Pes "na volno"

adrian napsal(a):
Jé, to jsem ráda, že jste napsala. Podle mě mnohem víc než občas nějaký pes srnám škodí řepka a pytláci. Tuhle nám a ještě několika kolem a protijedoucím autům jedna přiotrávená řepkou vlítla málem pod kola.
Náš pes teda není lovecký, za srnkama se jde jenom podívat, nanejvýš je vyžene ze strže za barákem (a co nám ty potvory zničily ovocných stromů) a přepočítá je. Srny klidně stojí pět metrů od něj a se zájmem si ho taky prohlížejí. Tuhle seděl na mezi a díval se, jak si na poli hrají tři zajíci. Přivolání má taky tak na 90 procent, ale tahat ho pořád na vodítku mi přijde příšerné.

Zajímavé téma.Také mi to přijde smuté mít stále psa na vodítku .Jsem ráda též když můžu svého psa vypustit a koukat jak sám si hledá svoje zájmy a dle mého se teprve pes na volno ukáže ve své kráse.Bohužel nevím čím to je,lidé (zastupitestvo atd.)nemyslí na toto.Měli by vymyslet najaké ,,hřiště,, pro psy,nebo volná prostranstvý.Kde lidé,kteří jsou ,,vodítkáři,, by snad neměli mít ani vstup povolený.Bohužel mezi pejskaři se najdou také lidé co si myslí,že jejich pes přivolání zvládá,pak to dopadá jak to dopadá,rozthaný psy,lidé atd. Takže si myslím,že toto bude asi téma na způsob co bylo dřív,vejce nebo slepice...

zelviosa napsal(a):
Zajímavé téma.Také mi to přijde smuté mít stále psa na vodítku .Jsem ráda též když můžu svého psa vypustit a koukat jak sám si hledá svoje zájmy a dle mého se teprve pes na volno ukáže ve své kráse.Bohužel nevím čím to je,lidé (zastupitestvo atd.)nemyslí na toto.Měli by vymyslet najaké ,,hřiště,, pro psy,nebo volná prostranstvý.Kde lidé,kteří jsou ,,vodítkáři,, by snad neměli mít ani vstup povolený.Bohužel mezi pejskaři se najdou také lidé co si myslí,že jejich pes přivolání zvládá,pak to dopadá jak to dopadá,rozthaný psy,lidé atd. Takže si myslím,že toto bude asi téma na způsob co bylo dřív,vejce nebo slepice...

to určitě. jen mě štve, že se do náhodných incidentů se psy vždycky v médiích tolik obují, a kolik je jen za poslední víkend mrtvých na silnicích, no?
docela mě překvapily Benátky - myslím ty v Itálii. myslela jsem, že tam neuvidím jediného psa, a ono ne - na ulici před kostelem se kutálejí psi všech velikostí a barev a plemen, mezi nimi děti, u toho postávají matky a babičky, nikdo nehysterčí, nevyvádí, psi bez vodítka to mají v hlavě srovnaný (a rozhodně nejsou stoprocentně poslušní!), prostě klid. když má někdo ostřejšího psa, vede si ho na vodítku nebo má košík, ale viděla jsem i bulíky jen tak. takže to zřejmě jde, ale asi je to hlavně přístupem - ono jsou třeba Italové taky mnohem lepší řidiči než Češi, i když mnohem víc nadávají

sí napsal(a):
Četla jsem dotaz "pes a zvěř v lese". Je tam moc odpovědí, četla jsem dost rychle, tak nevím, jestli to tam už neproběhlo - kdyžtak sorry. Patřím mezi pejskaře, kteří nemají u svého psa 100% přivolání. Vím, že je to špatně, ale o to mi teď nejde. Můj pes je hodný k lidem i ke psům, takže si ho dovolím pustit na volno i když se stane, že prostě někdy ne a ne přitáhnout, když ho volám. Bydlím v měnším městečku, kde pes na volno nesmí být. Snažím se to dodržovat a tak chodíme na louky, do lesa atd kde se mi samozřejmě může stát(zatím ještě ne), že pse provede něco divokému zvířeti, ale i přesto ho pustím a nechám vyběhat, vyčuchat, ... je mi ho prostě líto, kdyby měl být pořád na vodítku. Právě v těch odpovědích mě dost zarazilo, že spousta z vás, pro jistotu psa z vodítka nepustí protože nechce nebo je to zakázané, a protože je vám líto zvěřě. Mě je zas líto mého psa, kterého nesmím pustit v parku, protože na mě hned někdo začne řvát, nesmího ho pustit támhle nebo támhle......no prostě tomu nerozumím. Vás to někdy neštve? Chodit se psem po lese na 20m dlouhé šňůře...jak to děláte?A chodit se psem každý den 20km, to je zas pomalu na plný úvazek. Můj pes je přes den na zahradě 100m2 a pak s ním jdu do lesa, kde mi přijde nádherný, jak může lítat, jak si to užívá, jak je š'tastný.....Vás to někdy neštve?

Problém je, že ty se můžeš rozhodnout, zda máš podmínky pro držení psa, kde ho budeš mít a ovlivňuješ, jak bude vychovaný. Ta srnka tu možnost nemá. Její území je omezené. Takže mám-li si vybrat, jestli je mi víc líto srnky nebo psa, je mi víc líto té srnky.
Nepovažuju za extra zlo, pokud pes někde, kde projde člověk jednou za uherskej rok, vystartuje v létě za srnkou a hned se zas vrátí. V zimě ale obvykle vodím i svého vůči zvěři prakticky imunního psa na vodítku, protože i těch pár metrů běhu sněhem může pro srnku znamenat zápal plic.

zelviosa napsal(a):
Zajímavé téma.Také mi to přijde smuté mít stále psa na vodítku .Jsem ráda též když můžu svého psa vypustit a koukat jak sám si hledá svoje zájmy a dle mého se teprve pes na volno ukáže ve své kráse.Bohužel nevím čím to je,lidé (zastupitestvo atd.)nemyslí na toto.Měli by vymyslet najaké ,,hřiště,, pro psy,nebo volná prostranstvý.Kde lidé,kteří jsou ,,vodítkáři,, by snad neměli mít ani vstup povolený.Bohužel mezi pejskaři se najdou také lidé co si myslí,že jejich pes přivolání zvládá,pak to dopadá jak to dopadá,rozthaný psy,lidé atd. Takže si myslím,že toto bude asi téma na způsob co bylo dřív,vejce nebo slepice...

