Štěně rotvajlera

janii napsal(a):
Vezmu to postupne..
1. to ze stenatka kdyz jsou sami najprve jeci jak des je uplne normalni. Je treba ho postupne zvykat na samotu a hlavne nepodlehnout knuceni. Stene nesmi zjistit ze kdyz si zaknuci ze vy rychle pribehnete. Takze vydrzet... Nechat stenatko zavrene samo nekde kde to dobre zna a za chvilku prijit a pochvalit... ale neni dobre pochvalit ve chvili kdy knucelo. Takze vim ze to bude tezke ale dobre je prijit kdyz zrovna na chvilku knucet prestane. Nase fenka byla to same a preslo ji to, takze se nebojte.
2. pokud piskoty cuknoti lakani nepomohlo, poridte voditko kratke. Na obojek mu nejprve privazte jen malou snurku. A nechte ho s ni chvilku behat - postupne snurku prodluzujte. Na zacatku ji jen nechte volne plandat, netahejte za ni. Teprve az stendo udela sve prvni kroky, tak zkuste vzit snuru do ruky a kousek s nim za jasotu popojit. Hodne ho chvalte. Jinak take muzete zkusit lepsi lakadla, jako je burtik ci nejaka psi namka, ktere neodola. Muzete ji zkusit polozit na zem pred nej a nechat ho napred aniz byste drzeli voditko k namine dojit.
3.Tyto granulky jsou stredni trida. Neslysela jsem z zadneho zroje ze by byly spatne. POkud stendu chutnaji a nema po nich zadne problemy (srst, vykaly) zustala bych u nich. Muzete mu pridavat ke granulkam nejaky z zelatinovych pripravku. Ja pouzivam napriklad alavis.

Mockrát děkuji za rady. S tím vodítkem už to tak dělám, ale pořád nic. ale doufám, že při troše trpělivosti a času to půjde. Rady mi opravdu pomohly, zvláště pak ta třetí odpověď, rotože jsem z toho byla tak trochu zmatená. Takže díky

kalliope napsal(a):
Mockrát děkuji za rady. S tím vodítkem už to tak dělám, ale pořád nic. ale doufám, že při troše trpělivosti a času to půjde. Rady mi opravdu pomohly, zvláště pak ta třetí odpověď, rotože jsem z toho byla tak trochu zmatená. Takže díky

Mám ještě jednu otázečku. . Kdy si myslíte, že je pro štěndo začít chodit na cvičák. Vůbec nevím, kdy, co k tomu potřebuju, jak často, jak probíhá ta první návštěva. V tomhle jsem totiž zatím naprostý "analfabet". Na diskuzi kdesi proběhlo pár vět o cvičáku, ale bohužel jsem nenašla kdy začít chodit, jak to probíhá atd. jestli se někdo ozve, tak děkuji

kalliope napsal(a):
Mám ještě jednu otázečku. . Kdy si myslíte, že je pro štěndo začít chodit na cvičák. Vůbec nevím, kdy, co k tomu potřebuju, jak často, jak probíhá ta první návštěva. V tomhle jsem totiž zatím naprostý "analfabet". Na diskuzi kdesi proběhlo pár vět o cvičáku, ale bohužel jsem nenašla kdy začít chodit, jak to probíhá atd. jestli se někdo ozve, tak děkuji

Na cvicak bych zacala chodit az po ukonceni povinneho ockovani. Pokud s pejskem doma cvicite tzv. vychovu (chozeni na voditku, privolani, povel fuj/nesmis atd. ) muzete zacit s chozenim na cvicak cca az v 6mesicich, ale ze zkusenosti vim, ze cim drive tim lepe. Ze zacatku budete sice s psikem na cvicaku spise jenom obchazet a okounet, ale i tato faze ma veliky vyznam pro vas budouci vycvik.
Ja osobne napr. zacinam s vycvikem stopicek jiz ve 3 mesicich....

janii napsal(a):
Vezmu to postupne..
1. to ze stenatka kdyz jsou sami najprve jeci jak des je uplne normalni. Je treba ho postupne zvykat na samotu a hlavne nepodlehnout knuceni. Stene nesmi zjistit ze kdyz si zaknuci ze vy rychle pribehnete. Takze vydrzet... Nechat stenatko zavrene samo nekde kde to dobre zna a za chvilku prijit a pochvalit... ale neni dobre pochvalit ve chvili kdy knucelo. Takze vim ze to bude tezke ale dobre je prijit kdyz zrovna na chvilku knucet prestane. Nase fenka byla to same a preslo ji to, takze se nebojte.
2. pokud piskoty cuknoti lakani nepomohlo, poridte voditko kratke. Na obojek mu nejprve privazte jen malou snurku. A nechte ho s ni chvilku behat - postupne snurku prodluzujte. Na zacatku ji jen nechte volne plandat, netahejte za ni. Teprve az stendo udela sve prvni kroky, tak zkuste vzit snuru do ruky a kousek s nim za jasotu popojit. Hodne ho chvalte. Jinak take muzete zkusit lepsi lakadla, jako je burtik ci nejaka psi namka, ktere neodola. Muzete ji zkusit polozit na zem pred nej a nechat ho napred aniz byste drzeli voditko k namine dojit.
3.Tyto granulky jsou stredni trida. Neslysela jsem z zadneho zroje ze by byly spatne. POkud stendu chutnaji a nema po nich zadne problemy (srst, vykaly) zustala bych u nich. Muzete mu pridavat ke granulkam nejaky z zelatinovych pripravku. Ja pouzivam napriklad alavis.

