Ve čtvrtek jsme našli v příkopě u cesty vyhozeného/přejetého psa. Pes byl ve velmi zanedbaném stavu - špinavý od výkalů, dredy po celém těle že musel jít dohola. Nohy musel oholit veterinář v narkoze, protože na nich měla dredy o průměru 5cm na každé noze a uvnitř krvavé boláky. Nicméně i veterináři to dalo práci oholit a doma jsme usoudili, že do takového stavu by se pes nedostal během pár dní... Mám doma leonbergra a i přes to, že češu párkrát do roka, tak nikdy takové dredy neměla... S pejskem jsme v první řadě zajeli do utulku at se mrknou jestli nemá čip - v tom případě bychom jej vrátili, ale čip neměl, tak zůstane u nás. Pejsek je nyní teda ostříhaný na krátko, strojkem (předtím měla dlouhé chlupy, ne rovné, ale ani nebyly kudrnaté... spíše takové zvlněné jak hladina moře). Doma si ale stále říkame co má v sobě za plemeno? Je to kříženec kříženců, ale já v ní vidím knírače, možná i nějakého kokršpaněla či tak něco. Co v ní vidíte vy? Má 7 kg (je mírně vyhublejší, ale žádný žalostný stav - náě starý leonberger který byl vždy spíš hubenější má podobně hmatatelná žebra a páteř) a cca 25-30cm (takový větší kokršpaněl nebo spíše pudl - ne ten velký :D). Přikládám nějaké fotky, ale vzhledem k tomu, že pejsek se od nás nehne ani na krok, je docela těžké jej vyfotit nějak normálně, kor nejsme fotografové a ani foták žádná kvalita...
Fotek mám více, ale bohužel se nevzdálí od člověka na více než metr, tak jsou většinou z blízka nebo na rychlo focené když už se vzdálila aby aspon něco bylo.... fotky jsou zde: http://www.facebook.com/album.php?aid=38667&id=100000280269871&l=4a5a018661
Přesně to samé tam vidím i já. + možná i nějakého jorkšíra (připadá mi, že má stejné uši). Jsem též ráda, že ji máme. V té příkopě vypadala jak kus starého hadru a byla zarostená, že to byla hrůza. Nyní je ale vykoupaná a ostříhaná a nehne se ode mne na krok, což je fajn ale na druhou stranu mám strach nechat jí zítra doma samotnou jak půjdu do školy. Již mám domluvené, že na ni někdo skočí kolem poledn mrknout, ale i tak bude cca 4hodiny doma sama - no teda vlastně s kočkou se kterou výborně vychází, ale i tak nevím nevím. Stačí at se zavřu v jiném pokoji a knučí. Mám pro ni ale koupenou buvolí kostičku se kterou si hraje a na dlouho ji zabaví tak snad to projde . Jinak nebýt ní, tak už asi nemáme kočku - porodila nám kotata a když už jsme šli na kontrolu se psem, tak jsme vzali i kočku at na ni vet rovnou kokne a měla v sobě ještě jedno kotě... Fenečka se sice bojí pejsků, bála se i těch malých, ale když jdem ven, tak leon jde s námi a už si zvyká a s malými se i očuchá...Pejsek je ale úžasný - je to naše princezna
Přikláním se ke kníračovi a kokrovi. Když jsem byla maličká, rodiče pořídili "bez PP" kníračku, ze které vyrosl kříženec knírače. A ta nám jednou utekla, když jsem dělala rozlučku se školkou. No a byla z toho 4 miminka a dvě vypadla až na barvu uplně stejně jako tenhle psík Myslím, že že otec byl kokr.
Jojo, asi tam ten kníreč bude. Změřila jsem ji a má cca 40cm v kohoutku. Jinak nás ale zaráží, že knírači maji hrubou srst, ale ona ji má velmi jemnou - řekla bych i jemnější než naše dlouhosrstá kočka. Je pravda ale, že je ostříhaná, tak je to třeba podsada... těžko říci. Ale at je to mix čehokoli, je už prostě naše a snad už se bude mít dobře. Co si zažila ani raději vědět nechci.....
