Daruji křížence, věk asi 3 roky, očkovaný, odčervený, kastrovaný. Aktivní společník- běh u kola, túry, plavání,. Vychovaný s dítětem a dalšími psy, nejlépe k domu se zahradou. Se psy a jinými zvířaty bez problémů(vyjma morčat). Do dobrých rukou, rodinné důvody. Královéhradecký kraj, tel 739 097 849, mail dita.ticha@seznam.cz
Aha, tak ani teď, tak odkaz na inzerci: https://www.ifauna.cz/psi/inzerce/r/detail/1482470/daruji-3leteho-aktivniho-krizence/
Tady je. Foto je při darování rozhodující. Když někdo otevře téma, uvidí hned fotku, ale né vždy klikne na odkaz.
frogiska
napsal(a):
Jéje jakto?
Rachel: Díky za to foto, já nevím proč mi to tam nejde:(
Frogiska: Stále a pořád to samé, mám starostí nad hlavu a psa plný zuby, krom toho jsme měli takový vydání a jistě vím, že za něj bych nedala ani dvacetinu toho co za Sáru a ani polovinu toho co za Scottyho, jinde bude jako právoplatný člen rodiny na tom líp, u nás jím bohužel díky různým okolnostem není. Minulý týden mi málem zakousnul morče- jsem ho neuvázala když jsem jela pryč a milostpán si toho váží asi tak jako toho, že má co do huby, takže mi ohradu na morčata rozložil a naštěstí jsme asi přijeli těsně, když už by se na něj býval dostal, morčín byl placatej pod pletivem, které ještě na kousku drželo, nehýbal se ani když jsme ho zvedli a podělanej strachy...psy s nimi seznamuju, nikdy problém, ale to že si přeskočí poměrně vysokou přepážku aby se na něj dostal a pak ještě doslova orve pletivo...má hodně velký štěstí, že ho nezabil protože potom by se s pelechem a miskou mohl loučit, já ho vzala z lítosti, pro mě je to depositum, takže dočasný pobyt, ač už je to 2 roky ale za tohle by šel z baráku hned, ten kdo ho vyhodil věděl proč:( a dnes se tomu nedivím. Snad je někde jeho budoucí páníček a snad si to přečte, ale já na to nervy už nemám.
czizecka
napsal(a):
To se nedivím, co to je, něco s kolií? Já ho nechci, takovýho hajz*a doma mám už :D Ale je pěknej tak snad si ho někdo vezme
Ježiš, s kolií ne, to by bylo jiný kafe:) On bude něco s lovečákem asi, má nos fakt docela drsnej a navíc rád stopuje, zvlášť zvěř, ale poslouchá, na zavolání se třeba občas rozmýšlí, ale je na to spolehlivější než fena kolie, kterou máme od malýho štěnda a od malýho štěnda se učí, ale on měl mnohem důraznější výchovu a přesto je to fakt "hajzl" a ničení, nikdy nebylo jeho kazisvětsví bez odezvy, protože okamžitě cítí příležitost, možná tam bude i nějakej bull daleko, stavbou těla je docela drobný, asi 20kg, ale atlet, samej sval. Je pěknej, navíc umí dělat voči, měl mít týden zaracha na řetězu za to morče, ale prostě jsem nevydržela, asi 2dny jsem supěla, teď sice supím taky ale je mi líto ho nepustit, tak jde aspoň na prochajdu, aby se proběhnul, na dvoře má ale utrum,...nepoznal si život útulkáče a tak si ničeho moc neváží, přitom jako na vejlety je super, berem ho občas s sebou na hory, kam může, může jít volně, za zvěří neutíká a je odvolatelný, ale jinak doma na zabití:( U kola na volno, chápe hned co se po něm chce, ale i když bych řekla že respekt má, přesto využije příležitosti, jen se člověk otočí...už teď byl dobu pořád puštěný, jen na noc jsem uvazovali, jenže teď to morče a má zas režim...prostě je to pes,aby byl člověk pořád ve střehu. V bytě byl, ale ničil, ale je to už taky dávno, třeba by teď vydržel, tehdy mu byl cca rok, známí to nevydrželi a já do něj tenkrát taky byla zamilovaná, ta aktivita mně přitahovala, ale tohle...k nám přišel když mu bylo asi ?půl?, pubertu jsem přežila, ale ona ho asi nikdy úplně neopustí, na kole dřív uběhl 20km a mohl víc, na agi by byl super, za pamlsek cokoliv, i za velkou pochvalu, k lidem je kámoš, i štěká takže by tak trochu hlídal.
Od dítěte si nechá líbit všechno, dala bych za něj ruku do ohně že nekousne, ...svým způsobem je to ideál pes, ale pro někoho jinýho, když jsem ho chtěla loni v útulku vyměnit za něco klidnějšího, tak jsem si ho nakonec raději vzala zase domů, jsou to většinou zkažení psi, člověk neví co od nich čekat...je to škoda, manžel ho nesnáší od začátku, mně leze na nervy už nějakou dobu, ale zatím jsem to překusovala, teď už mám ale dost:(
no jak to tady čtu bude mu určitě líp jinde. Chtěla jste ho vyměnit v útulku? Copak je to kus hadru? Má zaracha a je na řetězu za trest? Kdyby jste znala mojí fenu Dobrmana a její "úlovky" asi by jste jí rovnou zastřelila ne? Vadilo mi to u ní moc, ale jednou to byl můj pes kterého jsem si pořídila a měla za nej zodpovědnost. I když byla taková jaká byla, měla jsem jí i přes to ráda a dožila u mě. Fakt Váš postoj ke psu nechápu.
awake
napsal(a):
no jak to tady čtu bude mu určitě líp jinde. Chtěla jste ho vyměnit v útulku? Copak je to kus hadru? Má zaracha a je na řetězu za trest? Kdyby jste znala mojí fenu Dobrmana a její "úlovky" asi by jste jí rovnou zastřelila ne? Vadilo mi to u ní moc, ale jednou to byl můj pes kterého jsem si pořídila a měla za nej zodpovědnost. I když byla taková jaká byla, měla jsem jí i přes to ráda a dožila u mě. Fakt Váš postoj ke psu nechápu.
Já to zas docela chápu. Sice asi ne takhle pozdě, po 2 letech... ale chápu. Taky se mi stane, že si třeba najdu partnera a po měsíci, nebo i dýl zjistím, že s ním být nemůžu. Prostě si nesedneme. Pes má taky svojí povahu, každý jinou a může se stát, že prostě nesedí... jo, většina lidí to odsoudí, nepochopí. Ale podle mě je prostě nesmysl se 10-15 let přemáhat a žíts někým (psem nebo člověkem), se kterým žít nechci. Zvlášť když může být s někým, komu sedne líp, kdo si ho zamiluje pro jeho povahu.
ten kdo ho vyhodil věděl proč:( a dnes se tomu nedivím
doháje co to tu kecáte? je to zvíře!! vaše blbost že nemáte zabezpečený jiný zvířata. já mám doma tři lovečáky, fretku, potkana a křečka a nic se mi nikdy navzájem nesežralo!!! ale je to o tom, že je všecko za pořádným festovním pletivem, fena byla doma sama s klecákama a věděla jsem, že to musím všecko udělat tak, aby se žádnýmu zvířeti nic nestalo!!! a bejt ze psa na nervy? to bych vám přála tu svoju krásku, přivolání ač ji cvičím denně prostě sem tam neřeší, lovila by co se hejbe, ale všchni ju máme rádi, a určitě ji za to nedáme na řetěz, jen jsme prostě změnili styl aktivního vybití z volných procházek a hraní se psy ze kterého zdrahala, na běhání na skijoringovém opasku a postroji, které fenu taky neskutečně baví, utahá se a já s ní a obě víme, že jsme v bezpečí. o tomhle je život, tak trochu předvídat, ne až zruřit, když se něco stane. je to člověk, kterej má (měl by mít) rozum a předvídat možný rizika a nehody, co se můžou stát a dělat maximum pro to, aby se nestaly.
astlolita
napsal(a):
Já to zas docela chápu. Sice asi ne takhle pozdě, po 2 letech... ale chápu. Taky se mi stane, že si třeba najdu partnera a po měsíci, nebo i dýl zjistím, že s ním být nemůžu. Prostě si nesedneme. Pes má taky svojí povahu, každý jinou a může se stát, že prostě nesedí... jo, většina lidí to odsoudí, nepochopí. Ale podle mě je prostě nesmysl se 10-15 let přemáhat a žíts někým (psem nebo člověkem), se kterým žít nechci. Zvlášť když může být s někým, komu sedne líp, kdo si ho zamiluje pro jeho povahu.
jenže já si zvíře beru s tím, že si ho beru na celý život. Vyvdala jsem psa který nemá povahu která mě vyhovuje a měla bych ho za to dát do útulku? Ne, je prostě náš a hotovo.
