Dobry den, no ja bych rekla, ze moc neni vhodny. Ale zalezi individualne asi na jedinci. Ale ja jej mam doma a je to neuveritelny a neunavitelny zivel a priznam, ze bych si ho k detem urcite neporidila. Je terier a na to se musi myslet (bych rekla), ktery i na vycvik je horsi nez treba ovcak. Jestli pejska k detem a tak malym, volila bych jinak. Treba i nejakyho malyho voriska z utulku
axl
napsal(a):
Dobry den, no ja bych rekla, ze moc neni vhodny. Ale zalezi individualne asi na jedinci. Ale ja jej mam doma a je to neuveritelny a neunavitelny zivel a priznam, ze bych si ho k detem urcite neporidila. Je terier a na to se musi myslet (bych rekla), ktery i na vycvik je horsi nez treba ovcak. Jestli pejska k detem a tak malym, volila bych jinak. Treba i nejakyho malyho voriska z utulku
No, tak já jich mám pět a rozhodně si nemyslím, že by byli nevhodní k dětem.. Naopak, moje nudle dělaj besedy na školkách a školách, zaměřené přímo na kontakt s dětmi, a bez problémů.
Pro zadavatelku -> Pokud počítáš s tím, že ti tento aktivní teriér spolke zřejmě tolik času, co všechny tvoje děti dohromady, klidně si ho pořiď.. Ale mysli na to, že ten pes je nezastavitelný a vychovat ho souběžně s mimčem není žádná legrace.. A pokud máš zíjem o další infa, regni se na JRT forum - http://www.jackrusselterier.info/index.php
PS: Na fotce jich je šest, ptž jsme měli jednoho na hlídání.
Plemeno moc neznám, setkávám se s ním na parkurových závodech. Pejsci volně pobíhají, což není ideální a nejednou byli majitelé osloveni, aby jejich psi nelítali po parkuru... Nikdy jsem ale nebyla svědkem, že by byli problematičtí, naopak. Toliko k venku v cizím prostředí. Kdysi jsem byla ve westernovém městečku s našimi psy. Byl tam manželský pár s JRT, měli 2 malé děti, dvojčata. Tak 3 - 4 roky. Pes se k nim choval úžasně, byl tedy dost aktivní, ale prima kamarád. Na dětech bylo vidět, že jsou vychovávány tak, aby pejskovi neubližovaly. Ani žádné tahání apod. Na tom hodně záleží. U malé psa záleží hodně na tom, jak si vychováte nejen jeho, ale i své děti ve vztahu k němu. Měla jsem jorkšírku, která byla naprosto úžasná povaha. Sousedky kluk, tak 2 roky se do ní asi 3x strefil nohou. Ne moc a hned jsme ho vždycky zpucovaly...ale mé fence tato zkušenost stačila k tomu, že jak ho pak viděla, tak na něj vrčela. Takže jsem sousedce řekla, že pokud na návštěvu, tak bez synáčka... Jinak byla moje Ejmi super povaha, nebojácná, ke každému se hned prdelkovala, žádný neurotik a dokonce výborný hlídač. Zedníkovi, co přišel k nám a nikdo nebyl doma, se pověsila na nohavici a trhala
Asi půl roku mám ke dvěma velkým psům malého vořecha, evidentně je v něm dost z nějakého teriéra... a řeknu vám, je s ním víc práce než s těma velkýma dohromady. Samozřejmě je to i tím, že jsem tu fenku získala už dospělou a tak nebyla vychována k obrazu mému, ale temperamentu má na rozdávání. Proti těm velkým je ve všem rychlejší, vzrušivější, pořád v pohybu, víc štěká... Chce to zvážit, jestli budete mít na takového ďáblíka při třech dětech nervy a budete mít čas ho aspoň trochu unavit. Pokud nebude vybitý a utahaný, bude vymýšlet blbiny (ta moje se zrovna ráda vyžívá v ničení dveří a křesla). A venku, když se jí nevěnuju (míček, přetahování...), mizí lovit...
Být vámi, zvolím teď nějaké klidnější plemeno (nemusí to být úplný lenoch, jen ne takový teriérský extrém) a do teriéra půjdu, až budou děti větší a budou s ním chtít třeba dělat nějaký sport...