Útok dospělého psa na štěně

sona janska napsal(a):
Včera jsem zažila svou prvni "bojovou" vychazku se psem. A musim přiznat, že ještě teď jsem z toho vyvedena z míry, proto bych chtěla požádat další osoby o jejich názor.
Šla jsem s 8 letým a 8 měsíčním jezevčíkem - oba psi. Starší byl na vodítku - je konfliktnější a neposlušný, mladší byl na volno. Minuly jsme další plot (vím, že zde mají vlčáka, který byl vždy zavřený na dvoře a vcelku neagresivní - jen tak blafal, aby se neřeklo), a najednou vlčák vyběhnul z otevřené branky.
Je to podle mého starší zvíře, pes. Staršího psa jsem si stahla k sobě, abych zamezila problémům. Mladšího pes doběhnul, ale protože vím, že prcek je velice nekonfliktní a hodně submisivní, tak jsem situaci nechala s předpokladem, že NO si čuchne a půjde.
Jenda podle očekávání začal přikrčený vrtět ocasem a dalšími způsoby projevovat zájem o seznámení. Vlčák jen stál a najednou po Jendovi vyjel. Nevěděla jsem co dělat, ale čekala jsem, že když Jenda patřičně vyjádřil podřízenost (stáhnul ocas, přikrčil se,...), tak ho pes nechá.
Jenda chvíli čekal a pak vyběhl ke mně. Ale NO vyrazil za ním a prostě na něj zaútočil - skočil po něm a začal ho doslova brát do huby. Natlačil ho k plotu a Jenda jen pištěl. Nevím, co jsem měla udělat, ale pustila jsem druhého psa a vlítla na NO. Nejdříve jsem na něj zařvala, ale nic, tak jsem ho lehce nakopla se stejným efektem. Takže jsem ho rafla za obojek, který naštěstí měl a začala ho škrtit. Tímto způsobem jsem ho odvlekla za branku a zavřela.
Stále o tom přemýšlím a nevím, jak situaci vyhodnotit. Jenda zústal "nepoškozený", ale pes vypadal opravdu odhodlaný rvát se. Zase si ale říkám, kdyby chtěl ublížit, tak by stačilo jedno kousnutí, ale Jéňa byl sice ocucaný ale ne pokousaný. Na druhou stranu takhle přeci nereaguje dospělý pes na štěně, které mu vyjadřuje podřízenost.
Co jsem měla nejlépe udělat? Jak psa případně spolehlivě zastrašit? Pak Dostál a jiný psí "psychologové" říkají, že pes pozná mé odhodlání a sílu se mu postavit a půjde z cesty. Ale tenhle nic. A to mohu tvrdit, že jsem byla hodně odhodlaná a naštvaná, nic jako strach jsem rozhodne necítila, takže nemohl cítit nějakou nejistotu.
Co v takové situaci tedy udělat, aby to bylo nejefektivnější a nejvhodnější?

P. S.: Samozřejmě jsem se snažila dozvonit na majitele, ale ač na dvoře stála 2 auto a spoustu kol, tak nikdo neotevřel. Ale rozhodně to nemám v úmyslu nechat bez odezvy, už proto, že bylo zřejmé, že jsou doma a schválně dělali "mrtvé brouky"!!!

Ahoj, Soňo, omlouvám se ale chtěla bych se přidat s otázkou, jak vlastně reagovat, kdyz mého psa napadne nějaký jiný.
Před 2 dny šla moje mamka večer s naším labradorem, kterého měla na vodítku a pribehl k ni pes, který se ihned bez vrčení zakousl našemu labíkovi do krku. Mamka prý vůbec netušila, co má dělat, zkoušela na psa křičet, ale ten vůbec nereagoval, tak ihned pustila našeho psa z vodítka, aby nebyl v nevýhodě, což bych udělala rozhodně taky. Po nějaké době přiběhl majitel a psa si odvedl. Mamka ho v tom rozrušení vyřvala, že když už má psa na volno, tak ať mu dává náhubek a já nevím co ještě, byla z toho ještě v šoku, když mi to volala. Jde mi o to, že kdybych tam šla já s mým hafanem, který má 6 kg, tak by mohlo být po ní!

sona janska napsal(a):
Včera jsem zažila svou prvni "bojovou" vychazku se psem. A musim přiznat, že ještě teď jsem z toho vyvedena z míry, proto bych chtěla požádat další osoby o jejich názor.
Šla jsem s 8 letým a 8 měsíčním jezevčíkem - oba psi. Starší byl na vodítku - je konfliktnější a neposlušný, mladší byl na volno. Minuly jsme další plot (vím, že zde mají vlčáka, který byl vždy zavřený na dvoře a vcelku neagresivní - jen tak blafal, aby se neřeklo), a najednou vlčák vyběhnul z otevřené branky.
Je to podle mého starší zvíře, pes. Staršího psa jsem si stahla k sobě, abych zamezila problémům. Mladšího pes doběhnul, ale protože vím, že prcek je velice nekonfliktní a hodně submisivní, tak jsem situaci nechala s předpokladem, že NO si čuchne a půjde.
Jenda podle očekávání začal přikrčený vrtět ocasem a dalšími způsoby projevovat zájem o seznámení. Vlčák jen stál a najednou po Jendovi vyjel. Nevěděla jsem co dělat, ale čekala jsem, že když Jenda patřičně vyjádřil podřízenost (stáhnul ocas, přikrčil se,...), tak ho pes nechá.
Jenda chvíli čekal a pak vyběhl ke mně. Ale NO vyrazil za ním a prostě na něj zaútočil - skočil po něm a začal ho doslova brát do huby. Natlačil ho k plotu a Jenda jen pištěl. Nevím, co jsem měla udělat, ale pustila jsem druhého psa a vlítla na NO. Nejdříve jsem na něj zařvala, ale nic, tak jsem ho lehce nakopla se stejným efektem. Takže jsem ho rafla za obojek, který naštěstí měl a začala ho škrtit. Tímto způsobem jsem ho odvlekla za branku a zavřela.
Stále o tom přemýšlím a nevím, jak situaci vyhodnotit. Jenda zústal "nepoškozený", ale pes vypadal opravdu odhodlaný rvát se. Zase si ale říkám, kdyby chtěl ublížit, tak by stačilo jedno kousnutí, ale Jéňa byl sice ocucaný ale ne pokousaný. Na druhou stranu takhle přeci nereaguje dospělý pes na štěně, které mu vyjadřuje podřízenost.
Co jsem měla nejlépe udělat? Jak psa případně spolehlivě zastrašit? Pak Dostál a jiný psí "psychologové" říkají, že pes pozná mé odhodlání a sílu se mu postavit a půjde z cesty. Ale tenhle nic. A to mohu tvrdit, že jsem byla hodně odhodlaná a naštvaná, nic jako strach jsem rozhodne necítila, takže nemohl cítit nějakou nejistotu.
Co v takové situaci tedy udělat, aby to bylo nejefektivnější a nejvhodnější?

