Máme před sebou snad nejdůležitější rozhodnutí ... dcera je alergická na naši fenečku malého pinče. Jsem zoufalá a snažím se najít východisko, bohužel jediné možné bude s největší pravděpodobností dát jí pryč. Myslela jsem, že by si mohli vzít naši, ale tam jsem narazila. Můžete mi prosím poradit jakým způsobem najít náhradní rodinu ??? Fenečka je malý hladkosrstý pinč, je s PP, narozená 2005, ale není uchovněná. S našimi dětmi si teda moc nerozumí, ale pinčové takový bývají. Je poslušná (vycvičená). Strašně si přeju, aby její nová rodina nebo nějací starší lidé byli seriózní, aby na ni byli hodní a milovali jí stejně jako my. Samozřejmě, že bych jí darovala ikdyž pořizovačka byla 7tis.. Předem moc děkuji za případné rady ...
Já myslím, že by jste ji ani pryč nemuseli dávat. Omezit styk dítěte se psem, nenechat se jím olizovat. Pes nesmí do stejné postele ani na křesla, kde dcera sedí. Pinč je maličký a srst není hustá. Častěji osprchovat, třeba i čistou vodou. Oni doktoři jak slyší, že má dítě doma psa, tak ned spustí tu svoji, proto že alergie se těžko léčí. Mám alergické vnouče a jezdí k nám a máme doma psy 3. Také korelu a vnuk je alergický na ptáky. Ještě se nestalo, aby se mu stav u nás zhoršil, nebo měl kožní problém. Jedině, když neposlech a pomuchlal se z naším velkým psem, tak měl po rukách pupínky a ty po umytí ruček a nakrémování zmyzeli. Kamarádka je alergická na psy dost a přesto měla v bytě 2 hladkosrsté jezevčíky. Hodně je sprchovala, aby srst byla čistá. Občas s nima spávala, to pak musela použít i takový ten foukací přístrojek, nevím jak se jmenuje. Chlupaté psy nesnášela dobře, přes to s nimi venku i na výstavách bývala ve styku. Ono si tělo na vlastního psa asi zykne. Vím, že to je v případě dítěte těžké, ale ten pes za to stojí. Vždyť ratlíček je maličký a udržet v čistotě bez prachu a šupinek kůže v srsti se dá. Slinám se vyhnete lehce.
Jak se psalo výše-"alergie na psa" pramení spíše z toho, že je člověk, v tomto případě Vaše děcko, alergické na mikročástečky prachu, různé kožní parazity (kteří mají všechna zvířata, tomu se nikdo nevyhne) nebo třeba určitou složku slin (ať už se jedná o bakterie nebo cokoliv jiného).
Myslím, že už i na českém trhu jsou k dispozici přípravky jako třeba šampóny nebo různé postřiky na psí strst, aby se právě tyto mršky co nejvíce potlačily. Doporučovala bych zeptat se veterináře
A řešit to stylem "pes půjde pryč" až když opravdu nebude žádné jiné východisko
Jsme alergická na psy a kočky. Mám dvě fenky a kocoura. Na svoje zvířata jsem si zvykla a "vadí mi" jen v situaci kdy jsem hodně unavená, oslabená. Občas stříhám nebo trimuju lidem psy. To potom soplím, lechtá mě v krku, svědí mě oči a kýchám. Ale baví mě to tak na to prostě kašlu. Když jsem jednou byla dost unavená a ten den jsem zrovna trimovala dvě teriérky po sobě, měla jsem z toho dokonce zánět nosohltanu. Ale dokud bych se nedusila astmatickými záchvaty, zvířata bych pryč nedala. A to mi doktor po klasické otázce "máte doma nějaká zvířata?", nebo spíš po odpovědi řekl "odstranit". Byla jsem zoufalá, a teď jsem šťastná že jsem to neudělala!
Taky sem byla alergická na prach seno a takový sračky...a co? prach hold je pořád. Koně i seno mám a psa taky.
