Aaujeszkyho choroba

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Odkud jste, kde to nabízejí? díky Ilona

Jsem z Prahy, ale nabízejí to ve veterinární nemocnici v Českém Brodě. Možná to nabízejí i jinde, ale my jezdíme do Brodu už spousty let. Jitka

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Jsem z Prahy, ale nabízejí to ve veterinární nemocnici v Českém Brodě. Možná to nabízejí i jinde, ale my jezdíme do Brodu už spousty let. Jitka

Děkuji, Ilona.

Osobní zkušenost naštěstí nemám, ale veterinář mi letos říkal o případu, že se nakazili 3 psi na honu.
Pozitivních je cca 30 % prasat. http://eagri.cz/public/web/svs/portal/zdravi-zvirat/aujeszkyho-choroba-prasat/
Já osobně bych svého psa nenechala očkovat a už vůbec ne v testu. Opodstatnění to bude mít asi u psů myslivců apod..

ČR, je vyhlášenou lokalitou na testy Farma firem. Jak na lidech tak na jejich miláčcích. Lidi sou tu fakt blbý a na vše skočí. Žádná studie není, teprve snad možná bude, ale proč si to nenechat píchnout, že?

Proč nevydělat na blbosti jiných, že ? Žádná očkovací látka bohužel není.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Osobní zkušenost naštěstí nemám, ale veterinář mi letos říkal o případu, že se nakazili 3 psi na honu.
Pozitivních je cca 30 % prasat. http://eagri.cz/public/web/svs/portal/zdravi-zvirat/aujeszkyho-choroba-prasat/
Já osobně bych svého psa nenechala očkovat a už vůbec ne v testu. Opodstatnění to bude mít asi u psů myslivců apod..

Naštěstí také osobní zkušenost nemám, ostatně myslivce moc nemusím, ale můj dobrý známý, dnes už dost letitý veterinář dávno na penzi mi vyprávěl, že aujeszkyho nemoc je opravdu strašná, psi zemřou vždy a příznaky jsou hrozné. Hlavně strašné a nezastavitelné svědění. Viděl psa jak si sám ukousal celou packu, či vydrbal oko ven z důlku. A o očkování se vyjádřil velmi pochvalně. Na rozdíl od koronavirozy, boreliozy a podobných očkování, které ve skutečnosti prý u psa nikdy nikdo neviděl a slouží akorát k tahání peněz z důvěřivých a vystrašených chovatelů psů, by očkování proti aujeszkymu bylo velmi prospěšné.

NE

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
NE

Tak když něco testují, tak asi je

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Tak když něco testují, tak asi je

Nabízejí zdarma - neměli by spíš za test na vašem zvířeti zaplatit? A jak chtějí poznat že vakcína je účinná když váš pes nepřijde do styku s nemocí?

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Tak když něco testují, tak asi je

Mohu vám odpovědět jen toto: Zjistěte si na wiki, co znamená slovo test a testovat.

....já nevím, z toho se tu píš nejsem moc moudrá... Bydlíme na venkově a jsou tu samo i honitby a popis té choroby je opravdu děsný... Zvažuju, že bych se tam šla alespoň zeptat, jak by ten test probíhal... Zeptáním nic nezkazím a představa, že má Čiky něco takového chytne není moc pěkná... JH

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
....já nevím, z toho se tu píš nejsem moc moudrá... Bydlíme na venkově a jsou tu samo i honitby a popis té choroby je opravdu děsný... Zvažuju, že bych se tam šla alespoň zeptat, jak by ten test probíhal... Zeptáním nic nezkazím a představa, že má Čiky něco takového chytne není moc pěkná... JH

V Českém Brodě už se mi na psa nesmějí podívat, natož dotknout, natož testovat nějakou vakcínu. S Aujezkyho jsem se za čtyřicet let života se psy, zato v Brodě mi málem specialista zabil štěně s vybájenou chorobou kterou vůbec nemělo.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
V Českém Brodě už se mi na psa nesmějí podívat, natož dotknout, natož testovat nějakou vakcínu. S Aujezkyho jsem se za čtyřicet let života se psy, zato v Brodě mi málem specialista zabil štěně s vybájenou chorobou kterou vůbec nemělo.

Aujezkyho jsem se za čtyřicet let života se psynesetkala

Vakcína není. Ta "mrtvá " nebyla účinná a pes se nakazil a ta "živá" psa nakazila sama o sobě.
Testovat na psu cokoliv bych nenechala ani náhodou.
Pokud nenecháte psa olizovat krev divočáků, žrát jejich maso, vnitřnosti a podobně, tak je to ok
Předpokládám, že pes je na volno jen pokud ho má majitel plně pod kontrolou, je ovladatelný, takže nic žrát nebude. A u lovecky pracujících psů je to riziko povolání - bohužel

Na vývrh z divočáka může klidně narazit i pes na flexině, např.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
....já nevím, z toho se tu píš nejsem moc moudrá... Bydlíme na venkově a jsou tu samo i honitby a popis té choroby je opravdu děsný... Zvažuju, že bych se tam šla alespoň zeptat, jak by ten test probíhal... Zeptáním nic nezkazím a představa, že má Čiky něco takového chytne není moc pěkná... JH

Tak dneska jsme byli v nemocnici v Brodě na kontrole a při té příležitosti jsem se zeptala. Podělím se. Vakcína dosud není na seznamu registrovaných vakcín. Aby se tam mohla dostat musí být ještě provedeny nějaké závěrečné klinické studie, jako ověření. Zatím byla zkoušena bez problémů na laboratorních zvířatech, včetně psů. Aby mohl veterinář vakcínu použít v běžné populaci psů, musí studii nejprve schálit nějaký státní úřad, asi SUKL. A na to schválení čekají. Pouze sbírají kontakty na zájemce, které pak asi zavolají. Za to nabízí zdarma očkování, ale nejen proti Aujeszkyho chorobě, ale i proti všem ostatním nemocem, které se běžně očkují ( psinka, parvo, vzteklina, atd.) po následující 3 roky. Zároveň mi pan doktor řekl, že spolupracují na jiné studii a v rámci ní dělají bakteriologické vyšetření při různých infekčních onemocněních, které běžně lěčí. Za toto vyšetření nic nenabízejí, ale je zdarma.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Tak dneska jsme byli v nemocnici v Brodě na kontrole a při té příležitosti jsem se zeptala. Podělím se. Vakcína dosud není na seznamu registrovaných vakcín. Aby se tam mohla dostat musí být ještě provedeny nějaké závěrečné klinické studie, jako ověření. Zatím byla zkoušena bez problémů na laboratorních zvířatech, včetně psů. Aby mohl veterinář vakcínu použít v běžné populaci psů, musí studii nejprve schálit nějaký státní úřad, asi SUKL. A na to schválení čekají. Pouze sbírají kontakty na zájemce, které pak asi zavolají. Za to nabízí zdarma očkování, ale nejen proti Aujeszkyho chorobě, ale i proti všem ostatním nemocem, které se běžně očkují ( psinka, parvo, vzteklina, atd.) po následující 3 roky. Zároveň mi pan doktor řekl, že spolupracují na jiné studii a v rámci ní dělají bakteriologické vyšetření při různých infekčních onemocněních, které běžně lěčí. Za toto vyšetření nic nenabízejí, ale je zdarma.

Já bych to neriskovala. Může se stát že pes už to následné očkování po 3 roky zdarma nebude potřebovat.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Já bych to neriskovala. Může se stát že pes už to následné očkování po 3 roky zdarma nebude potřebovat.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Já bych to neriskovala. Může se stát že pes už to následné očkování po 3 roky zdarma nebude potřebovat.

Já tam se psem z Moravy určitě nepojedu. Ovšem jsem příjemně překvapen, že někdo dělá pro pejsky něco nového a potřebného. Však dnešní očkování na které každý rok chodíme také tak začínalo.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Já tam se psem z Moravy určitě nepojedu. Ovšem jsem příjemně překvapen, že někdo dělá pro pejsky něco nového a potřebného. Však dnešní očkování na které každý rok chodíme také tak začínalo.

Konečně někdo s pozitivním přístupem! Podle toho, co jsem se dočetla z tohoto stromu, tu jsou lidé, kteří nemají dost informací, ale zato dost pevný negativní postoj a pak ti, kteří by něco vědět chtěli, ale na místo, kde tohle nabízí se buď nedostanou, Český Brod je pro ne z ruky a nebo se k tomu ještě neodhodlali. Vzteklina se také před desítkami let týkala jen omezeného výběru psů a lidí.. Jak někdo psal "riziko povolání" - FUJ!!!

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Já bych to neriskovala. Může se stát že pes už to následné očkování po 3 roky zdarma nebude potřebovat.

Ale prdlajs. Pokud dovolí dělat veřejnou klinickou studii, tak už musí mít ověřené v menším měřítku, že ta vakcína není zabiják. Jasně, může dojít k problémům, ale to může dojít vždycky a u všeho. Někdo nebude riskovat ani v nejmenším, jiný pochopí, že to případné riziko má své opodstatnění.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Ale prdlajs. Pokud dovolí dělat veřejnou klinickou studii, tak už musí mít ověřené v menším měřítku, že ta vakcína není zabiják. Jasně, může dojít k problémům, ale to může dojít vždycky a u všeho. Někdo nebude riskovat ani v nejmenším, jiný pochopí, že to případné riziko má své opodstatnění.