to je sice pravda, že spousta psů přivolání nezvládá,ale jestli to není tak trochu i pro to, že když už se jednou dostane z vodítka, tak se nestíhá nabažit té volnosti, pachů a toho, že ho nic netahá, že úplně zapomene, že tam jste. Mě je to hodně moc líto, že se už psi nemůžou proběhnout tak jako kdysi. Když je pustíme z vodítka, tak víme, že se to nesmí, a z obrovské ohleduplnosti je voláme k noze pokaždé, když jde někdo proti nám a tak probíhá procházka v duchu volno-k noze a to pořád dokola. Bohužel nemáme v okolí možnost vypustit je na volné prostranství, aniž by se na nás nesesypali buď lidé z okolí, nebo je nej bože neohrožovali myslivci.

jazzinka napsal(a):
Problém je, že ty se můžeš rozhodnout, zda máš podmínky pro držení psa, kde ho budeš mít a ovlivňuješ, jak bude vychovaný. Ta srnka tu možnost nemá. Její území je omezené. Takže mám-li si vybrat, jestli je mi víc líto srnky nebo psa, je mi víc líto té srnky.
Nepovažuju za extra zlo, pokud pes někde, kde projde člověk jednou za uherskej rok, vystartuje v létě za srnkou a hned se zas vrátí. V zimě ale obvykle vodím i svého vůči zvěři prakticky imunního psa na vodítku, protože i těch pár metrů běhu sněhem může pro srnku znamenat zápal plic.

promiň, ale srna, která takhle jednoduše dostane zápal plic, by normálně skončila ve vlčí tlamě. takže tenhle argument není moc fér. dokrmování vysoké je věcí myslivců, když už nelze přesvědčit zemědělce, že meze jsou k něčemu dobré, a kolik jich zabijou kombajny a sekačky? to bych sem netahala, dělala jsem s myslivci a ti jsou mnohem nešťastnější z pytláků a řepky, jenom si holt na psech snáz zahojí ten bezmocnej vztek.

odberryho napsal(a):
to je sice pravda, že spousta psů přivolání nezvládá,ale jestli to není tak trochu i pro to, že když už se jednou dostane z vodítka, tak se nestíhá nabažit té volnosti, pachů a toho, že ho nic netahá, že úplně zapomene, že tam jste. Mě je to hodně moc líto, že se už psi nemůžou proběhnout tak jako kdysi. Když je pustíme z vodítka, tak víme, že se to nesmí, a z obrovské ohleduplnosti je voláme k noze pokaždé, když jde někdo proti nám a tak probíhá procházka v duchu volno-k noze a to pořád dokola. Bohužel nemáme v okolí možnost vypustit je na volné prostranství, aniž by se na nás nesesypali buď lidé z okolí, nebo je nej bože neohrožovali myslivci.

tím samozřejmě nechci říct, že by nevychovaní psi měli honit srny, jenom to, že když se za nějakou náhodou rozběhnou, není to zase taková tragédie a obvykle to skončí jen proběhnutím.

adrian napsal(a):
promiň, ale srna, která takhle jednoduše dostane zápal plic, by normálně skončila ve vlčí tlamě. takže tenhle argument není moc fér. dokrmování vysoké je věcí myslivců, když už nelze přesvědčit zemědělce, že meze jsou k něčemu dobré, a kolik jich zabijou kombajny a sekačky? to bych sem netahala, dělala jsem s myslivci a ti jsou mnohem nešťastnější z pytláků a řepky, jenom si holt na psech snáz zahojí ten bezmocnej vztek.

Já chápu, že někomu je víc líto srny a někomu víc psa.
Ale co nechápu, je, že majitel psa, co nemá přivolání od zvěře, toho psa v lese pustí a ohrožuje ho přímo na životě, protože psů zastřelených myslivcem (a on myslivec nepátrá, jak dlouho pes ještě bude srnu honit) je víc než dost a taky není rarita pes, co ho přejede o pár km dál auto nebo vlak (tak jak tu srnu). Natolik líto mi tedy mého psa vždy bylo, než abych riskovala, že budu čekat u cesty a už se nevrátí, ne první a ne poslední majitel psa.
Někdo to asi nemá moc srovnané?

Dokud můj pes neměl přivolání v normálním provozu (jako ne zvěř, ale ve městě) - nemám ho od štěněte -, tak na volno nebyl nikde, jen se stopovačkou, a díky tomu se taky přivolání naučil, jinak je to smíření se s tím, že přivolání nemám a mám všude stres, protože psa neovládám. Přece jen holt nejsme na jihu, kde je to se psama jinak, a ovšem taky s tím, nakolik lidem na tom kterém psovi záleží.

Pokud jde o zvěř, to rozebírat nebudu, nevidím to černobíle.

adrian napsal(a):
promiň, ale srna, která takhle jednoduše dostane zápal plic, by normálně skončila ve vlčí tlamě. takže tenhle argument není moc fér. dokrmování vysoké je věcí myslivců, když už nelze přesvědčit zemědělce, že meze jsou k něčemu dobré, a kolik jich zabijou kombajny a sekačky? to bych sem netahala, dělala jsem s myslivci a ti jsou mnohem nešťastnější z pytláků a řepky, jenom si holt na psech snáz zahojí ten bezmocnej vztek.

Pohybuji se jak mezi myslivci tak mezi těmi typickými pejskaři, kteří by pro blaho svého miláčka udělali vše. Zrovna před týdnem jsem se o tomhle s jedním myslivcem bavila. Mimochodem je to fajnovej chlap a znám spoustu lidí od myslivosti, kteří jsou moc fajn tak bych byla ráda kdyby jste je neházeli do jednoho pytle. Onen myslivec sám řekl, že blbci se najdou jak mezi pejskaři tak mezi myslivci. Nikdy by psa nezastřelil...... Vemte si to z druhé strany, oni se celý rok starají o zvěř a pak skoro denně potkávají takové s prominutím blbce, kteří pouští psa, který neovladatelně lítá po lese a honí zvěř. Nejlepší jsou argumenty typu: On jí jenom prožene a pak se vrátí..... nebo..... Stejně jí nedohoní... Jenže už těm lidem nedochází, že stačí aby se zajíc, nebo srna zamotali do křoví, v zimě si srnka užene zápal plic nebo aby pes třeba jen srnče OLÍZNUL a to pak umře..
Musíte si to vzít z obou stran. Chápu, že chcete aby se váš pes vyběhal... ale pokud vím, že mi za zvěří pálí tak nejdřív prohlídnu louku kde ho pustím a budu dávat pořádnýho majzla... A nebo se s tím psem snažím něco dělat! A nebudu se omlouvat větami typu: Je to lovečák, ten to má v krvi s tim nic neudělám!

adrian napsal(a):
tím samozřejmě nechci říct, že by nevychovaní psi měli honit srny, jenom to, že když se za nějakou náhodou rozběhnou, není to zase taková tragédie a obvykle to skončí jen proběhnutím.