Partnera vyměnit můžete, je to o vás dvou. Ale to zvíře si Vás nevybralo. Vy jste si vybrala jeho a měla by jste být zodpovědná. Proto jsou přeplněné útulky. Prostě jak se nám něco nehodí pryč s tím. Když budete mít dítě taky ho dáte do děcáku když nebude splnovat Vaše představy? Asi ne co? Pokud má někdo takový přístup ke zvířatům, neměl by si je pořizovat pokud ví, že když mu nesedne zbaví se ho.
nexxi
napsal(a):
ten kdo ho vyhodil věděl proč:( a dnes se tomu nedivím
doháje co to tu kecáte? je to zvíře!! vaše blbost že nemáte zabezpečený jiný zvířata. já mám doma tři lovečáky, fretku, potkana a křečka a nic se mi nikdy navzájem nesežralo!!! ale je to o tom, že je všecko za pořádným festovním pletivem, fena byla doma sama s klecákama a věděla jsem, že to musím všecko udělat tak, aby se žádnýmu zvířeti nic nestalo!!! a bejt ze psa na nervy? to bych vám přála tu svoju krásku, přivolání ač ji cvičím denně prostě sem tam neřeší, lovila by co se hejbe, ale všchni ju máme rádi, a určitě ji za to nedáme na řetěz, jen jsme prostě změnili styl aktivního vybití z volných procházek a hraní se psy ze kterého zdrahala, na běhání na skijoringovém opasku a postroji, které fenu taky neskutečně baví, utahá se a já s ní a obě víme, že jsme v bezpečí. o tomhle je život, tak trochu předvídat, ne až zruřit, když se něco stane. je to člověk, kterej má (měl by mít) rozum a předvídat možný rizika a nehody, co se můžou stát a dělat maximum pro to, aby se nestaly.
i my máme králíky od psů oddělelé plotem a ještě králíkárnu jištěnou dalším pletivem na dveřích (mřžích) - co kdyby se psi dostali na zahradu kde máme králíky. Ono někde to jde. Taky se mi stalo, že byl králík v domě a vběhl mi tam pes a králík to na rozdííl od morčete zadavatelky nepřežil. Nadávala jsem, vztekala se a byla naštvaná na psa, ale pak jsem si vynadala že jsem jednou zapoměla vyndat kliku ze dveří aby se tam psi nedostali. A měla bych za to psa vyměnit, nebo dát někomu jinému? Ten pes měl jinak super povahu a u zvířat jsem s loveckým pudem počítala a předvídala, abych z čuby taky nebyla na nervy. A představte si, že jsme se spolu "trápily" 11 let.
awake
napsal(a):
jenže já si zvíře beru s tím, že si ho beru na celý život. Vyvdala jsem psa který nemá povahu která mě vyhovuje a měla bych ho za to dát do útulku? Ne, je prostě náš a hotovo.
Partnera vyměnit můžete, je to o vás dvou. Ale to zvíře si Vás nevybralo. Vy jste si vybrala jeho a měla by jste být zodpovědná. Proto jsou přeplněné útulky. Prostě jak se nám něco nehodí pryč s tím. Když budete mít dítě taky ho dáte do děcáku když nebude splnovat Vaše představy? Asi ne co? Pokud má někdo takový přístup ke zvířatům, neměl by si je pořizovat pokud ví, že když mu nesedne zbaví se ho.
Každý na to má jiný pohled. Do útulku bych psa nedala, jen do jiné rodiny. O útulku tu pokud vím ani nikdo nemluvil. Sám nadpis tématu mluví za vše, ne? Ale nevidím důvod proč být s někým, koho "nemám ráda". Budu nespokojená já a pes to vycítí a ani on nebude šťastný. 15 let se "trápit" a mít psa, kterého nechci, místo aby byl někde, kde ho chtějí a já měla psa, kterého mám opravdu ráda? Nevím, prostě mi to přijde krajně nelogické.
pořízení zvířat a dětí by mělo být podle mě po zralém uvážení a měla bych nést následky svého rozhodnutí. I já byla nešťastná ze psa lovce a proto jsem lovení předcházela. V čem by byl nový majitel z takového zvířete asi nadšen? Že bude lovit zvěř jemu? Nebo ho taky přestane bavit a dá ho dalšímu "vhodnému" majiteli? Myslíte, že ten pes bude spokojený když jde od majitele k majiteli? Vy jako majitel ano, pořídíte si psa dalšího a budete doufat, že Vám na něm zase nebude něco vadit aby jste mu zase nemusela shánět nového majitele. Jak jednoduché "řešení"
Snad takto přemýšlí lidé jen u zvířat a děti i když nevyhovující jejich představám si nechávají doma. I když i děcáky jsou přeplněné.
Pokud jsem dobře četla, chtěla psa majitelka v útulku vyměnit za jiného. Takže předpokládám, že měl pes skončit v útulku.
awake
napsal(a):
pořízení zvířat a dětí by mělo být podle mě po zralém uvážení a měla bych nést následky svého rozhodnutí. I já byla nešťastná ze psa lovce a proto jsem lovení předcházela. V čem by byl nový majitel z takového zvířete asi nadšen? Že bude lovit zvěř jemu? Nebo ho taky přestane bavit a dá ho dalšímu "vhodnému" majiteli? Myslíte, že ten pes bude spokojený když jde od majitele k majiteli? Vy jako majitel ano, pořídíte si psa dalšího a budete doufat, že Vám na něm zase nebude něco vadit aby jste mu zase nemusela shánět nového majitele. Jak jednoduché "řešení"
Snad takto přemýšlí lidé jen u zvířat a děti i když nevyhovující jejich představám si nechávají doma. I když i děcáky jsou přeplněné.
Pokud jsem dobře četla, chtěla psa majitelka v útulku vyměnit za jiného. Takže předpokládám, že měl pes skončit v útulku.
Jak říkám, každý na to kouká trochu jinak. Pro mě je nesmyslné trápit sebe i psa. U dítěte je to asi trochu něco jiného, ne? To se nedá srovnávat... Ale i tak zastávám názor, že pokud si s někým nerozumím, pak nebudu vyhledávat jeho společnost. Ať je to soused nebo můj rodič. Třeba s otcem si rozumíe nejlíp, když se vídáme jednou do měsíce a občas si zavoláme. A to s ním žiju celý život, ale od chvíle, co mám vlastní rozum to byly roky plné napětí, hádek, nervů,..... Tohle by zažíval i ten pes, jenže ten se v 18 nesbalí a neodejde bydlet sám, že....
awake
napsal(a):
pes se sám neodstěhuje, on je na Vás zavislý celý život (nebo dokud se ho nezbavíte)
A to že se sám neodstěhuje je nějaký důvod pro to, abych mu nenašla rodinu, kde ho budou mít rádi a kde bude žít bez napětí? Pro mě tedy ne. Ale jak říkám, zbytečná debata, každý to prostě vidí jinak.
astlolita
napsal(a):
A to že se sám neodstěhuje je nějaký důvod pro to, abych mu nenašla rodinu, kde ho budou mít rádi a kde bude žít bez napětí? Pro mě tedy ne. Ale jak říkám, zbytečná debata, každý to prostě vidí jinak.
ano je to zbytečná debata. Prostě někdo je za své činy zodpovědný, a někdo bere zvíře jako kus hadru, který může kdykoliv odložit když se mu nehodí.
