Dobrý večer,
má cenu se snažit udat 8letého psa hladkosrstého pinče, který je závislý na paničce? Teta psa nechtěla, ale když už děcka(nyní 20 a 18 let) domů psa donesli, tak si řekla, že to ''přetrpí''. Pes se stal závislákem právě na tetě.
Před 4 rokama se narodila malá sestřenice, která od malička tráví nejvíc času po nemocnicích a když je doma, je skoro porád nemocná. Letos konečně lékaři přišli na to co ji trápí a tak podstoupila operaci, kterou bude podle rozhodnutí profesora možná podstupovat cca co 3 měsíce po neurčitou dobu.
Jde o to, že má velice slabou imunitu a její tělo reaguje na většinu onemocněním. Už dríve měla nemoci, které může přenášet pes, tentokrát má opět další(několikátou už to nikdo ani nepočítá)nemoc, která jde přenášet právě psem.
A proto se rozhodli psa utratit. Já ji chápu, protože mít dítě, co nemá skoro žádnou imunitu a mít ho pořád na hromádce nebo v nemocnici, určitě není jednodychý. A jelikož mi to není jedno, ptám se DÁ SE UDAT TAKOVÝ PES? Jak už jsem psala, pes je závislák, který si hlídá svoji rodinu. Na cizí je trošku ostřejší, ale po chvíli přestává.
Psa si nikdo v rodině vzít nemůže, respektive nechceme, aby pes paničku potkával jen někdy. Což by pro něj bylo určitě nejhorší.
Prosím neurážet, kvůli tomu, že vyhrožuji smrtí psa. Já to chci jen zkusit a nezavřít nad tím jen oči a říct si, však je to jejich pes.
Děkuji moc za reakce a prosím jen slušně.
Snažit se budu. Vím, že pes za to nemůže, oni lidi kolem jim to říkali už dřív, ale teta řekla, že ho utrácet nebudou. Ostatně chápu, že dítě je přednější než pes. A to myslím pro všechny..
Spíš mi jde o to, zda má někdo zkušenosti, jak to zvládá závislý pes? Jestli má někdo tuto zkušenost?
Jinak pes je určitě k mání, 8 let hladkosrstý pinč, očkovaný, odčervený. Nevím který rok, ale měl operovanou kyčli, měl hranatý kloub, takže má implantát.
Jde i o to, zda by někdo o závisláka měl zájem, protože ze začátku než by si zvykl by to byl problém.
Pes není agresivní na ostatní psy, je zvyklý na chod domácnosti, kočky, andulky, malé děti.
Posílám fotku s nejmladší sestřenicí. Jinou nemám, ale pořídím.
Cenu to určitě má. Škoda utrácet psa, co nemá vážné zdravotní problémy, pinčové se navíc dožívají docela vysokého věku.
Ta závislost je spíš chyba ve výchově, na nové prostředí, pokud nebude úplně odlišné, by si měl zvyknout i v tomto věku. Aspoň co vím o pinčích z útulku, tak si zvykali dobře.
Myslím, že na stejné či lepší si zvykne skoro každý pes, závislákovi to třeba bude chvilku trvat, ale měl by si zvyknout. Důležité je správně vybírat. Tenhle by byl asi ideální někam, kde je pořád někdo doma, aby se mu mohl věnovat a usnadnit mu to. Taky už je starší, mohl by vyhovovat nějaké důchodkyni - mohli by si vyhovovat navzájem
Také si myslím, že výchova je to úskalí, ptž pes v podstatě neumí nic jiného než být doma a venčit se na sídlišti, nebo chodit na procházky. Sám se drží pána, takže bych řekla, že jsou jedni z těch co si myslí, že malý pes vácvik nepotřebuje. Až na tu závislost je to naštěstí hodný pes.
Ano také si myslím, že by se hodil k důchodci, pes je spokojený doma a nepotřebuje nějak moc venčit. Nebo spíše nevyžaduje dlouhé venčení, ale pokud je delší procházka uvítá to. JInak pejsem zvládá být samotný, ale než by si zvykl, určitě by to nebylo bez kňučení a štěkání.
Tak pokud by jste někdo věděl, o důchodkyni nebo vhodné rodině, tak pejska darujeme.
Inzeráty dám zítra, až pořídím lepší fotky.
Zkuste ho udat, mám letošní zkušenost taky se psím závislákem. Babička onemocněla má fenku křížence, která je na ní závislá a snad ještě víc na jejich bytě. Když byla babička 2 měsíce v nemocnici někdo si fenu musel vzítm skončila u strýce na baráku, byla tam párkrát hlavně vždycky stála u dveří a naříkala že chce pryč. Takže sme všichni měli hroznej strach jak to zvládne, bez babičky bez "svého bytu". Zvládla to dobře, takže já bych do toho šla...pokud to zvládla naše fena v prostředí které nemá ráda, tak Váš pejsek to zvládne taky. Jen ho člověk bude muset zabavit :-)
Strach má velký oči bych řekla....měla jsem závislačku, stále na náš musela vidět, pak jsme dva roky po sobě jeli k moři na dovolenou, byla ve dvou různých rodinách a chovala se tam naprosto jinak než doma, okamžitě se jim přizpůsobila, snad že v jedné nebyla jedináček a ve druhé ji popadly děti a usilovně si jí užívaly. V obou případech bylo zřejmé, že si to užila a dokonce bych řekla, že v prvním okamžiku ani nebyla nadšená, že si ji jdeme vyzvednout....zájem o ni v náhradním prostředí nebyl nezájem v útulku a ta to byla i pro ni příjemná změna.
Tak bych se nebála, najdete-li vhodného majitele.
vasilek
napsal(a):
Tak to ste mě udělali radost:)
Tak se budeme snažit a snad se to podaří:)Prvně se snažíme ptát po známých a potom kdyžtak inzerát:)
On né, že by byl chudák pes nadšenej . Ale pochopí , je zrazenej , je to smutný . . . smíří se se situací .. . . .
Měla jsem tam psa - paní byla v lázních . . .hodně jsem ho brala ven , byl v cizím městě . . .
"Nezaplakal" , ale večer co večer vzdychal - nahlas vzdychal , jako nešt'astnej člověk . . . .
davidka
napsal(a):
Mám zkušenosti s hlídáním cizích psů. Páníci mě většinou upozorňují, jak jsou jejich miláčci závislí, jak asi první dny budou smutnit a nebudou žrát. Houby :-)) Já je hned beru na procházku, zabavím, seznámím se smečkou, navážu kontakt a pes je do druhého dne u nás jak doma.
Taky mi často přijde, že závislý je kolikrát spíš páníček...
Držím palce, ať psíka udáte, zkuste ty starší lidi, to je dobrý tip