Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.177.66
mám půlročního psa a nechce se nechat chytit, sebere botu a nemůžu mu jí vzít, protože se se mnou honí, chci jít ze dvora a domu a zase stojí a když ji chci postrčit domů začně utíkat, prostě se mnou honí. Vzala jsem i proutek, že jí pohrozím a nic platné . Jak na ni.
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.224.246
normální chování mladého psa ,honí se s váma protže si hraje , prostě nesmíte psa honit ,naopak musíte jít směrem od něj a snažit se ho zaujmout , rozběhnout se od něj pryč ,sednout na bobek zatleskat rukama ,nalákat na hračku ,pamlsek apod. tím že ho honíte si s ním po jeho způsobu hrajete
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.81.225
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
mám půlročního psa a nechce se nechat chytit, sebere botu a nemůžu mu jí vzít, protože se se mnou honí, chci jít ze dvora a domu a zase stojí a když ji chci postrčit domů začně utíkat, prostě se mnou honí. Vzala jsem i proutek, že jí pohrozím a nic platné . Jak na ni.
No hlavně ho nehoňte! To je to nejhorší co můžete udělat! Jednak mu tím dáváte najevo jaká je to hrozná sranda, když před vámi utíká a tím si zaděláváte na problémy s přivoláním a další a navíc mu jasně ukazujete, že jste slabší a pomalejší.
Pokuste se s ním botu vyměnit za něco, co může kousat a s čím si může hrát. Pokud bude mít něco co je vaše nalákejte ho na něco jiného, co je jeho a ještě si s ním s tou jeho hračkou trochu pohrajte. Dejte mu najevo,. že když ukradne vaši věc nemáte z toho radost a nebudete si s ním hrát ani se s ním honit, ale když si vezme svoji hračku je to zábava i pro vás. A naučte ho povel "pust".
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.115.136
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
mám půlročního psa a nechce se nechat chytit, sebere botu a nemůžu mu jí vzít, protože se se mnou honí, chci jít ze dvora a domu a zase stojí a když ji chci postrčit domů začně utíkat, prostě se mnou honí. Vzala jsem i proutek, že jí pohrozím a nic platné . Jak na ni.
vemte pamlsek (piškot, kus masa, sýr, prostě něco co mu bude moooc chutnat). Pokud máte psa doma je to nejjednodušší cvičení. "Zamáváte" psovi který je u Vás před čumákem dobrotou a řeknete ke mě. Pes je natěšený že něco dostane a zároveň ho učíte na povel. Zatím nic neudělal (jen u Vás stojí nebo skáče po dobrotě) ale Vy mu tu dobtoru dáte. Za chvíli (třeba 5 minut kdy si psa nevšímáte) znovu řeknete ke mě a pes zpozorní protože před tím něco dostal. Pokud se jen ohlídne a nejde, znovu s dobrotou "zamáváte" případně si sednete na bobek a znovu zavoláte ke mě. Pes přijde k Vám vy ho pochválíte (nejlépe pohlazením i slovně) a dáte mu dobrotu. Opakujete několikrát za den a pes již při povelu ke mě běží protože ví, že něco dostane. Venku uděláte to samé (nesmí ho nic rušit - jiný pes, hra a ani bota kterou by mohl vzít). Zavoláte a on přiběhne. Možná mu to bude trvat déle než doma, ale Vy budete stát na místě a nebudete za ním chodit. On musí přijít za Vámi. Přijde, prvně ho pohladíte a potom odměníte. Pokud za Vámi nejde, budete couvat (prostě půjdete pryč) a znovu zavoláte. Až k Vám přijde zase ho pohladíte a odměníte a dáte mu volno. Venku ho volejte vícekrát a ne jen když chcete jít domů. On si potom spojí povel ke mě s tím, že je konec dovádění venku a jde se domů. Volat k sobě ho můžete střídavě na zahradě, potom u dveří domů, pak zase na zahradě aby nečekal že u dveří je to naposledy co ho voláte a jde se domů. Příště dveře otevřete a zavoláte za nimi (na chodbě), pes přijde, pochválíte ho, odměníte ho a dáte mu volno otevřenými dveřmi na zahradu.