Ahoj, mám také 9týdenní štěndo rotwíka! :-)) Je to můj druhý, takže můžu uplatnit zkušenosti i od toho prvního. Ten první nám totiž taky pořád kňučel a je fakt, že z něho vyrostl neuvěřitelnej mazel, kterej uměl panáčkovat :-)) dával packy apod., ale na cvičáku mi překážku nepřelezl :-[ Zkrátka bojínek, mazlínek. Tehdy jsem kňučení řešila tak, že v noci jsem si ho brala k nohám do postele, což se postupně jak rostl odnaučil, jak zjišťoval, že se ke mně nevejde. Kňučení ho přešlo /vzpomínám/ asi až po měsíci. Přičemž ještě asi půl roku se počůrával radostí, např. když jsem přišla domu apod.
Zato tenhle rotwík, kterého doma máme asi 14 dnů je pěkný šíbr. První noc bez feny zakňoural pouze několikrát, spal vedle postele, tak jsem mu podala ruku a bylo to OK. Teď už kňuší jen když si vyžaduje pozornost ke hře anebo má hlad. Taky už štěká, když mu nesu jídlo. Je šíleně aktivní - když nechrní stále si s něčím hraje. Pořídili jsme mu hromadu různých "hraček", takže na kvíkání nemá pomyšlení. Taky je fakt, že jsem s ním stále doma, není sám. Skuste s ním tedy více "řádit", aby se otrka.
Co se vodítka týče, potýkám se nyní se stejným problémem. A jsem z toho také bezradná, protože s tím prvním nebyl problém. Obojek mu nevadí vůbec, ale jakmile připnu vodítko, šprajcne se. Včera už nám to ale začalo trochu jít, když jsem před jeho čumáčkem jakoby vedla piškotek, a přitom jsem usilovně chválila a povzbuzovala... jenže jakmile zbaštil piškotek, stop. Zkusím tedy výše popsané rady. Taky mi přijde, že právě nějhůř na něho působí ono "cukání" vodítkem - z toho je vždycky pěkně vystrašenej, tak radši netahám a čekám, až se rozejde sám..
Jinak, mohu se zeptat, jestli taky stále něco musí kousat? Ten náš stále něco hryže, naštěstí se hned naučil povel fuj, na který poslouchá. Co už má vlastně takové štěndo umět? Náš si osvojil povel ke mně, ale v případě, že je zrovna něčím zaujatý, šance na poslechnutí je cca 30% :-( Ovšem, v posledních dnech jsme to vylepšili častějším používáním odměny. Jakmile bude mít kompletní očkování (za měsíc), chceme zkusit psí školku. Prý se má začít co nejdříve. Ale dokud není naočkovaný, máme zákaz chodit mimo zahradu :-(

A ke granulím: jsem z toho jelen, každý tady doporučuje něco jiného. Já dávám granule pouze jako 1 porci denně, zbývající porce připravuji z vařeného hovězího nebo rybího masa doplněného o zeleninu a ovesné vločky. Občas přidám i kuřecí játra. K snídani tvaroh, rohlík, vejce... Krmila jsem takto i prvního rotwíka a nikdy neměl zdravotní problémy. Tak snad nedělám nic špatně?

marus napsal(a):
Ahoj, mám také 9týdenní štěndo rotwíka! :-)) Je to můj druhý, takže můžu uplatnit zkušenosti i od toho prvního. Ten první nám totiž taky pořád kňučel a je fakt, že z něho vyrostl neuvěřitelnej mazel, kterej uměl panáčkovat :-)) dával packy apod., ale na cvičáku mi překážku nepřelezl :-[ Zkrátka bojínek, mazlínek. Tehdy jsem kňučení řešila tak, že v noci jsem si ho brala k nohám do postele, což se postupně jak rostl odnaučil, jak zjišťoval, že se ke mně nevejde. Kňučení ho přešlo /vzpomínám/ asi až po měsíci. Přičemž ještě asi půl roku se počůrával radostí, např. když jsem přišla domu apod.
Zato tenhle rotwík, kterého doma máme asi 14 dnů je pěkný šíbr. První noc bez feny zakňoural pouze několikrát, spal vedle postele, tak jsem mu podala ruku a bylo to OK. Teď už kňuší jen když si vyžaduje pozornost ke hře anebo má hlad. Taky už štěká, když mu nesu jídlo. Je šíleně aktivní - když nechrní stále si s něčím hraje. Pořídili jsme mu hromadu různých "hraček", takže na kvíkání nemá pomyšlení. Taky je fakt, že jsem s ním stále doma, není sám. Skuste s ním tedy více "řádit", aby se otrka.
Co se vodítka týče, potýkám se nyní se stejným problémem. A jsem z toho také bezradná, protože s tím prvním nebyl problém. Obojek mu nevadí vůbec, ale jakmile připnu vodítko, šprajcne se. Včera už nám to ale začalo trochu jít, když jsem před jeho čumáčkem jakoby vedla piškotek, a přitom jsem usilovně chválila a povzbuzovala... jenže jakmile zbaštil piškotek, stop. Zkusím tedy výše popsané rady. Taky mi přijde, že právě nějhůř na něho působí ono "cukání" vodítkem - z toho je vždycky pěkně vystrašenej, tak radši netahám a čekám, až se rozejde sám..
Jinak, mohu se zeptat, jestli taky stále něco musí kousat? Ten náš stále něco hryže, naštěstí se hned naučil povel fuj, na který poslouchá. Co už má vlastně takové štěndo umět? Náš si osvojil povel ke mně, ale v případě, že je zrovna něčím zaujatý, šance na poslechnutí je cca 30% :-( Ovšem, v posledních dnech jsme to vylepšili častějším používáním odměny. Jakmile bude mít kompletní očkování (za měsíc), chceme zkusit psí školku. Prý se má začít co nejdříve. Ale dokud není naočkovaný, máme zákaz chodit mimo zahradu :-(

A ke granulím: jsem z toho jelen, každý tady doporučuje něco jiného. Já dávám granule pouze jako 1 porci denně, zbývající porce připravuji z vařeného hovězího nebo rybího masa doplněného o zeleninu a ovesné vločky. Občas přidám i kuřecí játra. K snídani tvaroh, rohlík, vejce... Krmila jsem takto i prvního rotwíka a nikdy neměl zdravotní problémy. Tak snad nedělám nic špatně?

Ahoj marus,

to jsem ráda, že se můžu aktuálně podělit s někým o zkušenosti. Je to nádhernýýýý štěník. Ten můj zvládá povel ke mě taky tak na 30%, když má momentálně něco zajímavějšího. Jinak celkem už umí i sedni, ale to jenom když vidí, že mám v ruce piškotek . S tím vodítkem se to lepší. Podle mě bychom z toho asi možná neměly dělat takovou trágedii (i když ono se to lehce řekne, viď?). Zhruba po týdnu totiž to naše čertisko udělalo asi deset kroků (samozřejmě, že pak si sedl a čekal na odměnu ). Ale lepší se to, lepší.... Chce to trpělivost. Začínali jsme s vodítkem na zahradě, a pak jsme si troufli i na chvilinku ven... Zezačátku to bylo fakt strašný. To jsem byla docela zaskočená. Prostě nechtěl a nechtěl. Palice jedna tvrdohlavá. Ale snad se to časem poddá. Jinak s tím okusováním. ZNÁME. Zrovna včera mi přibyly dva nové šrámy pod okem a ruce taky nic moc. Ale povel fuj zvládá taky, leč v tomto příadě používám důrazné "au au" a vyčítavý pohled. Pak si sním na chvilku přestanu hrát. Už bych řekla, že dokonce získává i větší cit při kousání. Ovšem ostatní věci v dosahu jsou předem odkázané ke zničení rozkousáním (viz moje nabíječka na telefon). Takže co není z dosahu, to je zničené :-). Ale to je snad taky přejde, ne?
Jinak co se jídla týká, tak mu dáváme 4 porce denně. Občas mu do granulek ("rozmočených" ve vodě) zamíchám kousek konzervy nebo vývaru z prasečích paciček (udělá se z toho taková ta nechutná želatinová hmota - prý je to dobréna klouby, tak mu to tam jednou denně přidám). S kňučením je to pořád hrozný, vydrží klidně celou noc. A to už ho doma máme 14 dnů, tak nevim. Snad ho to taky časem přestane bavit až zjistí, že k němu takhle nikdo nepřijde. Tak děkuji za příspěvek a zase se někdy ozvi jak pokračujete. Byla bych móóóóc ráda. Ahoj

