Divoká prasata

hancus napsal(a):
Zdravím pejskaře, kteří se potulují po divokých lesích jako my. Teď o víkendu jsem byla s našimi pesany na procházce na kraji lesa, už se trošku šeřilo a asi 15 m od nás jsem zahlídla divočáka, vzala jsem i se psama nohy na ramena a tradá pryč. Potkali jste někdo v lese divočáka? Jak se zachovat? Těžko posbírám všechny tři psy a vyškrábu se s nima na strom...co doporučujete? Myslíte, že by např pepřový sprej v krajním případě k něčemu byl? Nechat psy svému osudu by pro dva z nich bylo asi konečnou stanicí - pochybuju, že by maličký jorkšír a starý malamut utekli divočákovi. jediný, kdo by se útěkem spasil je prostřední tempramentní kříženec. Všichni běhají navolno. Díky za vaše postřehy, rady a zkušenosti.

Hmmm....já su se psy v lese pořád, jinak to tu ani nejde, neb tu jsou všude kolem. Divočáků a srnců je tu dost.
Za ta léta letoucí co s psisky brázdím svět , jsem se naučila zvěř zbytečně neplašit, ale být tzv. troška slyšet. Psi mají na obojcích jemně cinkající známky, v ruce nosím vodítka, která o sebe cinkají karabinama, šlapu na větvičky, občas na psy promlouvám, prostě zvěř o nás ví, aniž by byla zbytečně vyplašená. Zatím se to vyplácí a stačí to
Šplhat na strom s papišem a Nudlou by už byl záhul, a ovčáka s kavkazákem bych tam asi nevytáhla rozhodně
Psy pouštím na volno - ovšem vždy s náhubkem! - pouze tehdy, když mám 1000% jistotu, že poslechnou aj kdyby se kolem čerti ženili Ovčandy byly poslušné a držely se blízko mne, jiní psi museli být na vodítku v určitých méně přehledných oblastech, nynější smečka je půl na půl a jak kde.
Vždy se chovám tak, abych zvěř v jejím domově nerušila a neomezovala, natož abych ji zbytečně stresovala.
Kolikrát se stane, že je od nás zvěř na dohled a pozoruje nás, a když vidí, že nejdeme k ní, ale dále po svých, nikam neutíká. Dávno o nás vědí a proto se zbytečně neplaší.

maťa napsal(a):
Hmmm....já su se psy v lese pořád, jinak to tu ani nejde, neb tu jsou všude kolem. Divočáků a srnců je tu dost.
Za ta léta letoucí co s psisky brázdím svět , jsem se naučila zvěř zbytečně neplašit, ale být tzv. troška slyšet. Psi mají na obojcích jemně cinkající známky, v ruce nosím vodítka, která o sebe cinkají karabinama, šlapu na větvičky, občas na psy promlouvám, prostě zvěř o nás ví, aniž by byla zbytečně vyplašená. Zatím se to vyplácí a stačí to
Šplhat na strom s papišem a Nudlou by už byl záhul, a ovčáka s kavkazákem bych tam asi nevytáhla rozhodně
Psy pouštím na volno - ovšem vždy s náhubkem! - pouze tehdy, když mám 1000% jistotu, že poslechnou aj kdyby se kolem čerti ženili Ovčandy byly poslušné a držely se blízko mne, jiní psi museli být na vodítku v určitých méně přehledných oblastech, nynější smečka je půl na půl a jak kde.
Vždy se chovám tak, abych zvěř v jejím domově nerušila a neomezovala, natož abych ji zbytečně stresovala.
Kolikrát se stane, že je od nás zvěř na dohled a pozoruje nás, a když vidí, že nejdeme k ní, ale dále po svých, nikam neutíká. Dávno o nás vědí a proto se zbytečně neplaší.

Jj, ale na nás se dobýval kanec do zahrady, narážel rypákem do plotu, který naštěstí vydržel byl chudák vyplašený, protože se v lese střílelo. Pes se na něj díval a potom přišel s tázavým pohledem ke mně, co jako s tím má dělat. Jelikož jsem byla v klidu, byl v klidu i on a společně jsem se dívali, když divočák vzal správný směr a prchal k lesu. Ale takhle zblízka jsem viděla kance poprvé a jsou to fakt malé tanky, nechtěla bych, aby se na mě rozlobil.

maťa napsal(a):
Hmmm....já su se psy v lese pořád, jinak to tu ani nejde, neb tu jsou všude kolem. Divočáků a srnců je tu dost.
Za ta léta letoucí co s psisky brázdím svět , jsem se naučila zvěř zbytečně neplašit, ale být tzv. troška slyšet. Psi mají na obojcích jemně cinkající známky, v ruce nosím vodítka, která o sebe cinkají karabinama, šlapu na větvičky, občas na psy promlouvám, prostě zvěř o nás ví, aniž by byla zbytečně vyplašená. Zatím se to vyplácí a stačí to
Šplhat na strom s papišem a Nudlou by už byl záhul, a ovčáka s kavkazákem bych tam asi nevytáhla rozhodně
Psy pouštím na volno - ovšem vždy s náhubkem! - pouze tehdy, když mám 1000% jistotu, že poslechnou aj kdyby se kolem čerti ženili Ovčandy byly poslušné a držely se blízko mne, jiní psi museli být na vodítku v určitých méně přehledných oblastech, nynější smečka je půl na půl a jak kde.
Vždy se chovám tak, abych zvěř v jejím domově nerušila a neomezovala, natož abych ji zbytečně stresovala.
Kolikrát se stane, že je od nás zvěř na dohled a pozoruje nás, a když vidí, že nejdeme k ní, ale dále po svých, nikam neutíká. Dávno o nás vědí a proto se zbytečně neplaší.

No, my jsme spíš potichu, takže asi taky radši zavedu pesanům cinkající obojky, chodí úplně bez ničeho. Vždy přijdou a nic neloví.

hancus napsal(a):
No, my jsme spíš potichu, takže asi taky radši zavedu pesanům cinkající obojky, chodí úplně bez ničeho. Vždy přijdou a nic neloví.

