Znova a Znova Porada s výběrem plemena.

Díky za první podnět.

Dle Vašich nároků mě napadlo labrador. Ale jednak s ním nemám osobní vlastnickou zkušenost a durhak je to (apsoň dle mého) tak ,,na ráně" plemeno, že ho asi z nějakého důvodu nechcete.

S.

Ad. Labrador , nepříjde mi jako vhodný pes ke kolu na tůry atd. Ty , co znám jsou zavalití gaučeři.. Ale to klidně může být i chybou majtelů, ikdyž zřejmě hojně rozšířenou. Ale z nějakého důvodu mi prostě nesedí.

Co třeba krátkosrstá kolie? Vlastní zkušenost s ní nemám, ale zatím jsem četla a slyšela hlavně pozitiva, třeba by to mohlo být "ono"
http://www.smooth-collie.info/stalose.htm
Hodně štěstí ať si vyberete jakéhokoliv psího kámoše

nedoceněný je curly coated retriever... pokud byste netrval na krátkosrstém plemeni pak bych doporučila flat coated retrievra.

filipf napsal(a):
Ad. Labrador , nepříjde mi jako vhodný pes ke kolu na tůry atd. Ty , co znám jsou zavalití gaučeři.. Ale to klidně může být i chybou majtelů, ikdyž zřejmě hojně rozšířenou. Ale z nějakého důvodu mi prostě nesedí.

labrador by musel být po pečlivém výběru z řad méně zavalitých (což se dá vybrat, ale chce to víc hledat) a navíc myslím, že jejich dříve nekonfliktní povaha už není to co bývala

ce třeba český strakatý?? Sice ho nevlastním, ale je to plemeno, které se mi velice líbí. Několik jich potkávám a jsou to fajn pejsci - jen jeden je takový vrčoun.
Jinak labradoři jsou celkem fajn, já bych si ho nepořídila, ale určitě se dá najít jedinec s lehčí kostrou..Problém jsou u nich klouby. Taky bych radši doporučila flata nebo kudrnáče.
A co třeba dalmatin??

Tak musím říct,že ten Strakáč mě zaujal nemám o něm žádné široké povědomí,tak to jdu hned nastudovat.

www.strakaci.cz

Entlebušský salašnický pes.
Spoustu informací o tomto plemeni + spoustu fotek naleznete na našich stránkách:
http://www.entlebuch-chov.websnadno.cz/

filipf napsal(a):
Dobrý den,

rád bych do budoucna pořídil Psa/Fenu.
Střední velikosti. Preferuji krátkosrsté plemeno, bude žít v bytě. Rád bych měl kamaráda s veselou povahou, tak říkajc extroverta, který nemá problém s lidmy ani zástupci svého druhu (což tedy víceméně vylučuje zástupce psů typu Bull )
Zároveň by měl být schopen běhu u kola,občasného výšlapu.Aport s míčkem atd.
Mometnálně mám fenku kříženku boxera. Což je velikost i povaha vyhovujicí.

Do budoucna jsem přemýšlel o kandidátech a to sice o čistokrevném Boxerovi , ale nevím jak by mu to šlo u kola v letních měsích, přeci jen s tím zaraženým čumákem./Také jsem zaznamenal stesky v diskuzích na zdraví/

Případně o Výmarském krátkosrtem ohařovi, ale tam si nejsem jist na kolik bude v bytě gaučák a venku lovec,resp. jesi zvládnu venku toho lovce ukočírovat.

Jako třetí mi byl sympatický Beauceron.

Má někdo nějaký nápad či tip? Rád si vše přečtu a prověřím.A za veškerou inspiraci budu rád.

Ještě jednou děkuji za smysluplné podněty.

Výmara mám a nedoporučuju vám ho, jemu absolutně nestačí běhat u kola, má geneticky dané hledání v rozmezí 50ti metrů, takže by vás na kole předbíhal a obíhal. Taky pokud nemá lovecký dokončený výcvik, bude honit zvěř. Je to neskutečně skvělý pes, ale potřebuju hodně práce, zaměstnat i mozek a o potřebě pohybu ani nemluvím, v každém počasí je nutné ho brát na dlouhé a pro něj zajímavé procházky.

Lidé stále doporučují nová, ne příliš vyzkoušená plemena (etlenbuch apod.) a opomíjejí např. osvědčené střední knírače. Knírač-stájový pinč - měl v popisu práce doprovázet formanské vozy, hlídat koně a náklad. Je to skvělý pes na turistiku, skladný v autě, a když vás bude doprovázet, tak vás, i při své velikosti, dobře ohlídá.
A když ho budete pravidelně upravovat, bude vlastně "krátkosrstý".

Tak podle me se na ten popis hodi i treba erdelterier :) Navic ma tu vyhodu, ze se trimuje, takze prakticky zadne chlupy v byte ;)

Mame skoro pulrocniho rostaka a jsme nadmiru spokojeni. www.airedale-terrier.cz

Jinak souhlasim jeste s navrhem kratkosrste kolie.

