Uživatel s deaktivovaným účtem

Tak by mě zajímalo. Proč jste si pořídili pejska a co vám do života přinesl?
Já jsem přes tři roky odolávala dceři, která pořád prosila ať jí koupím pejska. Protože jsme si přesně pamatovala sebe v jejím věku, bylo mi naprosto jasné, že po čase většinu potřeb pejska budu muset plnit já. Není to teda tak hrozné, ale musím jí vždycky popohnat, aby se starala.
Jenže po čase jsem přemýšlela, proč jsem tak dlouho odolávala. Terezka nám přinesla do života tolik radosti a šťastných chvilek. Samozřejmě i starostí, to když byla nemocná a museli jsme každý den jezdit na veterinu na injekce. Ale to naštěstí dobře dopadlo. Je jako sluníčko našeho života. Strašně moc nám dává. Ráno krásné probuzení, když přijdeme domů nádherné uvítání a večer sladké usínání.
Jak je to u vás?
Katka
Uživatel s deaktivovaným účtem
napsal(a):
Tak by mě zajímalo. Proč jste si pořídili pejska a co vám do života přinesl?
Já jsem přes tři roky odolávala dceři, která pořád prosila ať jí koupím pejska. Protože jsme si přesně pamatovala sebe v jejím věku, bylo mi naprosto jasné, že po čase většinu potřeb pejska budu muset plnit já. Není to teda tak hrozné, ale musím jí vždycky popohnat, aby se starala.
Jenže po čase jsem přemýšlela, proč jsem tak dlouho odolávala. Terezka nám přinesla do života tolik radosti a šťastných chvilek. Samozřejmě i starostí, to když byla nemocná a museli jsme každý den jezdit na veterinu na injekce. Ale to naštěstí dobře dopadlo. Je jako sluníčko našeho života. Strašně moc nám dává. Ráno krásné probuzení, když přijdeme domů nádherné uvítání a večer sladké usínání.
Jak je to u vás?
Katka
Nejen psi, ale i kocouři se projevují na chlup stejně. Bez nich si nedovedu život představit, já byla zvířátky obklopená vždy, tak už to beru jako svůj standart, ale nejde to ani si představit co bych dělala, kdybych přišla do prázdného domu.
Kdo by mě přišel přivítat? Ať jsem den před tím byla protivná, nebo se vrátila pozdě, tak oni mě vždy přijdou přivítat s výrazem Čáááu, jsem rád že jsi tady, těšil jsem se ...však to znáte.
A když mi je smutno? Nejsou jako kamarádky, které to s Vámi začnou rozebírat a omýlat, oni prostě do mě tak dlouho strkají, pošťuchují mě a provokují ke hře, až zapomenu a pustím se do bláznivin.
A když je mi špatně? Kdo by si vylezl do klína a přesvědčil mě psíma očima nebo kocouřím předením, že tak špatně mi být nemůže, když oni tu bolest cítí a prožívají jí se mnou.
A když jsou nemocní oni? Tak je to naopak, snažím se je rozveselit, sdílím s nimi bolest, vítám se s nimi tak, jako by to mělo být naposled ....a proč?
Každý den je jedinečný, každý den mě učí, že život se má brát s optimismem, radostí a učí mě, jak se chovat k ostatním aby i oni, když mě potkají, měli úsměv na tváři a byli opravdu rádi, že se mnou můžou být. Stejně tak, jak ráda jsem já se svými zvířátky.
odberryho
napsal(a):
Nejen psi, ale i kocouři se projevují na chlup stejně. Bez nich si nedovedu život představit, já byla zvířátky obklopená vždy, tak už to beru jako svůj standart, ale nejde to ani si představit co bych dělala, kdybych přišla do prázdného domu.
Kdo by mě přišel přivítat? Ať jsem den před tím byla protivná, nebo se vrátila pozdě, tak oni mě vždy přijdou přivítat s výrazem Čáááu, jsem rád že jsi tady, těšil jsem se ...však to znáte.