Já v minulém tématu psala, že si radši se psem projdu 20 km lesem na vodítku, než aby prohnal srnky, které toho mají za celý den až nad hlavu - ovšem nejsem zarytý vodítkář. Pes je na vodítku pouze v lese a z těch důvodů, které jsem psala (malý les a u něj sídliště = spousta psů, kteří se přece potřebují taky proběhnout). Někde na vesnici to je určitě jinak, tam srnky mají kam utéct, proč by tam pes nemohl být na volno. V minulém tématu psala zadavatelka o lese u sídliště. Proto jsem reagovala, připomnělo mi to mou situaci.

Jinak můj pes perfektně povel "cestička", takže se na volno může proběhnout po cestách u polí-ale ne v lese a na soukromých polích. Rodiče hospodaří jako rolníci a sama vím, jak je nepříjemné, když páníček hází aporty do právě klíčící mrkve, zrajících křehkých jahod apod. I to se dá pochopit, hodně lidí už neví, jak se co pěstuje. Ale když takového pejskaře upozorním, že je na soukromém pozemku a aby si vzal pejska na vodítko, tak jsem ještě často nevybíravě poslána na ona místa a dostanu spoustu "titulů". Pak už nezbývá než řvát něco o policii, to většinou zabere (i když než by přijela, tak by byl pejskař za horami). Vidím to zkrátka z obou stran, ze strany pejskaře, ostatních zvířat i zemědělce.

Proto se řídím pravidlem, že má svoboda končí tam, kde začíná svoboda někoho jiného. Ale aby se toho někdo nechytil - opravdu mluvím jen o situaci, kde je velké množství psů na malém prostoru a navíc u lesa.
To o zemědělcích jsem připojila proto, abyste to viděli taky z druhé strany. Zemědělci nebo i ti myslivci jsou často velmi nepříjemní kvůli mnoha arogantním pejskařům před Vámi.

luucka napsal(a):
Pohybuji se jak mezi myslivci tak mezi těmi typickými pejskaři, kteří by pro blaho svého miláčka udělali vše. Zrovna před týdnem jsem se o tomhle s jedním myslivcem bavila. Mimochodem je to fajnovej chlap a znám spoustu lidí od myslivosti, kteří jsou moc fajn tak bych byla ráda kdyby jste je neházeli do jednoho pytle. Onen myslivec sám řekl, že blbci se najdou jak mezi pejskaři tak mezi myslivci. Nikdy by psa nezastřelil...... Vemte si to z druhé strany, oni se celý rok starají o zvěř a pak skoro denně potkávají takové s prominutím blbce, kteří pouští psa, který neovladatelně lítá po lese a honí zvěř. Nejlepší jsou argumenty typu: On jí jenom prožene a pak se vrátí..... nebo..... Stejně jí nedohoní... Jenže už těm lidem nedochází, že stačí aby se zajíc, nebo srna zamotali do křoví, v zimě si srnka užene zápal plic nebo aby pes třeba jen srnče OLÍZNUL a to pak umře..
Musíte si to vzít z obou stran. Chápu, že chcete aby se váš pes vyběhal... ale pokud vím, že mi za zvěří pálí tak nejdřív prohlídnu louku kde ho pustím a budu dávat pořádnýho majzla... A nebo se s tím psem snažím něco dělat! A nebudu se omlouvat větami typu: Je to lovečák, ten to má v krvi s tim nic neudělám!

Mám dva pesany, jedno původně lovecké plemeno - retrívra a křížence bígla a teriéra...V lese pouštim normálně, na loukách taky...Obě se drží v rozumné vzdálenosti u mě..Naučila jsem se mít oči na šťopkách a vidět každý zvíře dřív než ony a v tu chvíli je přivolat nebo zaměstnat jinak, aby si ničeho nevšimli..Zatím se mi stalo jen jednou, že mi vystartovali za zajícem na louce a to se nechali hned odvolat...Je to všechno o přístupu..Pesům nechávam jejich volnost, ale zároveň se je snažim zaměstnávat - častou změnou směru chůze, sem tam nějakym schováním se, občas přivolání s pamlskem, aby měli pořád důvod sledovat mě a ne vymýšlet blbosti...

sí napsal(a):
Četla jsem dotaz "pes a zvěř v lese". Je tam moc odpovědí, četla jsem dost rychle, tak nevím, jestli to tam už neproběhlo - kdyžtak sorry. Patřím mezi pejskaře, kteří nemají u svého psa 100% přivolání. Vím, že je to špatně, ale o to mi teď nejde. Můj pes je hodný k lidem i ke psům, takže si ho dovolím pustit na volno i když se stane, že prostě někdy ne a ne přitáhnout, když ho volám. Bydlím v měnším městečku, kde pes na volno nesmí být. Snažím se to dodržovat a tak chodíme na louky, do lesa atd kde se mi samozřejmě může stát(zatím ještě ne), že pse provede něco divokému zvířeti, ale i přesto ho pustím a nechám vyběhat, vyčuchat, ... je mi ho prostě líto, kdyby měl být pořád na vodítku. Právě v těch odpovědích mě dost zarazilo, že spousta z vás, pro jistotu psa z vodítka nepustí protože nechce nebo je to zakázané, a protože je vám líto zvěřě. Mě je zas líto mého psa, kterého nesmím pustit v parku, protože na mě hned někdo začne řvát, nesmího ho pustit támhle nebo támhle......no prostě tomu nerozumím. Vás to někdy neštve? Chodit se psem po lese na 20m dlouhé šňůře...jak to děláte?A chodit se psem každý den 20km, to je zas pomalu na plný úvazek. Můj pes je přes den na zahradě 100m2 a pak s ním jdu do lesa, kde mi přijde nádherný, jak může lítat, jak si to užívá, jak je š'tastný.....Vás to někdy neštve?

