Používání fyzických trestů

Souhlasím. Mám na to stejný názor.

Nesouhlasím, fyzické tresty nejsou na místě a zvláště ne nápřahové. Házení klíčů může psovi zranit oko.

No je pravda, že zrovna házení klíčů může psovi ublížit, ale např. mojí mamce, když jí po háravé feně šli psi a pán nikde nebo to ignoroval, tak jí kolikrát nepomohlo nic jiného. Ale to je trochu jiný případ. Jinak samozřejmě, máte právo nesouhlasit. Každý má právo na svůj názor. Já jenom nemám ráda, když se někdo pustí do někoho jenom kvůli jinému názoru. Protože ona pravda bývá většinou někde mezi... A nebo respektive - nikdy není nic jednoznačně dobrého a fungujícího...

Já se kdykoli pustím do člověka,který bije psy nebo s nima třepe za kůži na krku nebo používá donucovací prostředky. Protože to fakt není třeba.

někdy je plácnutí nebo šlehnutí proutkem ta nejsrozumitelnější varianta jak dát psovi najevo že udělal něco co je nepřípustné. při výchově mladých psů občas proutek použiji u dospělého vychovaného psa již fyzické tresty nejsou třeba.

Jak myslíte... Tak v tom připadě jste asi dokonalá. Nutné podotknout, že to jste asi v celém vesmíru jediná.

Zrovna včera jsem četla o tom třepání psa za kůži. Bylo to takhle: Mnoho lidí považuje třepání za kůži jako vhodný trest, jenže si neuvědomují, že matka je tak přenáší, netrestá je tak! Takže přirovnání: Jak by to udělala matka fena. -je nesmyslné. U našeho štěněte zatím stačí jen zvýšit hlas a nebo říct to hnusněji.
A teď poďte do mě...

Možná je to blbost, ale já jsem zase četla (nevím už kde, je to dlouho), že je takhle trestá...nejspíš je to fakt kravina, protože nevím, za co by matka trestala, ale mně osobně to přijde pro psa mnohem přirozenější trest, než třeba plácnutí přes zadek. Taky mi to tehdy doporučil bratr, se kterým jsem to řešila. Má vystudovanou veterinu (není veterinář, ale rozumí tomu víc než pouhý laik, kterým jsem tehdy byla). Dnes už mi stačí se na ni jen škaredě podívat a ona už ví, že něco dělá špatně a okamžitě se vzpamatuje

běžně psy netrestám, ale občas je jedna dobře mířená v pravou chvíli lepší, než půl roku vysvětlování - zvlášť u puboša, co ví moc dobře, co se po něm chce, ale zkouší, kolik si může dovolit

No já spíše zkouším odměňovat to správné chování a tomu špatnému se vyvarovat, ale někdy když není zbytí...U mého psa je ale jakékoliv plácnutí přes zadek naprosto zbytečné. Vůbec to necítí ani na to nereaguje. Takže když už jde do tuhého a pes musí pochopit, že to myslím fakt vážně, tak mu buď trochu drsněji otočím na sebe hlavu a nebo to nejhorší co můžu říct tichým, výhružným hlasem, je "zkus".

Takže zadavatelku chápu. Neodsuzuji!!! Každý ať si vychovává podle svého. Ono každý pejsek je jako i člověk jiný, takže na ně taky platí něco jiného.

V podstatě tu souhlasím se všemi... Tato diskuse je kultivovaná a tak to má být. Děkuju za názory.

Ono nejde ani tak o trest jako takový, ale jeho načasování. Jde o pár vteřin a to dělá problém i zkušeným kynologům. Trest později ztrácí význam.
Pochybuji o tom, že většina trestajících amatérů trestá včas! Žádného jsem ještě neviděla.

No já nevím, kdybych netrestala včas, tak asi nepochopí, za co trest přišel. Vzhledem k tomu, že dnes už nedělá věci, za které byla dříve potrestána, to zřejmě pochopila. Tak buď se tím vyvrací Vaše teorie o amateréch, kdy žádný neodhadne pravou chvíli, nebo mám nadprůměrně inteligentního psa

Je pravda, že někteří pejskaři trestají psa ve špatnou chvíli... klasický příklad je, když pes zdrhne, pán si ho zavolá, pes přiběhne a pán ho zbije, či jinak ztrestá. S tím se setkávám opravdu často a je pravda, že použití trestu v tomto případě fakt není na místě. Ale když pes začne zdrhat nebo zdrhnul a někde něco žere, pak když pán k němu doběhne, tak si myslím, že zvýšení hlasu a popřípadné výchovné plácnutí mu nijak neuškodí.

Psala jsem většina, což vidím prakticky všude. S inteligencí psa to nemá nic společného.

Zvláštní, vychovávám již 3. psa bez trestů a funguje to, každý je jiného plemene. Každý je povahově jiný. Pokud někdo vše musí řešit trestem (ať je to plácnutí, chycení za kůži, cokoliv) tak nemá asi se psem nejlepší vztah - nemyslím tím, že je pes týrán. Narážím na motivaci psa, na jeho vztah k majiteli. Znám tolik psů, co perfektně fungují bez trestů, tak proč by to nešlo u ostatních?

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
někdy je plácnutí nebo šlehnutí proutkem ta nejsrozumitelnější varianta jak dát psovi najevo že udělal něco co je nepřípustné. při výchově mladých psů občas proutek použiji u dospělého vychovaného psa již fyzické tresty nejsou třeba.

Dokonce prut? To si snad děláte srandu, ne?

scylla napsal(a):
Nesouhlasím, fyzické tresty nejsou na místě a zvláště ne nápřahové. Házení klíčů může psovi zranit oko.

Fakt? A řeklas to tomu svýmu guru Desenskýmu? Nebo to se bojíš ? :)Na jeho webu lze najít docela obsáhlý seznam házených předmětů

sententiavitae napsal(a):
Souhlasím. Mám na to stejný názor.

Mám tentýž názor..pro mne je pan Mikulica celkem dost kapacita ,narozdíl od jakési pí Bučkové alias scyly.která je mírně řečeno nula v kynologii

Stejně tak jak jsem občas rukou navštívila zadeček svých dětí jsem při výchově navštívila rukou zadeček svých psů. Ani jeden z nich neměl následky a děti doufám, u psů jsem si jistá, mě měli rádi. Každý jedinec je jiný a každý chce svůj přístup. Jsem proti mlácení dětí i psů ale menší upozornění opravdu není mlácení. Nakonec to většinou bolí i mne, když je plesknu rukou.

scylla napsal(a):
Dokonce prut? To si snad děláte srandu, ne?

nedělám si srandu ,plácnutí rukou velký pes ani nepocítí krom toho ruka má hladit ne trestat, nějaké tahání za kůži ,převracení na zem a jiné kraviny neprovozujeme, slabý proutek pěkně štípne a neublíží ,pes si to velice dobře zapamatuje , pak už stačí jen to že proutek zasviští vzduchem nebo šlehne o botu , už se nemusí psa dotknout a funguje jako perfektní dálkové ovládání. štípnutí proutku vám připadá hrozné a to že jiní do nezvládnutých psů perou elektriku apod. vám hrozné nepřipadá? psy jsme takhle vychovávali vždycky, vždycky snadno pochopili ,nikdy nezdrhali , nehonili zvěř ,nervali se , poslouchali a to jsem měla třeba pětičlenou smečku , na žádném z nich to nezanechalo následky a dokonce se ani toho prutu nebojí poznají kdy si hrajem a pak mě ho klidně ukradnou a rozkoušou. ono každý pes je jiný a většina úplně bez trestu vychovat nelze ono je potřeba trestat a přitom dávat lásku a kdyby lidi míň četli moderní knížky a víc používali rozum nebylo by tolik nezvladatelných agresivních potvor a to neplatí jen u psů ale i u lidí.

markysek napsal(a):
Fakt? A řeklas to tomu svýmu guru Desenskýmu? Nebo to se bojíš ? :)Na jeho webu lze najít docela obsáhlý seznam házených předmětů

Není vám nic? Čeho bych se měla bát? Leda tak lidí, jako jste vy?

candygirl napsal(a):
Moji fenku jsem nevychovávala nijak tvrdě, ale občasné zatahání za kůži (jak to dělá matka se štěňaty) nebo plácnutí přes zadek bylo nutností. Když dělá něco, co nesmí, zvýším hlas, ale pokud ani na třetí Fuj nereaguje, tak ji prostě plácnu, ať se uvědomí. A je to nejen z důvodu výchovy, ale i její vlastní bezpečnosti (vběhnutí pod auto, jakýkoliv humus povalující se na chodnících-otrava, červíci). Takže s autorem souhlasím. Naše fena je ještě k tomu vcelku bezproblémová, zajímalo by mě, jak se vychovává agresivní problémový pes bez fyzických trestů. Neříkám mlátit, ale jsou situace, kdy je lehké plácnutí na místě. Samozřejmě pak i hladit a hrát si s ním, jak autor v knize vypichuje...to je náš názor

Nevbíhání do silnice se mnohem líp než tresty naučí tak, že psa důsledně učím, aby na kraji chodníku vždy čekal na povel, a to čekání důsledně odměňuju. Dokud to neumí skutečně perfektně, tak ho vždy u silnice jistím vodítkem a neumožním mu udělat chybu - každou chybou, i když je potrestaná, si pes to chování zafixovává.
To požírání hnusů - totéž, už malé štěně se dá pěkně naučit, že je výhodné nesbírat nic, co leží na zemi. Bez zákazů a trestů, jen přes pamlsky a kontrolu prostředí. Zákaz a "fuj" má jednu velkou nevýhodu: pes dobře ví, kdy na něj můžete a kdy ne. Kdežto pes, který má cvik "nežraní hnusů" naučený pozitivní cestou, to sám CHCE dělat, i když zrovna není pod kontrolou.

Jinak řečeno - pokud dojde k situaci, kdy je "nutné" psa potrestat, je to chyba psovoda, že neměl dostatečně pod kontrolou psa nebo situaci.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
nedělám si srandu ,plácnutí rukou velký pes ani nepocítí krom toho ruka má hladit ne trestat, nějaké tahání za kůži ,převracení na zem a jiné kraviny neprovozujeme, slabý proutek pěkně štípne a neublíží ,pes si to velice dobře zapamatuje , pak už stačí jen to že proutek zasviští vzduchem nebo šlehne o botu , už se nemusí psa dotknout a funguje jako perfektní dálkové ovládání. štípnutí proutku vám připadá hrozné a to že jiní do nezvládnutých psů perou elektriku apod. vám hrozné nepřipadá? psy jsme takhle vychovávali vždycky, vždycky snadno pochopili ,nikdy nezdrhali , nehonili zvěř ,nervali se , poslouchali a to jsem měla třeba pětičlenou smečku , na žádném z nich to nezanechalo následky a dokonce se ani toho prutu nebojí poznají kdy si hrajem a pak mě ho klidně ukradnou a rozkoušou. ono každý pes je jiný a většina úplně bez trestu vychovat nelze ono je potřeba trestat a přitom dávat lásku a kdyby lidi míň četli moderní knížky a víc používali rozum nebylo by tolik nezvladatelných agresivních potvor a to neplatí jen u psů ale i u lidí.