P. S.: Samozřejmě jsem se snažila dozvonit na majitele, ale ač na dvoře stála 2 auto a spoustu kol, tak nikdo neotevřel. Ale rozhodně to nemám v úmyslu nechat bez odezvy, už proto, že bylo zřejmé, že jsou doma a schválně dělali "mrtvé brouky"!!!

bez odezvy bych to rozhodně také nenechala, jinak si nejsem úplně jistá tím NO, kdyby chtěl kousnout, tak by kousnul, takže vyloženě o napadení asi nešlo,možná jen tvrdší výchova, to že malý vyběhnul k Vám, to i chápu, že za ním NO vyrazil , už v tom okamžiku jste asi měla na NO zařvat . Jájsem se naštěstí nesetkala s tím, že by mé psy ve štěněčím věku nějaký dospělák napadnul. Respektive je u nás jeden trochu "divný" labroš a ten se pokusil mladýho pod sebe nějak narolovat a vrčel u toho, ale to zasáhnul starší pes ( to mě móóc mile tenkrát překvapilo) a vysvětlil labrošovi , že tedy to ne a od té doby je klid .Ovšem ve Vašem případě by asi nebylo vhodné, aby starší jezevec něco vysvětloval NO .......moc jsem Vám neporadila, že ?

misha napsal(a):
Ahoj, Soňo, omlouvám se ale chtěla bych se přidat s otázkou, jak vlastně reagovat, kdyz mého psa napadne nějaký jiný.
Před 2 dny šla moje mamka večer s naším labradorem, kterého měla na vodítku a pribehl k ni pes, který se ihned bez vrčení zakousl našemu labíkovi do krku. Mamka prý vůbec netušila, co má dělat, zkoušela na psa křičet, ale ten vůbec nereagoval, tak ihned pustila našeho psa z vodítka, aby nebyl v nevýhodě, což bych udělala rozhodně taky. Po nějaké době přiběhl majitel a psa si odvedl. Mamka ho v tom rozrušení vyřvala, že když už má psa na volno, tak ať mu dává náhubek a já nevím co ještě, byla z toho ještě v šoku, když mi to volala. Jde mi o to, že kdybych tam šla já s mým hafanem, který má 6 kg, tak by mohlo být po ní!

já pro všechny případy nosím s sebou plyn - pepřák, který tvoří masku - to pro případ napadení psem, kde jde o život a vím, že bych nebyla schopna to zvládnout jinak - mám na mysli pity, stafordy apod. ( nic proti nim nemám, ba dokonce se mi i líbí, ale moji psi by proti nim šanci opravdu neměli a já bych nečekala,jak vážný boj to bude ) , jinak bych šla psovi na pomoc, a přiznám se že bych se vůbec nerozmýšlela ani pořádně nakopnout , když by útočník nereagoval na hlas, a pokud má útočící pes obojek , tak bafnout za něj