U nás, i když bydlím na okraji Prahy, je divočáků opravdu požehnaně a občas je i potkáváme - máme tu stádečko cca přes 20 kusů! Ale zatím jsem s nimi nikdy neměla sebemenší problém (ťuk ťuk ťuk ťuk). Oba moji psi chodí navolno ale mám je stále na očích a tudíž většinou vidím problém dřív než oni což mi stačí na to abych si je bezpečně zavolala a přidržela než si nás všimnou i prasátka a utečou (určitě nemá smysl abychom před nimi utíkali my). Myslím, že dostatečná obrana před nimi je nijak je nestresovat a chovat se jak píše třeba Maťa. Oni se nás bojí možná i víc než my jich takže pokud mají možnost tak utečou daleko dřív než je spozorujeme. Samozřejmě větší strach a obezřetnost mám v době kdy mají mladé ale jinak se jich fakt nějak extrémně nebojím. Naopak je to krásný pohled když je vidím v celém jejich počtu jak upalují přes pole . Samozřejmě psíky držím a koukám i s nima ale i kdybych je pustila navolno a zabavila je třeba piškotkem tak za nima neutíkají - pokud by je nezabilo prase tak já pak určitě . Nemám strach že by na nás prasata jen tak zaútočila, spíš mám právě strach abychom je někde blbě nepotkali a psíci se za nimi nepustili ale jak říkám, žijeme tu s nimi dnes a denně (v noci nám také chodí až za zahrady a nedávno jsme je potkali na cestě hned nad dálnicí) a problém neměl nikdo s pejskařů tady dookola. Ještě jednou ťukám na vše kolem!!! Jen opravdu nerada bych to zakřikla. Problém se samozřejmě může stát kdykoli ale myslím, že fakt není důvod k přehnanému strachu, ale být obezřetný je určitě na místě. Protože jak by konflikt nastal tak to nebude žádná krása i když moji miláčkové mají jeden 50 a druhý téměř 60 kilo. A pokud by čistě náhodou byť jedno jediné prase zaútočilo tak myslím, že nám pomůže leda tak zázrak ale pepřák asi těžko.

hankaapes napsal(a):
Řeším stejný problém, i když vím, že by můj pes utekl divočákovi v pohodě, jenom mám zase strach, aby se s ním nedal do boje, kdyby mě ohrožoval. Mám pocit, že pepřák by nebyl nic platný, takže se připojuji k tvému dotazu. U nás na chalupě je divočáků fakt hodně, a potkáváme je často, ale zatím vždycky utekli a pes je ignoruje, zatím.

Taky bych se přidala k dotazu - u nás v lese jeden pán má divočáky křížené s normálními a já se jich opravdu bojím, nemůžu si pomoct.
Má je teoreticky pořád zavřené, prakticky mu pořád utíkají, takže je v lese sem tam potkáme. Bojím se v době kdy mají mladé, že mě napadnou a taky, že můj pes mě bude bránit (jeden by to asi nezvládl - 6kilo, druhý má skoro 40kg, ten by měl aspon šanci zdrhnout). Když jdu s koňma tak ti mají panický strach, což je taky problém.
Co mám dělat když se za mnou takový "divočáček" rozběhne? utíkat nemá moc smysl, asi bych nezdrhla na strom se se dvěma psama taky nevyšplhám...
Jednou se za náma jedna prasnica rozběhla a zdrhly jsme až ke koním, ke stájím a tam se nechala od majitelky koní podrbat i zahnat, neutočila, ale stejně se bojím že zautočit může

honey napsal(a):
Taky bych se přidala k dotazu - u nás v lese jeden pán má divočáky křížené s normálními a já se jich opravdu bojím, nemůžu si pomoct.
Má je teoreticky pořád zavřené, prakticky mu pořád utíkají, takže je v lese sem tam potkáme. Bojím se v době kdy mají mladé, že mě napadnou a taky, že můj pes mě bude bránit (jeden by to asi nezvládl - 6kilo, druhý má skoro 40kg, ten by měl aspon šanci zdrhnout). Když jdu s koňma tak ti mají panický strach, což je taky problém.
Co mám dělat když se za mnou takový "divočáček" rozběhne? utíkat nemá moc smysl, asi bych nezdrhla na strom se se dvěma psama taky nevyšplhám...
Jednou se za náma jedna prasnica rozběhla a zdrhly jsme až ke koním, ke stájím a tam se nechala od majitelky koní podrbat i zahnat, neutočila, ale stejně se bojím že zautočit může

Nevím, asi jsem moc naivní ale nemyslím si, že by za lidma schválně běhali po lese a honili je za účelem je zranit pokud je sám člověk neohrozí a nezažene do úzkých

maťa napsal(a):
Hmmm....já su se psy v lese pořád, jinak to tu ani nejde, neb tu jsou všude kolem. Divočáků a srnců je tu dost.
Za ta léta letoucí co s psisky brázdím svět , jsem se naučila zvěř zbytečně neplašit, ale být tzv. troška slyšet. Psi mají na obojcích jemně cinkající známky, v ruce nosím vodítka, která o sebe cinkají karabinama, šlapu na větvičky, občas na psy promlouvám, prostě zvěř o nás ví, aniž by byla zbytečně vyplašená. Zatím se to vyplácí a stačí to
Šplhat na strom s papišem a Nudlou by už byl záhul, a ovčáka s kavkazákem bych tam asi nevytáhla rozhodně
Psy pouštím na volno - ovšem vždy s náhubkem! - pouze tehdy, když mám 1000% jistotu, že poslechnou aj kdyby se kolem čerti ženili Ovčandy byly poslušné a držely se blízko mne, jiní psi museli být na vodítku v určitých méně přehledných oblastech, nynější smečka je půl na půl a jak kde.
Vždy se chovám tak, abych zvěř v jejím domově nerušila a neomezovala, natož abych ji zbytečně stresovala.
Kolikrát se stane, že je od nás zvěř na dohled a pozoruje nás, a když vidí, že nejdeme k ní, ale dále po svých, nikam neutíká. Dávno o nás vědí a proto se zbytečně neplaší.

