Zkušenosti s chovem mangalice

Osobně se mi kanec Mangalice osvědčil v chovu větnamských prasat a jejich kříženců s landrasou.Mám tu i křížence s Čínským klapouchým,kteří pomaleji rostou.
Můj názor je ten,že křížením přeštíka s mangalicí nic nezkazíte (také se na to příští měsíc chystám).Můj mangaličák je docela divoch (ale mazlím se s ním,vyžaduje to),přeštíci jsou takoví (salámisté),taková klidná prasata ,tak by se to jako kombinace docela hodilo.
Maso kříženců je dle mého názoru i názoru těch co jej ochutnali vynikající.
Přírůstky jsem zaznamenal vcelku dobré,zabíjím tak v 7. až 8. měsíci cca 65 kg v živém.Pokud to tak bude i u přeštíka,budu spokojen.

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Osobně se mi kanec Mangalice osvědčil v chovu větnamských prasat a jejich kříženců s landrasou.Mám tu i křížence s Čínským klapouchým,kteří pomaleji rostou.
Můj názor je ten,že křížením přeštíka s mangalicí nic nezkazíte (také se na to příští měsíc chystám).Můj mangaličák je docela divoch (ale mazlím se s ním,vyžaduje to),přeštíci jsou takoví (salámisté),taková klidná prasata ,tak by se to jako kombinace docela hodilo.
Maso kříženců je dle mého názoru i názoru těch co jej ochutnali vynikající.
Přírůstky jsem zaznamenal vcelku dobré,zabíjím tak v 7. až 8. měsíci cca 65 kg v živém.Pokud to tak bude i u přeštíka,budu spokojen.

Ještě musím dodat,že se jedná o pastevní odchov,(tráva ,jablka,zbytky z kuchyně a pod.),šrot dostávají selata do 15.kg váhy,pak pouze v zimních měsících na doplnění krmné dávky.Přes léto pouze na trávě a kopřivách,což je na mase znát!
Landrase by se na chovu měla projevit větší zmasilostí (méně sádla),což je například u větnamských prasat problém ,při krmení obilovinami (šroty).
Netuším co si od chovu a křížení slibujete,ale počítal bych zejména s delší dobou výkrmu,která bude vykompenzovaná lepší kvalitou masa.(usuzuji dle toho jak pomalu rostl můj kaneček mangalice,přeštík není v tomto ohledu,taky rekordman).
Jsem moc zvědav na výsledky,snažím se rovněž získávat nějaké ty informace týkající se odchovů,ale moc toho není.

Kombinaci kanec přeštický a prasnice mangalice používají na Slovensku, na svém webu humlovdvor.sk to mají i nafoceno, prý se jim tato kombinace osvědčila.

Já si sehnal sele křížené mangalica/vietnamské, jsem zvědavý do jaké velikosti doroste, povahově je to dost živé prase, když ho srovnám s klasickými prasaty(BU.La,Du a pod.).

Obnovuji toto vlákno, jestli chováte jak čistokrevné mangalice tak třeba kříženou mangalici tak sem napište svoje zkušenosti jak pozitivní tak třeba negativní. Jak se vám v chovu toto prase osvědčilo? Jaká je u mangalic a jejich kříženců plodnost?

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Kombinaci kanec přeštický a prasnice mangalice používají na Slovensku, na svém webu humlovdvor.sk to mají i nafoceno, prý se jim tato kombinace osvědčila.

Já si sehnal sele křížené mangalica/vietnamské, jsem zvědavý do jaké velikosti doroste, povahově je to dost živé prase, když ho srovnám s klasickými prasaty(BU.La,Du a pod.).