Když to nabízejí v Českém Brodě, vůbec bych to neriskovala.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Když to nabízejí v Českém Brodě, vůbec bych to neriskovala.

Já Český Brod neznám. Mluvila jsem obecně. Nicméně pravdila pro vytvoření studie jsou stejná v Českém Brodě jako jinde.

to bude schvalovat spíš USKVBL.

o té chorobě se sice dost píše, ale taky jsem se s tím za cca 15 let co mám psi nesetkala. Možná se to tutlá, co my víme. ale vzhledem k tomu že je to pseudovzteklina, rozhodně bych šla jen do už schválené vakcíny. udělat ze psa pokusného králíka je kruté.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Já Český Brod neznám. Mluvila jsem obecně. Nicméně pravdila pro vytvoření studie jsou stejná v Českém Brodě jako jinde.

Souhlasím. To, že má někdo špatné zkušenosti s ošetřením psa, ještě neznamená, že dělají všechno špatně.. Já se tam optám..

Http://www.novinky.cz/domaci/391843-lovecky-pes-na-olomoucku-chytil-smrtelnou-nemoc-od-divocaka.html.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Http://www.novinky.cz/domaci/391843-lovecky-pes-na-olomoucku-chytil-smrtelnou-nemoc-od-divocaka.html.

Hmm de facto za rohem , to je teda super .

Dnes na procházce se mě pes vyválel v mršině selete, už byla v rozkladu, ale následně neodolal -nevím co ho to napadlo- a zakousl se do ní. Chvilku trvalo než jsem mu to vyklepala z huby. Myslíte, že i v tomto případě je nákaza možná? Myslím si, že ne, ale přesto se ptám na názor ostatních.Díky.

bhk napsal(a):
Dnes na procházce se mě pes vyválel v mršině selete, už byla v rozkladu, ale následně neodolal -nevím co ho to napadlo- a zakousl se do ní. Chvilku trvalo než jsem mu to vyklepala z huby. Myslíte, že i v tomto případě je nákaza možná? Myslím si, že ne, ale přesto se ptám na názor ostatních.Díky.

Myslím si, že jo...ale tím vás nechci strašit. Jen jsem měla před týdnem podobný problém a co jsem tak hledala, virus přežívá velmi dlouho, nepřežije jen ten var. Můj si blbec líznul z kaluže krve, kterou tam zanechali ti velmi zodpovědní myslivci V životě nic takového neudělal, mršiny obchází širokým obloukem. Zažila jsem pár dní strachu, ale inkubační doba prý dva dny, takže u nás dobrý. A nejsme od Olomouce(jak koukám výše a teda moc nepotěší ) zase tak daleko

No u nás v sobotu něco podobného. Super kaluž krve a kus bůhvíčeho - slezina, játra. Všichni psi tím proběhli a přišli domů s krvavýma tlapama. Doufám, že to neolízali. Ihned šli do vany. Ale z čeho krev byla, netuším. Jen je mi z toho od soboty mdlo.

Lesnížínka : Já ten Váš příspěvek právě četla - nereagovala jsem, protože o tom vím velmi málo, jen to co si člověk načte a bohužel konkrétní případy jak, kdy..se pes nakazil moc nejsou... Dnes jsem si však na Vás vzpoměla a říkala si "naštěstí se asi nic nedělo, nestalo, jinak by o tom napsala".. Vím, že to zní poněkud sobecky, ale držela jsem palce aby byl pes ok

Vava - chápu a dnes aby se člověk pomalu bál vyrazit do přírody.. ale zase na druhou stranu, když tím jen proběhli navíc už jsou to dva dny..myslím, že můžete být v klidu..

A protože nevím, info je na můj vkus málo tak mě asi nezústane nic jiného než se modlit aby byl ok.. A myslím si, že bude. Přijde mě nepravděpodobné že by se nakazit mohl.
Protože pak si pokládám otázku-co lovečtí psi? Kteří do přímého kontaktu přijdou a jsou v pohodě?Nebo ti co zvěřinou včetně divočákú krmí? Za ty roky, vlastně za celý můj život jsem se s tím nesetkala..

Pes se nemusí nutně kontaktovat z prasetem, najít zdechlinu, sežrat vnitřnosti, apod. Stačí když se dostane do kontaktu s místem kde třeba prase rylo apod.Jinak jak píše BHK co lovečtí psi ? Prostě tohle je riziko že se to může stát, není to v pohodě jak píšete. A syrovým divočákem nikdo psa nekrmí. Když se uvaří tak už nic nehrozí.

Tak naštěstí i u nás vše ok.
Nicméně jsem na toto téma mluvila s kamarádkou, která má kamarády aktivní myslivce
Ti hned v počátku vzkázali, že mám být úplně v klidu, že nákaza není možná. Dále prý jsou opravdu "naše" prasata zdravá a prý je u nás tato choroba vymícená (a ještě nějaká jiná o které byla řeč, ale tam si nepamatuji název)
Tak snad ví o čem mluví a mají pravdu.
Člověk se stále učí

bhk napsal(a):
Tak naštěstí i u nás vše ok.
Nicméně jsem na toto téma mluvila s kamarádkou, která má kamarády aktivní myslivce
Ti hned v počátku vzkázali, že mám být úplně v klidu, že nákaza není možná. Dále prý jsou opravdu "naše" prasata zdravá a prý je u nás tato choroba vymícená (a ještě nějaká jiná o které byla řeč, ale tam si nepamatuji název)
Tak snad ví o čem mluví a mají pravdu.
Člověk se stále učí

Ja jsem cetla, ze vymicena je mezi prasaty domacimi, mezi divocaky je tusim 30%

ČASOPIS
Myslivost
2016
2015
2014
2013
2012
2011
2010
2009
2008
2007
2006
2005
2004
2003
2002
2001
2000
1999
Lovecký pes
Myslivecké zábavy
Předplatné CZ
Předplatné SK
Archiv čísel
INZERCE
RSS
Redakce
PRO MYSLIVCE
O MYSLIVOSTI
INZERCE
KALENDÁŘ AKCÍ
E-SHOP
ČASOPIS MYSLIVOST Úvod > Časopis > Myslivost > 2012 > Březen / 2012 > Aujeszkyho choroba v České republice
BŘEZEN / 2012
Aujeszkyho choroba v České republice

Myslivost 3/2012, str.40 Doc. MVDr. Milan MALENA, Ph.D., MVDr. Zbyněk SEMERÁD, Prof. MVDr. Alfred HERA, CSc.Aujeszkyho choroba (ACH) je virové onemocnění, které je rozšířené prakticky po celém světě. Rezervoárem této nákazy jsou prasata, která jako jediná tuto nákazu přežívají. V Evropě došlo v posledních letech k výraznému posunu v eradikaci této nákazy v chovech domácích prasat. Česká republika úspěšně ukončila ozdravování chovů domácích prasat v roce 1987 a od roku 1988 je podle kritérií Světové organizace pro zdraví zvířat (OIE) považována za zemi prostou ACH a při vstupu ČR do EU tento statut potvrdila i Evropská Komise přiznáním dodatečných garancí a statutu země úředně prosté ACH v chovech prasat.

Původcem Aujeszkyho choroby je DNA virus čeledi Herpesviridae. Tento virus je ve vnějším prostředí odolný a je schopen v něm dlouhou dobu přežívat. Proto nelze počítat s jeho inaktivací při zrání masa nebo při lákování. V mase uchovávané při 4 – 7 ˚C může virus přežívat 5 – 7 měsíců. Na seně, slámě, obilninách, dřevě a jiných předmětech přežívá virus v zimě (-8 ºC) 15 – 40 dní, na jaře (16 ºC) a v létě (24 ºC) 5 – 15 dní. V hnoji však přežívá pouze 2 – 3 dny. K přenosu viru dochází buď přímo kontaktem s nemocným zvířetem sekrety a exkrety, při páření, nebo nepřímo kontaminovanými předměty, krmivem, pomůckami.

Přirozeným hostitelem ACH je prase domácí nebo prase divoké. Z prasete je pak tato nákaza přenosná na další domácí i volně žijící zvířata např. skot, ovce, kozy, psi, kočky, králíky, srnce, jeleny, myši, potkany. U ptáků zatím nebyla ACH popsána. U prasat existuje k tomuto onemocnění věková rezistence, to znamená, že zatímco při infekci mladých selat dochází až k 80 % úhynu, dospělá prasata většinou toto onemocnění přežívají a jediným klinickým příznakem často bývají jen potraty. Kromě prasat končí u všech ostatních živočišných druhů tato nákaza úhynem. Člověk k této nákaze není vnímavý a nehrozí mu žádné riziko.

Onemocnění se projevuje především příznaky postižení nervového systému, dýchacího traktu a potraty. U ostatních zvířat je navíc pozorováno svědění, které se postupně stává nesnesitelným. Intenzivní drbání a škrábání vede k poranění různého rozsahu a někdy bývá příhodně označováno jako „ďábelské svědění“. Inkubační doba této nákazy je 2 – 5 dní, výjimečně může být až 3 týdny.

Klinické příznaky, patologicko-anatomický obraz a laboratorního vyšetření, jsou základní poznatky, podle kterých se dá ACH diagnostikovat. V rámci laboratorního vyšetření se provádí přímý průkaz viru (izolace viru na tkáňových kulturách, PCR) nebo nepřímý průkaz viru, sérologickým vyšetřením na přítomnost specifických protilátek v krevním séru. V rámci diagnostiky je tuto nákazu třeba vždy odlišit od vztekliny, která je na rozdíl od ACH pro člověka smrtelná.