Já taky po lese "cinkám", pes dostává do lesa obojek s rolničkou a já mám rolničky na tkaničkách od bot. Zvířata o nás tedy ví a sama si určí, co je pro ně bezpečná vzdálenost. Když je vidím dřív já, jdu jinam, nejdu k nim.

hancus napsal(a):
Zdravím pejskaře, kteří se potulují po divokých lesích jako my. Teď o víkendu jsem byla s našimi pesany na procházce na kraji lesa, už se trošku šeřilo a asi 15 m od nás jsem zahlídla divočáka, vzala jsem i se psama nohy na ramena a tradá pryč. Potkali jste někdo v lese divočáka? Jak se zachovat? Těžko posbírám všechny tři psy a vyškrábu se s nima na strom...co doporučujete? Myslíte, že by např pepřový sprej v krajním případě k něčemu byl? Nechat psy svému osudu by pro dva z nich bylo asi konečnou stanicí - pochybuju, že by maličký jorkšír a starý malamut utekli divočákovi. jediný, kdo by se útěkem spasil je prostřední tempramentní kříženec. Všichni běhají navolno. Díky za vaše postřehy, rady a zkušenosti.

Jakoby divočáci byli nějaká monstra, která nemají nic jiného na práci než honit bezbranné pejskaře U nás je divočáků hafo a potkat nějakého pro mě není nic neobvyklého. Nikdy jsem na strom nelezla. Divoká prasata jsou plachá lesní zvířata, chtějí mít svůj klid a lidí, natož psů, se bojí. Nebezpečným se divočák stává jen v sebeobraně, nebo při obraně malých pruhovaných. Hlavní zásada tedy zní zakázat nebo zabránit psům, aby je honili - vystresované prase zahrané do úzkých psa rozpáře jak konzervu. No a v době výskytu selat neprolézat houštiny a místa, kde prasata žijí. A dělat trochu hluk, neplížit se lesem jak duch, prasata radši utečou, než by se vám postavila, ale musí o vás vědět.

Pepřový sprej vám proti praseti, které si myslí, že bojuje o holý život nebo proti bachyni, která brání selata, nepomůže. V té chvíli pomůže jedině kulovnice.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Jakoby divočáci byli nějaká monstra, která nemají nic jiného na práci než honit bezbranné pejskaře U nás je divočáků hafo a potkat nějakého pro mě není nic neobvyklého. Nikdy jsem na strom nelezla. Divoká prasata jsou plachá lesní zvířata, chtějí mít svůj klid a lidí, natož psů, se bojí. Nebezpečným se divočák stává jen v sebeobraně, nebo při obraně malých pruhovaných. Hlavní zásada tedy zní zakázat nebo zabránit psům, aby je honili - vystresované prase zahrané do úzkých psa rozpáře jak konzervu. No a v době výskytu selat neprolézat houštiny a místa, kde prasata žijí. A dělat trochu hluk, neplížit se lesem jak duch, prasata radši utečou, než by se vám postavila, ale musí o vás vědět.

Pepřový sprej vám proti praseti, které si myslí, že bojuje o holý život nebo proti bachyni, která brání selata, nepomůže. V té chvíli pomůže jedině kulovnice.

No já spíš cinkám kvůli tomu překvapení. Jednou se mi povedlo překvapit bachyni se selaty, zahla jsem za takovou skalku a oni tam stáli. Koukali jsme překvapeně všichni. ale rozešli jsme se vklidu. Od té doby raději cinkám.

hancus napsal(a):
Zdravím pejskaře, kteří se potulují po divokých lesích jako my. Teď o víkendu jsem byla s našimi pesany na procházce na kraji lesa, už se trošku šeřilo a asi 15 m od nás jsem zahlídla divočáka, vzala jsem i se psama nohy na ramena a tradá pryč. Potkali jste někdo v lese divočáka? Jak se zachovat? Těžko posbírám všechny tři psy a vyškrábu se s nima na strom...co doporučujete? Myslíte, že by např pepřový sprej v krajním případě k něčemu byl? Nechat psy svému osudu by pro dva z nich bylo asi konečnou stanicí - pochybuju, že by maličký jorkšír a starý malamut utekli divočákovi. jediný, kdo by se útěkem spasil je prostřední tempramentní kříženec. Všichni běhají navolno. Díky za vaše postřehy, rady a zkušenosti.

Prasátek tu máme taky požehnaně, naštěstí jsme ale ještě neměli tu čest. Mám tu výhodu, že můj 40kg pes je cítí a nevím jestli se jich bojí nebo co, ale prostě když ví, že tam jsou, tak se zapře a nehnul by s ním ani pár volů. Prostě kde jsou prasata, tamtudy on nepůjde, takže se vždycky otočíme a jdeme jinudy.

peggyna napsal(a):
Prasátek tu máme taky požehnaně, naštěstí jsme ale ještě neměli tu čest. Mám tu výhodu, že můj 40kg pes je cítí a nevím jestli se jich bojí nebo co, ale prostě když ví, že tam jsou, tak se zapře a nehnul by s ním ani pár volů. Prostě kde jsou prasata, tamtudy on nepůjde, takže se vždycky otočíme a jdeme jinudy.

