Dobrý den, obracím se hlavně na ty, co již mají zkušenosti s touto nemocí u svých miláčků.
Již několikátý měsíc tuto nemoc řešíme, ale ona neustupuje. Nášemu pejskovi,
bígl, se objevila cca v březnu/dubnu tohoto roku ( to mu byli tak 3 měsíce/4m). Dostával
křeče do zadních nožek, nemohl dát hlavu dolů pořádně, a následně se u něj
projevili "epileptické záchvaty", tedy aspoň podobné jim, u nich se
počůrával. Po měsíci vyšetřování atd. mu zjistili encefalitidu,ale žádné
klíště neměl, řekli, že to nemusí být z něj. Nasadili léky... sem tam si na
vetcentru pobyl nějaký týden. Ale nakonec jsme ho dovezli konečně domů. S
práškama jsme doteď, bere Prednison. Byl v pořádku - dokázal si hrát a
všechno, jen když se mu nesnížilo moc dávky(někdy jsme mu měli dávat 2x
denně, jindy jednou, jindy jen půlku). Ale asi před 3 dny se jeho stav zase
zhoršil,aniž bysme měnili dávky, následně jsme je zvedly na 2x denně, ale
nezabralo mu to, jako by jsme mu nic nedali. Je pavda, žety bolesti nemá tak
silné jako kdysi. Ale jde moc dobře na něm vidět, že ho to bolí (kolikrát
zavyje, zakňučí ...někdy i dlouho, je strašně paranoidní - bojí se much,
nenechá si většinou šahat na uši, nenechá si šáhnout k očím ani otřít slinu. Ze šťastného, aktivního pejska se stal smutný uzlíček bolesti. Jde to na něm hodně poznat.
Je toho hodně a každou věc Vám popisovat nechci (zbytečně zdlouhavé). Lékaři včera
řekli, že to může být dědičného původu, že se uvidí v jeho roce a půl.
Důvod, proč jsem se chtěla na Vás obrátit je, že jsem Vás chtěla poprosit,
zda byste mi neposkytli nějaké informace ohledně Vaši léčby. Tím myslím, jak
tuto nemoc veterináři řešili u Vašeho pejska.Vyskytli se podobné chvíle, kdy
Vašemu pejskovi bylo dobře ale druhý den, se to zhoršilo? Jak dlouho trval
celý proces léčby (aspoň přibližně).
Prosím o zodpovězení hlavně té zvýrazněné otázky. Už si nevím rady, a se silami jsem již na dně ještě k tomu, když léčba je nákladná a vy jstestudentem a nemáte stálý příjem. Ale pro svého miláčka se snažíte udělat první poslední.
Děkuju.
Moc vás nepotěším. Nevím jakou změnu očekávají veterináři po dosažení věku rok a půl vašeho psa, ale bohužel prognóza není zrovna příznivá.
Váš pes asi těžko prožije plnohodnotný psí život přes veškerou vaší snahu a veterinární péči. Pokud se potvrdí nemoc jako vrozená, jen mohu potvrdit, že toto plemeno (bígl) je poměrně silně zatíženo dědičnými chorobami.
Přeji vám hodně trpělivosti a štěstí a vašemu pejskovi aspoň trochu zdraví.
Uživatel s deaktivovaným účtem

schodou okolností sem kdysi mívala také bígla , asi ve dvou letech se u něj projevila podivná nemoc , pes měl vytřeštěné oči ,po všem zběsile chňapal , hltal potravu jak šílenec , doteď vášnivý aportér nechtěl vzít do huby hračku ,byl malátný pořád pil prostě celkově se choval velice podivně, teplotu zvýšenou ale neměl , ztrácel hlas a nemohl štěkat , veterinář si moc nebyl jistý co to vlastně je ,připomínalo to i to že by pes mohl mít vzteklinu , nevgím anmi přesně co nemoc způsobilo ,bylo to na podzim ,klíštata byly ,před tímhle onemocněním pes prodělal průjmové onemocnění kde byl léčen antibiotiky ,shodou okolností mě také pár dní před tím spadl při skoku z překážky. jelikož pes žil 14 let a současnému psu je už dvanáct let je už hodně let mrtvý , takže tenkrát se neděla rozbor krve a nic jen se nad ním sešlo několik veterinářů a diagnostikovali mu že má asi zánět mozkových plen. dostal tenkrát pět injekcí chronicinu, dávali mu glukozu, vitamín B12 a hlavně jod ,potom jsme mu ještě podávala jodové tablety / je to už dlouho ale jako mladá holka sem neměla co na práci a všechno sem si o psovi psala / jeho stav se pozvolna upravil. ovšem ten strach z much měl taky ,v době jeho léčby žádné nebyla ale zůstalo mu to bohužel na celý život. nevím jestli sem vám pomohla ale doba pokročila ,metody jsou lepší , nevzdávejte to hned , vždyt i když to vypadá zle může se uzdravit a dlouho žít ,přeji pejskovi brzké uzdravení
Děkuji *habe*, hlavně za poslední povzbuzující větu. Mouch se bojí pouze, když se mu přitíží. Třeba teď jednu nahání a snaží se ji zblajznout. Je v pořádku, žádné bolesti nic. Vypadá to, že se mu přitíží jen když se opravdu vyčerpá. Myslím, že by bylo "zbytečné" ho utratit, neudělala bych to, pokud by to nebylo opravdu vážné a jiné východisko by z toho nevedlo. Ale pokud vidím, že je mu fajn a jen někdy se mu přitíží máme naději, že se z toho dostane a ty bolesti se stáhnou na minimum.
Uživatel s deaktivovaným účtem

přeju hodně štěstí ,zkuste ty vitamíny , panthenol ,b komplex ,nějaké tablety s jodem , zkuste to zkonzultovat s veterinářem., někdy jen ty blbý vitamíny dokážou docela zázraky. jinak neřekla bych že bíglové jsou náchylné nebo nemocné plemeno jak tady někdo psal ,jinak v dospělosti se dost věcí samo od sebe nějak upraví ,můj současný pes míval v mládí slabé epileptické záchvaty ,pak to ustalo a za deset let se to stalo jenom jednou kdy bohužel vedle něj spadla skříň s nádobím a on se chudák lekl, jinak je v pohodě ,tak at je brzo i ten váš