sona janska napsal(a):
Včera jsem zažila svou prvni "bojovou" vychazku se psem. A musim přiznat, že ještě teď jsem z toho vyvedena z míry, proto bych chtěla požádat další osoby o jejich názor.
Šla jsem s 8 letým a 8 měsíčním jezevčíkem - oba psi. Starší byl na vodítku - je konfliktnější a neposlušný, mladší byl na volno. Minuly jsme další plot (vím, že zde mají vlčáka, který byl vždy zavřený na dvoře a vcelku neagresivní - jen tak blafal, aby se neřeklo), a najednou vlčák vyběhnul z otevřené branky.
Je to podle mého starší zvíře, pes. Staršího psa jsem si stahla k sobě, abych zamezila problémům. Mladšího pes doběhnul, ale protože vím, že prcek je velice nekonfliktní a hodně submisivní, tak jsem situaci nechala s předpokladem, že NO si čuchne a půjde.
Jenda podle očekávání začal přikrčený vrtět ocasem a dalšími způsoby projevovat zájem o seznámení. Vlčák jen stál a najednou po Jendovi vyjel. Nevěděla jsem co dělat, ale čekala jsem, že když Jenda patřičně vyjádřil podřízenost (stáhnul ocas, přikrčil se,...), tak ho pes nechá.
Jenda chvíli čekal a pak vyběhl ke mně. Ale NO vyrazil za ním a prostě na něj zaútočil - skočil po něm a začal ho doslova brát do huby. Natlačil ho k plotu a Jenda jen pištěl. Nevím, co jsem měla udělat, ale pustila jsem druhého psa a vlítla na NO. Nejdříve jsem na něj zařvala, ale nic, tak jsem ho lehce nakopla se stejným efektem. Takže jsem ho rafla za obojek, který naštěstí měl a začala ho škrtit. Tímto způsobem jsem ho odvlekla za branku a zavřela.
Stále o tom přemýšlím a nevím, jak situaci vyhodnotit. Jenda zústal "nepoškozený", ale pes vypadal opravdu odhodlaný rvát se. Zase si ale říkám, kdyby chtěl ublížit, tak by stačilo jedno kousnutí, ale Jéňa byl sice ocucaný ale ne pokousaný. Na druhou stranu takhle přeci nereaguje dospělý pes na štěně, které mu vyjadřuje podřízenost.
Co jsem měla nejlépe udělat? Jak psa případně spolehlivě zastrašit? Pak Dostál a jiný psí "psychologové" říkají, že pes pozná mé odhodlání a sílu se mu postavit a půjde z cesty. Ale tenhle nic. A to mohu tvrdit, že jsem byla hodně odhodlaná a naštvaná, nic jako strach jsem rozhodne necítila, takže nemohl cítit nějakou nejistotu.
Co v takové situaci tedy udělat, aby to bylo nejefektivnější a nejvhodnější?

P. S.: Samozřejmě jsem se snažila dozvonit na majitele, ale ač na dvoře stála 2 auto a spoustu kol, tak nikdo neotevřel. Ale rozhodně to nemám v úmyslu nechat bez odezvy, už proto, že bylo zřejmé, že jsou doma a schválně dělali "mrtvé brouky"!!!

Já vám také neporadím, co dělat při útoku, ale poradím co dělat teď. Se štěnětem chodit mezi psy - velké, malé, straré, mladé, aby zjistil, že to co ho potkalo není normální a aby se nebál. Jinak budete mít doživotně zkaženého psa. Já jsem přesně tuto chybu udělala a později už to napravit nešlo.

mac1 napsal(a):
bez odezvy bych to rozhodně také nenechala, jinak si nejsem úplně jistá tím NO, kdyby chtěl kousnout, tak by kousnul, takže vyloženě o napadení asi nešlo,možná jen tvrdší výchova, to že malý vyběhnul k Vám, to i chápu, že za ním NO vyrazil , už v tom okamžiku jste asi měla na NO zařvat . Jájsem se naštěstí nesetkala s tím, že by mé psy ve štěněčím věku nějaký dospělák napadnul. Respektive je u nás jeden trochu "divný" labroš a ten se pokusil mladýho pod sebe nějak narolovat a vrčel u toho, ale to zasáhnul starší pes ( to mě móóc mile tenkrát překvapilo) a vysvětlil labrošovi , že tedy to ne a od té doby je klid .Ovšem ve Vašem případě by asi nebylo vhodné, aby starší jezevec něco vysvětloval NO .......moc jsem Vám neporadila, že ?

Ufff, musel to být hrůzný zážitek.
Ale zas nevím jestli ten NO chtěl opravdu utočit, někdy vypadá podřizování dost drsně. Vím, jak si naše fena podřizuje svoje mladé, kteří už jí předrustají. Vypadá to hruzostrašně.. A teď si podřizovla jedno štěně od známých, 6 měsiční ovčandu. Ještě, že jsou to dobří zná mmí, jinak by na nás podali žalobu.Naše jí zahnala do rohu pak si jí převalila na zada, a tapačila pod krkem k zemi, malá řvala jak by jí na nože brali. Naše fena hučela ( odbodba vrčení, pro ty co neznají, dost divné). Zopakli to ještě pětkrát a byl klid, pak už si hrály honily se, olizovaly a vymyšlaly lumpárny.

aktak napsal(a):
Já vám také neporadím, co dělat při útoku, ale poradím co dělat teď. Se štěnětem chodit mezi psy - velké, malé, straré, mladé, aby zjistil, že to co ho potkalo není normální a aby se nebál. Jinak budete mít doživotně zkaženého psa. Já jsem přesně tuto chybu udělala a později už to napravit nešlo.

No jo jenže my jsme z vesnice, takže vám je asi jasné, jak tam probíhá socializace štěněte mezi ostatními psy . Potkáte obvykle pouze pár psů, z čehož je polovina takovýchto asociálních blbů

Proč by si ale dospělý pes takhle drsně podřizoval štěně, které mu jasně vyjadřuje podřízenost? A jak já mam poznat, že není třeba zasahovat? Vždyť nemusí to být ani úmysl a může toto podřizování skončit těžkým zraněním váhově mnohem lehčího psa. Mimochodem tetě takto vlčák zakousnul jezevčici, se kterou vyrost, ale po 4 letech soužití a jejího vůdcovství, chtěl obměnit řebříček hierarchie jenže její tělo nebylo na skus NO stavěné

sona janska napsal(a):
No jo jenže my jsme z vesnice, takže vám je asi jasné, jak tam probíhá socializace štěněte mezi ostatními psy . Potkáte obvykle pouze pár psů, z čehož je polovina takovýchto asociálních blbů

