kaylain
napsal(a):
Dobrý den,
Mám dvouletou fenu border kolie. Na lidi je zlatá ovšem když přijde do kontaktu s otatními psi(ať s fenami nebo psi) bezdůvodně se s nimi začne rvát. Nemůžu přijít na to proč.
Za každou radu či poznatek jsem moc vděčná :)
co to způsobilo Vám tu asi nikdo neřekne, protože když to nevíte ani Vy sama a jste s fenou pořád, tak to těžko může vědět někdo jiný, co fenu nikdy neviděl a nic o ní neví.
Na to je jediná rada - nedat jí ke rvačkám příležitost! Se psy ji nepouštět (stejně o žádný sociální kontakt s nimi nestojí), a pokud jsou psi v blízkosti, tak ji mít na vodítku a chtít po ní důsledně poslušnost - třeba sedni, lehni, nebo v pohybu chůzi u nohy. Pokud se bude chovat slušně tak odměna (hra, pamlsek), pokud bude chtít dělat bordel, tak jí to prostě nedovolit a trvat na splnění cviku (ale v klidu, bez násilí a bez nervů - jenom důsledností jak v pomocné škole). Bordera je chytrá, a pokud to uděláte správně, tak rychle pochopí, že jí tohle chování nic nepřinese.
kaylain
napsal(a):
Dobrý den,
Mám dvouletou fenu border kolie. Na lidi je zlatá ovšem když přijde do kontaktu s otatními psi(ať s fenami nebo psi) bezdůvodně se s nimi začne rvát. Nemůžu přijít na to proč.
Za každou radu či poznatek jsem moc vděčná :)
U border je to dost často prostě tím, že jí chybí dostatečné vyžití. Jinak řečeno, pokud několik hodin denně nepasou, tak jim z toho často "hrabe". A protože mají navíc hodně specifický projev (pasení - takové to plížení s upřeným pohledem), tak si jiní psi často nevědí rady, co si o tomhle projevu mají myslet, reagují na něj nejistě nebo rovnou agresivně, což zase vyvolává zpětně agresi v ní... a za nějakou dobu už reaguje na všechny psy agresivně dopředu, už preventivně.
Řešení: bordera musí hlavně makat, makat a makat. Když bude dostatečně utahaná, tak bude líp zvládat emoce a nebude se tolik "přetáčet" do agrese. A za další je potřeba pracovat na správném chování poblíž psů, naučit ji, že blížící se pes není nebezpečný, vysvětlit jí, co má v blízkosti psa dělat... ale to je na dlouhou práci pod vedením někoho, kdo tomu hodně dobře rozumí, ne na pár vět po internetu. Odkud jste?
pidla
napsal(a):
U border je to dost často prostě tím, že jí chybí dostatečné vyžití. Jinak řečeno, pokud několik hodin denně nepasou, tak jim z toho často "hrabe". A protože mají navíc hodně specifický projev (pasení - takové to plížení s upřeným pohledem), tak si jiní psi často nevědí rady, co si o tomhle projevu mají myslet, reagují na něj nejistě nebo rovnou agresivně, což zase vyvolává zpětně agresi v ní... a za nějakou dobu už reaguje na všechny psy agresivně dopředu, už preventivně.
Řešení: bordera musí hlavně makat, makat a makat. Když bude dostatečně utahaná, tak bude líp zvládat emoce a nebude se tolik "přetáčet" do agrese. A za další je potřeba pracovat na správném chování poblíž psů, naučit ji, že blížící se pes není nebezpečný, vysvětlit jí, co má v blízkosti psa dělat... ale to je na dlouhou práci pod vedením někoho, kdo tomu hodně dobře rozumí, ne na pár vět po internetu. Odkud jste?
Děkuju moc za rady.Bydlím kousek u Prahy(Praha-Východ)
kaylain
napsal(a):
Děkuju moc za rady.Bydlím kousek u Prahy(Praha-Východ)
Tak to bych rozhodně doporučila Šimonu Drábkovou: http://dogsports.webnode.cz/ nebo Radku Spudilovou: http://www.radecha.cz/metodika.php
Božena42

XXX.XXX.23.52
Mám stejný problém. Bordera rok a půl. K lidem milá, nikdy se nic nestalo, ale k psům a jiným zvířatům katastrofa. Vyrostla s kocourem a králíkem a ten jí nevadí. Kocour s ní spí v pelechu. Neútočí do krve, spíš štípne a cení zuby. Ale jenom na zvířata, které přijdou k ní blíž. Možná pracovat na větší socializaci. Ale nevím jak začít...
To dá práci a nervů. Nejprve si musíte srovnat hlavu, nesmí Vás to stresovat, že ona je nervní. Pořád musite být nad věcí a mít repekt. Máte štěstí v tom, že máte učenlivé psy. Je to o cvičení a učení. Časem možná zjistíte, proč to dělá a můžete se zaměřit přímo na daný problém. O agresivitě je toho tady mraky napsáno. Stačí pohledat. Sám mám fenu uzlík nervů a dalo to práci ji z toho nejhoršího dostat. V podstatě jsem to udělal tak, že jsem ji "házel" do vody, až se naučila v tom plavat. Tedy prostě jsem ji pouštěl do výběhů k ostatním psům, až se naučila a učí na ně neútočit. Odvolat ji na míček, klacek, upoutat pozornost, aby Vás vnímala, přerušit v ní ten nával vzteku a podobně. Já osobně jsem se dal na cestu mimo cvičák, mnoho lidí by Vás tam poslalo. Neříkám, že jsem šel správnou cestou, rozhodně ale delší. To je fakt. Nicméně nemám úplně "cvičákové" plemeno a fena je agresivní ze strachu. Asi byste také měli zjistit přičinu. A pak se dát na "léčbu".
