Jak potrestat psa, když uteče?

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Dobrý den, marně se snažím najít odpověď na tuto otázku... četla jsem spousty diskuzí na téma jak trestat psa... něco se z nich vyčíst dá, ale hádky to jsou ostré... nakonec se ale všichni shodnou, že je blbost psa trestat, když uteče a pak na povel přijde... je to logické, ale jak ho mám teda trestat? když přijde po několika minutách pronásledování srnek, tak ho mám pochválit nebo co??? Jak se ten pes teda dozví, že je to špatně!? A moc prosím, zdržte se urážlivých komentářů či výsměšných slov stylu: co je to za otázku?

Vy musíte v první chvíli zabránit tomu, aby vůbec utekl. Pro toho psa je ta odměna, kterou je pro něj prohánění srnek, tak velká, že i kdybyste ho potom měla zabít holýma rukama, stejně se mu to vyplatí. A trestem po příchodu nevytvoříte reflex nebudu-utíkat-budu-bit, ale utekl-jsem-za-zvěří-a-bylo-to-super a když-přijdu-k-majiteli-budu-bit. Takže pes bude utíkat dál a přestane se vracet úplně.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Dobrý den, marně se snažím najít odpověď na tuto otázku... četla jsem spousty diskuzí na téma jak trestat psa... něco se z nich vyčíst dá, ale hádky to jsou ostré... nakonec se ale všichni shodnou, že je blbost psa trestat, když uteče a pak na povel přijde... je to logické, ale jak ho mám teda trestat? když přijde po několika minutách pronásledování srnek, tak ho mám pochválit nebo co??? Jak se ten pes teda dozví, že je to špatně!? A moc prosím, zdržte se urážlivých komentářů či výsměšných slov stylu: co je to za otázku?

Vy musíte v první chvíli zabránit tomu, aby vůbec utekl. Pro toho psa je ta odměna, kterou je pro něj prohánění srnek, tak velká, že i kdybyste ho potom měla zabít holýma rukama, stejně se mu to vyplatí. A trestem po příchodu nevytvoříte reflex nebudu-utíkat-budu-bit, ale utekl-jsem-za-zvěří-a-bylo-to-super a když-přijdu-k-majiteli-budu-bit. Takže pes bude utíkat dál a přestane se vracet úplně.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Dobrý den, marně se snažím najít odpověď na tuto otázku... četla jsem spousty diskuzí na téma jak trestat psa... něco se z nich vyčíst dá, ale hádky to jsou ostré... nakonec se ale všichni shodnou, že je blbost psa trestat, když uteče a pak na povel přijde... je to logické, ale jak ho mám teda trestat? když přijde po několika minutách pronásledování srnek, tak ho mám pochválit nebo co??? Jak se ten pes teda dozví, že je to špatně!? A moc prosím, zdržte se urážlivých komentářů či výsměšných slov stylu: co je to za otázku?

Pokud hafan dojde tak morově chválit , rozhodně netrestat. Něco jiného by bylo kdyby utekl a vy ho chytla to už bych trestala...

No já mám jiný názor..pokud dojde za půl dne,rozhodně ho chválit nebudu,taky za co,bez komentáře ho připnu na vodítko a jdu..
chválim hodně a za každé dobré přivolání odmala odměnuju,takže problém s přivoláním vůbec nemívám,ale pes musí přijít opravdu ihned a bez prodlení..pak je odměněn,ale laxní přístup z jeho strany rozhodně neodměním,pronesu něco ve stylu No tak tohle se ti moc nepovedlo a konec..pokud bude pes odměněn a chválen pokaždé když přijde,tedy i za půl hodiny,co to má za smysl,jak má poznat co si přeju a co je dobře?Tohle je moje zkušenost,nikomu to necpu,ale dělám to už léta a funguje mi to výborně.
Případné chytráky bych chtěla upozornit,že na kecy o tom ,jak pes chodí pro pamlsek a ne kvůli mě ,nejsem zvědavá ,je to blábol,který hlásájí lidé,co neumějí s pamlsky správně pracovat a že jich je

Pes není blbec. Moc dobře ví co se mu povídá. Jenže záleží jak hodně si bere vytýkání k srdci. Asi jako děti. Udělají průšvih a nóblesně ho i po vytýkání zopakujou.

ono záleží na povaze pesana našemu boxerovi jsou musela párkát nařezat jinak bych se sním nedomluvila.... a když dostal tak věděl za co..... teď je poslušný pesan. U stafordky musím spíš slovně bo se pak bojí

nezdá se mi že by mě Denny neměl rád.... on věděl za co to bylo.... a kdybych mu povolila tak se s ním nedomluvila.... a ono mít psa velikosti boxera nevychovaného a rozmazleného je celkem průser...

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
ono záleží na povaze pesana našemu boxerovi jsou musela párkát nařezat jinak bych se sním nedomluvila.... a když dostal tak věděl za co..... teď je poslušný pesan. U stafordky musím spíš slovně bo se pak bojí

Psovi nařezat se nemusí, to znamená, že psovodovi došly lepší argumenty. Boxíci jsou skvělí. Je lepší postavit výchovu na vedení než na trestech. A bití psa - to je fakt ostuda.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Psovi nařezat se nemusí, to znamená, že psovodovi došly lepší argumenty. Boxíci jsou skvělí. Je lepší postavit výchovu na vedení než na trestech. A bití psa - to je fakt ostuda.

víte co nechte si své výchovné metody a já mám své.... Denny nikdy nijak nestrádal.... ono kdybych mu kolikrát jen vynadala tak podruhé by mě už neposlechl vůbec... boxer je hodně tvrdohlavé plemeno

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
víte co nechte si své výchovné metody a já mám své.... Denny nikdy nijak nestrádal.... ono kdybych mu kolikrát jen vynadala tak podruhé by mě už neposlechl vůbec... boxer je hodně tvrdohlavé plemeno

Pokud pes "neposlechne", je to jen a pouze vina majitele, že ho to nenaučil. Takže nařezat byste měla spíš sobě.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
víte co nechte si své výchovné metody a já mám své.... Denny nikdy nijak nestrádal.... ono kdybych mu kolikrát jen vynadala tak podruhé by mě už neposlechl vůbec... boxer je hodně tvrdohlavé plemeno

Raději si je nenechávejte, moc prosím. Boxer je plemeno nadšené do práce, hyperaktniví, ochotě s člověkem spolupracující, člověku kokotiny typu nadávání a bití trpící, jak je vidět. Váš pes by byl určitě raději, kdybyste se naučila s ním lépe komunikovat a od nadávání a bití upustila.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Pokud pes "neposlechne", je to jen a pouze vina majitele, že ho to nenaučil. Takže nařezat byste měla spíš sobě.

víte ono to bylo v době když byl malej.... a boužel on je takový že jemu kdybych jen vynadala tak podruhý by se na mě vykašlal úplně.... myslíte že sme ho necvičili třeba jen vynadáním ? a když mu vynadáte a za 5 minut to udělá zas? A nikdy sem ho nezbila tak že by měl třeba modřiny nebo někde krev jen sem ho pleskla třeba vodítkem po zadku ... to není nic tak hrozného nemyslíte?
A díky tomu že měl takovou výchovu jakou měl tak teď sním kromě města můžu jít kamkoliv, má 100% přivolání, poslouchá jako hodiny Miluje lidi, nás , děti i zvířectvo co je doma

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Raději si je nenechávejte, moc prosím. Boxer je plemeno nadšené do práce, hyperaktniví, ochotě s člověkem spolupracující, člověku kokotiny typu nadávání a bití trpící, jak je vidět. Váš pes by byl určitě raději, kdybyste se naučila s ním lépe komunikovat a od nadávání a bití upustila.

vím že je hyperaktivní máme doma už třetího ale s ním komunikovat a po dobrém opravdu nešlo....
samotnou mě to tolikrát netěšilo ale teď prostě je na takové úrovni že s ním opravdu můžu všude a kdybych mu dovolila to co on chtěl tak by z něj byl akorát nevychovaný hajzlík a bohužel pokud je nevychovaný 2kg pes tak to ještě jde ale pokud ten nevychovaný pes má 35kg tak už je to horší....

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Psovi nařezat se nemusí, to znamená, že psovodovi došly lepší argumenty. Boxíci jsou skvělí. Je lepší postavit výchovu na vedení než na trestech. A bití psa - to je fakt ostuda.

Rozhodně !
Džamilu na ně !