Stastnou ruku pri vyberu!

Parson russel terier, když chcete něco většího. Já mám JRT a jsem spokojená. Kolo, výšlapy, beru ji ke koním, je skladná, malinká, ale s čertem a hyperaktivitou v těle.
Akorát, když tohoto psa pořádně přez den neunavíte, tak se rozlučte se svými vecmi

Nešlo by přehodnotit ten požadavek na krátkou srst? Pokud, zkuste si něco zjistit o Flatech, myslím že jinak by Vašim požadavkům mohl vyhovovat. Hodně štěstí při výběru:https://www.ifauna.cz/clanek/psi/flat-coated-retriever/5421/

K zamyšlení k tomu běhu u kola:
V zásadě neznám moc vhodné plemeno ke kolu, pokud tím primárním cílem je opravdu výlet na kole třeba s partou dalších lidí a ne "venčení v tempu". Z mé zkušenosti malé plemeno můžete případně vozit v nějakém košíku, ale velký pes vám obvykle nebude stačit z delšího kopce. A pokud nepojedete sama, budou ostatní brzy naštvaní, že se musí přizpůsobit tempu psa. Plus je třeba volit trasu po měkkém, na asfaltu psu zničíte klouby nebo spálíte tlapky, což zase ostatní nějakým způsobem omezuje.
Sama mám odolné velké vytrvalé plemeno (čsv), pro které pokud jedeme sami není třeba 50km žádný problém, ale na výlety na kole s partičkou jsem v zásadě rezignovala.
Pokud tím během u kola myslíte bikejöring nebo prostě jen to venčení vy a pes, pak je v zásadě jedno, co máte, prootže se mu přizpůsobíte.

I když zrovna tento víkend jsem tedy viděla v Itálii hodně vychytanou věc - páníček měl za svým kolem připevněnou koloběžku a pes (samojed) na ní cestou z kopce perfektně balancoval, na rovině seskočil a pelášil zas po svých.

Ráda si ale přečtu i názory ostatních.

K labradorům - kamarádka měla fenku u koní a ta s ní zcela bez problémů zvládala i dlouhé a rychlé vyjížďky. Jen tedy nevypadala jako klasický obtloustlý labrador ale byla krásně štíhlá a nasvalená (tj. výstavní posudky "výborná stavba těla ale chce to přibrat 6 kg)

A k beauceronům - samci nebývají vždy snášenliví s jinými psi

Mám Beaucerona a Dobrmana. Mě osobně vyhovuje Beauceron (mám třetího a čtvrtého v pořadí). Dobrman (mám třetího) je na mě až moc temperamentní (hyperaktivní) a uštěkaný. Sice jsem s ním zvládala denně vyjížďky na kole, ale jakmile jsme jednou nešly, bylo to naše zvíře k neudržení. Potom stačilo "vybít" temperament tak tříhodinovou procházkou na volno.
Beauceron potřebuje taky pohyb - zaměstnání, ale nikam od Vás na procházkách neutíká. Pokud zrovna nemůžete na dlouho ven, vydrží ležet vedle Vás třeba celý den (v blízkosti svého pána je nejšťastnější). Svojí rodinu si hlídá (myslím i tím že se pořád ujišťuje pohledem že jste na procházce nebo doma s ním a neztratili jste se mu). Rád se zapojí do každé činosti jen aby udělal radost svému pánovi. Nemá rád dril. Naučené si pamatuje (a to i to špatné) a není nutné to neustále opakovat. Pokud udělá jednou něco dobře a dostane se mu pochvali od pána nechápe, proč by měl cvik opakovat znovu.

Hezký dokument o Beauceronech je na http://www.stream.cz/uservideo/166009-beauceron-dokument
Jen to má skoro půl hodiny.

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

Dobrý večer,

děkuji všem za smysluplnou a poměrně ( pro mne ) podmětnou debatu.

Zkusím to ,tak nějak shrnout a poodpovídat. Planuju spíše pořízení feny,než psa. Ideální pes by měl být plus mínus ve velikosti "vyšího"boxera, mám rád , když najdu rukou psí hlavu:). Vyjíždky na kole jsou skutečně mysleny ve stylu, já+pes a příroda. Žádny asfalt,silnice atd.

Původně jsem byl asi nejvíce nakloněn Výmarskému Ohaři,nyní se spíš přikláním k feně Beaucerona.

filipf napsal(a):
Dobrý večer,

děkuji všem za smysluplnou a poměrně ( pro mne ) podmětnou debatu.

Zkusím to ,tak nějak shrnout a poodpovídat. Planuju spíše pořízení feny,než psa. Ideální pes by měl být plus mínus ve velikosti "vyšího"boxera, mám rád , když najdu rukou psí hlavu:). Vyjíždky na kole jsou skutečně mysleny ve stylu, já+pes a příroda. Žádny asfalt,silnice atd.

Původně jsem byl asi nejvíce nakloněn Výmarskému Ohaři,nyní se spíš přikláním k feně Beaucerona.