Měla jsem v pořadí osm psů z nichž jeden byl lovec (o moje nervy) a nyní mám psa kterého jsem si nepořídila já. Bojovali jsme spolu snad rok než se nám povedlo se trochu sladit. Ano, pes není podle mého gusta, ale v životě by mě nenapadlo se ho za to zbavit. Přišel ke mě dospělý a zkažený, a předělat ho aby mi seděl prostě za ty roky nejde. Beru ho i s jeho zlozvyky a nešvary (i když jsem z toho často na nervy taky) ale nechám ho u nás dožít tak, jak si zaslouží.
awake
napsal(a):
ano je to zbytečná debata. Prostě někdo je za své činy zodpovědný, a někdo bere zvíře jako kus hadru, který může kdykoliv odložit když se mu nehodí.
Měla jsem v pořadí osm psů z nichž jeden byl lovec (o moje nervy) a nyní mám psa kterého jsem si nepořídila já. Bojovali jsme spolu snad rok než se nám povedlo se trochu sladit. Ano, pes není podle mého gusta, ale v životě by mě nenapadlo se ho za to zbavit. Přišel ke mě dospělý a zkažený, a předělat ho aby mi seděl prostě za ty roky nejde. Beru ho i s jeho zlozvyky a nešvary (i když jsem z toho často na nervy taky) ale nechám ho u nás dožít tak, jak si zaslouží.
Tak to já jsem ten druhej případ, proč mám trpět za to, že někdo jinej zmrvil psa ? Taky jsem si z naivity a neznalosti a lítosti vzala sestru své uhynulé feny ( z jednoho vrhu ) a to co jsem si přivezla domů mě absolutně rozčarovalo. Nevychovaná, nervově labilní, tupá fena ( samozřejmě asi ne svou vinou ), ale s tou jsem se teda nezžila, po roce šla o dům dál. Tam jí měli rádi a spokojeně dožila, asi jim to nevadilo, měli jí na zahradě a nepotřebovali od ní dosciplínu tak jako já ve městě.
awake
napsal(a):
ano je to zbytečná debata. Prostě někdo je za své činy zodpovědný, a někdo bere zvíře jako kus hadru, který může kdykoliv odložit když se mu nehodí.
Měla jsem v pořadí osm psů z nichž jeden byl lovec (o moje nervy) a nyní mám psa kterého jsem si nepořídila já. Bojovali jsme spolu snad rok než se nám povedlo se trochu sladit. Ano, pes není podle mého gusta, ale v životě by mě nenapadlo se ho za to zbavit. Přišel ke mě dospělý a zkažený, a předělat ho aby mi seděl prostě za ty roky nejde. Beru ho i s jeho zlozvyky a nešvary (i když jsem z toho často na nervy taky) ale nechám ho u nás dožít tak, jak si zaslouží.
Proč mi pořád cpete takovéhle plky? Mluvím o odhození nebo o tom, že pes bude žít v rodině, kde ho mají rádi a ne někde, kde bude celý život napětí? Proč mi vnucujete nějaké svoje názory, když vidíte, že je nesdílím? Prostě když někoho nemám ráda, tak s ním nejsem. Tečka. Pro mě je týrání x let v napěti, naštvání, omezení, které nechci, protože ten pes to cítí. A já bych mu bránila v prožití plnohodnitného a spokojeného života... a sobě taky. Pokud vám přijde nezodpovědné chtít pro psa rodinu, kde se bude mít líp než u mě, pak mám pochybnosti spíš o vašich hodnotách... Zodpovědnost není o tom, připoutat si k sobě někoho, s kým nejsem spokojená. Zodpovědnost je v tom, umět včas uznat, že se mnou spokojený nebude a já s ním také ne a najít mu domov, kde tohle dostane. Trochu mi to připomíná známé scénaře z rodin, kde se rodiče hádají, řvou na sebe, někdy se i mlatí, urážejí se, podvádějí... ale nerozvedou se. Přeci kvůli dětem.... Ale z osobní zkušenosti vím, že se dítě modlí, aby se rozvedli a tohle napští přestalo.... Ale oni jsou přeci zodpovědní a zajistí dítěti uplnou rodinu....
awake
napsal(a):
no jak to tady čtu bude mu určitě líp jinde. Chtěla jste ho vyměnit v útulku? Copak je to kus hadru? Má zaracha a je na řetězu za trest? Kdyby jste znala mojí fenu Dobrmana a její "úlovky" asi by jste jí rovnou zastřelila ne? Vadilo mi to u ní moc, ale jednou to byl můj pes kterého jsem si pořídila a měla za nej zodpovědnost. I když byla taková jaká byla, měla jsem jí i přes to ráda a dožila u mě. Fakt Váš postoj ke psu nechápu.
Awake ale asi špatně čtete a navíc o mě nic nevíte: psa jsem si nepořídila, pes k nám přišel sám asi na půl roce, když ho někdo ve vsi vyhodil- takže ano, vybral si nás. Krom něho mám dalších 5 psů, štěně mi zmrvil(nyní je to dvouletá fena), takže jsem s ní měla 2x tolik práce, než jsem jí naučila to, co ostatní uměli po pár lekcích a díky němu je ona praštěná dodnes, když jde sama, je v klidu, poběhá si, když je s ním, otravujou společně celé okolí, absolutně se při hře nekontrolujou, vrazí do kohokoliv, když jde sama s ostatními dospělými, poslouchá, když jde s ním, neposlouchá(nebo aspoň ne tak, jak to umí bez něj).
A díky Astolitě, taky si myslím, že mu jinde bude líp, proto ho nabízím a do útulku jsem ho vezla, když už jsem byla s nervama na dně a jak vidíte, nenechala jsem ho tam, pokud by tam byl pes, se kterým nebudu mít takovej kříž, vyměním ho- a zadarmo to nebylo a částka skutečně neodpovídala pouhýmu očkování. Myslíte Awake, že bych za psa, který k nám přitáhnul bůhvíodkud chtěla platit 2tis., navíc výměnou za jiného, když bych neměla důvod? Pro mě jsou 2 tis. docela dost. Za naše další psy jsme letos dali už přes 50tis., zadlužení jsme až až, ale jsou to NAŠI psi, pořídili jsme si je protože jsme je chtěli, ale jeho jsem si nevybrala. Jo, měla jsem se ho "zbavit" dřív, ale on ho nikdo nechtěl ani tehdy, ani loni...nečekané, že? Pes není zkažený, jen je aktivní a tam kde bude sám nebo s dalším psem, bude chtěný, mu bude líp...nehledě na finanční stránku, do něj bych nevrazila jak jsem už psala ani dvacetinu toho, co do našich!Stačí co už všechno zničil.
No a další věc, zadala jsem zde Daruji a ne Suďte mé důvody, takže si své poučování nechte pro někoho, kdo o to stojí, já ne a ani to na mém rozhodnutí nic nezmění, nehodlám si kazit 15let života s jedním nechtěným "vořechem" jen proto, že Vy to vidíte jako neetické!
awake
napsal(a):
pes se sám neodstěhuje, on je na Vás zavislý celý život (nebo dokud se ho nezbavíte)
Jo a až budete mít na krku 6 psů a dítě, potom si můžem popovídat, jakej je to med mít jednoho takovýho "zmetka", ono to totiž není jen o mně, s manželem jsme kvůli němu měli taky docela dost výměn názorů, vždy jsem se ho zastávala a doteď jsem doufala, že z toho vyroste, teď ale pohár přetekl...a co je mi to platné, inzerátů si můžu dát tisíce a nemusím najít nikoho, kdo ho bude chtít a stejně mi zůstane na krku. Jak jsem řekla, u nás je to depozitum, dostal šancí miliony, ale já si kvůli němu nehodlám překopávat celý svůj život. Jak jistě vidíte z toho co píšu, toho psa prostě nemám ráda tak, jak bych si i já představovala a v jistých chvílích ho doslova nenávidím, přesto jsem ho zatím nevykopla! Je-li vám ho tak líto, darovat ho můžu zrovinka vám, když máte všechno tak dobře zabezpečený.
ditus
napsal(a):
Awake ale asi špatně čtete a navíc o mě nic nevíte: psa jsem si nepořídila, pes k nám přišel sám asi na půl roce, když ho někdo ve vsi vyhodil- takže ano, vybral si nás. Krom něho mám dalších 5 psů, štěně mi zmrvil(nyní je to dvouletá fena), takže jsem s ní měla 2x tolik práce, než jsem jí naučila to, co ostatní uměli po pár lekcích a díky němu je ona praštěná dodnes, když jde sama, je v klidu, poběhá si, když je s ním, otravujou společně celé okolí, absolutně se při hře nekontrolujou, vrazí do kohokoliv, když jde sama s ostatními dospělými, poslouchá, když jde s ním, neposlouchá(nebo aspoň ne tak, jak to umí bez něj).