Proč by si ale dospělý pes takhle drsně podřizoval štěně, které mu jasně vyjadřuje podřízenost? A jak já mam poznat, že není třeba zasahovat? Vždyť nemusí to být ani úmysl a může toto podřizování skončit těžkým zraněním váhově mnohem lehčího psa. Mimochodem tetě takto vlčák zakousnul jezevčici, se kterou vyrost, ale po 4 letech soužití a jejího vůdcovství, chtěl obměnit řebříček hierarchie jenže její tělo nebylo na skus NO stavěné

Bohužel taky neporadím-ale zážitek mám obdobnej,když bylo mýmu kavkazánčeti 3-4měsíce tak ho 3x kousl do tváře malej vořech!!!Pokaždý jinej!!Chudák - bylo to na antibiotika!!
No a paničky??? Ty se jen smály jak je jejich pejsek nebojsa!!!!!!!!
takže socializovat,ale vědět kde a s kým!! Naštěstí se to na něm neodrazilo ve zlém!!!!!A dodnes malé miluje,akorát,že oni se bojej,takže z hrátek nic není:-)))))))

sona janska napsal(a):
No jo jenže my jsme z vesnice, takže vám je asi jasné, jak tam probíhá socializace štěněte mezi ostatními psy . Potkáte obvykle pouze pár psů, z čehož je polovina takovýchto asociálních blbů

Proč by si ale dospělý pes takhle drsně podřizoval štěně, které mu jasně vyjadřuje podřízenost? A jak já mam poznat, že není třeba zasahovat? Vždyť nemusí to být ani úmysl a může toto podřizování skončit těžkým zraněním váhově mnohem lehčího psa. Mimochodem tetě takto vlčák zakousnul jezevčici, se kterou vyrost, ale po 4 letech soužití a jejího vůdcovství, chtěl obměnit řebříček hierarchie jenže její tělo nebylo na skus NO stavěné

Kdysi jsem na tohle téma četla dost zajímavou teorii, myslím že to bylo ve Světě psů. Šlo o to, že jsou plemena, jako třeba ovčáci, která ještě mají zachovánu tu správnou dorozumívací vlčí řeč a pak plemena která už se po vlčím dorozumět neumí. Takže se klidně může stát, že se potkají dva psi a v podstatě každý mluví jinou řečí. Tudíž si nerozumí a je malér. Váš popis situace něčemu takovému nasvědčuje.

sona janska napsal(a):
No jo jenže my jsme z vesnice, takže vám je asi jasné, jak tam probíhá socializace štěněte mezi ostatními psy . Potkáte obvykle pouze pár psů, z čehož je polovina takovýchto asociálních blbů

Proč by si ale dospělý pes takhle drsně podřizoval štěně, které mu jasně vyjadřuje podřízenost? A jak já mam poznat, že není třeba zasahovat? Vždyť nemusí to být ani úmysl a může toto podřizování skončit těžkým zraněním váhově mnohem lehčího psa. Mimochodem tetě takto vlčák zakousnul jezevčici, se kterou vyrost, ale po 4 letech soužití a jejího vůdcovství, chtěl obměnit řebříček hierarchie jenže její tělo nebylo na skus NO stavěné

Sama to píšete, ten NO asi reagoval tak přemrštěně proto, že sám nebyl socializovaný a nebyl zvyklý se pohybovat mezi psy. Taky bydlím na vsi a vím, jak to tam chodí. Takový pes se dostane ven ze zahrady nebo kotce jednou za uherák, většinou bez dozoru a jasně, že je pak jak "urvanej ze řetězu".
Řeším konflikty s rvačkami dost často, taky proto, že můj labís není žádná putička (což se ale naučil z konfliktů na vsi atd., začarovaný kruh). Teď jsem dosáhla toho, že se mě volně pobíhající psy na naší procházkové trase bojí a stačí zařvat a klidí se. Nejsem na to hrdá, je mi jich líto, stálo to pár kopanců, které by zasloužili spíš jejich majitelé... Mému psovi to sice nemístně zdvihá sebevědomí, ale lepší než je od sebe trhat. Navíc, když jsem na to sama, nenadělám nic moc... Vy máte výhodu, že můžete psa vzít do náručí - ale to asi jen jednoho, takže to moc nepomůže, jste-li se dvěma.
Chceme pořizovat štěně a počítám, že kvůli socializaci ho budu brát do práce a na procházky do města - paradox, ale jinak se moc se psy pod dohledem pána nesetká

marcha napsal(a):
Sama to píšete, ten NO asi reagoval tak přemrštěně proto, že sám nebyl socializovaný a nebyl zvyklý se pohybovat mezi psy. Taky bydlím na vsi a vím, jak to tam chodí. Takový pes se dostane ven ze zahrady nebo kotce jednou za uherák, většinou bez dozoru a jasně, že je pak jak "urvanej ze řetězu".
Řeším konflikty s rvačkami dost často, taky proto, že můj labís není žádná putička (což se ale naučil z konfliktů na vsi atd., začarovaný kruh). Teď jsem dosáhla toho, že se mě volně pobíhající psy na naší procházkové trase bojí a stačí zařvat a klidí se. Nejsem na to hrdá, je mi jich líto, stálo to pár kopanců, které by zasloužili spíš jejich majitelé... Mému psovi to sice nemístně zdvihá sebevědomí, ale lepší než je od sebe trhat. Navíc, když jsem na to sama, nenadělám nic moc... Vy máte výhodu, že můžete psa vzít do náručí - ale to asi jen jednoho, takže to moc nepomůže, jste-li se dvěma.
Chceme pořizovat štěně a počítám, že kvůli socializaci ho budu brát do práce a na procházky do města - paradox, ale jinak se moc se psy pod dohledem pána nesetká