Rád bych věděl konkrétní klady ohledně křížení mangalice s čímkoliv a celkově křížení neklasických (nemasných) plemen. Podle mě mangalice je málo plodné a dost tučné plemeno a proto nechápu to křížení. Její jediná výhoda je v bohaté srsti, která ji lépe chrání při volném chovu před vlivy počasí. Pokud je někdo chová čistokrevně, pak nic proti. Dál, nevím, proč se někdo snaží chovat prasata pouze na trávě, ovoci a zelenině. Takto se nestravuje ani divočák v přírodě. Je to naprostý nedostatek bílkoviny pro tento druh. Myslím, že daleko více by se k vypásání vyplatilo masné plemeno ovcí, které aspoň nerozvrtá vše kolem sebe, nenadělá v celém okolí z terénu jen vlhký mrďas a tráva je jeho přirozenou stravou. Tímhle příspěvkem do nikoho nereju, jen bych potřeboval objasnit přínos takového křížení. Jinak landras vykrmený klasicky, ale poražený třeba jen ve 100 kg je podle mě taky lahůdka a rychleji získaná.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Rád bych věděl konkrétní klady ohledně křížení mangalice s čímkoliv a celkově křížení neklasických (nemasných) plemen. Podle mě mangalice je málo plodné a dost tučné plemeno a proto nechápu to křížení. Její jediná výhoda je v bohaté srsti, která ji lépe chrání při volném chovu před vlivy počasí. Pokud je někdo chová čistokrevně, pak nic proti. Dál, nevím, proč se někdo snaží chovat prasata pouze na trávě, ovoci a zelenině. Takto se nestravuje ani divočák v přírodě. Je to naprostý nedostatek bílkoviny pro tento druh. Myslím, že daleko více by se k vypásání vyplatilo masné plemeno ovcí, které aspoň nerozvrtá vše kolem sebe, nenadělá v celém okolí z terénu jen vlhký mrďas a tráva je jeho přirozenou stravou. Tímhle příspěvkem do nikoho nereju, jen bych potřeboval objasnit přínos takového křížení. Jinak landras vykrmený klasicky, ale poražený třeba jen ve 100 kg je podle mě taky lahůdka a rychleji získaná.

Právě křížením mangalice s jinými plemeny by mělo vést k lepším přírustkům(projev heteroze) a lepší plodnosti, která se dá právě projevem heteroze nejvíce ovlivnit-alespoň to tvrdí odborníci. Mám ve dvou kotcích prasata, jedno je 50%mangalice a druhé je 100%mangalice, růst je mnohem lepší u kříženky, slibuji si od toho i lepší zdraví prasete. Plodnost budu vědět až za skoro 4měsíce, ale i tak se z tak malého vzorku nedají dělat závěry. Právě fandím všem, kdo to s křížením zkouší, protože čistokrevné mangalice opravdu rostou pomalu a jejich plodnost také nic moc. Potomci ze spojení čistokrevného mangaličáka a podílové sviňky mangalice by mohlo být cestou jak získat "skoromangalici" s daleko lepšími výsledky při odchovech a výkrmu.

Moje sviňka je 50% po černém tzv. vlaštovčím mangaličákovi, její matka byla kříženka s vietnamským prasetem, tuto jsem teď o víkendu připouštěl čistokrevným blond mangaličákem tzn., že výsledná selata budou 75% mangalice, jestli se to vše ovšem povede tak to nevím, je to jen moje teorie, nemusím mít pravdu, proto jsem se zde dotazoval, bohužel moc reakcí zde nebylo, přitom se křížených mangalic v inzerci prodává poměrně dost.

Plně s vámi souhlasím ohledně krmení prasat všeobecně jen rostlinným krmením, je to nesmysl, hodně lidí na to "skočí" různým množitelům a propagátorům mangalic a dalších zázračných plemen prasat.. Ano, prase se v senu či trávě porochtá, senné drolky či část sena je k užitku, mladá píce je také výborný doplněk, rozhodně to ale není plnohodnotná výživa, prase není přežvýkavec.

No, heterozní efekt beru, ale u plemen stejného zaměření, nebo původu - ne u takto rozdílných plemen.

Abych to konkretizoval - když zkřížím chrta s jezevčíkem, tak je mi heterozní efekt na dvě věci - kříženec nepoběží rychlejc ani se lépe nepoplazí norou za liškou nebo jezevcem.Ve výsledku to bude paskřivec na polokrátkých nohách, který se neuplatní na dráze ani pod zemí.