Já bych tu fenu beaucerona taky klidně doporučila, pokud psa téhle velikosti považujete za "středního". Je to poměrně vysoký pes (okolo 65 cm), ale feny jsou drobnější a velmi "skladné". S jednou takovou žiji v garsonce a není problém. Pokud se má možnost vylítat a unavit nějakou "prací" venku, je to doma naprosto kliné zvíře.
Moje beauceronka je strašně snaživá a pracovitá, snaží se za každou cenu splnit každý zadaný úkol. Kromě sportovního výcviku se věnujeme i skijoringu, dogtrekkingu, canicrossu a i u kola běhá. Jediná potíž je, že chce běžet co nejrychleji a tak jí občas nestačím (ani na tom kole). Ale rychle v podstatě sama pochopila, že když jede auto, zavolám ji ke kolu - a začala se přiřazovat sama, bez povelu, i když auto uviděla dřív, než já. Beauceroni jsou velmi učenliví, jak bylo napsáno, nepotřebují dril, dlouho si pamatují, vyžadují pozitivní motivaci a citlivé zacházení. A jako mladí důkladnou socializaci. Nevýhodou může být, že moc neodpouští chyby a nespravedlnost. Takže to chce nejednat při výchově zbrkle a v afektu, být sice důsledný, ale citlivý. Jsou velmi empatičtí a oddaní.
Jsou to zkrátka svělí parťáci pro sport a život. Feny nemívají problém s jinými psy, jsou-li socializované. Moje čuba se konfliktům vyloženě vyhýbá, navíc ji od mala jiní psi zas tak nezajímali, radši si hrála se mnou. Je nadšenec do míčků a talířů... Občas mají bosíci tendenci lovit, ale je-li pes jeden (ne ve smečce), lze to podle mne dobře odnaučit, zejména máte-li vybudovaný dobrý vztah. Já na to šla přes míček... Bosíci nebývají vyloženě extroverti, píše se, že jsou nedůvěřiví k cizím. Ovšem podle mé zkušenosti záleží na socializaci a výchově - já čubu brala od mala mezi lidi a je vyloženě mazlivá i k cizím. Její setra byla vychovávaná jinak a je odtažitá a hlídací...

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

domca.99 napsal(a):
Co třeba krátkosrstá kolie? Vlastní zkušenost s ní nemám, ale zatím jsem četla a slyšela hlavně pozitiva, třeba by to mohlo být "ono"
http://www.smooth-collie.info/stalose.htm
Hodně štěstí ať si vyberete jakéhokoliv psího kámoše

Znám jich pár osobně - KK - a taky bych doporučovala ... umí být povaleč, ale taky pracant ... jdou i hodně všetrané .. sportovní kynologie / stopa, poslušnost,obrana / , flyball , frisbee , coursing , agility , pasení .. dogtreky , kolo, lyže .. procházky ... myslím že je to dobré plemeno - protože člověk nikdy neví co se mu za pár let začne líbit a kraťandu na to "předělá"
Taky je u nich na výběr hodně barev - pro někoho plus Neznám ani jednu která by byla rvavá či konfliktní s lidma ...
/ foto Gwen : http://gwen.rajce.idnes.cz/ /

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

evinka01 napsal(a):
labrador by musel být po pečlivém výběru z řad méně zavalitých (což se dá vybrat, ale chce to víc hledat) a navíc myslím, že jejich dříve nekonfliktní povaha už není to co bývala

no to je fakt když nejdu do chovky kde se na povahu dbá ev si pro jistotu koupím bez pp

evinka01 napsal(a):
labrador by musel být po pečlivém výběru z řad méně zavalitých (což se dá vybrat, ale chce to víc hledat) a navíc myslím, že jejich dříve nekonfliktní povaha už není to co bývala

Labrador je silový pes, ne vytrvalec ke kolu!!!

Máme takového nohatějšího labrouše bez PP, zapřažený v postroji pomáhá paničce při běhu, dvacka v zápřahu rychlostí cca 10km/hod mu nedělá problém, ne že by po puštění na volno hned padl, ale začne si běhat ty své šílené "psí kruhy". Občas je z něj člověk na mrtvici, takovýho utahat není vůbec lehký

ilisek napsal(a):
Labrador je silový pes, ne vytrvalec ke kolu!!!

A to znamená co? Labrador je v první řadě lovecký pes, a když může od devíti do čtyř lítat na honu, aktivně prohledávat remízky, zvedat zvěř,nosit, prohledávat rákos,plavat atd.,nevím,proč by nebyl schopen (pokud je postupně zatěžován) delších výletů u kola (samozřejmě lesní cesty, měkký terén, ne asfalt a až v dospělosti po zrentgenování kloubů)

Ahoj, omlouvam se zadavateli, ze vam sem lezu, taky premyslim o porizeni beaucerona (fenky), ale nejsem si jista, jestli se hodi do bytu. Bohuzel me od porizeni bosika zatim vsichni zrazovali, pry kvuli povaham - ze byvaji nevyrovnani, ze zdravi pry nic moc a taky ze stvou zver. A ted tady zas ctu, jak jsou uzasni. Tak by me zajimalo, jak to je

Z lezení do diskuze si vůbec nic nedělejte

Nicméně se domnívám, že v dnešní době zdravé plemeno neexistuje. A zdraví Vašeho potencionálního psa je ve hvězdách resp. je to o štěstí, pečlivém výběru chov.stanice a loterie v které Vám nikdo nic nezaručí.