A díky Astolitě, taky si myslím, že mu jinde bude líp, proto ho nabízím a do útulku jsem ho vezla, když už jsem byla s nervama na dně a jak vidíte, nenechala jsem ho tam, pokud by tam byl pes, se kterým nebudu mít takovej kříž, vyměním ho- a zadarmo to nebylo a částka skutečně neodpovídala pouhýmu očkování. Myslíte Awake, že bych za psa, který k nám přitáhnul bůhvíodkud chtěla platit 2tis., navíc výměnou za jiného, když bych neměla důvod? Pro mě jsou 2 tis. docela dost. Za naše další psy jsme letos dali už přes 50tis., zadlužení jsme až až, ale jsou to NAŠI psi, pořídili jsme si je protože jsme je chtěli, ale jeho jsem si nevybrala. Jo, měla jsem se ho "zbavit" dřív, ale on ho nikdo nechtěl ani tehdy, ani loni...nečekané, že? Pes není zkažený, jen je aktivní a tam kde bude sám nebo s dalším psem, bude chtěný, mu bude líp...nehledě na finanční stránku, do něj bych nevrazila jak jsem už psala ani dvacetinu toho, co do našich!Stačí co už všechno zničil.
No a další věc, zadala jsem zde Daruji a ne Suďte mé důvody, takže si své poučování nechte pro někoho, kdo o to stojí, já ne a ani to na mém rozhodnutí nic nezmění, nehodlám si kazit 15let života s jedním nechtěným "vořechem" jen proto, že Vy to vidíte jako neetické!
Obdivuji Vás, já bych ho do toho útulku už dávno odvezla, moje rodina včetně mých psů a můj domov je pro mě přednější. Měla jsem to jednodušší v tom, že já se tehdy zbavovala chovné feny, byla krásná, ale nesoužitelná, což pro lítání po zahradě někomu asi neva. Díky bohu, jinak nevím co bych s ní dělala. Přeji hodně štěstí.
cinkalu
napsal(a):
Obdivuji Vás, já bych ho do toho útulku už dávno odvezla, moje rodina včetně mých psů a můj domov je pro mě přednější. Měla jsem to jednodušší v tom, že já se tehdy zbavovala chovné feny, byla krásná, ale nesoužitelná, což pro lítání po zahradě někomu asi neva. Díky bohu, jinak nevím co bych s ní dělala. Přeji hodně štěstí.
Díky, ale nezasloužím si obdiv, taky mi vadí, že to neustojím, ale prostě jinou možnost nemám...no a jak píšu, prostě inzerát není jistota, že tam stejně nezůstane, za rok mu budou asi 4, pak 5 a kdoví, třeba se srovná, ale láska k němu jako ke psu co si někdo pořídí jako chtěného nebude, on to taky cítí, je to na něm vidět, ale asi si nemůže pomoct, prostě má takovou povahu, odmala rád škodil, psy provokoval, za balonem běhá jen když ho někomu z nich může ukrást, když jsem ho vzala samotného, neaportuje...kouká mu to z očí, co je zač:/, zpočátku ty ohníčky člověka tak nějak těší, ale po několika měsících jsem ho prokoukla a ta velká láska byla tatam, takže střídavě v inzerci je už od cca roku věku, ani ne možná.
Já to taky chápu,zaprvé o Roxovi jsme si psaly už dřív,takže je to fakt dlouhodobé.Navíc sama teď zažívám něco podobného,ale s kočkou...taky nalezenec,je pravda že mi štval už od malého koťěte,to bylo furt něco....ale říkala jsem si taky,že určo dospěje a bude klid,jenže ouha ono se to stupňuje...už mi ani nadsázka a vtip nepomáhá a doma je fakt "navíc".Takže je to dokolečka,dokola-nasere mě,jsem rozhodlá pro nový domov,vzápětí se zklidním a mám výčitky kvůli zodpovědnosti...takže nakonec nic neudělám a tak o chodí skoro každý den,bomba.Příště mi ani nehne "pomáhat" nějaké takové kočce (a že jich jěště potkáme,to se vsadím),zavolám někam kde se tím zabývají a šlus,práh mi nepřekročí.
Jsem fakt že ryzí pejskař,psy miluji...nikdy jsem na kočky moc nebyla,kočičí povaha je něco co mi i odpuzuje,ale co se dá dělat no:( Ironie je,že krátce před tím něž jsem Bicana našla jsem i o kočce uvažovala a pak to právě zavrhla,protože jsem si to vše uvědomila..hm osud chtěl tomu asi jinak:-/
Chce to trochu pochopení,ta situace není opravdu jednoduchá.
frogiska
napsal(a):
Já to taky chápu,zaprvé o Roxovi jsme si psaly už dřív,takže je to fakt dlouhodobé.Navíc sama teď zažívám něco podobného,ale s kočkou...taky nalezenec,je pravda že mi štval už od malého koťěte,to bylo furt něco....ale říkala jsem si taky,že určo dospěje a bude klid,jenže ouha ono se to stupňuje...už mi ani nadsázka a vtip nepomáhá a doma je fakt "navíc".Takže je to dokolečka,dokola-nasere mě,jsem rozhodlá pro nový domov,vzápětí se zklidním a mám výčitky kvůli zodpovědnosti...takže nakonec nic neudělám a tak o chodí skoro každý den,bomba.Příště mi ani nehne "pomáhat" nějaké takové kočce (a že jich jěště potkáme,to se vsadím),zavolám někam kde se tím zabývají a šlus,práh mi nepřekročí.
Jsem fakt že ryzí pejskař,psy miluji...nikdy jsem na kočky moc nebyla,kočičí povaha je něco co mi i odpuzuje,ale co se dá dělat no:( Ironie je,že krátce před tím něž jsem Bicana našla jsem i o kočce uvažovala a pak to právě zavrhla,protože jsem si to vše uvědomila..hm osud chtěl tomu asi jinak:-/
Chce to trochu pochopení,ta situace není opravdu jednoduchá.