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
vím že je hyperaktivní máme doma už třetího ale s ním komunikovat a po dobrém opravdu nešlo....
samotnou mě to tolikrát netěšilo ale teď prostě je na takové úrovni že s ním opravdu můžu všude a kdybych mu dovolila to co on chtěl tak by z něj byl akorát nevychovaný hajzlík a bohužel pokud je nevychovaný 2kg pes tak to ještě jde ale pokud ten nevychovaný pes má 35kg tak už je to horší....

Vždycky, s každým psem jde komunikovat po dobrém.
A ano, pes si vždycky bude dělat, co chce. Cílem výchovy a výcviku je to, aby on sám chtěl dělat to, co chcete vy ;-) Kupříkladu - řekněte "sedni". Pes má na vybranou: buď si sedne, nebo si půjde čuchat. A vaším úkolem jako psovoda je to, aby pro něj vždy, za každých okolností bylo lákavější a žádoucnější to sednutí. Kdežto trestem docílíte jen toho, že se bude bát jít si čuchat, i když by strašně moc chtěl. Nezvýšíte tím jeho touhu spolupracovat s vámi, nezvýšíte tím hodnotu toho cviku jako takového, hodnota bude pořád mimo vás (v tom čuchání).

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Vždycky, s každým psem jde komunikovat po dobrém.
A ano, pes si vždycky bude dělat, co chce. Cílem výchovy a výcviku je to, aby on sám chtěl dělat to, co chcete vy ;-) Kupříkladu - řekněte "sedni". Pes má na vybranou: buď si sedne, nebo si půjde čuchat. A vaším úkolem jako psovoda je to, aby pro něj vždy, za každých okolností bylo lákavější a žádoucnější to sednutí. Kdežto trestem docílíte jen toho, že se bude bát jít si čuchat, i když by strašně moc chtěl. Nezvýšíte tím jeho touhu spolupracovat s vámi, nezvýšíte tím hodnotu toho cviku jako takového, hodnota bude pořád mimo vás (v tom čuchání).

tak jasně také se snažím po dobrém ale pokud vidím že nechce poslechnout a začne si ze mě dělat prdel.... kdy trest je přiměřený.... třeba na cvičáku radili vytahat za kůži na krku... nebo třeba když tahal na vodítku tak se lepl koncem vodítka nezdá se mi že by byl nějak týraný nebo že by se mu nějak ubližovalo a teď už na něj opravdu stačí houknout kdežto do dvou let to byl takovej ten puberťák....

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
tak jasně také se snažím po dobrém ale pokud vidím že nechce poslechnout a začne si ze mě dělat prdel.... kdy trest je přiměřený.... třeba na cvičáku radili vytahat za kůži na krku... nebo třeba když tahal na vodítku tak se lepl koncem vodítka nezdá se mi že by byl nějak týraný nebo že by se mu nějak ubližovalo a teď už na něj opravdu stačí houknout kdežto do dvou let to byl takovej ten puberťák....

Na tom cvičáku budou asi opravdu odborníci na slovo vzatí. Třepání za kůži na krku je výhrůžka zabitím, takže to asi nebude vhodný způsob zacházení se psem. Bití vodítkem za tahání - super metoda, to by jeden neřekl, na co na tom cvičáku nepřijdou. Když nechce poslechnout, je to vaše chyba, protože jste ho to nenaučili, ne chyba toho psa. Stačí houknout, to je fakt úspěch.....

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Na tom cvičáku budou asi opravdu odborníci na slovo vzatí. Třepání za kůži na krku je výhrůžka zabitím, takže to asi nebude vhodný způsob zacházení se psem. Bití vodítkem za tahání - super metoda, to by jeden neřekl, na co na tom cvičáku nepřijdou. Když nechce poslechnout, je to vaše chyba, protože jste ho to nenaučili, ne chyba toho psa. Stačí houknout, to je fakt úspěch.....

pes je poslušný, má přivolání my sním problém nemáme v poslušnosti

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
tak jasně také se snažím po dobrém ale pokud vidím že nechce poslechnout a začne si ze mě dělat prdel.... kdy trest je přiměřený.... třeba na cvičáku radili vytahat za kůži na krku... nebo třeba když tahal na vodítku tak se lepl koncem vodítka nezdá se mi že by byl nějak týraný nebo že by se mu nějak ubližovalo a teď už na něj opravdu stačí houknout kdežto do dvou let to byl takovej ten puberťák....

Opakuju - pokud "nechce poslechnout", není to nějaký jeho vzdor nebo schválnost, která by zasluhovala trest. Je to jen a pouze vaše chyba jako psovoda, že jste nedokázali docílit toho, aby CHTĚL udělat to, co od něj čekáte.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
pes je poslušný, má přivolání my sním problém nemáme v poslušnosti

Kdybyste neposlouchali rady "odborníků", ale řídili se citem pro psa a selským rozumem, byl by ještě lepší.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
pes je poslušný, má přivolání my sním problém nemáme v poslušnosti

V tom případě nechápu, proč máte potřebu ho trestat.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
V tom případě nechápu, proč máte potřebu ho trestat.

teď už není důvod jeho zlozvyky jsme odnaučili dokud byl malý.... teď je to pes 7mi letý a slušně vychovaný, poslušný....

Tak mě řeknete, jak toho psa bez trestu naučíte neutikat? Na vodítku i na volno poslouchá neuteče ale jak se setmí zdrhne. Jak ho přimět aby to nedělal, bez trestu?

Joseflincoln napsal(a):
Tak mě řeknete, jak toho psa bez trestu naučíte neutikat? Na vodítku i na volno poslouchá neuteče ale jak se setmí zdrhne. Jak ho přimět aby to nedělal, bez trestu?

Prostě mu v tom zabránit? Přece ho nemůžete trestat, když právě sám přišel domů. To ho určitě neodnaučí útíkat, ale jen se mu nebude pak chtít domů.

Znemožnit útěk?

Rozhodně NE!
Zavolejte TV a R. Desenského.
Eště budete slavnej.
To se musí řešit odborně !

Vykašlete se na selskej rozum!

Nevím proč se vytahuje diskuze z 2013. Myslím, že i v dnešní době se najdou "kynologičtí analfabeti", kteří potrestají psa, když se po útěku vrátí, kteří potrestají psa, když nemá přivolání a trest následuje poté, co se pes dostaví k páníčkovi. A zvláštní je, že tito lidé si vždycky stěžovali, že to nefunguje "já ho vždycky zmydlím, když se po útěku vrátí a on stejně uteče znova...já ho vždycky zmydlím, když pes přijde, že nepřišel, když jsem ho volal a on stejně na zavolání nepřijde".......no, že by to ten pes nepochopil, za co dostal??...."to ne, to on to přesně ví, protože se ke mně pomalu doplazí"....že by to bylo tím, že ví, že přijde výprask??

Joseflincolne, jestli jste troll, co se tady snaží rozproudit diskuzi, pro pejskaře, na dost citlivé téma, tak zaplať pánvůh za ty dary. Jestli jste člověk, co má psa, tak potěš koště.

Rodiče večerní útěky žravé feny vyřešili tak, že začali večeři podávat až po návratu z poslední vycházky.

Někomu to přijde logické, no rodiče nad tím nějak nedumali, až když začala zdrhat a k ránu si pod panelákem vyštěkávat vpuštění do domu a nejlépe samozřejmě nažraná nějakého svinstva, které pak vyblila, a oslizlá od nějaké chcíplotiny, ve které se obalila.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Rodiče večerní útěky žravé feny vyřešili tak, že začali večeři podávat až po návratu z poslední vycházky.

Někomu to přijde logické, no rodiče nad tím nějak nedumali, až když začala zdrhat a k ránu si pod panelákem vyštěkávat vpuštění do domu a nejlépe samozřejmě nažraná nějakého svinstva, které pak vyblila, a oslizlá od nějaké chcíplotiny, ve které se obalila.

Mám asi delší vedení, ale není mi jasný, jak může pes zdrhat z paneláku...
Nebo je to myšleno, že fena zdrhla během venčení ? Ale zas, vyznívá to tak, že se to dělo opakovaně...
Pokud by mi pes jedinkrát zdrhnul až tak, že by strávil noc mimo domov, byl by to pro mě tak šílenej zážitek a takový vyškolení, že bych asi zauvažovala o použití vodítka

Se jim asi nechtělo vodit čubu na vodítku...

Se to stalo párkrát, no. Třikrát? Tenkrát ještě nehrozilo, že psa někde uplně zajede auto nebo střelí šílenej myslivec. Psi po vsi pobíhali volně loženě běžně (ta řádka různých barev, velikostí a tvarů, vyložená před panelákem, když v paneláku někdo háral, byla úžasná).

Vyřešilo se jednou pro vždy po nastolení krmení po venčení. Úplně samo, snadno, no problemo. Když čuba věděla, že doma je nasypáno, nenechala by si to ujít.