Poslední případ ACH v chovu prasat byl v ČR zaznamenán v roce 2003 smíšeného malochovu ve středočeském kraji. V chovu byly 4 prasnice,10 selat a 11 prasat ve výkrmu. Dále bylo na farmě ustájeno 38 ks hovězího dobytka a 9 ovcí různých kategorií. V rámci šetření tohoto ohniska bylo zjištěno, že chovatel je myslivec a v listopadu 2003 vyvrhoval a zpracovával uloveného divočáka na této farmě. Pozitivní prasnice měla přístup k místu tohoto zpracování a prostřednictvím kontaminovaného prostředí došlo k přenosu infekce.

Z toho důvodu bylo v roce 2004 provedeno namátkové sérologické vyšetření 42 vzorků sér ulovených divočáků. Z tohoto počtu bylo celkem 20 (47,6 %) vzorků pozitivních.
V roce 2011 bylo rozhodnuto o provedení dalšího cíleného monitoringu, který byl záložen na plošném vyšetření populace divokých prasat. K tomuto monitoringu byly využity vzorky odebrané na klasický mor prasat.
Podle předběžných výsledků je zřejmé, že se ACH v populaci divokých prasat vyskytuje plošně na celém území ČR a procento pozitivity u vyšetřených vzorků se pohybuje mezi 20 – 30% (viz připojená mapa).

O riziku přenosu ACH z divokých prasat na ostatní domácí zvířata svědčí i další případ z roku 2011. Na okrese Znojmo bylo vysloveno podezření na Aujeszkyho chorobu u loveckého psa, u kterého se vyskytly příznaky postižení CNS. Jednalo se o hrubosrstého jezevčíka, věk 5 let, který se dne 27. listopadu 2011 účastnil naháňky na černou zvěř. Během této akce přišel do styku s barvou prasete divokého. První příznaky onemocnění byly pozorovány 2. prosince 2011 v dopoledních hodinách, to je 5 dní po naháňce. V důsledku svědění došlo ke kožnímu poškození o velikosti zaťaté mužské pěsti. Škrabáním pravou zadní končetinou si pes během asi 6 - 8 hodin zranění kůže rozšířil do velikosti zachycené na připojeném snímku. Z dalších klinických příznaků byl popsán svalový třes, rozšířené zorničky, extrasystoly, teplota 39,5°C, zvracení. Zdravotní stav prudce se zhoršoval a pes 3. prosince uhynul. Vyšetření v SVÚ potvrdilo výskyt ACH.

Podobné případy jsou hlášeny i v Rakousku, kde v letech 2005,2008 a 2010 zaznamenali přenos nákazy z divokých prasat na lovecké psy po kontaktu s infikovanými tkáněmi. V roce 2010 tam došlo k úhynu 4 psů. Klinické příznaky se dostavily za 3 až 5 dnů po infekci, nemoc trvala 16 - 48 hodin a posledních 6 - 12 hodin byla zvířata v komatu.

Léčení ACH se neprovádí. Vakcinace je jedinou možností, jak se bránit proti této nákaze. Byla úspěšně použita při eradikaci této nákazy v chovech prasat a s ohledem na současnou nákazovou situaci je v ČR zakázána. Vakcinace byla zakázána po ukončení ozdravovacího programu v roce 1987, a až do dnešní doby je dodržována u všech druhů zvířat.

S ohledem na tyto případy ACH u loveckých psů se v poslední době diskutuje o možnosti preventivní vakcinace proti ACH. V legislativě EU se v souvislosti s ACH a zákazem vakcinace hovoří pouze o prasatech. Proto by vakcinace loveckých psů mohla být velice efektivním preventivním opatřením. V minulosti bylo učiněno několik pokusů použít pro psy inaktivovanou vakcínu určenou pro prasata. Zkušenosti s touto vakcinací jsou však negativní, protože tato vakcína nenavodila u psů dostatečnou ochranu proti onemocnění. A protože na trhu v Evropské unii v současné době není dostupná vakcína pro vakcinaci psů, probíhají jednání Státní veterinární správy (SVS) a Ústavu pro státní kontrolu biopreparátů a léčiv s firmou Bioveta, a.s. o možnosti vyvinout v nejkratší době účinnou vakcínu, tak aby mohla být tato preventivní vakcinace prováděna co možná nejdříve. Mělo by se jednat o inaktivovanou značenou (markerovou) vakcínu, umožňující rozlišit protilátky vzniklé po infekci a po vakcinaci. Takovýmto preparátem by pak neměl být ohrožen statut země úředně prosté ACH v chovech prasat a byla by umožněna preventivní vakcinace loveckých psů. SVS rovněž řeší novelizaci vyhlášky 299/2003 sb., která by tuto vakcinaci umožnila.

Http://eagri.cz/public/web/svs/tiskovy-servis/tiskove-zpravy/x2016_reakce-svs-na-zavadejici-informace.html.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Http://eagri.cz/public/web/svs/tiskovy-servis/tiskove-zpravy/x2016_reakce-svs-na-zavadejici-informace.html.

Díky za odkaz.

No úžasné vyjádření... které se ovšem pořád týká jen vepře domácího, o vyšetření prasat divokých tam nějak nic nevidím - jestli jsem správně pochopila.

Tak ono vyšetření divokých prasat je také, ovšem v poměrně malé míře. Jelikož se toto vyšetření provádí z krve, dělá se souběžně s vyšetřením na klasický mor prasat. Jenže na toto vyšetření se dodává vzorek z každého 10tého uloveného prasete v dané honitbě (čili vyšetří se cca 10%). (resp. jelikož nikdo nemůže vědět, že se alespoň deset kusů uloví, tak se dává vzorek hned z toho prvního, následně z 11tého atd atd...)
Odhad je takový, že cca 1/3 populace má v sobě protilátky proti viru ACH - což znamená, že se s touto nemocí "setkala", nikoli že jsou zároveň aktivními vylučovateli viru.

xchipsy napsal(a):
Tak ono vyšetření divokých prasat je také, ovšem v poměrně malé míře. Jelikož se toto vyšetření provádí z krve, dělá se souběžně s vyšetřením na klasický mor prasat. Jenže na toto vyšetření se dodává vzorek z každého 10tého uloveného prasete v dané honitbě (čili vyšetří se cca 10%). (resp. jelikož nikdo nemůže vědět, že se alespoň deset kusů uloví, tak se dává vzorek hned z toho prvního, následně z 11tého atd atd...)
Odhad je takový, že cca 1/3 populace má v sobě protilátky proti viru ACH - což znamená, že se s touto nemocí "setkala", nikoli že jsou zároveň aktivními vylučovateli viru.

No a proč se tedy nedává vzorek z každého divočáka?, aby bylo mezi náma jasno"? Když tato choroba není pro lidi nebezpečná, vzorky se dávají pouze kvůli chovatelům prasat, aby jim to nezdecimovalo chovy. Ale že jsou divočáků plná sídliště a psi se tedy s nima můžou setkat poměrně často, nemusíc ani chodit do lesa, to jaksi není na pořadu dne, jelikož o lidi nejde tak co... A přikázat myslivcům, aby zbytky po divočáku alespoň přihrnuli hlínou - to je asi také děsný problém...

lesnížínka napsal(a):
No a proč se tedy nedává vzorek z každého divočáka?, aby bylo mezi náma jasno"? Když tato choroba není pro lidi nebezpečná, vzorky se dávají pouze kvůli chovatelům prasat, aby jim to nezdecimovalo chovy. Ale že jsou divočáků plná sídliště a psi se tedy s nima můžou setkat poměrně často, nemusíc ani chodit do lesa, to jaksi není na pořadu dne, jelikož o lidi nejde tak co... A přikázat myslivcům, aby zbytky po divočáku alespoň přihrnuli hlínou - to je asi také děsný problém...

Milá lesní žínko, proč je to tak a ne jinak, to se asi musíte ptát na příslušných místech - Státní veterinární správa, Ministerstvo zemědělství atd atd. Prostě jednou je metodika nastavená takto a vy ani já to nezměníme. Tato vyšetření (trichinelóza, KMP atd.) jsou hrazena státem a jak víme, stát nerad "vyhazuje peníze". Jelikož ACH se zjišťuje souběžně s vyšetřením na KMP a ten se na našem území nevyskytuje (poslední zaznamenaný případ u divočáka byl v roce 1999), tak se těžko bude prosazovat, aby byl vyšetřován každý kus. Nehledě na skutečnost, kterou jsem uvedla výše - to, že je v krvi zvířete prokázána protilátka proti viru neznamená, že tento kus virus aktivně vylučoval nebo jevil klinické příznaky onemocnění. Takže ikdyby byl vyšetřen každý kus, stejně z toho prd poznáte. Ze 100 pozitivních vzorků mohl být "nebezpečný" třeba jen jeden. Nebo žádný. Nebo 70...
Co se týče ponechávání vývrhů ulovené zvěře v honitbách, to je debata na dlouhé zimní večery. Ano, mnoho myslivců jsou dobytci, kteří to nechají hozené kdekoli, ale zase mnoho myslivců vývrhy zakopává a to dokonce i dost hluboko a ne jen (jak píšete) přihrnuje hlínou - jenže nezabráníte ostatním divočákům nebo liškám, aby to následně zase nevyhrabali... A těžko někoho donutíte, aby si to vozil domů a následně odevzdával do kafilerie... (stejně jako to s uhynulými zvířaty, jako jsou třeba králíci nebo slepice nedělá většina chovatelů (tam je praxe taková, že se to - nedá-li se konzumovat ani uvařit psovi - hodí na hnůj a následně někam vyveze či přímo hodí kamsi kamkoli
Z vašeho příspěvku cítím tak trochu útočný tón, ikdyž nechápu proč, já si metodiky monitoringu ani legislativní předpisy nevymyslela, jen jsem napsala, jak to v ČR je Nicméně, myslím si, že pro většinu psů představuje větší ohrožení např. srážka s autem, napadení jiným psem nebo zlým člověkem než nemocný divočák