A alergie je přece omezitelná...pokud se omezí styk, a olíznutí. Hold vícekrát uklízet a místo koberců mít podlahy a denně stírat. Ale věřte, jde to.
Jak hledat náhradní rodinu netuším...ale nejlépe asi někomu blízkému, kde by jste mohla s rodinou fenku navštěvovat. Neposlat ji daleko. Jinak zkusit inzerci, ale nenechat ji ,,daruji,, ale určitě nějakou sumu. Aby se nedostala v pracky někam kam nemá... ale i tak bych se snažila co nejlíž k rodině. Pokud budu opravdu muset.
Mám dorsnosrstou fenku a sa ní jsem od začátku neměla žádné problémy.
Potom jsem si koupila od kamarádky rovněž drsnosrstou fenku, stejné plemeno ale s jinou kvalitou srsti /i vzhledově/než má ta naše.
První dva měsíce jsem byla zoufalá, nemohla jsem se s fenečkou ani pomazlit, okamžitě jsem se osypala, nemohla dýchat,o trimování /které potřebovala o hodně častěji než ta první/ ani nemluvím, myslela jsem že to nepřežiju.Vážně už jsem přemýšlela co s tím budu dělat.
Nicméně jsem vytrvala, zhruba po půl roce už žádné pupínky, dýchám v pohodě, mazlit se mohu - jen netrimuji - chodíme na veterinu, kde i trimují.
Nyní máme pejsky tři, stejné plemeno, po dvou letech vše v naprosté pohodě.
Takže přesně jak vám děvčata radí, vytrvat.
A kolik je dceři? Alergie se projevila až teď? Nebo už dřív a nepřisuzovali jste to psovi?
My máme v rodině taťku alergika co se ke psům celý život nemohl ani přiblížit, ani si pohladit. Dneska to vypadá tak, že s námi bydlí v domě dva psi a taťka si na ně prostě zvykl a alergie se mu neprojevuje. A to se fakt dřív vyloženě dusil a kašlal. Dneska se se psy mazlí, zabořuje jim obličej do kožichu, olizujou ho a už se nic neprojevuje. I to se může stát.
Taky sem alergik. Jako malá sem byla samej zápal plic, bronchitidy a to sme zvířata neměli. Pak jsem si pořídila psa, morčata, myši,ptáky...dodnes i jako dospělá žiji v bytě plným zvěře, ačkoli sem alergik. Mám i částečně koberce, závěsy, záclony,... psy meju dvakrát do roka, kočky vůbec. Jedinej můj trest je, že sem častěji nastydlá, ale je to i o tom, že mám i jinou autoimunitní nemoc a tak na alergie nemohu nic pořádného brát. Psy si trimuju, češu, stříhám. Po tom se sice drbu a musím se komplet umýt, ale to vše patří k tomu, že si život bez zvířat neumím představit.
Myslím, kdysi sem zaslechla, že na PSOZ dávali někomu s takhle alergickým dítětem kontakt na rozumnýho alergologa, kterej umí alergii zvládnout i se zvířectvem doma.