Můžeme to vzít klidně i u koní - u křížence plnokrevník-norik nebude heterozní efekt znamenat, že koník poběží rychleji, nebo víc utáhne. S největší pravděpodobností utáhne míň, a poběží pomaleji než jeho předkové.

To stejné platí i u prasat - pusťte na přeštickou sviňku duroca, landrase apod. a čekejte heterozní efekt. Pusťte BU na landrase - a určitě se dočkáte heterozního efektu. Ale když na ni pustíte extenzivní plemeno jako mangalica, tak čekejte pomalu rostoucí selátka, která začnou brzy zakládat na sádlo. A budou ho mít hodně...

Takže křížit - no, proč ne. Ale tohleto křížení je podle mne krok zpátky...

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
No, heterozní efekt beru, ale u plemen stejného zaměření, nebo původu - ne u takto rozdílných plemen.

Abych to konkretizoval - když zkřížím chrta s jezevčíkem, tak je mi heterozní efekt na dvě věci - kříženec nepoběží rychlejc ani se lépe nepoplazí norou za liškou nebo jezevcem.Ve výsledku to bude paskřivec na polokrátkých nohách, který se neuplatní na dráze ani pod zemí.

Můžeme to vzít klidně i u koní - u křížence plnokrevník-norik nebude heterozní efekt znamenat, že koník poběží rychleji, nebo víc utáhne. S největší pravděpodobností utáhne míň, a poběží pomaleji než jeho předkové.

To stejné platí i u prasat - pusťte na přeštickou sviňku duroca, landrase apod. a čekejte heterozní efekt. Pusťte BU na landrase - a určitě se dočkáte heterozního efektu. Ale když na ni pustíte extenzivní plemeno jako mangalica, tak čekejte pomalu rostoucí selátka, která začnou brzy zakládat na sádlo. A budou ho mít hodně...

Takže křížit - no, proč ne. Ale tohleto křížení je podle mne krok zpátky...

Jestli je to krok zpět či ne asi nejde tak jednoznačně napsat, porovnání křížení chrta s jezevčíkem jste si vyložil po svém, co kdybych chtěl zvětšit z nějakého důvodu jezevčíkův rámec na dlouhonohý nebo udělat z jezevčíka rychlejšího psa než je čistokrevný jezevčík? Co kdybych chtěl z chrta z nějakého důvodu udělat nižšího psa? Vždy přece záleží co křížením sledujeme, ale díky za váš názor!

V inzerci jsem nedávno viděl podávat křížence bílé ušlechtilé v pozici matka a mangaličák v otcovské pozici, prasata dle inzerujícího rostla výborně, i na foto vypadala velmi slušně ve srovnání s bílými prasaty společně ustájenými, jen je velká škoda, že sem chovatelé těchto kříženců nepřispívají. Myslím, že cesta přikřižování ušlechtilých plemen do mangalice je krok správným směrem ke zlepšení vlastností tohoto krásného prasete, protože při rozhodování o jeho chovu jsem si vytyčil co bych chtěl v mém chovu zlepšit:

-plodnost
-přírustky ve výkrmu

Byť má mangalice velkou popularitu a i zde v ČR propagaci jistým množitelem, který za chovná zvířata chce nesmyslné částky tak její vlastnosti tomu neodpovídají, našel jsem informace o tom, že její chov je poměrně zdegenerovaný z čehož pramení do jisté míry imbrední deprese, která právě plodnost ovlivňuje nejvíce, o přírustcích ani nemluvím, protože v porovnání s masnými plemeny prostě neobstojí.