Přes den nezdrhala, pouze na večer, když měla plný břuch a čekala ji dlouhá nudná noc doma. Já ji jakože chápu A chápu i to, že pak chodila radostně s páníkem domů, když doma bylo nachystáno.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
nezdá se mi že by mě Denny neměl rád.... on věděl za co to bylo.... a kdybych mu povolila tak se s ním nedomluvila.... a ono mít psa velikosti boxera nevychovaného a rozmazleného je celkem průser...

Já mám tibetskou dogu a středoasiata a nikdy jsem na ně ruku nevztáhla. Já vyloženě netrestám. Nejsem zastánce el. obojků (protože jako nástroj záleží na uživateli, jak ho bude používat, takže když uživatel hovno ví tak pes trpí), ani podobně. Psy jsem mívala na řetězovém obojku a občas když nedávali pozor tak jen trošku zatáhnout, jen jako by do nich někdo dlubl. Nic víc nedělám, pozitivní výchova. Ono ani jinak s takovými psi nejde, jak se mu něco nelíbí tak začne ňafat :). Mít psa není o tom, aby se vám poddal. Ale o tom, mít parťáka. Mít velkého psa, kterého potřebujete zmlátit mebo mu nařezat jak jste říkal/a, aby vás poslouchal, je průser. To že vás má rád neznačí, že se mu to nelíbilo. Týráné děti taky většinou svoje rodiče milují a starají se o ně i přes to, že je mlátili nebo psychicky týrali.

Zaujímavá téma aj rôzne názory, ale ani v jednom príspevku "návod" ako to psa naučiť. Chovám veľkých chrtov (vlkodavov) a privolanie je u nich dokonalé, ale ako u väčšiny chrtov iba pokiaľ pred nimi nevybehne zajac. Vtedy prichádza fáza zatmenia mozgu. Za tých 15r čo ich chovám mi nikto z iných chovateľov neporadil ako ich odnaučiť loviť okrem EO. Malého psa ešte dáte na stopovačku, ale mojich čo majú 70+kg ani omylom. Minimálne by som nechcela byť na tom druhom konci keď sa rozbehnú

U nás paradoxne funguje nezakazovať lov úplne (poľovníci ďalej nečítať ). Srnky sú samozrejme úplne tabu. Psy učím, že keď zbadajú zver majú zastať a čakať na môj povel "čakaj". Keď je to zajac a vybehne ďaleko od nás tak ich pustím s povelom "bež", lebo viem, že to zviera nedobehnú a keďže chrt loví len očami tak zachvíľku (po sto metroch) spomalia a privolám ich naspať a pochválim. Keď sa im toto občas dovolí a nič aj tak neulovia mám skúsenosť, že po čase stratia záujem za zverou vybiehať.

Keď nechcem aby vybehli tak NIKDY ich po poveli "čakaj" nevolám ku mne, ale idem po nich, pripnem na vodítko a pochválim. Je veľmi dôležité pri tomto akte s nimi nestratiť očný kontakt, lebo akonáhle ho stratíte pes vyštartuje a potom ho už nezastavím. Keď ich je viac je to už celkom sranda, ale dá sa to zvládnuť a výborné je keď už máme nové šteňa tak sa učí od dospelých.

Keď pes ale vybieha tak vždy používam EO, pretože je to jediná možnosť ako mu na diaľku vysvetliť, že bežať smie len keď mu to dovolím. Je to jednoduchá metóda "cukor a bič" poslúchneš odmením ťa, neposlúchneš dostaneš. Aj tá má ale samozrejme svoje pravidlá a ak už musím psa zastaviť elektrikou, vždy ho predtým oslovím, potom mu obojkom zapískam a keď nezastaví až vtedy dostane. Zvyčajne keď je v tom rauchu tak EO musí byť na plnej sile, aby si to vôbec všimol a je to veľmi rýchle, pes zastaví, otočí sa čo sa stalo a tam je už panička ktorá na neho zavolá a keď príde zase ho moooc pochváli. Žiadny z mojich psov z tohto nikdy nemal nijakú traumu, ani sa mi nestalo, že by už ku mne nechcel prísť, alebo sa zdrhanie zhoršilo. Väčšinou EO stačí použiť párkrát a potom ho už za celý život psa ani nevyberiem zo šuflíka.

Ak má niekto lepšiu metódu pre veľké lovecké psy tak budem moc rada keď sa o ňu podelí.
Poprosím bez hlúpych komentov od ťuťu ňuňu chovateľov bytových rozmaznancov, ktorí chrta v akcii nikdy nevideli.

rennie111 napsal(a):
Zaujímavá téma aj rôzne názory, ale ani v jednom príspevku "návod" ako to psa naučiť. Chovám veľkých chrtov (vlkodavov) a privolanie je u nich dokonalé, ale ako u väčšiny chrtov iba pokiaľ pred nimi nevybehne zajac. Vtedy prichádza fáza zatmenia mozgu. Za tých 15r čo ich chovám mi nikto z iných chovateľov neporadil ako ich odnaučiť loviť okrem EO. Malého psa ešte dáte na stopovačku, ale mojich čo majú 70+kg ani omylom. Minimálne by som nechcela byť na tom druhom konci keď sa rozbehnú

U nás paradoxne funguje nezakazovať lov úplne (poľovníci ďalej nečítať ). Srnky sú samozrejme úplne tabu. Psy učím, že keď zbadajú zver majú zastať a čakať na môj povel "čakaj". Keď je to zajac a vybehne ďaleko od nás tak ich pustím s povelom "bež", lebo viem, že to zviera nedobehnú a keďže chrt loví len očami tak zachvíľku (po sto metroch) spomalia a privolám ich naspať a pochválim. Keď sa im toto občas dovolí a nič aj tak neulovia mám skúsenosť, že po čase stratia záujem za zverou vybiehať.

Keď nechcem aby vybehli tak NIKDY ich po poveli "čakaj" nevolám ku mne, ale idem po nich, pripnem na vodítko a pochválim. Je veľmi dôležité pri tomto akte s nimi nestratiť očný kontakt, lebo akonáhle ho stratíte pes vyštartuje a potom ho už nezastavím. Keď ich je viac je to už celkom sranda, ale dá sa to zvládnuť a výborné je keď už máme nové šteňa tak sa učí od dospelých.

Keď pes ale vybieha tak vždy používam EO, pretože je to jediná možnosť ako mu na diaľku vysvetliť, že bežať smie len keď mu to dovolím. Je to jednoduchá metóda "cukor a bič" poslúchneš odmením ťa, neposlúchneš dostaneš. Aj tá má ale samozrejme svoje pravidlá a ak už musím psa zastaviť elektrikou, vždy ho predtým oslovím, potom mu obojkom zapískam a keď nezastaví až vtedy dostane. Zvyčajne keď je v tom rauchu tak EO musí byť na plnej sile, aby si to vôbec všimol a je to veľmi rýchle, pes zastaví, otočí sa čo sa stalo a tam je už panička ktorá na neho zavolá a keď príde zase ho moooc pochváli. Žiadny z mojich psov z tohto nikdy nemal nijakú traumu, ani sa mi nestalo, že by už ku mne nechcel prísť, alebo sa zdrhanie zhoršilo. Väčšinou EO stačí použiť párkrát a potom ho už za celý život psa ani nevyberiem zo šuflíka.

Ak má niekto lepšiu metódu pre veľké lovecké psy tak budem moc rada keď sa o ňu podelí.
Poprosím bez hlúpych komentov od ťuťu ňuňu chovateľov bytových rozmaznancov, ktorí chrta v akcii nikdy nevideli.

Nemám výhrady proti EO. Jen jsem znala bíglici, která přes to, že dostala po vyběhnutí několik ran, běhala s EO obojkem 3 dny po Jizerských horách. A to měl EO v ruce najatý profesionální trenér. ( Asi nebyl až takový profesionál, za jakého se vydával )
Také vím o případu, kdy 3 vipeti roztrhali srnku.
A také vipetku, která "pásla" koně na Krkonošských hřebenech.
Nedovedu si představit 3 vlkodavy v revíru. Jsou to nádherní psi a je dobře, že s nimi máte dobré zkušenosti.