Co se týká Beaucerona, tak nemám vůbec žádné praktické zkušenosti, ale když jsem byl o hodně mladší tak moji rodiče měli psa Briarda. Což by teoreticky mělo být plemeno hodně blízské Beauceronovi ( pokud se pletu,tak mě prosím neukamenujte ale pouze opravte). A dodnes na něj rodiče i široké příbuzenstvo vzpomíná jaký to byl (povahově) zlatý pes.

A co jsem zatím našel na netu o Beauceronech, tak mi přišlo sympatické. Pokud máte relevantní informace hovořící proti B. , tak je prosím nalinkujte přímo sem.

Musím se přiznat, že já osobně jsem čím dál víc nakloněný k tomu si Fenku Beaucerona pořídit.

Nejlepší bude je naživo okouknout přímo na výstavě. Uvidíte, jak komunikují s lidmi i ostatními psy v poměrně rušném (a pro někoho i stresujícím) prostředí, promluvíte s opravdu "zasvěcenými" lidmi a navážete kontakty. Pokud narazíte na dobrého chovatele nebo majitele, vezme Vás třeba i na nezávaznou procházku, abyste bosíka viděl v praxi. Já takto před mnoha lety váhala mezi dvěma plemeny, rok jsem jezdila po výstavách a "poměřovala" a právě díky výše napsanému jsem nakonec dala přednost plemeni č.2. Nelituji a s odstupem mnoha let vidím, že jsem udělala dobře. Přeji hodně štěstí při výběru.

S tim zdravim mate pravdu, je to urcitym zpusobem vzdycky sazka do loterie.

Jinak informace o tech nevyrovnanych povahach mam z ruznych diskuznich for a jak jsou relevantni, jestli pochazi od chovatelu a majitelu, to bohuzel nevim, ale je o tom slyset docela dost. Kazdopadne, zajimalo by me, co je na tom pravdy, pripadne jestli se to ma tykat jen chovu v CR, nebo obecne.

Na vystavu se urcite zajdu podivat, mam v planu unorovou MV v Brne, jeste mam i par jinych plemen na okouknuti a blizsi prozkoumani

Tak my máme doma tříletou fenku beaucerona a pětiletého syna. Musím říct, že snad lepší plemeno jsme si nemohli vybrat. K synovi je naprosto úžasná a neznám poslušnějšího psa než naší boseronku. Získala si celou rodinu i všechny lidi, který jí poznaj.Od malinka jsem neměla jediný problém s výchovou. Je to pes který se velice rychle a snadno učí. S naší fenkou manžel jezdí na běžkách, kole a já s ní běhám a dělám sportovní výcvik. Ke všemu se přizpůsobí a bere jako automatický. Tam kde je paníček je i ona spokojená. Bydlíme v domku, ale fenku máme ve vnitř, protože si nedokážeme představit, že by měla být celý den sama na zahradě a my doma bez ní :-) Doma ani jako štěně nic nezničila. Pokud váháte je nejlepší se zajet podívat na klubovou výstavu boseronů, kde uvidíte jaký jsou povahově. Jenom k velikosti. Naše fenka je dost velká a nevím zda se dá hovořit o střední velikosti. Naše Ája váží 45 kg a to rozhodně není tlustá, ale spíše naopak :-)

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

Rozumím,musím tedy uvést svůj výrok o "středním" psovi /plemenu/ na pravou míru.

Mám rád , když je Pes psem. Takže mě ta velikost nijak netrápí.

gina napsal(a):
Ahoj, omlouvam se zadavateli, ze vam sem lezu, taky premyslim o porizeni beaucerona (fenky), ale nejsem si jista, jestli se hodi do bytu. Bohuzel me od porizeni bosika zatim vsichni zrazovali, pry kvuli povaham - ze byvaji nevyrovnani, ze zdravi pry nic moc a taky ze stvou zver. A ted tady zas ctu, jak jsou uzasni. Tak by me zajimalo, jak to je