Jestli se povedou selata tak to budou 75% mangalice, chtěl bych si pak nechat takovou sviňku opět do chovu, jsem zvědavý, zda bude mít lepší vlastnosti než čisté mangalice, protože v sobě bude obsahovat: 12,5asijské plemeno, 12,5%masné plemeno, 25%mangalici vlaštovčí a 50%mangalici světlou.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Rád bych věděl konkrétní klady ohledně křížení mangalice s čímkoliv a celkově křížení neklasických (nemasných) plemen. Podle mě mangalice je málo plodné a dost tučné plemeno a proto nechápu to křížení. Její jediná výhoda je v bohaté srsti, která ji lépe chrání při volném chovu před vlivy počasí. Pokud je někdo chová čistokrevně, pak nic proti. Dál, nevím, proč se někdo snaží chovat prasata pouze na trávě, ovoci a zelenině. Takto se nestravuje ani divočák v přírodě. Je to naprostý nedostatek bílkoviny pro tento druh. Myslím, že daleko více by se k vypásání vyplatilo masné plemeno ovcí, které aspoň nerozvrtá vše kolem sebe, nenadělá v celém okolí z terénu jen vlhký mrďas a tráva je jeho přirozenou stravou. Tímhle příspěvkem do nikoho nereju, jen bych potřeboval objasnit přínos takového křížení. Jinak landras vykrmený klasicky, ale poražený třeba jen ve 100 kg je podle mě taky lahůdka a rychleji získaná.

Pokusím se malinko objasnit situaci.Prasata (na zeleném),chovám více jak 30 let,není to nic mimořádného,i když se to možná v dnešní době krmných směsí,zdá.Konec konců farma Sasov je něco obdobného.Praseti lze pomocí krmné dávky složené ze zelených směsek,kopřiv a přirozené pastvy zajistit dostatek živin pro zdárný růst.Po doplnění minerály a vitamínovými doplńky,případně malou dávkou šrotů není co řešit.Pokud se to zdá někomu divné,tak bych mu přál vidět přeštíka jak se po sežrání kbelíku vlhčeného šrotu,cpe na plnou hubu senem.
Prasata chovám proto,že (ovce mi doma nikdo nežere),prase všichni a bez připomínek.Kromě toho jsou to na rozdíl od hloupých ovcí inteligenti, (možno srovnat se psy).
Co se Mangalice týče,použil jsem ji v chovu jako otcovské plemeno,pro dosažení většího vzrůstu selat větnamských prasat,kromě toho jsem sledoval i zlepšení chuťových vlastností sádla.Maso i sádlo těchto kříženců je opravdu vynikajíci,landras prasat jsem odchoval také dost,ale na tyto křížence chutí nemají.Nepřu se o velikost a rychlost výkrmu (na to oproti landrase nestíhají).Měl jsem selata s podílem landras x větnamské x divočák matka,otec mangalice,výborný růst a velice vyrovnaný podíl masa a sádla,chuť opět na výborné úrovni.
Prasata vypouštím na zahradu pouze na pastvu,nestojím o to dívat se na oraniště,pokud mají dostatek pastvy zvláště neryjí.

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

No, děkuju za výklady, ale rozumný důvod k tomuto křížení jsem nedostal. Ještě chápu mangalica x vietnamské nebo divočák, ale kazit ryze masné a plodné plemeno těmito malými pomalu rostoucími tlusťochy, to mi pořád hlava nebere. Beru to tak, že to asi někoho baví nebo v tom hledá nějaké překvapení. Inteligenci ovcí bych do toho netahal. Pokud porovnám v lese obezřetnost divočáka s muflonem, pak byste se občas divili, jaký je muflon mazák a to je ovce. Chuť skopového, to beru, ani mě to nejede. Spíš mi jde o tu dobu výkrmu, poměr tuku a prorostlost svaloviny, konverzi krmiva atd. Dnešní masná plemena nebo hybridy, to je přece vrchol prošlechtěnosti jak ohledně výtěžnosti, tak i plodnosti. Chuť a kvalita masa je ovlivněna potravou. Klasicky vykrmený vietnamec, to taky není žádné terno a při stejné skladbě krmiva by ho landrasák převálcoval, pokud by nebyl krmen do 250 kg.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
No, děkuju za výklady, ale rozumný důvod k tomuto křížení jsem nedostal. Ještě chápu mangalica x vietnamské nebo divočák, ale kazit ryze masné a plodné plemeno těmito malými pomalu rostoucími tlusťochy, to mi pořád hlava nebere. Beru to tak, že to asi někoho baví nebo v tom hledá nějaké překvapení. Inteligenci ovcí bych do toho netahal. Pokud porovnám v lese obezřetnost divočáka s muflonem, pak byste se občas divili, jaký je muflon mazák a to je ovce. Chuť skopového, to beru, ani mě to nejede. Spíš mi jde o tu dobu výkrmu, poměr tuku a prorostlost svaloviny, konverzi krmiva atd. Dnešní masná plemena nebo hybridy, to je přece vrchol prošlechtěnosti jak ohledně výtěžnosti, tak i plodnosti. Chuť a kvalita masa je ovlivněna potravou. Klasicky vykrmený vietnamec, to taky není žádné terno a při stejné skladbě krmiva by ho landrasák převálcoval, pokud by nebyl krmen do 250 kg.

