Opravdu "krásná" procházka!

jessie napsal(a):
Tak vám musím napsat, co se mi přihodilo při dnešní večerní procházce. Mám labradorku - 1,5 roku, ke psům je nekonfliktní, z větších má respekt, ale nemá strach. V přírodě a na polních cestách chodíme zásadně navolno, ale když jsem už z dálky viděla, že proti nám jde pes, nejméně dvakrát větší než Jessie, radši jsem si jí připnula na vodítko. Jednalo se o Hovawarta, kterého vedla asi 17ti letá dívka. Když se blížil k nám, šel pomalu už jen po zadních, takže tlak na obojek byl jistě veliký (Nutno dodat, že dívka se držela a psa k nám nepustila ani na kousek). Jenže to by nesmělo být té "hloupé náhody", kdy obojek prasknul. Pes se okamžitě pustil do Jessie, která se točila na vodítku, ve snaze utéci. Nakonec všechno skončilo jenom velkým leknutím na straně páníků (tedy mě a slečny) i mého psa. Musím dodat, že pes byl naštěstí alespoň trochu ovladatelný a na třetí hlasité zavolání přiběhl, slečna se k tomu slušně omluvila.

Domů jsme se vraceli městem, vyhnuli se toulavému psu a šly přes náměstí, když naproti nám vyšli naši "romští" spoluobčané. Jednalo se o děti asi ve věku 11 a 12 let, které měly kuličkové pistole a začaly střílet do mého psa. Bohužel, Jessie je takové "telátko" a na tuto situaci reagovala podřízenou pozicí na zádech. Než jsem se stačila rozhodnout, co dál, utekli.

Toto se nám stalo poprvé a doufám, že naposled. Avšak můžu se zeptat - kdyby můj pes napadl cikánské chlapce, kdo je na vině?

No já jsem měla včera taky docela akční zážitek.
Šla jsem na procházku se svou půl roční fenkou labradora. Šly jsme kolem řeky a najednou hup a už byla Besynka ve vodě. Byl tam strašně vysoký a strmý břeh. takže následovala scéna jako z pobřežní hlídky. začala jsem utíkat a během běhu jsem odhazovala bundu, mobil a podobně. naštěstí to dopadlo dobře až na promočené boty :-) Besynka asi tu vodu přehlédla nebo nemá žádný pud sebezáchovy, nevím :-)
Stalo se vám někdy něco podobného?

jessie napsal(a):
Tak vám musím napsat, co se mi přihodilo při dnešní večerní procházce. Mám labradorku - 1,5 roku, ke psům je nekonfliktní, z větších má respekt, ale nemá strach. V přírodě a na polních cestách chodíme zásadně navolno, ale když jsem už z dálky viděla, že proti nám jde pes, nejméně dvakrát větší než Jessie, radši jsem si jí připnula na vodítko. Jednalo se o Hovawarta, kterého vedla asi 17ti letá dívka. Když se blížil k nám, šel pomalu už jen po zadních, takže tlak na obojek byl jistě veliký (Nutno dodat, že dívka se držela a psa k nám nepustila ani na kousek). Jenže to by nesmělo být té "hloupé náhody", kdy obojek prasknul. Pes se okamžitě pustil do Jessie, která se točila na vodítku, ve snaze utéci. Nakonec všechno skončilo jenom velkým leknutím na straně páníků (tedy mě a slečny) i mého psa. Musím dodat, že pes byl naštěstí alespoň trochu ovladatelný a na třetí hlasité zavolání přiběhl, slečna se k tomu slušně omluvila.

Domů jsme se vraceli městem, vyhnuli se toulavému psu a šly přes náměstí, když naproti nám vyšli naši "romští" spoluobčané. Jednalo se o děti asi ve věku 11 a 12 let, které měly kuličkové pistole a začaly střílet do mého psa. Bohužel, Jessie je takové "telátko" a na tuto situaci reagovala podřízenou pozicí na zádech. Než jsem se stačila rozhodnout, co dál, utekli.

Toto se nám stalo poprvé a doufám, že naposled. Avšak můžu se zeptat - kdyby můj pes napadl cikánské chlapce, kdo je na vině?

Kdyby tvůj pes ty kluky napadl, byla by to tvoje chyba, dle našich fikaných zákonů. Bohužel.
Tohle jsem řešila taky a velice často, neboť jsem s fenkou NO chodila i na noční procházky a noční procházka po Brně, třeba okolo Cejlu, či parků, stojí za to Fenka měla samo náhubek a byla na krátkém řemenu, když jsem zahlédla divná individua, ovšem ono to stačilo. Startovat na "tmavé" spoluobčany jsem jí nikdy neučila, dělala to vždy sama, asi vycítila, že je taky nemusím. No každopádně když se břinčila na tom řemenu, ač s košem, každej si dal pokoj, neboť ona to myslela vážně
Prostě a jednoduše, kdyby tě ti kluci napadli, můžeš se bránit jen ty sama a ještě mít po kapsách, pokud možno, hafo svědků, jinak policie vše hodí pod stůl, teda pokud nejsi přizabitá, či mrtvá úplně Psa nesmíš použít, jakožto obyčejný občan, on dokonce nesmí ani zasáhnout ve tvůj prospěch

maťa napsal(a):
Kdyby tvůj pes ty kluky napadl, byla by to tvoje chyba, dle našich fikaných zákonů. Bohužel.
Tohle jsem řešila taky a velice často, neboť jsem s fenkou NO chodila i na noční procházky a noční procházka po Brně, třeba okolo Cejlu, či parků, stojí za to Fenka měla samo náhubek a byla na krátkém řemenu, když jsem zahlédla divná individua, ovšem ono to stačilo. Startovat na "tmavé" spoluobčany jsem jí nikdy neučila, dělala to vždy sama, asi vycítila, že je taky nemusím. No každopádně když se břinčila na tom řemenu, ač s košem, každej si dal pokoj, neboť ona to myslela vážně
Prostě a jednoduše, kdyby tě ti kluci napadli, můžeš se bránit jen ty sama a ještě mít po kapsách, pokud možno, hafo svědků, jinak policie vše hodí pod stůl, teda pokud nejsi přizabitá, či mrtvá úplně Psa nesmíš použít, jakožto obyčejný občan, on dokonce nesmí ani zasáhnout ve tvůj prospěch