Myslím, že je jiné řešení. Jsem alegická na trávy, prach,roztoče apod. Mám doma psa a jezdím na koních. Pravidelně beru léky, spreje do nosu, kapky do očí a je vše v pohodě. Zezačátku jsem sice hodně kýchala, svědily mne oči, když jsem koním rozvážela seno tak jsem skoro nemohla dýchat..uplynulo několik týdnů a zvykla jsem si.. To samé bylo se psem..teď už mi nedělá problém ho ani vyčesávat, válet se s ním po zemi a dělat všelijaké blbosti. Hodně mi pomohla jedna vakcína..byly to kapky, které se braly 10 měsíců, stály okolo 800..Napsala mi je moje alergolžka a musím říct, že můj stav se o 50% zlepšil..i po letech jsem měla výsledky lepší. Zkuste zabojovat, domluvit se s lékařkou na nějakém řešení, pravidelně brát léky (ano..chemie je svinstvo, ale co se dá dělat) a doma udržovat čistotu a větrat.. My to takhle zvládáme a alergici jsme skoro všichni v rodině.. Dát psa pryč je až opravdu krajní možnost..není to věc.. Držím palce :-)
hadock
napsal(a):
Máme před sebou snad nejdůležitější rozhodnutí ... dcera je alergická na naši fenečku malého pinče. Jsem zoufalá a snažím se najít východisko, bohužel jediné možné bude s největší pravděpodobností dát jí pryč. Myslela jsem, že by si mohli vzít naši, ale tam jsem narazila. Můžete mi prosím poradit jakým způsobem najít náhradní rodinu ??? Fenečka je malý hladkosrstý pinč, je s PP, narozená 2005, ale není uchovněná. S našimi dětmi si teda moc nerozumí, ale pinčové takový bývají. Je poslušná (vycvičená). Strašně si přeju, aby její nová rodina nebo nějací starší lidé byli seriózní, aby na ni byli hodní a milovali jí stejně jako my. Samozřejmě, že bych jí darovala ikdyž pořizovačka byla 7tis.. Předem moc děkuji za případné rady ...
Myslím, že i když se budete moc snažit, může to dopadnou zle, fena se může dostat k někomu, kdo je množitel a nezáleží zda s PP či bez PP. Co se obrátit na chovatele? Možná bude o někom, kdo by si vzal starší fenku, nebo má třeba pořadník na štěnda a někdo by si rád vzal již odrostlou fenku
Ohledně alergie. Musíte vy, jako matka vědět, co je pro vaší holčičku dobré a co ne. Nezle striktně říct - alergie nevadí dcera si musí zvyknout, nebo alergie vadí - fena musí okamžitě pryč. Sestřenka má alergika a astmatika chlapečka, doma nesmí být žádné živé zvíře, venku mu to vadí, ale ne v takové míře, jako doma (všeho živého se museli vzdát). Není to žádný rozmazlenec, ale jakmile přijedou k babi, která má kocoura, bez ventolinu ani ránu, bohužel.
To že si tělo musí zvyknout na alergen je teda z lékařského hlediska děsný přestřel. Jednou se to může pěkně vymstít.
eavy
napsal(a):
Myslím, že i když se budete moc snažit, může to dopadnou zle, fena se může dostat k někomu, kdo je množitel a nezáleží zda s PP či bez PP. Co se obrátit na chovatele? Možná bude o někom, kdo by si vzal starší fenku, nebo má třeba pořadník na štěnda a někdo by si rád vzal již odrostlou fenku
Ohledně alergie. Musíte vy, jako matka vědět, co je pro vaší holčičku dobré a co ne. Nezle striktně říct - alergie nevadí dcera si musí zvyknout, nebo alergie vadí - fena musí okamžitě pryč. Sestřenka má alergika a astmatika chlapečka, doma nesmí být žádné živé zvíře, venku mu to vadí, ale ne v takové míře, jako doma (všeho živého se museli vzdát). Není to žádný rozmazlenec, ale jakmile přijedou k babi, která má kocoura, bez ventolinu ani ránu, bohužel.
To že si tělo musí zvyknout na alergen je teda z lékařského hlediska děsný přestřel. Jednou se to může pěkně vymstít.
Myslím si, že těch kterým se to ,,vymstí,, je ale hodně málo... Osobně neznám ani jeden případ. A že alergik sem byla šílenej. A budu tu za sobce když řeknu že i kdyby byli děti alergické, tak se zvířat nevzdám. Protože sama vím, že alergie se dá eliminovat. A to závratným způsobem tak, že může zmizet úplně. Nevim jak je holka stará, ale v pubertě to bude všechno úplně jinak!
Já žrala jako malá miliardu prášků a jim je doteď (ale už né na alergii) ..taky žiju, a žiju díky tomu šťastně!
Prostě bych vypovězení psa ze služby v rodině dala jako totálně bezvýchodnou situaci a ještě tak, že bych k němu mohla občas zajet.
