a jdi pryč. Ona k jí půjde, začne to zkoumat a hrát si s tím. Asi ti tu hračku oblíbí. Pak se ta vzdálenost začne zkracovat a tak.
Mimochodem, jak jí venčíš, bereš jí na procházky, když se k sobě nenechá přiblížit? Ty jí honíš, snažíš se jí chytit? jestli jo, tak je to docela hrubá chyba a bát se bude pořád. Až jí budeš mít v dosahu, bez chlácholení a komedie jí nasaď nestahovací široký obojek a na něm už předem připnuté hladké lehké vodítko. To jí nech i doma. Nikdy jí nehoň a nechytej, řekni jméno, povel na přivolání a za to vodítko si jí jemně - je to navigace, ne trestání - přitáhni k sobě. Zase - nedívej se jí do očí, nestůj k ní rovně rameny, když ona bude chtít, nech jí přijít za sebe, ne před sebe. Tah vodítka přestane při prvním náznaku spolupráce z její strany, to je když se přestane bránit a udělá první krok směrem k tobě. Při prvních přivoláních si sedni na bobek bokem k ní, skloň trochu bradu na prsa. Pochvala při příchodu i po příchodu by měla být radostná, ale ne moc emotivní nebo hlasitá, abys jí nevyděsila. Po příchodu jí nenech prchnout, nech jí u sebe nějakou dobu, jestli si vezme něco dobrého, nabídni jí to, ale nevnucují jí to. Po nějaké době povel zrušíš a pejska propustíš. Pořád se chováš klidně, sebejistě, máš v sobě klid a pohodu - oporu pro bázlivku.

No ještě jsem s ní na procházce nebyla. Včera jsem zkoušela jí dát vodítko a jít s ní ven ale ona si lehla a loupala po mě očkama. Tak jsem jí zkošela přitahovat ale nechtěla. A mám jí to vodítko nechat i doma, když běhá po zahradě?

nikyska02 napsal(a):
No ještě jsem s ní na procházce nebyla. Včera jsem zkoušela jí dát vodítko a jít s ní ven ale ona si lehla a loupala po mě očkama. Tak jsem jí zkošela přitahovat ale nechtěla. A mám jí to vodítko nechat i doma, když běhá po zahradě?

"Tak jsem jí zkošela přitahovat ale nechtěla" - Tak snad ne stylem, že si fenka lehla s tím, že nikam nebo k tobě nepůjde a tak jsi jí tahala za vodítko a chtěla jí donutit k tobě jít. Protože to by byla neskutečná chyba a ona by se tě bála ještě víc. Ale omlouvám se, pokud jsem tuto větu špatně pochopila.
"A mám jí to vodítko nechat i doma, když běhá po zahradě?" - Proč, to je přeci úplně zbytečné, tím bys jí mohla ještě více znejistit. Je potřeba učit jí zvykat si na obojek a vodítko, ale to tak, že pejskovi vodítko s obojkem nasadíš a chvíli si s ním hraješ, třeba pět minut, a pak mu to sundáš a moc a moc chválíš. Nechat štěně běhat po zahradě s po zemi se vláčejícím vodítkem mi nepřijde vhodné a myslím, že to může být i nebezpečné. Jen když třeba chceš pejska naučit aby k tobě přišel na zavolání, tak se většinou dá na stopovačku a učí se to sní, ale jinak ne, prosím.

nikyska02 napsal(a):
No ještě jsem s ní na procházce nebyla. Včera jsem zkoušela jí dát vodítko a jít s ní ven ale ona si lehla a loupala po mě očkama. Tak jsem jí zkošela přitahovat ale nechtěla. A mám jí to vodítko nechat i doma, když běhá po zahradě?

ano, nechávej jí ho pořád. Vím, že to bude znít docela hrubě, ale neptala bych se jí, co chce nebo co nechce. Prostě bych šla, ona by po pár krocích začala spolupracovat. Když ti pejsek takhle blokuje, nedělej tu chybu, že se k němu otočíš čelem a začneš ho tahat k sobě. To je protiklad - to, že stojíš anfasem ho skoro odháníš, a přitom vodítkem taháš. Zase ramenem nebo zády.
ještě jsem zapomněla říct něco moc důležitého - když přivoláváš a pejsek směřuje k tobě, nedělej ani náznak kroku k němu, spíš zacouvej o několik kroků.
Jak reaguje na jiné pejsky? Nešlo by domluvit se s nějakým vyrovnaným, pohodovým pejskem, který jí určitě neublíží, nějaké společné venčení? Pejsek by jí mohl rozhýbat třeba i na zahradě.
Koukni taky vedle.