kalliope napsal(a):
Ahoj marus,

to jsem ráda, že se můžu aktuálně podělit s někým o zkušenosti. Je to nádhernýýýý štěník. Ten můj zvládá povel ke mě taky tak na 30%, když má momentálně něco zajímavějšího. Jinak celkem už umí i sedni, ale to jenom když vidí, že mám v ruce piškotek . S tím vodítkem se to lepší. Podle mě bychom z toho asi možná neměly dělat takovou trágedii (i když ono se to lehce řekne, viď?). Zhruba po týdnu totiž to naše čertisko udělalo asi deset kroků (samozřejmě, že pak si sedl a čekal na odměnu ). Ale lepší se to, lepší.... Chce to trpělivost. Začínali jsme s vodítkem na zahradě, a pak jsme si troufli i na chvilinku ven... Zezačátku to bylo fakt strašný. To jsem byla docela zaskočená. Prostě nechtěl a nechtěl. Palice jedna tvrdohlavá. Ale snad se to časem poddá. Jinak s tím okusováním. ZNÁME. Zrovna včera mi přibyly dva nové šrámy pod okem a ruce taky nic moc. Ale povel fuj zvládá taky, leč v tomto příadě používám důrazné "au au" a vyčítavý pohled. Pak si sním na chvilku přestanu hrát. Už bych řekla, že dokonce získává i větší cit při kousání. Ovšem ostatní věci v dosahu jsou předem odkázané ke zničení rozkousáním (viz moje nabíječka na telefon). Takže co není z dosahu, to je zničené :-). Ale to je snad taky přejde, ne?
Jinak co se jídla týká, tak mu dáváme 4 porce denně. Občas mu do granulek ("rozmočených" ve vodě) zamíchám kousek konzervy nebo vývaru z prasečích paciček (udělá se z toho taková ta nechutná želatinová hmota - prý je to dobréna klouby, tak mu to tam jednou denně přidám). S kňučením je to pořád hrozný, vydrží klidně celou noc. A to už ho doma máme 14 dnů, tak nevim. Snad ho to taky časem přestane bavit až zjistí, že k němu takhle nikdo nepřijde. Tak děkuji za příspěvek a zase se někdy ozvi jak pokračujete. Byla bych móóóóc ráda. Ahoj

...tak nevím, nevím, ten náš rotwík nějak stále nemůže pochopit k čemu je vodítko. Pravda, z jeho pohledu k ničemu, ale jak mu vysvětlit i jiné okolnosti ? :-( Stále se šprajcuje :-( O nabíječku už jsem taky přišla, ale i tak je to zlatíčko A tedy krom toho, že je zlatíčko, mně trápí zálibou v požírání kamínků a větviček. Nedá se mu to zakázat, resp. to neuhlídám. Docela jsem se vyděsila, když jsem kontrolovala jeho ee a našla v tom šutřík o průměru 2cm ! Včera se mi začal dávit větvičkou - nedá si říct. Na zahradě už sklízí krokusy a sněženky :-(
Naopak granulky mu moc nejedou, otestovali jsme už více druhů, ale tím to není. Nyní krmíme Satisfaction pro štěňata, ale musím dochucovat masem (nebo taky máčím ve vývaru) a jednu porci denně vařím (maso, vločky, zelenina..) Četla jsem zde sice názory proti kombinování stravy, ale chovatelka tento způsob schvaluje. Štěndo roste, je zdravý, tak snad nedělám nic špatně. A jak u Vás? :-)

marus napsal(a):
...tak nevím, nevím, ten náš rotwík nějak stále nemůže pochopit k čemu je vodítko. Pravda, z jeho pohledu k ničemu, ale jak mu vysvětlit i jiné okolnosti ? :-( Stále se šprajcuje :-( O nabíječku už jsem taky přišla, ale i tak je to zlatíčko A tedy krom toho, že je zlatíčko, mně trápí zálibou v požírání kamínků a větviček. Nedá se mu to zakázat, resp. to neuhlídám. Docela jsem se vyděsila, když jsem kontrolovala jeho ee a našla v tom šutřík o průměru 2cm ! Včera se mi začal dávit větvičkou - nedá si říct. Na zahradě už sklízí krokusy a sněženky :-(
Naopak granulky mu moc nejedou, otestovali jsme už více druhů, ale tím to není. Nyní krmíme Satisfaction pro štěňata, ale musím dochucovat masem (nebo taky máčím ve vývaru) a jednu porci denně vařím (maso, vločky, zelenina..) Četla jsem zde sice názory proti kombinování stravy, ale chovatelka tento způsob schvaluje. Štěndo roste, je zdravý, tak snad nedělám nic špatně. A jak u Vás? :-)

ahojky, štěnátko je moooc krásné na té fotce. Nedá mi to abych se nezeptala. S tím vodítkem štěně když je připnuté na vodítko sedí a nejde? A když má vodítko připnuté a jen je volně vedle něho tak si hraje a běhá anebo tak y sedí a vůbec se nepohne?

Existují co vím já asi zhruby dvě metody po dobrém a přísně. Po dobrém je popisováno předtím, že se láká na mňamky a volá na jméno. Nebo se vodítko zprvu nechá tahat za štěnětem a třeba vemu misku s krmením a on ho ten truc přejde a půjde za mnou a miskou:-). Vodítko bude za ním plandat, ono si ho štěně semtam i přišlápne ale budu dělat jkao by nic a dám mu nažrat z misky. A pak když už vodíto v pohodě tahá za sebou (je to lepší trénovat doma na zahradě) a nevadí mu (to je za tak 3 dny) tak když si hraje vodítko chutnu a jen držím a chodím s ním a dávám pozor aby se necuklo aby se štěně zase nezaseklo. A postupně zkouším vyvinout jemný tah na vítko a hned zas přestanu prostě aby si zvykl na to že když potáhnu za vodítko tak to ucítí na obojku ale to nic není a nic se neděje:-). A tak hle postupně přidávám.

A pak ta přísná (taky popisováná v knihách) prostě budu tvrďák a když se štěně zasekne tak ho lákám a když nejde tak prostě mírně táhnu az vodítko a protože dospělá člověk váží tak nejmín 60 kg a štěně rotvíka tak 10 kg tak ho prostě táhnu až se samo rozejde. A pak ho mooooc pochválím a dám mňamku. Prostě silou ho táhnu až začne jít a ono aby nespadlo na čumáček tak se samo rozejde.