Ono to téma o té psí volnosti je trošku širší, než by se na první pohled zdálo. NESMÍTE VIDĚT JENOM SEBE A PSA. Já chodím ven nejen se psy, ale i s koňmi. A kolikrát je mi těch srn hrozně líto, protože se za ten den naběhají a nemají chvíli klidu. Je nás těch zájmových skupin moc, co si děláme nárok na krásy přírody. Jsou to¨nejen pejskaři, ale i kolaři, koníčkáři, v poslední době motorkáři a řada dalších. Často vidím jak stádečko srnek přebíhá od jednoho konce louky na druhé, protože tu se objevil cyklista, na druhém konci vyběhl pes apod. Už hodněkrát se mi stalo, že jsme museli měnit trasu, nebo dlouze vyčkávat na místě, protože bychom srny nahnali přímo pod kola aut, což bych žádnému řidiči nepřála, i když bych si klidně mohla říci, že můj kůň se přeci taky potřebuje proběhnout, že jo! Takže pokud budeme všichni používat rozum, brát ohledy na sebe navzájem všichni, co těm srnám a zajícům křižujeme jejich už tak obšancovaný domov, bude nám všem dobře.

adrian napsal(a):
promiň, ale srna, která takhle jednoduše dostane zápal plic, by normálně skončila ve vlčí tlamě. takže tenhle argument není moc fér. dokrmování vysoké je věcí myslivců, když už nelze přesvědčit zemědělce, že meze jsou k něčemu dobré, a kolik jich zabijou kombajny a sekačky? to bych sem netahala, dělala jsem s myslivci a ti jsou mnohem nešťastnější z pytláků a řepky, jenom si holt na psech snáz zahojí ten bezmocnej vztek.

To adrian: Jenže jedna vlčí smečka by obhospodařovala plochu několika stovek km2, zatímco psů je v každé vesnici aspoň 10. Když tedy u srnek podporuješ přirozený výběr, nebylo by fér pouštět jen psy,kteří se živí tím, co uloví a spí venku ve sněhu? On totiž pejsek, kterého po zábavné honičce čeká doma teplý pelíšek a plná miska je proti srnce asi trochu ve výhodě, že...

makki napsal(a):
Ono to téma o té psí volnosti je trošku širší, než by se na první pohled zdálo. NESMÍTE VIDĚT JENOM SEBE A PSA. Já chodím ven nejen se psy, ale i s koňmi. A kolikrát je mi těch srn hrozně líto, protože se za ten den naběhají a nemají chvíli klidu. Je nás těch zájmových skupin moc, co si děláme nárok na krásy přírody. Jsou to¨nejen pejskaři, ale i kolaři, koníčkáři, v poslední době motorkáři a řada dalších. Často vidím jak stádečko srnek přebíhá od jednoho konce louky na druhé, protože tu se objevil cyklista, na druhém konci vyběhl pes apod. Už hodněkrát se mi stalo, že jsme museli měnit trasu, nebo dlouze vyčkávat na místě, protože bychom srny nahnali přímo pod kola aut, což bych žádnému řidiči nepřála, i když bych si klidně mohla říci, že můj kůň se přeci taky potřebuje proběhnout, že jo! Takže pokud budeme všichni používat rozum, brát ohledy na sebe navzájem všichni, co těm srnám a zajícům křižujeme jejich už tak obšancovaný domov, bude nám všem dobře.

Lucko, třeba já si myslím, že leckterý myslivec, co psy střílí, by by byl uvážlivější, kdyby mu po lese honili zvěř jen ti, kdy se to stane nešťastnou náhodou (přetržená stopovačka atp.). Ale opravdu vidím jako problém množství lidí s přístupem "ať se chudáček pejsek, kterého neovládám, proběhne". Vzhledem k tomu, kolik je dneska psů.

Srnky se, pravda, nechovají normálně a nemůžou ani za to (kdyby nechodily až na cestu přímo pod psí čumák, nemusela jsem v lese svého psa nikdy řešit), že nemají normálního nepřítele. Ale ten pes taky není normální nepřítel.

Chtělo by to ohleduplnost zkrátka jak ke zvěři, tak i ke svému psovi, který může být rázem krááásně vyběhaný a mrtvý - zastřelený nebo přejetý.

roony napsal(a):
Já chápu, že někomu je víc líto srny a někomu víc psa.
Ale co nechápu, je, že majitel psa, co nemá přivolání od zvěře, toho psa v lese pustí a ohrožuje ho přímo na životě, protože psů zastřelených myslivcem (a on myslivec nepátrá, jak dlouho pes ještě bude srnu honit) je víc než dost a taky není rarita pes, co ho přejede o pár km dál auto nebo vlak (tak jak tu srnu). Natolik líto mi tedy mého psa vždy bylo, než abych riskovala, že budu čekat u cesty a už se nevrátí, ne první a ne poslední majitel psa.
Někdo to asi nemá moc srovnané?

Dokud můj pes neměl přivolání v normálním provozu (jako ne zvěř, ale ve městě) - nemám ho od štěněte -, tak na volno nebyl nikde, jen se stopovačkou, a díky tomu se taky přivolání naučil, jinak je to smíření se s tím, že přivolání nemám a mám všude stres, protože psa neovládám. Přece jen holt nejsme na jihu, kde je to se psama jinak, a ovšem taky s tím, nakolik lidem na tom kterém psovi záleží.

Pokud jde o zvěř, to rozebírat nebudu, nevidím to černobíle.

Jako já si teď nejsem jistá, jestli to ještě nebyla narážka ne mě z předchozího tématu, ale já svého psa také nepouštím tam, kde jsou myslivci a honební les! Ono je těžké to vysvětlovat a ani nebudu, jelikož stejně si každý bude myslet své - prostě my máme mezi dvěmi sídliště ústí lesa, kde se jsem srnu za posledních sedm let ani jednou neviděla, les je nehonební a i oprávněné osoby mi řekli, že tam se psem na volno můžu...to jsem jen chtěla podotknout...o mého psa mám samozřejmě strach a na životě jej neohrožuji, takže v honebních lesech na něj dávám veliký pozor! Ale to již dále rozebírat nebudu, už jsem toho napsala dost a učím jej si zalehnout, jakmile uvidí jakoukoli zvěř a zatím to vypadá nadějne...