Tak tady opravdu těžko radit, protože jinak musíte reagovat, napadne-li vašeho psa pes malý, či střední a jinak, půjde-li o psa velkého. Tohle sem taky řešila a u malých psů stačí je čapnout za krkem a je klid, u těch velkých už sem byla v takové ráži, že mi bylo fuk, kolik váží a jestli se ožene i po mne! Čuvače sem čapla a flákla s ním o kus dál o taras, pes byl tak v šoku, že než něco stačil udělat, byla sem fuč i se svou fenkou! Asociálové psi sou i ve městech, néjen na vesnicích, srovnávat můžu...pohybuju se na obou místech. Moji 3 měsíce starou fenečku NO napadl dospělej samec NO, bez varování a jen tak...moje štěndo si ho ani nevšimlo....ovčák taky letěl, nakopla sem ho a protože se snažil jít po mne, čapla sem ho a odhodila. Kde se v tom okamžiku ta síla bere, nevím, ale strach o mého pejska vyhraje nad vším!!!
Rozhodně pokud psa neznáte, nečekejte na to, zda se chce opravdu prát, či si jen na něco hraje.....jednejte okamžitě, páč u maličkého psíka to opravdu legrace není....mám papillona, tudíž vím, o čem mluvím.
Samo, že kdyby se do vašeho psa pustil jorkšír, asi by to nebezpečný nebylo, ale tohle už určo víte sama.
Takže přeji hodně radosti, a ať potkáváte co nejméně blbých páníčků a stejných psů!!!

marcha napsal(a):
Sama to píšete, ten NO asi reagoval tak přemrštěně proto, že sám nebyl socializovaný a nebyl zvyklý se pohybovat mezi psy. Taky bydlím na vsi a vím, jak to tam chodí. Takový pes se dostane ven ze zahrady nebo kotce jednou za uherák, většinou bez dozoru a jasně, že je pak jak "urvanej ze řetězu".
Řeším konflikty s rvačkami dost často, taky proto, že můj labís není žádná putička (což se ale naučil z konfliktů na vsi atd., začarovaný kruh). Teď jsem dosáhla toho, že se mě volně pobíhající psy na naší procházkové trase bojí a stačí zařvat a klidí se. Nejsem na to hrdá, je mi jich líto, stálo to pár kopanců, které by zasloužili spíš jejich majitelé... Mému psovi to sice nemístně zdvihá sebevědomí, ale lepší než je od sebe trhat. Navíc, když jsem na to sama, nenadělám nic moc... Vy máte výhodu, že můžete psa vzít do náručí - ale to asi jen jednoho, takže to moc nepomůže, jste-li se dvěma.
Chceme pořizovat štěně a počítám, že kvůli socializaci ho budu brát do práce a na procházky do města - paradox, ale jinak se moc se psy pod dohledem pána nesetká

Jenže jak se bránit psovi, který bude následně útočit na mě, když budu mít ještě plné ruce svého psa? Připadám si "nebezpečnější", když mám volné ruce.
On ten pocit stejně nic moc, když člověk rve 50 kg NO a čeká, zda pokouše i jeho nebo ne

sona janska napsal(a):
Jenže jak se bránit psovi, který bude následně útočit na mě, když budu mít ještě plné ruce svého psa? Připadám si "nebezpečnější", když mám volné ruce.
On ten pocit stejně nic moc, když člověk rve 50 kg NO a čeká, zda pokouše i jeho nebo ne

Tak zkuste nosit velkej řemen, třebas i krátkej, ale s velkou karabinou, a nebo velkej klacek! Většina těchto nevychovaných a blbých vesnických ovčáků, urvaných ze řetězu, sou srabové...jednou je přetáhnete a zařvete a sou fuč!
Fakt jinak nevím, my už máme dlouho klid, ale když byly obě feny mladé...sme měli štěstí na samé pitomečky! Jenže když se něco semlelo, dostávala sem se do takovýho amoku, ze strachu o svého psa, že bych snad radši padla v boji já, ale né moji psi...to nikdy!!

mata napsal(a):
Tak zkuste nosit velkej řemen, třebas i krátkej, ale s velkou karabinou, a nebo velkej klacek! Většina těchto nevychovaných a blbých vesnických ovčáků, urvaných ze řetězu, sou srabové...jednou je přetáhnete a zařvete a sou fuč!
Fakt jinak nevím, my už máme dlouho klid, ale když byly obě feny mladé...sme měli štěstí na samé pitomečky! Jenže když se něco semlelo, dostávala sem se do takovýho amoku, ze strachu o svého psa, že bych snad radši padla v boji já, ale né moji psi...to nikdy!!

Ja vim, jenže já jsem zatim nebyla asi v takové situaci, abych psa dokázala OPRAVDU praštit. Proste se bojim, že si špatně vyložim chování psa a zbytečně mu ublížím - nedej bože třeba opravdu vážně
Asi na psy působím opačně než chci , včera jsme ještě před touto akcí potkali jiného ovčouna, kterého jsem se pochopitelně trochu obávala, tak jsem si proti němu stoupla a dívala se mu do očí s myšlenou "zmiz ty zmetku" no a pes stáhl ocas a přilezl ke mně, tak nevim, co si o svem hypnotizacnim umu myslet

sona janska napsal(a):
Ja vim, jenže já jsem zatim nebyla asi v takové situaci, abych psa dokázala OPRAVDU praštit. Proste se bojim, že si špatně vyložim chování psa a zbytečně mu ublížím - nedej bože třeba opravdu vážně
Asi na psy působím opačně než chci , včera jsme ještě před touto akcí potkali jiného ovčouna, kterého jsem se pochopitelně trochu obávala, tak jsem si proti němu stoupla a dívala se mu do očí s myšlenou "zmiz ty zmetku" no a pes stáhl ocas a přilezl ke mně, tak nevim, co si o svem hypnotizacnim umu myslet