marky88 napsal(a):
"Tak jsem jí zkošela přitahovat ale nechtěla" - Tak snad ne stylem, že si fenka lehla s tím, že nikam nebo k tobě nepůjde a tak jsi jí tahala za vodítko a chtěla jí donutit k tobě jít. Protože to by byla neskutečná chyba a ona by se tě bála ještě víc. Ale omlouvám se, pokud jsem tuto větu špatně pochopila.
"A mám jí to vodítko nechat i doma, když běhá po zahradě?" - Proč, to je přeci úplně zbytečné, tím bys jí mohla ještě více znejistit. Je potřeba učit jí zvykat si na obojek a vodítko, ale to tak, že pejskovi vodítko s obojkem nasadíš a chvíli si s ním hraješ, třeba pět minut, a pak mu to sundáš a moc a moc chválíš. Nechat štěně běhat po zahradě s po zemi se vláčejícím vodítkem mi nepřijde vhodné a myslím, že to může být i nebezpečné. Jen když třeba chceš pejska naučit aby k tobě přišel na zavolání, tak se většinou dá na stopovačku a učí se to sní, ale jinak ne, prosím.

Vodítko i doma, úplně v pohodě. Jak si chceš mimochodem hrát s pejskem, který k tobě nepříjde, hrát si nechce, nenechá tě, aby ses k němu přiblížila? Jak ho k sobě dostaneš, když nebude mít to vodítko permanentně? To ho budeš nahánět a stresovat ještě víc? Proč moc a moc chválit - když mám bázlivého pejska? Chválit určitě, ale tak, aby těch emocí a hluku nebylo zbytečně moc. Předpokládám, že pejsek je pod dozorem, takže když se někde zaplete, dojde ho někdo "osvobodit". Teda udělá něco, co pejskovi pomůže, co je příjemné - pomůže to získat důvěru toho pejska.
Přivolání se stopovačkou - určitě jo. Ale na doma je stopka moc dlouhá, takže doma hladké vodítko bez kroužků a očka na konci, právě aby se nezaplétalo.

happinka napsal(a):
ano, nechávej jí ho pořád. Vím, že to bude znít docela hrubě, ale neptala bych se jí, co chce nebo co nechce. Prostě bych šla, ona by po pár krocích začala spolupracovat. Když ti pejsek takhle blokuje, nedělej tu chybu, že se k němu otočíš čelem a začneš ho tahat k sobě. To je protiklad - to, že stojíš anfasem ho skoro odháníš, a přitom vodítkem taháš. Zase ramenem nebo zády.
ještě jsem zapomněla říct něco moc důležitého - když přivoláváš a pejsek směřuje k tobě, nedělej ani náznak kroku k němu, spíš zacouvej o několik kroků.
Jak reaguje na jiné pejsky? Nešlo by domluvit se s nějakým vyrovnaným, pohodovým pejskem, který jí určitě neublíží, nějaké společné venčení? Pejsek by jí mohl rozhýbat třeba i na zahradě.
Koukni taky vedle.

zadavatelka >>> vykasli sa na voditko aj na vychadzky do okolia...najdoleitejsie je aby ten psik ziskal tvoju doveru...tak ako tu uz bolo pisane s tou hrackou...ide predlzeny vikend zoberte sa obe na zahradku...ty si sadni na jedno miesto a hraj sa s niecim zaujimavym...vobec si steniatko nevsimaj...teraz sice lahne 3 metre od teba ale zaspi, co svadci o tom ze uz sa az tak neboji ale este to nie je dovera, a mysli na to ze sa to za dennespravi mate pred sebou s dovolenkou 4 dni volna tak sa jej plne venuj, budte spolu na tej zahrade a snazte sa najst k sebe cestu...hlavne TRPEZLIVOST...nenahanat, nestresovat...
ak mas kamaratky ktore maju steniatka ci mladych psikov nech pridu k vam na zahradu aby sa psik osmelil a za pomoci druheo hafana zistil ze ludia su fajn...