Možná Vám to připadne přísné, ale ted je to malé štěnátko a rotvajleři jsou docela dominantní plemeno, a v dospělosti musí mít jasně vymezeno kdo je vůdcem smečky. A není nic jednoduššího než to dělat nenásilně on malého miminka a důsledně. Než pak v roce kdy pes pokouše celou rodinu:-(. A pak je to mnohem těžší:-(.

Na cvičák by se mělo začít chodit co nejdříve. Cca ve třech měsících je doočkováno proti psince atd. a ještě tak dva týdny počkat na vytvoření imunity a pak hned na cvičák. Ale dobře si vyberte a můžete se tam jít poprvé podívat i bez pejska na všechno se optat a uvidítě přístup jak k lidem tak ke psům.M

m napsal(a):
ahojky, štěnátko je moooc krásné na té fotce. Nedá mi to abych se nezeptala. S tím vodítkem štěně když je připnuté na vodítko sedí a nejde? A když má vodítko připnuté a jen je volně vedle něho tak si hraje a běhá anebo tak y sedí a vůbec se nepohne?

Existují co vím já asi zhruby dvě metody po dobrém a přísně. Po dobrém je popisováno předtím, že se láká na mňamky a volá na jméno. Nebo se vodítko zprvu nechá tahat za štěnětem a třeba vemu misku s krmením a on ho ten truc přejde a půjde za mnou a miskou:-). Vodítko bude za ním plandat, ono si ho štěně semtam i přišlápne ale budu dělat jkao by nic a dám mu nažrat z misky. A pak když už vodíto v pohodě tahá za sebou (je to lepší trénovat doma na zahradě) a nevadí mu (to je za tak 3 dny) tak když si hraje vodítko chutnu a jen držím a chodím s ním a dávám pozor aby se necuklo aby se štěně zase nezaseklo. A postupně zkouším vyvinout jemný tah na vítko a hned zas přestanu prostě aby si zvykl na to že když potáhnu za vodítko tak to ucítí na obojku ale to nic není a nic se neděje:-). A tak hle postupně přidávám.

A pak ta přísná (taky popisováná v knihách) prostě budu tvrďák a když se štěně zasekne tak ho lákám a když nejde tak prostě mírně táhnu az vodítko a protože dospělá člověk váží tak nejmín 60 kg a štěně rotvíka tak 10 kg tak ho prostě táhnu až se samo rozejde. A pak ho mooooc pochválím a dám mňamku. Prostě silou ho táhnu až začne jít a ono aby nespadlo na čumáček tak se samo rozejde.

Možná Vám to připadne přísné, ale ted je to malé štěnátko a rotvajleři jsou docela dominantní plemeno, a v dospělosti musí mít jasně vymezeno kdo je vůdcem smečky. A není nic jednoduššího než to dělat nenásilně on malého miminka a důsledně. Než pak v roce kdy pes pokouše celou rodinu:-(. A pak je to mnohem těžší:-(.

Na cvičák by se mělo začít chodit co nejdříve. Cca ve třech měsících je doočkováno proti psince atd. a ještě tak dva týdny počkat na vytvoření imunity a pak hned na cvičák. Ale dobře si vyberte a můžete se tam jít poprvé podívat i bez pejska na všechno se optat a uvidítě přístup jak k lidem tak ke psům.M

S vodítkem to POMALINKU začíná být O.K. Ujde dokonce i dvacet metrů !! Všechno jde, chce to jenom trpělivost. Nejdřív jenom seděl a dělal jako že nic, pak seděl a bylo vidět, že mu to vadí a pak, asi za týden ušel asi deset metrů. Teď už je to dvacet, a myslím že za 14 dní už pěkně pocapká i na tom vodítku. Určitě si párkrát kousne a zatahá za ten ošklivý špagátek, to jenom aby se neřeklo.... Myslím, že to bude dobrý. Jinak s větvičkama a kamínkama je to u nás úplně stejný. Myslela jsem, že jsme snad jediní. Opravdu. Nejvíc mu chutnají kamínky z cesty. Ubčas si ukousne i nějakou tu lahůdku ze stromu. Fuj můžu říkat stokrát. Prostě ho neuhlídám. Je normální, že je to naše štěndo jako popelnice? Sežere úplně všechno. Ale naprosto. Našemu druhýmu pejskovi musím vždy zabalit odčervovací prášek do salámu a i tak dělá ksichty. Ale tenhle čertík ho slupne a ještě čeká na přídavek ! Asi ho budeme muset hodně hlídat aby se z něj jedoho dne nestala pěkná koule.
Jinak mám ještě jeden dotázek. K 29.březnu je mu 11 týdnů. Celkem na 90% zvládá povel sedni, na 100% FUJ, na povel, když mu chci něco dát a řeknu "NA" rozumí vždy a všude, za všech okolností na 100% a více . Povel pojď sem, nebo ke mě zvládá tak na 70%, pokud není v blízkosti jiný pejsek či jiná zajímavá věc. No a má náznaky i na povel PUSŤ. Nevím jestli je to v jeho věku málo nebo akorát. Předtím jsme měli pejska u kterýho na tom až tak nezáleželo, ale tohle je úplně jiná věc. Tenhle náš Píďa bude mít jednoho krásného dne padesát kilo a já si neumím ani nechci představit, že by to čertisko neposlouchalo! Náš postup se od ostaních neliší. Vždy za správně vykonaný povel šíílenááááá pochvala a občas (ne vždy, ale často) piškotek, či jiná mňamka. Tak nevím. Co vy na to?

kalliope napsal(a):
Ahoj, mám na vás tři dotazy. Vím, že oproti jiným problémům je ten můj prkotina, ale potřebuji poradit. Alespoň trošičku.
Máme 9 týdenní štěndo RTW. Prvním problémem je kníkání. Chápu že je to ještě psí miminko, a tak v noci kňučí, když je samo, ale on kníká, kdykoli zjistí, že je sám ( i když jdu třeba jen na záchod. Trvá to celých 14 dní co ho máme doma. Myslím si, že ho to časem přejde, alespoň doufám, potřebuji v tom jen utvrdit.
Druhým problémem je vodítko. Už to zkoušíme zhruba 9 dní, on si ale prostě sedne a sedí a když ho zkouším přesvědčit jemným cuknutím aby šel, tak kňučí (ostatní se na mě v tu chvíli dívají jak na tyrana). Zkoušíme to i na piškotky, ale nic. Jakmile mu vodítko sundám, tak si to hned vesele štráduje vedle nás. Jakmile ho připnu, vše je při starém. Jsem už celkem bezradná, protože u prvního pejska jsme tohle nezažili.
A nakonec třetí dotaz. Granule. Vím, že větší pejsci často trpí na dysplazii. Takže ho nepřetěžujeme, nosíme ho do schodů a koupili jsme granule pro štěňata velkých plemen, a to K-9. Myslela jsem si,že je to to nejlepší, co mu můžu dát a on je také vesele baští. Někde jsem ale na této diskuzi četla, že to jsou granule k ničemu a že pro štěňata velkých plemen nejsou vůbec výživné, že prostě jen upravili velikost těch granulí. Je to pravda? Já bych totiž ohledně krmení nechtěla nic podcenit. Předem vám děkuji za trpělivost a snad i případné odpovědi. Lucka

