Dobrý den. Potřebovala bych další radu....kámen úrazu, je venčení - odmítá ven chodit. První dva dny to jakž takž šlo a najednou konec. Vynesu ji ven a ona odmítá jít dál. Otáčí se, kňučí - prostě chce domů. Zkoušela jsem ji popotáhnout nic, jen trhne hlavou, sedne sei a kouká ke dveřím. Takže pokud ji chcu dostat dál, tak mám dvě možnosti: buď ji škrtit na vodítku a táhnout za sebou nebo ji drapnu a hold odnesu dál..když jsme v dostatečné vzdálenosti tak šlape, vyčůrá i vykaká se. Ale jakmile se dostaneme blízko k domovu, tak okamžitě začné táhnout a utíká na vodítku ke dveřím - opět se přiškrcuje. Potřebovala bych radu co s tím, jak ji vysvětlit že má k noze atd. Vždyť je to štěně, venku má být ráda a má si tam hrát..Teď ji ještě utáhnu, ale až vyroste tak skončíme akorát pod autem...Poraďte prosím děkuji
To znám, mě to fenka dělá taky a to už má 10 měsíců, dělala to od mala. Prostě má jen svůj plácek a okruh kolem baráku a jak jdeme jinam tak se zasekne. Jakmile jsme dál od domu, už je to v pohodě. Dělá to jen doma, v cizím prostředí(u rodičů, u známých, na výletě) to nedělá. Zkoušela jsem hračky, házení klacíku, pamlsky...nefungovalo.
Já jsem taky parkrát nosila, mám to teda lehčí ne Vy (york 2kg), ale pak jsem si zas řekla, že si na to zvykne a nepůjde vůbec. Takže jsem od toho upustila. Ona není ani žravá, takže na pamlsky mi kašle. Ale jestli máte mlsnýho psa, zkuste to stylem....popojde-odměna. Můžu Vám poradit třeba sušený maso od Brita nebo Calibry, mají to v každým zveráku a psům to chutná. Jak jste psala o těch piškotech, tak ty bych úplně vypustila a nebo kupte piškoty pro psy, tam je alespoň míň cukru.
Nám to pes jako štěňák dělal taky. Osvědčilo se mi odnést ho dál od domu, pokaždé na jiné místo a opravdu se snažit ukázat, že venku je kromě povinného venčení i pořádná sranda. Tzn. pamlskovat, hrát si, blbnout, vyhledávat pohodové psy. Prostě z venčení udělat takovou huráakci. Pes pochopil do 2 týdnů.
Musí pochopit, že venku je to lepší než doma :-) Chce to motivaci - pamlsky, hračky, nalákat na sebe.
A hlavně neustoupit. Člověk je vůdce smečky a když chce jít ven, pes se musí přizpůsobit a pána následovat.
Netahat násilím, jen nedovolit se vrátit. Chce to trpělivost.
Máš plemeno, kde nesmíš ani připustit, že by bylo po psím, jinak budeš mít do budoucna velké problémy!
pavča
napsal(a):
Dobrý den. Potřebovala bych další radu....kámen úrazu, je venčení - odmítá ven chodit. První dva dny to jakž takž šlo a najednou konec. Vynesu ji ven a ona odmítá jít dál. Otáčí se, kňučí - prostě chce domů. Zkoušela jsem ji popotáhnout nic, jen trhne hlavou, sedne sei a kouká ke dveřím. Takže pokud ji chcu dostat dál, tak mám dvě možnosti: buď ji škrtit na vodítku a táhnout za sebou nebo ji drapnu a hold odnesu dál..když jsme v dostatečné vzdálenosti tak šlape, vyčůrá i vykaká se. Ale jakmile se dostaneme blízko k domovu, tak okamžitě začné táhnout a utíká na vodítku ke dveřím - opět se přiškrcuje. Potřebovala bych radu co s tím, jak ji vysvětlit že má k noze atd. Vždyť je to štěně, venku má být ráda a má si tam hrát..Teď ji ještě utáhnu, ale až vyroste tak skončíme akorát pod autem...Poraďte prosím děkuji
Smím se zeptet, co Vás vedlo k tomu pořídit si zrovna staforda ... ?
pavča
napsal(a):
já potřebuji spíše radu než kritiku..hm
rady jste měla hledat než jste si pořídila psa pro kterýho se absolutně nehodíte! Najděte si psí školu, kde vás naučí zacházet se psem, protože vy nepotřebujete jednu radu ohledně aktuálního venčení, ale komplexní manuál, protože absolutní laik a AST jsou dost vražedná kombinace (hlavně pro jejich okolí).
btw. psík co ho máte v profilu je to vaše nové štěně?