Pokud Vám něco sebere NIKDY za ním neběhejte ale "lákejte" ho k sobě. Povel ke mě a odměna za to, že přišel. NIKDY ho nesmíte trestat když k Vám přijde i kdyby ty boty rozcupoval na milimetrové kousky. On přišel na povel a tak následuje pochvala a odměna. Boty holt poputují do koše. Pokud by jste ho potrestala když k Vám přijde, příště bude váhat k Vám jít, protože nebude vědět zda ho odměníte (tak jako dosud za povel ke mě) nebo potrestáte (tak jako za zničenou botu).
Pokud již chápe povel ke mě (přijde k Vám a nechá se pohladit a neutíká, protože ještě čeká na odměnu), nedávejte pamlsek za každé správné přiběhnutí ale dejte mu jednou (a zároveň vždy chvalte), podruhé ne (ale místo pamlsku vždy chvalte pohlazením a slovně), pak třeba 2x ano a po třetí ne, potom zase třeba 3x ano a 1x ne. Střídejte intrvali aby nevěděl, že jednou dostane a jednou nedostane.
Držím palce s výcvikem.
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.9.64
a proč necháváte boty tak, aby je mohlo sebrat? Co je to za rasu? Asi je to váš první pes, se kterým musíte mít trpělivost. O tom jak na něj už psali pisatelé nade mnou.
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.9.64
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
vemte pamlsek (piškot, kus masa, sýr, prostě něco co mu bude moooc chutnat). Pokud máte psa doma je to nejjednodušší cvičení. "Zamáváte" psovi který je u Vás před čumákem dobrotou a řeknete ke mě. Pes je natěšený že něco dostane a zároveň ho učíte na povel. Zatím nic neudělal (jen u Vás stojí nebo skáče po dobrotě) ale Vy mu tu dobtoru dáte. Za chvíli (třeba 5 minut kdy si psa nevšímáte) znovu řeknete ke mě a pes zpozorní protože před tím něco dostal. Pokud se jen ohlídne a nejde, znovu s dobrotou "zamáváte" případně si sednete na bobek a znovu zavoláte ke mě. Pes přijde k Vám vy ho pochválíte (nejlépe pohlazením i slovně) a dáte mu dobrotu. Opakujete několikrát za den a pes již při povelu ke mě běží protože ví, že něco dostane. Venku uděláte to samé (nesmí ho nic rušit - jiný pes, hra a ani bota kterou by mohl vzít). Zavoláte a on přiběhne. Možná mu to bude trvat déle než doma, ale Vy budete stát na místě a nebudete za ním chodit. On musí přijít za Vámi. Přijde, prvně ho pohladíte a potom odměníte. Pokud za Vámi nejde, budete couvat (prostě půjdete pryč) a znovu zavoláte. Až k Vám přijde zase ho pohladíte a odměníte a dáte mu volno. Venku ho volejte vícekrát a ne jen když chcete jít domů. On si potom spojí povel ke mě s tím, že je konec dovádění venku a jde se domů. Volat k sobě ho můžete střídavě na zahradě, potom u dveří domů, pak zase na zahradě aby nečekal že u dveří je to naposledy co ho voláte a jde se domů. Příště dveře otevřete a zavoláte za nimi (na chodbě), pes přijde, pochválíte ho, odměníte ho a dáte mu volno otevřenými dveřmi na zahradu.
Pokud Vám něco sebere NIKDY za ním neběhejte ale "lákejte" ho k sobě. Povel ke mě a odměna za to, že přišel. NIKDY ho nesmíte trestat když k Vám přijde i kdyby ty boty rozcupoval na milimetrové kousky. On přišel na povel a tak následuje pochvala a odměna. Boty holt poputují do koše. Pokud by jste ho potrestala když k Vám přijde, příště bude váhat k Vám jít, protože nebude vědět zda ho odměníte (tak jako dosud za povel ke mě) nebo potrestáte (tak jako za zničenou botu).