Kočičák zlobí:) Já jsem na obojí, ale asi možná můžu říct, že na kočky jsem zatížená víc, mně se ta jejich povaha líbí, ale je to asi zase o tom, jak která. Taky si užívám s Fíny, je jí 10měsíců, ale zlobí teda festovně, jsem si říkala, že snad mi za ten rok a něco doma nezůstane nějaký odchov po ní, bych se picla:) Malý koťátko je ještě docela dobrý, něco jako malý štěňátko, ale pak je taková ta puberta...u koček končí to období kolem roku a půl, co jsem tak vypozorovala, mám za sebou 3 vychovaný koťata a u všech to bylo podobný, Fí je čtvrtá a fakt teda další kotě, stejně jako někdy další štěně za hooodně dlouho. U psů je to jasný, pokud se Roxouš podaří udat, bude to fakt úleva, ale pořád jich tam bude 5, ráda bych jednou, až za těch x let měla fakt jen 2, max. 3 psy, tohle je neúnosný nejen finančně(ne že by finance s nervama nesouvisely, ono ty asi 3litry měsíčně za žrádlo taky nejsou úplný pakatel), ale hlavně psychicky...Ono člověk si tím musí projít tak nějak sám, aby pochopil a neodsuzovat hned...taky jsem občas taková, takže se nemůžu ani na nikoho zlobit, zvlášť ne na některý ifauňáky, však víme:)
ditus
napsal(a):
Kočičák zlobí:) Já jsem na obojí, ale asi možná můžu říct, že na kočky jsem zatížená víc, mně se ta jejich povaha líbí, ale je to asi zase o tom, jak která. Taky si užívám s Fíny, je jí 10měsíců, ale zlobí teda festovně, jsem si říkala, že snad mi za ten rok a něco doma nezůstane nějaký odchov po ní, bych se picla:) Malý koťátko je ještě docela dobrý, něco jako malý štěňátko, ale pak je taková ta puberta...u koček končí to období kolem roku a půl, co jsem tak vypozorovala, mám za sebou 3 vychovaný koťata a u všech to bylo podobný, Fí je čtvrtá a fakt teda další kotě, stejně jako někdy další štěně za hooodně dlouho. U psů je to jasný, pokud se Roxouš podaří udat, bude to fakt úleva, ale pořád jich tam bude 5, ráda bych jednou, až za těch x let měla fakt jen 2, max. 3 psy, tohle je neúnosný nejen finančně(ne že by finance s nervama nesouvisely, ono ty asi 3litry měsíčně za žrádlo taky nejsou úplný pakatel), ale hlavně psychicky...Ono člověk si tím musí projít tak nějak sám, aby pochopil a neodsuzovat hned...taky jsem občas taková, takže se nemůžu ani na nikoho zlobit, zvlášť ne na některý ifauňáky, však víme:)
Ty jo v tom Tě fakt obdivuji,Ty máš vlastně tři kočky co žijí doma,že?Mi řekni jak to zvládáš ty jo???Bican všechno zničí poškrábe,skáče po všem se psy si hraje,že je to o zdraví,furt oxiduje,mňouká...něco mu řeknu a i mu fláknu,když už je to moc a stejně to prostě bude dělat,já nevím jestli jsou fakt kočky takhle mentální v globálu?! Už fakt z něj nemůžu...ale když jsme jezdili na zahradu,tak to bylo v pohodě,venku je zlatý...asi že fakt to co dělá je venku no problemo(až na to že sral do sousedčiných záhonků a říct si nedal,páč jsem na něj přes plot nemohla že
),tak se vybije,ale po příjezdu domu,den dva klid a zas nanovo
Rox mi trochu připomíná Chantal,asi tou aktivitou budou na tom stejně,akorát,že co se týče poslušnosti,je Chanty jinde,je to ovčák a to je vidět,výborně se s ní spolupracuje.Ovšem morče mi by oddělala taky to jsem si jistá...stačilo když jsem je seznamovala,říkám,pomalu,nesmíš...ehm Chanty i Nateša čuchly a pak to morče štíply během sekundy do zadku...
Fakt budu držet palce aby jsi Roxovi našla fajn domov.....jestli pamatuješ jak jsem měla toho bulla,tak je průser a našla jsem ho v útulku,zrovna včera,přemýšlím co s tím,ale na 99% pro něj jedu a budu mu hledat domov.Je to dva roky co jsem ho těm lidem darovala a jasně jim říkala,kdyby něco ať se ozvou,nechápu to!
ditus
napsal(a):
Jo a až budete mít na krku 6 psů a dítě, potom si můžem popovídat, jakej je to med mít jednoho takovýho "zmetka", ono to totiž není jen o mně, s manželem jsme kvůli němu měli taky docela dost výměn názorů, vždy jsem se ho zastávala a doteď jsem doufala, že z toho vyroste, teď ale pohár přetekl...a co je mi to platné, inzerátů si můžu dát tisíce a nemusím najít nikoho, kdo ho bude chtít a stejně mi zůstane na krku. Jak jsem řekla, u nás je to depozitum, dostal šancí miliony, ale já si kvůli němu nehodlám překopávat celý svůj život. Jak jistě vidíte z toho co píšu, toho psa prostě nemám ráda tak, jak bych si i já představovala a v jistých chvílích ho doslova nenávidím, přesto jsem ho zatím nevykopla! Je-li vám ho tak líto, darovat ho můžu zrovinka vám, když máte všechno tak dobře zabezpečený.
Děkuji za nabídku. Pes je pekný, ale máme dětí víc než vy a psů na zahradě celkem 7, takže času už tak zabírají docela dost. Jen ten náš "zmetek" by nového dospělého psa nepřijal, takže přírůstek u nás nehrozí.
S hádkami s manželem to znám. Ten náš "zmetek" je totiž jeho první a jediný pořízený a následně nesocializovaný a rozmazlený pes, kterého já prostě v lásce také nemám, ale pryč ho nedám. Ne jen kvůli maželovi, ale prostě to beru tak že je u nás, tak u nás prostě dožije.
frogiska
napsal(a):
Ty jo v tom Tě fakt obdivuji,Ty máš vlastně tři kočky co žijí doma,že?Mi řekni jak to zvládáš ty jo???Bican všechno zničí poškrábe,skáče po všem se psy si hraje,že je to o zdraví,furt oxiduje,mňouká...něco mu řeknu a i mu fláknu,když už je to moc a stejně to prostě bude dělat,já nevím jestli jsou fakt kočky takhle mentální v globálu?! Už fakt z něj nemůžu...ale když jsme jezdili na zahradu,tak to bylo v pohodě,venku je zlatý...asi že fakt to co dělá je venku no problemo(až na to že sral do sousedčiných záhonků a říct si nedal,páč jsem na něj přes plot nemohla že
),tak se vybije,ale po příjezdu domu,den dva klid a zas nanovo
Rox mi trochu připomíná Chantal,asi tou aktivitou budou na tom stejně,akorát,že co se týče poslušnosti,je Chanty jinde,je to ovčák a to je vidět,výborně se s ní spolupracuje.Ovšem morče mi by oddělala taky to jsem si jistá...stačilo když jsem je seznamovala,říkám,pomalu,nesmíš...ehm Chanty i Nateša čuchly a pak to morče štíply během sekundy do zadku...
Fakt budu držet palce aby jsi Roxovi našla fajn domov.....jestli pamatuješ jak jsem měla toho bulla,tak je průser a našla jsem ho v útulku,zrovna včera,přemýšlím co s tím,ale na 99% pro něj jedu a budu mu hledat domov.Je to dva roky co jsem ho těm lidem darovala a jasně jim říkala,kdyby něco ať se ozvou,nechápu to!
Doma jsou 3 kočiny, kocouři už jsou OK, sice občas zazlobí, ale stačí už jen houknout, Fíny ještě ne, ta ještě taky dostane občas na prdelínu, ale učí se, jen když nejsem doma, tak je občas všechno naruby, ale co nadělám:) Kočky bych pryč dát nedokázala, ale taky když jsem je vychovávala, byla jsem doma s břichem a Sárinkou, takže čas na úklid byl víc, teď když člověk přijede z práce, musí se věnovat psům, dítěti, uvařit a poklidit a do toho je bordel od koček, je to taky zajímavý, by se člověk nejraději zahrabal a probudil se až bude vše v původním stavu...Roxouš není na poslušnost mrcha, spíš je hroznej provokatér a ve smečce dělá zbytečně dusno na prochajde, když má prudící náladu, vráží do všech snad schválně, se Siss už ho to právě ani moc nebaví, protože ta hru opětuje, jenže ona má víc kg než on, takže se tomu někdy prostě nevyhne a "musí" si s ní hrát, to je pak ale maso:( se divím, že jí nic ještě nezlomil, ale na veterině jsme s ní taky už byli kvůli zadní noze, kulhala a možná že víme i přesně kdy se to stalo...je to máčo pes no, ale poslušnej je, měl tvrdou školu, jen prostě dělá ty naschvály, on totiž je hrozně chytrej, možná to člověka tak vytočí, že ho přechytračí pes:( a ty jeho úšklebky kolikrát to tomu jen dodá...no, možná se něco rýsuje, tak uvidíme...