Orionka, myslím, že práve v tej poznámočke: profesionálny tréner asi nebol až taký profesionál je podstata ☺ rennie111 si myslím, že presne popísala kedy je EO skvelou pomôckou. Dôležité sú však prvé vety - privolanie je dokonalé (len do doby kedy neuvidia "korisť") - teda ten pes presne vie čo má robiť - iba mu to jednoducho na chvíľu prestane myslieť (keďže je rozrušený zverou) - výboj ho v podstate iba vytrhne zo zatemnenia mysle. A potom už funguje v normále - a vykonáva to čo už dávno vie. Samotná elektrika psa nenaučí čo má robiť !
A ako naučiť psa neutekať ? Nuž ako už bolo spomenuté - používať sedliacky rozum - na každého platí niečo iné. No vo všeobecnosti - byť psovi parťákom - a pes musí chcieť byť s Vami - nie naopak. Byť mu krmičom, zdrojom zábavy aj ochrancom - a nepchať sa psovi do ... No a nikdy psa, ktorý sa nakoniec vráti netrestať - nabudúce sa mu už vracať teda chcieť nebude. Výborná rada, ktorú teda ja používam (bez toho aby som si to niekedy predtým uvedomila) je kŕmiť psa po poslednej prechádzke. U nás to bolo vždy vybehať vyvenčiť pocvičiť a domov sa išlo najesť a spať - hádam nebudem behať s naejdeným psom - ja zdravotne to má tak byť. A potom sa psiská domov tešia

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Nemám výhrady proti EO. Jen jsem znala bíglici, která přes to, že dostala po vyběhnutí několik ran, běhala s EO obojkem 3 dny po Jizerských horách. A to měl EO v ruce najatý profesionální trenér. ( Asi nebyl až takový profesionál, za jakého se vydával )
Také vím o případu, kdy 3 vipeti roztrhali srnku.
A také vipetku, která "pásla" koně na Krkonošských hřebenech.
Nedovedu si představit 3 vlkodavy v revíru. Jsou to nádherní psi a je dobře, že s nimi máte dobré zkušenosti.

Ano samozrejme ako som písala predtým než ktokoľvek EO použije by si mal byť istý, že:

1. pes privolanie pozná
2. má vás ako vodcu svorky - čo znamená, že keď sa zľakne čo sa po rane od EO môže stať tak bude hľadať ochranu u vás a nedá sa na zbesilý útek

Ja som už tiež u nás našla vyplašeného psa s EO a majitelia nechápali čo sa stalo, lebo však to im poradili na cvičáku :( pes sa zľakol a začal zdrhať a oni miesto toho aby ho upokojili mu dali ďalšiu ranu. V dnešnej dobe je žiaľ veľa "pseudoodborníkov" aj v tejto oblasti a vždy na to doplatia tí ktorí nemajú skúsenosti a niekomu bezhlavo veria.

Trest nikdy není přiměřený jenom z toho důvodu, že pes se "netrestá". Rádoby rady typu vymáchání čumák v loužičce nebo podobných "dárků" jsou už trošku týrání. Pes nedokáže cítít vinu, když za vámi přiběhne celý smutný, schoulený, protože udělal bordel, tak to je známka strachu, ne že se cítí provinilý. Stejné s útěkem- pes za valí celý šťastný, že vás zase vidí, ještě nadšený z dobrodružství, chce vám povypravet, co všechno viděl, že toho zajíce tentokrát fakt málem měl a vy ho zbijete zrovna třeba tím vodítkem. Efekt, který to bude mít bude
1. Pes se vás bude bát jakmile budete mít v ruce vodítko
2. Pes nebude chtít být za vodítko připnutí
3. Pes už za vámi chodit nebude, aby vám "pověděl o jeho dobrodružství"

Přes přesně takový problém jsem se musela dostávat se svojí středoasiatkou z útulku - SA sami o sobě chroničtí útěkáři a ještě k tomu měla fakt strach z vodítka jenom jsem se ho dotkla (skoro celý první rok, co jsem ji měla). Když je puštěna na volno v lese (když jsme na procházce tak se vždy drží okolo mě v max vzdálenosti 20 m ode mě, nemá lovecké pudy tak jenom zvěř od nás odežene, do minuty zpátky) tak pořád musíme hrát takovou hru, že je sedící přestávka. Občas to trvá deset minut, občas i hodinu, než jako za mnou přijde a lehne si vedle mě. Potom ještě chvíli sedíme, pomazlíme se a potom připínáme vodítko a jde se domů (a to musíme být ještě dost daleko od domova, aby to vyšlo). A tohle nejsou jediné problémy, se kterými jsem ji dostala z útulku- s

Takže pokud si chcete způsobit něco podobného se psem, tak klidně do toho. Pokud s ním chcete prožívat doživotní následky z traumatu tak si ho klidně mlaťte, ale potom se nedivte, že se mu to dřív nebo později líbit nebude a třeba vás jednou kousne. A vína bude jen a jen na vás

rennie111 napsal(a):
Zaujímavá téma aj rôzne názory, ale ani v jednom príspevku "návod" ako to psa naučiť. Chovám veľkých chrtov (vlkodavov) a privolanie je u nich dokonalé, ale ako u väčšiny chrtov iba pokiaľ pred nimi nevybehne zajac. Vtedy prichádza fáza zatmenia mozgu. Za tých 15r čo ich chovám mi nikto z iných chovateľov neporadil ako ich odnaučiť loviť okrem EO. Malého psa ešte dáte na stopovačku, ale mojich čo majú 70+kg ani omylom. Minimálne by som nechcela byť na tom druhom konci keď sa rozbehnú

U nás paradoxne funguje nezakazovať lov úplne (poľovníci ďalej nečítať ). Srnky sú samozrejme úplne tabu. Psy učím, že keď zbadajú zver majú zastať a čakať na môj povel "čakaj". Keď je to zajac a vybehne ďaleko od nás tak ich pustím s povelom "bež", lebo viem, že to zviera nedobehnú a keďže chrt loví len očami tak zachvíľku (po sto metroch) spomalia a privolám ich naspať a pochválim. Keď sa im toto občas dovolí a nič aj tak neulovia mám skúsenosť, že po čase stratia záujem za zverou vybiehať.

Keď nechcem aby vybehli tak NIKDY ich po poveli "čakaj" nevolám ku mne, ale idem po nich, pripnem na vodítko a pochválim. Je veľmi dôležité pri tomto akte s nimi nestratiť očný kontakt, lebo akonáhle ho stratíte pes vyštartuje a potom ho už nezastavím. Keď ich je viac je to už celkom sranda, ale dá sa to zvládnuť a výborné je keď už máme nové šteňa tak sa učí od dospelých.

Keď pes ale vybieha tak vždy používam EO, pretože je to jediná možnosť ako mu na diaľku vysvetliť, že bežať smie len keď mu to dovolím. Je to jednoduchá metóda "cukor a bič" poslúchneš odmením ťa, neposlúchneš dostaneš. Aj tá má ale samozrejme svoje pravidlá a ak už musím psa zastaviť elektrikou, vždy ho predtým oslovím, potom mu obojkom zapískam a keď nezastaví až vtedy dostane. Zvyčajne keď je v tom rauchu tak EO musí byť na plnej sile, aby si to vôbec všimol a je to veľmi rýchle, pes zastaví, otočí sa čo sa stalo a tam je už panička ktorá na neho zavolá a keď príde zase ho moooc pochváli. Žiadny z mojich psov z tohto nikdy nemal nijakú traumu, ani sa mi nestalo, že by už ku mne nechcel prísť, alebo sa zdrhanie zhoršilo. Väčšinou EO stačí použiť párkrát a potom ho už za celý život psa ani nevyberiem zo šuflíka.

Ak má niekto lepšiu metódu pre veľké lovecké psy tak budem moc rada keď sa o ňu podelí.
Poprosím bez hlúpych komentov od ťuťu ňuňu chovateľov bytových rozmaznancov, ktorí chrta v akcii nikdy nevideli.

návod není, geny prostě nepřevychováte (což si spoustu lidí neuvědomuje) a vám upřímně tleskám, myslím že jste našel (na vaše psy fungující) způsob skorodokonalého přivolání. vtip je v tom že každý pes funguje jinak, na každého platí něco jiného a bohužel ne každý majitel umí svého psa "číst"
když mi zdrhala čubina (pryč byla do 5min max) tak nepomohl ani víc jak půlroční intenzivní nácvik (stopovačka, odložení na dálku, trénink s odhazovaným peškem, trénink odpoutávání pozornosti a jánevímcovšechnoještě) až jsem po jednom delším nenávratu (cca 15min) vyšuměla, šla za kůži na krku,seřvala jsem ji na 3 doby a zbytek procházky měla v režimu u nohy. od té doby má odvolání i od srny co ji vystartí před čumákem. NIKOMU TENHLE POSTUP NEDOPORUČUJU vím že může udělat víc škody než užitku, svoji čubinu znám, vím že to není typ psa co se rozsype po ostřejším zhouknutí
a ano, jsou psi kde vám čistě pozitivka bude k ničemu, resp pes bude fungovat dokud nenastane nějaká mimořádnost typu zajíce apod

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Nemám výhrady proti EO. Jen jsem znala bíglici, která přes to, že dostala po vyběhnutí několik ran, běhala s EO obojkem 3 dny po Jizerských horách. A to měl EO v ruce najatý profesionální trenér. ( Asi nebyl až takový profesionál, za jakého se vydával )
Také vím o případu, kdy 3 vipeti roztrhali srnku.
A také vipetku, která "pásla" koně na Krkonošských hřebenech.
Nedovedu si představit 3 vlkodavy v revíru. Jsou to nádherní psi a je dobře, že s nimi máte dobré zkušenosti.