Pokud již chápe povel ke mě (přijde k Vám a nechá se pohladit a neutíká, protože ještě čeká na odměnu), nedávejte pamlsek za každé správné přiběhnutí ale dejte mu jednou (a zároveň vždy chvalte), podruhé ne (ale místo pamlsku vždy chvalte pohlazením a slovně), pak třeba 2x ano a po třetí ne, potom zase třeba 3x ano a 1x ne. Střídejte intrvali aby nevěděl, že jednou dostane a jednou nedostane.
Držím palce s výcvikem.
Hodně záleží na rase psa. To co popisujete je vhodné zéměř na všechna plemena, kromě pastevců. Tam se s tímhle výcvikem nezavděčíte. Pastevec je se svým myšlením úplně někde jinde. Píši to, protože vychovávám téměř rok jedno štěně a řeknu vám, že za tu dobu je člověk schopný vycvičit 10 NO. Takže záleží, jaké má dotazující plemeno. Foto: štěňátko pastevce k výchově. A že to není legrace takové štěňátko vychovat je fakt.
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.187.187
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
a proč necháváte boty tak, aby je mohlo sebrat? Co je to za rasu? Asi je to váš první pes, se kterým musíte mít trpělivost. O tom jak na něj už psali pisatelé nade mnou.
Přesně tak nenechávat boty venku,mě moje 2 štěnda BSP rozcupovala všechny boty před dveřmi během chvilky,od té doby všechny boty dávám do baráku.
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.9.124
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
mám půlročního psa a nechce se nechat chytit, sebere botu a nemůžu mu jí vzít, protože se se mnou honí, chci jít ze dvora a domu a zase stojí a když ji chci postrčit domů začně utíkat, prostě se mnou honí. Vzala jsem i proutek, že jí pohrozím a nic platné . Jak na ni.
Vzdyt von si hraje...:)) Zadny proutek! Zaujmout necim jinym a preventivne boty a vsechny predmety,ktere by NEMEL znicit,dat z jeho dosahu... Fakt.. Ja na to prisla az po objeveni ne zrovna levnych bot po cele zahrade...:D (A dalsi cast se objevila na jare,az roztal snih...:D)
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.137.146
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Hodně záleží na rase psa. To co popisujete je vhodné zéměř na všechna plemena, kromě pastevců. Tam se s tímhle výcvikem nezavděčíte. Pastevec je se svým myšlením úplně někde jinde. Píši to, protože vychovávám téměř rok jedno štěně a řeknu vám, že za tu dobu je člověk schopný vycvičit 10 NO. Takže záleží, jaké má dotazující plemeno. Foto: štěňátko pastevce k výchově. A že to není legrace takové štěňátko vychovat je fakt.
Čím to je že se pastevec tak špatně cvičí? Méně inteligence, nezájem, neochota se podřídit, nebo ještě něco jiného? To tedy musí být radost potkat takového psa v rukou člověka který to s ním neumí. ( tím nemyslím vás...) ale všeobecně.
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.115.136
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Čím to je že se pastevec tak špatně cvičí? Méně inteligence, nezájem, neochota se podřídit, nebo ještě něco jiného? To tedy musí být radost potkat takového psa v rukou člověka který to s ním neumí. ( tím nemyslím vás...) ale všeobecně.
pastevce nemám. Znám několik středoasiatů a podle chování chápu "výchovu" pastevce viz. výše. Pastevec měl za úkol hlídat stáda a obydlí a jak se něco dělo zaútočit zcela samostatně. Proto nemá "potřebu" reagovat na každý povel majitele.
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.21.144
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
normální chování mladého psa ,honí se s váma protže si hraje , prostě nesmíte psa honit ,naopak musíte jít směrem od něj a snažit se ho zaujmout , rozběhnout se od něj pryč ,sednout na bobek zatleskat rukama ,nalákat na hračku ,pamlsek apod. tím že ho honíte si s ním po jeho způsobu hrajete
Přátelé z těchto taškařic se mně nejvíce osvědčilo přivolat štěně tak, že jsem na poli zaklekl na čtyři,hrabal rukama v hlíně a vykřikoval myšička,myšička.Kolemjdoucí,nevidící pejska nevěřícně kroutili hlavou a konec konců na psychiatrii jsem nezůstal dlouho.