U nás je divočáků hodně, nikdy jsem se jich nebála. Pokud jsme se potkali, tak divočák rychle zmizel. Ale od minulého týdne mám strach. Šla jsem se svými fenami na procházku do lesa - tam jako vždycky, chodíme po poměrně dost frekventované lesní cestě. V tom mi moje fenka zaběhla do hustého porostu u cesty. Pak už jsem jen slyšela dupání a šílený nářek mojí fenky. Druhou fenu jsem nechala na cestě a pustila se do porostu za brečící fenkou. Divočáka jsem asi vyplašila. Utekl a fenu nezabil. Ale ošklivě ji potrhal... Teď je to týden, fenka se snad uzdraví, ale já mám strach. Takto narazit na divočáka můžeme příště zase. Ještě dodám, že mám kokry, takže ten divočák ani nemusel být moc velký, aby s nimi neměl moc práce. Jinak už mi radili ten pepřák, ale nevím nevím.... Tak všem přeju hodně štěstí, ať se váš pejsem s divočákem takhle zblízka nepotká.
www.zcharvatske.estranky.cz

ibiska napsal(a):
U nás je divočáků hodně, nikdy jsem se jich nebála. Pokud jsme se potkali, tak divočák rychle zmizel. Ale od minulého týdne mám strach. Šla jsem se svými fenami na procházku do lesa - tam jako vždycky, chodíme po poměrně dost frekventované lesní cestě. V tom mi moje fenka zaběhla do hustého porostu u cesty. Pak už jsem jen slyšela dupání a šílený nářek mojí fenky. Druhou fenu jsem nechala na cestě a pustila se do porostu za brečící fenkou. Divočáka jsem asi vyplašila. Utekl a fenu nezabil. Ale ošklivě ji potrhal... Teď je to týden, fenka se snad uzdraví, ale já mám strach. Takto narazit na divočáka můžeme příště zase. Ještě dodám, že mám kokry, takže ten divočák ani nemusel být moc velký, aby s nimi neměl moc práce. Jinak už mi radili ten pepřák, ale nevím nevím.... Tak všem přeju hodně štěstí, ať se váš pejsem s divočákem takhle zblízka nepotká.
www.zcharvatske.estranky.cz

Tak to je smutný. To se psu může stát kdykoliv. A takovej mrzutej samec ... brr !
My tu máme kromě prasat i medvědy a rysy. Vlci jsou plaší.
Medvědu to je fuk, nějaký cinkání, ten je zvědavej a jde se naopak kouknout. Nedávno jsme míšu viděli na velmi frekventovaném místě. Všude plno lidí a on si to štrádoval po vrstevnici pod náma.
Soused-houbař zase narazil na spícího rysa na lesní cestě. Ještěže ho včas zahlédl, tak couval neslyšně a pak to bral takovou oklikou, že byl doma až k obědu a sousedka už chtěla volat policajty, že se jí ztratil manžel.
My máme dva šarplanince. Mladá teprvá dorůstá, ale až půjdem s těmi dvěma, tak se budu cítit bezpečněji. Kolikrát jdeme celej den a nepotkáme človíčka.
Bydlíme v Beskydech.

veras napsal(a):

Tak to je smutný. To se psu může stát kdykoliv. A takovej mrzutej samec ... brr !
My tu máme kromě prasat i medvědy a rysy. Vlci jsou plaší.
Medvědu to je fuk, nějaký cinkání, ten je zvědavej a jde se naopak kouknout. Nedávno jsme míšu viděli na velmi frekventovaném místě. Všude plno lidí a on si to štrádoval po vrstevnici pod náma.
Soused-houbař zase narazil na spícího rysa na lesní cestě. Ještěže ho včas zahlédl, tak couval neslyšně a pak to bral takovou oklikou, že byl doma až k obědu a sousedka už chtěla volat policajty, že se jí ztratil manžel.
My máme dva šarplanince. Mladá teprvá dorůstá, ale až půjdem s těmi dvěma, tak se budu cítit bezpečněji. Kolikrát jdeme celej den a nepotkáme človíčka.
Bydlíme v Beskydech.

Nestraš ještě s medvědem.... ten divočák mi úplně stačil!

veras napsal(a):

Tak to je smutný. To se psu může stát kdykoliv. A takovej mrzutej samec ... brr !
My tu máme kromě prasat i medvědy a rysy. Vlci jsou plaší.
Medvědu to je fuk, nějaký cinkání, ten je zvědavej a jde se naopak kouknout. Nedávno jsme míšu viděli na velmi frekventovaném místě. Všude plno lidí a on si to štrádoval po vrstevnici pod náma.
Soused-houbař zase narazil na spícího rysa na lesní cestě. Ještěže ho včas zahlédl, tak couval neslyšně a pak to bral takovou oklikou, že byl doma až k obědu a sousedka už chtěla volat policajty, že se jí ztratil manžel.
My máme dva šarplanince. Mladá teprvá dorůstá, ale až půjdem s těmi dvěma, tak se budu cítit bezpečněji. Kolikrát jdeme celej den a nepotkáme človíčka.
Bydlíme v Beskydech.

Rys spící na cestě? No to dobrá ptákovina... Leda že by byl mrtvej... Soused houbař je asi veselá kopa nebo baron prášil

ibiska napsal(a):
U nás je divočáků hodně, nikdy jsem se jich nebála. Pokud jsme se potkali, tak divočák rychle zmizel. Ale od minulého týdne mám strach. Šla jsem se svými fenami na procházku do lesa - tam jako vždycky, chodíme po poměrně dost frekventované lesní cestě. V tom mi moje fenka zaběhla do hustého porostu u cesty. Pak už jsem jen slyšela dupání a šílený nářek mojí fenky. Druhou fenu jsem nechala na cestě a pustila se do porostu za brečící fenkou. Divočáka jsem asi vyplašila. Utekl a fenu nezabil. Ale ošklivě ji potrhal... Teď je to týden, fenka se snad uzdraví, ale já mám strach. Takto narazit na divočáka můžeme příště zase. Ještě dodám, že mám kokry, takže ten divočák ani nemusel být moc velký, aby s nimi neměl moc práce. Jinak už mi radili ten pepřák, ale nevím nevím.... Tak všem přeju hodně štěstí, ať se váš pejsem s divočákem takhle zblízka nepotká.
www.zcharvatske.estranky.cz