Kámoška měla bígla a jsem si jistá, že by ho EO taky nezastavil. Prostě když ho něco zaujalo, tak by ho ta bolest nezastavila.

PájaKiarka napsal(a):
návod není, geny prostě nepřevychováte (což si spoustu lidí neuvědomuje) a vám upřímně tleskám, myslím že jste našel (na vaše psy fungující) způsob skorodokonalého přivolání. vtip je v tom že každý pes funguje jinak, na každého platí něco jiného a bohužel ne každý majitel umí svého psa "číst"
když mi zdrhala čubina (pryč byla do 5min max) tak nepomohl ani víc jak půlroční intenzivní nácvik (stopovačka, odložení na dálku, trénink s odhazovaným peškem, trénink odpoutávání pozornosti a jánevímcovšechnoještě) až jsem po jednom delším nenávratu (cca 15min) vyšuměla, šla za kůži na krku,seřvala jsem ji na 3 doby a zbytek procházky měla v režimu u nohy. od té doby má odvolání i od srny co ji vystartí před čumákem. NIKOMU TENHLE POSTUP NEDOPORUČUJU vím že může udělat víc škody než užitku, svoji čubinu znám, vím že to není typ psa co se rozsype po ostřejším zhouknutí
a ano, jsou psi kde vám čistě pozitivka bude k ničemu, resp pes bude fungovat dokud nenastane nějaká mimořádnost typu zajíce apod

Když už musíte psa za útěk potrestat, musíte to navlíknout tak, že vlastně nepřišel, ale byl odchycen. To je rozdíl. Když pes přijde ( a dokonce na zavolání ), nikdy není trest na místě.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Když už musíte psa za útěk potrestat, musíte to navlíknout tak, že vlastně nepřišel, ale byl odchycen. To je rozdíl. Když pes přijde ( a dokonce na zavolání ), nikdy není trest na místě.

To myslíte vážně, nebo jen v legraci…?

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
To myslíte vážně, nebo jen v legraci…?

To myslím vážně. Máme v rodině malou loveckou potvůrku. Zdrhla si. Když běžela okolo, byla skokem odchycena. Ne, že by dostala výprask, to rozhodně ne, ale pořádně vynadáno dostala.

“a ano, jsou psi kde vám čistě pozitivka bude k ničemu, resp pes bude fungovat dokud nenastane nějaká mimořádnost typu zajíce apod”

Nemyslím si. Pokud má pes chování skutečně NAUČENÉ, je (pro výkon toho chování v dané situaci) irelevantní, jakou metodou se jej naučil. Klíčové je, zda je to chování v rámci daných kritérií skutečně naučené (a lidé mají tendence za naučené chování považovat jen jistou fázi učení). Že pozitivka přestane fungovat, když nastane nějaká mimořádnost, je jen nepochopení operantního podmiňování a obecně mechanismů učení.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
To myslím vážně. Máme v rodině malou loveckou potvůrku. Zdrhla si. Když běžela okolo, byla skokem odchycena. Ne, že by dostala výprask, to rozhodně ne, ale pořádně vynadáno dostala.

A v čem je rozdíl, zda toho psa potrestám za to, že přišel, nebo zda ho potrestám za to, že se nechal chytit (nechal mě přiblížit se k němu)? Oba způsoby mohou vést k tomu, že si ze psa vyrobíte družici, která Vás bude v dostatečné vzdálenosti obíhat…

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
A v čem je rozdíl, zda toho psa potrestám za to, že přišel, nebo zda ho potrestám za to, že se nechal chytit (nechal mě přiblížit se k němu)? Oba způsoby mohou vést k tomu, že si ze psa vyrobíte družici, která Vás bude v dostatečné vzdálenosti obíhat…

Fence je 8 let, je to závisloň a žádná družice se nekoná :-)). Když zavolám a přijde, tak poslechla, i kdyby po hodině. Když skočím ( já tedy ne, to už bych nevstala ) a odchytnu, je jasné, že neposlechla.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Fence je 8 let, je to závisloň a žádná družice se nekoná :-)). Když zavolám a přijde, tak poslechla, i kdyby po hodině. Když skočím ( já tedy ne, to už bych nevstala ) a odchytnu, je jasné, že neposlechla.

Já ale primárně reagovala na obecné “Když už musíte psa za útěk potrestat, musíte to navlíknout tak, že vlastně nepřišel, ale byl odchycen. To je rozdíl.” Ne na příběh feny z Vaší rodiny.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
A v čem je rozdíl, zda toho psa potrestám za to, že přišel, nebo zda ho potrestám za to, že se nechal chytit (nechal mě přiblížit se k němu)? Oba způsoby mohou vést k tomu, že si ze psa vyrobíte družici, která Vás bude v dostatečné vzdálenosti obíhat…

je to princip "vzdycky si vymuzu povel, co reknu"
neni to trest, ze se nechal chytit, je to trest, ze neposlechnul povel.
Jak to clovek provede, aby to tak opravdu bylo - to je druha vec.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
je to princip "vzdycky si vymuzu povel, co reknu"
neni to trest, ze se nechal chytit, je to trest, ze neposlechnul povel.
Jak to clovek provede, aby to tak opravdu bylo - to je druha vec.

Ono se to tak traduje...pokud pes přijde o své vůli, tak netrestat, ale chválit, i když při tom skřípete zubama.
Pokud nepřijde a dojdete si pro něj, tak potrestat.
Jenomže jako všechno, je to kus od kusu jinak. Já se přiznám, že jsem to tak praktikovala. Pokud Vikina přiběhla - dobrý a odměna. Pokud jsem si pro ni musela dojít, tak trest ve smyslu vyhubování a naprdlý paničky.
Jenomže ve finále mi to stejně nic dobrýho nepřineslo, Vikina se ode mě mentálně "odstříhla". Jako jo, ona šla, ona poslouchala, páč věděla, že musí. Ale stal se z ní robot bez nálady, žádný nadšení, žádná vlastní iniciativa. Prostě zpruzelý caprtání za mnou.
Asi bude něco na tom, že s jezevčíkem buď musíte vyjít po dobrým anebo s ním nevyjdete. Po zlým prostě nemůžete vyhrát, on vám totiž tu výhru pěkně osladí.
Takže ideálně nastavit to tak, že pes si může dělat, co chce, ale musí chtít to samý, co vy

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Fence je 8 let, je to závisloň a žádná družice se nekoná :-)). Když zavolám a přijde, tak poslechla, i kdyby po hodině. Když skočím ( já tedy ne, to už bych nevstala ) a odchytnu, je jasné, že neposlechla.

Já bych to ještě upřesnila,udělat to tak,že si pes myslí,že jsem ho našla a dostihla,ne že se přiblížil ke mě,k domovu atd. a bude bububu. Kdysi jsem takhle odnaučila zdrhat labinu,co ke mě přišla v pubertě a po vypuštění dvě tři hodinky lítala po lese a hlásila si zvěř. Tak jsem se na ní počíhala na kraji lesa,kudy vedla cesta domů, schovala se, a když spokojeně vyběhaná proklusávala lesem,tak jsem po ní skočila. Stačilo dvakrát třikrát a už o útěcích nepřemýšlela, páč panička je naprosto všude, a může být za každým stromem. Jasný, taky jsem si jí na sebe navázala,vysvětlila jí,co je přivolání, a jak je panička nejvíc zajímavá na světě, ale tohle fakt jako hodně pomohlo

"Jenomže ve finále mi to stejně nic dobrýho nepřineslo"

viz. vyse. Jak si to kdo udela...
aneb - kdyz dva delaji totez neni to totez.

Nepopisuju to tady jako nejlepsi spravnou metodu.
Jen vysvetluji, proc to muze fungovat a funguje.

Vas problem byl jeste jiny - neumite psa potrestat tak, aby reagoval aktivne. ono proto se rika korekce a ne trest

a vynadani muze byt pro psa mnohem horsi, nez ta facka. Psycho teror.

no a posledni -pokud clovek tohle resi pri privolani a dalsi zazitky a interakce mezi psem a psovodem pokulhava - jo, pak ma tu nechytitelnou a neprivolatelnou druzici

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
"Jenomže ve finále mi to stejně nic dobrýho nepřineslo"

viz. vyse. Jak si to kdo udela...
aneb - kdyz dva delaji totez neni to totez.