sí napsal(a):
Četla jsem dotaz "pes a zvěř v lese". Je tam moc odpovědí, četla jsem dost rychle, tak nevím, jestli to tam už neproběhlo - kdyžtak sorry. Patřím mezi pejskaře, kteří nemají u svého psa 100% přivolání. Vím, že je to špatně, ale o to mi teď nejde. Můj pes je hodný k lidem i ke psům, takže si ho dovolím pustit na volno i když se stane, že prostě někdy ne a ne přitáhnout, když ho volám. Bydlím v měnším městečku, kde pes na volno nesmí být. Snažím se to dodržovat a tak chodíme na louky, do lesa atd kde se mi samozřejmě může stát(zatím ještě ne), že pse provede něco divokému zvířeti, ale i přesto ho pustím a nechám vyběhat, vyčuchat, ... je mi ho prostě líto, kdyby měl být pořád na vodítku. Právě v těch odpovědích mě dost zarazilo, že spousta z vás, pro jistotu psa z vodítka nepustí protože nechce nebo je to zakázané, a protože je vám líto zvěřě. Mě je zas líto mého psa, kterého nesmím pustit v parku, protože na mě hned někdo začne řvát, nesmího ho pustit támhle nebo támhle......no prostě tomu nerozumím. Vás to někdy neštve? Chodit se psem po lese na 20m dlouhé šňůře...jak to děláte?A chodit se psem každý den 20km, to je zas pomalu na plný úvazek. Můj pes je přes den na zahradě 100m2 a pak s ním jdu do lesa, kde mi přijde nádherný, jak může lítat, jak si to užívá, jak je š'tastný.....Vás to někdy neštve?

Ono je to prostě těžký - lidí je moc, psů je moc, srn je moc... rovnováha v naší kulturní krajině je udržována uměle a nelehko... bezohlední lidé a blbci jsou mezi pejskaři i myslivci... a čím víc lidí, tím víc blbců (přímá úměra)... jediné řešení je odstěhovat se někam, kde je lidí míň... ale tím jich tam zase přibyde...

marcha napsal(a):
Ono je to prostě těžký - lidí je moc, psů je moc, srn je moc... rovnováha v naší kulturní krajině je udržována uměle a nelehko... bezohlední lidé a blbci jsou mezi pejskaři i myslivci... a čím víc lidí, tím víc blbců (přímá úměra)... jediné řešení je odstěhovat se někam, kde je lidí míň... ale tím jich tam zase přibyde...

andulice napsal(a):
Jako já si teď nejsem jistá, jestli to ještě nebyla narážka ne mě z předchozího tématu, ale já svého psa také nepouštím tam, kde jsou myslivci a honební les! Ono je těžké to vysvětlovat a ani nebudu, jelikož stejně si každý bude myslet své - prostě my máme mezi dvěmi sídliště ústí lesa, kde se jsem srnu za posledních sedm let ani jednou neviděla, les je nehonební a i oprávněné osoby mi řekli, že tam se psem na volno můžu...to jsem jen chtěla podotknout...o mého psa mám samozřejmě strach a na životě jej neohrožuji, takže v honebních lesech na něj dávám veliký pozor! Ale to již dále rozebírat nebudu, už jsem toho napsala dost a učím jej si zalehnout, jakmile uvidí jakoukoli zvěř a zatím to vypadá nadějne...

Jako já si teď nejsem jistá, jestli to ještě nebyla narážka ne mě z předchozího tématu,

Andul, rozhodně ne. To byla narážka na zadavetele tohoto tématu s spousty dalších, co takto nechávají psy vyběhávat. Tebe se týkaly spíš ty nešťastné náhody, pokud něco.

marcha napsal(a):
Ono je to prostě těžký - lidí je moc, psů je moc, srn je moc... rovnováha v naší kulturní krajině je udržována uměle a nelehko... bezohlední lidé a blbci jsou mezi pejskaři i myslivci... a čím víc lidí, tím víc blbců (přímá úměra)... jediné řešení je odstěhovat se někam, kde je lidí míň... ale tím jich tam zase přibyde...

Tak přesně tak, Marcho...
A pokud jde o udržování rovnováhy... to chápu jako příšerný ne oříšek, ale ořech. Ty máš myslím něco na toto téma vystudováno?

marcha napsal(a):
Ono je to prostě těžký - lidí je moc, psů je moc, srn je moc... rovnováha v naší kulturní krajině je udržována uměle a nelehko... bezohlední lidé a blbci jsou mezi pejskaři i myslivci... a čím víc lidí, tím víc blbců (přímá úměra)... jediné řešení je odstěhovat se někam, kde je lidí míň... ale tím jich tam zase přibyde...

samozřejmě vždycky závisí na lidech. jestli v dané situaci použijí zdravý rozum. taky jezdíme s koňmi a mnohokrát se nám stalo, že srna stojí pět metrů od nás a se zájmem nás pozoruje, dokud neprojedeme, pak se dál spokojeně pase. kulturní krajina je holt přeplněná lidmi i zvířata. pes by měl samozřejmě poslouchat a pouštět ho do obory navolno je zvrhlost, ale taktéž není dobré ho celý život tahat na vodítku. nakonec pokud nemáte pracovního psa ale psa "do rodiny", měl by mít taky právo na spokojenost. chtěla jsem jen říct, že pokud občas nějakou srnu popožene, není to zase taková tragédie, ač by se to pochopitelně stávat nemělo. dál už se k tomu vyjadřovat nebudu, jak správně psala tazatelka, každý si stejně bude myslet, co chce, a jiný názor chtít slyšet nebude.

roony napsal(a):
Tak přesně tak, Marcho...
A pokud jde o udržování rovnováhy... to chápu jako příšerný ne oříšek, ale ořech. Ty máš myslím něco na toto téma vystudováno?

No, ekologii a etologii. A ekologie je vlastně přesně o tom, jak to v přírodě funguje - o vztazích mezi organismy navzájem a mezi živou a neživou přírodou (nikoliv o ochraně životního prostředí, jak si lidé často pletou). Největší problém vidím v malém propojení teorie a praxe - vědci ledaccos vyzkoumali, ovšem ti, kteří mají na naší krajinu skutečný vliv (myslivci, lesáci, vodohospodáři, zemědělci, rybáři, úředníci apod.) rozhodují většinou po svém, ve vyjetých kolejích tradic...

adrian napsal(a):
samozřejmě vždycky závisí na lidech. jestli v dané situaci použijí zdravý rozum. taky jezdíme s koňmi a mnohokrát se nám stalo, že srna stojí pět metrů od nás a se zájmem nás pozoruje, dokud neprojedeme, pak se dál spokojeně pase. kulturní krajina je holt přeplněná lidmi i zvířata. pes by měl samozřejmě poslouchat a pouštět ho do obory navolno je zvrhlost, ale taktéž není dobré ho celý život tahat na vodítku. nakonec pokud nemáte pracovního psa ale psa "do rodiny", měl by mít taky právo na spokojenost. chtěla jsem jen říct, že pokud občas nějakou srnu popožene, není to zase taková tragédie, ač by se to pochopitelně stávat nemělo. dál už se k tomu vyjadřovat nebudu, jak správně psala tazatelka, každý si stejně bude myslet, co chce, a jiný názor chtít slyšet nebude.