ja by som to voditko nechal nateraz tak...je to zbytocne...a mysli na to ze nie je prvorada hra, ale dovera...takze neviem ci som pochopil spravne ale happinka pise trochu scesty (ale mozna som ju len nepochopil)...resp. nie je prvorade co teraz chces ty ale to aby si ziskal psik doveru k tebe...potom tie hry budu tiez...

sanko2 napsal(a):
zadavatelka >>> vykasli sa na voditko aj na vychadzky do okolia...najdoleitejsie je aby ten psik ziskal tvoju doveru...tak ako tu uz bolo pisane s tou hrackou...ide predlzeny vikend zoberte sa obe na zahradku...ty si sadni na jedno miesto a hraj sa s niecim zaujimavym...vobec si steniatko nevsimaj...teraz sice lahne 3 metre od teba ale zaspi, co svadci o tom ze uz sa az tak neboji ale este to nie je dovera, a mysli na to ze sa to za dennespravi mate pred sebou s dovolenkou 4 dni volna tak sa jej plne venuj, budte spolu na tej zahrade a snazte sa najst k sebe cestu...hlavne TRPEZLIVOST...nenahanat, nestresovat...
ak mas kamaratky ktore maju steniatka ci mladych psikov nech pridu k vam na zahradu aby sa psik osmelil a za pomoci druheo hafana zistil ze ludia su fajn...

ja by som to voditko nechal nateraz tak...je to zbytocne...a mysli na to ze nie je prvorada hra, ale dovera...takze neviem ci som pochopil spravne ale happinka pise trochu scesty (ale mozna som ju len nepochopil)...resp. nie je prvorade co teraz chces ty ale to aby si ziskal psik doveru k tebe...potom tie hry budu tiez...

Prvořadá je důvěra. A jak chceš, Sanko, manipulovat se štěníkem, vzít ho na zahradu, vzít ho domů...., když ho nemá nahánět a tak? To nahánění je fakt hloupost, ale musím mít možnost pejska trošku ovládat. To vodítko neslouží k tomu, abych ho tahala za sebou jako hračku, to je i jistící prostředek. Co budeš dělat, když se štěně vyděsí a zaleze do nějakého úkrytu nebo ti rovnou někujdy uteče? To ho budeš ven lákat na pamlsky nebo hračku nebo jak ho pak ven dosteneš?To vodítko, když se s ním správně pracuje, je moc dobrá pomůcka. I k získání té důvěry. Mám na mnoha pejskách ověřeno, že opravdu funguje.

happinka napsal(a):
Prvořadá je důvěra. A jak chceš, Sanko, manipulovat se štěníkem, vzít ho na zahradu, vzít ho domů...., když ho nemá nahánět a tak? To nahánění je fakt hloupost, ale musím mít možnost pejska trošku ovládat. To vodítko neslouží k tomu, abych ho tahala za sebou jako hračku, to je i jistící prostředek. Co budeš dělat, když se štěně vyděsí a zaleze do nějakého úkrytu nebo ti rovnou někujdy uteče? To ho budeš ven lákat na pamlsky nebo hračku nebo jak ho pak ven dosteneš?To vodítko, když se s ním správně pracuje, je moc dobrá pomůcka. I k získání té důvěry. Mám na mnoha pejskách ověřeno, že opravdu funguje.