Bosík se hodí do bytu i ven. Ostatně nejraději je u svého pána. Má srst s podsadou kterou je na jaře v době línání třeba vykartáčovat. Měla jsem v bytě dva Dobrmany a denně po nich uklízet chlupy co se všude zapichují je děs.
Povaha Bosíka je taková jak si ho "uděláte". Nutně potřebuje jako štěně socializaci (mezi lidi). Pokud není socialiozován může být bázlivý nebo agresivní, ale to je myslím problém většiny plemen.
Nevím co jste slyšela o zdraví, ale málokteré zvíře má třeba dysplazii. Měla jsem dvě feny (matka s dcerou). Obě měli bulky na mléčné žláze (mladší měla nakonec rakovinu mléčné žlázy + měla nemocnou štítnou žlázu. Obojí na stará kolena). Celý život jsme chodili jen na očkování, jinak byli zdravé. Nyní mám fenu 4,5 roku a dvouletého psa a kromě očkování veterináře neznají. Měla jsem tři Dobrmany. První fena měla demodikozu. Další nám zemřela na torzi žaludku. Nyní máme psa co ji před měsícem přežil.
Bosík by neměl štvát zvěř proto, že je to plemeno které pracuje u stáda, tedy se zvířaty. Já měla Dobrmanku lovkyni a jedna Boseronice se k ní ráda přidávala. Jakmile jsme šly bez Dobrmanky, nikdy ode mě za zvěří neodběhla. Takže zase věc výcviku.
Bosík miluje svého pána a udělá pro něj vše. Ale jen pokud ho za svého pána uznává. Pokud ne, má majitel problém. Zvládnout zvíře které má kolem 30 - 50ti kg a nerespektuje nás je docela o hu.u.
Od kud jste? Třeba máte nějakého Bosíka v okolí.

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

gina napsal(a):
S tim zdravim mate pravdu, je to urcitym zpusobem vzdycky sazka do loterie.

Jinak informace o tech nevyrovnanych povahach mam z ruznych diskuznich for a jak jsou relevantni, jestli pochazi od chovatelu a majitelu, to bohuzel nevim, ale je o tom slyset docela dost. Kazdopadne, zajimalo by me, co je na tom pravdy, pripadne jestli se to ma tykat jen chovu v CR, nebo obecne.

Na vystavu se urcite zajdu podivat, mam v planu unorovou MV v Brne, jeste mam i par jinych plemen na okouknuti a blizsi prozkoumani

odchovala jsem tři vrhy. Štěňata šla většinou do rukou lidí co nebyli úplní začátečníci. Pokud si Bosíka pořídili majitelé co před tím měli Dobrmana libovali si, jak je jeho výchova jednoduchá a povaha super klidná.
Jeden pes od nás sloužil u Policie a dva u Armády - obranář a záchranář. Toho co sloužil u Policie a toho záchranáře jsem koupila zpět od majitelů co nezvládli jejich výchovu (jeden pes hodný, ale neovladatelný a druhý začal napadat domací i kolemjdoucí na ulici).
Jinak nejen v čr se Bosíci věnují Coursingu, canicrosu, pasení, TARTU, IPU, NZŘ, agility, tanci se psem aj.
Myslím, že chovatelé s povahami u Bosíka problém nemají. Jinak by jich doma neměli najednou víc. On totiž málokdo zůstane jen u jednoho když pozná jejich povahu. Zato majitelé kteří ho nezvládnou to budou svalovat na psa - plemeno a ne na svojí neschopnost.

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

čsp naprosto vyhovující, vím co mám načteno + v reálu letos od května štěndo, je dokonalá :oD jen já mám místo kola koně ;o)

awake napsal(a):
odchovala jsem tři vrhy. Štěňata šla většinou do rukou lidí co nebyli úplní začátečníci. Pokud si Bosíka pořídili majitelé co před tím měli Dobrmana libovali si, jak je jeho výchova jednoduchá a povaha super klidná.
Jeden pes od nás sloužil u Policie a dva u Armády - obranář a záchranář. Toho co sloužil u Policie a toho záchranáře jsem koupila zpět od majitelů co nezvládli jejich výchovu (jeden pes hodný, ale neovladatelný a druhý začal napadat domací i kolemjdoucí na ulici).
Jinak nejen v čr se Bosíci věnují Coursingu, canicrosu, pasení, TARTU, IPU, NZŘ, agility, tanci se psem aj.
Myslím, že chovatelé s povahami u Bosíka problém nemají. Jinak by jich doma neměli najednou víc. On totiž málokdo zůstane jen u jednoho když pozná jejich povahu. Zato majitelé kteří ho nezvládnou to budou svalovat na psa - plemeno a ne na svojí neschopnost.

Diky za informace a za fotecky, jsou uzasny!
Kolik Beauceronu u nas tak zhruba asi je? Ja mam zkusenost z celkem velkym, dominantnim a nezavislym plemenem a ani trosku tvrdohlavjesi pes by mi nevadil, mam docela rada osobite povahy, ve stvani zvere bych ale problem videla, mela bych strach z toho, ze mi psa nekdo zastreli, nebo ze se ztrati. Doma by mel byt klidny.
Jinak co se tyka aktivit, tak ja jsem pro dogtrekking, behani, stopy, obrany a rada bych vyzkousela tanec, ale to jen tak pro zabavu, no a taky vystavy.
A jeste k tomu linani - takze ty chlupy, nejsou ten typ, co se vsude zapichuji? To by mi udelalo radost