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.11.160
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Čím to je že se pastevec tak špatně cvičí? Méně inteligence, nezájem, neochota se podřídit, nebo ještě něco jiného? To tedy musí být radost potkat takového psa v rukou člověka který to s ním neumí. ( tím nemyslím vás...) ale všeobecně.
Pastevec je přírodní plemeno, ještě nezkažené lidmi. Žije v horách na salaších, kde si musí poradit sám s velkými predátory, jako je vlk nebo medvěd. Kdyby neuvažoval samostaně, tak by ho vlci roztrhali. Musi uvažovat tak, aby si zachoval život a zdraví. Nevěří nikomu a ničemu. Pakliže získá páneček jeho srdce dokáže za něho položit život a poslechne na slovo. Ovšem jeho výchova je složitá. Je to pes vhodný pouze pro člověka, který v životě vycvičil v poslušnosti více psů a nemá touhu pastevce umravňovat podle svého. Takovéto sedni a k noze si člověk užil u německých ovčáků a u pastevce ví, že to nebude vyžadovat. Po rozkliknutí si můžete o pastevcích něco přečíst. Písmena jsou jinak malá a nečitelná.
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.150.90
Prostě si hraje, blbne a zkouší kam až může zajít. Já tomuhle období říkám první puberta a přijde mi dost často hoší než ta skutečná kolem devíti měsíců až roku. A měli to jak jezevčíci, tak bordík, tak ridgeback, prostě to je normální. Ale netrvá to moc dlouho, takže klid a hlavně zabezpečte dražší věci a venku psa, aby nevlítl pod auto apod.
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.11.128
puberta? Měla sem hodně psů nejen svých, ale i na výcvik. Pubertu jsem u psů nikdy nezažila. Asi záleží na tom, jak se kdo ke psovi chová,tak se to, čemu vy říkáte puberta, nikdy neprojeví.
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.150.90
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
puberta? Měla sem hodně psů nejen svých, ale i na výcvik. Pubertu jsem u psů nikdy nezažila. Asi záleží na tom, jak se kdo ke psovi chová,tak se to, čemu vy říkáte puberta, nikdy neprojeví.
Tak to jste asi kouzelník/ce. A všechny ty knihy, kde se o psí pubertě píše taky neexistují. Nezbývá než Vám gratulovat a závidět!
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.224.246
za život sem měla asi 20 psů plus znám další od příbuzných ,kamarádů apod. tohle období honění měl skoro každý z nich , prostě něco vezme ,utíká a chce si hrát ,jak už vám tu psali pouštějte ho jen tam kde při tomhle blbnutí nevletí pod auto ,snažte se ho zaujnout , hrajte si ,netrestejte ,přejde to. jina to že mám v ruce klacek ,roztáhnu ruce a křičím považují mí psi za úžasnou hru ,lítají v šílených kruzích kolem a když je při běhu tím proutkem ještě švihnu to je potom něco ,blbý je že mí psi vidí v ruce prut dorážejí a chtějí si hrát ,oni nevědí že je to na trestání
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.16.128
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Tak to jste asi kouzelník/ce. A všechny ty knihy, kde se o psí pubertě píše taky neexistují. Nezbývá než Vám gratulovat a závidět!
Tak bude asi fungovat příspěvek hned pod váma. Měla jsem vždycky na psy a na jejich zábavu a dovádění tolik času, že neměli psi ani touhu něco chňapat a utíkat s tím. Stačil pešek, míček, klacek, kus hadru a byla zábava až byli rádi že jdou spát. O tom to asi je, proč neměli čas na blbosti. Když chce člověk psa, musí se mu věnovat stále a pokud ten čas není musí tolerovat, že z nedostatku zábavy s člověkem, si pes nachází zábavu svojí, kolikrát ne moc vhodnou.