Já mám dvě boxerky a KKCHŠ.Řešíme to kompromisem.Samo nechci mít psi pořád na vodítku a odepírat jim tak volný pohyb a pořádné vyběhání ale i ráda chodím do lesa a hafani taky.Takže chodíme tak 80-90% na louky podél řeky,kde zvěř není, a psiska se tam vylítaj a tak 1-2x v týdnu chodíme do lesa,kde je mam vsechny stopovačkách, a třeba s nima běhám nebo jezdim na kole, nebo se taky jen tak procházíme. Ale mají změnu.Na vodítku nejsou proto že by mi zdrhali a lovili,když už nějakou srnu uvidí,vylítnou to jo, ale do 50-100m je odvolám,ale kvůli myslivcům. Mám svý psy ráda a nerada bych si je jednou odnášela domů s kulkou v těle nebo přejetý.U nás jsou na to myslivci citlivý,už mi kolikrát řekli,at mě ani nenapadne je pouštět,jinak sem je viděla naposled :-( Takhle nám to vyhovuje a jsme spokojeni všichni.
Jo jo kde jsou ty doby kdy člověk srnu nepotkal a zajíce už vůbec ne,ta starší boxerka se se mnou něco nalítala u koní a to převážně po lese a nebyl to problém.Dneska o ně skoro zakopávám, jen koukaj a že by se měli bát a utíkat to vůbec neřeší.
Svět se mění a příroda s ním,jsem zvědavá jak daleko to zajde...

marcha napsal(a):
No, ekologii a etologii. A ekologie je vlastně přesně o tom, jak to v přírodě funguje - o vztazích mezi organismy navzájem a mezi živou a neživou přírodou (nikoliv o ochraně životního prostředí, jak si lidé často pletou). Největší problém vidím v malém propojení teorie a praxe - vědci ledaccos vyzkoumali, ovšem ti, kteří mají na naší krajinu skutečný vliv (myslivci, lesáci, vodohospodáři, zemědělci, rybáři, úředníci apod.) rozhodují většinou po svém, ve vyjetých kolejích tradic...

Marcho, už je to tak, žes vystudovala mé vysněné obory. Bohužel v době, kdy se rozhodovalo, všecko dopadlo úplně jiným směrem a vrátit to nejde a dodnes mě to trochu mrzí.
Mohla bych být zvědavá (snad to není nevhodné), jestli pracuješ v oboru a co děláš?

ykiv napsal(a):
Já mám dvě boxerky a KKCHŠ.Řešíme to kompromisem.Samo nechci mít psi pořád na vodítku a odepírat jim tak volný pohyb a pořádné vyběhání ale i ráda chodím do lesa a hafani taky.Takže chodíme tak 80-90% na louky podél řeky,kde zvěř není, a psiska se tam vylítaj a tak 1-2x v týdnu chodíme do lesa,kde je mam vsechny stopovačkách, a třeba s nima běhám nebo jezdim na kole, nebo se taky jen tak procházíme. Ale mají změnu.Na vodítku nejsou proto že by mi zdrhali a lovili,když už nějakou srnu uvidí,vylítnou to jo, ale do 50-100m je odvolám,ale kvůli myslivcům. Mám svý psy ráda a nerada bych si je jednou odnášela domů s kulkou v těle nebo přejetý.U nás jsou na to myslivci citlivý,už mi kolikrát řekli,at mě ani nenapadne je pouštět,jinak sem je viděla naposled :-( Takhle nám to vyhovuje a jsme spokojeni všichni.
Jo jo kde jsou ty doby kdy člověk srnu nepotkal a zajíce už vůbec ne,ta starší boxerka se se mnou něco nalítala u koní a to převážně po lese a nebyl to problém.Dneska o ně skoro zakopávám, jen koukaj a že by se měli bát a utíkat to vůbec neřeší.
Svět se mění a příroda s ním,jsem zvědavá jak daleko to zajde...

Psala jsem původní dotaz. Díky za názory, ale trochu se mi zdá, že se to stějně poněkud zvrhlo.
Já nevím, ale přeci nejsou jen zodpovědní pejskaři, kteří mají 100% přivolání nebo psa nepouštějí z vodítka a nebo ti nezodpovědní, co psa nepřivolají a nechají ho ať si dělá v podstatě co chce. Myslím si, že to mám v hlavě celkem srovnané a vím, že pokud pustím psa z vodítka musím mít oči na stopkách, protože v lese je zvěř, ve městě jsou lidi, kterým psi prostě vadí, na ulici jsou auta, .....neznamená, že když psa pustím = pes je bez dozoru. Někdo jste psal, že psa nepouštíte jen v lese. No mě právě přijde, že já zas psa nemůžu pustit skoro nikde jinde než v lese. A že ho může myslivec zastřelit? To je pravda, v podstatě na to má právo, když mi pes uteče a neposlechne na přivolání. Ale přece nemůžeme všechno takhle brát?! Pořád se ptát a radši se jistit, protože co kdyby....Máte třeba děti? Ty přece taky pustíte ven samotné nebo s kamarády i přesto, že venku může být pedofil, že je může přejet auto, že začnou brát drogy,....No to už je trochu někde jinde :) Prostě jsem jen chtěla říct, že já svého psa nemám možnost pustit na volno nikde jinde než v lese nebo na louce a pustím je i s tím rizikem, že se může něco stát.

sí napsal(a):
Psala jsem původní dotaz. Díky za názory, ale trochu se mi zdá, že se to stějně poněkud zvrhlo.
Já nevím, ale přeci nejsou jen zodpovědní pejskaři, kteří mají 100% přivolání nebo psa nepouštějí z vodítka a nebo ti nezodpovědní, co psa nepřivolají a nechají ho ať si dělá v podstatě co chce. Myslím si, že to mám v hlavě celkem srovnané a vím, že pokud pustím psa z vodítka musím mít oči na stopkách, protože v lese je zvěř, ve městě jsou lidi, kterým psi prostě vadí, na ulici jsou auta, .....neznamená, že když psa pustím = pes je bez dozoru. Někdo jste psal, že psa nepouštíte jen v lese. No mě právě přijde, že já zas psa nemůžu pustit skoro nikde jinde než v lese. A že ho může myslivec zastřelit? To je pravda, v podstatě na to má právo, když mi pes uteče a neposlechne na přivolání. Ale přece nemůžeme všechno takhle brát?! Pořád se ptát a radši se jistit, protože co kdyby....Máte třeba děti? Ty přece taky pustíte ven samotné nebo s kamarády i přesto, že venku může být pedofil, že je může přejet auto, že začnou brát drogy,....No to už je trochu někde jinde :) Prostě jsem jen chtěla říct, že já svého psa nemám možnost pustit na volno nikde jinde než v lese nebo na louce a pustím je i s tím rizikem, že se může něco stát.