S tím bullem...já bych ho nebrala, pokud už tam jednou je, když ho neudáš, zůstane Ti na krku a budeš ve stejný pozici jak teď já, vím jak to asi zní...kdybych v útulku našla svý štěně kolie, je to něco jinýho, beru to z chovatelskýho hlediska jako povinnost, ale tohle je pes, který prostě rodinu měl, dokonce to vypadalo že skvělou a ti se ho zbavili, nebrala bych na sebe jejich odpovědnost, vzali si ho protože chtěli a že se neozvali?...no, s Roxem to dopadlo stejně, když si ho tenkrát vzali nějací mlaďáci, za týden ho vyhodili u útulku, já si tam pro něj jela(svědomí), nechat ho tam, možná už měl novou milující rodinu:( možná jsem mu tím zkazila lepší vyhlídky od samýho mládí...nevím...taky jsem byla domluvená, kdyby cokoliv, ať zavolaj a když jsem jim pak nasr....volala, proč mi ho nepřivezli zpět, tak dělali, jakoby ho nikdy ani neměli a to mi za něj dali 200kč, který bych jim navíc i vrátila...nechápu
ditus
napsal(a):
Doma jsou 3 kočiny, kocouři už jsou OK, sice občas zazlobí, ale stačí už jen houknout, Fíny ještě ne, ta ještě taky dostane občas na prdelínu, ale učí se, jen když nejsem doma, tak je občas všechno naruby, ale co nadělám:) Kočky bych pryč dát nedokázala, ale taky když jsem je vychovávala, byla jsem doma s břichem a Sárinkou, takže čas na úklid byl víc, teď když člověk přijede z práce, musí se věnovat psům, dítěti, uvařit a poklidit a do toho je bordel od koček, je to taky zajímavý, by se člověk nejraději zahrabal a probudil se až bude vše v původním stavu...Roxouš není na poslušnost mrcha, spíš je hroznej provokatér a ve smečce dělá zbytečně dusno na prochajde, když má prudící náladu, vráží do všech snad schválně, se Siss už ho to právě ani moc nebaví, protože ta hru opětuje, jenže ona má víc kg než on, takže se tomu někdy prostě nevyhne a "musí" si s ní hrát, to je pak ale maso:( se divím, že jí nic ještě nezlomil, ale na veterině jsme s ní taky už byli kvůli zadní noze, kulhala a možná že víme i přesně kdy se to stalo...je to máčo pes no, ale poslušnej je, měl tvrdou školu, jen prostě dělá ty naschvály, on totiž je hrozně chytrej, možná to člověka tak vytočí, že ho přechytračí pes:( a ty jeho úšklebky kolikrát to tomu jen dodá...no, možná se něco rýsuje, tak uvidíme...
S tím bullem...já bych ho nebrala, pokud už tam jednou je, když ho neudáš, zůstane Ti na krku a budeš ve stejný pozici jak teď já, vím jak to asi zní...kdybych v útulku našla svý štěně kolie, je to něco jinýho, beru to z chovatelskýho hlediska jako povinnost, ale tohle je pes, který prostě rodinu měl, dokonce to vypadalo že skvělou a ti se ho zbavili, nebrala bych na sebe jejich odpovědnost, vzali si ho protože chtěli a že se neozvali?...no, s Roxem to dopadlo stejně, když si ho tenkrát vzali nějací mlaďáci, za týden ho vyhodili u útulku, já si tam pro něj jela(svědomí), nechat ho tam, možná už měl novou milující rodinu:( možná jsem mu tím zkazila lepší vyhlídky od samýho mládí...nevím...taky jsem byla domluvená, kdyby cokoliv, ať zavolaj a když jsem jim pak nasr....volala, proč mi ho nepřivezli zpět, tak dělali, jakoby ho nikdy ani neměli a to mi za něj dali 200kč, který bych jim navíc i vrátila...nechápu
Tak Fíny je aspoň krásná,se musí hned odpouštět líp Ne sranda.
Jsem to vymyslela když Ty kočky a já psy,tak uděláme výměnu Bican za Roxe a máme vyřešeno
No to asi nepůjde,doma je rozhodně s dalším psem prozatím utrum a Chantal to je taky kapitolka (začínající puberta ehm).No Bicana vyřeším jak to půjde....a mimo hlodavce fakt k nám nikdo dlouuuho nepřibyde.
Jinak dík za názor,jsem z toho docela rozhozená a chci pro toho psa nejlepší řešení,udělat něco musím.Ale jak se mi to rozkládá v hlavě tak si prostě nejlepším řešením nejsem jistáJako vzít bych ho k sobě mohla,ale obnášelo by to hodně věcí...s Bretem by asi určo nevyšli,takže složité oddělování,pak taky že jo kam vlastně oddělit.Všude někdo je,do ložnice zvířata nesmí,byt není nafukovací,achjo.A právě u nás by natrvalo zůstat nemohl,hafan s vykřičníkem (snášenlivost) ne,nemám na to nervy..už stačí co předvedla Nateša.Nezanedbatelné je taky,že nevím vůbec co ty dva roky bylo:( Na té fotce má v nabídce stažený ocas,což za doby co u nás byl v životě snad neměl,byl sebevědomý až až.....No nakonec to bude volba rozum versus srdce,do konce týdne se rozhodnu,teď stále prostě váhám.Zítra to jěště proberu se známou,jak to vidí....samozřejmě přítel nadšen není....
Jo vlastně vidíš Rox si zažil to samé,ani jsem si to neuvědomila,kopat ty lidi do tlamy fakt že jo...co by jim sakra udělalo poslat sms,nechcem toho psa,hned si pro něj přijeďte.....jěště vysloveně,když jim to člověk ixkrát říkal !!!!!
A co se týče toho odchovu,to bych taky jela okamžitě hned bez pardonu...ale tohle je fakt jiné no,u nás byl od dvouletého psa a ne dlouho.
frogiska
napsal(a):
Já to taky chápu,zaprvé o Roxovi jsme si psaly už dřív,takže je to fakt dlouhodobé.Navíc sama teď zažívám něco podobného,ale s kočkou...taky nalezenec,je pravda že mi štval už od malého koťěte,to bylo furt něco....ale říkala jsem si taky,že určo dospěje a bude klid,jenže ouha ono se to stupňuje...už mi ani nadsázka a vtip nepomáhá a doma je fakt "navíc".Takže je to dokolečka,dokola-nasere mě,jsem rozhodlá pro nový domov,vzápětí se zklidním a mám výčitky kvůli zodpovědnosti...takže nakonec nic neudělám a tak o chodí skoro každý den,bomba.Příště mi ani nehne "pomáhat" nějaké takové kočce (a že jich jěště potkáme,to se vsadím),zavolám někam kde se tím zabývají a šlus,práh mi nepřekročí.
Jsem fakt že ryzí pejskař,psy miluji...nikdy jsem na kočky moc nebyla,kočičí povaha je něco co mi i odpuzuje,ale co se dá dělat no:( Ironie je,že krátce před tím něž jsem Bicana našla jsem i o kočce uvažovala a pak to právě zavrhla,protože jsem si to vše uvědomila..hm osud chtěl tomu asi jinak:-/
Chce to trochu pochopení,ta situace není opravdu jednoduchá.
Některé kočky nesnesou (nesnáší) žít v bytě. . .
Jsou nešt'astné ony i rodina , která je "vězní" doma.
Nejsou hloupé - jsou úžasné . . . .
rapotacka11
napsal(a):
Některé kočky nesnesou (nesnáší) žít v bytě. . .
Jsou nešt'astné ony i rodina , která je "vězní" doma.
Nejsou hloupé - jsou úžasné . . . .
Tak pardon,toto jsem nikde nevyčetla,jestli to tak je ,je to zajímavé.Jinak určitě se radějí "týrá" v bytě než být asi jako zhruba 6 týdenní přejet autem,nebo zakouslý psem...či cokoliv jiného,co se může stát ušmudlanému koťeti nemocných,divokých koček od popelnic,které nám tu milé báby krmí
Ale ne díky..udělám ten krok k jeho a našemu štěstí...