To mělo být pro jessie Báru Se to uložilo kamsi jinam........

harryz napsal(a):
No já jsem měla včera taky docela akční zážitek.
Šla jsem na procházku se svou půl roční fenkou labradora. Šly jsme kolem řeky a najednou hup a už byla Besynka ve vodě. Byl tam strašně vysoký a strmý břeh. takže následovala scéna jako z pobřežní hlídky. začala jsem utíkat a během běhu jsem odhazovala bundu, mobil a podobně. naštěstí to dopadlo dobře až na promočené boty :-) Besynka asi tu vodu přehlédla nebo nemá žádný pud sebezáchovy, nevím :-)
Stalo se vám někdy něco podobného?

To harryz Zuzka:

Stalo!!!! S 5 roků starou fenkou jagdteriéra!
Též to bylo u řeky, teče úplně dole, koryto je vysoké asi čtyři metry, prostě zeď kamenitá. No a nahoře podél cesty je asi ještě do výšky pasu člověka ta zeď taky, posedávají tam lidé a tak. No a my štrádovali na proťápku, Géza lítala a lítala, jak už tak jagoušci lítají a najednou se rozběhla na tu zídku a hup.......zmizela dole.....4 metry hluboko!!!!! Bylo to v létě, vody málo, po krajích obrovské balvany!!!
Příšerný! Málem jsem umřela hrůzou, ale naštěstí mozek kupodivu fungoval, a tak sem letěla k nejbližším schodům, co tam jsou, dolů k té řece, a čučela a volala......no a ona Géza stála pod tím místem skoku a asi byla totál v šoku, neb vůbec nereagovala! Sletěla jsem dolů, obejmula ji a vynesla ji nahoru a tam jsme obě seděly a třepaly se, jak ratlíčci. Pak sem letěla k vetovi, ale nic jí nebylo, krom toho šoku. Měla štěstí, veliké!
Ona si nejspíš myslela, že tu malou zídku přeskočí a za ní je louka a myšičky, či co......fakt nevím, ale byl to ppříšernej šok a už nikdy víc!!!!!

Tak ti přeju, abys to už taky nikdy nezažila, ale zvládla jsi to perfektně!

jessie napsal(a):
Tak vám musím napsat, co se mi přihodilo při dnešní večerní procházce. Mám labradorku - 1,5 roku, ke psům je nekonfliktní, z větších má respekt, ale nemá strach. V přírodě a na polních cestách chodíme zásadně navolno, ale když jsem už z dálky viděla, že proti nám jde pes, nejméně dvakrát větší než Jessie, radši jsem si jí připnula na vodítko. Jednalo se o Hovawarta, kterého vedla asi 17ti letá dívka. Když se blížil k nám, šel pomalu už jen po zadních, takže tlak na obojek byl jistě veliký (Nutno dodat, že dívka se držela a psa k nám nepustila ani na kousek). Jenže to by nesmělo být té "hloupé náhody", kdy obojek prasknul. Pes se okamžitě pustil do Jessie, která se točila na vodítku, ve snaze utéci. Nakonec všechno skončilo jenom velkým leknutím na straně páníků (tedy mě a slečny) i mého psa. Musím dodat, že pes byl naštěstí alespoň trochu ovladatelný a na třetí hlasité zavolání přiběhl, slečna se k tomu slušně omluvila.

Domů jsme se vraceli městem, vyhnuli se toulavému psu a šly přes náměstí, když naproti nám vyšli naši "romští" spoluobčané. Jednalo se o děti asi ve věku 11 a 12 let, které měly kuličkové pistole a začaly střílet do mého psa. Bohužel, Jessie je takové "telátko" a na tuto situaci reagovala podřízenou pozicí na zádech. Než jsem se stačila rozhodnout, co dál, utekli.

Toto se nám stalo poprvé a doufám, že naposled. Avšak můžu se zeptat - kdyby můj pes napadl cikánské chlapce, kdo je na vině?

Zdravím. Dnes se mi stalo něco podobného. Jedeme v klidu do práce, pes vzadu stažené okénko a kouká. Pomalu se táhneme centrem /krokem/, a u rozkopaného chodníku dva "opálení" hoši. Jednoho z nich v tu chvíli nenapadlo nic lepšího, než na našeho psa vrčet a cenit zuby. Jenže náš bulínek je kliďas, koukal na ně jak ministerský předseda a měl je na háku. Naštěstí!!!
Jenže, když jsem si uvědomila, co by se mohlo stát. Kdyby pes zareagoval po "psovsku", vyskočil z toho okýnka a nebo se jenom natáhnul - pohroma. Vláčeli by nás novinama a bůhví čím. Nakonec bych si šla kvůli blbečkovi sednout do chládku, a tam by mi to holky "opálený" pěkně spočítaly.
Pes by samozřejmě reagoval úplně správně - byla to jasná výzva, nebo ne?!

maťa napsal(a):
To harryz Zuzka:

Stalo!!!! S 5 roků starou fenkou jagdteriéra!
Též to bylo u řeky, teče úplně dole, koryto je vysoké asi čtyři metry, prostě zeď kamenitá. No a nahoře podél cesty je asi ještě do výšky pasu člověka ta zeď taky, posedávají tam lidé a tak. No a my štrádovali na proťápku, Géza lítala a lítala, jak už tak jagoušci lítají a najednou se rozběhla na tu zídku a hup.......zmizela dole.....4 metry hluboko!!!!! Bylo to v létě, vody málo, po krajích obrovské balvany!!!
Příšerný! Málem jsem umřela hrůzou, ale naštěstí mozek kupodivu fungoval, a tak sem letěla k nejbližším schodům, co tam jsou, dolů k té řece, a čučela a volala......no a ona Géza stála pod tím místem skoku a asi byla totál v šoku, neb vůbec nereagovala! Sletěla jsem dolů, obejmula ji a vynesla ji nahoru a tam jsme obě seděly a třepaly se, jak ratlíčci. Pak sem letěla k vetovi, ale nic jí nebylo, krom toho šoku. Měla štěstí, veliké!
Ona si nejspíš myslela, že tu malou zídku přeskočí a za ní je louka a myšičky, či co......fakt nevím, ale byl to ppříšernej šok a už nikdy víc!!!!!

Tak ti přeju, abys to už taky nikdy nezažila, ale zvládla jsi to perfektně!

Jen pro inspiraci, tohle je Gézinka na placičku

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

maťa napsal(a):
Jen pro inspiraci, tohle je Gézinka na placičku

A tady je Géza s Britulou

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

jasmat napsal(a):
Zdravím. Dnes se mi stalo něco podobného. Jedeme v klidu do práce, pes vzadu stažené okénko a kouká. Pomalu se táhneme centrem /krokem/, a u rozkopaného chodníku dva "opálení" hoši. Jednoho z nich v tu chvíli nenapadlo nic lepšího, než na našeho psa vrčet a cenit zuby. Jenže náš bulínek je kliďas, koukal na ně jak ministerský předseda a měl je na háku. Naštěstí!!!
Jenže, když jsem si uvědomila, co by se mohlo stát. Kdyby pes zareagoval po "psovsku", vyskočil z toho okýnka a nebo se jenom natáhnul - pohroma. Vláčeli by nás novinama a bůhví čím. Nakonec bych si šla kvůli blbečkovi sednout do chládku, a tam by mi to holky "opálený" pěkně spočítaly.
Pes by samozřejmě reagoval úplně správně - byla to jasná výzva, nebo ne?!

To jasmat: Výzva to byla, ale máš chytrého psa, který ví, kdy to má cenu se rozčilovat a kdy ne Myslím si teda, asi by tě v noci na ulici ve štychu nenechal, ne?

Tohle se mi právě líbí, Brituša taky dokáže v klídku sledovat chodíci individua, či tmavší spoluobčany, když ví, že se nic neděje, ale běda, jak by se dělo, třeba lezli do auta, nebo šli blíže k plotu, či ke mně. Pokud bych jí neřekla: klid, to je v pořádku.....tak by nelenila

maťa napsal(a):
To jasmat: Výzva to byla, ale máš chytrého psa, který ví, kdy to má cenu se rozčilovat a kdy ne Myslím si teda, asi by tě v noci na ulici ve štychu nenechal, ne?

Tohle se mi právě líbí, Brituša taky dokáže v klídku sledovat chodíci individua, či tmavší spoluobčany, když ví, že se nic neděje, ale běda, jak by se dělo, třeba lezli do auta, nebo šli blíže k plotu, či ke mně. Pokud bych jí neřekla: klid, to je v pořádku.....tak by nelenila

Mě se zdá, že reaguje podle mě. Když přijdou do práce ......no ti oni, tak se nějak začnu podvědomě bát, a pes se postaví, naježí, nakroutí ocásek a čeká. Včera jsme ho s manželem zkoušeli, a reaguje na slova : kšááááá, jedeš! a nebo : to je ten cizí kocour, cizí kocour. Tak mě napadlo, že bych ho mohla naučit na nějaké jiné slovo, spojit to. Třeba LUMP, nebo tak něco.
Máme na zahradě kočky, a náš hafík si je hlídá. Vyhání cizí kocoury, což je docela dobrý! Tak proto ten kocour.

jasmat napsal(a):
Mě se zdá, že reaguje podle mě. Když přijdou do práce ......no ti oni, tak se nějak začnu podvědomě bát, a pes se postaví, naježí, nakroutí ocásek a čeká. Včera jsme ho s manželem zkoušeli, a reaguje na slova : kšááááá, jedeš! a nebo : to je ten cizí kocour, cizí kocour. Tak mě napadlo, že bych ho mohla naučit na nějaké jiné slovo, spojit to. Třeba LUMP, nebo tak něco.
Máme na zahradě kočky, a náš hafík si je hlídá. Vyhání cizí kocoury, což je docela dobrý! Tak proto ten kocour.