3 psi vychovávání bez trestů, každý jiného plemene, jeden i úplně jiné plemenné kategorie a jsou bezproblémoví, žádné agresivní nezvladatelné potvory. Doporučila bych komukoliv zažít vztah se psem, který nebyl fyzicky trestán, jeho chování je totiž úplně jiné.

Mě furt zajímá proč by to u některých psů nešlo? Pokud nebudeme mluvit o odstraňování např. loveckého pudu a jiných charakteristických vlastností určitých plemen - pokud ty chce někdo odstraňovat, je padlý na hlavu.

Lidé stále používají převážně zákazové povely, ale zapomínají psa chválit a motivovat, proto to vypadá tak jak to vypadá a proto je tolik těch nezvladatelných potvor.

pidla napsal(a):
Nevbíhání do silnice se mnohem líp než tresty naučí tak, že psa důsledně učím, aby na kraji chodníku vždy čekal na povel, a to čekání důsledně odměňuju. Dokud to neumí skutečně perfektně, tak ho vždy u silnice jistím vodítkem a neumožním mu udělat chybu - každou chybou, i když je potrestaná, si pes to chování zafixovává.
To požírání hnusů - totéž, už malé štěně se dá pěkně naučit, že je výhodné nesbírat nic, co leží na zemi. Bez zákazů a trestů, jen přes pamlsky a kontrolu prostředí. Zákaz a "fuj" má jednu velkou nevýhodu: pes dobře ví, kdy na něj můžete a kdy ne. Kdežto pes, který má cvik "nežraní hnusů" naučený pozitivní cestou, to sám CHCE dělat, i když zrovna není pod kontrolou.

Jinak řečeno - pokud dojde k situaci, kdy je "nutné" psa potrestat, je to chyba psovoda, že neměl dostatečně pod kontrolou psa nebo situaci.

souhlas.

pidla napsal(a):
Nevbíhání do silnice se mnohem líp než tresty naučí tak, že psa důsledně učím, aby na kraji chodníku vždy čekal na povel, a to čekání důsledně odměňuju. Dokud to neumí skutečně perfektně, tak ho vždy u silnice jistím vodítkem a neumožním mu udělat chybu - každou chybou, i když je potrestaná, si pes to chování zafixovává.
To požírání hnusů - totéž, už malé štěně se dá pěkně naučit, že je výhodné nesbírat nic, co leží na zemi. Bez zákazů a trestů, jen přes pamlsky a kontrolu prostředí. Zákaz a "fuj" má jednu velkou nevýhodu: pes dobře ví, kdy na něj můžete a kdy ne. Kdežto pes, který má cvik "nežraní hnusů" naučený pozitivní cestou, to sám CHCE dělat, i když zrovna není pod kontrolou.

Jinak řečeno - pokud dojde k situaci, kdy je "nutné" psa potrestat, je to chyba psovoda, že neměl dostatečně pod kontrolou psa nebo situaci.

Naše fenka je vychovaná dobře, je šťastná má nás ráda, nikdy naší výchovou netrpěla (na vlastním psovi to snad pozná každý). Nežádoucí chování, které jsme si přáli odstranit, jsme odstranili. Zákazy typu "fuj" a "ne" nás učili na cvičácích (ve více městech). Proto na naší výchově neshledávám nic špatného. Napsala jsem pouze svůj názor a své zkušenosti.

bondi28 napsal(a):
3 psi vychovávání bez trestů, každý jiného plemene, jeden i úplně jiné plemenné kategorie a jsou bezproblémoví, žádné agresivní nezvladatelné potvory. Doporučila bych komukoliv zažít vztah se psem, který nebyl fyzicky trestán, jeho chování je totiž úplně jiné.

Mě furt zajímá proč by to u některých psů nešlo? Pokud nebudeme mluvit o odstraňování např. loveckého pudu a jiných charakteristických vlastností určitých plemen - pokud ty chce někdo odstraňovat, je padlý na hlavu.

Lidé stále používají převážně zákazové povely, ale zapomínají psa chválit a motivovat, proto to vypadá tak jak to vypadá a proto je tolik těch nezvladatelných potvor.

Zákazový povel není nic nenormálního,jen se ho pes musí naučit jako každý jiný.Ale souhlasim s tím,že psa je též nutno chválit a motivovat!!Nelze pouze zakazovat,to fungovat nebude,nebudu psát,že oba poly musí být v rovnováze,protože myslím,že těch pochval a motivace má být více než těch zákazů.Nesouhlasim s tím,že zákazový povel je trest,jak mi vyplývá z vašeho příspěvku.Celkově ale souhlasím s panem Mikulicou jak je citován na začátku

markysek napsal(a):
Zákazový povel není nic nenormálního,jen se ho pes musí naučit jako každý jiný.Ale souhlasim s tím,že psa je též nutno chválit a motivovat!!Nelze pouze zakazovat,to fungovat nebude,nebudu psát,že oba poly musí být v rovnováze,protože myslím,že těch pochval a motivace má být více než těch zákazů.Nesouhlasim s tím,že zákazový povel je trest,jak mi vyplývá z vašeho příspěvku.Celkově ale souhlasím s panem Mikulicou jak je citován na začátku

Já nikde nepíšu, že zákazový povel je trest! Asi špatně chápete psaný text, pokud jsem uvedla slovo trest, myslela jsem slovo trest, pokud zákazový povel, tak to měl být zákazový povel. Jinak trestat psa lze i jinak než fyzicky.
To co jste napsala Vy, jsem se snažila napsat také, jen o dost stručněji.

asi mne sežerete, ale ani já jsem nikdy svého psa nebila, neplácala, netahala za kůži, neužívala prut, ani házení - já jsem "vyčítačka" posadím psa před sebe a držím mu hlavu a vyčítám - tohle dělá hodný pes, to se ani trochu nestydíš atd atd a zatím to tedy zabralo

"Zajímavá " metoda .

plisak napsal(a):
asi mne sežerete, ale ani já jsem nikdy svého psa nebila, neplácala, netahala za kůži, neužívala prut, ani házení - já jsem "vyčítačka" posadím psa před sebe a držím mu hlavu a vyčítám - tohle dělá hodný pes, to se ani trochu nestydíš atd atd a zatím to tedy zabralo

A fakt tomu vašemu vyčítání psisko rozumí? Ilona

plisak napsal(a):
asi mne sežerete, ale ani já jsem nikdy svého psa nebila, neplácala, netahala za kůži, neužívala prut, ani házení - já jsem "vyčítačka" posadím psa před sebe a držím mu hlavu a vyčítám - tohle dělá hodný pes, to se ani trochu nestydíš atd atd a zatím to tedy zabralo

tak já tě nesežeru,ale přála bych ti některé jedince co znám..,myslim,že bys to rychle přehodnotila,páč by ti během tak dvou dnů vypověděly hlasivky aniž by pes vůbec hnul uchem

no můj pes by se při takovém vyčítání určitě červenal no a čuba ta by se z toho hanbou propadla
jasně taky na psy používám výčitky typu co to je ,to se dělá apod. ale před tím museli mít zafixováno že k tomuhle slovu patří něco nepříjemného at už plácnutí , švihnutí , zmačknutí čenichu nebo jiný nepříjemný úkon . dneska už taky stačí jen ty slova ale abych jim něco vyčítala třeba zrovna v tom zpupném pubertálním věku tak to by fakt nezabralo.

ilisek napsal(a):
A fakt tomu vašemu vyčítání psisko rozumí? Ilona

já bych řekla, že když máme vytvořen pevný vztah a pokud máme plemeno, které se v zájmu zachování vzájemného vztahu bít prostě nesmí, pak to vážně zabírá, tedy nečervenají se , ale polepší se. Ono to je taky hodně o tom, jak moc se se psem mluví, já s nimi mluví vždy, když s nimi jsem, na procházkách zejména a když psi mají mít pasivní slovník jako čtyřleté dítě, uvažovala jsem, proč by nerozuměli výčitce? zatím to tak jde, a mám osmého psa téhož plemene, takže jakás takás zkušenost je, ale nikdy jsem neměla problémového psa, nikdy jsem nezačala vychovávat psa dospělého ani zkaženého a vždy jsem jednoho každého chlapce (i děvče) malovaného měla velmi ráda.
takže se skutečně smějte, i já se tomu musím smát, ale u mých psů to zabírá, dají uši dozadu a tváří se, že přestupek nikdy neudělali. To na dítě to moc nezabírá, po tom výčitka sklouzne jak voda po husím peří, takže tady plácnu.

plisak napsal(a):
já bych řekla, že když máme vytvořen pevný vztah a pokud máme plemeno, které se v zájmu zachování vzájemného vztahu bít prostě nesmí, pak to vážně zabírá, tedy nečervenají se , ale polepší se. Ono to je taky hodně o tom, jak moc se se psem mluví, já s nimi mluví vždy, když s nimi jsem, na procházkách zejména a když psi mají mít pasivní slovník jako čtyřleté dítě, uvažovala jsem, proč by nerozuměli výčitce? zatím to tak jde, a mám osmého psa téhož plemene, takže jakás takás zkušenost je, ale nikdy jsem neměla problémového psa, nikdy jsem nezačala vychovávat psa dospělého ani zkaženého a vždy jsem jednoho každého chlapce (i děvče) malovaného měla velmi ráda.
takže se skutečně smějte, i já se tomu musím smát, ale u mých psů to zabírá, dají uši dozadu a tváří se, že přestupek nikdy neudělali. To na dítě to moc nezabírá, po tom výčitka sklouzne jak voda po husím peří, takže tady plácnu.