Jinak vsechna plemena tady navrhovana, jsou myslim super, hlavne KK, tem moc fandim a kdybych tak nebazirovala na tom hlidaci, tak bych urcite premyslela i o Madarskem ohari! CSP je taky paradni, jednoho znam, je to torpedo

gina napsal(a):
Diky za informace a za fotecky, jsou uzasny!
Kolik Beauceronu u nas tak zhruba asi je? Ja mam zkusenost z celkem velkym, dominantnim a nezavislym plemenem a ani trosku tvrdohlavjesi pes by mi nevadil, mam docela rada osobite povahy, ve stvani zvere bych ale problem videla, mela bych strach z toho, ze mi psa nekdo zastreli, nebo ze se ztrati. Doma by mel byt klidny.
Jinak co se tyka aktivit, tak ja jsem pro dogtrekking, behani, stopy, obrany a rada bych vyzkousela tanec, ale to jen tak pro zabavu, no a taky vystavy.
A jeste k tomu linani - takze ty chlupy, nejsou ten typ, co se vsude zapichuji? To by mi udelalo radost

Jinak vsechna plemena tady navrhovana, jsou myslim super, hlavne KK, tem moc fandim a kdybych tak nebazirovala na tom hlidaci, tak bych urcite premyslela i o Madarskem ohari! CSP je taky paradni, jednoho znam, je to torpedo

nevim kolik jich je přesně, ale mám tušení že tetovací čísla jsou někde kolem 4 tisíc.
On Bosík není tip na neustálé opakování všeho. Ono ho to nebaví. Dobrmanka mi dělala jeden cvik pořád dokola za piškot (cvičila s chutí i s cizími. Boseronka ne), ale Bosík to udělá jednou dobře a po pochvale na Vás kouká proč by to měl dělat jako znovu? Pokud ale chcete aby cvik udělal, musíte ho přesvědčit aby to udělal proto, protože chce on a ne proto že chcete vy.
Byl tady zmiňovaný Briard. Bosík s ním má řekla bych stejnou povahu.
Loni v zimě jsem dala mladému kšíry a připla mu saně s dětmi. On mi s nimi utekl. Nato že to nikdy nedělal zabral a šel. Jen se ohlížel kde jsem tak dlouho.
S obranami by mohl být u Bosíka problém. Je nutné najít zkušeného figuranta. Má snahu překusovat (štípání do oveček při nahánění).
My měli na cvičáku odcvičeno za 5 minut. Vzít fenu z odkládačky, nechat jí oběhnout plenty, vyštěkat, odměna a zavřít. Žádné dráždění - nabuzení před tím jak to dělali všichni s Ovčáky.
Srst je u Bosíka s podsadou, zato Dobrman podsadu nemá. Ten má ostré krátké chlupy které se zapichují do všeho (a doma padají snad celý rok). Bosík má srst tak nějak jako Ovčák. Prostě vyčesat a hotovo
Ještě k té dominanci - náš dvouletý pes se účastní soutěží dítě (4,5 roku) a pes

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

gina napsal(a):
Ahoj, omlouvam se zadavateli, ze vam sem lezu, taky premyslim o porizeni beaucerona (fenky), ale nejsem si jista, jestli se hodi do bytu. Bohuzel me od porizeni bosika zatim vsichni zrazovali, pry kvuli povaham - ze byvaji nevyrovnani, ze zdravi pry nic moc a taky ze stvou zver. A ted tady zas ctu, jak jsou uzasni. Tak by me zajimalo, jak to je