Útočný tón nebyl na vás, ale na SVS, která je pro mne jako většina státních organizací jen na to, aby se mělo x úředníků dobře, za naše daně. Pokud po nich člověk chce něco řešit, tak to nejde, nejde, nejde...Ano a útočný tón byl na myslivce, kteří zbytky nechali u polní cesty. Když už jim není zatěžko tam autem přijet pro kance, tak ten rýč by jistě uvezli. Kdyby se mi to stalo uprostřed lesa, řekla bych, že to mohli alespoň přihodit klestím. Opravdu po nikom nechci, aby kopal metrovou jámu, to zrovna já nejsem nijak cimprlich. Ale nenechávat kaluž čerstvé krve potencionálně nebezpečné.

bhk napsal(a):
Tak naštěstí i u nás vše ok.
Nicméně jsem na toto téma mluvila s kamarádkou, která má kamarády aktivní myslivce
Ti hned v počátku vzkázali, že mám být úplně v klidu, že nákaza není možná. Dále prý jsou opravdu "naše" prasata zdravá a prý je u nás tato choroba vymícená (a ještě nějaká jiná o které byla řeč, ale tam si nepamatuji název)
Tak snad ví o čem mluví a mají pravdu.
Člověk se stále učí

Jistě, žádné riziko přwce nehrozí
http://www.kampolovat.sk/sk/clanky/polovny-odbornik-radi/polovnici-psickari-majte-sa-na-pozore.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Jistě, žádné riziko přwce nehrozí
http://www.kampolovat.sk/sk/clanky/polovny-odbornik-radi/polovnici-psickari-majte-sa-na-pozore.

Tak tohle je jistě hrozné.
Nicméně jsem nezaznamenala, že by myslivcům hromadně hynula zvířata.
A nejen jim- to by potom jeden se psem nemohl jinam než na vlastní zahradu.

bhk napsal(a):
Tak tohle je jistě hrozné.
Nicméně jsem nezaznamenala, že by myslivcům hromadně hynula zvířata.
A nejen jim- to by potom jeden se psem nemohl jinam než na vlastní zahradu.

Psi nikomu hromadně nehynou, ale občas to nějaký odnese. Není povinností veterinářů nákazu někde hlásit, takže většina lidí se o tom nijak nedozví a ani neví že taková nemoc existuje.Netvrdím že je nákaza všude kolem, ale v místě kde se prasata vyskytují toto nebezpečí prostě je a že občas nějaký lovecký pes onemocní je smutný fakt a nakazit se můžou i ostatní psi třeba na procházce přírodou, bohužel.

Na jednu stranu chápu, že jsou mnozí majitelé psů "vyděšení", na druhou stranu bych to ale zas tak nehrotila Ono opravdu není tak snadné se nakazit, takže pokud nemáte psa, který se na procházce běžně "věší" na divočáky, tak je opravdu mnohem pravděpodobnější, že vám ho přejede auto.
Uvědomte si, že virus ACH napadá kromě prasat i další druhy, např. skot, ovce, kozy, kočky, králíky, srnce, jeleny, myši, potkany... U všech těchto druhů (kromě těch prasat) končí toto onemocnění úhynem. Divoká prasata běžně navštěvují pastviny s dobytkem, les je jejich přirozené stávaniště... No a byl snad někde nějaký (hromadný) úhyn krav nebo ovcí? Či srnčí a jelení zvěře?
Lovečtí psi jsou jistě ve větším ohrožení, zejm. teď v období naháněk, kde k tomu kontaktu s živou i ulovenou zvěří dochází. Ale u "běžného" pejskaře by to fakt musela být smůla jak hrom.

Asi je teď větší pravděpodobnost, že se pes při naháňce nebo honu připlete do rány a slízne to, než že se nakazí ACH.
Viděla bych to na větší opatrnost při venčení.

V časopise Pes přítel člověka je článek o divočácích. A taky tři smutné příběhy setkání psa s divočákem, kdyby si chtěl někdo přečíst.

No já mám z divočáků takovou hrůzu, že teď prostě se psem do lesa nelezu. A to ani tak ne z ACH, ale z napadení divočákem.

S divočákama je to jako s medvědy na Slovensku. Už není pravda, že nevědí, že tůristi nemaj zbraně. A tak dovedou i velkého psa (spíš než malého ) pěkně prohnat.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
S divočákama je to jako s medvědy na Slovensku. Už není pravda, že nevědí, že tůristi nemaj zbraně. A tak dovedou i velkého psa (spíš než malého ) pěkně prohnat.

Noo kdyby jenom prohnat...

V tom článku to dva psi ze tří nepřežili. Jeden byl jezevčík, druhý buldoček. Třetí byl stafbulík, který přežil, ale ta fotka jak potom vypadal byla hrozná. Měl prý všude hluboké otevřené rány.
A to ani jeden z psů divočáka neproháněl, nic, jen šel a divočák zaútočil. A bylo to v místě, kde normálně chodí dost lidí.

Minule bylo ve zprávách, jak si to divočák v klidu štrádoval po nějakém sídlišti, lidí se vůbec nebál.

Mám strýce, který je velký milovník přírody. Chodí často do lesa a říkal mi, že tohle ještě nezažil, že už se divočáci opravdu nebojí, že kolikrát zůstanou stát a koukat na něho. Já bych se asi zbláznila.

marcelaamax napsal(a):
Noo kdyby jenom prohnat...

V tom článku to dva psi ze tří nepřežili. Jeden byl jezevčík, druhý buldoček. Třetí byl stafbulík, který přežil, ale ta fotka jak potom vypadal byla hrozná. Měl prý všude hluboké otevřené rány.
A to ani jeden z psů divočáka neproháněl, nic, jen šel a divočák zaútočil. A bylo to v místě, kde normálně chodí dost lidí.

Minule bylo ve zprávách, jak si to divočák v klidu štrádoval po nějakém sídlišti, lidí se vůbec nebál.

Mám strýce, který je velký milovník přírody. Chodí často do lesa a říkal mi, že tohle ještě nezažil, že už se divočáci opravdu nebojí, že kolikrát zůstanou stát a koukat na něho. Já bych se asi zbláznila.

Bohužel, ono to není nic výjimečného ani u loveckých psů. Tady k tomu výraznou měrou dopomohli ochránci a zákonodárci, kteří se zasadili o bezkontaktní výcvikové obůrky. Těm lidem bych nosil právě ty rozpárané psy domů, ať se "pokochají".

Divočáci už se nebojí téměř 2 dekády. To není nic nového. Jinak ACH bych tolik nepodceňoval, ale jen v částech republiky, kde se objevila v posledním roce. Jinde to moc smysl nemá. Na druhou stranu, nejspíš je pravděpodobnější, že pes zahyne pod autem nebo ho někdo otráví, než že by příčinou byla ACH. Na paniku je času dost.

hunter napsal(a):
Bohužel, ono to není nic výjimečného ani u loveckých psů. Tady k tomu výraznou měrou dopomohli ochránci a zákonodárci, kteří se zasadili o bezkontaktní výcvikové obůrky. Těm lidem bych nosil právě ty rozpárané psy domů, ať se "pokochají".

Divočáci už se nebojí téměř 2 dekády. To není nic nového. Jinak ACH bych tolik nepodceňoval, ale jen v částech republiky, kde se objevila v posledním roce. Jinde to moc smysl nemá. Na druhou stranu, nejspíš je pravděpodobnější, že pes zahyne pod autem nebo ho někdo otráví, než že by příčinou byla ACH. Na paniku je času dost.

Jo, ale tak ten lovecký pes diovočáka "honí" ne? Kdežto tito psi prostě jen šli. No já do lesa nepolezu, máme tu spoustu jiných pěkných míst

marcelaamax napsal(a):
Jo, ale tak ten lovecký pes diovočáka "honí" ne? Kdežto tito psi prostě jen šli. No já do lesa nepolezu, máme tu spoustu jiných pěkných míst

Tady je vlastně jedno, jestli pes "jen jde" nebo aktivně pronásleduje prase. Téměř nikdy prase neutočí bezdůvodně, stále to není hroch. Jde především o zkušenosti psů. Pes si může jít jen "čuchnout" k neznámému a neštěstí je na světě.
Pokud pes jen jde a vůbec si nevšímá prasete, nijak se k němu nepřibližuje ani, tak je opravdu minimální šance na tvrdý střet. Ani bachna se selátkama neutočí z ničeho nic.

Můžete mi vysvětlit pojem bezkontaktní výcviková obůrka?

lesnížínka napsal(a):
Můžete mi vysvětlit pojem bezkontaktní výcviková obůrka?