Nepopisuju to tady jako nejlepsi spravnou metodu.
Jen vysvetluji, proc to muze fungovat a funguje.

Vas problem byl jeste jiny - neumite psa potrestat tak, aby reagoval aktivne. ono proto se rika korekce a ne trest

a vynadani muze byt pro psa mnohem horsi, nez ta facka. Psycho teror.

no a posledni -pokud clovek tohle resi pri privolani a dalsi zazitky a interakce mezi psem a psovodem pokulhava - jo, pak ma tu nechytitelnou a neprivolatelnou druzici

Těžko soudit přes klávesnici, když člověk nezná a nevidí.
Vikina nádherně funguje na bázi absolutní dobrovolnosti - vyloženě hujer.
Jakmile cítí byť minimální nátlak, kterej například pinčovi naprosto nevadí a ani to jako nátlak nevnímá, funguje taky, ale vytrácí se z toho nadšení a radost.
Typickej příklad - radostná procházka, všechny si to užíváme, v určitý chvíli zjistím, že nemám neomezeně času a začnu korigovat směr a rychlost ve prospěch návratu domů. V tu chvíli začíná Vikina zatahovat ruční brzdu. Ale bojktuje to tak rafinovaně, abych nemohla říct ani fň
Přiznám se, že někdy jsem z jejích myšlenkových operací úplně paf. Zlatej nezáludnej, byť hyperaktivní pinčík.
Jak už jsem psala, jediný řešení je nastavit to tak, aby chtěla to, co chci já. V opačným případě to půjde taky. Ale nebude mě to těšit - a jí už vůbec.

nesoudim.

odpovidam podle toho, co pisete.

chytri psi cloveka nauci nejvice.

mam doma jednu, ktera me stala pul hlavy sedin, jak se mi varil mozek, abych ji primela ke spolupraci
radostne

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
je to princip "vzdycky si vymuzu povel, co reknu"
neni to trest, ze se nechal chytit, je to trest, ze neposlechnul povel.
Jak to clovek provede, aby to tak opravdu bylo - to je druha vec.

A jaké je to korektní provedení?
Nechci, aby to vyznělo jako rýpání nebo ironie, opravdu upřímně mě to zajímá, protože k tomu sama mám (a mám sotva zlomek zkušeností, co Vy) celkově zcela jiný postoj.

janaa napsal(a):
Já bych to ještě upřesnila,udělat to tak,že si pes myslí,že jsem ho našla a dostihla,ne že se přiblížil ke mě,k domovu atd. a bude bububu. Kdysi jsem takhle odnaučila zdrhat labinu,co ke mě přišla v pubertě a po vypuštění dvě tři hodinky lítala po lese a hlásila si zvěř. Tak jsem se na ní počíhala na kraji lesa,kudy vedla cesta domů, schovala se, a když spokojeně vyběhaná proklusávala lesem,tak jsem po ní skočila. Stačilo dvakrát třikrát a už o útěcích nepřemýšlela, páč panička je naprosto všude, a může být za každým stromem. Jasný, taky jsem si jí na sebe navázala,vysvětlila jí,co je přivolání, a jak je panička nejvíc zajímavá na světě, ale tohle fakt jako hodně pomohlo

Na jednu stranu mi to přijde hodně zajímavé, ale na druhou stranu mi přijde jako šílený fuckup, že mi pes zdrhne na tři hodiny…

...a když spokojeně vyběhaná proklusávala lesem,tak jsem po ní skočila. Stačilo dvakrát třikrát a už o útěcích nepřemýšlela,

nezlobte se, ale že by pes "proklusávající lesem" nevěděl o člověku za stromem, se mi ani při nejlepší vůli nechce věřit, zvlášť lovečák

lupus4 napsal(a):
...a když spokojeně vyběhaná proklusávala lesem,tak jsem po ní skočila. Stačilo dvakrát třikrát a už o útěcích nepřemýšlela,

nezlobte se, ale že by pes "proklusávající lesem" nevěděl o člověku za stromem, se mi ani při nejlepší vůli nechce věřit, zvlášť lovečák

Tohle si za určitých situací ještě představit dokážu, ale tedy že by mi pes utíkal (na tři hodiny) s dostatečnou intenzitou (tj. dostatečně často) na to, aby moje reakce na tuto skutečnost měla klíčový výchovný efekt… to se mi představuje hůř. Ale já se pachtím se stopovačkou a netajím se tím, že mám teprve druhého psa, tak mi třeba něco uniká.

lupus4 napsal(a):
...a když spokojeně vyběhaná proklusávala lesem,tak jsem po ní skočila. Stačilo dvakrát třikrát a už o útěcích nepřemýšlela,

nezlobte se, ale že by pes "proklusávající lesem" nevěděl o člověku za stromem, se mi ani při nejlepší vůli nechce věřit, zvlášť lovečák

Taky myslím, že takhle by kolem mě Malina běžela jen proto, že by běžet chtěla.

janaa napsal(a):
Já bych to ještě upřesnila,udělat to tak,že si pes myslí,že jsem ho našla a dostihla,ne že se přiblížil ke mě,k domovu atd. a bude bububu. Kdysi jsem takhle odnaučila zdrhat labinu,co ke mě přišla v pubertě a po vypuštění dvě tři hodinky lítala po lese a hlásila si zvěř. Tak jsem se na ní počíhala na kraji lesa,kudy vedla cesta domů, schovala se, a když spokojeně vyběhaná proklusávala lesem,tak jsem po ní skočila. Stačilo dvakrát třikrát a už o útěcích nepřemýšlela, páč panička je naprosto všude, a může být za každým stromem. Jasný, taky jsem si jí na sebe navázala,vysvětlila jí,co je přivolání, a jak je panička nejvíc zajímavá na světě, ale tohle fakt jako hodně pomohlo

Hele, všechno v dobrým, jo...
Jen se bavím představou, co by se tu asi strhlo za melu, kdyby přišla neregistrovaná pipinka s číslem a napsala by, že její pes dvě tři hodinky lítal bezprizorně po lese
Já už si pomalu začínám myslet, že u lovecky vedených psů je to normálka, viz i aluska, která samovenčení psů po lese přiznává opakovaně a v různých souvislostech.
A u nás mají lidi tři bernský honiče, lovecky vedený, mají zkoušky, chodí na hony...moc fajn psi i fajn lidi. Ale běžně se stává, že když třeba jedna z mých fen hárá, některej z honičů chodí s námi po lese, páníky nevidno.

Terven napsal(a):
Hele, všechno v dobrým, jo...
Jen se bavím představou, co by se tu asi strhlo za melu, kdyby přišla neregistrovaná pipinka s číslem a napsala by, že její pes dvě tři hodinky lítal bezprizorně po lese
Já už si pomalu začínám myslet, že u lovecky vedených psů je to normálka, viz i aluska, která samovenčení psů po lese přiznává opakovaně a v různých souvislostech.
A u nás mají lidi tři bernský honiče, lovecky vedený, mají zkoušky, chodí na hony...moc fajn psi i fajn lidi. Ale běžně se stává, že když třeba jedna z mých fen hárá, některej z honičů chodí s námi po lese, páníky nevidno.

Viz,co jsem psala- ta čuba přišla ke mě asi v deseti měsících a já to vůbec nečekala. Udělala to poprvé, to bylo překvapení, udělala to podruhé,to jsem si už na ní počkala. Po třetí se to pak stalo asi za dva týdny při výcviku,kdy šla s povelem hledej a ten si ale popletla z dohledávky na naháňku,tak jsem si na ní opět počkala. Takže "útěky" trvaly asi dva týdny, samozřejmě to byly dva intenzivní týdny práce s ní a pak už jí nikdy zdrhnout nenapadlo. Naopak,když jsme začali cvičit na vyšší zkoušky,tak jsem jí musela rozcházet,protože nechtěla chodit daleko ode mě takže ne,opravdu mi lovečáci nikde nelítaj (kdysi chtěl lítat jagoš a to byl jedinej pes,co dostal el obojek)

lupus4 napsal(a):
...a když spokojeně vyběhaná proklusávala lesem,tak jsem po ní skočila. Stačilo dvakrát třikrát a už o útěcích nepřemýšlela,

nezlobte se, ale že by pes "proklusávající lesem" nevěděl o člověku za stromem, se mi ani při nejlepší vůli nechce věřit, zvlášť lovečák

Ona šla domů,když předtím prolítala celej les. V hustém lese,pokud se schováte tak,abyste od psa byli po větru,o vás opravdu neví. Koneckonců to je i princip šoulačky, i zvěř dojdete na pár metrů

Není v pořádku, když lovecký pes lítá neorganizovaně po lese, to předesílám. Ale zase - musí mít samostatnost v práci, protože v revíru je chytřejší než vy a nesmí se pořád otáčet "dělám to dobře?" Asi mu při dohledávce neporadíte, kde kus leží.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Není v pořádku, když lovecký pes lítá neorganizovaně po lese, to předesílám. Ale zase - musí mít samostatnost v práci, protože v revíru je chytřejší než vy a nesmí se pořád otáčet "dělám to dobře?" Asi mu při dohledávce neporadíte, kde kus leží.