Pro mě jsou zas úžasní celoživotně psi...kočičí povaha prostě není nic pro mě,nebo aspoň ta Bicanova
- nechtěla bych , abyste mě špatně pochopila a kočku vyšoupla někam . . . .např. do stodoly . . .
- je na pohodlí a péči v bytě zvyklá a určitě se bude drát domů v zimě a v psím počasí , ale potřebuje
prostě chodit ven , žít pravý kočičí život , lovit mouchy , motýly . . . . .lovit . . . .
Měla jsem i takové kočky . Jen v bytě by zešílely a my s nimi.
Ideální je život v RD s možností domů i ven.
Ale kdo z nás má ideální podmínky pro sebe , děti . . .?
rapotacka11
napsal(a):
Některé kočky nesnesou (nesnáší) žít v bytě. . .
Jsou nešt'astné ony i rodina , která je "vězní" doma.
Nejsou hloupé - jsou úžasné . . . .
Kočky jsou úžasný, taky je mám ráda, mám v bytě 3, samo chtěj občas ven, zvlášť černoušek, ale kupodivu občas vyběhne i "šlechtična":), dávám je na vodítko, pustit bych si je netroufla, naproti je pes zabiják a ony se ke psům lísají, neboť s nimi vyrůstali, takže by to špatně skončilo, na to je mám až moc ráda. Pak máme i 2 venkovní, psi je občas proženou, ale jen když se mezi sebou rvou a řvou u toho(jsou to kastrovaný kocour a kočka a přesto se perou:(, ale nic jim neudělají, to si hlídám, takže fakt jen běží za nimi, ale mají přísný zákaz si cokoliv dovolit. Ty taky se psy vyrůstali, ale trochu jinak než ti naši první dva, takže venku sice jsou, občas zaběhnou i domů, ale na cizí si dávají pozor.
Frogiska fakt nemá možnost kocoura pouštět ven, já bych na sídlišti měla strach i o psa, natož kočku, ke kterým se lidi staví s odporem:(
Bican z toho vyroste, ale chce to pořád pilovat "poslušnost":), mně i starší občas něco shodí, ale to pak někam zalezou a čekají co bude, Fí ne, ta si ze mě stále dělá dobrý den:) a ještě si s pyšně zdviženým ocasem odběhne:) Je to občas sranda, někdy na zabití, poslední dobou víc na zabití, ale když je doba mazlení, tak kočku nic nenahradí:) To vrnění v posteli za hlavou by mi fakt chybělo, už o něco míň asi to málo prostoru co mi zbyde, když se kočičky nasunou všechny na mou stranu postele, jelikož manžel ten se s nima nepáře, ten se otočí a je mi jedno co má na peřině, já skoro nespím, abych je neshodila:) Nemyslím si, že by zlobil proto, že je nešťastný, každý kotě prostě zlobí a tak to je, jako děti jako psi, mají elán, jsou mladí, zdraví...ale když člověk nemá ke kočkám vztah a neutvoří se mu ani když ji má doma půl roku, tak tam taky není něco v pořádku a bude lépe i té kočičce asi jinde, kočky si umí člověka získat a omotat a když se nedaří, není to ono ani pro majitele, ani pro kočku. Nevím jak je to tady, vztah ke zvířeti je nebo není, může být obecně ke všem, ale v rámci únosnosti a pro mnohé to neznamená, že si je hned musí brát domů.
Nejhorší jsou případy z lítosti- aspoň podle vlastní zkušenosti, mám doma ještě jednu fenu z lítosti, měla to být kolie...no, něco z kolie má...na fotce vypadala jinak a při návštěvě už jsem jí tam nemohla nechat, to samé berňák s vrozenou vadou, taky jsem ho tu asi před rokem nabízela, nakonec jsme ho museli uspat když už měl bolesti, ale co jsme si předtím užili, co vše zdemoloval a pomoct jsme mu stejně nedokázali, nervů kýbl, peněz to stálo(ačkoliv většina byla od dárců)...no a Rox, ten vypadal jako neviňátko a chudáček a vyloupnul se z něj pěkněj "vejrostek", jediný štěstí, že se se vším(až na morčata) snáší dobře a u dítěte nemusím mít obavu, že by cokoliv udělal, každopádně i tak je to o nervy, když se to pak nasčítá, dává to pěknou zabíračku.
rapotacka11
napsal(a):
A co ten Rox.
Má alespon' nějaký základ - poslušnost , to nepíšete .
Řekla bych, že má nejlepší poslušnost ze všech psů co máme, reaguje rychle a za pamlsek ještě rychleji, je pořád jak na pérkách, ovšem měřítko má každý jiné. Desenský tvrdí, že pes který nepřijde na první zavolání nemá žádnou poslušnost, takže asi tak. On na první přijde, pokud nemá skutečně něco zajímavého. Za pamlsek i pochvalu je ochoten dělat prakticky cokoliv, baví ho to, takže jak jsem už někde uváděla, na agi nebo jinej sport dobrý, taky se dobře zakusuje, můžete s ním točit a drží se:) Nevím jak na obrany, má reakci na nápřah, muselo by se to pilovat.
ditus
napsal(a):
Kočky jsou úžasný, taky je mám ráda, mám v bytě 3, samo chtěj občas ven, zvlášť černoušek, ale kupodivu občas vyběhne i "šlechtična":), dávám je na vodítko, pustit bych si je netroufla, naproti je pes zabiják a ony se ke psům lísají, neboť s nimi vyrůstali, takže by to špatně skončilo, na to je mám až moc ráda. Pak máme i 2 venkovní, psi je občas proženou, ale jen když se mezi sebou rvou a řvou u toho(jsou to kastrovaný kocour a kočka a přesto se perou:(, ale nic jim neudělají, to si hlídám, takže fakt jen běží za nimi, ale mají přísný zákaz si cokoliv dovolit. Ty taky se psy vyrůstali, ale trochu jinak než ti naši první dva, takže venku sice jsou, občas zaběhnou i domů, ale na cizí si dávají pozor.
Frogiska fakt nemá možnost kocoura pouštět ven, já bych na sídlišti měla strach i o psa, natož kočku, ke kterým se lidi staví s odporem:(
Bican z toho vyroste, ale chce to pořád pilovat "poslušnost":), mně i starší občas něco shodí, ale to pak někam zalezou a čekají co bude, Fí ne, ta si ze mě stále dělá dobrý den:) a ještě si s pyšně zdviženým ocasem odběhne:) Je to občas sranda, někdy na zabití, poslední dobou víc na zabití, ale když je doba mazlení, tak kočku nic nenahradí:) To vrnění v posteli za hlavou by mi fakt chybělo, už o něco míň asi to málo prostoru co mi zbyde, když se kočičky nasunou všechny na mou stranu postele, jelikož manžel ten se s nima nepáře, ten se otočí a je mi jedno co má na peřině, já skoro nespím, abych je neshodila:) Nemyslím si, že by zlobil proto, že je nešťastný, každý kotě prostě zlobí a tak to je, jako děti jako psi, mají elán, jsou mladí, zdraví...ale když člověk nemá ke kočkám vztah a neutvoří se mu ani když ji má doma půl roku, tak tam taky není něco v pořádku a bude lépe i té kočičce asi jinde, kočky si umí člověka získat a omotat a když se nedaří, není to ono ani pro majitele, ani pro kočku. Nevím jak je to tady, vztah ke zvířeti je nebo není, může být obecně ke všem, ale v rámci únosnosti a pro mnohé to neznamená, že si je hned musí brát domů.
Nejhorší jsou případy z lítosti- aspoň podle vlastní zkušenosti, mám doma ještě jednu fenu z lítosti, měla to být kolie...no, něco z kolie má...na fotce vypadala jinak a při návštěvě už jsem jí tam nemohla nechat, to samé berňák s vrozenou vadou, taky jsem ho tu asi před rokem nabízela, nakonec jsme ho museli uspat když už měl bolesti, ale co jsme si předtím užili, co vše zdemoloval a pomoct jsme mu stejně nedokázali, nervů kýbl, peněz to stálo(ačkoliv většina byla od dárců)...no a Rox, ten vypadal jako neviňátko a chudáček a vyloupnul se z něj pěkněj "vejrostek", jediný štěstí, že se se vším(až na morčata) snáší dobře a u dítěte nemusím mít obavu, že by cokoliv udělal, každopádně i tak je to o nervy, když se to pak nasčítá, dává to pěknou zabíračku.
