Dobrý den, prosím podělíte se se mnou se zkušenostmi s CCR? Toto plemeno mne velmi zajímá, ale informací o něm jsem našla jen málo, pár článků, ale ty jsou povětšinou pouze lehce poupravené jinak skoro stejně stručné (ovšem někdy s dosti protichůdnými informacemi). Ale možná neumím hledat. Zajímá mě vše, výživa, péče o srst, výchova, výcvik, ale i zatíženost plemene DKL, DKK i jiné nemoci, prostě zkušenosti, třeba i s určitými Chovatelskými stanicemi. Za jakékoliv slušné reakce děkuji.
luca8
napsal(a):
Dobrý den, prosím podělíte se se mnou se zkušenostmi s CCR? Toto plemeno mne velmi zajímá, ale informací o něm jsem našla jen málo, pár článků, ale ty jsou povětšinou pouze lehce poupravené jinak skoro stejně stručné (ovšem někdy s dosti protichůdnými informacemi). Ale možná neumím hledat. Zajímá mě vše, výživa, péče o srst, výchova, výcvik, ale i zatíženost plemene DKL, DKK i jiné nemoci, prostě zkušenosti, třeba i s určitými Chovatelskými stanicemi. Za jakékoliv slušné reakce děkuji.
není nad zkratky, co je CCR? díky
luca8
napsal(a):
Ano, Curly coated rertiever... omlouvám se.
Moc děkuji! Tak s tímto plemenem bohužel zkušenosti nemám, jen s labradorským retrievrem, chovali jsem je víc jak deset let. Ale jsou to příbuzní, takže povaha bude obdobná, ale nevím jak moc jsou zatíženi dědičnými chorobami.....u labradora to je v dnešní době děs a běs..... Zkuset se obrátit na poradce chovu, určitě by podal bližší informace a případně doporučil i chovnou stanici.
http://vystava-retrieverklub.wz.cz/ na této výstavě jistě budou nějací zástupci:) mě přijdou hodně jiní takoví rezervovanější oproti třeba flatům labradorům a zlaťákům.ale znám je jen z výstav z pozorování.
luca8
napsal(a):
Děkuji za typ, určitě se tam pojedu mrknout. Určitě bude lepší se pobavit o povaze přímo s chovatelem. O rezervovanosti sem už četla, ale jen v některých článcích. V některých je popisován jako důvěřivý. Tak asi hodně záleží na jedinci.
On je důvěřivý k vlastním, ale velice rezervovaný k cizím. Není to labrador, který vám skočí až do obličeje, i když vás vidí poprvé v životě. Curlík jednoduše nevidí žádný důvod bavit se s někým, kdo nepatří k jeho "smečce".
Ale tohle mám vypozorované jen ze svého okolí, ze cvičáku a working testů, sama curlíka nevlastním. Určitě zkuste kontaktovat chovatele - drtivá většina si ráda o "svém" plemeni popovídá, a zvlášť u málopočetného plemene, jako je curly. Seznam chovatelských stanic je tady: http://www.retriver.cz/chovpsi/chs/chs_ccr.htm (jen doporučuju vyhnout se chovkám "z Vlčích Luk" a "z Vlčí stepi", to je množárna s PP)
Ano, už jsem četla o Vlčí stepi a Vlčích lukách... Nepřístupnost k cizím není někdy na škodu. Popravdě mě právě tohle na labrouškách vadí. Jsou to takový umazlení tutánci. Zase na druhou stranu s výchovou sme neměli vůbec žádný problém, výcvik byl vždy veden pozitivně a naučit něco je v podstatě velmi jednoduché i v pokročilém věku. Četla jsem že curlíci jsou v mládí bouřliváci. No i když labrouši taky nejsou zrovna líní, spíš naopak. Takže pokud bude curlík jiný jen v přítulnosti k cizím a jinak bude akční jak labrouš, je to přímo vysněná povaha psa
luca8
napsal(a):
Děkuji za typ, určitě se tam pojedu mrknout. Určitě bude lepší se pobavit o povaze přímo s chovatelem. O rezervovanosti sem už četla, ale jen v některých článcích. V některých je popisován jako důvěřivý. Tak asi hodně záleží na jedinci.