M. tu chůzi na vodítku popsala skvěle. Je to přesně tak. Rotvíci jsou trochu tvrdohlavci a často celkem dost dominátoři, ale pokud člověk má jasno, má jasno i pes a není snad lepšího kamaráda. A i přes jeho právě popsané vlastnosti mě celkem překvapuje, že ještě po tolika dnech máte stále velké problémy s chůzi na vodítku (20 m rozhodně není moc). Já bych doporučila buď víc trénovat (tu chůzi na vodítku), nebo trochu zpřísnit. V tomto věku se nedá mluvit o tom, co by štěně mělo či nemělo už umět a jestli je to dost. Ano, i já vidím jako základ přivolání+volno (s postupným ztěžováním-od lidí, od psů, v lese, ve městě...), dále pak chůzi na vodítku (bez táhnutí, bez zastavování a jakštakš po levé straně), zakazovací „fuj“ a pouštěcí „pusť“ (je si s „fuj“ velmi blízké). Ani to „sedni“ není na škodu. Za pár týdnů bych přidala „lehni“, „štěkání na povel“ (štěňata se to učí nejlépe) a rozvíjela zájem o aport a stopování. ...A stále zdokonalovat přivolání a chůzi u nohy. Ale to mluvím o cvicích jako takových, výchova a s ní spojená socializace musí být samozřejmostí, pokud z něj má vyrůst téměř bezproblémový pes. Ještě bych dodala, že rotvíci (a nejen ti ), potřebují opravdu dodržovat důslednost!

kalliope napsal(a):
Ahoj, mám na vás tři dotazy. Vím, že oproti jiným problémům je ten můj prkotina, ale potřebuji poradit. Alespoň trošičku.
Máme 9 týdenní štěndo RTW. Prvním problémem je kníkání. Chápu že je to ještě psí miminko, a tak v noci kňučí, když je samo, ale on kníká, kdykoli zjistí, že je sám ( i když jdu třeba jen na záchod. Trvá to celých 14 dní co ho máme doma. Myslím si, že ho to časem přejde, alespoň doufám, potřebuji v tom jen utvrdit.
Druhým problémem je vodítko. Už to zkoušíme zhruba 9 dní, on si ale prostě sedne a sedí a když ho zkouším přesvědčit jemným cuknutím aby šel, tak kňučí (ostatní se na mě v tu chvíli dívají jak na tyrana). Zkoušíme to i na piškotky, ale nic. Jakmile mu vodítko sundám, tak si to hned vesele štráduje vedle nás. Jakmile ho připnu, vše je při starém. Jsem už celkem bezradná, protože u prvního pejska jsme tohle nezažili.
A nakonec třetí dotaz. Granule. Vím, že větší pejsci často trpí na dysplazii. Takže ho nepřetěžujeme, nosíme ho do schodů a koupili jsme granule pro štěňata velkých plemen, a to K-9. Myslela jsem si,že je to to nejlepší, co mu můžu dát a on je také vesele baští. Někde jsem ale na této diskuzi četla, že to jsou granule k ničemu a že pro štěňata velkých plemen nejsou vůbec výživné, že prostě jen upravili velikost těch granulí. Je to pravda? Já bych totiž ohledně krmení nechtěla nic podcenit. Předem vám děkuji za trpělivost a snad i případné odpovědi. Lucka

Mojí holce je 10 měsíců, váží necelých 30 kg.
1) S kňouráním jsme neměli žádné problémy, od první noci spinkala s náma v posteli a byla spokojená.
2) Ohledně vodítka jsou zde osvědčené rady s postupným prodlužováním atd. My tedy také žádné problémy neměli, Agneska brala všechno v pohodě, už první den odběru, při dlouhé cestě vlakem, se na přestupu venčila na vodítku a v pořádku.
3) Krmení - můžete volit ze dvou možností:
a) domácí vařená strava: drahé, náročné na čas i přípravu, vyváženost vitamínů a minerálů je sporná (více o vařené stravě na vombat.rtw.cz)
b) průmyslově vyrábené granule: výhodné, vyvážené, šetří čas.
Ať již se rozhodnete pro jednu či druhou variantu, nikdy nemíchejte obě dohromady, do granulí nepřidávejte maso. Narušíte tak veškerý důležitý poměr složek a výsledek bude nulový. Zvolila jste prémiové krmivo pro velká plemena, které je cenově dostupné a psovi zajistí dostatek živin. Pro lepší pocit můžete zvolit ještě superprémiové krmivo (my krmíme Royal Canin Junior Maxi Vet size, cena okolo 1600,-/14 kg), čímž by měl být zajištěn ten nejlepší základ budoucího ovlivnitelného zdraví psa. Rozdíl mezi jednotlivými druhy krmiv skutečně není jen ve velikosti granulek :o)

leptospiroza napsal(a):
Mojí holce je 10 měsíců, váží necelých 30 kg.
1) S kňouráním jsme neměli žádné problémy, od první noci spinkala s náma v posteli a byla spokojená.
2) Ohledně vodítka jsou zde osvědčené rady s postupným prodlužováním atd. My tedy také žádné problémy neměli, Agneska brala všechno v pohodě, už první den odběru, při dlouhé cestě vlakem, se na přestupu venčila na vodítku a v pořádku.
3) Krmení - můžete volit ze dvou možností:
a) domácí vařená strava: drahé, náročné na čas i přípravu, vyváženost vitamínů a minerálů je sporná (více o vařené stravě na vombat.rtw.cz)
b) průmyslově vyrábené granule: výhodné, vyvážené, šetří čas.
Ať již se rozhodnete pro jednu či druhou variantu, nikdy nemíchejte obě dohromady, do granulí nepřidávejte maso. Narušíte tak veškerý důležitý poměr složek a výsledek bude nulový. Zvolila jste prémiové krmivo pro velká plemena, které je cenově dostupné a psovi zajistí dostatek živin. Pro lepší pocit můžete zvolit ještě superprémiové krmivo (my krmíme Royal Canin Junior Maxi Vet size, cena okolo 1600,-/14 kg), čímž by měl být zajištěn ten nejlepší základ budoucího ovlivnitelného zdraví psa. Rozdíl mezi jednotlivými druhy krmiv skutečně není jen ve velikosti granulek :o)