No prostě proto, že JSOU úžasní.
Ba ne, vážně - bosíci jsou citilivky a velmi empatičtí psi. Tudíž za prvé potřebují dobrou socializaci. Třeba ve srovnání s labradorem jsem si musela s beauceronkou dát opravdu záležet. Ovšem během asi tří týdnů byla otrkaná a pak už ji nepřekvapila žádná novinka - vlakem např. jela prvně ve 3/4 roce a hlučné nádraží a všechno ostatní zvládla naprosto s přehledem, jako by jezdila denně. Za druhé potřebují vyrovnaného rozumného páníčka, který nemusí mít velké zkušenosti se psy, ale musí vědět, co chce a být citlivý, důsledný, a pro psa srozumitelný. K takovému nekonečně přilne a s ním a pro něj udělá cokoliv. Nesnese nervování, křik, násilí a nejistotu, neodpouští nespravedlnost a výbuchy hněvu. Vadí mu i slovní násilí a reaguje citlivě i na náladu v rodině .
Samozřejmě, každý typ povahy vyhovuje někomu jinému. Někdo má rád psa "tvrdšího", kde si musí vydobýt pozici a kde se nehledí na nějakou tu výchovnou chybu. Mně vyhovují psi měkčí, poddajnější, kde stačí houknout. Pro mne byla beauceronka na výchovu mnohem jednodušší, než předchozí labrador (který bývá začátečníkům doporučován). Pro někoho jiného to ale může být naopak... Neznamená to ale, že by bosíci nebyli sebevědomí! Při správném přístupu jsou sice věrní a oddaní, ale zároveň i sebevědomí a občas dost samostatní v rozhodování.
Pokud chcete psa pro vrcholovou kynologii, tak bych ho nedoporučila. Ne že by vhodně vybraný jedinec nebyl schopný skvělých výkonů, ale stojí to více úsilí, času a přemýšlení a stejně to nikdy nebude malina nebo ovčák. Ale jako rodinný pes pro aktivní lidi, kteří se psem chtělí sdílet čas, sportovat a zacvičit si pro radost je ideální.
Jak už jsem psala, já mám fenku v garsonce a není problém. Předtím jsem bydlela na venkově a stejně byla doma. Když jsem jí vyšoupla na zahradu, že budu třeba uklízet, seděla u dveří a čekala. až "vyhnanství" skončí - je to o tom, jak psa naučíte, bosík chce být v první řadě s vámi. Venkov je výhoda hlavně pro páníčka, pes to neřeší. V bytě je klidný, nedivočí a neničí, jako třeba labradoři. Ani jako štěně moje fenka nic nezničila (jak tu už někdo psal).
Co se zdraví týče, nevím, že by měli nějaké zvláštní potíže. Dysplazie se hlídá, jako u všech větších plemen. Moje fena má 0/0 a k vetovi chodíme zatím jen očkovat (je jí 5,5 roku). Ani u jiných nevím o nějakých zvláštních potížích, měla jsem za to, že bosíci patří spíš mezi ta přirozeně zdravější plemena...
Takže já bych bosinku doporučila, ale samozřejmě s PP, z dobrého chovu, vybrat rodiče podle povahy (okouknou třeba na beauceroních akcích, zkoušky o povaze ne vždy adekvátně vypovídají) a zdraví a chovatele podle toho, jak se štěňatům věnuje. Pak dobře socializovat, důsledně avšak citlivě zacházet a poskytnou nějaké vydovádění - a máte parťáka k nezaplacení, opravdového "doprovodného" psa jak se patří

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

marcha - jsem ráda že jste zase tady. Vy to umíte o těch našich psiskách vždycky tak hezky napsat

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

Marcha - nejsou si ty naše potvory podobný

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

Kdo chováte beaucerony nebo briardy, nebo jiná plemena, kde jsou standardem vyžadovány obrovské zdvojené paspárky na zadních nohách - nevadí jim tyto v životě? Třeba při pohybu v terénu? Musí se to přece různě zatrhávat....U našeho plemene je většina jedinců vrozeně nemá, a pokud se vyskytnou, musí být odstraněny a zdůvodňuje se to právě tím, že by v životě velmi překážely. Také se jedná o středně velké ovčácké plemeno. Jak jste na to vy, fakt vám nijak nepřekážejí?

yvrea napsal(a):
Kdo chováte beaucerony nebo briardy, nebo jiná plemena, kde jsou standardem vyžadovány obrovské zdvojené paspárky na zadních nohách - nevadí jim tyto v životě? Třeba při pohybu v terénu? Musí se to přece různě zatrhávat....U našeho plemene je většina jedinců vrozeně nemá, a pokud se vyskytnou, musí být odstraněny a zdůvodňuje se to právě tím, že by v životě velmi překážely. Také se jedná o středně velké ovčácké plemeno. Jak jste na to vy, fakt vám nijak nepřekážejí?

mám třetího a čtvrtého Bosíka a nikdy jsme s tím problém neměli. Ale máme tam i kosti. Někdy bývá paspár jen jako kus kůže s drápem a tam netuším jestli by mohl být nějaký problém.

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

awake napsal(a):
marcha - jsem ráda že jste zase tady. Vy to umíte o těch našich psiskách vždycky tak hezky napsat

Díky
Měla jsem potíže s očima, takže jsem na pc chodila jen v nutných případech. Ovšem Bára se změnila ve skvělého asistenčního psa, když jsem se nesměla předklánět, podávala mi věci, včetně vlastního vodítka

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

yvrea napsal(a):
Kdo chováte beaucerony nebo briardy, nebo jiná plemena, kde jsou standardem vyžadovány obrovské zdvojené paspárky na zadních nohách - nevadí jim tyto v životě? Třeba při pohybu v terénu? Musí se to přece různě zatrhávat....U našeho plemene je většina jedinců vrozeně nemá, a pokud se vyskytnou, musí být odstraněny a zdůvodňuje se to právě tím, že by v životě velmi překážely. Také se jedná o středně velké ovčácké plemeno. Jak jste na to vy, fakt vám nijak nepřekážejí?