Prase je volně v obůrce, není odděleno od psa překážkou z kůlů jako tomu je teď.

hunter napsal(a):
Tady je vlastně jedno, jestli pes "jen jde" nebo aktivně pronásleduje prase. Téměř nikdy prase neutočí bezdůvodně, stále to není hroch. Jde především o zkušenosti psů. Pes si může jít jen "čuchnout" k neznámému a neštěstí je na světě.
Pokud pes jen jde a vůbec si nevšímá prasete, nijak se k němu nepřibližuje ani, tak je opravdu minimální šance na tvrdý střet. Ani bachna se selátkama neutočí z ničeho nic.

No, v těch třech případech nebylo pořádně popsáno, jak pes na prase reagoval. Jen u buldočka - že se mu snažil utéct, ale prase ho dohonilo.

Takže pokud půjdu se psem na vodítku a viděli bychom prase, pes by začal třeba vrčet, tak to prase bere jako útok a zaútočí taky? Tak to do lesa už tuplem nepolezu

A pes se učí co? Jak prase zabít, aniž by mělo kam utéct? Tak to se nedivím, že to někdo zakázal A ten mrtvý divočák, pak řekne svým kamarádům, aby se psů báli? Nebo ten lovecký pes? Ale tak to je mi zase na prd, poněvadž můj pes lovecký není, takže mu to nikdo neporadí...Naštěstí je na vodítku a řve, jen se něco šustne, takže si myslím, že by to muselo být prase doslova útočné, aby neuteklo, slyšíc toho mého janka už z dálky...

marcelaamax napsal(a):
No, v těch třech případech nebylo pořádně popsáno, jak pes na prase reagoval. Jen u buldočka - že se mu snažil utéct, ale prase ho dohonilo.

Takže pokud půjdu se psem na vodítku a viděli bychom prase, pes by začal třeba vrčet, tak to prase bere jako útok a zaútočí taky? Tak to do lesa už tuplem nepolezu

Zase tak moc bych to nezjednodušoval. V drtivé většině případů ani nepostřehnete, že leží či proběhne pár metrů od vás.

marcelaamax napsal(a):
No, v těch třech případech nebylo pořádně popsáno, jak pes na prase reagoval. Jen u buldočka - že se mu snažil utéct, ale prase ho dohonilo.

Takže pokud půjdu se psem na vodítku a viděli bychom prase, pes by začal třeba vrčet, tak to prase bere jako útok a zaútočí taky? Tak to do lesa už tuplem nepolezu

Jestli myslíte případ buldočky, zabité kousek za paneláky někde, tak ono se neví, jestli chtěla utéct, každopádně vzala nohy na ramena panička, psa tam nechala, aniž by jí zajímalo, jestli fenka zdrhá taky - viděla jsem ve zprávách

hunter napsal(a):
Tady je vlastně jedno, jestli pes "jen jde" nebo aktivně pronásleduje prase. Téměř nikdy prase neutočí bezdůvodně, stále to není hroch. Jde především o zkušenosti psů. Pes si může jít jen "čuchnout" k neznámému a neštěstí je na světě.
Pokud pes jen jde a vůbec si nevšímá prasete, nijak se k němu nepřibližuje ani, tak je opravdu minimální šance na tvrdý střet. Ani bachna se selátkama neutočí z ničeho nic.

Přiznám se, já do lesa chodím, nedovedu si představit nechodit tam, i když máme dost hezkých míst i mimo les. Protože mám roční ztřeštěnou dorostenku dorostenku, která je poloviční jezevčík, v lese máme zásadně stopovačku, skoro vždy. A ani na stopce jí nepouštím do houští, hlavně z důvodu, že bych jí pak nevymotala.
Mám takovou ideu, možná úplně blbou, že pokud jsme cestou slyšet a prasata nepřekvapíme či nepronásledujeme, schválně nám do cesty nepůjdou, natož aby útočili. Věřím, že ztratili původní plachost, věřím, že ve strachu napadnou, ale nechci se začít bát chodit do lesa, chybělo by mi to.
Myslím si to úplně blbě? Dost pejskařů mi řeklo, že by tam nikdy nešlo se psem za šera...má to opodstatnění nebo je to jedno?
Je fakt, že rozryté od prasat to u nás je, ale naživo jsem ho tu ještě neviděla.

hunter napsal(a):
Zase tak moc bych to nezjednodušoval. V drtivé většině případů ani nepostřehnete, že leží či proběhne pár metrů od vás.

Já možná ne, ale pes ho třeba ucítí. A vím jistě, že pes by na něj reagoval, určitě by normálně v klidu kolem něho neprošel.

Terven napsal(a):
Přiznám se, já do lesa chodím, nedovedu si představit nechodit tam, i když máme dost hezkých míst i mimo les. Protože mám roční ztřeštěnou dorostenku dorostenku, která je poloviční jezevčík, v lese máme zásadně stopovačku, skoro vždy. A ani na stopce jí nepouštím do houští, hlavně z důvodu, že bych jí pak nevymotala.
Mám takovou ideu, možná úplně blbou, že pokud jsme cestou slyšet a prasata nepřekvapíme či nepronásledujeme, schválně nám do cesty nepůjdou, natož aby útočili. Věřím, že ztratili původní plachost, věřím, že ve strachu napadnou, ale nechci se začít bát chodit do lesa, chybělo by mi to.
Myslím si to úplně blbě? Dost pejskařů mi řeklo, že by tam nikdy nešlo se psem za šera...má to opodstatnění nebo je to jedno?
Je fakt, že rozryté od prasat to u nás je, ale naživo jsem ho tu ještě neviděla.

U nás ještě donedávna ani rozryté nikde nebylo, až poslední asi tři roky. Za šera a za tmy chodím lesem a různým houštím skoro pořád, protože v létě je jinak horko a v zimě je brzy tma. Jak jsem psala onehdá, poprvé v životě mi přes cestu přešlo prase a rovnou tu u nás. Já viděla jen proti troše světla siluetu a bylo to tak 70m od nás asi. Pes ho neviděl, tak neřval. Asi přešlo přes potok, ale já se bála jít po cestě dál, právě z důvodu, aby tam nebylo u potoka v křoví schované. Muž mi po telefonu radil: hlasitě zpívej. Zpívala jsem a zabralo to...což se teda vůbec nedivím

lesnížínka napsal(a):
Jestli myslíte případ buldočky, zabité kousek za paneláky někde, tak ono se neví, jestli chtěla utéct, každopádně vzala nohy na ramena panička, psa tam nechala, aniž by jí zajímalo, jestli fenka zdrhá taky - viděla jsem ve zprávách

.

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

Vždycky nad tím přemýšlím, co bych asi dělal, postavit se někde z křoví prase proti nám Já bych snad zvládla na nějaký strom vylézt, ale co pes na flexi. Odepnout a zařvat utííííkéééj - mám obavu, že by nepochopil, co po něm chci. Ale co by dělal netuším, on se větších zvířat bojí, tak snad by zdrhal...doufám

lesnížínka napsal(a):
Vždycky nad tím přemýšlím, co bych asi dělal, postavit se někde z křoví prase proti nám Já bych snad zvládla na nějaký strom vylézt, ale co pes na flexi. Odepnout a zařvat utííííkéééj - mám obavu, že by nepochopil, co po něm chci. Ale co by dělal netuším, on se větších zvířat bojí, tak snad by zdrhal...doufám

No, to já vím právě jistě, že můj pes by nezdrhal...

Co vím, tak prasata přes den ( většinou - nedávno jsme je viděly v pravé poledne) jsou zalezlá v houští, rochní se v bahně...Za šera, po setmění se přesunují do polí - teď strnišť. (Možná taky k popelnicím...)
To je asi tak nejpravděpodobnější doba setkání.
Nejhorší situace je na podzim, kdy se po lese pohybuje dost houbařů a divočáci nemají klid a honí se z místa na místo. Pak je asi vytočí i setkání s neškodným buldočkem, který se jim octne v cestě.

hunter napsal(a):
Bohužel, ono to není nic výjimečného ani u loveckých psů. Tady k tomu výraznou měrou dopomohli ochránci a zákonodárci, kteří se zasadili o bezkontaktní výcvikové obůrky. Těm lidem bych nosil právě ty rozpárané psy domů, ať se "pokochají".

Divočáci už se nebojí téměř 2 dekády. To není nic nového. Jinak ACH bych tolik nepodceňoval, ale jen v částech republiky, kde se objevila v posledním roce. Jinde to moc smysl nemá. Na druhou stranu, nejspíš je pravděpodobnější, že pes zahyne pod autem nebo ho někdo otráví, než že by příčinou byla ACH. Na paniku je času dost.

V kterých částech republiky se tedy ACH objevila?

Pro mého psa divočák nepředstavuje žádné velké nebezpečí - okamžitě by vzal dráhu (a že je sakra rychlý) a mě by tam nechal.

Jinak tedy čekám, kdy se objeví v Praze na Letné. Tuhle během hodiny 7 králíků a nepočítaně ježků, na jednoho jsem ve tmě málem šlápla.

Děsíte mě.
My jinam než do lesa nechodíme. Pes by nikam neutikal, upřeně by čuměl, kdyby se to rozběhlo, tak by si.lehnul a pak.by se asi pral, takže KO. No to.je hrozný a že bych to odtáhla a utikala s ním pryč to pochybuji, to by se mi radši vyvliknul z obojku, aby na něj mohl koukat. Rychlej je, ale bojím se, že by se rozbehnul pozdě, až po střetu a co já? Já bych asi na místě umřela.

lesnížínka napsal(a):
A pes se učí co? Jak prase zabít, aniž by mělo kam utéct? Tak to se nedivím, že to někdo zakázal A ten mrtvý divočák, pak řekne svým kamarádům, aby se psů báli? Nebo ten lovecký pes? Ale tak to je mi zase na prd, poněvadž můj pes lovecký není, takže mu to nikdo neporadí...Naštěstí je na vodítku a řve, jen se něco šustne, takže si myslím, že by to muselo být prase doslova útočné, aby neuteklo, slyšíc toho mého janka už z dálky...