Hmmm, to s tím vodítkem je asi pravda. Hajzlíček malej. Pořád nechce a nechce, ale včera jsme udělali pokrok. Vypadá to, že už to půjde, akorát má tendenci za vodítko tahat a kousat ho, ale myslím že ho to za čas samo přejde (minulý pejsek to dělal taky a hodně brzo ho to bavit přestalo). Takže si myslím, že už je to první krůček k úspěchu... Jinak díky za rady. Fakt to pomůže. Teorie je fajn, ale vlastní zkušenosti jsou nad zlato. Zatím

leptospiroza napsal(a):
Mojí holce je 10 měsíců, váží necelých 30 kg.
1) S kňouráním jsme neměli žádné problémy, od první noci spinkala s náma v posteli a byla spokojená.
2) Ohledně vodítka jsou zde osvědčené rady s postupným prodlužováním atd. My tedy také žádné problémy neměli, Agneska brala všechno v pohodě, už první den odběru, při dlouhé cestě vlakem, se na přestupu venčila na vodítku a v pořádku.
3) Krmení - můžete volit ze dvou možností:
a) domácí vařená strava: drahé, náročné na čas i přípravu, vyváženost vitamínů a minerálů je sporná (více o vařené stravě na vombat.rtw.cz)
b) průmyslově vyrábené granule: výhodné, vyvážené, šetří čas.
Ať již se rozhodnete pro jednu či druhou variantu, nikdy nemíchejte obě dohromady, do granulí nepřidávejte maso. Narušíte tak veškerý důležitý poměr složek a výsledek bude nulový. Zvolila jste prémiové krmivo pro velká plemena, které je cenově dostupné a psovi zajistí dostatek živin. Pro lepší pocit můžete zvolit ještě superprémiové krmivo (my krmíme Royal Canin Junior Maxi Vet size, cena okolo 1600,-/14 kg), čímž by měl být zajištěn ten nejlepší základ budoucího ovlivnitelného zdraví psa. Rozdíl mezi jednotlivými druhy krmiv skutečně není jen ve velikosti granulek :o)

leptospiroza: tvoje holčina je náááádherná. Fakt "kočka" .

kalliope napsal(a):
leptospiroza: tvoje holčina je náááádherná. Fakt "kočka" .

ježíííš ty fotky jsou fakt nádehrné...je to takové sladké psí miminko jak spí na té kočce:-)!!!Hodně trpělivosti a důslednosti a hlavně vytrvat!!!!přeje M

m napsal(a):
ježíííš ty fotky jsou fakt nádehrné...je to takové sladké psí miminko jak spí na té kočce:-)!!!Hodně trpělivosti a důslednosti a hlavně vytrvat!!!!přeje M

Jo jo, přesně tak musíme vytrvat. Ale občas mám sto chutí ho bacit. Už chodí na vodítku. Sice nám to trvalo trochu déle, ale.....chodííí !!! Ale nějak nám nejde přivolání. Jednou přijde, podruhé ne.... na piškotek a povel "na" ale přiběhne téměř vždy . Je to taková naše malinká popelnička milovaná.... Přikládám fotku, musím se s ní prostě pochlubit, je totiž jak z katalogu

kalliope napsal(a):
Jo jo, přesně tak musíme vytrvat. Ale občas mám sto chutí ho bacit. Už chodí na vodítku. Sice nám to trvalo trochu déle, ale.....chodííí !!! Ale nějak nám nejde přivolání. Jednou přijde, podruhé ne.... na piškotek a povel "na" ale přiběhne téměř vždy . Je to taková naše malinká popelnička milovaná.... Přikládám fotku, musím se s ní prostě pochlubit, je totiž jak z katalogu

Ta fotka je opravdu nádherná. Ještě ty přední packy mohly být zabrané celé, ale jinak super.
Přivolání zkuste nacvičovat na dlouhém vodítku. Když štěndo na zavolání nezareaguje, tak ho k sobě jemně přitahujte. A jak dorazí, tak véééliká pochvala a odměna. Časem to půjde i bez vodítka.

lerry napsal(a):
Ta fotka je opravdu nádherná. Ještě ty přední packy mohly být zabrané celé, ale jinak super.
Přivolání zkuste nacvičovat na dlouhém vodítku. Když štěndo na zavolání nezareaguje, tak ho k sobě jemně přitahujte. A jak dorazí, tak véééliká pochvala a odměna. Časem to půjde i bez vodítka.

hmm, už začínají být náznaky, přichází čím dál častěji. Někdo říká, že už by to měl umět, a někdo zas, že nemůžu čekat zázraky od 11 týdenního štěnda. Každej mi plete hlavu, takže vlastně ani nevím, jestli už by měla na přivolání reagovat vždy, nebo většinou.... Přece je mu jednáct týdnů....

kalliope napsal(a):
hmm, už začínají být náznaky, přichází čím dál častěji. Někdo říká, že už by to měl umět, a někdo zas, že nemůžu čekat zázraky od 11 týdenního štěnda. Každej mi plete hlavu, takže vlastně ani nevím, jestli už by měla na přivolání reagovat vždy, nebo většinou.... Přece je mu jednáct týdnů....

ale jinak všem děkuji za rady a poznatky....jen pište dál. Díky

kalliope napsal(a):
ale jinak všem děkuji za rady a poznatky....jen pište dál. Díky

Vaše štěňátka jsou vážně nádherná. Kaliope, ten váš je od pohledu pěkný rošťák! :-) Já se taky musím pochlupit našim Rodíkem jak nám roste, na fotce jsou mu už 3 měsíce! My jsme s vodítkem prolomili ledy až na vycházce mimo zahradu, kam jsme mohli až nyní- po přeočkování. Zatím to ještě netrápím a nechci po něm, aby chodil u nohy, důležité je, že jde, nechá se občas popotáhnout a jinak... ať si čumchá, vysává a poznává svět:-) občas když jde náááhodou u nohy, tak mu říkám hodný k noze, k noze...
K tomu "občasnému" ke mně, doporučuji na čas přivolovávat pouze na piškotky. Ještě mi pomohla finta: Musím stát vklidu na místě, musí na mně vidět. Zvednu levou ruku nahoru, v které držím piškotek (což zatím neví), pejsek běží ke mně, chváálím (ale neopakuju ke mně), přibíhá, dávám ruku s piškotkem dolu jakoby k němu, nechám ho usadit, chváááálím, a říkám piškotek a dám mu ho. Na podruhé už bude vědět, že v té zvednuté ruce je piškotek. Asi 4 dny jsme přivolávali jen s piškotkem, postupně jsme ho vynechávali, a teď dávám piškotek jen občas, ale tu ruku zvedám stále s tím rozdílem, že když přijde, tak ho tou rukou pohladím. Nyní je přivolání na 99,99%. Taky už umí aportovat! (na 80%)

Ještě ke stravě: jsem v rozpacích, jak výše píšete nekombinovat maso+granule :-( Už chovatelka mi tento způsob doporučila, štěňátka tak začala krmit. Mimo maso přidávám také zeleninu a vločky. Štěndo roste pěkně, kaká zdravě. Problém hlavně je, že jenom granule mu prostě nechutnají (už vůbec ne suché), zkoušeli jsme tři druhy, nakonec přidávám superpremium Satisfaction pro štěňata. A pouze vyvářet, to si nemohu dovolit časově a snad i finančně je to dost náročné....