Taky mi to připadá "nepraktické", ale fena s tím evidentně problémy nemá, ač při klusu o sebe těmi drápy brnká. Co se úrazů týče, zatím jsem jen dvakrát "řešila" ulomení drápku na paspárku. Teče z toho hodně krve, ale fena o tom ani neví... Jiné zranění paspárku nebylo.
Je třeba drápy na paspárcích stříhat, neobrousí se. Čím jsou delší, tím větší riziko...

gina napsal(a):
Diky za informace a za fotecky, jsou uzasny!
Kolik Beauceronu u nas tak zhruba asi je? Ja mam zkusenost z celkem velkym, dominantnim a nezavislym plemenem a ani trosku tvrdohlavjesi pes by mi nevadil, mam docela rada osobite povahy, ve stvani zvere bych ale problem videla, mela bych strach z toho, ze mi psa nekdo zastreli, nebo ze se ztrati. Doma by mel byt klidny.
Jinak co se tyka aktivit, tak ja jsem pro dogtrekking, behani, stopy, obrany a rada bych vyzkousela tanec, ale to jen tak pro zabavu, no a taky vystavy.
A jeste k tomu linani - takze ty chlupy, nejsou ten typ, co se vsude zapichuji? To by mi udelalo radost

Jinak vsechna plemena tady navrhovana, jsou myslim super, hlavne KK, tem moc fandim a kdybych tak nebazirovala na tom hlidaci, tak bych urcite premyslela i o Madarskem ohari! CSP je taky paradni, jednoho znam, je to torpedo

našla jsem čísla z loňska a bylo jich koncem roku skoro 5000, takže to bude nejspíš už k 6000 v čr.

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

Jeste jednou diky za zajimave informace vsem a taky za fotky, vasi bosici jsou vazne uzasni
Urcite se zajdu podivat v unoru na Duo CACIB v Brne, takze kdyby jste tam nahodou nekdo jeli, moc rada se s vami potkam

Dobrý den,

chtěl bych požádat o Tip na nějakou kvalitní chovnou stanici se zdravými odchovy Beaceronů ideálně v okruhu Prahy/ Střední čechy.

Předem díky
Ajka

To určitě, Ohaře do bytu. To jsou rady, jak od chytré horákyně. Promiňte, že to takto píšu. Pokud chcete psa do bytu, čehož já jsem odpůrcem, pořiďte si takového psa, který to snese. Ale ohaře do kvartýru, to může udělat jen člověk chabý duchem. To, že s ním půjdete ráno udělat potřebu, pak ho necháte přes šichtu doma a odpoledne vypadnete na hodinu ven, to takovému psu vůbec nemůže stačit. Nejdřív ho necháte zčajovatět bez pohybu v baráku a pak budete chtít, aby běhal kolem kola. No to je k nevíře. Vybírejte tak, abyste vyšli vstříc pejskovi. Ne abste si zvyšovali své ego.

jodi2009 napsal(a):
To určitě, Ohaře do bytu. To jsou rady, jak od chytré horákyně. Promiňte, že to takto píšu. Pokud chcete psa do bytu, čehož já jsem odpůrcem, pořiďte si takového psa, který to snese. Ale ohaře do kvartýru, to může udělat jen člověk chabý duchem. To, že s ním půjdete ráno udělat potřebu, pak ho necháte přes šichtu doma a odpoledne vypadnete na hodinu ven, to takovému psu vůbec nemůže stačit. Nejdřív ho necháte zčajovatět bez pohybu v baráku a pak budete chtít, aby běhal kolem kola. No to je k nevíře. Vybírejte tak, abyste vyšli vstříc pejskovi. Ne abste si zvyšovali své ego.

Milá zlatá, já měla ohaře v bytě v centru Prahy 14 let. DENNĚ byl venku 3-4 hodiny a naběhal nespočet kilometrů. O víkendech jsme chodili na celodenní výlety a s čistým svědomím mohu říct, že nedostatkem pohybu rozhodně netrpěl. Po čase jsem si k němu pořídila fenu chrta a dokonce na ní bylo pohybu (zvláště za horšího počasí) nechutně mnoho. Nyní bydlíme na venkově, soused - myslivec chová v kotci českého fouska a pes je zavřen 24 hod denně. Ven se dostává pouze sporadicky, zhruba každý třetí den. Jinak si ho nikdo (kromě krmení) nevšímá. My jsme si po smrti ohaře koupili fenu retrívra od myslivce, která byla nevhodná k lovu a při koupi majitel přiznal, že už ji rok nepustil z kotce. Na co taky, když neaportuje jak by měla, že? Takže Vaše vidina o lidech chabých duchem, kteří si pořídí loveckého psa a pak na něj jaksi ....... je trochu mimo mísu. Já mám opačnou zkušenost s myslivci, kteří mají všechny podmínky k tomu, aby byl jejich pes dosyta vyběhán, ale jaksi to tam dost vázne..... Pokud si člověk dopředu zváží svoje možnosti, seznámí se osobně se psy a majiteli plemene o kterém uvažuje a respektuje jeho nároky, nevidím důvod, proč by si ho nemohl pořídit. Ale neházejte všechny do jednoho pytle, znám hodně ohařů a honičů ve funkci společníků, je o ně opravdu 100% postaráno po všech stránkách a je jim určitě lépe než na nějakém zabahněném dvorku.

Americká akita - www.akemizara.cz