A co máš za plemeno?
já věřim,že jsou psiska co jim tohle může stačit,taky znám takový cíťi,stačí se zamračit a pes se celej hanbou tetelí..ale znám i dost těch opačnejch právě

já mám čau čau a ti se tedy hned tak neleknou, ale budou-li biti, nedopadne to dobře

plisak napsal(a):
já bych řekla, že když máme vytvořen pevný vztah a pokud máme plemeno, které se v zájmu zachování vzájemného vztahu bít prostě nesmí, pak to vážně zabírá, tedy nečervenají se , ale polepší se. Ono to je taky hodně o tom, jak moc se se psem mluví, já s nimi mluví vždy, když s nimi jsem, na procházkách zejména a když psi mají mít pasivní slovník jako čtyřleté dítě, uvažovala jsem, proč by nerozuměli výčitce? zatím to tak jde, a mám osmého psa téhož plemene, takže jakás takás zkušenost je, ale nikdy jsem neměla problémového psa, nikdy jsem nezačala vychovávat psa dospělého ani zkaženého a vždy jsem jednoho každého chlapce (i děvče) malovaného měla velmi ráda.
takže se skutečně smějte, i já se tomu musím smát, ale u mých psů to zabírá, dají uši dozadu a tváří se, že přestupek nikdy neudělali. To na dítě to moc nezabírá, po tom výčitka sklouzne jak voda po husím peří, takže tady plácnu.

Jasně, proto jsem tam dala smajlíka....máme to vpodstatě s našimi psy stejně jako vy, i když občas dostanou za ucho.....to se pak tváří jako malé dítě ze školky Ilona

Své psy nijak výrazně netrestám, ano dostanou lepáka za ucho kdy zlobí nebo je okřiknu, ale nějaké výrazné tresty nepoužívám. Některé názory mě ale udivují. Lidé dávají za příklady x psů, které vlastní a vychovali je zcela bez trestů. Věřím tomu, avšak nemyslím si, že každý pes je stejný, popř. stejně sensitivní a skutečně (kupodivu) existují i psi, se kterými se OBČAS bez trestu prostě nedomluvíte (a nehovořím o nějakém řezání či bití !).

Už mi to trošku přijde jako fanatismus dnešní doby - kdo neumí vychovat psa bez trestu je blbec, nemá pojem o moderní kynologii, nemá se psem správný vztah, je neschopný, psům nerozumí a jediná správná cesta je ta o které mluvím já (pes jde vychovat zcela bez trestů a kod říká, že ne je pouze líný).

Sama se snažím vše po dobrém, používám klikr a komunikace se velmi zlepšila, ale dokážu vyletět z kůže, když se vždycky někde objeví fanatici (a teď prosím nehovořím o ifauně), kteří se na vás sesypou jak to, že používáte jako motivaci jídlo, že to je diskomfort, když pes jí venku a ne doma z mističky, že je to nepohodlné a nezdravé (ano chápu, vlci také najdou každý den u stromu plnou misku a proto netrpí nikdy diskomfortem), jak to, že občas na psa zakřičíte, že takhle si neutvoříte vztah a pes by měl cvičit z lásky k vám a ne pro žrádlo (toto když slyším, tak se skutečně popadám smíchy za břicho ... ).

K trestu se uchyluji opravdu až v extrémních situacích (které téměř nenastávají), snažím se vše po dobrém, ale v poslední době když slyším výraz POZITIVNÍ MOTIVACE mám osypky, protože spousta lidí si to přetváří k obrazu svému a cokoli co není 100 % pozitivní odsuzují. To dle mě není správné, nehovořím zde o bití psů, ale jedna dobře mířená za ucho, je leckdy účinnější než 10 lekcí vysvětlování a ukazování a rozhodně to není o pohodlnosti, jak někteří rádi vnucují.

A o čem to podle Vás je? Co si vezme pes z pohlavku a co naopak z 10lekcí cvičení s páníčkem?
Co pro něj asi bude přijatelnější...
Jde to, jde to u každého psa bez fyz. trestů. Jinak bych se nesetkávala s tolika psy, kteří formou PM cvičí a fungují bez trestů a to jak perfektní poslušností, tak při sportu a ti co znám blízce ani neochcávají tam kde nemají (veterina, obchod, zahradní restaurace, stáje, atd.). Jsou to psi různých plemen, spadající do různých kategorií.

Asi to také bude tím, že majitelé dobře vybírali ke komu půjdou cvičit.
Kdykoliv jdeme cvičit my, chodí tam spousta lidí s různým problémem, a vždy se našlo řešení, vždy proběhla změna během jedné intenzivky.

Ve světě už běhá tolik zvířat, se kterýma je pracováno bez trestů - ani to nemusí být nutně PM (ať jsou to psi nebo třeba koně) a jsou sportovně úspěšní, že to mluví za vše.

Když vidím někoho, jak svého osa tahá za kožich, pes nohy ve vzduchu, nebo ho sejme a lehne na něj, nejradši bych mu pár natankovala. Takoví lidé by neměli mít psi.

Nejde o to, že by trest byl něco zavrženíhodného nebo že by někdo, kdo psu občas "jednu výchovnou" vlepí, s ním neměl krásný vztah. K cíli vede mnoho cest, zdaleka ne jen ta "pozitivní". Jde hlavně o to, že věc naučená pozitivně je ve výsledku naučená líp a spolehlivěji, protože pes ji sám CHCE dělat, nedělá ji jen proto, aby se vyhnul trestu.

Na druhou stranu je rozhodně lepší cvičit psa dobře a srozumitelně kontrastní metodou, než blbě pozitivně. A 90% lidí, co o sobě tvrdí, že cvičí pozitivně, to dělá úplně blbě.

kalliope napsal(a):
Své psy nijak výrazně netrestám, ano dostanou lepáka za ucho kdy zlobí nebo je okřiknu, ale nějaké výrazné tresty nepoužívám. Některé názory mě ale udivují. Lidé dávají za příklady x psů, které vlastní a vychovali je zcela bez trestů. Věřím tomu, avšak nemyslím si, že každý pes je stejný, popř. stejně sensitivní a skutečně (kupodivu) existují i psi, se kterými se OBČAS bez trestu prostě nedomluvíte (a nehovořím o nějakém řezání či bití !).

Už mi to trošku přijde jako fanatismus dnešní doby - kdo neumí vychovat psa bez trestu je blbec, nemá pojem o moderní kynologii, nemá se psem správný vztah, je neschopný, psům nerozumí a jediná správná cesta je ta o které mluvím já (pes jde vychovat zcela bez trestů a kod říká, že ne je pouze líný).

Sama se snažím vše po dobrém, používám klikr a komunikace se velmi zlepšila, ale dokážu vyletět z kůže, když se vždycky někde objeví fanatici (a teď prosím nehovořím o ifauně), kteří se na vás sesypou jak to, že používáte jako motivaci jídlo, že to je diskomfort, když pes jí venku a ne doma z mističky, že je to nepohodlné a nezdravé (ano chápu, vlci také najdou každý den u stromu plnou misku a proto netrpí nikdy diskomfortem), jak to, že občas na psa zakřičíte, že takhle si neutvoříte vztah a pes by měl cvičit z lásky k vám a ne pro žrádlo (toto když slyším, tak se skutečně popadám smíchy za břicho ... ).

K trestu se uchyluji opravdu až v extrémních situacích (které téměř nenastávají), snažím se vše po dobrém, ale v poslední době když slyším výraz POZITIVNÍ MOTIVACE mám osypky, protože spousta lidí si to přetváří k obrazu svému a cokoli co není 100 % pozitivní odsuzují. To dle mě není správné, nehovořím zde o bití psů, ale jedna dobře mířená za ucho, je leckdy účinnější než 10 lekcí vysvětlování a ukazování a rozhodně to není o pohodlnosti, jak někteří rádi vnucují.

připomíná mi to "moderní rodiče", razící heslo: Osobnost dítěte vybudujem tak, že jej nebudeme absolutně omezovat v žádném chování, abychom je nedejbože neponížili a nezranili tak jeho silnou osobnost" Pak to tak vypadá, jeden nevychovanej smrad vedle druhýho, co k rodičům necítí nic, natož úctu a respekt ani v "vtiskávacím věku" a rodiče, co na dítě skoro nepromluví, aby ho "náhodou nezlomili"

A stejně mi to připadá u psů a tzv. pozitivní motivace. Lidi, co fakt vědí o co jde, jsou jiná, ale hodně laiků prostě neví nic a posléze se divíme, co všude lécá a obtěžuje nevychovaných psů a že majitel na něj ani nezavolá, ani ho nepokárá, když pes provádí cosi neecht

Jsou psi, u kterých jsem ruku vztáhnout nemusela celej život. Jiní pár přes tlamku prstíky v době dospívání potřebovali. A vztah mám se všemi krásnej.

mata napsal(a):


připomíná mi to "moderní rodiče", razící heslo: Osobnost dítěte vybudujem tak, že jej nebudeme absolutně omezovat v žádném chování, abychom je nedejbože neponížili a nezranili tak jeho silnou osobnost" Pak to tak vypadá, jeden nevychovanej smrad vedle druhýho, co k rodičům necítí nic, natož úctu a respekt ani v "vtiskávacím věku" a rodiče, co na dítě skoro nepromluví, aby ho "náhodou nezlomili"

A stejně mi to připadá u psů a tzv. pozitivní motivace. Lidi, co fakt vědí o co jde, jsou jiná, ale hodně laiků prostě neví nic a posléze se divíme, co všude lécá a obtěžuje nevychovaných psů a že majitel na něj ani nezavolá, ani ho nepokárá, když pes provádí cosi neecht

Jsou psi, u kterých jsem ruku vztáhnout nemusela celej život. Jiní pár přes tlamku prstíky v době dospívání potřebovali. A vztah mám se všemi krásnej.

A přesně o to jde. Spousta lidí si pod pojmem "pozitivní" představí "všechno psu dovolit". Nebo jsou naopak schopní jen pomocí nástrojů pozitivní motivace vyvinout na psa obrovský psychický tlak - už jsem viděla pár psů docela slušně zlomených blbě použitým klikrem. To už opravdu radši v pravý okamžik "jednu výchovnou" po čuni. Ale přiměřenou a perfektně načasovanou, pochopitelně.

Na druhou stranu když někdo PM fakt umí, tak ani tu "jednu výchovnou" nebude potřebovat nikdy, u žádného psa. A bude mít psa vycvičeného úžasně a mnohem spolehlivěji, než ti, co tu "jednu výchovnou" potřebovali.

A samozřejmě blbě použité tresty jsou zpravidla mnohem horší, než blbě použitý klikr...

pidla napsal(a):
Nejde o to, že by trest byl něco zavrženíhodného nebo že by někdo, kdo psu občas "jednu výchovnou" vlepí, s ním neměl krásný vztah. K cíli vede mnoho cest, zdaleka ne jen ta "pozitivní". Jde hlavně o to, že věc naučená pozitivně je ve výsledku naučená líp a spolehlivěji, protože pes ji sám CHCE dělat, nedělá ji jen proto, aby se vyhnul trestu.