Uživatel s deaktivovaným účtem

Možná by bylo lepší dát dítě k adopci.
sabina
napsal(a):
Myslím si, že těch kterým se to ,,vymstí,, je ale hodně málo... Osobně neznám ani jeden případ. A že alergik sem byla šílenej. A budu tu za sobce když řeknu že i kdyby byli děti alergické, tak se zvířat nevzdám. Protože sama vím, že alergie se dá eliminovat. A to závratným způsobem tak, že může zmizet úplně. Nevim jak je holka stará, ale v pubertě to bude všechno úplně jinak!
Já žrala jako malá miliardu prášků a jim je doteď (ale už né na alergii) ..taky žiju, a žiju díky tomu šťastně!
Prostě bych vypovězení psa ze služby v rodině dala jako totálně bezvýchodnou situaci a ještě tak, že bych k němu mohla občas zajet.
Nezlobte se na mě, pracuji ve zdravotnictví ...
Víte co je na alergii jiné, než "normální"? To, že alergie může přijít kdykoliv a stejně tak kdykoliv může odejít a jak vy říkáte žraní miliardy léků na tom nic nezmění. Protože alergii jako takovou léčit nelze, pouze lze použít přípravky na zmírnění symptomů, čili tzv.úlevovou léčbu a nebo preventivní, při které člověk zobe protizánětlivé léky.
To, že neznáte ani jeden případ, kdy alegrie změnila chod rodiny, neznamená, že se toto nemůže vyskytnout. Sama znám velmi úspěšnou chovatelku malého plemene, běžně prodávající do zahraničí, která musela prakticky ze dne na den rozdat a rozprodat svůj dlouholetý budovaný chov.
Paní píše , že fenka moc nemusí děti .
Řekla bych , že pinč je pes jednoho pána , je na něm závislý.
Ostatní nejbližší členy rodiny trpí .
Širší rodinu synovce , švagra je schopen "rafnout" - třeba do paty - ne do krve , když opustí křeslo
a jde drze např. na záchod . . . . .
- tak znám pinčátko já a mám je přesto ráda
- za paničku by snad dala život . Je skvělý hlídač.
( není moje , občas ji hlídám)
laponka
napsal(a):
Jak vidíte, zadavatelka s vámi nechce diskutovat. Nezajímají ji různá řešení a rady. Prostě chce psa dát pryč a basta fidli.
Milá Laponko, je strašně snadné někoho odsoudit aniž vidíš jak se věci mají.
Mám dvě malé děti, nemám čas sedět u počítači a čekat na každý příspěvek který se tu ukáže. Mám taky své povinnosti, mezi niž patří denní úklid - to znamená vysát (i několikrát denně, abych zmírnila alergické reakce dcery. A samozřejmě to není jediná starost o domácnost jestli mi rozumíš .
Koberce nemáme - pouze v dětském pokoji, kam pes nesmí, jelikož tam spí obě děti. Jinak je všude plovoučka.
Abych upřesnila informace. Dceři je necelých 7měsíců. Alergie se začala objevovat koncem 2 měsíce. Samozřejmě, že jsem celou věc diskutovala s veterinářkou. S kolotočem častého koupání, česání apod. bojujeme již 5 měsíců. Velké zlepšení to nepřineslo.
Teď když se dcera začíná pohybovat , tak musíme pohyb pejska omezit na minimum. Je to pro ni asi hrozně těžké, je věčně na hambě, nesmí na sedačku (kožená), kam vždycky mohla, nesmí dělat další spoustu věcí které prostě dřív mohla. Je to na ní vidět, je vystresovaná, já taky, jsem už strašně unavená. Pokud byla feňule na týden u našich, dceřin stav se zlepšil.
Je mi jasný, že většina Vás mě tu odsoudí - jen do mě, ale já přišla na radu až v situaci když už jsem vážně zoufalá. Bojovala jsem, ale dochází mi síly. Možná by bylo fajn si představit moji situaci. Já se psa nechci zbavit, proto jsem si ho nepořizovala, ale od té doby co je ze mě matka prostě upřednostňuju životy i zdraví svých dětí a tak nerozjmím tomu, proč se do mě někdo naváží.