Evidentně to nevyplynulo, tak to ještě upřesním. Samozřejmè jsem neměla na mysli psa při lovecké práci, nýbrž v rámci běžného venčení. Tam si myslím, že samostatnost až tak žádoucí není. Ale co vidím a čtu nejenom tady, ale i na fb, co se týče volného pohybu psů v honitbě, někteří myslivci kážou vodu a pijou víno.

Terven napsal(a):
Evidentně to nevyplynulo, tak to ještě upřesním. Samozřejmè jsem neměla na mysli psa při lovecké práci, nýbrž v rámci běžného venčení. Tam si myslím, že samostatnost až tak žádoucí není. Ale co vidím a čtu nejenom tady, ale i na fb, co se týče volného pohybu psů v honitbě, někteří myslivci kážou vodu a pijou víno.

Ono je to dost problematický. Ohaři, retrívři,ti byli šlechtěný na spolupráci s člověkem a práci pod flintou,jestli někomu po honitbě lítá podobný pes,tak je deb... Ale jezevčíci,teriéři,honiči,to je jiná liga. Byli šlechtěný pro samostatnou práci a podle toho se chovají. Ono těžko budete psa připravovat psa na zkoušky,kde má pes samostatně hledat, najít zvěř a tu sledovat, hlásit, stejně jako teplou stopu, když mu to samé budete v běžném provozu zakazovat. I na zkouškách se počítá s tím,že jakmile je pes na stopě nebo v kontaktu se zvěří,tak nebude poslouchat. Jasně,nemá hodiny někde lítat, ale půl hodinu na návrat mají. I proto se na zkouškách vloh zkouší "stopa vůdce", na honičských zkouškách se hodnotí vlohy pro orientaci - prostě se počítá s tím,že pes poběží za zvěří a pak bude hledat vůdce.

. I proto se na zkouškách vloh zkouší "stopa vůdce",

nejenom stopa vůdce ale i stopa zvěře, jak ji pes najde a pustí se po ní

aluska napsal(a):
. I proto se na zkouškách vloh zkouší "stopa vůdce",

nejenom stopa vůdce ale i stopa zvěře, jak ji pes najde a pustí se po ní

To jsem psala

janaa napsal(a):
Ono je to dost problematický. Ohaři, retrívři,ti byli šlechtěný na spolupráci s člověkem a práci pod flintou,jestli někomu po honitbě lítá podobný pes,tak je deb... Ale jezevčíci,teriéři,honiči,to je jiná liga. Byli šlechtěný pro samostatnou práci a podle toho se chovají. Ono těžko budete psa připravovat psa na zkoušky,kde má pes samostatně hledat, najít zvěř a tu sledovat, hlásit, stejně jako teplou stopu, když mu to samé budete v běžném provozu zakazovat. I na zkouškách se počítá s tím,že jakmile je pes na stopě nebo v kontaktu se zvěří,tak nebude poslouchat. Jasně,nemá hodiny někde lítat, ale půl hodinu na návrat mají. I proto se na zkouškách vloh zkouší "stopa vůdce", na honičských zkouškách se hodnotí vlohy pro orientaci - prostě se počítá s tím,že pes poběží za zvěří a pak bude hledat vůdce.

Ja vám rozumím (a je mi jasný, že vy máte psy pod kontrolou), ale pokud to mám chápat tak, že lovecky upotřebitelní psi si mohou i v rámci bèžného venčení lítat po lese a nemusejí poslouchat, protože nelze jim zakazovat něco, co je při práci žádoucí...pak asi nemám co dodat.
A nechtěla bych takovýho samovenčícího se teriéra v přírodě potkat.
Zrovna nedávno byla na fb přiíhoda, jak bezprizorní neovladatelný jezevčík obtěžoval velkého psa na vodítku, který byl ve výcviku a nebyl úplně pohodář. A myslivec byl sprostý na majitelku, dokonce jí snad i vyhrožoval zastřelením psa...naštěstí se nedala a řešila to i s policií.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Není v pořádku, když lovecký pes lítá neorganizovaně po lese, to předesílám. Ale zase - musí mít samostatnost v práci, protože v revíru je chytřejší než vy a nesmí se pořád otáčet "dělám to dobře?" Asi mu při dohledávce neporadíte, kde kus leží.

Asi záleží na tom, jakou samostatnost myslíte.

Já teda netuším, jak pracují jiná plemena, já mám na mysli retrívry. Když kolikrát vidím, jak se to někde na cvičáku praktikuje, tak ten pes nemůže být na honu absolutně použitelnej. Všechno se cvičí na píšťalku, psovi se píská, když se blíží ke zvěři a pokud ji najde, tak taky. A pokud pak přijde někam, kde se nepíská, tak pes neví, co má dělat a pořád se ohlíží na pána. Podle mě je retrívr chytrej pes a ví, že když najde, má okamžitě mazat se zvěří v hubě k pánovi a má pracovat co nejvíc samostatně. Taky když přijdete na OMS zkoušky, tak ti rozhodčí si tam toho hodně cení. Můj pes třeba, když ho vyšlu, tak už ho neodvolám, dokud nenajde a nepřinese. Ale zase vím, že když jsem ho nikam neposlala, tak má pobíhat jen kolem mě a pokud ho nevidím, má se vrátit, žádný běhání po lese. Ale jo, jsou velký rozdíly i u jednoho plemena.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
“a ano, jsou psi kde vám čistě pozitivka bude k ničemu, resp pes bude fungovat dokud nenastane nějaká mimořádnost typu zajíce apod”

Nemyslím si. Pokud má pes chování skutečně NAUČENÉ, je (pro výkon toho chování v dané situaci) irelevantní, jakou metodou se jej naučil. Klíčové je, zda je to chování v rámci daných kritérií skutečně naučené (a lidé mají tendence za naučené chování považovat jen jistou fázi učení). Že pozitivka přestane fungovat, když nastane nějaká mimořádnost, je jen nepochopení operantního podmiňování a obecně mechanismů učení.

pokud máte loveckého psa (kde se ty geny opravdu projeví) tak ho čistě pozitivkou nenaučíte odvolání od zvěře, z podstaty věci je pro něj samoodměnění (honem zvěře) nepřekonatelné jakoukoliv odměnou od člověka
ale samozřejmě mluvím o psu-společníku, ne lovecky vedeném výcviku
tak nějak si říkám že vše s rozumem, pozitivka je skvělá věc,ale podle mě jsou situace a psi kteří potřebují korekci

PájaKiarka napsal(a):
pokud máte loveckého psa (kde se ty geny opravdu projeví) tak ho čistě pozitivkou nenaučíte odvolání od zvěře, z podstaty věci je pro něj samoodměnění (honem zvěře) nepřekonatelné jakoukoliv odměnou od člověka
ale samozřejmě mluvím o psu-společníku, ne lovecky vedeném výcviku
tak nějak si říkám že vše s rozumem, pozitivka je skvělá věc,ale podle mě jsou situace a psi kteří potřebují korekci

Jakou hodnotu má (samo)odměnění štvaním zvěře pes zjistí ve chvíli, kdy je mu toto chování umožněno. Pak se již neučí, ale přeučuje (de facto je to damage control). Tohle je dobré si dopředu uvědomit a nenechat psa, aby se rozlovil.

Pak je otázka, co rozumíme korekcemi (tady na diskuzi většinou tímto pojmem míníme neetické averzivní pomůcky a násilí) a pozitivkou (laické chápání jako uplácení pamlsky vs. práce v různých kvadrantech operantního podmiňování). Protože i manuální zastavení psa na stopovačce je svého druhu korekce (ale třeba pro mě osobně je v mezní situaci, kdy nelze managovat prostředí, přijatelnější psa manuálně zastavit než ho nechat štvát zvěř; a samozřejmě vím, že on to ustojí). Ano, trestám (to znemožnění dostat to, co chce, je trestem), ale je rozdíl, jestli toho psa jen zastavím, nebo ho stopovačkou rozmáznu po poli nebo ho doběhnu a seřežu nebo mu pošlu impuls na EO. Myslím, že velká část stálých přispěvatelů se snaží o force free, etický trénink. Ale zároveň není reálné pohybovat se pouze v R+.