A když mi je smutno? Nejsou jako kamarádky, které to s Vámi začnou rozebírat a omýlat, oni prostě do mě tak dlouho strkají, pošťuchují mě a provokují ke hře, až zapomenu a pustím se do bláznivin.
A když je mi špatně? Kdo by si vylezl do klína a přesvědčil mě psíma očima nebo kocouřím předením, že tak špatně mi být nemůže, když oni tu bolest cítí a prožívají jí se mnou.
A když jsou nemocní oni? Tak je to naopak, snažím se je rozveselit, sdílím s nimi bolest, vítám se s nimi tak, jako by to mělo být naposled ....a proč?
Každý den je jedinečný, každý den mě učí, že život se má brát s optimismem, radostí a učí mě, jak se chovat k ostatním aby i oni, když mě potkají, měli úsměv na tváři a byli opravdu rádi, že se mnou můžou být. Stejně tak, jak ráda jsem já se svými zvířátky.
Co mi dávají psi a ostatní zvířata?Někdy jich mám plné zoubky,pletou se pod nohy,naskládají se mi pod psací stůl,že si nemám kam dát nohy,pořád něco potřebují.Holky se mezi sebou poštuchují,Menny se sám bojí ze schodů,venku občas proženou kolaře nebo auto,ale na druhou stranu je mi bez nich smutno,když jsem třeba pryč,a celý den je nevidím.Do čistých džín si radostně utírají tlapky při vítání,které nemá mezí a když se Kessči narodilo pět westidel,bylo to nádhernééé.Ten první se navíc děsivě podobá svému tátovi,který nás opustil,takže je to nádhera...Kdo by té tlupě odolal? A to není jen u psů,taky ty moje ušatice veliké a koniska se taky dokáží odměnit
janiska
napsal(a):
Co mi dávají psi a ostatní zvířata?Někdy jich mám plné zoubky,pletou se pod nohy,naskládají se mi pod psací stůl,že si nemám kam dát nohy,pořád něco potřebují.Holky se mezi sebou poštuchují,Menny se sám bojí ze schodů,venku občas proženou kolaře nebo auto,ale na druhou stranu je mi bez nich smutno,když jsem třeba pryč,a celý den je nevidím.Do čistých džín si radostně utírají tlapky při vítání,které nemá mezí a když se Kessči narodilo pět westidel,bylo to nádhernééé.Ten první se navíc děsivě podobá svému tátovi,který nás opustil,takže je to nádhera...Kdo by té tlupě odolal? A to není jen u psů,taky ty moje ušatice veliké a koniska se taky dokáží odměnit
Kessča s miminy
kerry
napsal(a):
Krásný myšičky,fakt!!
Mě psi postupně úplně změnili způsob života a poněkud přerovnali žebříček hodnot. Postupně jsem zjistila, že už mě nebaví chodit do hospůdky či vinárny, protože vím, že na mě doma nedočkavě čekají - tolerují totiž jen "jdu do práce" a " jdu nakoupit" a nejsou hloupí, ví kdy se chodí do práce a kdy nakoupit). Dnes jsem mnohem spokojenější kdekoliv v přírodě s psíkama, protože na nich vidím, jak jsou šťastní. Jsou to bytaři, takže si výlety, chatu a dlouhé prochajdy moc užívají (i když proti gauči taky nic nemají). Časem jsem vyměnila šatník a botník, nějak jsem přestala potřebovat lodičky na vysokých podpatcích a šatičky, zato mám dostatečnou zásobu různých kapsáčů, mikyn, nepromokavých bund a množství pohodlných placatých bot. Dnes už podobný styl oblékání volím i do práce - člověk si zvykne na pohodlí. A také jsem si já (typický městský člověk) začala tiše toužit po domečku a postupně na tu myšlenku zvykám i přítele. V bytě mám totiž s našimi třemi psíky stop stav, víc jich tu fakt být nemůže. Pro mě prostě psi znamenali změnu životního stylu a jsem jim za to vděčná. Dnes se u nás všechno tak nějak podřizuje jejich potřebám a nikomu to nevadí, spíš naopak.