Tak přesně tohle sem si kdysi taky myslela...že žádnýho psa nedokážu praštit, natož nakopnout, či přetáhnout karabinou!!! Myslela sem si to do té doby, než sem začala potkávat idiotský pánečky s idiotskýma psama, popř. psy samotný, typu urvanců ze řetězu!! Zase člověk troška pozná, zda je ten pes FAKT tak nebezpečnej, nebo si na to jen hraje...jenže u malýho plemene může i tzv. "machrování" většího psa skončit zle! Moji kamarádce takto malamut jedním bouchnutím tlapy zabil maltézáka!! Přerazil mu páteř!

mata napsal(a):
Tak přesně tohle sem si kdysi taky myslela...že žádnýho psa nedokážu praštit, natož nakopnout, či přetáhnout karabinou!!! Myslela sem si to do té doby, než sem začala potkávat idiotský pánečky s idiotskýma psama, popř. psy samotný, typu urvanců ze řetězu!! Zase člověk troška pozná, zda je ten pes FAKT tak nebezpečnej, nebo si na to jen hraje...jenže u malýho plemene může i tzv. "machrování" většího psa skončit zle! Moji kamarádce takto malamut jedním bouchnutím tlapy zabil maltézáka!! Přerazil mu páteř!

Mám podobné zkušenosti jako Vy. Můj první pes je RTW, takže s ním problémy typu nemožnost obrany sebe i mne nebyly a nejsou. Ten si to vždy zvládne sám. Jednou potkal 3 vzteklé urvance NO, za kterýma běžela vylekaná panička a řvala "utíkejte, utíkejte!" Na útěk bylo pozdě, a náš RTW si je pěkně z vostra podal. Utekli oni - všichni tři NO.

Náš beagle na tom ovčem není tak dobře. Také to schytal ještě jako štěně (kolem roku) od Kavkazáka, který je poštěn ve dne ze zahrady, ať se proběhne po sídlišti. Věřte mi, myslela jsem, že mi mého strakáče zabije. Přežil bez fyzických rán, ale dušičku měl na dranc. Útoky se opakují dodnes, majitel si z policie, kterou jsem už párkrát volala, nic nedělá, platí pokuty a doufá, že soud mu také dá jen pokutu. Náš beagle má 2,5 roku, ale stejně proti Kavkazovi šanci nemá. Také nosím pepřák a doufám, že mu ho jednou pořádně stříknu do huby. Mám ho plné zuby. Kopání a křiky na Kavkaze neplatí, obojek nemá, tak pouštím mého psa, a řvu, ať utíká. Hm, Kavkaz he hodně rychlý....

wera napsal(a):
Mám podobné zkušenosti jako Vy. Můj první pes je RTW, takže s ním problémy typu nemožnost obrany sebe i mne nebyly a nejsou. Ten si to vždy zvládne sám. Jednou potkal 3 vzteklé urvance NO, za kterýma běžela vylekaná panička a řvala "utíkejte, utíkejte!" Na útěk bylo pozdě, a náš RTW si je pěkně z vostra podal. Utekli oni - všichni tři NO.

Náš beagle na tom ovčem není tak dobře. Také to schytal ještě jako štěně (kolem roku) od Kavkazáka, který je poštěn ve dne ze zahrady, ať se proběhne po sídlišti. Věřte mi, myslela jsem, že mi mého strakáče zabije. Přežil bez fyzických rán, ale dušičku měl na dranc. Útoky se opakují dodnes, majitel si z policie, kterou jsem už párkrát volala, nic nedělá, platí pokuty a doufá, že soud mu také dá jen pokutu. Náš beagle má 2,5 roku, ale stejně proti Kavkazovi šanci nemá. Také nosím pepřák a doufám, že mu ho jednou pořádně stříknu do huby. Mám ho plné zuby. Kopání a křiky na Kavkaze neplatí, obojek nemá, tak pouštím mého psa, a řvu, ať utíká. Hm, Kavkaz he hodně rychlý....

Když já bych se pepřák použít bála, obzvláště na hodně velkého psa. Co když ho nezasáhnu dostatečně, hodně z nich má dost snížený práh bolesti, a jen psa vyprovokuji? Potom mi pomáhejte všichni svatí, protože buď sežere mého psa a potom mě nebo půjde rovnou po mě. Obranu před rozzuřeným 60 kg a více vážícím psem si neumím představit .

sona janska napsal(a):
Když já bych se pepřák použít bála, obzvláště na hodně velkého psa. Co když ho nezasáhnu dostatečně, hodně z nich má dost snížený práh bolesti, a jen psa vyprovokuji? Potom mi pomáhejte všichni svatí, protože buď sežere mého psa a potom mě nebo půjde rovnou po mě. Obranu před rozzuřeným 60 kg a více vážícím psem si neumím představit .