Já mám ohaře, jsem hodně v lese, takže jsem se na to ptala myslivců a bylo mi řečeno, z několika zdrojů, že divočák lidi sám od sebe nenapadá, ani bachyně s mladýma, pokud přímo nemá pocit, že jsou nějakým způsobem ohrožena. I když se pořádají hony na prasata, vypadá to tak, že se pustí psi, kteří prasata zalehlé v nějaké buřině najdou a vyštvou ven a někdy s tím mají opravdu hodně práce, aby je vůbec zvedli. Takže jak už tady někdo psal, hlavně klid, prasata mají fakt jiné zájmy, než vás honit po lese

irenaa napsal(a):
Já mám ohaře, jsem hodně v lese, takže jsem se na to ptala myslivců a bylo mi řečeno, z několika zdrojů, že divočák lidi sám od sebe nenapadá, ani bachyně s mladýma, pokud přímo nemá pocit, že jsou nějakým způsobem ohrožena. I když se pořádají hony na prasata, vypadá to tak, že se pustí psi, kteří prasata zalehlé v nějaké buřině najdou a vyštvou ven a někdy s tím mají opravdu hodně práce, aby je vůbec zvedli. Takže jak už tady někdo psal, hlavně klid, prasata mají fakt jiné zájmy, než vás honit po lese

Ano, ale na prasata se posílají malí psi, jezevčíci, terrieři, nebo bulíci. Vysoký pes nemá před prasetem šanci, kvůli příliš zranitelnému břichu. Divočák nezaútočí pokud ho něco nenaštvě, nebo nezraní, přesto je jistá opatrnost namístě. Z toho důvodu nepouštím svého ohaře do míst, kde se prasata schovávají (ukázali mě je myslivci) a pokud je vidím , psa si hned stahuju k sobě. Ale u nás na chalupě jsou prasata přemnožená a nechovají se příliš plaše.

efka napsal(a):
Rys spící na cestě? No to dobrá ptákovina... Leda že by byl mrtvej... Soused houbař je asi veselá kopa nebo baron prášil

Vůbec nejlepší je všechno zlehčovat.
Kolik už jste viděla v přírodě rysů ?
..... a viděla jste někdy lesní cestu nebo les, kde jdete hodiny a nikoho nepotkáte ?

Soused je normální chlap, kdyby jste ho znala, tak se mu za toho barona Prášila omluvíte.

Moc bych vám přála potkat v lese rysa, myslím, že by vás humor a pochybovačné řeči okamžitě přešly.

hankaapes napsal(a):
Ano, ale na prasata se posílají malí psi, jezevčíci, terrieři, nebo bulíci. Vysoký pes nemá před prasetem šanci, kvůli příliš zranitelnému břichu. Divočák nezaútočí pokud ho něco nenaštvě, nebo nezraní, přesto je jistá opatrnost namístě. Z toho důvodu nepouštím svého ohaře do míst, kde se prasata schovávají (ukázali mě je myslivci) a pokud je vidím , psa si hned stahuju k sobě. Ale u nás na chalupě jsou prasata přemnožená a nechovají se příliš plaše.

Jasně, já vím, že se posílají malí psi, jenom jsem tím chtěla říct, že i houfu lidí a psů dá někdy zabrat, aby se prasata vůbec rozpohybovala a proto bych se nebála, že mě zničeho nic začnou nahánět po lese.
Samozřejmě tam, kde je velký předpoklad, že budou, tak psa nepouštím, je to docela dobrý magor na to, aby šel do kontaktu.

irenaa napsal(a):
Jasně, já vím, že se posílají malí psi, jenom jsem tím chtěla říct, že i houfu lidí a psů dá někdy zabrat, aby se prasata vůbec rozpohybovala a proto bych se nebála, že mě zničeho nic začnou nahánět po lese.
Samozřejmě tam, kde je velký předpoklad, že budou, tak psa nepouštím, je to docela dobrý magor na to, aby šel do kontaktu.

Co máš za ohaře? Já si právě nejsem jistá, jestli by šel můj výmar do kontaktu. Kravám co se pasou kolem se vyhýbá, ale prasata jsou něco jiného. Radši to ale zkoušet nebudu

hankaapes napsal(a):
Co máš za ohaře? Já si právě nejsem jistá, jestli by šel můj výmar do kontaktu. Kravám co se pasou kolem se vyhýbá, ale prasata jsou něco jiného. Radši to ale zkoušet nebudu

Ten můj když mu bylo asi šest měsíců do kontaktu šel, bylo to ještě takové trdlo, jdeme a u potoka leží taková velká hrouda tak ja nedbám a pes jí šel oňuchat a najendou se to zvedlo a já vidím obrovskou bachyni, pes kolem ní začal poskakovat jak na pérkách a chtěl si hrát ťulpas, ona si ho vůbec nevšímala a pomalu a pokojně odkráčela do křoví. Dneska, když jsou mu už dva roky, tak jakmile černou ucítí naježí se a hlásí a do křoví se moc neodvažuje. Jinak u nás jednou prase totálně rozpáralo staforda, jenže ten šel do kontaktu při jakékoliv příležitosti a jednou se mu to vymstilo, protože prase bylo postřelené. Ty myslivecký historky jsou celkem strašidelný, snad se nám to nikdy nestane.

veras napsal(a):
Vůbec nejlepší je všechno zlehčovat.
Kolik už jste viděla v přírodě rysů ?
..... a viděla jste někdy lesní cestu nebo les, kde jdete hodiny a nikoho nepotkáte ?

Soused je normální chlap, kdyby jste ho znala, tak se mu za toho barona Prášila omluvíte.

Moc bych vám přála potkat v lese rysa, myslím, že by vás humor a pochybovačné řeči okamžitě přešly.