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.169.86
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
mám půlročního psa a nechce se nechat chytit, sebere botu a nemůžu mu jí vzít, protože se se mnou honí, chci jít ze dvora a domu a zase stojí a když ji chci postrčit domů začně utíkat, prostě se mnou honí. Vzala jsem i proutek, že jí pohrozím a nic platné . Jak na ni.
Jako první bych psa naučila chytání za obojek a přivolání. Kdykoliv pak půjdete ke psovi, tak na vás čeká a nebude před vámi utíkat jak magor a to ani v případě, že drží nějakou věc. Tohle se v pohodě naučí i to půlroční štěně.
Hrát si se psem je super věc - se svými psy si hraju každý den, kldině se i honíme - já je nebo oni mě. Ale když prostě hru ukončím, tak neexistuje, abych je musela někde lovit, nebo aby přede mnou s něčím utíkali.
No a samozřejmostí je, že dokud tyhle dvě věci nenaučíte, tak musíte uklízet všechny věci tak, aby si je štěně nemohlo samovolně sbírat a utíkat s nimi.
Zuzana
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.16.128
A k Zuzaně ještě dovětek. Jestli si se psem budete hrát v parku, dejte pozor aby nešlo okolo jiné štěně. To je potom zábava dívat se na dva majitele psíků jak skotačejí s odchytáváním svých miláčků. To potom člověk neví jestli se psi honí mezi sebou nebo jestli mají srandu ze svých majitelů. Je proto lepší odchytnout psa dřív, pokud vidíte psa jiného. Když se začnou štěňata honit, pak už je pozdě na nějaké utíkání od nich, volání a pískání. Zábava je holt zábava.
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.112.6
Tak nevím no..psovi jsme se věnovali pořád.. většinou já, když jsem potřebovala odejít na přednášku, zastoupila mne ségra. Přetahovali jsme si, hledali hračky, házeli míček, učili povely, když jsem byla unavená, vzala jsem si takový ten laser na klíče, pesan se za tím honil snad hodinu a stejně ho puberta přepadla. Pustila jsem ho z vodítka, nejdříve poslouchal a najednou odběhl ode mne, při povelu ke mne se akorát přikrčil, vystrčil zadek, zamával ocáskem a: ,,paničko chyť si mne". A řeknu vám, že tohle období trvalo dlouho a ještě dnes to jednou za čas zkusí (je mu rok a půl). Opravdu mi ale pomhlo se otočit a jít opačným směrem, popřípadě něco hledat na zemi- jak zde bylo zmiňované hledání myšičky :D
Jinak můj nevlastní otec se vždycky považoval za znalce, který má přirozený respekt u psů a žádný pes si nedovolí mu splnit povel :D Tak vzal mého mlého psa ven- bez vodítka.a když jsem se po půl hodině podívala z okna, viděla jsem jak se kolem výměníku nahánějí můj pes a otčím :D Opravdu podívaná jak vystřižená z amerického filmu. Pes to celé završil tím, že odběhl k zaparkovanému autu a lehl si pod něj tak, aby na něj nikdo odnikud nedošáhl. Otčím ho později přivedl na šňůrce od klíčů a od té doby se mi do výchovy nemontuje
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.73.135
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
mám půlročního psa a nechce se nechat chytit, sebere botu a nemůžu mu jí vzít, protože se se mnou honí, chci jít ze dvora a domu a zase stojí a když ji chci postrčit domů začně utíkat, prostě se mnou honí. Vzala jsem i proutek, že jí pohrozím a nic platné . Jak na ni.
Stačí naučit dokonale 1 povel - u nás to bylo LEHNI.
Pes spolehlivě padl k zemi (puberta-nepuberta) , no a došla jsem si pro něj . . .
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.16.18
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Stačí naučit dokonale 1 povel - u nás to bylo LEHNI.
Pes spolehlivě padl k zemi (puberta-nepuberta) , no a došla jsem si pro něj . . .
Vážně to funguje?? díky za tip !
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.73.135
Nám stoprocentně .