Hlavně se chovatelů ptejte výslovně i na negativa plemene...někteří mají tendenci své plemeno trochu idealizovat, pokud se pořádně nepídíte :)
Osobně jsem znala fenku tohoto plemene z několikaletého společného venčení v parku. Pořídila si jí rodina se třemi dětmi, bez předchozích zkušeností se psy. Fenku se podařilo bezproblémově vychovat, poslouchala, dobře se snášela s dětmi. Byla rozhodně o dost temperamentnější než labradoři a zlaťáci, ale zase o poznání méně pohybově náročnější než můj ohař. S jinými psy vycházela dobře, ale v dospělosti je již příliš nevyhledávala ani ke hrám. Byla vůči nim sebevědomá, ale nekonfliktní, nenapadala..Jednou nás obtěžoval opilý bezdomovec a fena (na rozdíl od mého psa) zasáhla a dotyčného kousla. Dost mne toto chování u retrívra překvapilo, ale pak jsem pochopila, že jsou přeci jen trochu jiní. Prostě to není takový ten trpělivý, všeobjímající a všesnášející tvor a v případě nutnosti se Vás pravděpodobně pokusí i ochránit. Je to dle mého pes, který si je vědom svého já a určitě bude potřebovat důslednější vedení. Dobře se učila, cvičení jí dělalo radost a v kruhu své rodiny byla nejšťastnější.
CCR jsou nádherní nejen vzhledem a osobně bych se volby tohoto plemene nebála.
Ještě doplním, že fena pocházela z chs Z Vlčích luk.
Myslím že s tou aktivitou to zvládnu, labrouš je taky akční (pokud nemyslím ty obtloustlé chudáčky co z nich lidi dělají). Do osmi let byla fena zvyklá chodit přes 10km denně a pak přišla domů a chtěla si házet balonek, a to podotýkám i s artozou při dysplazce. Po osmém roku už byla horší ale stále aktivní, a dominantní vůči ostatním hafákům taky. CCR mě fakt chytnul za srdce, zatím hlavně vzhledem. Proto koumám další info, už jsem četla i srovnání s chesepeaky, ale na toho bych si netroufla.
luca8
napsal(a):
Myslím že s tou aktivitou to zvládnu, labrouš je taky akční (pokud nemyslím ty obtloustlé chudáčky co z nich lidi dělají). Do osmi let byla fena zvyklá chodit přes 10km denně a pak přišla domů a chtěla si házet balonek, a to podotýkám i s artozou při dysplazce. Po osmém roku už byla horší ale stále aktivní, a dominantní vůči ostatním hafákům taky. CCR mě fakt chytnul za srdce, zatím hlavně vzhledem. Proto koumám další info, už jsem četla i srovnání s chesepeaky, ale na toho bych si netroufla.
Já jsem si posléze k ohaři pořídila odloženou FCR a právě ta všudypřítomná radost ze života a absolutní přítulnost ke každému bez vyjímky mi ne úplně vyhovovala. Člověk se svému psu přizpůsobí, prožili jsme spolu krásné roky, ale do dalšího už jsem z těchto důvodů nešla. Mám radši povahově uzavřenější psy a tak by třeba pro mne byl CCR ideální. Výše zmíněná fenka CCR byla akorát - přiměřeně temperamentní, poslušná, s určitým odstupem od neznámých lidí, ale rozhodně ne v tomto ohledu pro ně nějak nebezpečná. Co vím, byla i zdravá, i když její bratr (znám pouze z vyprávění) musel podstoupit operaci třetího víčka. Nejlépe je opravdu nakontaktovat solidního chovatele a následně si vybrat štěndo, které Vám bude povahou a temperamentem vyhovovat. Taky bych u nich kladla důraz na opravdu dobrou socializaci.
Tak koumejte dál a až to vykoumáte, tak ode mne pozdravujte Vašeho nového kudrlínka.
Děkuji, právě po zkušenostech s dysplazkou u labradorků, hledím hlavně na zdraví. To je jedna z opravdu nejdůležitějších věcí. Tak snad vyberu v budoucnu dobře. Ono asi jak píšete vše záleží na konkrétním hafíkovi a taky na výchově. Určitě nechci nic podcenit a proto čím více info o plemeni budu mít, tím si budu jistější , že pro mě bude právě kudrnáček to pravé ořechové.