Nevím, jestli bude moje rada k něčemu. Přivezla jsem si domů též štěndo, ale přímo při přžebírání u chovatele, jsem vzala prcka do náručí (kavkazák, 20 kilogramů), dala mu pusu na čenich, položila mu zjemna ruku na hlavinku a odmesla jsem si ho do auta. Byl zaraženej, odtáhnul se ode mne, nechala jsem ho. Zalezl si do nejzazšího koutka v autě a byl tiše jak pěna. Já seděla vzadu na sedačce, dělala, že mě vůbec nezajímá, koukala z okna a jedním okem ho pozorovala. Manžel řídil, takže já měla čas. Nic jsem nedělala, nic jsem neříkala, nevolala ho, nemluvila jsem na něj. Nechala jsem ho, aby si to v hlavince promyslel. Asi po 5-7 minutách se ke mě začal opatrně přibližovat, v ploleže a čekal, co udělám. Já nic, mluvila jsem klidným hlasem na manžela dopředu, jen ruce jsem dala vedle těla, podl nohou, klidně, pomalu. Po asi 15 minutách se štěndo "doplazilo" až k mé ruce, nechala jsem ji v klidu, prvně si ji očichal, pak ji olízal, pak si přes ruku položil hlavinku. Furt jsem nic nedělala, nekoukala na něho, když mi tak chvilku ležel přes ruku, pak jsem pomaloučku přes něj položila já svoji druhou, zase klidně, jen jsem se ho dotkla tou druhou, pohladila ho po hlaviče, šupnul mi do klína a tam spal , dokud jsme nedojeli až domů.Podobný scénář se odvíjel i doma, při spaní, vždy jsem ho nechala, aby si sám ke mně přišel, ustlala jsem si, lehla, vybídla ho klidným hlasem, a čekala, trvalo to, než si to promyslel, opatrně se přibližoval, ale nakonec si zase přišel položit hlavičku do mé náruče. Ale nedělala jsem to silou, prostě jsem si lehla, a jenom čekala. A tak jsme spolu, já jsem pro něj ochrana, jeho mámatáta, jeho všechno.Chce to hromadu času, obrovské trpělivosti, brát štěndo všude sebou, mluvit na něj, klidným mírným hlasem, být pořád s ním. Půjde to, není zvyklej na člověka, dejte mu čas. Co zanedbal chovatel, musíte spravit vy, bohužel to prostě nebude hned,ale určitě to půjde.

corinka napsal(a):
Nevím, jestli bude moje rada k něčemu. Přivezla jsem si domů též štěndo, ale přímo při přžebírání u chovatele, jsem vzala prcka do náručí (kavkazák, 20 kilogramů), dala mu pusu na čenich, položila mu zjemna ruku na hlavinku a odmesla jsem si ho do auta. Byl zaraženej, odtáhnul se ode mne, nechala jsem ho. Zalezl si do nejzazšího koutka v autě a byl tiše jak pěna. Já seděla vzadu na sedačce, dělala, že mě vůbec nezajímá, koukala z okna a jedním okem ho pozorovala. Manžel řídil, takže já měla čas. Nic jsem nedělala, nic jsem neříkala, nevolala ho, nemluvila jsem na něj. Nechala jsem ho, aby si to v hlavince promyslel. Asi po 5-7 minutách se ke mě začal opatrně přibližovat, v ploleže a čekal, co udělám. Já nic, mluvila jsem klidným hlasem na manžela dopředu, jen ruce jsem dala vedle těla, podl nohou, klidně, pomalu. Po asi 15 minutách se štěndo "doplazilo" až k mé ruce, nechala jsem ji v klidu, prvně si ji očichal, pak ji olízal, pak si přes ruku položil hlavinku. Furt jsem nic nedělala, nekoukala na něho, když mi tak chvilku ležel přes ruku, pak jsem pomaloučku přes něj položila já svoji druhou, zase klidně, jen jsem se ho dotkla tou druhou, pohladila ho po hlaviče, šupnul mi do klína a tam spal , dokud jsme nedojeli až domů.Podobný scénář se odvíjel i doma, při spaní, vždy jsem ho nechala, aby si sám ke mně přišel, ustlala jsem si, lehla, vybídla ho klidným hlasem, a čekala, trvalo to, než si to promyslel, opatrně se přibližoval, ale nakonec si zase přišel položit hlavičku do mé náruče. Ale nedělala jsem to silou, prostě jsem si lehla, a jenom čekala. A tak jsme spolu, já jsem pro něj ochrana, jeho mámatáta, jeho všechno.Chce to hromadu času, obrovské trpělivosti, brát štěndo všude sebou, mluvit na něj, klidným mírným hlasem, být pořád s ním. Půjde to, není zvyklej na člověka, dejte mu čas. Co zanedbal chovatel, musíte spravit vy, bohužel to prostě nebude hned,ale určitě to půjde.