Na druhou stranu je rozhodně lepší cvičit psa dobře a srozumitelně kontrastní metodou, než blbě pozitivně. A 90% lidí, co o sobě tvrdí, že cvičí pozitivně, to dělá úplně blbě.

A kolik lidí psa cvičí SROZUMITELNĚ kontrastní metodou, aneb "cukr a bič"?

Těch co tyto metody používají správně je jako šafránu. A ještě horší jsou ti, co si z knížky nebo pořadu vezmou jednu výchvnou metodu, ale už je nezajímá kdy jí onen cvičitel použil a proč.

PM pokud jí chce dělat člověk pořádně rozhodně není na jednu knížku, nebo nějaký seminář. Většina lidí PM ani nechápe správně. Není to záležitost na jedno odpoledne.

bondi28 napsal(a):
A kolik lidí psa cvičí SROZUMITELNĚ kontrastní metodou, aneb "cukr a bič"?

Těch co tyto metody používají správně je jako šafránu. A ještě horší jsou ti, co si z knížky nebo pořadu vezmou jednu výchvnou metodu, ale už je nezajímá kdy jí onen cvičitel použil a proč.

PM pokud jí chce dělat člověk pořádně rozhodně není na jednu knížku, nebo nějaký seminář. Většina lidí PM ani nechápe správně. Není to záležitost na jedno odpoledne.

No co vidím kolem sebe, tak je rozhodně daleko víc lidí, co umějí srozumitelně použít kontrast, než těch, co umějí opravdu správně použít PM. Logicky - kontrastem se cvičí už dlouho a s touto metodou je spousta zkušeností.
A přesně jak píšete - většina lidí PM nechápe správně a trvá hodně dlouho, než se ji člověk opravdu naučí. Navíc tu zatím není dost trenérů, kteří ji opravdu umějí a od kterých se dá učit. Bohužel.

kalliope napsal(a):
Své psy nijak výrazně netrestám, ano dostanou lepáka za ucho kdy zlobí nebo je okřiknu, ale nějaké výrazné tresty nepoužívám. Některé názory mě ale udivují. Lidé dávají za příklady x psů, které vlastní a vychovali je zcela bez trestů. Věřím tomu, avšak nemyslím si, že každý pes je stejný, popř. stejně sensitivní a skutečně (kupodivu) existují i psi, se kterými se OBČAS bez trestu prostě nedomluvíte (a nehovořím o nějakém řezání či bití !).

Už mi to trošku přijde jako fanatismus dnešní doby - kdo neumí vychovat psa bez trestu je blbec, nemá pojem o moderní kynologii, nemá se psem správný vztah, je neschopný, psům nerozumí a jediná správná cesta je ta o které mluvím já (pes jde vychovat zcela bez trestů a kod říká, že ne je pouze líný).

Sama se snažím vše po dobrém, používám klikr a komunikace se velmi zlepšila, ale dokážu vyletět z kůže, když se vždycky někde objeví fanatici (a teď prosím nehovořím o ifauně), kteří se na vás sesypou jak to, že používáte jako motivaci jídlo, že to je diskomfort, když pes jí venku a ne doma z mističky, že je to nepohodlné a nezdravé (ano chápu, vlci také najdou každý den u stromu plnou misku a proto netrpí nikdy diskomfortem), jak to, že občas na psa zakřičíte, že takhle si neutvoříte vztah a pes by měl cvičit z lásky k vám a ne pro žrádlo (toto když slyším, tak se skutečně popadám smíchy za břicho ... ).

K trestu se uchyluji opravdu až v extrémních situacích (které téměř nenastávají), snažím se vše po dobrém, ale v poslední době když slyším výraz POZITIVNÍ MOTIVACE mám osypky, protože spousta lidí si to přetváří k obrazu svému a cokoli co není 100 % pozitivní odsuzují. To dle mě není správné, nehovořím zde o bití psů, ale jedna dobře mířená za ucho, je leckdy účinnější než 10 lekcí vysvětlování a ukazování a rozhodně to není o pohodlnosti, jak někteří rádi vnucují.

ježišmarjá díky,já myslela,že normální lidi už vymřeli..

pidla napsal(a):
No co vidím kolem sebe, tak je rozhodně daleko víc lidí, co umějí srozumitelně použít kontrast, než těch, co umějí opravdu správně použít PM. Logicky - kontrastem se cvičí už dlouho a s touto metodou je spousta zkušeností.
A přesně jak píšete - většina lidí PM nechápe správně a trvá hodně dlouho, než se ji člověk opravdu naučí. Navíc tu zatím není dost trenérů, kteří ji opravdu umějí a od kterých se dá učit. Bohužel.

Já tedy v parcích rozhodně nepotkávám nikoho, kdo by to správně používal, rozhodně ne tedy v pražských.

S těmi trenéry máte pravdu. Jezdíme jen ke 2. Máme to určitě snadnější, protože máme víc psů, tím nabíráme i rychleji zkušenosti při cvičení touto metodou.

bondi28 napsal(a):
A kolik lidí psa cvičí SROZUMITELNĚ kontrastní metodou, aneb "cukr a bič"?

Těch co tyto metody používají správně je jako šafránu. A ještě horší jsou ti, co si z knížky nebo pořadu vezmou jednu výchvnou metodu, ale už je nezajímá kdy jí onen cvičitel použil a proč.

PM pokud jí chce dělat člověk pořádně rozhodně není na jednu knížku, nebo nějaký seminář. Většina lidí PM ani nechápe správně. Není to záležitost na jedno odpoledne.

no ale o tom to je. Lidí, kteří PM pochopili správně je jako šafránu. Mnohem více je těch, který to dovedli do naprosto absurdní roviny a teď budou ostatním kázat a přesvědčovat je, že leda PM je ta správná cesta a všechno ostatní je zastaralé a psům ubližující.

Příkladem je EO, který se dá používat stejným způsobem jako klikr (a navíc je výbornou pomůckou pro hluché psy) - tito lidé když slyší EO, tak si vás ani neposlechnou a hystericky se chytají za vlasy s výkřiky do tmy typu: selhání, týrání psa, nekvalitní vztah s psovodem, kratší cesta, neschopnost a podobně. Cokoli co se nejeví jako 100% pozitivní je pro ně skandální - takových lidí co si takhle PM vysvětlují je velké množství, mezi těmi se ti profíci co PM využivají v souladu s její podstatou vytrácí.

bondi28 napsal(a):
A o čem to podle Vás je? Co si vezme pes z pohlavku a co naopak z 10lekcí cvičení s páníčkem?
Co pro něj asi bude přijatelnější...
Jde to, jde to u každého psa bez fyz. trestů. Jinak bych se nesetkávala s tolika psy, kteří formou PM cvičí a fungují bez trestů a to jak perfektní poslušností, tak při sportu a ti co znám blízce ani neochcávají tam kde nemají (veterina, obchod, zahradní restaurace, stáje, atd.). Jsou to psi různých plemen, spadající do různých kategorií.

Asi to také bude tím, že majitelé dobře vybírali ke komu půjdou cvičit.
Kdykoliv jdeme cvičit my, chodí tam spousta lidí s různým problémem, a vždy se našlo řešení, vždy proběhla změna během jedné intenzivky.

Ve světě už běhá tolik zvířat, se kterýma je pracováno bez trestů - ani to nemusí být nutně PM (ať jsou to psi nebo třeba koně) a jsou sportovně úspěšní, že to mluví za vše.

Když vidím někoho, jak svého osa tahá za kožich, pes nohy ve vzduchu, nebo ho sejme a lehne na něj, nejradši bych mu pár natankovala. Takoví lidé by neměli mít psi.

Ale já nehovořím o tom používat pohlavku např. při výcviku. Řeknu příklad, který asi není úplně nejvhodnější, ale nic jiného mě teď rychle nenapadá. Podávám psovi jídlo z ruky, v předchozích měsících byl učen, že má jídlo brát pomalu, ale teď - zřejmě z edočkavosti- po ruce chňapne a vezme s jídlem málem i můj prst. Řeknu "au" a dostane cvrnkanec za ucho (ne že ho za ucho vytahám nebo mu dám pěstí či něco podobně ujetého !). Pro mě efektivněší, jasnější a rychlejší, než psa brát zase na 10 lekcí a tam mu opětovně vysvětlovat, jak že se to má dělat, když už to moc dobře ví, jenom byl nedočkavý.

kalliope napsal(a):
no ale o tom to je. Lidí, kteří PM pochopili správně je jako šafránu. Mnohem více je těch, který to dovedli do naprosto absurdní roviny a teď budou ostatním kázat a přesvědčovat je, že leda PM je ta správná cesta a všechno ostatní je zastaralé a psům ubližující.

Příkladem je EO, který se dá používat stejným způsobem jako klikr (a navíc je výbornou pomůckou pro hluché psy) - tito lidé když slyší EO, tak si vás ani neposlechnou a hystericky se chytají za vlasy s výkřiky do tmy typu: selhání, týrání psa, nekvalitní vztah s psovodem, kratší cesta, neschopnost a podobně. Cokoli co se nejeví jako 100% pozitivní je pro ně skandální - takových lidí co si takhle PM vysvětlují je velké množství, mezi těmi se ti profíci co PM využivají v souladu s její podstatou vytrácí.

To je ale s každou metodou, která v určité zemi není příliš dlouho, Strhne se lavina obdivovatelů, kteří se rozhodnou nejen tak pracovat, ale i učit ostatní lidi tak pracovat. Nakonec u nich často zjistíte, že byli na pár seminářích v ČR. Nejen PM, ale i takový natural horsemanship.. existuje tolik rádoby zaříkávačů, co si přečetli pár příruček a nyní nabízí své služby. Ale přeci ani cvičák nerovná se jen vzdělaný a znalý člověk.

Tedy, také patřím k těm, co když slyší EO, ježí se jim vlasy - asi to bude tím, co převážně čtu v diskuzích. A to je katastrofa. Znám 2 hluché psy (jeden patří k docela náročným plemenům na výchovu), sice necvičí PM, ale výcvik zvládli i bez EO.
K EO bych se přikláněla jen v extrémních situacích a jen u určitých psů (zase pokud si někdo pořídí ohaře do bytu a diví se, že pes loví, je u mě ten člověk de**l). Ono s EO se dá zvrzat ještě mnohem více, než již uvedenými metodami. Př.: majitelé chtěli psy naučit, aby nepřekračovali hranice pozemku. Výsledek byl, že nastala panika v době, kdy ho měli překročit na popud majitele. Další.: pes NO, uštěkaný, majitel pořídil protištěkací EO. Pes stále štěkal jen někdo kolem prošel, jediný výsledek byl totálně spálený, zjizvený krk s hnisajícími ranami.