Jo jo, to oni pesani vycítí, koho má člověk rád a koho ne, či kdo člověka znejistí a kdo jej nechá v klidu

Toho LUMPA jsem používala taky, ještě když jsme lozily na cvičák, tam se to tak obvykle používá. No a jelikož cvičáky nám nesedly, šly jsme s Britušou svou cestou, přemýšlela jsem nad jiným slovem, nějakým "nenápadným". Takže reagovala zbystřením na klasické: Pozooor!! A místo LUMP jsem používala slovo: DODO!!! Nikoho to netrklo a nikdo to nečekal
Ovšem samo jsem své psy nikdy na člověka neposílala, to prostě bylo pro jistotu, když se mi někdo v noci někde nezdál a bála jsem se, tak jsem ji připnula a řekla DODO!!! a ona začala řvát a tím ho odradila dřív, než by mě chtěl třeba bacit, nebo tak, protože to už by se zase řešila ta obrana pána, která byla nepřiměřená a podobný žvásty našich policajtů

maťa napsal(a):
Jo jo, to oni pesani vycítí, koho má člověk rád a koho ne, či kdo člověka znejistí a kdo jej nechá v klidu

Toho LUMPA jsem používala taky, ještě když jsme lozily na cvičák, tam se to tak obvykle používá. No a jelikož cvičáky nám nesedly, šly jsme s Britušou svou cestou, přemýšlela jsem nad jiným slovem, nějakým "nenápadným". Takže reagovala zbystřením na klasické: Pozooor!! A místo LUMP jsem používala slovo: DODO!!! Nikoho to netrklo a nikdo to nečekal
Ovšem samo jsem své psy nikdy na člověka neposílala, to prostě bylo pro jistotu, když se mi někdo v noci někde nezdál a bála jsem se, tak jsem ji připnula a řekla DODO!!! a ona začala řvát a tím ho odradila dřív, než by mě chtěl třeba bacit, nebo tak, protože to už by se zase řešila ta obrana pána, která byla nepřiměřená a podobný žvásty našich policajtů

Na povel štěkat umí, to docela jo. Já bych spíš potřebovala takové to bublání. Nevím, jak bych to vysvětlila. Něco jako - nechoď blíž, seč uvidíš!
Ale hlídat umí, to jo. Chodí k nám děti, dívat se na koťátka přes plot, a těm neublíží. V klidu si leží. Ale začaly nám v ulici budovat kanalizaci, a hoši z Ukrajiny se mu moc nelíbí. Mě taky ne!
DODO je moc príma. To zkusím, hned jak se vrátíme domů.

maťa napsal(a):
Jo jo, to oni pesani vycítí, koho má člověk rád a koho ne, či kdo člověka znejistí a kdo jej nechá v klidu

Toho LUMPA jsem používala taky, ještě když jsme lozily na cvičák, tam se to tak obvykle používá. No a jelikož cvičáky nám nesedly, šly jsme s Britušou svou cestou, přemýšlela jsem nad jiným slovem, nějakým "nenápadným". Takže reagovala zbystřením na klasické: Pozooor!! A místo LUMP jsem používala slovo: DODO!!! Nikoho to netrklo a nikdo to nečekal
Ovšem samo jsem své psy nikdy na člověka neposílala, to prostě bylo pro jistotu, když se mi někdo v noci někde nezdál a bála jsem se, tak jsem ji připnula a řekla DODO!!! a ona začala řvát a tím ho odradila dřív, než by mě chtěl třeba bacit, nebo tak, protože to už by se zase řešila ta obrana pána, která byla nepřiměřená a podobný žvásty našich policajtů

Musím přidat i druhou stranu mince. Pro změnu jsem šla na projížďku na koni. jeli jsem v kroku, z mírného kopečku po cestičce v lese. Slyšela jsem mužský hlas s dětským, asi otec s dcerou jak sbírají v lese houby. Okolo byl poměrně hustý porost a já je tím pádem neviděla. Když už jsem je minula tak se zamnou vyřítili 3 psi různé veliosti, od vlčáka, který byl nejméně zvladatelný a naštěstí měl náhubek, druhý stejně velký ale mohutnější (pravděpodobně bernardýn) a nejmenší nevím jaké rasy byl. Kůň vzal obrazně nohy na ramena, neboli přešel do cvalu a snažil se zmizet z dosahu těchto pesanů. jenom nevím co bych dělala kdyby mě tito psi koně pokousali do nohou, nebo pro změnu je kůň v sebeobraně nakopl a některému ze psů mohl způsobit nepěkné zranění. Majiteli se na asi čtvrtý či páty pokus podařilo psy odvolat, ale to už byla poměrně dlouhá doba na to aby se něco stalo.
Jak se zachovat v těchto situacích? ostatní dva psi náhubky neměli.
Draha

jasmat napsal(a):
Na povel štěkat umí, to docela jo. Já bych spíš potřebovala takové to bublání. Nevím, jak bych to vysvětlila. Něco jako - nechoď blíž, seč uvidíš!
Ale hlídat umí, to jo. Chodí k nám děti, dívat se na koťátka přes plot, a těm neublíží. V klidu si leží. Ale začaly nám v ulici budovat kanalizaci, a hoši z Ukrajiny se mu moc nelíbí. Mě taky ne!
DODO je moc príma. To zkusím, hned jak se vrátíme domů.

To bublání asi myslíš takové to hrudníkové vrčení, ježení se a tak, ne? Tohle právě Brituša dělala na povel POZOOOOR!!! No a ten DODO to už byla ta nejhorší akce, proto jsem to taky nepoužívala často, jen když jsem se fakt bála, nebo byl někdo opravdu hodně divnej

Zkus to, a jestli to půjde, písni pak, jak to prošlo Vcelku mě to zajímá

jessie napsal(a):
Tak vám musím napsat, co se mi přihodilo při dnešní večerní procházce. Mám labradorku - 1,5 roku, ke psům je nekonfliktní, z větších má respekt, ale nemá strach. V přírodě a na polních cestách chodíme zásadně navolno, ale když jsem už z dálky viděla, že proti nám jde pes, nejméně dvakrát větší než Jessie, radši jsem si jí připnula na vodítko. Jednalo se o Hovawarta, kterého vedla asi 17ti letá dívka. Když se blížil k nám, šel pomalu už jen po zadních, takže tlak na obojek byl jistě veliký (Nutno dodat, že dívka se držela a psa k nám nepustila ani na kousek). Jenže to by nesmělo být té "hloupé náhody", kdy obojek prasknul. Pes se okamžitě pustil do Jessie, která se točila na vodítku, ve snaze utéci. Nakonec všechno skončilo jenom velkým leknutím na straně páníků (tedy mě a slečny) i mého psa. Musím dodat, že pes byl naštěstí alespoň trochu ovladatelný a na třetí hlasité zavolání přiběhl, slečna se k tomu slušně omluvila.