Sázím na pudla. Asi toho bude víc. když uvážíme bílé znaky. Řekla bych, že u nás ve vesnici se vyskytuje taky tento typ. Ale to se ví jen, že je to od toho Pepíkovic psa. A máma byla taky taková.¨tato má kupírovaný ocas, že? Za mého dětství se na venkově vyskytovali opravdoví punťové. Byli tříbarevní, hladkosrstí, velikostí i typem bígl. Kde je jim konec....Ale vypadá dobře.
Mohu se zeptat, co je kočka zač, to je ta? Regina
Děkuji. To jsem nevěděla. Myslela jsem, že ji mají hrubou - třeba jak jezevčík. Nicméně fenečka je velmi bázlivá - bojí se ruky, rachotu a podobně, ale když je s námi, tak je to lepší. Líbí se mi ale, že když se bojí, tak neutíká, ale strachu čelí - např. vidíli velkého psa, tak zavrčí, ale stačí hvízdnutí a už jde zas schovaná u nohy... není rváč, pouze tomu dle mého tak čelí. To samé za brankou - hlídá. Je na mě ale docela hodně fixovaná - stačí abych se zavřela v jiné místnosti a již knučí u dveří. Včera jsme ji zkusili nechat na hodinku samotnou doma (teda s kočkou), protože dnes musím do školy tak at tam není hned sama několik hodin a jak jsme odcházeli, tak knučela, po příjezdu ale vypadala v pohodě, takže si bude muset zvyknout. Je ale naprtosto parádní. Sice jsem říkala, že dlouhosrstého psa už nikdy v životě, taky jsem nechtěla dalšího psa k našemu starému leonbergrovi (11let) jednak ať má klid a jednak at nežárlí.... Ale dopadlo to takhle. Leonek sice trošec žárlí, protože je soběstačná a na vycházce o ni nevím - věnuji se proto princezně. Dělá nám ale radost a je to den ode dne lepší.
6kaca6
napsal(a):
Jojo, je to tak kočka co ji zachránila. Je to ymslím den po porodu a ještě se s pejskem okoukávali a měla z ní respekt. Nyní jsou již největší kamarádky (fenečka se ke kočce vždy chovala hezky, pouze kočka byl nedůvěřivá) a dokonce jí i spolu z misky.
To je ta kočka co chodí na kapry? Co je to za rasu? Mám takovou od pohledu a je to sibiřka. Regina
Nene, to je jiná kočka. Tato je dlohosrstá. A rasa? Nevím. Jedna paní ji už nechtěla a potřebovala se jí zbavit tak jsme si ji vzali. Nyní po ní máme krásne stříbrno modré kotě. Ten kocourek co jedl sousedům kapry již bohužel umřel. Nevíme proč - byl mladý, taktéž nalezenec, ale asi půl rok před tím jej přejelo auto a měl odlomenou pánev od páteře... asi nebo něco v tom smyslu a od té doby nevyrostl a byl velký jak kotě a taky neuměl příst - od nehody. Tak asi měl nějaké následky... asi 3/4 roku po nehodě jsme jej našli mrtvého pod stromkem - bez známky jakéhokoli zápasu...
Já tam vidím pudla a knírače, měli jsme takovou kříženku a srst měla také jemnou
Já bych tipovala na tibetskou teriérku, sice nemá stočený ocas, ale když by byla zarostlá, třeba by vypadala podobně.
Nikdo nemáte žádné další tipy? Nevadí... není to podstatné. Podstatné je, že nám holka za týden kilo přibrala a včera dostala i nový sestřich - vzala jsem ji znovu strojkem, protože už to měla kousek odrostlé a ty zbytky staré srsti byly ještě zakudlané. Nyní je již krásná a všichni venku ji pochvalují. Dokonce jsme si včera poprvé troufli a vzali ji na vycházku do lesa (zatím jsme chodili pouze taky po okolí - bydlím sice ve městě, ale dá se zde bez porlbému chudit ulicemi, kde potkáte auto jednou za den a je tu hodně trávy) a princena byla úplně štastná. Radovala se, lítala okolo nás, vyskakovala do svahů a užívala si to. Mrkli jsme i na koníky a byla v pohodě. Večer jsme došli dom a ještě jí dostříhaly chlupy okolo zadku kde jsem měla strach jí to dělat strojkem a okoupali, u čehož už nám usnula... a jak usnula, tak spala až do rána.. A to jsme se obávali, zdali se v lese nezaběhne....