Tady je celkem "stručné" základní pojetí PM (jsou tam určité věci se kterými nesouhlasím, moji psi chápou dobře slovo NE a FUJ). Musím sem jednu větu překopírovat, ta je totiž asi nejvýstižnější.

Zásadní nevýhodou výcviku pomocí pozitivní motivace je to, že cvičitel musí přemýšlet (a někdy i hodně dopředu), což, jak známo, některé lidi přímo bolí. Z nich se pak rekrutují zavilí odpůrci nebo inovativní modifikovatelé výcviku pomocí klikru.
http://www.tachyonbc.cz/vycvik/klikr/

kalliope napsal(a):
Ale já nehovořím o tom používat pohlavku např. při výcviku. Řeknu příklad, který asi není úplně nejvhodnější, ale nic jiného mě teď rychle nenapadá. Podávám psovi jídlo z ruky, v předchozích měsících byl učen, že má jídlo brát pomalu, ale teď - zřejmě z edočkavosti- po ruce chňapne a vezme s jídlem málem i můj prst. Řeknu "au" a dostane cvrnkanec za ucho (ne že ho za ucho vytahám nebo mu dám pěstí či něco podobně ujetého !). Pro mě efektivněší, jasnější a rychlejší, než psa brát zase na 10 lekcí a tam mu opětovně vysvětlovat, jak že se to má dělat, když už to moc dobře ví, jenom byl nedočkavý.

A pomůže to nějak trvaleji? Pochopí pes, za co byl v tu chvíli trestaný?
Mně se teda víc osvědčilo zatnout zuby, vydržet tu trochu ohlodávání a pamlsek psu dát, až když přestane okusovat a začne ruku jemně ožužlávat. Všichni psi to pochopili po třech-čtyřech opakováních, rozhodně nebylo potřeba učit je to několik měsíců, jak píšete vy.

Problém je, když mu pamlsek dáte i přesto, že zrovna kousnul - tím vlastně kousání při braní pamlsku odměňujete. A nějaký dodatečný lepanec na tom moc nezmění, spíš psa zmate...

kalliope napsal(a):
Ale já nehovořím o tom používat pohlavku např. při výcviku. Řeknu příklad, který asi není úplně nejvhodnější, ale nic jiného mě teď rychle nenapadá. Podávám psovi jídlo z ruky, v předchozích měsících byl učen, že má jídlo brát pomalu, ale teď - zřejmě z edočkavosti- po ruce chňapne a vezme s jídlem málem i můj prst. Řeknu "au" a dostane cvrnkanec za ucho (ne že ho za ucho vytahám nebo mu dám pěstí či něco podobně ujetého !). Pro mě efektivněší, jasnější a rychlejší, než psa brát zase na 10 lekcí a tam mu opětovně vysvětlovat, jak že se to má dělat, když už to moc dobře ví, jenom byl nedočkavý.

Opakování je matkou moudrosti...

Nebo snad Vy si pamatujete vše, co jste se ve škole naučila? Do posledního puntíku? Já tedy ne a pes je ke všemu zvíře, myslí úplně jinak než člověk.

pidla napsal(a):
A pomůže to nějak trvaleji? Pochopí pes, za co byl v tu chvíli trestaný?
Mně se teda víc osvědčilo zatnout zuby, vydržet tu trochu ohlodávání a pamlsek psu dát, až když přestane okusovat a začne ruku jemně ožužlávat. Všichni psi to pochopili po třech-čtyřech opakováních, rozhodně nebylo potřeba učit je to několik měsíců, jak píšete vy.

Problém je, když mu pamlsek dáte i přesto, že zrovna kousnul - tím vlastně kousání při braní pamlsku odměňujete. A nějaký dodatečný lepanec na tom moc nezmění, spíš psa zmate...

Nevím, mě to pomohlo a zafungovalo. To je pro mě stěžejní. Nepotřebuji argumetny jak mi to může pomoci v dalších 10 opakovacích lekcích mnohem lépe, když mi to pomohlo ihned a i do budoucna. Nepotřebuji to obhajovat a vysvětlovat, proč...mě to pomohlo. Tím to pro mě končí, nepotřebuji to rozebírat a pižlat se v tom. Z jeho strany byla akce, na to má okamžitá reakce. Za kousnutí dostal ďobanec, za to že si to vzal opatrně dostal odměnu (jídlo) - pro něj VELMI pochopitelné. Nevím co je na tom za složitost.

kalliope napsal(a):
Nevím, mě to pomohlo a zafungovalo. To je pro mě stěžejní. Nepotřebuji argumetny jak mi to může pomoci v dalších 10 opakovacích lekcích mnohem lépe, když mi to pomohlo ihned a i do budoucna. Nepotřebuji to obhajovat a vysvětlovat, proč...mě to pomohlo. Tím to pro mě končí, nepotřebuji to rozebírat a pižlat se v tom. Z jeho strany byla akce, na to má okamžitá reakce. Za kousnutí dostal ďobanec, za to že si to vzal opatrně dostal odměnu (jídlo) - pro něj VELMI pochopitelné. Nevím co je na tom za složitost.

Kal, copak nevíš, že když chceš být dneska IN KYNOLOG, musíš vše řešit, pitvat, prostě nedělat nic jinýho než mlet a mlet a mlet a "myslet a myslet a myslet" za x psů, lidí, věcí, situací, ptž teprve pak budeš svému psu opravdu rozumět a dáš mu to, co potřebuje a pochopí tě???
Sice tím pitváním a "všehopořádřešenímničeho" nějak nezbude na psa a ten vztah jaksi čas, ale to jaksi nikdo "všeneřeší a nepitvá".... to totiž asi IN není
Dát psu cvrnk prstíkem, aniž bys x hodin před tí nad tím nepřemýšlela??? Cha! To je vidět, že nejsi IN KYNOLOG, al¨ébrž zastaralej tyran psů á la Svazarm

Kdybych měla furt řešit a přemýšlet nad kdejakou denní blbostí v soužití se psem, nejspíš ani nestihnu zaregistrovat, že nějakýho psa mám Je to myšleno všeobecně a obrazně, ale z některých "kynologů" ( a nemyslím teď jen zde, i live že ) mám pocit, že si pletou výchovu psa s předvolební politikou

No taky mám v poslední době pocit, že když výchovně šťouchnu psa, že bych to snad ani neměla říkat nahlas, protože tím pádem z toho vyplyne, že jsem líná přemýšlet, protože přemýšlení bolí (i když o mě a mých psech ti lidé nevědí zhola nic a ani netuší jak MOC jsem se napřemýšlela, abych vymyslela cestu jak něco napravit po dobrém, protože jinak by to u jednoho mého psa ani nešlo), ale chápu, že lepší je ukázat a odsoudit. Pak když argumentuji tím, že to a to mi pomohlo, připadám si jako blbec, protože to není 100% pozitivní a je mi odpovězeno, že mi to pomohlo pro teď a nikoli do budoucna (i když to tak není), a tak se do těchto diskusí jen nerada zapojuji, protože vždycky se najde nějaký chytrák, který ukáže prstem a aniž by mě nebo nějakého mého psa znal okamžitě rozkryje celou problematiku a nastíní mi své (zřejmě to jeiné) nejlepší řešení a cokoli jiného jen ukazuje na to, že jsem člověk bez mozku, který si věci ulehčuje. Ve světle udástí minulých si nemyslím, že by to byla pravda, právě spíše naopak.

kalliope napsal(a):
Nevím, mě to pomohlo a zafungovalo. To je pro mě stěžejní. Nepotřebuji argumetny jak mi to může pomoci v dalších 10 opakovacích lekcích mnohem lépe, když mi to pomohlo ihned a i do budoucna. Nepotřebuji to obhajovat a vysvětlovat, proč...mě to pomohlo. Tím to pro mě končí, nepotřebuji to rozebírat a pižlat se v tom. Z jeho strany byla akce, na to má okamžitá reakce. Za kousnutí dostal ďobanec, za to že si to vzal opatrně dostal odměnu (jídlo) - pro něj VELMI pochopitelné. Nevím co je na tom za složitost.

Složitost je spíš v tom, že jste ho to předtím učila několik měsíců a stejně se "zapomněl" a bylo potřeba dát mu lepanec... Nevím, mně se podařilo něžné braní pamlsků naučit všechny psy za pár dní, a to i u čuby, která do té doby hryzala skutečně do krve. Bez lepanců. Tak která metoda je efektivnější a pro psy srozumitelnější?

pidla napsal(a):
Složitost je spíš v tom, že jste ho to předtím učila několik měsíců a stejně se "zapomněl" a bylo potřeba dát mu lepanec... Nevím, mně se podařilo něžné braní pamlsků naučit všechny psy za pár dní, a to i u čuby, která do té doby hryzala skutečně do krve. Bez lepanců. Tak která metoda je efektivnější a pro psy srozumitelnější?

Metoda neučení
Já jsem totiž nikdy u žádného ze svých psů nemusela učit, aby si brali pamlsek Uměli to všichni a sami

Kal, s tebou opět souhlas

mata napsal(a):
Metoda neučení
Já jsem totiž nikdy u žádného ze svých psů nemusela učit, aby si brali pamlsek Uměli to všichni a sami

Kal, s tebou opět souhlas

Vždyť píšu "něžné braní pamlsků". Vzít si pamlsek umí jistě každý pes, ale vzít si ho tak, aby to člověka nebolelo, to se někteří musí naučit.

pidla napsal(a):
Složitost je spíš v tom, že jste ho to předtím učila několik měsíců a stejně se "zapomněl" a bylo potřeba dát mu lepanec... Nevím, mně se podařilo něžné braní pamlsků naučit všechny psy za pár dní, a to i u čuby, která do té doby hryzala skutečně do krve. Bez lepanců. Tak která metoda je efektivnější a pro psy srozumitelnější?

My jsme se zas snažili nějak naučit molosse, aby se nevrhal na misku, jak kdyby tam byl kaviár. No, pleskance by nám nepomohli, to bych mu asi musela dát slušnou ránu. Formou PM zvládnuto během jednoho večera a teď už jen opakujeme.
Nás PM baví, zaměstnáme nejen své psy formou zábavy, ale i sebe. Hodně věcí jsem dříve viděla moc složitě.

Jen k té misce - "zvládnuto", myšleno, že začal chápat, nyní procvičujeme.

bondi28 napsal(a):
My jsme se zas snažili nějak naučit molosse, aby se nevrhal na misku, jak kdyby tam byl kaviár. No, pleskance by nám nepomohli, to bych mu asi musela dát slušnou ránu. Formou PM zvládnuto během jednoho večera a teď už jen opakujeme.
Nás PM baví, zaměstnáme nejen své psy formou zábavy, ale i sebe. Hodně věcí jsem dříve viděla moc složitě.