Na vsi je socializace mnoha psů ubohá-jak jste napsala(i já jsem z vesnice). Také jste psala, že bývá zavřený - ten NO. Můj názor je ten, že NO sám nezažil situaci, kdy se musel příliš podřídit či podřizovat. Patrně nezná cvičák ani hry se psy(nečetla jsem všechny reakce, tak se domnívám),tudíž pozice nadřazený-podřazený nezná a náhle dospěl a choval se nadřazeně a vlastně nevěděl, jak se podřízenost jiného psa "vyjadřuje". Také si myslím, že nechtěl psa zabít-kousnou, jen podle mého nezná situaci projevování se a dokazování si pozic, proto jednal jak trotl.
Jinak já bych také nenechala majitele v klidu. Okolo nemusíte jít jen vy, která jakž takž víte co dělat, může jít babička s Puňťou, či malá holka a průs... je na světě.

aira napsal(a):
Na vsi je socializace mnoha psů ubohá-jak jste napsala(i já jsem z vesnice). Také jste psala, že bývá zavřený - ten NO. Můj názor je ten, že NO sám nezažil situaci, kdy se musel příliš podřídit či podřizovat. Patrně nezná cvičák ani hry se psy(nečetla jsem všechny reakce, tak se domnívám),tudíž pozice nadřazený-podřazený nezná a náhle dospěl a choval se nadřazeně a vlastně nevěděl, jak se podřízenost jiného psa "vyjadřuje". Také si myslím, že nechtěl psa zabít-kousnou, jen podle mého nezná situaci projevování se a dokazování si pozic, proto jednal jak trotl.
Jinak já bych také nenechala majitele v klidu. Okolo nemusíte jít jen vy, která jakž takž víte co dělat, může jít babička s Puňťou, či malá holka a průs... je na světě.

Ta babička s Punťou nebo děti je právě to, co mě hlavně rozčílilo. Protože o ulici za mnou šli asi 4 tak dvanáctiletí kluci s jezevčíkem a asi českým fouskem (mimochodem další příklad nezodpovědných rodičů - tak velký pes pro tak malé dítě "na hraní"). Když jsem si představila, že by byli na mém místě, tak by to možná odnesl některý pes nebo dítě, které by šlo zasahovat a to je podle mého neomluvitelné!!! Tak přesně vznikají ta napadení psem, která se posléze vesele medializují. Ale ten ubohý (nesocializovaný) pes je v tom jen jako nechápající divák

sona janska napsal(a):
Ta babička s Punťou nebo děti je právě to, co mě hlavně rozčílilo. Protože o ulici za mnou šli asi 4 tak dvanáctiletí kluci s jezevčíkem a asi českým fouskem (mimochodem další příklad nezodpovědných rodičů - tak velký pes pro tak malé dítě "na hraní"). Když jsem si představila, že by byli na mém místě, tak by to možná odnesl některý pes nebo dítě, které by šlo zasahovat a to je podle mého neomluvitelné!!! Tak přesně vznikají ta napadení psem, která se posléze vesele medializují. Ale ten ubohý (nesocializovaný) pes je v tom jen jako nechápající divák

Jo, to já na našem sídlišti vídávám holku asi 8 let, která venčí stafordku. Dospělou. Krása, co? Holka se snaží, a pes jí celkem, větčinou, když je vče v klidu a nic neruší, poslouchá. Lidé jsou absolutně bez fantazie a zodpovědnosti.
Jinak osobně bych ten pepřák použila i na většího psa. Zasáhne ho to - skvělé, a co mám krom toho dělat? kopat - to zabírá málokdy a na lehké psy, škubat za srst - to se určitě načtve a kousne i mne. Myslím, že pepřák je dobrý nápad. Anebo spray ochrnující nervovou soustavu. To se pes skolí na asi 5-10 minut, a Vy můžete utéci, přivázat ho ke sloupu...prostě cokoli. Máme už za sebou s beagle`m takové situace, že přemýšlím o jakékoli obraně, a myslím, že někteří z Vás jsou na tom stejně.

wera napsal(a):
Jo, to já na našem sídlišti vídávám holku asi 8 let, která venčí stafordku. Dospělou. Krása, co? Holka se snaží, a pes jí celkem, větčinou, když je vče v klidu a nic neruší, poslouchá. Lidé jsou absolutně bez fantazie a zodpovědnosti.
Jinak osobně bych ten pepřák použila i na většího psa. Zasáhne ho to - skvělé, a co mám krom toho dělat? kopat - to zabírá málokdy a na lehké psy, škubat za srst - to se určitě načtve a kousne i mne. Myslím, že pepřák je dobrý nápad. Anebo spray ochrnující nervovou soustavu. To se pes skolí na asi 5-10 minut, a Vy můžete utéci, přivázat ho ke sloupu...prostě cokoli. Máme už za sebou s beagle`m takové situace, že přemýšlím o jakékoli obraně, a myslím, že někteří z Vás jsou na tom stejně.

Mohu se prosím zeptat, kde se ten pepřák dá koupit a kolik stojí?
Nezanechá to na psoj nějaké trvalé následky? Děkuji