Domů jsme se vraceli městem, vyhnuli se toulavému psu a šly přes náměstí, když naproti nám vyšli naši "romští" spoluobčané. Jednalo se o děti asi ve věku 11 a 12 let, které měly kuličkové pistole a začaly střílet do mého psa. Bohužel, Jessie je takové "telátko" a na tuto situaci reagovala podřízenou pozicí na zádech. Než jsem se stačila rozhodnout, co dál, utekli.

Toto se nám stalo poprvé a doufám, že naposled. Avšak můžu se zeptat - kdyby můj pes napadl cikánské chlapce, kdo je na vině?

S těma dětma je to vždycky sázka do loterie, náš labroš neměl rád holčičku a docela po ní startoval. Nic mu neudělala, jen to, že když šla okolo, výrazně zpomalila a koukala mu upřeně do očí. Žádné vysvětlování (holčičce) nepomohlo. Pak jsem jí načapala, že když jsou psi sami doma a ona jde okolo dveří, tak na ně za dveřmi vrčí a štěká. Pak to trochu přestalo, ale stejně ho raději k ní nepouštím. A když jdeme někde za šera a někdo "divný" proti nám, stačí mu potichu zašeptat "hlídej" a začne bublat, postupně přidává na síle, dokud neřeknu to je dobrý. A lidi neví, jestli je roztrhá hned nebo za chvíli, ačkoliv by nejspíš při prvním trochu přátelském gestu toho člověka olízal. Asi něškodí psa něco takového naučit. H.

maťa napsal(a):
To bublání asi myslíš takové to hrudníkové vrčení, ježení se a tak, ne? Tohle právě Brituša dělala na povel POZOOOOR!!! No a ten DODO to už byla ta nejhorší akce, proto jsem to taky nepoužívala často, jen když jsem se fakt bála, nebo byl někdo opravdu hodně divnej

Zkus to, a jestli to půjde, písni pak, jak to prošlo Vcelku mě to zajímá

Ano, přesně. Hrudníkové bublání! To nám jaksi ještě nejde. No zkusíme. Musím si vyčíhnout, kdy bublá a pak do něj hustit slovo. Až zase budou sousedovic vlčáci štěkat, a on se vzbudí a pomaže ke dveřím, tak to prubnu. Tehdy tak nějak bublá. Až teď mi to došlo, že to je vlastně ta chvíle! Děkuji za radu.

Jinak při napadení psa - kůň. Nejspíš nic, prostě by se psy utekl. Ale situace se mění, pokud by Vás kůň shodil a psi se do Vás pustili. Jenže otázka je, jestli by se o Vás ten majitel těch psů postaral, nebo Vás tam nechal jen tak ležet. To doufám ne!
Jinak je dost odvážný, brát si do lesa tři psy. Já jdu s jedním, mám ho na vodítku, a i tak se klepu. Když je na volno, tak ho pořád nutím, aby chodil vedle mě.

No jo, některým je to prostě jedno.

maťa napsal(a):
Jo jo, to oni pesani vycítí, koho má člověk rád a koho ne, či kdo člověka znejistí a kdo jej nechá v klidu

Toho LUMPA jsem používala taky, ještě když jsme lozily na cvičák, tam se to tak obvykle používá. No a jelikož cvičáky nám nesedly, šly jsme s Britušou svou cestou, přemýšlela jsem nad jiným slovem, nějakým "nenápadným". Takže reagovala zbystřením na klasické: Pozooor!! A místo LUMP jsem používala slovo: DODO!!! Nikoho to netrklo a nikdo to nečekal
Ovšem samo jsem své psy nikdy na člověka neposílala, to prostě bylo pro jistotu, když se mi někdo v noci někde nezdál a bála jsem se, tak jsem ji připnula a řekla DODO!!! a ona začala řvát a tím ho odradila dřív, než by mě chtěl třeba bacit, nebo tak, protože to už by se zase řešila ta obrana pána, která byla nepřiměřená a podobný žvásty našich policajtů

Jak který pesan. Můj labrouš mě deptá tím, jak vítá a miluje úplně každého, i lidi, co já vůbec nemusím... Doufám, že bosinka bude zdrženlivější

maťa napsal(a):
To jasmat: Výzva to byla, ale máš chytrého psa, který ví, kdy to má cenu se rozčilovat a kdy ne Myslím si teda, asi by tě v noci na ulici ve štychu nenechal, ne?