Asi tak
Začíná mi to tu trošku připomínat, jak jsem kdysi vedla s někým debatu na téma "jak naučit štěně čůrat venku" a byla tam zastánkyně přístupu "vymáchat nos v loužičce a pro jistotu pořádně seřezat". Pes jí pravidelně čůral doma ještě v roce a půl, ale ona byla pevně přesvědčená, že to dělá dobře a my, co tvrdíme, že to jde po dobrém, jsme úplně blbí.
Tohle je samozřejmě extrémní případ a rozhodně se nechci tímto nikoho z přítomných dotknout a přirovnat ho k této slečně - věřím, že nikdo takový tu není! Ale na druhou stranu s tím ohryzáváním prstů při braní pamlsků - věřte nevěřte, pomocí PM se to fakt dá naučit naprosto spolehlivě za pár dní. A lepance nejsou potřeba.

pidla napsal(a):
Vždyť píšu "něžné braní pamlsků". Vzít si pamlsek umí jistě každý pes, ale vzít si ho tak, aby to člověka nebolelo, to se někteří musí naučit.

Ale šak jo, sem prostě musela tu srandu udělat, bylo to všecko nějak moc "odborně vážný"

U mých psů ( všech, i divohysteroFrííí ) mi stačil před podáním, když jsem na něm viděla ( a že to na nich vidět je, i na "jemné" Nudličce ), že to hodlá chlemtnout i s mou rukou až k rameni , vyvalit na něj očka a zasyčet POMALU. To slovo znají všichni ze společného soužití, tže prstíky, ručku aj rameno stále vlastním Holt někdá musím přisyknout. U něj. Ostatní v dospělosti už vědí. Ale on nikdy nebude dospěle rozumnej, tže sem tam potřebuje připomenout, ptž napřed činí a posléze přemýšlí ( často na to přemýšlení ani nedojde, ho podezírám ). Je specifická povaha, nepoznala jsem moc takových psů. Ale právě proto ho mám ráda. Sedí mi.
Nejněžnější je kavkazák, ani Batulka nebyla tak něžná a opatrná, co se mé osoby týče. To i Papiš je proti kavkazovi vůči mně někdá drsnej. Holt Bíšan je jen jeden

Hlavně i kdybych chtěla, silou toho molosse leda tak odradím, pleskanec je pro něj jako pohlazení. Lidé o nich říkají, že jsou hloupí. Kdepak u PM se mohu kochat, jak náš milovaný molossek přemýšlí a hlavně ho to opravdu baví, má pádný důvod něco dělat, chápe snadno.

Jak bych mu třeba něco takového vysvětlila jinou metodou si moc nedovedu představit.

bondi28 napsal(a):
Hlavně i kdybych chtěla, silou toho molosse leda tak odradím, pleskanec je pro něj jako pohlazení. Lidé o nich říkají, že jsou hloupí. Kdepak u PM se mohu kochat, jak náš milovaný molossek přemýšlí a hlavně ho to opravdu baví, má pádný důvod něco dělat, chápe snadno.

Jak bych mu třeba něco takového vysvětlila jinou metodou si moc nedovedu představit.

Ono se taky dost zapomíná na to, že je šílenej rozdíl cvičit a vychovávat psa, se kterým žiju ( může domů, nebo žije v bytě, jezdím s ním všude možně i nemožně apod. ) a kterýho jednou týdně, nebo měsíčně, ba i ročně, vytáhnu ven, na cvičák, nebo výstavu atd. Ten vztah se prostě nikdy neutvoří takovej, jako když je se mnou pes pořád ( myšleno samo v soužití, ne že ho budu tahat ke svým doktorům, na WC, do školy, školky, jeslí, práce a nevímcoještě ).
Ono je dost lidí, co psa vidí v kotci pět minut, než u dají najíst, nebo ho pustí na zahradu a zmiznou a myslí si, jak se pes má a jak poslouchá. Nikdy nikdo mi nevymluví, že tam ten vztah s tím psem prostě nenabude té povahy a hloubky, co znají ti, co mají psy "u sebe".

A stačilo, huš vzít psiska a mažte ven řádit, i v dešti je s nima prča, když je necháte a chvíli je nebudete furt "pozitivně motivovat"

mata napsal(a):
Ono se taky dost zapomíná na to, že je šílenej rozdíl cvičit a vychovávat psa, se kterým žiju ( může domů, nebo žije v bytě, jezdím s ním všude možně i nemožně apod. ) a kterýho jednou týdně, nebo měsíčně, ba i ročně, vytáhnu ven, na cvičák, nebo výstavu atd. Ten vztah se prostě nikdy neutvoří takovej, jako když je se mnou pes pořád ( myšleno samo v soužití, ne že ho budu tahat ke svým doktorům, na WC, do školy, školky, jeslí, práce a nevímcoještě ).
Ono je dost lidí, co psa vidí v kotci pět minut, než u dají najíst, nebo ho pustí na zahradu a zmiznou a myslí si, jak se pes má a jak poslouchá. Nikdy nikdo mi nevymluví, že tam ten vztah s tím psem prostě nenabude té povahy a hloubky, co znají ti, co mají psy "u sebe".

A stačilo, huš vzít psiska a mažte ven řádit, i v dešti je s nima prča, když je necháte a chvíli je nebudete furt "pozitivně motivovat"

Já bych ráda, bohužel trčím v práci...

mata napsal(a):
Ono se taky dost zapomíná na to, že je šílenej rozdíl cvičit a vychovávat psa, se kterým žiju ( může domů, nebo žije v bytě, jezdím s ním všude možně i nemožně apod. ) a kterýho jednou týdně, nebo měsíčně, ba i ročně, vytáhnu ven, na cvičák, nebo výstavu atd. Ten vztah se prostě nikdy neutvoří takovej, jako když je se mnou pes pořád ( myšleno samo v soužití, ne že ho budu tahat ke svým doktorům, na WC, do školy, školky, jeslí, práce a nevímcoještě ).
Ono je dost lidí, co psa vidí v kotci pět minut, než u dají najíst, nebo ho pustí na zahradu a zmiznou a myslí si, jak se pes má a jak poslouchá. Nikdy nikdo mi nevymluví, že tam ten vztah s tím psem prostě nenabude té povahy a hloubky, co znají ti, co mají psy "u sebe".

A stačilo, huš vzít psiska a mažte ven řádit, i v dešti je s nima prča, když je necháte a chvíli je nebudete furt "pozitivně motivovat"

Já pracuji doma, takže jsem s nimi denně a v průběhu dne s nima jak blbnu, tak cvičím, kotce sice máme, ale moc tam nepobývají, postel je jim bližší a když ne postel, tak oblíbený pelech.

Jezdí s námi kde to jde (no dobře, až na toho molosse, s jeho váhou je to složitější), ke koním, s přítelem do práce, na návštěvy kde jsou vítaní a všude tam, kde na ně můžeme dohlížet. Jen když sama startuji, tak je neberu, to mám nervy v kýblu, nevím kam dřív skočit a mít do toho psa mezi bandou volně pobíhajících, mnohdy i agresivnějších, to se mi nechce.

Kalliope
Mata
jste moje krevní skupiny..též nejsem zastáncem fyzických trestů,ale napřed musíme definovat co si kdo představí pod pojmem trest..což je dneska vlastně úplně všechno.Pokud reakce ze strany psovoda následuje okamžitě po nechtěné akci psa,je blesková a tim pádem srozumitelná a dál se v tom nepitvá,myslim,že je pro psa značně srozumitelná..ve smečce mu taky nikdo nebude klikat 2 dny aby pochopil základní věci

Všechny názory jsou zajímavé, ale nejvíce se asi shodnu s kalliope...

pidla napsal(a):
Složitost je spíš v tom, že jste ho to předtím učila několik měsíců a stejně se "zapomněl" a bylo potřeba dát mu lepanec... Nevím, mně se podařilo něžné braní pamlsků naučit všechny psy za pár dní, a to i u čuby, která do té doby hryzala skutečně do krve. Bez lepanců. Tak která metoda je efektivnější a pro psy srozumitelnější?

Jinak k tomu "zapomněl" - nemyslím si, že je to nesprávným nácvikem, jsem přesvědčená, že to, že zapomněl nemá s PM nic společného. Je to jen a pouze o tom, že pes je pes a ne robot, má nárok se zapomenout, ale mě to bolelo, a tak mu to prostě neprošlo jen tak.

Myslím, že na celé planetě neexistuje ani 1 jediný pes, který se někde někdy "nezapomněl". A myslím, že se stylem výcviku, nácviku či výchovy toto skutečně nesouvisí. Psům bychom měli nechat alespoň malou část jejich psovství. Amyslet si, že PM dojdu k tomu, že se pes NIKDY nezapomene je velmi naivní představa.

kalliope napsal(a):
Jinak k tomu "zapomněl" - nemyslím si, že je to nesprávným nácvikem, jsem přesvědčená, že to, že zapomněl nemá s PM nic společného. Je to jen a pouze o tom, že pes je pes a ne robot, má nárok se zapomenout, ale mě to bolelo, a tak mu to prostě neprošlo jen tak.

Myslím, že na celé planetě neexistuje ani 1 jediný pes, který se někde někdy "nezapomněl". A myslím, že se stylem výcviku, nácviku či výchovy toto skutečně nesouvisí. Psům bychom měli nechat alespoň malou část jejich psovství. Amyslet si, že PM dojdu k tomu, že se pes NIKDY nezapomene je velmi naivní představa.

Budu mluvit konkrétně jen o tom ohryzávání prstů. Vtip u pozitivní motivace je ten, že psa neučíte, že vás nesmí kousat, ale docílíte toho, že sám chce brát si ten pamlsek jemně. Takže v podstatě není nic, co by mohl "zapomenout", není tam žádný konflikt mezi tím, co pes chce, a tím, co nesmí.

pidla napsal(a):
Budu mluvit konkrétně jen o tom ohryzávání prstů. Vtip u pozitivní motivace je ten, že psa neučíte, že vás nesmí kousat, ale docílíte toho, že sám chce brát si ten pamlsek jemně. Takže v podstatě není nic, co by mohl "zapomenout", není tam žádný konflikt mezi tím, co pes chce, a tím, co nesmí.