Všechno nezlehčuju. Lesní cesty a lesy kde jdu hodiny a nikoho nepotkám znám, to se nebojte... a to i opuštěnější než jsou v Beskydech
V přírodě jsem neviděla rysa ani jednoho. Jedná se o neskutečně plaché a ostražité zvíře...(daleko plašší než vámi zmiňovaní vlci). Oni totiž i ti ochránci co celé roky či desetiletí monitorují jejich výskyt někteří kolikrát ještě rysa naživo ani neviděli - a monitorují je podle známek jejich pobytu (stop, výkalů... apod.)
Prostě si ani s největší dávkou fantazie nedokážu představit rysa, který si ustele na cestě a neprobere ho když do jeho blízkosti přijde houbař... On rys neni blbej ani hluchej aby k sobě nepozorovaně nechal někoho přijít... to fakt ne...
Děkuji že mi přejete setkání s rysem, taky bych ho moc ráda potkala, ale pochybuju že se mi někdy poštěstí vidět tuto nádhernou šelmu v jejím přirozeném prostředí.

alkaz napsal(a):
Ten můj když mu bylo asi šest měsíců do kontaktu šel, bylo to ještě takové trdlo, jdeme a u potoka leží taková velká hrouda tak ja nedbám a pes jí šel oňuchat a najendou se to zvedlo a já vidím obrovskou bachyni, pes kolem ní začal poskakovat jak na pérkách a chtěl si hrát ťulpas, ona si ho vůbec nevšímala a pomalu a pokojně odkráčela do křoví. Dneska, když jsou mu už dva roky, tak jakmile černou ucítí naježí se a hlásí a do křoví se moc neodvažuje. Jinak u nás jednou prase totálně rozpáralo staforda, jenže ten šel do kontaktu při jakékoliv příležitosti a jednou se mu to vymstilo, protože prase bylo postřelené. Ty myslivecký historky jsou celkem strašidelný, snad se nám to nikdy nestane.

Asi by se mi rozklepaly nohy, kdyby si chtěl pesan hrát s bachyní, jako ten tvůj Hubert kolem suchého rákosu, kde se občas objeví prasata, čichá vysokým nosem, občas něco hlásí, ale nejde tam a já ho tam neposílám, teď po přečtení této diskuze už vůbec

hankaapes napsal(a):
Asi by se mi rozklepaly nohy, kdyby si chtěl pesan hrát s bachyní, jako ten tvůj Hubert kolem suchého rákosu, kde se občas objeví prasata, čichá vysokým nosem, občas něco hlásí, ale nejde tam a já ho tam neposílám, teď po přečtení této diskuze už vůbec

Já jsem se teda ještě s divokejma prasatama nepotkala a to chodím často za město do lesa.Ale potkala jsem myslivce a ten říkal ať si dávám pozor,že jsou dost oprásklý a teď když budou mít mladý tak i dost nebezpečný.Jedna paní od nás ze cvičáku šla lesem a po cestě proti ní bachyně s mladejma.Tak se otočila i se psem(na vodítku) a uháněla pryč,jenže bachyně za ní tak přelezla plůtek do les.školky a bachyně je tam držela v šachu hodinu.Prej z ní měla docela strach protože narážela do plotu a byla dost nasr...

hancus napsal(a):
Zdravím pejskaře, kteří se potulují po divokých lesích jako my. Teď o víkendu jsem byla s našimi pesany na procházce na kraji lesa, už se trošku šeřilo a asi 15 m od nás jsem zahlídla divočáka, vzala jsem i se psama nohy na ramena a tradá pryč. Potkali jste někdo v lese divočáka? Jak se zachovat? Těžko posbírám všechny tři psy a vyškrábu se s nima na strom...co doporučujete? Myslíte, že by např pepřový sprej v krajním případě k něčemu byl? Nechat psy svému osudu by pro dva z nich bylo asi konečnou stanicí - pochybuju, že by maličký jorkšír a starý malamut utekli divočákovi. jediný, kdo by se útěkem spasil je prostřední tempramentní kříženec. Všichni běhají navolno. Díky za vaše postřehy, rady a zkušenosti.

Divočáci jsou plaší a radši sami utečou, než by napadali. Výjimkou je raněné zvíře nebo samice s mláďaty zahnaná do kouta. Moje sedmikilová fena jednou vlítla do křoví, kde odpočívalo celé stádo. Šly odatmtud zvuky, jak když vstává slon, ale žádné prase na ni nezaútočilo. Je jich v okolí hodně takže stačí na místech, kde jsou často vidět, hlasitě mluvit nebo prštit klackem o strom, abyste je nepřekvapili, a pak se setkání nemusíte bát.

canis lupus napsal(a):
Divočáci jsou plaší a radši sami utečou, než by napadali. Výjimkou je raněné zvíře nebo samice s mláďaty zahnaná do kouta. Moje sedmikilová fena jednou vlítla do křoví, kde odpočívalo celé stádo. Šly odatmtud zvuky, jak když vstává slon, ale žádné prase na ni nezaútočilo. Je jich v okolí hodně takže stačí na místech, kde jsou často vidět, hlasitě mluvit nebo prštit klackem o strom, abyste je nepřekvapili, a pak se setkání nemusíte bát.

Pro hankapes:
Nemáte pravdu,když píšete,že vysoký pes nemá před prasetem šanci.Není to pravda.
Vám můžu ukázat,co udělá fila s dospělým divočákem...

efka napsal(a):
Všechno nezlehčuju. Lesní cesty a lesy kde jdu hodiny a nikoho nepotkám znám, to se nebojte... a to i opuštěnější než jsou v Beskydech
V přírodě jsem neviděla rysa ani jednoho. Jedná se o neskutečně plaché a ostražité zvíře...(daleko plašší než vámi zmiňovaní vlci). Oni totiž i ti ochránci co celé roky či desetiletí monitorují jejich výskyt někteří kolikrát ještě rysa naživo ani neviděli - a monitorují je podle známek jejich pobytu (stop, výkalů... apod.)
Prostě si ani s největší dávkou fantazie nedokážu představit rysa, který si ustele na cestě a neprobere ho když do jeho blízkosti přijde houbař... On rys neni blbej ani hluchej aby k sobě nepozorovaně nechal někoho přijít... to fakt ne...
Děkuji že mi přejete setkání s rysem, taky bych ho moc ráda potkala, ale pochybuju že se mi někdy poštěstí vidět tuto nádhernou šelmu v jejím přirozeném prostředí.

Že je rys plaché zvíře s obrovským teritoriem atd. vím taky, ale sousedovi tedy vyřídím, že ač ho viděl, tak ho nemohl vidět, páč ochranářům se to nepovedlo a vy si to nedokážete představit ani s největší dávkou fantazie takže je to blbost, že by ho viděl zrovna on.
S vaším názorem by teda rysa zřejmě nikdo nikdy neviděl.