A pozor na klíšťata. Náš už dneska přinesl 2 ! (jsme v Praze)

marus napsal(a):
Vaše štěňátka jsou vážně nádherná. Kaliope, ten váš je od pohledu pěkný rošťák! :-) Já se taky musím pochlupit našim Rodíkem jak nám roste, na fotce jsou mu už 3 měsíce! My jsme s vodítkem prolomili ledy až na vycházce mimo zahradu, kam jsme mohli až nyní- po přeočkování. Zatím to ještě netrápím a nechci po něm, aby chodil u nohy, důležité je, že jde, nechá se občas popotáhnout a jinak... ať si čumchá, vysává a poznává svět:-) občas když jde náááhodou u nohy, tak mu říkám hodný k noze, k noze...
K tomu "občasnému" ke mně, doporučuji na čas přivolovávat pouze na piškotky. Ještě mi pomohla finta: Musím stát vklidu na místě, musí na mně vidět. Zvednu levou ruku nahoru, v které držím piškotek (což zatím neví), pejsek běží ke mně, chváálím (ale neopakuju ke mně), přibíhá, dávám ruku s piškotkem dolu jakoby k němu, nechám ho usadit, chváááálím, a říkám piškotek a dám mu ho. Na podruhé už bude vědět, že v té zvednuté ruce je piškotek. Asi 4 dny jsme přivolávali jen s piškotkem, postupně jsme ho vynechávali, a teď dávám piškotek jen občas, ale tu ruku zvedám stále s tím rozdílem, že když přijde, tak ho tou rukou pohladím. Nyní je přivolání na 99,99%. Taky už umí aportovat! (na 80%)

Ještě ke stravě: jsem v rozpacích, jak výše píšete nekombinovat maso+granule :-( Už chovatelka mi tento způsob doporučila, štěňátka tak začala krmit. Mimo maso přidávám také zeleninu a vločky. Štěndo roste pěkně, kaká zdravě. Problém hlavně je, že jenom granule mu prostě nechutnají (už vůbec ne suché), zkoušeli jsme tři druhy, nakonec přidávám superpremium Satisfaction pro štěňata. A pouze vyvářet, to si nemohu dovolit časově a snad i finančně je to dost náročné....

A pozor na klíšťata. Náš už dneska přinesl 2 ! (jsme v Praze)

jéje, to je ale zlatíčko. S tím aportem....no teda tošku žárlím . Ten náš o to absolutně nejeví zájem. Vždycky když zavolám přines nebo aport, tak tu věc pustí a běží okamžitě ke mě (neboť čeká že dostane piškotek, nějak si na ně zvykl darebák jeden). Ale koukám že je to naše čertisko pozadu. Někdo říká, že je ještě malej a že nemůžu čekat zázraky. Pletou mi hlavu. Jeden říká tohle a pak kouknu na fórum a tam tříměsíční štěně umí to o čem já si s našim PÍďou můžu nechat leda tak zdát. Na zavolání většinou přiběhne, ale občas si taky sedne, sedí a odmítá se hnout z místa. Dokonce se mi i párkrát stalo, že nereagoval na "NA" a piškotek. Chápete to ?!! Náš žrout, naše popelnice nereagovala na PIŠKOTEK !!!!!! Ach jo, alespoň že zvládá to sedni. Jinak nevim nevim. Blíží se nám pomalinku první návštěva cvičáku, tak doufám, že tam nebudeme za "burany", už to vidím, už si to představuju .

kalliope napsal(a):
jéje, to je ale zlatíčko. S tím aportem....no teda tošku žárlím . Ten náš o to absolutně nejeví zájem. Vždycky když zavolám přines nebo aport, tak tu věc pustí a běží okamžitě ke mě (neboť čeká že dostane piškotek, nějak si na ně zvykl darebák jeden). Ale koukám že je to naše čertisko pozadu. Někdo říká, že je ještě malej a že nemůžu čekat zázraky. Pletou mi hlavu. Jeden říká tohle a pak kouknu na fórum a tam tříměsíční štěně umí to o čem já si s našim PÍďou můžu nechat leda tak zdát. Na zavolání většinou přiběhne, ale občas si taky sedne, sedí a odmítá se hnout z místa. Dokonce se mi i párkrát stalo, že nereagoval na "NA" a piškotek. Chápete to ?!! Náš žrout, naše popelnice nereagovala na PIŠKOTEK !!!!!! Ach jo, alespoň že zvládá to sedni. Jinak nevim nevim. Blíží se nám pomalinku první návštěva cvičáku, tak doufám, že tam nebudeme za "burany", už to vidím, už si to představuju .

Nikde nemůžu najít správnou váhu štěňat v průběhu jejich života (dospívání), takže se ptám vždycky průběžně. Píďa má tento týden 3 měsíce a 14 dní. Váží 11,5 kilo. Je to správná váha? Já nevím, ono je to podle mě tak trochu individuální, protože on byl z vrhnu nejmalinkatější (takovej ten odstrkovánek). Zdá se mi O.K. to znamená, tak akorát, ale nevím. Poradí někdo?

kalliope napsal(a):
Nikde nemůžu najít správnou váhu štěňat v průběhu jejich života (dospívání), takže se ptám vždycky průběžně. Píďa má tento týden 3 měsíce a 14 dní. Váží 11,5 kilo. Je to správná váha? Já nevím, ono je to podle mě tak trochu individuální, protože on byl z vrhnu nejmalinkatější (takovej ten odstrkovánek). Zdá se mi O.K. to znamená, tak akorát, ale nevím. Poradí někdo?

Ahoj! ooooh, Píďa je náhodou pašák! To se všechno doučí! Ale zdá se trochu drobeček, teda spíš drobek, drobanec... ten náš má taky 3,5 měsíce (počítám-li správně ? - je narozen 6.1.) a po ránu jsem navážila 16 kilo. Tak doufám, že ten náš nebude obluda:-[ Nějaké průměrné váhy jsem nikde taky nevyčetla, bude to nejspíš dost individuální - oni i ve stáří se rotwíci kolikrát dost liší ve velikosti..

Chodíte ven řádit s ostatníma psama? Ten náš už má několik psích kamarádů - mezi nimi i ohromnou dogu nebo tak něco, která ho občas chudáka přišlápne, ale nic to nekazí na velkém kamarádství !!! Mno, s přivoláním to při nějaké psí honičce ani nezkouším... nemám šanci, jsem až druhá v pořadí, ale jinak je hodný. ...a dokonce se na těch procházkách naučil i bravurně chodit na vodítku u nohy ! Aportík jsem ho neučila, prostě to nějak začal nosit, tak jsem mu při tom jen začala říkat aport Zkuste se s ním často přetahovat o hračky a házet mu je možná to taky přijde...