Vy jste dospělí, s alergií se poperete, snažíte se to zvládnout, protože ty psiska milujete, poradíte mi, jak tohle vysvětlit miminku ????????????
Ani jsem všechny příspěvky nečetla ... jen jsem to přelítla. Ti kteří napsali v dobré víře děkuji, dodatečně si dočtu
Tak pokud to začlo u takhle malého dítěte těžko říct jak se to bude vyvíjet no. Já ty alergie neměla jako dospělá, ale už od dětství. Jen ta touhla po zvířatech byla asi silnější no.
Tohle je vážně blbá situace a netuším jak bych ji řešila. Pokud je pro vás nejschůdnější východisko dát ji jinam..tak to tak udělejte. Chápu, že děti jsou přednější. Mě by sice švihlo...a doufám že to nebudu nikdy řešit.
Uživatel s deaktivovaným účtem

hadock
napsal(a):
No jasně Orionko, nechtěla bys rovnou ty dvě naše děti když jsi tak chytrá ????
To víš, že bych raději psa, toho totiž zaženu do pelechu a dá pokoj, o ty dvě se musím starat daleko víc !!!!!!
Škoda, že jste nepochopila mou ironii. Pochopitelně to bylo myšleno jako odpověď všem těm chytrolínkám statečným, které s alergií bojují. Najít zodpovědné majitele pro tak malou fenečku nebude zas takový problém. Tady jsou všichni zblblí množitelstvím atd. Zkuste se poptat u veterináře, starší lidé, kterým odešel pejsek už třeba nestojí o to vychovávat štěně a rádi se staršího pejska ujmou. A věřte, že lidi dávají pryč psy z malichernějších důvodů, žádné výčitky si nepřipouštějte.
hadock
napsal(a):
Milá Laponko, je strašně snadné někoho odsoudit aniž vidíš jak se věci mají.
Mám dvě malé děti, nemám čas sedět u počítači a čekat na každý příspěvek který se tu ukáže. Mám taky své povinnosti, mezi niž patří denní úklid - to znamená vysát (i několikrát denně, abych zmírnila alergické reakce dcery. A samozřejmě to není jediná starost o domácnost jestli mi rozumíš .
Koberce nemáme - pouze v dětském pokoji, kam pes nesmí, jelikož tam spí obě děti. Jinak je všude plovoučka.
Abych upřesnila informace. Dceři je necelých 7měsíců. Alergie se začala objevovat koncem 2 měsíce. Samozřejmě, že jsem celou věc diskutovala s veterinářkou. S kolotočem častého koupání, česání apod. bojujeme již 5 měsíců. Velké zlepšení to nepřineslo.
Teď když se dcera začíná pohybovat , tak musíme pohyb pejska omezit na minimum. Je to pro ni asi hrozně těžké, je věčně na hambě, nesmí na sedačku (kožená), kam vždycky mohla, nesmí dělat další spoustu věcí které prostě dřív mohla. Je to na ní vidět, je vystresovaná, já taky, jsem už strašně unavená. Pokud byla feňule na týden u našich, dceřin stav se zlepšil.
Je mi jasný, že většina Vás mě tu odsoudí - jen do mě, ale já přišla na radu až v situaci když už jsem vážně zoufalá. Bojovala jsem, ale dochází mi síly. Možná by bylo fajn si představit moji situaci. Já se psa nechci zbavit, proto jsem si ho nepořizovala, ale od té doby co je ze mě matka prostě upřednostňuju životy i zdraví svých dětí a tak nerozjmím tomu, proč se do mě někdo naváží.
Vy jste dospělí, s alergií se poperete, snažíte se to zvládnout, protože ty psiska milujete, poradíte mi, jak tohle vysvětlit miminku ????????????