Božena42
napsal(a):
Mám stejný problém. Bordera rok a půl. K lidem milá, nikdy se nic nestalo, ale k psům a jiným zvířatům katastrofa. Vyrostla s kocourem a králíkem a ten jí nevadí. Kocour s ní spí v pelechu. Neútočí do krve, spíš štípne a cení zuby. Ale jenom na zvířata, které přijdou k ní blíž. Možná pracovat na větší socializaci. Ale nevím jak začít...
Obraťte se na chovatele, od kterého fenku máte- štípání je, pokud se nepletu a beru to podle australáků, takový projev psů pasoucích. Nevím, jestli patří i do arzenálu border, ale tipla bych si že ano, je ovšem nutné jednak psu vysvětlit, že tohle v běžném životě fakt dělat nemůže a druhak mu dát možnost využít své přirozené vlohy. A v tom by vám měl pomoci chovatel, od kterého psa máte. Bordera je pracovní plemeno, které pokud nedostane šanci pracovat a to nejlépe v tom, k čemu byla určena, objevuje se často problematické chování různého charakteru.
Ale může štípat. Nechápu proč by nemohla. Pokud je to projev hry a psu přirozený projev, proč mu ho brát? Pokud to je hra, jak píšu. Viděla jste někdy, jak si borderky dokáží naprosto perfekně pohrát s chrty? Já ano. A věřte, ty psy to baví a jejich majitelé jsou nadšení. Nedělejte z těch psů něco jiného. Škoda toho. A dotaz na chovatelku je výborný nápad a rada. S tím se musí souhlasit.
Aliens_II
napsal(a):
Ale může štípat. Nechápu proč by nemohla. Pokud je to projev hry a psu přirozený projev, proč mu ho brát? Pokud to je hra, jak píšu. Viděla jste někdy, jak si borderky dokáží naprosto perfekně pohrát s chrty? Já ano. A věřte, ty psy to baví a jejich majitelé jsou nadšení. Nedělejte z těch psů něco jiného. Škoda toho. A dotaz na chovatelku je výborný nápad a rada. S tím se musí souhlasit.
Nemyslím, že bych z těch psů dělala něco jiného. Ono ne všichni psi takový styl zábavy uvítají. To jednak a druhak, nemyslím si, že bezuzdé štípání (alespoň tak na mě dotaz působí, jinak by to paní neřešila) by měl být projev vyrovnané borderky.
Jo jo. Chápu. Tam jde hlavně o to, jaká je situace. Když to pes nebere tu hru, styl, tak je potřeba ho zaměstnat jinak. Taky jsem zjistil, že když pes, fena, takové chování, hru neakceptuje, kupodivu "agresora" to taky přestane bavit a hledí si svého a nebo hledá jiný objekt zábavy. Ty borderky by se měly dostat do společnosti psů, by se vidělo. Co jsem viděl, taková plemena se prostě do něčeho zahledí a k životu jim stačí jen to jediné. Pán, míček, překážky. Pak ale mají problém, jakmile jim někdo "leze" od zelí a řeší to agresivitou.
Taky jsem zjistil, že když pes, fena, takové chování, hru neakceptuje, kupodivu "agresora" to taky přestane bavit a hledí si svého
tak to je škoda, že tohle nějak neví to naše flekaté nadělení. A musím to být já, kdo její divoký styl hry zastaví. Nejsou všichni psi toho ražení jak píšete. Pokud pes nemá hranice a i ve hře to přehání, měl by jeho majitel psa ze hry vytáhnout a uklidnit ho, protože to už pak není fér vůči ostatním. Jsou taky psi, kteří se ani vůči takovým rozjetým magorům ohradit neumí.
Ty borderky dle mého ve společnosti psů jsou/byly, když majitelky píšou, že se ke psům chovají tak a tak - ale bohužel nemá to dané jasné meze. Když jsem chodila na cvičák s naším mlaďasem, byla tam odrostlá feňule bordery. Svou hrou terorizovala ostatní štěňata, bez rozdílu věku, pohlaví a hlavně toho, že se to ostatním nelíbilo. Většina majitelů se neohradila, ač jim to vadilo, protože on třeba štěník papilona tím dost trpěl. Byla jsem jediná a milá bordera jela, ani se nestačila divit. Je mi fučík, jestli to je její styl hry, jak tvrdila majitelka. Mému psu to očividně příjemné nebylo /a to neměl problém si jako jediný hrát s rozdivočelým, tehdy osmiměsíčním bulíkem/ a já svého psa šikanovat nenechám, naopak. My už jsme pak měli klid. Tenhle styl hry prostě ostatním psům nebývá příjemný, vše má mít své hranice, pokud to majitel nechá rozjet, je problém.