Někde jsem tady četla o psovi, který ve 4 měsících uměl stopu - :-( tak to nevím... tyhle věci budeme řešit až v 6 měsících na cvičáku. Jinak, školku jsme zavrhli, na vycházkách má tolik kamarádů a stále je co cvičit, takže ani do psí školky nemusíme...

Fotky ve fotky II jsou supr!!

kalliope napsal(a):
Nikde nemůžu najít správnou váhu štěňat v průběhu jejich života (dospívání), takže se ptám vždycky průběžně. Píďa má tento týden 3 měsíce a 14 dní. Váží 11,5 kilo. Je to správná váha? Já nevím, ono je to podle mě tak trochu individuální, protože on byl z vrhnu nejmalinkatější (takovej ten odstrkovánek). Zdá se mi O.K. to znamená, tak akorát, ale nevím. Poradí někdo?

pro porovnání... tady mu byly bez týdne 3 měsíce... (1.dubna) od té doby už ale zase vyrostl...

marus napsal(a):
pro porovnání... tady mu byly bez týdne 3 měsíce... (1.dubna) od té doby už ale zase vyrostl...

..a zde jsem našla fotku teď z víkendu, kde jsou mu zmiňované 3,5 měsíce... takže myslím, ten váš není zase až o tolik menší, snad o dibínek...

marus napsal(a):
..a zde jsem našla fotku teď z víkendu, kde jsou mu zmiňované 3,5 měsíce... takže myslím, ten váš není zase až o tolik menší, snad o dibínek...

...a koukám, oba mají useknutý ocásek :-[ teď už se to nesmí, my jsme to "stihli" o fous. (štěňatům fen, které byly nakryty od 1.1.05 se nesmí sekat ocásky!)

marus napsal(a):
...a koukám, oba mají useknutý ocásek :-[ teď už se to nesmí, my jsme to "stihli" o fous. (štěňatům fen, které byly nakryty od 1.1.05 se nesmí sekat ocásky!)

No my to také stihli o fous. Štěnda se narodila 11. ledna, ale trošku mě to mrzí. Já chtěla radši pejska s ocáskem.... No nic, já bych ho měla ráda i kdyby měl tři hlavy, tak co. Jinak je poněkud drobnější, byl nejmenší z rhu, takový malý bobeček, vážil 4 kila, když jsme si ho brali. Je to taková malá houžvička. Jinak s tím posloucháním, to bude asi ještě trápení . Nikdy jsem to totiž takhle neřešila. Ostatní pejsci poslouchali tak nějak sami od sebe, popřípadě se všechno tak nějak snáz naučili, ale tenhle Píďa ne a ne. Ten cvičák bude opravdu za potřebí. Přivolání celkem jde, tedy když se mu zrovna chce, aport - no tak ten vůbec neřešíme, protože jsme to zkoušeli několikrát a stále prostě nechápe o co jde. On ani tak za těmi věcmi neběhá, ani za míčkem, jen občas. Tohle ho nějak neláká. Ale budeme to zkoušet dál. No a stopy, to je prosím kapitola sama o sobě. Samozřejmě zkoušíme nejdříve se stopováním piškotků. No, nevím. Dám mu třeba pět piškotků ve vzdálenosti asi metr. Panebože to bych nevěřila, že ten náš žrout to nenajde. Sežere jeden piškotek, pak si sedne a čeká, že dostane další. No sranda. Takže to zkouším tak, že se mu někde schovám, přtel řekne hledej a Píďa mě najde. Ale zřejmě to není ideální postup. Každopádně je to spíš hra, na takovýto opravdovdý cvičení počkáme až na ten cvičák. Tam by nám měli poradit. Takže pejsům zdar a pište svoje zážitky a pokroky s tím vaším nejlepším přítelem

marus napsal(a):
Ahoj! ooooh, Píďa je náhodou pašák! To se všechno doučí! Ale zdá se trochu drobeček, teda spíš drobek, drobanec... ten náš má taky 3,5 měsíce (počítám-li správně ? - je narozen 6.1.) a po ránu jsem navážila 16 kilo. Tak doufám, že ten náš nebude obluda:-[ Nějaké průměrné váhy jsem nikde taky nevyčetla, bude to nejspíš dost individuální - oni i ve stáří se rotwíci kolikrát dost liší ve velikosti..

Chodíte ven řádit s ostatníma psama? Ten náš už má několik psích kamarádů - mezi nimi i ohromnou dogu nebo tak něco, která ho občas chudáka přišlápne, ale nic to nekazí na velkém kamarádství !!! Mno, s přivoláním to při nějaké psí honičce ani nezkouším... nemám šanci, jsem až druhá v pořadí, ale jinak je hodný. ...a dokonce se na těch procházkách naučil i bravurně chodit na vodítku u nohy ! Aportík jsem ho neučila, prostě to nějak začal nosit, tak jsem mu při tom jen začala říkat aport Zkuste se s ním často přetahovat o hračky a házet mu je možná to taky přijde...

Někde jsem tady četla o psovi, který ve 4 měsících uměl stopu - :-( tak to nevím... tyhle věci budeme řešit až v 6 měsících na cvičáku. Jinak, školku jsme zavrhli, na vycházkách má tolik kamarádů a stále je co cvičit, takže ani do psí školky nemusíme...

Fotky ve fotky II jsou supr!!

S ostatními pejsky chodíme. Píďánek má dobrýho kámoše labradora, takový nemehlo velký. Občas ho taky přišlápne, ale co. Nezdá se, že by to Píďase nějak vykolejilo. Pak má ještě jednu takovou malinkou fenku voříška, ta je prostě supr. Dovedou spolu na zahradě blbnout celý odpoledne. Až oba vyčerpáním usnou. Někdy je to s nimi sranda. Bohužel naše fenka westíka Píďu nějak nemusí. Sice bydlí u rodičů, ale i tak, když tam přijedem na návštěvu na něj vrhá takový ty nadřazený pohledy . A on by si s ní tak moc chtěl hrát!! No, už je to holt babička a chce mít svůj klid, že?!

marus napsal(a):
..a zde jsem našla fotku teď z víkendu, kde jsou mu zmiňované 3,5 měsíce... takže myslím, ten váš není zase až o tolik menší, snad o dibínek...

žádné nové fotečky....?

kalliope napsal(a):
žádné nové fotečky....?

Tady je aktuální Píďa - 6 měsíců - 22 kilo

kalliope napsal(a):
Tady je aktuální Píďa - 6 měsíců - 22 kilo

...a ještě jedno, aby mu tu nebylo smutno

kalliope napsal(a):
...a ještě jedno, aby mu tu nebylo smutno

jen tak pro radost a potěšení, ať se mám na co v práci koukat