jo, češi neumějí moc diskutovat ale já myslím, že tenhle přístup je v pořádku, čekáte pro jistotu nejhorší, ale zároveň se snažíte psovi dát to nejlepší. dělám to taky tak snažím se vyhnout vyloženě krizovým situacím, ale vláčet chudinku celý život na vodítku, to bych nemohla.

sí napsal(a):
Psala jsem původní dotaz. Díky za názory, ale trochu se mi zdá, že se to stějně poněkud zvrhlo.
Já nevím, ale přeci nejsou jen zodpovědní pejskaři, kteří mají 100% přivolání nebo psa nepouštějí z vodítka a nebo ti nezodpovědní, co psa nepřivolají a nechají ho ať si dělá v podstatě co chce. Myslím si, že to mám v hlavě celkem srovnané a vím, že pokud pustím psa z vodítka musím mít oči na stopkách, protože v lese je zvěř, ve městě jsou lidi, kterým psi prostě vadí, na ulici jsou auta, .....neznamená, že když psa pustím = pes je bez dozoru. Někdo jste psal, že psa nepouštíte jen v lese. No mě právě přijde, že já zas psa nemůžu pustit skoro nikde jinde než v lese. A že ho může myslivec zastřelit? To je pravda, v podstatě na to má právo, když mi pes uteče a neposlechne na přivolání. Ale přece nemůžeme všechno takhle brát?! Pořád se ptát a radši se jistit, protože co kdyby....Máte třeba děti? Ty přece taky pustíte ven samotné nebo s kamarády i přesto, že venku může být pedofil, že je může přejet auto, že začnou brát drogy,....No to už je trochu někde jinde :) Prostě jsem jen chtěla říct, že já svého psa nemám možnost pustit na volno nikde jinde než v lese nebo na louce a pustím je i s tím rizikem, že se může něco stát.

A že ho může myslivec zastřelit? To je pravda, v podstatě na to má právo, když mi pes uteče a neposlechne na přivolání. Ale přece nemůžeme všechno takhle brát?! Pořád se ptát a radši se jistit, protože co kdyby...

Sí, přesně to je přístup, který velice nesnáším. U majitelů psů a řidičů aut.
Jako že ono to není tak OK, ale spolíhám a sázím na to, že mně se nic nestane. A že se nic nestane ostatním, které ohrožuju.

Ne že přece to "nemůžeme všecko takto brát", ale MÁME to právě takto brát, a kdyby to všichni takto brali, ubylo by pokousaných dětí, uštvaných srn, zastřelených psů a dopravních nehod. Jenomže ono je pohodlnější nic neřešit a ukolíbat svědomí, že mám pravdu já.

"Co kdyby"? Kdyby řidiči aut mysleli ustavičně na CO KDYBY, bylo by míň mrtvých. A tak dále, žádnou oblast života nevyjímaje. Je mi nanic z lidí, co jsou líní uvažovat o tom, co kdyby, a postarat se, aby ne.
Samozřejmě i tak je velký prostor pro selhání - i tak. Ale nechávat to náhodě celé... jak můžete?

Bohužel je mi jasné, že je marná snaha chtít, aby se někdo s tímto přístupem třeba zamyslel, před tím, než způsobí nehodu, škodu nebo přijde o psa.

S těmi dětmi je to komické srovnání. Já bych tedy 3-leté děcko samotné ven nepustila , vy asi jo? Nebo snad chcete tvrdit, že pes má schopnost myšlení, uvažování a aplikování vaší výchovy na úrovni desetiletého děcka? No prosím...

sí napsal(a):
Četla jsem dotaz "pes a zvěř v lese". Je tam moc odpovědí, četla jsem dost rychle, tak nevím, jestli to tam už neproběhlo - kdyžtak sorry. Patřím mezi pejskaře, kteří nemají u svého psa 100% přivolání. Vím, že je to špatně, ale o to mi teď nejde. Můj pes je hodný k lidem i ke psům, takže si ho dovolím pustit na volno i když se stane, že prostě někdy ne a ne přitáhnout, když ho volám. Bydlím v měnším městečku, kde pes na volno nesmí být. Snažím se to dodržovat a tak chodíme na louky, do lesa atd kde se mi samozřejmě může stát(zatím ještě ne), že pse provede něco divokému zvířeti, ale i přesto ho pustím a nechám vyběhat, vyčuchat, ... je mi ho prostě líto, kdyby měl být pořád na vodítku. Právě v těch odpovědích mě dost zarazilo, že spousta z vás, pro jistotu psa z vodítka nepustí protože nechce nebo je to zakázané, a protože je vám líto zvěřě. Mě je zas líto mého psa, kterého nesmím pustit v parku, protože na mě hned někdo začne řvát, nesmího ho pustit támhle nebo támhle......no prostě tomu nerozumím. Vás to někdy neštve? Chodit se psem po lese na 20m dlouhé šňůře...jak to děláte?A chodit se psem každý den 20km, to je zas pomalu na plný úvazek. Můj pes je přes den na zahradě 100m2 a pak s ním jdu do lesa, kde mi přijde nádherný, jak může lítat, jak si to užívá, jak je š'tastný.....Vás to někdy neštve?