Uživatel s deaktivovaným účtem
napsal(a):
Tak by mě zajímalo. Proč jste si pořídili pejska a co vám do života přinesl?
Já jsem přes tři roky odolávala dceři, která pořád prosila ať jí koupím pejska. Protože jsme si přesně pamatovala sebe v jejím věku, bylo mi naprosto jasné, že po čase většinu potřeb pejska budu muset plnit já. Není to teda tak hrozné, ale musím jí vždycky popohnat, aby se starala.
Jenže po čase jsem přemýšlela, proč jsem tak dlouho odolávala. Terezka nám přinesla do života tolik radosti a šťastných chvilek. Samozřejmě i starostí, to když byla nemocná a museli jsme každý den jezdit na veterinu na injekce. Ale to naštěstí dobře dopadlo. Je jako sluníčko našeho života. Strašně moc nám dává. Ráno krásné probuzení, když přijdeme domů nádherné uvítání a večer sladké usínání.
Jak je to u vás?
Katka
Tak prispeju. mam doma hned tri pejsky a jsou to koje slunicka a radost do zivota, mame 5 lketeho syna a je jasny ze ten je jeste maly, ale spis, je to tim, ze sem si ty dlouhy roky bez psa chtela vynharadit tak jsem si tri roky po sobe poridila 3 hafiky. Nedam na ne dospustit jsou zlati, nebejt jich tak se asi utapim v depresich. Moc pomahaji jak me tak i manzelovi svym neskutecne mazlivym pristupem a neocekavaji za to zadny dik jen pohlazeni a pomuchlani, jen diky nim vim, ze ziju.
lisakova
napsal(a):
Tak prispeju. mam doma hned tri pejsky a jsou to koje slunicka a radost do zivota, mame 5 lketeho syna a je jasny ze ten je jeste maly, ale spis, je to tim, ze sem si ty dlouhy roky bez psa chtela vynharadit tak jsem si tri roky po sobe poridila 3 hafiky. Nedam na ne dospustit jsou zlati, nebejt jich tak se asi utapim v depresich. Moc pomahaji jak me tak i manzelovi svym neskutecne mazlivym pristupem a neocekavaji za to zadny dik jen pohlazeni a pomuchlani, jen diky nim vim, ze ziju.
Bez psa je mě půl, bez psa nefunguju, bez psa být nikdy nechci, je to moje druhé slunce, které potřebuju k životu
maťa

XXX.XXX.31.114
Uživatel s deaktivovaným účtem
napsal(a):
Tak by mě zajímalo. Proč jste si pořídili pejska a co vám do života přinesl?
Já jsem přes tři roky odolávala dceři, která pořád prosila ať jí koupím pejska. Protože jsme si přesně pamatovala sebe v jejím věku, bylo mi naprosto jasné, že po čase většinu potřeb pejska budu muset plnit já. Není to teda tak hrozné, ale musím jí vždycky popohnat, aby se starala.
Jenže po čase jsem přemýšlela, proč jsem tak dlouho odolávala. Terezka nám přinesla do života tolik radosti a šťastných chvilek. Samozřejmě i starostí, to když byla nemocná a museli jsme každý den jezdit na veterinu na injekce. Ale to naštěstí dobře dopadlo. Je jako sluníčko našeho života. Strašně moc nám dává. Ráno krásné probuzení, když přijdeme domů nádherné uvítání a večer sladké usínání.
Jak je to u vás?
Katka
Psi jsou moje všechno, můj život, půl mé duše, moji učitelé, moji ochránci, moje sluníčka, má radost, můj důvod k úsměvu, moji "utužovači nervové soustavy", moji parťáci, moje lásky
Psi mi dávají mnohem víc, než si zasloužím. Jsou upřímní a jedineční. Žijí přítomností, každou minutou, vteřinou. Pro své psy bych dýchala
Kdyby mě chtěl někdo zabít, měl by to jednoduché.....vzal by mi psy