Existuje vůbec toto zvíře nebo je to jen mýtus ?

lovecperel napsal(a):
Pro hankapes:
Nemáte pravdu,když píšete,že vysoký pes nemá před prasetem šanci.Není to pravda.
Vám můžu ukázat,co udělá fila s dospělým divočákem...

Což to divočáci, potkávám občas, nikdy jsme se vzájemně neškodili. Kamarádka má na Slovensku příbuzný, jely jsme na výstavu, tak jsme samozřejmě bydlely u nich, jsou moc fajn. Až na to, že bydlí u lesa, kde jsou medvědi, kteří jim roztrhali už 3 ovčáky, my dvě jak je to hrozný, proč je strýc nestřelil apod. řekli nám, že když vylezem a uvidíme 3metrovýho medvěda, tak si to rozmyslíme. Druhý den jsme šly s pesama na prochajdu a najednou v roští medvěd, asi 4m od nás, chvíli jsme na sebe koukali, loučila jsem se v duchu se všemi, které mám ráda, pak se méd´a otočil a odešel, od té doby vím, co znamená, tuhnutí krve v žilách. jsou to asi 2 roky, ale ještě tedˇmě mrazí

lovecperel napsal(a):
Pro hankapes:
Nemáte pravdu,když píšete,že vysoký pes nemá před prasetem šanci.Není to pravda.
Vám můžu ukázat,co udělá fila s dospělým divočákem...

Já jsem měla na mysli vysokého ohaře, ne takového bojovníka jakým je fila, nebo třeba stafford. Jenom jsem opakovala, co jsem slyšela od myslivců,a co mě připadá logické osobně bych svého psa na prasata neposílala nikdy.

veras napsal(a):

Že je rys plaché zvíře s obrovským teritoriem atd. vím taky, ale sousedovi tedy vyřídím, že ač ho viděl, tak ho nemohl vidět, páč ochranářům se to nepovedlo a vy si to nedokážete představit ani s největší dávkou fantazie takže je to blbost, že by ho viděl zrovna on.
S vaším názorem by teda rysa zřejmě nikdo nikdy neviděl.

Existuje vůbec toto zvíře nebo je to jen mýtus ?

Jéžiš tak do zblbnutí... věřím tomu, že váš soused rysa viděl... ale opravdu nevěřím tomu, že při tom ten rys spal na cestě a nevzbudil se příchodem člověka.
K tomu zlehčování - opravdu si myslím, že lesní zvířátka (ať už jakákoli) mají na práci důležitější věci než pronásledovat nebohé pejskaře. Jako rozdíl je pokud je zvíře psem či člověkem překvapeno a překročíme jeho útěkovou vzdálenost, nebo jde třeba o zvíře zraněné nebo jinak narušené. Toť vše - basta fidli konec zvonec.

hankaapes napsal(a):
Já jsem měla na mysli vysokého ohaře, ne takového bojovníka jakým je fila, nebo třeba stafford. Jenom jsem opakovala, co jsem slyšela od myslivců,a co mě připadá logické osobně bych svého psa na prasata neposílala nikdy.

Já se u nás s divočákama potkávám hodně často, myslivci to nějak nestíhaj střílet. Ale ve většině případů když je potkám, tak prostě myslej jen na to jak zdrhnout. Párkrát mě akorát zahnala bachyně když měla mladý, ale to jenom na mě vyběhne, ještě nikdy nešla až na mě. Horší je to se psem, to mýmu Ramonovi (kavkazákovi) když byl tak čtyřměsíční, pěkně rozpáral divočák stehno, ale vcelku slušně mu to dali veterináři do kupy. Ale od tý doby je jak blázen na divočáky a jde do nich hlava nehlava, takže když jsou nějaký křoviska, tak ho musim uvazovat aby nějaký nevyběhlo a on se na něj nevrh. Když se mi minule ho nepodařilo odvolat, tak jednoho asi čtyřicetikilovýho zabil. Držel ho za tlamu a byl jak smyslů zbavenej. Ale to už ho asi neodnaučim. Ale zas na něco tahle ostrost na černou je dobrá. Minule (no loni na podzim) se vlámal sousedovi na zahradu tak stodvacetikilovej divočák a začal mu to tam rychtovat, no a soused (65letej děda) se na něj vydal se sekerou a začal ho mlátit po hlavě, tak se do něj divočák pustil a začal mu kousat ruce, ramena a šlachy mu potrhal. To sem tam ale už běžel s Ramonem a prostě sem ho na něj poštval. Okamžitě po něm začal Ramon skákat a rvát ho za hlavu, to už se divočákovi moc nelíbilo tak se vydal na úprk. Tak oba odtáhli do lesa. Ramonek se tak za patnáct minut vrátil, tlamu krvavou, s menšíma šrámama ale nic vážnýho. Ale hledat to prase sem teda nešel. Ani druhej den sme ho nikde nenašli. Dostalo co proto tak se asi odstěhovalo. Soused už je taky dobrej, akorát teď museli dát novej plot,protože jim tam furt prasata lezli. Jednou jim tam vybrali spodní kotce králíkárny, prostě ty králíky vytahali a sežrali. No tady u nás je to občas pěknej Klondike.