Ale stále existují mechanismy, jak psa naučit 100% odvolání od čehokoli bez použití korekcí - např. emergency recall.

Ta teorie na podkladu je důležitá a bohužel často podceňovaná…

(Beru to tedy hodně ve zkratce, lépe by to vysvětlila hmn_. A ano, mám zkušenost s loveckými psy.)

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Jakou hodnotu má (samo)odměnění štvaním zvěře pes zjistí ve chvíli, kdy je mu toto chování umožněno. Pak se již neučí, ale přeučuje (de facto je to damage control). Tohle je dobré si dopředu uvědomit a nenechat psa, aby se rozlovil.

Pak je otázka, co rozumíme korekcemi (tady na diskuzi většinou tímto pojmem míníme neetické averzivní pomůcky a násilí) a pozitivkou (laické chápání jako uplácení pamlsky vs. práce v různých kvadrantech operantního podmiňování). Protože i manuální zastavení psa na stopovačce je svého druhu korekce (ale třeba pro mě osobně je v mezní situaci, kdy nelze managovat prostředí, přijatelnější psa manuálně zastavit než ho nechat štvát zvěř; a samozřejmě vím, že on to ustojí). Ano, trestám (to znemožnění dostat to, co chce, je trestem), ale je rozdíl, jestli toho psa jen zastavím, nebo ho stopovačkou rozmáznu po poli nebo ho doběhnu a seřežu nebo mu pošlu impuls na EO. Myslím, že velká část stálých přispěvatelů se snaží o force free, etický trénink. Ale zároveň není reálné pohybovat se pouze v R+.

Ale stále existují mechanismy, jak psa naučit 100% odvolání od čehokoli bez použití korekcí - např. emergency recall.

Ta teorie na podkladu je důležitá a bohužel často podceňovaná…

(Beru to tedy hodně ve zkratce, lépe by to vysvětlila hmn_. A ano, mám zkušenost s loveckými psy.)

pokud to takhle rozebereme tak s vámi v zásadě souhlasím (hlavně s tím přeučením) akorát se obávám že se tady bavíme na vyšším levelu než je drtivá většina běžných pejskařů (a rozhodně to nemyslím nijak zle, urážlivě nebo tak něco, jen konstatuju fakt), tedy těch kteří se tomu nevěnují profesionálně/závodně.

jinak já osobně korekcemi označuju právě třeba to zastavení pomocí stopovačky bez rozmáznutí/seřezání což už označuju jako trest-hodně jednoduše a hlavně laicky řečeno.

osobně vnímám jako problém to, že spousta lidí trestá psa za něco, čemu nerozumí (pes) ale oni jsou přesvědčení že "to už přece umí/chápe" ale pravdou je že v drtivé většině tihle lidé nejdou pro radu nikam (neřadí se mezi zdejší přispěvatele)protože jsou přesvědčeni o svojí pravdě. ano, těmto lidem se snažím vysvětlit že pes se netrestá nikdy

jinak myšlenka kterou jsem se snažila vyjádřit byla, že samozřejmě vedu psa tak aby poslechl protože on chce, aby ho práce/výcvik/vycházky bavili a ne ze strachu nebo musu. na druhou stranu jsou (vyjímečné) případy kdy na psa houknu, vezmu za kůži na krku nebo třepnu (pokud vím že to pes unese, měla jsem i psa na kterého se nemohlo venku ani hlasitěji zavolat jinak se bál) a nijak se z toho nehroutím. aneb všeho s mírou

AlexM napsal(a):
Trest nikdy není přiměřený jenom z toho důvodu, že pes se "netrestá". Rádoby rady typu vymáchání čumák v loužičce nebo podobných "dárků" jsou už trošku týrání. Pes nedokáže cítít vinu, když za vámi přiběhne celý smutný, schoulený, protože udělal bordel, tak to je známka strachu, ne že se cítí provinilý. Stejné s útěkem- pes za valí celý šťastný, že vás zase vidí, ještě nadšený z dobrodružství, chce vám povypravet, co všechno viděl, že toho zajíce tentokrát fakt málem měl a vy ho zbijete zrovna třeba tím vodítkem. Efekt, který to bude mít bude
1. Pes se vás bude bát jakmile budete mít v ruce vodítko
2. Pes nebude chtít být za vodítko připnutí
3. Pes už za vámi chodit nebude, aby vám "pověděl o jeho dobrodružství"

Přes přesně takový problém jsem se musela dostávat se svojí středoasiatkou z útulku - SA sami o sobě chroničtí útěkáři a ještě k tomu měla fakt strach z vodítka jenom jsem se ho dotkla (skoro celý první rok, co jsem ji měla). Když je puštěna na volno v lese (když jsme na procházce tak se vždy drží okolo mě v max vzdálenosti 20 m ode mě, nemá lovecké pudy tak jenom zvěř od nás odežene, do minuty zpátky) tak pořád musíme hrát takovou hru, že je sedící přestávka. Občas to trvá deset minut, občas i hodinu, než jako za mnou přijde a lehne si vedle mě. Potom ještě chvíli sedíme, pomazlíme se a potom připínáme vodítko a jde se domů (a to musíme být ještě dost daleko od domova, aby to vyšlo). A tohle nejsou jediné problémy, se kterými jsem ji dostala z útulku- s

Takže pokud si chcete způsobit něco podobného se psem, tak klidně do toho. Pokud s ním chcete prožívat doživotní následky z traumatu tak si ho klidně mlaťte, ale potom se nedivte, že se mu to dřív nebo později líbit nebude a třeba vás jednou kousne. A vína bude jen a jen na vás

Vše OK, ale pes by neměl štvát zvěř v lese (i mimo les).

Když si přečtu téma diskuze:
Jak potrestat psa, když uteče?
Mě napadá jediné...když najdu svého utečeného psa, tak mám takovou radost, že je v pořádku a že se mu nic nestalo, že mě ani nenapadne ho trestat.
Stalo se mi to jednou ještě se setrem, kdy jsem podcenila míru zvládnutí povelu přivolání a psa jsem neměla asi 20 minut pid kontrolou, nakonec se vrátil sám.

No a Ginuš, když mi blbou náhodou zdrhla se stopovačkou a to jsem jí měla celou dobu na očích, protože běžela přes louku...byla jsem ráda, že nakonec zastavila a pak na zavolání přiklusala.

Takže psa netrestám, neboť to, že zdrhnul je moje chyba a za svoje chyby psa trestat nebudu a zajistím, že už se to nikdy nestane.

Ad lovečáci bez přímého dohledu majitele jako ti zmiňovaní jezevčíci. Jako chápu, že ten pes byl k tomuto vyšlechtěn, že někteří se používají k práci. Chápu, že někteří sice v běžném životě nepracují, ale mají lovecký výcvik, skládají zkoušky a musí na ně i trénovat, ale v praxi si to neumím moc dobře představit....když to vztáhnu zpátky na toho setra, myslím, že není nic neobvyklého, když se pes pohybuje třeba 50-100 metrů před páníčkem. Sama za sebe musím říct, že i když můj setr žádný lovecký výcvik neměl, tak jsem se nebála, že by obtěžoval jiného psa nebo člověka...jak začal prohledávat terén, tak ho okolí nezajímalo, zvěř nehonil, jen "označil" když nějakou našel....ale i tak ne každý je nadšený, když odněkud vyběhne pes a páník široko daleko žádný.....jaký je potom rozdíl jestli je to pes laika, jako jsem já, na běžné procházce a nebo pes člověka, který se věnuje loveckému výcviku.

Chci říct, že nikoho nesoudím, nerýpu, do problematiky nevidím, protože se lo lovecký výcvik nezajímám, ale beru to z pohledu člověka, co takového psa potká a jak může vědět, co je to zač a pak z pohledu spravedlnosti...tady každému omlátíme o hlavu, že má mít psa neustále pid kontrolou, ale pes amatéra, který jako hobby dělá výcvik, ten pod tou permanentní kontrolou páníčka být nemusí?

Ještě bych chtěla dodat, že si myslím, že tohle je opravdu pohled nezúčastněného člověka, který nepotřebuje ospravedlnit bezprizorní pobíhání svého psa a ani se nezhroutí z toho, když potká neagresívního psa bez pána....i když se přiznám, že v takovém případě by mě spíš napadlo, že se pes zaběhl a snažila bych se ho přivolat.