No jo "poslušnost",už jsem zkoušela vše,i mi radila slečna ze sdružení...které prošlo rukama ix stovek koček a prd platné:-/ Na něj nazabírá prostě nic.Kdyby se aspoň mazlil jak píšeš to by bylo fajn,jenže on je fakt idiot...pohladíš ho,jemu se to líbí...začne vrnět,vtírat se a pak hryzat,škrábat a už si ho moc nepohladíš,protože je jak z divokejch vajec.
No vztah tam asi není (jestli se nepočítá teda to,že ho chci zhruba 1-3denně zabít) to se prostě nedá,když mi vytáčí tak často a pravidelně...nejhorší je,že se bojím i o psy no,jak je vypatlaný,aby jim při hře nevypíchl třeba oko,protože drápy používá bez skrupulí.No nic už jsem to vyřešila...teda o víkendu to bude vyřešeno,Bican půjde o dům dál-k domku,kde bude žít život vesnické kočky,bohužel i se všemi nástrahami tohoto způsobu žití....nu což,vnutit ho někomu do bytu jsem ani nezkoušela,nemohla bych mít čisté svědomí
Tak , snad to s kocourem dobře dopadne.
Život venku - bude se mu to líbit.
Budou to pro něj velké změny. Nový domov.
Když ho do něj pomalu uvedou . . . . . bude to dobrý . . .
Ještě pro poučení ostatním : je dobrý mít kočky 2
- vyřádějí se spolu , naučejí se vzájemně kam až můžou ve hře zajít . . . .
frogiska
napsal(a):
No jo "poslušnost",už jsem zkoušela vše,i mi radila slečna ze sdružení...které prošlo rukama ix stovek koček a prd platné:-/ Na něj nazabírá prostě nic.Kdyby se aspoň mazlil jak píšeš to by bylo fajn,jenže on je fakt idiot...pohladíš ho,jemu se to líbí...začne vrnět,vtírat se a pak hryzat,škrábat a už si ho moc nepohladíš,protože je jak z divokejch vajec.
No vztah tam asi není (jestli se nepočítá teda to,že ho chci zhruba 1-3denně zabít) to se prostě nedá,když mi vytáčí tak často a pravidelně...nejhorší je,že se bojím i o psy no,jak je vypatlaný,aby jim při hře nevypíchl třeba oko,protože drápy používá bez skrupulí.No nic už jsem to vyřešila...teda o víkendu to bude vyřešeno,Bican půjde o dům dál-k domku,kde bude žít život vesnické kočky,bohužel i se všemi nástrahami tohoto způsobu žití....nu což,vnutit ho někomu do bytu jsem ani nezkoušela,nemohla bych mít čisté svědomí
Doma máme 3 kočky - od malička venkovně-domácí, jedna pořízená, původně měla být domácí - nešlo jí udržet, narodila se venku a měla to v "krvi", ve 4 měs. se "potkala" s autem - měla štěstí (natřikrát zlomená pánev a přeražený ocas), od té doby se aut bojí jak čer kříže (je jí 7 let), následně přišel toulavý kocour a nalezenec kotě - ti se zatím autům vyhýbají (asi to mají odmalička). Sestra si pořídila kocoura - také nějakou směsku původně venkovní. Udělala z něj byťáka, po roce byl u nás na hlídání - ze začátku chodil na zahradu na vodítku, postupně už i sám, když přišel na návštěvu - byl tam opravdu šťastný a byl opravdu jen na zahradě, no na roce si zas takto vyběhnul a "laškoval" s tím tulákem a bohužel se stalo to, že v rámci her ho tulák dostal za plot - a bohužel na silnici. Našli jsme ho tam už bohužel jen ležet. Z toho plyne, že prostě kočka, co nějakou dobu již žije v bytě, je na tom po vypuštění mnohem hůř než kočka otrkaná odmalička. Tudíž spíš počítejte, že když ho takto vyšoupnete, podepsala jste mu rozsudek smrti. Celá naše rodina se případem sestry kocoura poučila opravdu dostatečně
kralikofil
napsal(a):
Doma máme 3 kočky - od malička venkovně-domácí, jedna pořízená, původně měla být domácí - nešlo jí udržet, narodila se venku a měla to v "krvi", ve 4 měs. se "potkala" s autem - měla štěstí (natřikrát zlomená pánev a přeražený ocas), od té doby se aut bojí jak čer kříže (je jí 7 let), následně přišel toulavý kocour a nalezenec kotě - ti se zatím autům vyhýbají (asi to mají odmalička). Sestra si pořídila kocoura - také nějakou směsku původně venkovní. Udělala z něj byťáka, po roce byl u nás na hlídání - ze začátku chodil na zahradu na vodítku, postupně už i sám, když přišel na návštěvu - byl tam opravdu šťastný a byl opravdu jen na zahradě, no na roce si zas takto vyběhnul a "laškoval" s tím tulákem a bohužel se stalo to, že v rámci her ho tulák dostal za plot - a bohužel na silnici. Našli jsme ho tam už bohužel jen ležet. Z toho plyne, že prostě kočka, co nějakou dobu již žije v bytě, je na tom po vypuštění mnohem hůř než kočka otrkaná odmalička. Tudíž spíš počítejte, že když ho takto vyšoupnete, podepsala jste mu rozsudek smrti. Celá naše rodina se případem sestry kocoura poučila opravdu dostatečně
Sice mé znalosti o kočkách nejsou zas tak valné...dovolím si nesouhlasit.Jako malá jsem trávila velmi mnoho času u tety na vesnici.Měli tam samozřejmě také kočky,kočky které se narodily kočkám polodivokým a žily tak celý život,mnohdy krátký.Ač je to smutné,mohu říct...že i tam přes způsob žití jich většina končila pod koly aut,ač by tedy dle výše psaného neměly...a to v životě nepřekročily prah bytu a nikdo se s nimi moc nepáral. Jediný držák byla číča "Míca",která tam takto žila 7let,ale nakonec taky skončila pod autem.
Já myslím,že Bican tam bude v pohodě,on nikdy nebyl klasická bytová kočka,co já pamatuji a vždycky byl dost opatrný,jezdil s námi i na zahradu,kde teď o víkendu zůstane opodál natrvalo,silnice je tam až přes louku,tak nevím...snad to bude v pohodě.Trochu jsem nad tím i rozmýšlela,kde jsem vzala to,že kočka bytová-rovná se pohodový povaleč.Už asi vím,kde byla chyba v matrixu,totiž uvědomila jsem si,že kam jsem přišla tak tam byla vždycky bytovka peršanka
Jěště bych dodala že Bican je také potomkem polodivokých koček tady ze sídliště,které tu žijí roky.Z ušlechtilé kočky nemá ani chlup.
ditus
napsal(a):
Daruji křížence, věk asi 3 roky, očkovaný, odčervený, kastrovaný. Aktivní společník- běh u kola, túry, plavání,. Vychovaný s dítětem a dalšími psy, nejlépe k domu se zahradou. Se psy a jinými zvířaty bez problémů(vyjma morčat). Do dobrých rukou, rodinné důvody. Královéhradecký kraj, tel 739 097 849, mail dita.ticha@seznam.cz
Tak pro pesana máme nové páníčky, pokud si to nerozmyslí- a já věřím že ne- bude mít ideální domov v Mladé Boleslavi:) Koncem měsíce se bude stěhovat, bude jedináček miláček na výlety, takže úplně super, navíc ke starším lidem- tím myslím ne k nějaké nevybouřené dvacítce, která ho za týden vyšupne z auta, jak se nám to už jednou stalo, lidi jsou aktivní a těší se na projížďky na kole, to bude v sedmým nebi:) kolo miluje