varanus napsal(a):
Já se u nás s divočákama potkávám hodně často, myslivci to nějak nestíhaj střílet. Ale ve většině případů když je potkám, tak prostě myslej jen na to jak zdrhnout. Párkrát mě akorát zahnala bachyně když měla mladý, ale to jenom na mě vyběhne, ještě nikdy nešla až na mě. Horší je to se psem, to mýmu Ramonovi (kavkazákovi) když byl tak čtyřměsíční, pěkně rozpáral divočák stehno, ale vcelku slušně mu to dali veterináři do kupy. Ale od tý doby je jak blázen na divočáky a jde do nich hlava nehlava, takže když jsou nějaký křoviska, tak ho musim uvazovat aby nějaký nevyběhlo a on se na něj nevrh. Když se mi minule ho nepodařilo odvolat, tak jednoho asi čtyřicetikilovýho zabil. Držel ho za tlamu a byl jak smyslů zbavenej. Ale to už ho asi neodnaučim. Ale zas na něco tahle ostrost na černou je dobrá. Minule (no loni na podzim) se vlámal sousedovi na zahradu tak stodvacetikilovej divočák a začal mu to tam rychtovat, no a soused (65letej děda) se na něj vydal se sekerou a začal ho mlátit po hlavě, tak se do něj divočák pustil a začal mu kousat ruce, ramena a šlachy mu potrhal. To sem tam ale už běžel s Ramonem a prostě sem ho na něj poštval. Okamžitě po něm začal Ramon skákat a rvát ho za hlavu, to už se divočákovi moc nelíbilo tak se vydal na úprk. Tak oba odtáhli do lesa. Ramonek se tak za patnáct minut vrátil, tlamu krvavou, s menšíma šrámama ale nic vážnýho. Ale hledat to prase sem teda nešel. Ani druhej den sme ho nikde nenašli. Dostalo co proto tak se asi odstěhovalo. Soused už je taky dobrej, akorát teď museli dát novej plot,protože jim tam furt prasata lezli. Jednou jim tam vybrali spodní kotce králíkárny, prostě ty králíky vytahali a sežrali. No tady u nás je to občas pěknej Klondike.

...neberte to jako inspiraci..........

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

bffb napsal(a):
...neberte to jako inspiraci..........

Nic pěkného, to se odehrává na oploceném pozemku?

hankaapes napsal(a):
Nic pěkného, to se odehrává na oploceném pozemku?

Jo a ten pes má na sobě ochranou vestičku? Moc pěkná zábava

hankaapes napsal(a):
Jo a ten pes má na sobě ochranou vestičku? Moc pěkná zábava

holky jak jsem psala, to NENÍ inspirace..., to že jsem vložila tuto fotku, neznamená, že s tím souhlasím...je to z amerických stránek......buldoci se využívali / a někde stále využívají k lovu divokých prasat......bohužel.....jinak nevím zda je to z oploceného pozemku / ale vypadá to tak.../ ...ty vesty se dávali psům aby nebyli v boji zraněni....jednalo se o více plemen, kteří byli k tomuto účelu určeny.....na obrázku americký buldok...

bffb napsal(a):
holky jak jsem psala, to NENÍ inspirace..., to že jsem vložila tuto fotku, neznamená, že s tím souhlasím...je to z amerických stránek......buldoci se využívali / a někde stále využívají k lovu divokých prasat......bohužel.....jinak nevím zda je to z oploceného pozemku / ale vypadá to tak.../ ...ty vesty se dávali psům aby nebyli v boji zraněni....jednalo se o více plemen, kteří byli k tomuto účelu určeny.....na obrázku americký buldok...

Tohle nesnáším, hodit prase do ohrady, psovi dát bezpečnostní vestu a bavit se, jak se prasátko bojí a pejsek si užívá. Humus

hankaapes napsal(a):
Tohle nesnáším, hodit prase do ohrady, psovi dát bezpečnostní vestu a bavit se, jak se prasátko bojí a pejsek si užívá. Humus

Omlouvám se, strašně mě to vytočilo.

hankaapes napsal(a):
Omlouvám se, strašně mě to vytočilo.

..v pořádku, já to neberu osobě, já mám k takovým věcem taky odpor, at už je to divoký prase nebo býci v aréně...takže chápu.....každopádně je dobré vědět, že se i takové hnusárny pro pobavení ,,lidí,, stále dějí....

bffb napsal(a):
..v pořádku, já to neberu osobě, já mám k takovým věcem taky odpor, at už je to divoký prase nebo býci v aréně...takže chápu.....každopádně je dobré vědět, že se i takové hnusárny pro pobavení ,,lidí,, stále dějí....

Ještě jsi mě připomněla býky v aréně, dneska nebudu spát, já to fakt strašně prožívám. Ještě jednou se omlouvám za svoji reakci, prostě mě to vytočí na nejvyšší míru.

bffb napsal(a):
...neberte to jako inspiraci..........

na lov diviakov sa pouzivaju aj argentinske dogy, ktore ich lovia vo svorkach. Diviakov polovnici nestrielaju, ale zabijaju ich psi.

u nas je normalne, ze durice sa pouzivaju na diviaky. Slovensky kopov je predsa plemeno na to urcene - durenie diviakov z ich lezovisk a zahnanie pred hlavne pusiek. /ziadny jazvecik/ len blazon by pustil jazvecika na diviaka. Diviak by s nim za sekundu urobil kratky proces. Na diviaky sa pouzivaju durice. na jazvecika je podobny jazvecikovity duric, ale je vacsi a na vyssich nohach.
inac skusky durickych vloh sa robia u mladych duricov v obore s diviakmi. Uz mlady pes musi vydurit z ukrytu stado diviakov. Cize nic hrozne pre psa.

dogpit napsal(a):
na lov diviakov sa pouzivaju aj argentinske dogy, ktore ich lovia vo svorkach. Diviakov polovnici nestrielaju, ale zabijaju ich psi.

u nas je normalne, ze durice sa pouzivaju na diviaky. Slovensky kopov je predsa plemeno na to urcene - durenie diviakov z ich lezovisk a zahnanie pred hlavne pusiek. /ziadny jazvecik/ len blazon by pustil jazvecika na diviaka. Diviak by s nim za sekundu urobil kratky proces. Na diviaky sa pouzivaju durice. na jazvecika je podobny jazvecikovity duric, ale je vacsi a na vyssich nohach.
inac skusky durickych vloh sa robia u mladych duricov v obore s diviakmi. Uz mlady pes musi vydurit z ukrytu stado diviakov. Cize nic hrozne pre psa.

jasně, ale my jsme se nebavili o ,, nadhánění ,, při klasickém lovu....ale o zabíjení pro zábavu...a to je rozdíl.....,