Paní Corince to jak jste s novým pejskem zacházela je jistě dobrý postup, ale je jen pro komunikativního/kontaktního psa. Ale určitě si to každý rád přečte, protože jakákoliv informace se dneska cení a plyne z toho také ponaučení.
Já mám taky čerstvě štěndo borderky. Je, nebo spíš byla nekontaktní, po příchodu mě nijak nepotřebovala, chodila tak 1,5m ode mne, žádný chození za člověkem nebylo a sahat na sebe moc nechce doteď ( mám ji asi 3 týdny) nebo respektive jí to nijak nebere, kouká a říká si něco jako tak si sáhni ale rychle a moc nepruď. Má to podle mě tak trochu v povaze.
K tomu vodítku: já osobně bych mu ho nechala, tím se přeci nic nezkazí, a je to dobrá pojistka. Pokud není příliš dlouhé a je hladké, nic by se nemělo stát.
Pro nikyskaMůžu se Vás zeptat, zda pejsek na Vás aspoň trochu visí? když někam jdete a on by zůstal v místnosti sám, zůstane tam a nebo časem dojde za vámi?

awery napsal(a):
Paní Corince to jak jste s novým pejskem zacházela je jistě dobrý postup, ale je jen pro komunikativního/kontaktního psa. Ale určitě si to každý rád přečte, protože jakákoliv informace se dneska cení a plyne z toho také ponaučení.
Já mám taky čerstvě štěndo borderky. Je, nebo spíš byla nekontaktní, po příchodu mě nijak nepotřebovala, chodila tak 1,5m ode mne, žádný chození za člověkem nebylo a sahat na sebe moc nechce doteď ( mám ji asi 3 týdny) nebo respektive jí to nijak nebere, kouká a říká si něco jako tak si sáhni ale rychle a moc nepruď. Má to podle mě tak trochu v povaze.
K tomu vodítku: já osobně bych mu ho nechala, tím se přeci nic nezkazí, a je to dobrá pojistka. Pokud není příliš dlouhé a je hladké, nic by se nemělo stát.
Pro nikyskaMůžu se Vás zeptat, zda pejsek na Vás aspoň trochu visí? když někam jdete a on by zůstal v místnosti sám, zůstane tam a nebo časem dojde za vámi?

No rady jste si tady vyslechla a já si neodpustím poznámku: Proč jste si brala nesocializované štěně od množitele? Upřímně já bych ho nevzala ani zadarmo...Podívejte jaké s ní máte práce. U převzetí jste ho musela odlovit nebo to udělal za vás pan "chovatel". Chudák štěně 3 měsíce svého života nepoznalo nic a teď není divu, že je bázlivé a bojí se vás. Je tolik dobrých ch.s. bordérek, ale lidi koukají jen na cenu a jiné okolnosti jsou jim ukradené. Je to velký rozdíl, když se štěňátko hrne k lidem a pusinkuje je, protože ví, že je s nimi sranda a věří jim, je na ně zvyklé. To vy si bohužel neužíváte. Přeju vám hodně trpělivosti a ať se vám s pejskem daří.

PS: nemyslela jsem to zle, ale opravdu to někdy nechápu...

nikyska02 napsal(a):
Mm takový problém. Přivezla jsem si domů 14-ti týdení štěně border kolie. Fenku. ale nechce se mnou komunikovat. Zkoušela jsem na ní volat, seděla jsem u ní ale nepřišla. První dny se zdálo že se bojí, ale ted už ani nemá ocas mezi nohama. Prosím o radu jak se s ní sblížit....

Ahojky, tak už uplynula nějaká doba, tak jak jste na tom? Já mám taky borderku - sice jsme takové problémy neměli, ale jsou to zvídavá stvoření, co zkusit vzít si nějakou hračku (pískací bych asi vynechala jestli je bojácná), třeba by byl vhodný uzel, který by byl přivázaný na nějaké šňůře a různě bych za sebou ten uzel tahala, utíkala bych od ní s tím uzlem směrem pryč od ní a to by bylo, aby si nechtěla začít hrát;-) a k tomu bych přidala přivolání (vždy utíkat od ní a s tou hračkou by to třeba nemuselo být špatné) a když tě začne pronásledovat tak moooc chválit, nebo třeba s míčkem - kutálela bych ho směrem od ní a ona by ho měla pronásledovat (jsou to pudy jako při "lovu";-).
Tak bych to zkusila nějak přes tu hru se k ní dostat, tak držím moc palečky ať to spolu zvládnete a pak dej vědět jak na tom jste.