Já nevím, souhlasím s kalliope, že se každý pes může zapomenout. A nejen pes, ale i člověk nebo kterýkoliv jiný tvor. Nejsme stroje, nejsme dokonalí... NIKDO není dokonalý. Kor třeba takový pes puberťák to zkouší... a např. můj pubertální pes na mě s nějakou pozitivní motivací prdí, ani mlsky mu nic moc neříkají a jsme oba rádi, když si občas sjednáme pořádek nějakým ráznějším gestem. Pak to najednou jde a poslouchá jak hodinky.

pidla napsal(a):
Budu mluvit konkrétně jen o tom ohryzávání prstů. Vtip u pozitivní motivace je ten, že psa neučíte, že vás nesmí kousat, ale docílíte toho, že sám chce brát si ten pamlsek jemně. Takže v podstatě není nic, co by mohl "zapomenout", není tam žádný konflikt mezi tím, co pes chce, a tím, co nesmí.

Já budu mluvit obecně, ne konkrétně: domnívám se, že KAŽDÝ pes, i pes se kterým komunikuji (vychovávám, cvičím ...) prostřednictvím PM a věci vykonává, protože je vykonávat chce, se může zapomenout.

sententiavitae napsal(a):
Já nevím, souhlasím s kalliope, že se každý pes může zapomenout. A nejen pes, ale i člověk nebo kterýkoliv jiný tvor. Nejsme stroje, nejsme dokonalí... NIKDO není dokonalý. Kor třeba takový pes puberťák to zkouší... a např. můj pubertální pes na mě s nějakou pozitivní motivací prdí, ani mlsky mu nic moc neříkají a jsme oba rádi, když si občas sjednáme pořádek nějakým ráznějším gestem. Pak to najednou jde a poslouchá jak hodinky.

Mohu se zeptat, pod kým jste zkoušeli PM?

Puberta? Já jí u psů ještě nezažila. Možná mu spíš není úplně jasné, co po něm chcete..

U nikoho... jen si tak nějak umím představit, co to je. Zvlášť z toho, co se tady píše. A navíc každý občas při výchově používá pozitivní motivaci (nebo by aspoň měl). Ale nemyslím si, že by to byla jediná správná výchovná metoda.

A že jste pubertu u psů nezažila? To je možné. Puberta znamená vlastně vývoj hormonální soustavy a z toho je i odvozené chování psa... Moje pitbullka taky "neměla pubertu" (nebo respektive se u ní tak neprojevovala), ale každý pes je individální tvor, ne? Často mi lidi říkají, že jejich štěně se naučilo povely skoro samo, a když nastoupila puberta, polovinu toho zapomněli a museli se přeučovat. Takže asi takhle - to, že někdo nezažil pubertu u psů, má jedině štěstí, ale rozhodně to neznamená, že by neexistovala... To dá selský rozum. A můžete mě přesvedčovat, jak chcete, ale já pubertu u psů zažila (a ne jen u toho svýho), tak těžko budu tvrdit, že neexistuje.

Jo a ještě jedna věc - je mu úplně jasné, co po něm chci. Protože vím, že to prostě umí. Vím, že umí poslouchat. Kdybych si nebyla jistá tím, že neví, co po něm chci, tak bych ten povel asi nepoužívala, ne? Nebo respektive - nejdříve bych ho to naučila a pak to používala... jednoho psa už jsem vychovala (vím, že to není moc, ale vychovaný byl perfektně), tak si myslím, že zase tak úplně blbá nejsem a navíc mám něco už i načtené... ale dokonalá nejsem, to uznávám.

sententiavitae napsal(a):
U nikoho... jen si tak nějak umím představit, co to je. Zvlášť z toho, co se tady píše. A navíc každý občas při výchově používá pozitivní motivaci (nebo by aspoň měl). Ale nemyslím si, že by to byla jediná správná výchovná metoda.

A že jste pubertu u psů nezažila? To je možné. Puberta znamená vlastně vývoj hormonální soustavy a z toho je i odvozené chování psa... Moje pitbullka taky "neměla pubertu" (nebo respektive se u ní tak neprojevovala), ale každý pes je individální tvor, ne? Často mi lidi říkají, že jejich štěně se naučilo povely skoro samo, a když nastoupila puberta, polovinu toho zapomněli a museli se přeučovat. Takže asi takhle - to, že někdo nezažil pubertu u psů, má jedině štěstí, ale rozhodně to neznamená, že by neexistovala... To dá selský rozum. A můžete mě přesvedčovat, jak chcete, ale já pubertu u psů zažila (a ne jen u toho svýho), tak těžko budu tvrdit, že neexistuje.

Nic ve zlém, ale podle toho, co píšete, nemáte absolutně žádné tušení, o čem PM je. A příspěvky na internetu bývají zavádějící - i pokud někdo opravdu PM chápe správně, tak to málokdy dokáže napsat tak, aby to pochopil i někdo jiný. Jistě, není to jediná možná výchovná metoda, ale pokud ji někdo skutečně umí, tak je nejúčinnější a nejefektivnější ze všech metod, které jsem měla možnost vidět.

"Psí puberta" je jen nedostatečná motivace ze strany majitele. Ano, v tomhle období je daleko těžší psa motivovat než kdy jindy, ale pokud se to dělá opravdu dobře, tak k žádné "pubertě" ani nedojde. U žádného psa.

sententiavitae napsal(a):
U nikoho... jen si tak nějak umím představit, co to je. Zvlášť z toho, co se tady píše. A navíc každý občas při výchově používá pozitivní motivaci (nebo by aspoň měl). Ale nemyslím si, že by to byla jediná správná výchovná metoda.

A že jste pubertu u psů nezažila? To je možné. Puberta znamená vlastně vývoj hormonální soustavy a z toho je i odvozené chování psa... Moje pitbullka taky "neměla pubertu" (nebo respektive se u ní tak neprojevovala), ale každý pes je individální tvor, ne? Často mi lidi říkají, že jejich štěně se naučilo povely skoro samo, a když nastoupila puberta, polovinu toho zapomněli a museli se přeučovat. Takže asi takhle - to, že někdo nezažil pubertu u psů, má jedině štěstí, ale rozhodně to neznamená, že by neexistovala... To dá selský rozum. A můžete mě přesvedčovat, jak chcete, ale já pubertu u psů zažila (a ne jen u toho svýho), tak těžko budu tvrdit, že neexistuje.

Jak tedy můžete napsat, že Vám pes na nějakou PM prdí, když jste jí nezkoušela.. To by mne opravdu zajímalo - pokud jste jí zkoušela sama, nejednalo se o PM.
Vidíte, já jí nezažila a od nejednoho člověka s více psy jsem slyšela názor, že neexistuje.

Pokud pes neplní povely, zřejmě jim nerozumí dostatečně jasně a nebo k nim není dostatečně motivován (nemusí jít nutně o PM). Občas motivován... Najdete si nového přítele, ale za všechno co udělá špatně ho sprdnete, či potrestáte. A občas ho budete motivovat pozitivně, co myslíte, bude se mu to líbit a nebo by byl radši, kdyby jste si chybu vysvětlili a napravili jí? Proč by nemohl být cvičen PM jakýkoliv pes, když jsou její formou cvičená zvířata po celém světě, ať už jsou to kočkovité šelmy, lachtani a nebo delfíni, koně i králíci, tak proč ne psi?
Aby jste můj příspěvek nechápala špatně, nevnucuji Vám ji, ale za něčím si tvrdošíjně stojíte, tak bych ráda věděla proč a znala odpovědi

pidla napsal(a):
Nic ve zlém, ale podle toho, co píšete, nemáte absolutně žádné tušení, o čem PM je. A příspěvky na internetu bývají zavádějící - i pokud někdo opravdu PM chápe správně, tak to málokdy dokáže napsat tak, aby to pochopil i někdo jiný. Jistě, není to jediná možná výchovná metoda, ale pokud ji někdo skutečně umí, tak je nejúčinnější a nejefektivnější ze všech metod, které jsem měla možnost vidět.

"Psí puberta" je jen nedostatečná motivace ze strany majitele. Ano, v tomhle období je daleko těžší psa motivovat než kdy jindy, ale pokud se to dělá opravdu dobře, tak k žádné "pubertě" ani nedojde. U žádného psa.

"Psí puberta" je jen nedostatečná motivace ze strany majitele. Ano, v tomhle období je daleko těžší psa motivovat než kdy jindy, ale pokud se to dělá opravdu dobře, tak k žádné "pubertě" ani nedojde. U žádného psa.

Strašná blbost Je vidět, že moc psy ( a nejen je ) neznáte

A nejúčinnější a nejefektivnější "metoda" je selský rozum, cit a porozumění k danému zvířeti a jedinci ( opět nemusí jít jen o psa ) a troška zkušeností Nelze žít "jen v růžovém světě".

mata napsal(a):
"Psí puberta" je jen nedostatečná motivace ze strany majitele. Ano, v tomhle období je daleko těžší psa motivovat než kdy jindy, ale pokud se to dělá opravdu dobře, tak k žádné "pubertě" ani nedojde. U žádného psa.

Strašná blbost Je vidět, že moc psy ( a nejen je ) neznáte

A nejúčinnější a nejefektivnější "metoda" je selský rozum, cit a porozumění k danému zvířeti a jedinci ( opět nemusí jít jen o psa ) a troška zkušeností Nelze žít "jen v růžovém světě".

Blbost?
Já sama až tak dlouhé zkušenosti se psy bohužel nemám, ale osobně znám a mám možnost sledovat (při výcviku i v běžném provozu) několik lidí, kterým prošly rukama desítky psů různých plemen (včetně teriérů, bull plemen a molossů) a s "pubertou" nebo neuposlechnutím povelu neměli jediný problém... Že by měli jen štěstí na psy? Tolikrát?

selský rozum, cit a porozumění k danému zvířeti a jedinci (opět nemusí jít jen o psa) a troška zkušeností
To rozhodně souhlas. Plus hluboká znalost metodiky výcviku

Nelze žít "jen v růžovém světě".
PM rozhodně není "růžový svět", kde se na psa dělá pořád ťuťu a cpe se pamlskama. Naopak, je to metodika, která psu naprosto striktně vymezí, co může a co ne. Ale to opravdu nemá smysl vysvětlovat v pár větách v internetové diskuzi, protože to zákonitě bude špatně pochopené...

pidla napsal(a):
Blbost?
Já sama až tak dlouhé zkušenosti se psy bohužel nemám, ale osobně znám a mám možnost sledovat (při výcviku i v běžném provozu) několik lidí, kterým prošly rukama desítky psů různých plemen (včetně teriérů, bull plemen a molossů) a s "pubertou" nebo neuposlechnutím povelu neměli jediný problém... Že by měli jen štěstí na psy? Tolikrát?

selský rozum, cit a porozumění k danému zvířeti a jedinci (opět nemusí jít jen o psa) a troška zkušeností
To rozhodně souhlas. Plus hluboká znalost metodiky výcviku

Nelze žít "jen v růžovém světě".
PM rozhodně není "růžový svět", kde se na psa dělá pořád ťuťu a cpe se pamlskama. Naopak, je to metodika, která psu naprosto striktně vymezí, co může a co ne. Ale to opravdu nemá smysl vysvětlovat v pár větách v internetové diskuzi, protože to zákonitě bude špatně pochopené...