sona janska napsal(a):
Včera jsem zažila svou prvni "bojovou" vychazku se psem. A musim přiznat, že ještě teď jsem z toho vyvedena z míry, proto bych chtěla požádat další osoby o jejich názor.
Šla jsem s 8 letým a 8 měsíčním jezevčíkem - oba psi. Starší byl na vodítku - je konfliktnější a neposlušný, mladší byl na volno. Minuly jsme další plot (vím, že zde mají vlčáka, který byl vždy zavřený na dvoře a vcelku neagresivní - jen tak blafal, aby se neřeklo), a najednou vlčák vyběhnul z otevřené branky.
Je to podle mého starší zvíře, pes. Staršího psa jsem si stahla k sobě, abych zamezila problémům. Mladšího pes doběhnul, ale protože vím, že prcek je velice nekonfliktní a hodně submisivní, tak jsem situaci nechala s předpokladem, že NO si čuchne a půjde.
Jenda podle očekávání začal přikrčený vrtět ocasem a dalšími způsoby projevovat zájem o seznámení. Vlčák jen stál a najednou po Jendovi vyjel. Nevěděla jsem co dělat, ale čekala jsem, že když Jenda patřičně vyjádřil podřízenost (stáhnul ocas, přikrčil se,...), tak ho pes nechá.
Jenda chvíli čekal a pak vyběhl ke mně. Ale NO vyrazil za ním a prostě na něj zaútočil - skočil po něm a začal ho doslova brát do huby. Natlačil ho k plotu a Jenda jen pištěl. Nevím, co jsem měla udělat, ale pustila jsem druhého psa a vlítla na NO. Nejdříve jsem na něj zařvala, ale nic, tak jsem ho lehce nakopla se stejným efektem. Takže jsem ho rafla za obojek, který naštěstí měl a začala ho škrtit. Tímto způsobem jsem ho odvlekla za branku a zavřela.
Stále o tom přemýšlím a nevím, jak situaci vyhodnotit. Jenda zústal "nepoškozený", ale pes vypadal opravdu odhodlaný rvát se. Zase si ale říkám, kdyby chtěl ublížit, tak by stačilo jedno kousnutí, ale Jéňa byl sice ocucaný ale ne pokousaný. Na druhou stranu takhle přeci nereaguje dospělý pes na štěně, které mu vyjadřuje podřízenost.
Co jsem měla nejlépe udělat? Jak psa případně spolehlivě zastrašit? Pak Dostál a jiný psí "psychologové" říkají, že pes pozná mé odhodlání a sílu se mu postavit a půjde z cesty. Ale tenhle nic. A to mohu tvrdit, že jsem byla hodně odhodlaná a naštvaná, nic jako strach jsem rozhodne necítila, takže nemohl cítit nějakou nejistotu.
Co v takové situaci tedy udělat, aby to bylo nejefektivnější a nejvhodnější?

P. S.: Samozřejmě jsem se snažila dozvonit na majitele, ale ač na dvoře stála 2 auto a spoustu kol, tak nikdo neotevřel. Ale rozhodně to nemám v úmyslu nechat bez odezvy, už proto, že bylo zřejmé, že jsou doma a schválně dělali "mrtvé brouky"!!!

Ahoj, já mám tyhle zkušenosti s NO, kteří jsou celý život zavření na jedné zahradě bohužel taky. Stalo se nám třeba, že jsme s kamarádnou venčily naše feny - šarpejky a ze zahrady vyběhl NO a bez jakéhokoliv varování se vrhl na fenu kamarádky, chudák fena se jen skrčila a vůbec se nebránila, pak se jí naštěstí povedlo nějak vysmeknout, ale pokousaná byla docela dost. Já jsem pak taky nemohla pochopit, jak se pes může takhle pustit do feny! Pak se nám stalo, když máma venčila jednoho z našich psů s nějaká dobrá pani vypustila ze zahrady 2 NO, co budu povídat - náš šarpej z toho vyvázl s 30-ti stehy a maminka na pokraji infarktu. V tomhle případě už jsem to nahlásila policii. A co se týče napadení štěněte, tak jednoho z našich psů napadl nějaký vořech, když mu bylo 7 týdnů, ale naštěstí z toho vyvázl bez vážnějších následků. Taky se mi jednou na vycházce stalo - šla jsem se 4-měsíčním štěnětem šarpeje (byl na volno) a na vodítku jsem vedla staršího 3 letého šarpeje. Potkali jsme asi 8-mi letou holčinu s labradorem a ten se zcela bez varování vrhl na naše štěně, dospělého psa si přitom ani nevšiml, a začal štěně doslova cupovat na kusy. Nejlepší bylo, že ta holčička ho celou dobu nepustila z vodítka, což od ní bylo bezpochyby statečné, protože v danou chvíli ležela na břiše stále svírajíc to vodítko. Fakt to bylo dost hustý, já byla v té chvíli naprosto bezradná a pak jsem ze zoufalství pustila staršího psa z vodítka, abych měla volné ruce a že se pokusím štěně tomu labroušovi vyrvat. Naštěstí starší pes to vyřešil za mě, naběhl na labrouše, kousnul ho do prd.le a ten se tak lekl, že štěně pustil a jal se vláčet holčičku opačným směrem. No prostě síla. A co se týče těch děcek venčích velké psy, tak mám ještě jeden nazapomenutelný zážitek. Byla jsem se šarpejem na louce a najednou se vynoří holka (taky tak 8-9 let) a na vodítku křížence NOxdobrman - pěkná kombinace, jakmile nás pesan uviděl, tak se holce vytrhnul a rovnou na našeho psa a už ho cuckoval. Naštěstí tam se mnou byla moje máma, protože malá holka byla naprosto nepoužitelná k tomu, aby tu svoji obludu nějak spacifikovala. Náš šarpej byl z toho psa dost vyděšenej a snažil se zdhnout, jenže on ho chytil za zadní nohu a držel. Takže to pak vypadalo tak, že máma držela našeho psa a rvala ho k sobě a já se snažila jeho nohu vyrvat z huby tomu kříženci. Fakt šílený, všude plno krve, ale nakonec jsme je od sebe nějak dostali. Náš pes naštěstí dopadl lépe než jsme čekali, ta noha sice hodně krvácela, ale nebylo to tak hluboké. Majitele té holčičky a křížence jsem si pak našla a došla je pořádně seřvat a od té doby jsem už holku se psem nikdy venku nepotkala.
No, vidím, že jsem se akorát rozkecala, ale poradit, co v takové situaci dělat je asi těžké, nejlepší snad ten pepřák, jinak já vždycky reaguju nějak instiktivně a podle situace. Ale zážitky to jsou na houbelec a nikomu je nepřeju.