Ano musím s Vámi souhlasit, ale staforda jsme si vybrali s přítelem. On je ta pevná ruka. Samozřejmě jak před pořízením i nyní neustále projíždím internet a hledám vše co se mi může hodit, právě proto abych ji zvládla. Nerada bych doma měla neovladatelného psa.
Ano na té fotce to je ona.
pavča
napsal(a):
Dobrý den. Potřebovala bych další radu....kámen úrazu, je venčení - odmítá ven chodit. První dva dny to jakž takž šlo a najednou konec. Vynesu ji ven a ona odmítá jít dál. Otáčí se, kňučí - prostě chce domů. Zkoušela jsem ji popotáhnout nic, jen trhne hlavou, sedne sei a kouká ke dveřím. Takže pokud ji chcu dostat dál, tak mám dvě možnosti: buď ji škrtit na vodítku a táhnout za sebou nebo ji drapnu a hold odnesu dál..když jsme v dostatečné vzdálenosti tak šlape, vyčůrá i vykaká se. Ale jakmile se dostaneme blízko k domovu, tak okamžitě začné táhnout a utíká na vodítku ke dveřím - opět se přiškrcuje. Potřebovala bych radu co s tím, jak ji vysvětlit že má k noze atd. Vždyť je to štěně, venku má být ráda a má si tam hrát..Teď ji ještě utáhnu, ale až vyroste tak skončíme akorát pod autem...Poraďte prosím děkuji
bolí jí bříško z toho začervení,člověka když bolí břicho tak taky moc necourá,co nejmín. Ono se to spraví,až se bříško uzdraví,cítí bolení a tak chce domů,schovat se.
pavča
napsal(a):
Ano musím s Vámi souhlasit, ale staforda jsme si vybrali s přítelem. On je ta pevná ruka. Samozřejmě jak před pořízením i nyní neustále projíždím internet a hledám vše co se mi může hodit, právě proto abych ji zvládla. Nerada bych doma měla neovladatelného psa.
Ano na té fotce to je ona.
jenže ono to není o pevné ruce (ta může nadělat víc škody než užitku), ale spíš o důslednosti a spravedlivosti - tak snad má aspoň přítel nějaké zkušenosti s výchovou a výcvikem psů.
Jinak pejsek na fotce určitě není AST, ale pravděpodobně kříženec pitbulla
Ahoj, jak je stara? Náš taky nechtěl chodit. Jsem z toho byla uplne nervni. Venku nádherné počasí, mohl celý den skakat za domem na louce, ale on ne, nechtel se hnout od domovních dveří. Max. se rychle vyčural na trávě a tradá zpátky domů. Pamlsky nula nic, zkusit ho popotahnout na vodítku znamenalo zarputilé vzpínání a rači by si ukroutil hlavu nebo se nechal uškrtit než aby se pohnul o metr dál, hračky a klacíky byly taky neůspěšné. Nic se nemá lámat přes koleno. První zlepšení bylo vlastně, až uměl trošičku udržet čurání. Když jsme šli ven o pár minut pozděj než normálně a on se nemohl dočkat až to vypustí, tak se zapomněl a od dveří na trávu doslova běžel. Ale dál od domu se stejně ani nehnul. Poponášení bylo u nás taky aktuální. Ale myslím, že to chce těm prckům nechat čas, až se na to budou cítit, tak se vydají na průzkum i bez přesvědčování. Prostě jsme se ze začátku hráli u domovních dveří, dokud se na víc necítil. Občas se zapomněl a popoběhl za balonkem trošku dál a i tak jsme se náš radius krůček po krůčku rožšiřoval. "Normální" odchod z domu se nám povedl, až ho začalo bavit něco venku očuchávat a hlavně když začal značkovat. Jak chodí s tvým přítelem? taky stávkuje nebo jde normálně? Přeju hodně trpělivosti, ono se to spraví