Figuranty na cvičáku také nenechají potrhat psem, ne ?
Pes se právě v obrůrce vůbec neučí, jak zabít prase. Nejdůležitější je zjistit, zda pes má vůbec předpoklady, pokud ano, tak aby se naučil, co dokáže prase udělat, jak se pohybuje a jak ho dostat, kam pes potřebuje.
Paradoxně je současná obůrka nejhorší pro nejnadanější psy. Jsou to pejsci, kteří mají obrovskou chuť do práce a většinou se snaží jít na kontakt - pokud si nezjistí, že prase se umí velice dobře bránit, často je první reálný střet fatální pro psa.

bhk napsal(a):
V kterých částech republiky se tedy ACH objevila?

Nemám teď u sebe zcela konkrétní okresy, bohužel to budu lovit z hlavy. Ale nejrizikovější bývala jižní morava, myslím, že kolem brna a zlína byly nějaké případy. Na Liberecku se určitě objevilo něco. No a tipuji, že hranice s polskem, kde ještě nedávno byl velký problém, by mohly být rizikovější.
Ale říkám, lovím to z hlavy. Letos zatím o žádném případu nevím.

Situaci s černou bych nedramatizoval. Ano, je na mnoha místech přemnožená, ale ani lidi a ani psy cíleně nelikviduje. Stále volí jako první možnost útěk, případně o vás ví mnohem dříve, takže vás jen obejde. A ani se s ní nesetkáte.¨
S aktivitou je to složitější, spíše je šance se setkat s prasetem od soumraku do úsvitu, jenže do toho vám hraje roli tolik faktorů, že to člověk musí vypozorovat v daném místě. Případně dle okolí si udělat obrázek o možném výskytu...

Andrýsek3 napsal(a):
Děsíte mě.
My jinam než do lesa nechodíme. Pes by nikam neutikal, upřeně by čuměl, kdyby se to rozběhlo, tak by si.lehnul a pak.by se asi pral, takže KO. No to.je hrozný a že bych to odtáhla a utikala s ním pryč to pochybuji, to by se mi radši vyvliknul z obojku, aby na něj mohl koukat. Rychlej je, ale bojím se, že by se rozbehnul pozdě, až po střetu a co já? Já bych asi na místě umřela.

Jednou na klubovém víkendu měli navolno sele "domácího" divočáka. Můj pes po něm šel a sele po něm pěkně vystartovalo. Pak ho s respektem obcházel a do ohrady dospělých už se taky nehrnul. Zkušenost, jak píše hunter. Je mu jasné, že prase nedá a potkat ho teď, klidí se.

lesnížínka napsal(a):
A pes se učí co? Jak prase zabít, aniž by mělo kam utéct? Tak to se nedivím, že to někdo zakázal A ten mrtvý divočák, pak řekne svým kamarádům, aby se psů báli? Nebo ten lovecký pes? Ale tak to je mi zase na prd, poněvadž můj pes lovecký není, takže mu to nikdo neporadí...Naštěstí je na vodítku a řve, jen se něco šustne, takže si myslím, že by to muselo být prase doslova útočné, aby neuteklo, slyšíc toho mého janka už z dálky...

Tak hlavně: podle zákona o myslivosti se na lov prasat nesmí používat větší psi než 55 cm v kohoutku, nejčastěji se tedy používají jezevčíci, malí teriéři (border, foxl, jagteriér, velšteriér...), kopov, křepelák. Se zdravým rozumem: umíte si představit jezevčíka, který by zabil byť 30 kg prase? A co teprve to, které má 100 a více kg?
Nácvik psa na obůrce má úplně jiný účel než, aby pes zabil prase: naučit psa, že prase je nebezpečné, že útočit na něj na těsný kontakt může být fatální. Pro myslivce nemá smysl pes, který jde okamžitě k praseti, které ho jediným trhnutím páráku okamžitě zabije. Pro myslivce má smysl, aby pes běhal kolem prasete v bezpečné vzdálenosti a štěkal na něj, takže myslivec ví, kde to prase je a může se k němu přiblížit na bezpečný dostřel.
Prasata jsou přemnožená, o tom žádná. Jsou velmi inteligentní, proto je jejich lov dost složitou záležitostí. Bez psů téměř nemožná. Prase dokáže ležet tiše v křoví 10 m od člověka a nechá se klidně přejít.
Nácvik psů na divočáky zakázali ti, kteří o tom vůbec nic neví. "Ochránci přírody z paneláků" - odtržení od přírody. Přijde mě to, jakoby pilota letadla vůbec nikdo necvičil na trenažéru, ale rovnou ho posadili do letadla a řekli mu "leť". Zakázali to, aby prý prase netrpělo! No, myslím, že tady v tomto je více než zřejmé, že dospělé prase má takového jezevčíka akorát tak za obtížný hmyz než, že by ho to nějak 2x trápilo. Některá prasata, která byla pro výcvik psů využívána, z toho měla často i zábavu.
A pokud si někdo myslí, že velký pes má větší šance prase zabít, tak nemá. Ten zákaz používat velké psy na lov prasat není proto, že by velký pes nějak praseti více ublížil, ale opět je to přesně naopak. Velký pes je méně obratný, velký pes je velký cíl a prase ho může zabít snadněji.
Případy, které jsou popsány v nejnovějším čísle čas. Pes, přítel člověka, jsou přinejmenším zajímavé. Majitelé psů to popisují ze svého pohledu, ale třeba to bylo vše malinko jinak. Psi prostě přišli do kontaktu (otázkou je, zda-li by se to stalo, kdyby byl pes na vodítku a na cestě a nechodil sám do křoví) právě s takovým prasetem, které už se lidí nebojí a klidně by se dalo přejít - kdyby se v jeho těsné blízkosti neobjevil právě ten "dotěrný hmyz". A protože tihle psi neměli vůbec žádnou zkušenost s prasetem, dopadli tak, jak dopadli. Ale je také možné, že se jednalo o jeden kus prasete, které (možná pod vlivem předchozích zkušeností) bylo mimořádně útočné na psy. Připomíná mně to tak trochu medvědy v Tatrách - normálně plachý medvěd klidně vybírá odpadky z kontejnerů u hotelů, některý jedinec to dotáhne i na medvěda, který klidně zaútočí na člověka. Možná, že není daleko doba, kdy i ta prasata budou vyhánět nejen psy, ale i lidi z lesa.

Bohužel, mám z nedávna zkušenost že lidi sypou prasátkům zbytky a pečivo pomalu pod okna, a mají radost že vidí jak prasátka žerou. Tím si je učí chodit skoro až ke vchodu a pak se jednou podiví že prase zabije jejich psa a nebo jim rozpárá zadek. prasata jsou přemnožená, je jich všude spousty a i když jdete se psem jen po cestě klidně na ně narazíte. Je to týden co bylo prase asi dvacet metrů od posledního baráku za vesnicí asi tři metry v křoví od cesty, ani bych o něm nevěděla, můj pes věděl.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Bohužel, mám z nedávna zkušenost že lidi sypou prasátkům zbytky a pečivo pomalu pod okna, a mají radost že vidí jak prasátka žerou. Tím si je učí chodit skoro až ke vchodu a pak se jednou podiví že prase zabije jejich psa a nebo jim rozpárá zadek. prasata jsou přemnožená, je jich všude spousty a i když jdete se psem jen po cestě klidně na ně narazíte. Je to týden co bylo prase asi dvacet metrů od posledního baráku za vesnicí asi tři metry v křoví od cesty, ani bych o něm nevěděla, můj pes věděl.

Tak postavme otázku jinak: kdo kdy měl zájem na tom, aby byla prasata přemnožená? Obyčejní lidi? Zemědělci? Na čí hlavu to padá? Kdo má v popisu práce starat se o zvěř? A neříkejte mi, že myslivci by si nedokázali vydupat vyšší kvóty na odstřel, když by člověk na ministerstvu zemědělství těžko hledal někoho, kdo nechodí v zeleném...

lesnížínka napsal(a):
Tak postavme otázku jinak: kdo kdy měl zájem na tom, aby byla prasata přemnožená? Obyčejní lidi? Zemědělci? Na čí hlavu to padá? Kdo má v popisu práce starat se o zvěř? A neříkejte mi, že myslivci by si nedokázali vydupat vyšší kvóty na odstřel, když by člověk na ministerstvu zemědělství těžko hledal někoho, kdo nechodí v zeleném...