Ani jsem všechny příspěvky nečetla ... jen jsem to přelítla. Ti kteří napsali v dobré víře děkuji, dodatečně si dočtu
Tak u tak malého dítěte je to něco jiného. Do něj těžko budete rvát hromadu prášků, těžko mu vysvětlíte, že tohle nemá strkat do pusy, navíc bude lézt po zemi a tam se chlupům nevyhnete i přesto, že nemáte koberce. Myslela jsem, že je dcerka starší. Těžko říct, jak to bude s alegií třeba za rok. Můj bratr měl třeba v roce alergické reakce na kočky, ve 2 letech už s nima neměl sebemenší problém.. Ale každý je jiný a nejspíš je zbytečné dcerku trápit tím, že se bude zkoušet jestli to přejde nebo ne...
Pokud to bylo myšleno, tak jak píšete, tak se omlouvám .... nepochopila jsem.
Jsem už ze všeho unavená. Nejenom z těch rad, které vlastně radami nejsou, dnes a denně narážím na rýpaly ve svém okolí. Pro jedny jsem špatná matka, protože za těchto okolností měl být pes už dávno pryč, pro možná většinu z vás jsem zase špatná majitelka psa, protože se ho snažím "zbavit".
Někdo tu psal o tom, že by se nezbavoval psa ani kdyby děti byly alergické .... nevím jestli dotyčná už děti má. Pojďme si to říct, až daná situace nastane jak se zachováte. Ty noci, když s děckem nespíte, kdy neděláte nic jiného než uklízíte, kdy se vám sype na hlavu i manželství páč polovička nesdílí stejný názor na to, aby pes zůstal doma, kdy vám několikrát denně doma hučí vysavač a ruší ostatní a nehledě na to milá slečno/paní, že starší dítko vám řekne: mami ty si se mnou nehraješ protože pořád jenom uklízíš !!!!! Pak přijďte a sudtě mě !!!!
hadock
napsal(a):
Pokud to bylo myšleno, tak jak píšete, tak se omlouvám .... nepochopila jsem.
Jsem už ze všeho unavená. Nejenom z těch rad, které vlastně radami nejsou, dnes a denně narážím na rýpaly ve svém okolí. Pro jedny jsem špatná matka, protože za těchto okolností měl být pes už dávno pryč, pro možná většinu z vás jsem zase špatná majitelka psa, protože se ho snažím "zbavit".
Někdo tu psal o tom, že by se nezbavoval psa ani kdyby děti byly alergické .... nevím jestli dotyčná už děti má. Pojďme si to říct, až daná situace nastane jak se zachováte. Ty noci, když s děckem nespíte, kdy neděláte nic jiného než uklízíte, kdy se vám sype na hlavu i manželství páč polovička nesdílí stejný názor na to, aby pes zůstal doma, kdy vám několikrát denně doma hučí vysavač a ruší ostatní a nehledě na to milá slečno/paní, že starší dítko vám řekne: mami ty si se mnou nehraješ protože pořád jenom uklízíš !!!!! Pak přijďte a sudtě mě !!!!
Nesoudím Vás!!! Soudím situaci. O které jste před tím úplně tak kompletně neřekla vlastně nic..
Taky sem napsala, že v téhle situaci jak jste poté popsala, je to jiné! A taky sem psala, že když už psa pryč..tak ke známým, nebo co nejblíž pro případně možnou návštěvu.
Děti zatím nemám...ale já dítě byla. A má máma i táta to tehdy taky zvládly. Ale nebyla sem alergická jako kojenec...nýbrž jako dítě předškolního věku. Proto sem to psala tak, že bych se snažila to zvládnout a psa pryč nedala. To jsem ovšem nevěděla vaši závažnost..jelikož jste ji neupřesnila... Tak se omlouvám. Pokud jste se cítila zle.
Nevim jaké jsou vaše možnosti nebo tak... Jen je to rozdíl u kojence a u dítěte ve škole třeba. S tím se pak dá bojovat a alergenu neustupovat.