Tohle se mi právě líbí, Brituša taky dokáže v klídku sledovat chodíci individua, či tmavší spoluobčany, když ví, že se nic neděje, ale běda, jak by se dělo, třeba lezli do auta, nebo šli blíže k plotu, či ke mně. Pokud bych jí neřekla: klid, to je v pořádku.....tak by nelenila

To se máte, takové odvážné a bránící psy máte... Já teď byla nedávno s oběma psíky (LR a BC) sama na procházce na samotě v horách a k večeru, když už jsme se vraceli, začalo něco dost hlasitě šramotit ve křoví vedle cesty. Neznělo to jako zvíře, spíš houbař, nebo někdo na záchodě... Říkala jsem si v duchu, to je super, že mám ty dva psy, kdybych tu byla sama, možná bych se bála... Ale pak to zašramotilo víc, labrouš se leknul a UTEKL! Ocásek v příslušné drážce a uháněl, co mu nohy stačily. Bosinka si myslela, že si s ní konečně bude hrát a pádila za ním. A já tam zůstala sama jen s tím šramocením a zoufale volala, ať se vrátěj...
Já vždycky tušila, že Sam je přes svých 40 kilo a machrování na psy spíš srab, ale tohle! Doufám, že až Bára dospěje, bude ochotna se mě zastat (zatím je jí půl roku)...
Fotka z oné procházky

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

jessie napsal(a):
Tak vám musím napsat, co se mi přihodilo při dnešní večerní procházce. Mám labradorku - 1,5 roku, ke psům je nekonfliktní, z větších má respekt, ale nemá strach. V přírodě a na polních cestách chodíme zásadně navolno, ale když jsem už z dálky viděla, že proti nám jde pes, nejméně dvakrát větší než Jessie, radši jsem si jí připnula na vodítko. Jednalo se o Hovawarta, kterého vedla asi 17ti letá dívka. Když se blížil k nám, šel pomalu už jen po zadních, takže tlak na obojek byl jistě veliký (Nutno dodat, že dívka se držela a psa k nám nepustila ani na kousek). Jenže to by nesmělo být té "hloupé náhody", kdy obojek prasknul. Pes se okamžitě pustil do Jessie, která se točila na vodítku, ve snaze utéci. Nakonec všechno skončilo jenom velkým leknutím na straně páníků (tedy mě a slečny) i mého psa. Musím dodat, že pes byl naštěstí alespoň trochu ovladatelný a na třetí hlasité zavolání přiběhl, slečna se k tomu slušně omluvila.

Domů jsme se vraceli městem, vyhnuli se toulavému psu a šly přes náměstí, když naproti nám vyšli naši "romští" spoluobčané. Jednalo se o děti asi ve věku 11 a 12 let, které měly kuličkové pistole a začaly střílet do mého psa. Bohužel, Jessie je takové "telátko" a na tuto situaci reagovala podřízenou pozicí na zádech. Než jsem se stačila rozhodnout, co dál, utekli.

Toto se nám stalo poprvé a doufám, že naposled. Avšak můžu se zeptat - kdyby můj pes napadl cikánské chlapce, kdo je na vině?

jsem si vzpomněla na našeho novofundláka. Nikdy nikomu nic neudělal, ani se nepopral, byl to mazel, ale jak šel kolem cikán , tak pes příšerně štěkal a docela zle. Nikdy mu nikdo nic neudělal, nikdy nepřišel do kontaktu s cikánem.
Já myslím, že cikáni mají zvláštní pach a někteří psi na něj blbě reagují a nebo pes prý pozná, když člověk někdy jedl psa - tak možná proto.

marcha napsal(a):
To se máte, takové odvážné a bránící psy máte... Já teď byla nedávno s oběma psíky (LR a BC) sama na procházce na samotě v horách a k večeru, když už jsme se vraceli, začalo něco dost hlasitě šramotit ve křoví vedle cesty. Neznělo to jako zvíře, spíš houbař, nebo někdo na záchodě... Říkala jsem si v duchu, to je super, že mám ty dva psy, kdybych tu byla sama, možná bych se bála... Ale pak to zašramotilo víc, labrouš se leknul a UTEKL! Ocásek v příslušné drážce a uháněl, co mu nohy stačily. Bosinka si myslela, že si s ní konečně bude hrát a pádila za ním. A já tam zůstala sama jen s tím šramocením a zoufale volala, ať se vrátěj...
Já vždycky tušila, že Sam je přes svých 40 kilo a machrování na psy spíš srab, ale tohle! Doufám, že až Bára dospěje, bude ochotna se mě zastat (zatím je jí půl roku)...
Fotka z oné procházky

"Říkala jsem si v duchu, to je super, že mám ty dva psy, kdybych tu byla sama, možná bych se bála... Ale pak to zašramotilo víc, labrouš se leknul a UTEKL! Ocásek v příslušné drážce a uháněl, co mu nohy stačily"
Ono je to jak kdy !
Naši psi jsou zase tak zvědaví, že když něco slyší šramotit, musí být vždy u toho a když si vezmete, že loni se to v našich lesích hemžilo divokými prasaty, tak raději bych psa, co se moc o dění kolem nezajímá a neupozorňuje zbytečně na sebe ani na svůj křehký dvounohý doprovod

bl napsal(a):
jsem si vzpomněla na našeho novofundláka. Nikdy nikomu nic neudělal, ani se nepopral, byl to mazel, ale jak šel kolem cikán , tak pes příšerně štěkal a docela zle. Nikdy mu nikdo nic neudělal, nikdy nepřišel do kontaktu s cikánem.
Já myslím, že cikáni mají zvláštní pach a někteří psi na něj blbě reagují a nebo pes prý pozná, když člověk někdy jedl psa - tak možná proto.

Zvláštní pach nemá cikán ani ten, kdo už jedl psa. Zvláštní pach napětí/ strachu/ nedůvěry vydáváte v tu chvíli Vy a pes na to adekvátně reaguje výhružným vrčením. Pokud půjde cikán za Vámi a Vy si ho nevšimnete, nebude si ho všímat ani Váš pes.

jazzinka napsal(a):
Zvláštní pach nemá cikán ani ten, kdo už jedl psa. Zvláštní pach napětí/ strachu/ nedůvěry vydáváte v tu chvíli Vy a pes na to adekvátně reaguje výhružným vrčením. Pokud půjde cikán za Vámi a Vy si ho nevšimnete, nebude si ho všímat ani Váš pes.