Hunter mě jistě opraví, ale můj pocit je ten, že na prasata žádné kvóty nejsou, že se střílí celoročně. Nechávají se jen chovné kusy, to znamená kvalitní jedinci. Lončáci jdou všichni na odstřel - tedy když se to povede. Zájem žádného sdružení není, aby se množily loňské bachyňky, to by šel chov do háje. Jenže to prase je chytré a střelit ho zas není taková jednoduchá věc. A ještě když se veřejnost staví na zadní, kdykoliv vidí zeleného mužíka s flintou, tak vidí rudě.
Asi tak - snižte stavy prasat, je to vaše povinnost. Ale nechoďte s puškou po lese, neohrožujte mě a mého psa - co na tom, že jsem se namotala do naháňky !

lesnížínka napsal(a):
Tak postavme otázku jinak: kdo kdy měl zájem na tom, aby byla prasata přemnožená? Obyčejní lidi? Zemědělci? Na čí hlavu to padá? Kdo má v popisu práce starat se o zvěř? A neříkejte mi, že myslivci by si nedokázali vydupat vyšší kvóty na odstřel, když by člověk na ministerstvu zemědělství těžko hledal někoho, kdo nechodí v zeleném...

Ale no tak... něco takového může napsat jen někdo, kdo o stavech černé zvěře a příčinách toho stavu ví úplný velký kulový.

zájem na přemnožení prasat nemá nikdo. jsou přemnožená, prostě protože v ČR panují podmínky, které jim skvěle vyhovují. Lány řepky a kukuřice, kde jsou většinu roku schovaná, v bezpečí a mají tam co žrát. Dostatek jiné potravy, kterou jim poskytuje člověk ve formě odpadků, proto jsou i ve městech. Teplé zimy, absence přirozených predátorů, jejich velká přizpůsobivost. Jediný, za co můžou myslivci je to, že na některých místech se podařilo narušit přirozenou sociální strukturu černé zvěře - chybí vedoucí bachyně a proto se rozmnožují i bachyňky, na jaře narozená bachyně je schopná na podzim vrhnout mladé, prasata se rozmnožují celoročně - když jsou ve skupině vedoucí bachyně, ohlídají si to, omezí množení mladších kusů. Akorát tyhle bachyně vedou skupinu a z křoví vycházejí jako první, takže jsou tak nějak první na ráně, no.

Lov prasat není vůbec jednoduchý, jsou to chytrá zvířata a velmi rychle se naučí, kde se po nich střílí a kde je to v pohodě. Dobře ví, že myslivec na ně nesmí v blízkosti lidských sídel, když se loví na čekanou, tak myslivci krmí pod posedem jak diví, pak mají pár dní, kdy je měsíc a je něco vidět, které stráví na tom posedu a co myslíte - když se podaří trefit prase, přijdou další den ta prasata znovu? Ne, už si to pamatují, že tam střelili Pepu. Plus pak potřebujete psa na dohledávku, riskujete, že chytí tu Aujezskyho chorobu nebo že mu prase ublíží, taháte těžké prase odněkud z rokle a musíte mít doma prostor, kde vám to prase bude v chladu viset než vám přijdou výsledky testu na svalovce, když budou pozitivní, tak akorát platíte kafilerii. Super, že?

U prasat se dlouhodobě nedaří vystřílet ani čistý populační přírůstek, ale fakt to není tak, že by se nikdo nesnažil.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Ale no tak... něco takového může napsat jen někdo, kdo o stavech černé zvěře a příčinách toho stavu ví úplný velký kulový.

zájem na přemnožení prasat nemá nikdo. jsou přemnožená, prostě protože v ČR panují podmínky, které jim skvěle vyhovují. Lány řepky a kukuřice, kde jsou většinu roku schovaná, v bezpečí a mají tam co žrát. Dostatek jiné potravy, kterou jim poskytuje člověk ve formě odpadků, proto jsou i ve městech. Teplé zimy, absence přirozených predátorů, jejich velká přizpůsobivost. Jediný, za co můžou myslivci je to, že na některých místech se podařilo narušit přirozenou sociální strukturu černé zvěře - chybí vedoucí bachyně a proto se rozmnožují i bachyňky, na jaře narozená bachyně je schopná na podzim vrhnout mladé, prasata se rozmnožují celoročně - když jsou ve skupině vedoucí bachyně, ohlídají si to, omezí množení mladších kusů. Akorát tyhle bachyně vedou skupinu a z křoví vycházejí jako první, takže jsou tak nějak první na ráně, no.

Lov prasat není vůbec jednoduchý, jsou to chytrá zvířata a velmi rychle se naučí, kde se po nich střílí a kde je to v pohodě. Dobře ví, že myslivec na ně nesmí v blízkosti lidských sídel, když se loví na čekanou, tak myslivci krmí pod posedem jak diví, pak mají pár dní, kdy je měsíc a je něco vidět, které stráví na tom posedu a co myslíte - když se podaří trefit prase, přijdou další den ta prasata znovu? Ne, už si to pamatují, že tam střelili Pepu. Plus pak potřebujete psa na dohledávku, riskujete, že chytí tu Aujezskyho chorobu nebo že mu prase ublíží, taháte těžké prase odněkud z rokle a musíte mít doma prostor, kde vám to prase bude v chladu viset než vám přijdou výsledky testu na svalovce, když budou pozitivní, tak akorát platíte kafilerii. Super, že?

A to všechno při zaměstnání, ve svém volném čase a ze svého.
A pak ještě sklízet od veřejnosti nadávky a posměšky a hospodářům, kteří obhospodařují pole nevhodným způsobem, platit škody.
A do toho se dohadovat s neukázněnými psáři a nacházet strženou srnčí a srnčata rozsekaná sekačkami, protože senoseč - to musí frčet, na nějaké vyhánění srnčat není čas.

lesnížínka napsal(a):
Tak postavme otázku jinak: kdo kdy měl zájem na tom, aby byla prasata přemnožená? Obyčejní lidi? Zemědělci? Na čí hlavu to padá? Kdo má v popisu práce starat se o zvěř? A neříkejte mi, že myslivci by si nedokázali vydupat vyšší kvóty na odstřel, když by člověk na ministerstvu zemědělství těžko hledal někoho, kdo nechodí v zeleném...

Tak přesně tohle jsou názory lidí, kteří o prasatech ví skutečně kulový. Je to jako boj s větrnými mlýny.
Jak je to ve skutečnosti popsala velmi dobře BODLINKA, je zbytečné to opakovat.
Každý, kdo má takové zkreslené názory, by se měl na pár nocí posadit na posed a viděl by jak je "jednoduché" ulovit byť jen jediné prase. To ale neznamená vůbec nic v porovnání s tím, že na jaře zaleze do lánu řepky 10 prasat a na podzim jich vyleze třeba 60.
Dokud bude zemědělská politika taková jaká je, tak se myslivci třeba můžou stavět na hlavu a neudělají s tím NIC! A nejlepší je, že myslivci by ještě měli zemědělcům platit za škody, které prasata nadělají v polích! Ještě, že soudy také posuzují míru zavinění zemědělců.
Nevím, proč máte přezdívku lesnížínka - dodnes jsem si myslela, že máte nějak blízko k lesu, ale vidím, že vy o lese a životě v něm mnoho nevíte.

koňadra napsal(a):
Tak přesně tohle jsou názory lidí, kteří o prasatech ví skutečně kulový. Je to jako boj s větrnými mlýny.
Jak je to ve skutečnosti popsala velmi dobře BODLINKA, je zbytečné to opakovat.
Každý, kdo má takové zkreslené názory, by se měl na pár nocí posadit na posed a viděl by jak je "jednoduché" ulovit byť jen jediné prase. To ale neznamená vůbec nic v porovnání s tím, že na jaře zaleze do lánu řepky 10 prasat a na podzim jich vyleze třeba 60.
Dokud bude zemědělská politika taková jaká je, tak se myslivci třeba můžou stavět na hlavu a neudělají s tím NIC! A nejlepší je, že myslivci by ještě měli zemědělcům platit za škody, které prasata nadělají v polích! Ještě, že soudy také posuzují míru zavinění zemědělců.
Nevím, proč máte přezdívku lesnížínka - dodnes jsem si myslela, že máte nějak blízko k lesu, ale vidím, že vy o lese a životě v něm mnoho nevíte.

Lesnížínka mi vybral comp, původně jsem měla divoženka O životě v lese vím dost, neb jsem v něm minimálně obden a dívám se kolem sebe. Proč jsou vůbec krmeliště pro prasata? Krmelce prázdné, nikde nic, ale u prasat vysypaný kopec řepy, kukuřice...Ať vychcípají hlady, komu to bude vadit? Ona by normálně vychcípala, v tuhých zimách(ty by teď pravda pohledal) ale to se jim vysype všechno, co zemědělec neprodá. A zemědělci - to si se..te do vlastního hnízda, neb u nás není soukromý zemědělec, co by nebyl myslivec. To, že neovládám, které prase je a není na odstřel...se nedivte, když jsou tak mazaná a neukážou se, jak je rok dlouhý(to byl vtip) Ne, nejsem myslivec, tudíž já to poznat nemusím, ale myslivec by tedy měl zastřelit každé prase na které narazí: mladé-staré, chovná-nechovná, protože když bude dlouho vybírat...množí se jak králíci Pokud ovšem vím, tak o kančí rozhodně není takový zájem, jako o srnčí...tak co by se kdosi namáhal, ještě řešil ten mrazák a kafilerii..Tak mne napadá: proč si to nějaké sdružení s přemnoženýma prasatama nedomluví třeba do granulí?

lesnížínka napsal(a):
Lesnížínka mi vybral comp, původně jsem měla divoženka O životě v lese vím dost, neb jsem v něm minimálně obden a dívám se kolem sebe. Proč jsou vůbec krmeliště pro prasata? Krmelce prázdné, nikde nic, ale u prasat vysypaný kopec řepy, kukuřice...Ať vychcípají hlady, komu to bude vadit? Ona by normálně vychcípala, v tuhých zimách(ty by teď pravda pohledal) ale to se jim vysype všechno, co zemědělec neprodá. A zemědělci - to si se..te do vlastního hnízda, neb u nás není soukromý zemědělec, co by nebyl myslivec. To, že neovládám, které prase je a není na odstřel...se nedivte, když jsou tak mazaná a neukážou se, jak je rok dlouhý(to byl vtip) Ne, nejsem myslivec, tudíž já to poznat nemusím, ale myslivec by tedy měl zastřelit každé prase na které narazí: mladé-staré, chovná-nechovná, protože když bude dlouho vybírat...množí se jak králíci Pokud ovšem vím, tak o kančí rozhodně není takový zájem, jako o srnčí...tak co by se kdosi namáhal, ještě řešil ten mrazák a kafilerii..Tak mne napadá: proč si to nějaké sdružení s přemnoženýma prasatama nedomluví třeba do granulí?

