Otočit řazení příspěvků Otočit řazení příspěvků

sk

10.1.2017 11:01
sk

XXX.XXX.111.235

Neviete prečo mi nechce skysnúť domáce mlieko? Mám ho v izbovej teplote 2 dni a nič.

16.1.2017 22:11
dominika.krizanova1

XXX.XXX.0.173

Ahoj,

Ja mám rovnaký problém. Mám doma čistokrvnú Jerseyku. Je 50 dní po otelení a mlieko mi neskysne nech robím, čo robím. Hygiena je 100%. Pri dojení, aj spracovaní. Mlieko nepasterizujem.
Dá sa z neho urobiť syr, pozbierať sladká smotana, maslo. Dokonca aj rôzne jogurty.
Iba proste samé od seba neskysne, aj keď je viac dní v teple vedľa krbu.
Po asi týždni v izbovej teplote sa pokazí, ale neskysne.

Tiež uvítam akúkoľvek radu, alebo názor, čím to môže byť.
Dominika.

17.1.2017 21:57
pajca

XXX.XXX.73.177

Nevím, jestli dojíte ručně nebo strojem. Nevím, jak a čím případně proplachujete
dojení a jak následně propláchnete čistou vodou. Mě napadá možnost, jestli dojení,
nabo nádoby, v kterých mléko uchováváte, jsou dobře opláchnuté od čistících
prostředků. Vzpomínám si na veterináře, který měl na starost mlékárnu, jak říkal,
že pokud omyli nějaké laboratorní předměty jarem, museli je opláchnout v sedmi
vodách, aby jim na tom šli dělat jogurtové testy.

sk

18.1.2017 08:12
sk

XXX.XXX.111.235

Problém bol v dezinfekcii. Bol som v dojárni, pýtal som sa zootechnika aj veterinára. Vyšetrili sme mlieko, somatika je pod 50000. Problém bol v silnej dezinfekcii. Používali sme na oplach predmetov ktoré išli do styku s mliekom betadin (filtračné sitká, ceckové gumy, kanvy, vedrá...). Ako sme ho prestali používať. Používaním klasického kyslého a zásaditého umývacieho prostriedku na dojenie sa problém odstránil.

Nebezpečný svět

18.1.2017 08:38
Nebezpečný svět

XXX.XXX.55.220

Víte já bych měl s betadinem jiný problém, než že jód je dobrá dezinfekce...

Betadine je nanoplast a jód. Ten jód je z toho plastu pozvolněji uvolňován a má tak delší účinnost než samotný jód.

Problém vidím v čemkoli uměle vyrobeném, natož nano-rozměrů. To že nano částice ulpívaly je možné, protože by to vysvětlovalo přetrvávající dezinfekční funkci díky níž se lakto-bakterie nemnožili.

Vsadím se, že když byste použili klasický lugol 3 nebo 5% (vodný roztok jódu, který nám EU úspěšně zakazuje a dnes už je většinou jen na předpis), v potřebném naředění vodou, tak problém mít nebudete.

sk

18.1.2017 10:39
sk

XXX.XXX.111.235

Tak nanočastice, hmm. Nemyslel som že betadine môže mať až také reziduálne účinky, ale asi je to tak.

18.1.2017 21:37
dominika.krizanova1

XXX.XXX.0.173

Neviem ako zadavateľa, ale ja dojím ručne do nerezových kýblikov. umývam ich klasickou jarou, potom opláchnem a nakoniec poutieram čistou utierkou. tak si nemyslím, že by to mohla takto veľmi ovplyvniť jar.
Potom mlieko prelievam do hrncov (rovnako umývané).
Jogurty z neho idú urobiť, ale len po pridaní kultúry. Samé od seba proste nechce skysnúť.
Dominika.

Uživatel s deaktivovaným účtem

24.1.2017 18:19
Uživatel s deaktivovaným účtem

Já jsem měla dojící zařízení do konve.Po slití mléka jsem nechala odstát na smetanu, po sebrání smetany jsem dala k mléku kousek chlebové kůrky a za dva dny byl tvaroh.Když jsem začala dělat jogurty tak jsem koupila jeden kvalitní bílí jogurt a pak jsem si vždy nechala kelímek na další jogurty.

14.5.2017 17:13
dominika.krizanova1

XXX.XXX.70.170

Vrátim sa po pár mesiacoch k tejto téme.

Nezistila som prečo mlieko nekyslo. Každopádne sa to ale dva mesiace po otelení spravilo a už pekne skysne. Neviem čím to bolo. Keď som sa pýtala známych, jeden mi povedal, že tiež máva ten problém v zime, keď kravičky nemá na pastve.
Moja ale na pastve nie je ani teraz, kŕmnu dávku som tiež nemenila. No ale mlieko už kysne.
Dominika.

Nebezpečný svět

14.5.2017 18:16
Nebezpečný svět

XXX.XXX.193.77

Tak ono je to pochopitelně i o přítomnosti lakto-bakterií v prostředí. Jak se jednou vyskytnou tak už bude kysnout mléko snadněji.

Pokud je opravdu takový rozdíl mezi letním a zimním mlékem, pak bych i zvažoval začít se zkysáváním v létě (po bohatém jaru) protože bude pravděpodobně odlišné i to složení bakterií účastnících se zkysnutí mléka. Logicky mi vychází, že to letní zkysnuté přirozeně musí být hodnotnější zákys.

Podobný problém vám potvrdí i pekař, dnes spíše ten kdo ještě dělá kvásek. Nebo i jogurty a kefíry, sýry. Jak se jednou zadaří tak na nádobách a v prostředí ty správné bakterie přežívají a usnadňují nastrtovat tento proces prodloužení trvanlivosti potravin.
Do sklepů sýrařům nesmív také jen tak kdokoli zajít. Ta kultura (mix kultur) se jim tam tak nějak samovolně utvořila a mohli by chuť sýra jejím dalším vývojem i zničit.
Když se někomu nedaří dobrý žitný kvásek, udělá také nejlíp když si vezme od někoho jehož chleba mu chutná. Já když dělal kefíry (bez houby, ABT kulturu či jak), tak po roce jsem už mléko ani zásadně neohříval abych ten proces urychlil i jinak porušoval základní pravidla a přesto mi rostl "kefír" hodnotnější a chutnější než když jsem před rokem začínal a piplal se s tím.

Přidejte reakci

Přidat smajlík