Ahoj, já bych připustila možnost, že chytrá holka už má paničku zmáknutou a páníčkovi to nedělá. A když je bez pásku, tak se chová jak? Když se jí budete schovávat po bytě, bude Vás hledat? Zahrejte si na schovávanou, volejte, aby Vás neviděla. A když Vás najde, tak ji vychvalte až na půdu. Raději slovně než s pamlskem....i když i ten, ale nepravidelně. Aby poznala tu legraci, když Vás najde. Horší bude, když se na Vás vykašle a spokojeně zůstane na pelíšku. To bude na úplně jinou reakci. A znovu otázka....stejný problém má i páníček? Regina
Omlouvám se, až ted jsem si přečetla i Vaši druhou diskusi o bolavém bříšku.....jedná se tedy o malinkaté štěně, no tak to je normální, to se ani nedá čekat, že by chodilo na pásku, to chvíli trvá, než se to naučí a socializace je tu od toho, aby se nebálo chodit kamkoliv. A jestli už je trochu větší, tak ho brát všude, kam Vás s ním pustí, ale až ho řádně doočkujete a odčervíte. A s tím jídlem tak jak Vám píší ostatní, štěně musí dostat najíst pětkrát denně a ideálně těstoviny-maso-zelenina, rýže-maso-zelenina, a jen tolik co sežere na jeden zátah, a ne horké či ledové. Já dávám mezitím jak štěnatům tak seniorům tvaroh s vajíčkem, nesladit, nebo tvaroh s konzervou tunáka drceného. nesolit. Ale podle velikosti jen třeba dvě vrchovaté lžíce jako porci....aby to žrádlo měl rád a těšil se, ale nepřecpávat a měl to jako odměnu za to, jak je hodný. A vy mu do toho občas strouhnete mrkev, nebo celer, petržel, ale nepřebít chut tvarohu. At se daří....každý býk byl kdysi tele.
verculina
napsal(a):
Ahoj, jak je stara? Náš taky nechtěl chodit. Jsem z toho byla uplne nervni. Venku nádherné počasí, mohl celý den skakat za domem na louce, ale on ne, nechtel se hnout od domovních dveří. Max. se rychle vyčural na trávě a tradá zpátky domů. Pamlsky nula nic, zkusit ho popotahnout na vodítku znamenalo zarputilé vzpínání a rači by si ukroutil hlavu nebo se nechal uškrtit než aby se pohnul o metr dál, hračky a klacíky byly taky neůspěšné. Nic se nemá lámat přes koleno. První zlepšení bylo vlastně, až uměl trošičku udržet čurání. Když jsme šli ven o pár minut pozděj než normálně a on se nemohl dočkat až to vypustí, tak se zapomněl a od dveří na trávu doslova běžel. Ale dál od domu se stejně ani nehnul. Poponášení bylo u nás taky aktuální. Ale myslím, že to chce těm prckům nechat čas, až se na to budou cítit, tak se vydají na průzkum i bez přesvědčování. Prostě jsme se ze začátku hráli u domovních dveří, dokud se na víc necítil. Občas se zapomněl a popoběhl za balonkem trošku dál a i tak jsme se náš radius krůček po krůčku rožšiřoval. "Normální" odchod z domu se nám povedl, až ho začalo bavit něco venku očuchávat a hlavně když začal značkovat. Jak chodí s tvým přítelem? taky stávkuje nebo jde normálně? Přeju hodně trpělivosti, ono se to spraví
Ahoj :) má 10 týdnů. Přesně to je náš případ. Ale když jsme v "lesíku" u vody a je bez vodítka, tak si mě hlídá a na zavolání přiběhne. Přítel s ní moc nechodí, ale taky mu to dělá.