Cikán že nemá zvláštní pach ????

Když pes "bublá" tak to máte ještě vpohodě. Stihnete něco udělat, ale náš Šarplaninec jde co noha nohu mine a najednou drží v hubě ruku člověka , co si dovolil zvednout ji nade mne.
Bez jediného zavrčení či bublání. Stalo se to jednou, už si dáváme bacha! Na lidi ! Samozřejmě !

jessie napsal(a):
Tak vám musím napsat, co se mi přihodilo při dnešní večerní procházce. Mám labradorku - 1,5 roku, ke psům je nekonfliktní, z větších má respekt, ale nemá strach. V přírodě a na polních cestách chodíme zásadně navolno, ale když jsem už z dálky viděla, že proti nám jde pes, nejméně dvakrát větší než Jessie, radši jsem si jí připnula na vodítko. Jednalo se o Hovawarta, kterého vedla asi 17ti letá dívka. Když se blížil k nám, šel pomalu už jen po zadních, takže tlak na obojek byl jistě veliký (Nutno dodat, že dívka se držela a psa k nám nepustila ani na kousek). Jenže to by nesmělo být té "hloupé náhody", kdy obojek prasknul. Pes se okamžitě pustil do Jessie, která se točila na vodítku, ve snaze utéci. Nakonec všechno skončilo jenom velkým leknutím na straně páníků (tedy mě a slečny) i mého psa. Musím dodat, že pes byl naštěstí alespoň trochu ovladatelný a na třetí hlasité zavolání přiběhl, slečna se k tomu slušně omluvila.

Domů jsme se vraceli městem, vyhnuli se toulavému psu a šly přes náměstí, když naproti nám vyšli naši "romští" spoluobčané. Jednalo se o děti asi ve věku 11 a 12 let, které měly kuličkové pistole a začaly střílet do mého psa. Bohužel, Jessie je takové "telátko" a na tuto situaci reagovala podřízenou pozicí na zádech. Než jsem se stačila rozhodnout, co dál, utekli.

Toto se nám stalo poprvé a doufám, že naposled. Avšak můžu se zeptat - kdyby můj pes napadl cikánské chlapce, kdo je na vině?

Moc děkuji za všechny odpovědi. Koukám, že nejsem sama s takovými příběhy.
S tím vrčením by bylo dobré to asi zkusit

jessie napsal(a):
Tak vám musím napsat, co se mi přihodilo při dnešní večerní procházce. Mám labradorku - 1,5 roku, ke psům je nekonfliktní, z větších má respekt, ale nemá strach. V přírodě a na polních cestách chodíme zásadně navolno, ale když jsem už z dálky viděla, že proti nám jde pes, nejméně dvakrát větší než Jessie, radši jsem si jí připnula na vodítko. Jednalo se o Hovawarta, kterého vedla asi 17ti letá dívka. Když se blížil k nám, šel pomalu už jen po zadních, takže tlak na obojek byl jistě veliký (Nutno dodat, že dívka se držela a psa k nám nepustila ani na kousek). Jenže to by nesmělo být té "hloupé náhody", kdy obojek prasknul. Pes se okamžitě pustil do Jessie, která se točila na vodítku, ve snaze utéci. Nakonec všechno skončilo jenom velkým leknutím na straně páníků (tedy mě a slečny) i mého psa. Musím dodat, že pes byl naštěstí alespoň trochu ovladatelný a na třetí hlasité zavolání přiběhl, slečna se k tomu slušně omluvila.

Domů jsme se vraceli městem, vyhnuli se toulavému psu a šly přes náměstí, když naproti nám vyšli naši "romští" spoluobčané. Jednalo se o děti asi ve věku 11 a 12 let, které měly kuličkové pistole a začaly střílet do mého psa. Bohužel, Jessie je takové "telátko" a na tuto situaci reagovala podřízenou pozicí na zádech. Než jsem se stačila rozhodnout, co dál, utekli.

Toto se nám stalo poprvé a doufám, že naposled. Avšak můžu se zeptat - kdyby můj pes napadl cikánské chlapce, kdo je na vině?

Jessie, mohla byste si, a ostatní též, ušetřit ty rasistické narážky? Ano. I mě se něco podobného stalo. Představte si. Jenže to byli "bílé" děti od sousedů a "omylem" mi našili čtyřměsíční štěně kopačákem. To když zjistili, že se ho nemusí bát. Začali ho strašit, dupat na něj a vyvrcholilo to tímto napadením. Pokoušeli se o to pak ještě jednou, ale když zjistili, že pro to nemám pochopení, raději toho nechali.
Stalo se mi, že máme sousedy, kteří mají panickou hrůzu ze psů a k této fóbii vychovávají i své vnuky. No a jednou takhle byli venku i s potomstvem a já se svým mazlíčkem. A vnouček testoval, co to udělá, když nažene kočku k mému psovi.
Stalo se mi také to, že půlroční štěně se běželo podívat na jiněho psa a dostalo kopačku. To nebylo dítě, byl to slušný bílý soused z baráku.
Stalo se mi skoro všechno co zde popisují ostatní a ještě spousta věcí navíc, ale zatím to vždy bili "bílí".
To že je třeba pejsky před dětmi chránit je obecně přeci známo. Některé děti dokonce zkouší, co si mohou dovolit. Ale nemá to nic společného s národností.