Příroda a fyzická stránka těla, jsou dané pro všechny živé tvory, dokonce i pro rostliny. To je prostě fakt ( to je právě ten selský rozum, mimo jiné ). Puboška jako taková je lidské slovo. Ovšem onen pojem obsahuje dospívání, změny na a v těle, nové zkušenosti, nové začlenění a pojetí do a v společnosti ( lidí i zvířat ). Nové potřeby a poznatky s toho plynoucí. Čili pubertou projdeme všichni. U někoho je pro okolí ( a tím je myšlena i osoba žijící ve stejné domácnosti, ale nemající se psem - člověkem, tygrem, atp. - blízký a úzký kontakt a vztah ) neznatelná, případně ne každý člověk ji u svého zvířete je schopen vnímat. U jiného je znatelná silně ( tzv. to s ním mlátí ). Tak to prostě je, bylo a bude. Naštěstí. Ptž i puboška je pro jedince důležitá. A to velmi.

O PM se vůbec nebavím. To není nic, co bych měla potřebu řešit. Bavila jsem se čistě o pubertě jako takové. Tahle doba mi přijde otočená kolem dokola. Pořád někdo něco hledá a vymýšlí a honem to pojmenovává a tvoří "převratné novoty" - viz. Barf atp. Přitom jsou prostě na světě věci a pochody, které nikdy nebudou jiné, ať už je pojmenujeme jakkoliv. Hotovo. Vyřízeno. Víc nemám potřebu dodávat .

mata napsal(a):
Příroda a fyzická stránka těla, jsou dané pro všechny živé tvory, dokonce i pro rostliny. To je prostě fakt ( to je právě ten selský rozum, mimo jiné ). Puboška jako taková je lidské slovo. Ovšem onen pojem obsahuje dospívání, změny na a v těle, nové zkušenosti, nové začlenění a pojetí do a v společnosti ( lidí i zvířat ). Nové potřeby a poznatky s toho plynoucí. Čili pubertou projdeme všichni. U někoho je pro okolí ( a tím je myšlena i osoba žijící ve stejné domácnosti, ale nemající se psem - člověkem, tygrem, atp. - blízký a úzký kontakt a vztah ) neznatelná, případně ne každý člověk ji u svého zvířete je schopen vnímat. U jiného je znatelná silně ( tzv. to s ním mlátí ). Tak to prostě je, bylo a bude. Naštěstí. Ptž i puboška je pro jedince důležitá. A to velmi.

O PM se vůbec nebavím. To není nic, co bych měla potřebu řešit. Bavila jsem se čistě o pubertě jako takové. Tahle doba mi přijde otočená kolem dokola. Pořád někdo něco hledá a vymýšlí a honem to pojmenovává a tvoří "převratné novoty" - viz. Barf atp. Přitom jsou prostě na světě věci a pochody, které nikdy nebudou jiné, ať už je pojmenujeme jakkoliv. Hotovo. Vyřízeno. Víc nemám potřebu dodávat .

Myslím, že jsme se jen nepochopily ;-) V tomhle smyslu puberta samozřejmě probíhá u každého psa - však jsem i psala, že je to období, kdy je mnohem těžší psa motivovat, než kdy jindy. Nicméně pokud to někdo umí se psem opravdu dobře, tak nezaznamená žádné "typické pubertální projevy" ve smyslu zapomenuté povely, dočasná hluchota apod. Prostě pes mu bude fungovat pořád stejně spolehlivě. O to mi šlo.

mata napsal(a):
Příroda a fyzická stránka těla, jsou dané pro všechny živé tvory, dokonce i pro rostliny. To je prostě fakt ( to je právě ten selský rozum, mimo jiné ). Puboška jako taková je lidské slovo. Ovšem onen pojem obsahuje dospívání, změny na a v těle, nové zkušenosti, nové začlenění a pojetí do a v společnosti ( lidí i zvířat ). Nové potřeby a poznatky s toho plynoucí. Čili pubertou projdeme všichni. U někoho je pro okolí ( a tím je myšlena i osoba žijící ve stejné domácnosti, ale nemající se psem - člověkem, tygrem, atp. - blízký a úzký kontakt a vztah ) neznatelná, případně ne každý člověk ji u svého zvířete je schopen vnímat. U jiného je znatelná silně ( tzv. to s ním mlátí ). Tak to prostě je, bylo a bude. Naštěstí. Ptž i puboška je pro jedince důležitá. A to velmi.

O PM se vůbec nebavím. To není nic, co bych měla potřebu řešit. Bavila jsem se čistě o pubertě jako takové. Tahle doba mi přijde otočená kolem dokola. Pořád někdo něco hledá a vymýšlí a honem to pojmenovává a tvoří "převratné novoty" - viz. Barf atp. Přitom jsou prostě na světě věci a pochody, které nikdy nebudou jiné, ať už je pojmenujeme jakkoliv. Hotovo. Vyřízeno. Víc nemám potřebu dodávat .

Nelze to napsat výstižněji a lépe Ilona

pidla napsal(a):
Myslím, že jsme se jen nepochopily ;-) V tomhle smyslu puberta samozřejmě probíhá u každého psa - však jsem i psala, že je to období, kdy je mnohem těžší psa motivovat, než kdy jindy. Nicméně pokud to někdo umí se psem opravdu dobře, tak nezaznamená žádné "typické pubertální projevy" ve smyslu zapomenuté povely, dočasná hluchota apod. Prostě pes mu bude fungovat pořád stejně spolehlivě. O to mi šlo.

Myslím, že vím jak jste to myslela. Já osobně se ale domnívám, že ani PM neudělá psa 100 % ovladatelného, protože nic takového neexistuje. O to jde zase mě, vysvětlit lidem, kteří dotáhli PM do absurdní roviny, že ani tímto stylem nebudou mít 100 % ovladatelného a spolupracujícího psa, protože ani stroj není 100 %, natož živý organismus.

Jenže podstatný rozdíl mezi hormonální změnou u lidí vs. zvířat je myšlení. Zvířata myslí mnohem primitivněji (doufám, že v dnešní době je toto slovo již plně chápáno), jednají pudově, zatímco člověk myslí mnohem složitěji (občas nám to je spíš na škodu), nejednáme čistě pudově. Zvířata prostě jako lidé nemyslí a tak průběh jejich změny má do toho lidského velmi daleko.
Nedělají naschvály tak, jak je chápeme my lidé, nezačnou se stavět na hlavu kvůli pubertě.
Jak je obecně známo, mláďata, v tomto případě štěňata jsou tvárná, hormonální změny je postupně přivedou k dospělosti.
Začněte pracovat na dospělém nedotčeném psisku, začněte vychovávat dospělého člověka. Co bude snažší? Kde máte mnohem větší šanci dosáhnout nějakého cíle?
Prostě pokud je zvířeti vše jasně vysvětlováno od mala, jsou s ním problémy při horm. změnách minimální. A to mohu mluvit i o 6 koních, nejen psech, z čehož jeden je hřebec. Změna v chování může nastat u méně tolerantních jedinců - těch, z kterých by v přírodě byli alfou (divoký hřebec také nesnese jiného dospělého, vlčí smečky mohou fungovat s více samci, ale krycí bývá jen jeden, ale to je opět jen pudové chování). Takže naprosto souhlasim s Pidlou, že pokud pes během "puberty" přestane fungovat, tak se stala někde chyba ve fázi učení. Jen si to my lidé nechceme přiznat, přiznání vlastní chyby je pro mnoho lidí to nejtěžší.
Zvířatům do hlavy opravdu nevidíme, proto mě stále fascinuje podsouvání lidských vlastností.


PM jako taková je narozdíl od jiných metod stavěná na základech přir. chování zvířat. A pokud jí někdo chápe jinak, tak jí pochopil špatně a nemá to s ní nic společného. Potom by o ní však neměl mluvit, ani pozitivně, ani negativně.

Mata, Kalliope: Souhlasím.

Jinak - netvrdila jsem, že mě můj pes absolutně neposlouchá, protože je v pubertě. Na povely poslouchá, kor doma, skvěle. Venku je to horší. Začne čmuchat a když narazí třeba na moč hárající čuby, tak i když zavolám: "Ke mně.", tak třeba neposlechne a chová se jak vyšinutej... začne slintat, pobíhat kolem mě a absolutně nereaguje. Já vím, možná mi napíšete, že ho mám motivovat pomocí hárající fenky nebo že ho mám krmit venku pomocí klikru, jen když poslechne atd. atd., ale není to tak jednoduché. Navíc máme takové těžší období. Náš pes má zlomenou nohu, je mu 11 měsíců a už 2 měsíce neběhal, neskákal, prostě nedělal činnosti, které nejvíce miluje. To nemluvím o tom, že i kontakt s ostatníma pejskama je omezený, takže mu zkrátka trochu "hrabe". Jasný, doma se ho snažím zabavit, ale pořádně se na dvě tři hoďky vyběhat venku, jak na to byl zvyklý, mu nic nenahradí. Ale také jsem si všimla, že když nejsem občas dostatečně tvrdá, tak si dovoluje čím dál víc. A můžu na něj být sebehodnější, motivovat ho žrádlem atd atd., ale stejně to zkouší a neprve např. silnější hlas opravdu pomůže.

Také netvrdím, že pozitivní motivace nezabírá. Samozřejmě, zabírá na všechny, ale nemyslím si, že je to jediná metoda, která zabírá a která zabírá na 100% a vždy. Stejně tak jako všechny ostatní metody. Myslím si, že výchovných prostředků je víc a není nic špatného na tom, když se různě kombinují. A hlavně! Stejně si myslím, že je nejlepší selský rozum.

Takže ať si každý požívá co chce, ale ať mi netvrdí, že pouze to jediné zabírá na 100%. Protože jednak nic není dokonalé a druhak pravda je relativní pojem.

A ještě jedna věc - kdykoli zde někdo poprosí o nějakou radu, mnoho lidí se na něj jen sesype, jak je nedůsledný a bla bla a jak si dovolil plácnout psa atd., ale že by opravdu poradil, to ne. Takže až tady u někoho uvidím nějakou radu, která bude 100% zabírat, tak jí budu používat.