Asi jsem taková divná, ale psy, kdybych neměla tu jistotu, že je zavolám, bych z vodítka opravdu nepustila. Ne, netvrdím, že máme přivolání na 100%, protože stoprocentní není v životě nic. Ale rozhodně máme přivolání natolik spolehlivé, že prostě vím, že zavolám. Občas musím volat dvakrát, ale zavolám. Bez téhle podmínky bych opravdu vodila pejsky na vodítku, protože nemám zapotřebí ten stres, že budu potřebovat zavolat a nebyla bych si jistá, že se to povede. Takhle jsem Alíka opravdu jeden čas vodila všude na vodítku nebo na stopovačce, než jsem si byla jistá, že to půjde i bez. Nejde třeba jen o srny a myslivce, ale i o jezdce na koních, kterých je u nás v okolí v lese víc než pejskařů a občas si vycválají ze zatáčky bez varování. V té chvíli MUSÍM přivolat. Niky, druhá fenka, ta koně miluje, a to tím způsobem, že si myslí, že je to velký pes. Nechat jí v téhle chvíli na volno znamená riskovat smrt psa, koně i jezdce. Volám, když potkáme cyklisty nebo i pěší turisty, o lidech, kteří mají psa ani nemluvím. Považuju to za slušnost, protože jsou, představte si, i lidé, kteří se psa bojí, nehledě na to, že nikdy nevíte, co psa napadne. Ne, nebojím se, že by snad pejsky někoho pokousaly, ale vím, že někdy je napadají kraviny (jako na cizího skočit, nebo štěkat na lidi, kteří se bojí psů). Radši předcházím konfliktům. Vylítat se můžou na louce, kde na ně vidím, a kde také vidím, že tam zrovna není stádo srn. Hážu aporty, nebo je vezmu ke kolu. Nebo na 20 km procházku...možností k zabavení psa je přece tolik, že výmluva, že je nejlíp vylítá honěním zvěře po lese, neobstojí.

A ano, já chodím a pořád se ptám, co kdyby, a radši se jistím. Je to totiž jediný způsob, jak minimalizovat nepříjemné nebo přímo nebezpečné situace a kdyby se takhle chovali všichni majitelé psů, neměli bychom problémy, které máme (viz 50 000 pokuta apod.)

Terka

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Asi jsem taková divná, ale psy, kdybych neměla tu jistotu, že je zavolám, bych z vodítka opravdu nepustila. Ne, netvrdím, že máme přivolání na 100%, protože stoprocentní není v životě nic. Ale rozhodně máme přivolání natolik spolehlivé, že prostě vím, že zavolám. Občas musím volat dvakrát, ale zavolám. Bez téhle podmínky bych opravdu vodila pejsky na vodítku, protože nemám zapotřebí ten stres, že budu potřebovat zavolat a nebyla bych si jistá, že se to povede. Takhle jsem Alíka opravdu jeden čas vodila všude na vodítku nebo na stopovačce, než jsem si byla jistá, že to půjde i bez. Nejde třeba jen o srny a myslivce, ale i o jezdce na koních, kterých je u nás v okolí v lese víc než pejskařů a občas si vycválají ze zatáčky bez varování. V té chvíli MUSÍM přivolat. Niky, druhá fenka, ta koně miluje, a to tím způsobem, že si myslí, že je to velký pes. Nechat jí v téhle chvíli na volno znamená riskovat smrt psa, koně i jezdce. Volám, když potkáme cyklisty nebo i pěší turisty, o lidech, kteří mají psa ani nemluvím. Považuju to za slušnost, protože jsou, představte si, i lidé, kteří se psa bojí, nehledě na to, že nikdy nevíte, co psa napadne. Ne, nebojím se, že by snad pejsky někoho pokousaly, ale vím, že někdy je napadají kraviny (jako na cizího skočit, nebo štěkat na lidi, kteří se bojí psů). Radši předcházím konfliktům. Vylítat se můžou na louce, kde na ně vidím, a kde také vidím, že tam zrovna není stádo srn. Hážu aporty, nebo je vezmu ke kolu. Nebo na 20 km procházku...možností k zabavení psa je přece tolik, že výmluva, že je nejlíp vylítá honěním zvěře po lese, neobstojí.

A ano, já chodím a pořád se ptám, co kdyby, a radši se jistím. Je to totiž jediný způsob, jak minimalizovat nepříjemné nebo přímo nebezpečné situace a kdyby se takhle chovali všichni majitelé psů, neměli bychom problémy, které máme (viz 50 000 pokuta apod.)

Terka

No jsem z toho taková rozpačitá.
Třeba s těmi dětmi - malinko mám pořád v hlavě kauzu 10(9)letého Jakuba z H.B., toho zabil pedofil i když už měl svůj rozum a rozhodně si nemyslím, že by rodiče byli nějak nezodpovědní, prostě velké neštěstí, které se může stát každému z nás.
Další, pokuď nemám 100% přivolání, jako, že píšete, že v životě není nic 100%, nemůžu vědět, že mi jednoho dne pes nevezme roha a nezdrhne za srnkou = pes je pořád na vodítku.
Prostě jsem jen chtěla říct, že nejsem takový suverén, abych tvrdila, že můj pes nikdy nezpůsobí nějakou škodu / neštěstí, ale i přesto ho pustím v lese bez vodítka. Ale mám psa vychovaného, který se nechová jako magor vypuštěný z klece, je schopný respektovat mé povely, ale pořád je tu ale, co kdyby.....
Každý na to máme svůj názor, jen se vážně bráním tomu, že bych byla nezodpovědný člověk, kterému je všechno jedno a taky mi pořád asi budou přednější potřeby mého psa než srny(kterých je u nás mimochodem jako nas....), ale to je jen mezi námi. Je to pukus o trochu odlehčení tématu a taky asi ukončení

roony napsal(a):
Marcho, už je to tak, žes vystudovala mé vysněné obory. Bohužel v době, kdy se rozhodovalo, všecko dopadlo úplně jiným směrem a vrátit to nejde a dodnes mě to trochu mrzí.
Mohla bych být zvědavá (snad to není nevhodné), jestli pracuješ v oboru a co děláš?

Moc jsem v to nedoufala, ale povedlo se mi sehnat práci v oboru - jsem na Jihočeské univerzitě, kde na půl úvazku učím (právě tu ekologii) a na půl jsem vědecký pracovník.
Možná ale nemusíš tak litovat - ono je hezké mít přírodu i "jen" jako koníčka. Samotná věda je někdy mnohem míň zábavná... třeba ekologie - to jsou samý vzorečky... a hodně je to boj o peníze (=přežití), jako všude... ten tlak je veliký, navíc výsledky se dost těžko objektivně posuzují a porovnávají mezi obory...
Než číst stohy suchých vědeckých článků (navíc anglicky), je mnohem příjemnější přečíst si jednu popularizující knihu, kde tu dřinu s článkama za nás udělal někdo jiný, pěkně to přečetl, zpřehlednil, vytáhl to podstatné, dal do souvislostí a nám čtenářům předkládá ke snadnému požití