sharpik napsal(a):
Jessie, mohla byste si, a ostatní též, ušetřit ty rasistické narážky? Ano. I mě se něco podobného stalo. Představte si. Jenže to byli "bílé" děti od sousedů a "omylem" mi našili čtyřměsíční štěně kopačákem. To když zjistili, že se ho nemusí bát. Začali ho strašit, dupat na něj a vyvrcholilo to tímto napadením. Pokoušeli se o to pak ještě jednou, ale když zjistili, že pro to nemám pochopení, raději toho nechali.
Stalo se mi, že máme sousedy, kteří mají panickou hrůzu ze psů a k této fóbii vychovávají i své vnuky. No a jednou takhle byli venku i s potomstvem a já se svým mazlíčkem. A vnouček testoval, co to udělá, když nažene kočku k mému psovi.
Stalo se mi také to, že půlroční štěně se běželo podívat na jiněho psa a dostalo kopačku. To nebylo dítě, byl to slušný bílý soused z baráku.
Stalo se mi skoro všechno co zde popisují ostatní a ještě spousta věcí navíc, ale zatím to vždy bili "bílí".
To že je třeba pejsky před dětmi chránit je obecně přeci známo. Některé děti dokonce zkouší, co si mohou dovolit. Ale nemá to nic společného s národností.

To sharpik:

Tak já žádné rasistické narážky nedělala, je prostě fakt, že jsou "lidi", kteří na první pohled vypadají "divně", a je mi úplně fuk, jsou- li bílé pleti, či mahagonové, zelené.........

S cikány konkrétně můžou mít špatné zkušenosti ti, co žijí v "blbé" oblasti, či městské části, kde jich je jak much, a tam už se vždy najde nějaké "individuum"!!
Stejně tak je to s jinýma "barvama".

Znám i cikány velice slušné, pár rodin, ale taky je fakt, že alespoň jeden z nich se vždycky - dle jejich vlastních slov!!!! - "nepodařil" a dělá jim ostudu. Není to ale stejné u všech lidí, ať mají jakoukoliv barvu???

Na národnost kašlu, jde mi o slušnost.......pokud budete v Americe bydlet v Brooklynu, taky budete mít víc problémů s černochem, než s bílým, prostě budete v té čtvrti v menšině Vy a tím pádem budou více vidět "ti černoši"!

Tak to prostě je.

sharpik napsal(a):
Jessie, mohla byste si, a ostatní též, ušetřit ty rasistické narážky? Ano. I mě se něco podobného stalo. Představte si. Jenže to byli "bílé" děti od sousedů a "omylem" mi našili čtyřměsíční štěně kopačákem. To když zjistili, že se ho nemusí bát. Začali ho strašit, dupat na něj a vyvrcholilo to tímto napadením. Pokoušeli se o to pak ještě jednou, ale když zjistili, že pro to nemám pochopení, raději toho nechali.
Stalo se mi, že máme sousedy, kteří mají panickou hrůzu ze psů a k této fóbii vychovávají i své vnuky. No a jednou takhle byli venku i s potomstvem a já se svým mazlíčkem. A vnouček testoval, co to udělá, když nažene kočku k mému psovi.
Stalo se mi také to, že půlroční štěně se běželo podívat na jiněho psa a dostalo kopačku. To nebylo dítě, byl to slušný bílý soused z baráku.
Stalo se mi skoro všechno co zde popisují ostatní a ještě spousta věcí navíc, ale zatím to vždy bili "bílí".
To že je třeba pejsky před dětmi chránit je obecně přeci známo. Některé děti dokonce zkouší, co si mohou dovolit. Ale nemá to nic společného s národností.

Samozřejmě, že bych si mohla narážky nechat, nejsem rasista, cikáni mi nevadí, ale to, že pořvávají, mlátí menší děti, rozbijou, kde co (vše z vlastní zkušenosti) jejich pověsti moc nepomáhá.
Mého 8-letého bráchu před léty zastavili mladí kluci, ať jim dá kolo, nechtěl, takže dostal co proto Brácha se našel, v dost hrozném stavu, kolo se nenašlo vůbec....Zkrátka dobré zkušenosti s nimi nemám, ani jednu.
Nicméně je mi jasné, ža není Rom jako Rom, není Čech jako Čech. Pokud chodíte na "Německou dogu" psala jsem tam, že každé malé dítě je v dnešní době drzejší a drzejší, bez ohledu na národnost. Narážka na "cikány" byla tedy myšlena pouze v souvislosti s mým večerním zážitkem.
Pokud jsem někoho urazila, moc se omlouvám. Jistě mezi námi je dost slušných lidí, kteří si kritiku nezaslouží.
Takže ještě jednou - PROMIŇTE!

jessie napsal(a):
Samozřejmě, že bych si mohla narážky nechat, nejsem rasista, cikáni mi nevadí, ale to, že pořvávají, mlátí menší děti, rozbijou, kde co (vše z vlastní zkušenosti) jejich pověsti moc nepomáhá.
Mého 8-letého bráchu před léty zastavili mladí kluci, ať jim dá kolo, nechtěl, takže dostal co proto Brácha se našel, v dost hrozném stavu, kolo se nenašlo vůbec....Zkrátka dobré zkušenosti s nimi nemám, ani jednu.
Nicméně je mi jasné, ža není Rom jako Rom, není Čech jako Čech. Pokud chodíte na "Německou dogu" psala jsem tam, že každé malé dítě je v dnešní době drzejší a drzejší, bez ohledu na národnost. Narážka na "cikány" byla tedy myšlena pouze v souvislosti s mým večerním zážitkem.
Pokud jsem někoho urazila, moc se omlouvám. Jistě mezi námi je dost slušných lidí, kteří si kritiku nezaslouží.
Takže ještě jednou - PROMIŇTE!

Jedná se o odpověď pro sharpik