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.234.108
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
za život sem měla asi 20 psů plus znám další od příbuzných ,kamarádů apod. tohle období honění měl skoro každý z nich , prostě něco vezme ,utíká a chce si hrát ,jak už vám tu psali pouštějte ho jen tam kde při tomhle blbnutí nevletí pod auto ,snažte se ho zaujnout , hrajte si ,netrestejte ,přejde to. jina to že mám v ruce klacek ,roztáhnu ruce a křičím považují mí psi za úžasnou hru ,lítají v šílených kruzích kolem a když je při běhu tím proutkem ještě švihnu to je potom něco ,blbý je že mí psi vidí v ruce prut dorážejí a chtějí si hrát ,oni nevědí že je to na trestání
Fascinuje mě ten počet psů a hlavně to "a s i ". Já si každého svého psa pamatuji úplně přesně.
Dobrý den,s tou to situací se již tak často nesetkáváme, ale jakmile nastane, tak je to peklo. Máme štěně, 6m. Doma už nic nekrade, ani s tím neutíká, ale venku, to je obrovský problém. Někteří lidé u nás na sídlišti házejí ven zbytky, nejvíc kosti, takže já psovi házím na takovém klidném místě aport a on najednou něco zavětří, čapne po kosti a je to. Nedokážu ho v tom momentě přivolat ani na zlaté prase. Prostě když je to kost, tak nic jiného lepšího neexistuje. Normálně se od něj stačí vzdálit na 5m a hned přibíhá, jakmile má ale v hubě něco takového, tak můžu i odejít x metrů, zajít za roh a on se ani nehne. Jakmile se začnu přibližovat, utíká. Můžete mi poradit co v této situaci? Hádám, že ho nemám pouštět na volno? To bych mu ale nemohla ani házet míček, jelikož bychom museli pokaždé jet x km za město... On zná povel fuj, ale jak jde o něco takového, tak prostě neposlechne. Už nežere kapesníky, ani sáčky, to mu stačí říct fuj a jde dál, ale jakmile zavětří něco takového, tak nevnímá okolí. Jakmile se mi ho podaří po x minutách chytit, tak se tu věc snaží okamžitě spolknout. Už si opravdu nevím rady :-( Myslíte, že ke mě nemá důvěru a proto to dělá? Vím, že je to štěněcí chování, že čapne něco, co ví, že nesmí a pak s tím utíká, ale jak ho nalákám v takovém případě? Jak říkám, můžu se stavět na hlavu, utíkat od něj, házet po něm jiné kosti, abych ho odpoutala, ale ne, on jen slintá jak vůl a nepustí to ani omylem a pak se to snaží rychle spolknout. Děkuji za rady
Uživatel s deaktivovaným účtem

ono to bude tím, že za prvé kost je prostě na žebříčku důležitosti na příčce nejvyšší (nebo někde hodně vysoko) a za druhé, že to "fuj" je negativní povel (jakože nedělej....), ale ona kost prostě fuj není a není mu za ni nic nabídnuto. Proto je dobré učit "pusť" (nebo jakékoliv slovo) jako výměnu něčeho za něco lepšího, aby výsledný dojem pro psa byl, že je to fakt "výhodný kšeft" a je dobré-jako pro psa - to udělat. I když je pravda, že s tou kostí to musíš mít vypilované až někam do reflexu......No, a když k tomu budeš mít vypilované přivolání (bo honit psa s kostí je fakt blbost), nebo třeba "stůj", tak budeš mít hezky nakročeno k řešení problému.
Pak máme ještě košík a opravdu venčení na volno jinde....
Ano náhubkem to hodně často řeším, ale to se mi moc nevybeha kdyz nemůžu aportovat. Bohužel tady na sídlišti neni jine místo ke běhání :-(. Tady vim ze mi alespon nevbehne pod auto. Jelikož je to ještě štěně, 6m, t ao sice povely zna, dokonce i pust, ale v teto situaci nezna ani me... prosím vas nějaký napad, co mu nabídnout jako vumenu? Rikam, dokonce jsem pouzila úplně stejnou kost co jsem nasla, ze je to stejne za stejne ale nehlo to s nim. Casto kdyz na neco narazíme tak ho ucim cuchnout a fuj, coz chape. Asi to chce mit oci na stopkách a cvicit a cvičit.