No nene:)

Je to jednoduchý: u prasat je vysypaný ten kopec řepy právě proto, že místní myslivec se pokouší je sejmout - a učí si je chodit k posedu, aby na ně mohl vystřelit - sejme jednoho, ostatní si pamatují kde umřel Lojza a myslivec může nosit tu kopu řepy pod druhý posed a čekat, až se zase přestanou bát.

Prase fakt hlady neumře, ani v tuhé zimě ne, viz to, co jsem už říkala, lidi mu poskytují super podmínky k životu.

A víte, no, myslivec prostě nemůže zastřelit každé prase, na které narazí. Prostě proto, že ne všude se dá střílet kulovnicí :D To by lidi jako vy teprve ryčeli, kdyby myslivci stříleli prasata v zahradách, v obcích, mimo honitbu, vedle houbařů, v blízkosti cyklostezky... LOL. A střílet každé prase je vůbec blbost. To jste nepochopila, co jsem už psala? Že jeden z důvodů přemnožení prasat je narušení jejich sociální struktury? Vzniklo to právě snahou zastřelit aspoň něco. Ale když střelíte vedoucí bachyni, tak se problém zhorší, protože nekontrolovatelně vrhnou mladé bachyňky, které by se, pokud by bachyně byla živá, ještě nerozmnožovaly. Nemůžete prostě pálit do dospělých kusech. Problém se dá vyřešit jen odstřelem selat a lončáků.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
No nene:)

Je to jednoduchý: u prasat je vysypaný ten kopec řepy právě proto, že místní myslivec se pokouší je sejmout - a učí si je chodit k posedu, aby na ně mohl vystřelit - sejme jednoho, ostatní si pamatují kde umřel Lojza a myslivec může nosit tu kopu řepy pod druhý posed a čekat, až se zase přestanou bát.

Prase fakt hlady neumře, ani v tuhé zimě ne, viz to, co jsem už říkala, lidi mu poskytují super podmínky k životu.

A víte, no, myslivec prostě nemůže zastřelit každé prase, na které narazí. Prostě proto, že ne všude se dá střílet kulovnicí :D To by lidi jako vy teprve ryčeli, kdyby myslivci stříleli prasata v zahradách, v obcích, mimo honitbu, vedle houbařů, v blízkosti cyklostezky... LOL. A střílet každé prase je vůbec blbost. To jste nepochopila, co jsem už psala? Že jeden z důvodů přemnožení prasat je narušení jejich sociální struktury? Vzniklo to právě snahou zastřelit aspoň něco. Ale když střelíte vedoucí bachyni, tak se problém zhorší, protože nekontrolovatelně vrhnou mladé bachyňky, které by se, pokud by bachyně byla živá, ještě nerozmnožovaly. Nemůžete prostě pálit do dospělých kusech. Problém se dá vyřešit jen odstřelem selat a lončáků.

Děkuju za vysvětlení struktury prasat.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
No nene:)

Je to jednoduchý: u prasat je vysypaný ten kopec řepy právě proto, že místní myslivec se pokouší je sejmout - a učí si je chodit k posedu, aby na ně mohl vystřelit - sejme jednoho, ostatní si pamatují kde umřel Lojza a myslivec může nosit tu kopu řepy pod druhý posed a čekat, až se zase přestanou bát.

Prase fakt hlady neumře, ani v tuhé zimě ne, viz to, co jsem už říkala, lidi mu poskytují super podmínky k životu.

A víte, no, myslivec prostě nemůže zastřelit každé prase, na které narazí. Prostě proto, že ne všude se dá střílet kulovnicí :D To by lidi jako vy teprve ryčeli, kdyby myslivci stříleli prasata v zahradách, v obcích, mimo honitbu, vedle houbařů, v blízkosti cyklostezky... LOL. A střílet každé prase je vůbec blbost. To jste nepochopila, co jsem už psala? Že jeden z důvodů přemnožení prasat je narušení jejich sociální struktury? Vzniklo to právě snahou zastřelit aspoň něco. Ale když střelíte vedoucí bachyni, tak se problém zhorší, protože nekontrolovatelně vrhnou mladé bachyňky, které by se, pokud by bachyně byla živá, ještě nerozmnožovaly. Nemůžete prostě pálit do dospělých kusech. Problém se dá vyřešit jen odstřelem selat a lončáků.

Přesně!
Pro mnoho lidí jsou myslivci póvl, ale když jde o to, aby zastřelili prase, které jim roztrhalo jejich miláčka (díky jejich vlastní nezodpovědnosti), tak najednou jsou jim dobří.
Plno lidí si myslí, že myslivec je člověk, co prahne jen po tom si střelit (jedno do čeho). Plno lidí ani netuší, že i odstřel zvěře má svá poměrně přísná pravidla. Kromě toho, že si každý nemůže střelit všechno, co uvidí, je zde ještě zákon o myslivosti a o střelných zbraních, ze kterého vyplývá, že se vůbec nedá střílet kdekoliv a čímkoliv. Střelba kulovnicí je hodně nebezpečná, náboj může zabít člověka ještě i po 2 - 3 km letu.
Asi si mnozí pamatují, jaké rozporuplné reakce vzbudilo střílení prasat v Mníšku pod Brdy. Prasata dobře vědí, co mají dělat, jakoby se přesně řídili pořekadlem, že "pod svícnem je tma", oni vědí, že na okraji lánu kukuřice po nich někdo bude střílet, ale na sídlišti asi těžko. Myslivci jsou prostě dobrým terčem - ať dělají cokoliv, když nestřílejí, je to špatně, když střílejí, je to také špatně.

lesnížínka napsal(a):
Lesnížínka mi vybral comp, původně jsem měla divoženka O životě v lese vím dost, neb jsem v něm minimálně obden a dívám se kolem sebe. Proč jsou vůbec krmeliště pro prasata? Krmelce prázdné, nikde nic, ale u prasat vysypaný kopec řepy, kukuřice...Ať vychcípají hlady, komu to bude vadit? Ona by normálně vychcípala, v tuhých zimách(ty by teď pravda pohledal) ale to se jim vysype všechno, co zemědělec neprodá. A zemědělci - to si se..te do vlastního hnízda, neb u nás není soukromý zemědělec, co by nebyl myslivec. To, že neovládám, které prase je a není na odstřel...se nedivte, když jsou tak mazaná a neukážou se, jak je rok dlouhý(to byl vtip) Ne, nejsem myslivec, tudíž já to poznat nemusím, ale myslivec by tedy měl zastřelit každé prase na které narazí: mladé-staré, chovná-nechovná, protože když bude dlouho vybírat...množí se jak králíci Pokud ovšem vím, tak o kančí rozhodně není takový zájem, jako o srnčí...tak co by se kdosi namáhal, ještě řešil ten mrazák a kafilerii..Tak mne napadá: proč si to nějaké sdružení s přemnoženýma prasatama nedomluví třeba do granulí?

Kdyby to bylo takto jednoduché, vůbec by tato debata neprobíhala.
On je jeden způsob, který poměrně dobře funguje. Bohužel, zároveň je to zcela neetický lov. Je to lov mladých plných (těhotných) bachyň. Ale to by nás ochranáři a veřejnost úplně sežrala zaživa, nicméně pokud někde chcete zcela znatelně zasáhnout do populace, je to nejlepší způsob. Ale ani mnoho myslivců na tohle nemá "žaludek", ono vyvrhovat takový kus je psychicky náročné.
Pak tu máme i legislativní omezení, týkajících se způsobu lovu. Ale jsou oblasti, kde by měla být udělena výjimka. Opět i tohle bude narážet na etiku samotných myslivců.

Jinak nejsem příznivcem vnadišť, které se skládají z hromad s obsahem bůhvíčeho. Vnadit, ano, ale s rozumem a přemýšlet co, kolik a kam. Někde si s tím hlavu nelámou a opravdu nahází vše, co jim přijde pod ruku.

Mám dotaz, dostali jsme mladého divočáka.. Masíčko jsme si upekli a odřezky teď vařím pro psy. Jak dlouho to mám vařit? Stačí hodina?

Šmarja , docela mě tu děsíte.Já potkat v lese divočáka tak dostanu infarkt.

kobroor napsal(a):
Mám dotaz, dostali jsme mladého divočáka.. Masíčko jsme si upekli a odřezky teď vařím pro psy. Jak dlouho to mám vařit? Stačí hodina?

Bohatě Psali, že stačí pár minut varu. Pokud jsou to větší kusy, tak samozřejmě, aby se provařily i uvnitř.