Neměl jsem v chovu čisté jedince,tak křížení s Mangalicí,bylo spíše o tom jak se pokusit získat (slušně veké jedince s prorostlým masem a dobrým sádlem).To se mi zdařilo a jsem spokojen.Jestli to někomu vrtá hlavou je mi vcelku jedno (každý máme svůj sen) a já si jej splnil.Kamarádi berou má selata především k výkrmu na gril,zabíjíme tak v 65 kg,30kg čistého masa na gril,10kg dobrého sádla a pěkný kousek masa na ovar (to snad stačí,či ne?).
Kdo chce prase do chlívku a krmí směsí,nechť bere hybrida,ale mám tu zájemce o selata s větším podílem tuku jak tito jedinci nabízejí.Uvidím co předvedou selata přeštické a mangalice,nebo podíloví duroc mangalice a opět mangalice otcovské.
Prasata jsou mou zábavou pro volný čas,která přináší i trochu užitku,když mohu nabídnout (sele na míru) a mám co na stůl a do grilu jsem vcelku spokojen.

Mě nevrtá hlavou, jaký má kdo sen, nebo co kdo chová pro zábavu. Každého věc a nic mi po tom není. Opravdu ty moje otázky a poznámky nejsou špatně myšleny. Zkusím to ještě jinak. Za jak dlouho Vám vyroste prorostlé prase do 50-70 kg? Není rychlejší, v případě potřeby sádla, vykrmit plemeno nebo hybrida pro kombinovanou užitkovost (maso+sádlo)? Pokud by mi někdo rovnou odpověděl, že se mu prostě líbí mangalice a chce ji mít, tak už se tak blbě dokola neptám.

Je to jenom snaha z malých nerostoucích tlusťochů dostat selata ktrá budou mít parametry masných plemen.Bohužel to nefunguje sklony k tučnění se dědí dominantně stejně jako nízká plodnost,malý počet struků,nízká konverze krmiva a nižší přírůstek.Můžu srovnat i kvalitu masa měl jsem jak vietnamce tak jejich křížence teď mám prasata hibridních kombinací.U masa z vietnamčíků a jejivh kříženců bylo sádlo všude pečená krkovice v něm jenom plavala kotlety jako z králíka na druhou stranu uzené byla delikatesa právě pro ten tuk.Teď když chci maso libové zabiju prase 100-120 kilo když vhci maso prorostlejší + sádlo zabiju prase 160-180 kg.Výkrm do těch 180 kg trvá nejvýš 8 měsíců je to mladé maso jen se rozpadá.V létě dostávají vojtěšku čerstvou v zimě suchou pošrotovanou + šrot a minerálni přísady.Vietnamec nebo jeho kříženec mi nesmí do baráku.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Neměl jsem v chovu čisté jedince,tak křížení s Mangalicí,bylo spíše o tom jak se pokusit získat (slušně veké jedince s prorostlým masem a dobrým sádlem).To se mi zdařilo a jsem spokojen.Jestli to někomu vrtá hlavou je mi vcelku jedno (každý máme svůj sen) a já si jej splnil.Kamarádi berou má selata především k výkrmu na gril,zabíjíme tak v 65 kg,30kg čistého masa na gril,10kg dobrého sádla a pěkný kousek masa na ovar (to snad stačí,či ne?).
Kdo chce prase do chlívku a krmí směsí,nechť bere hybrida,ale mám tu zájemce o selata s větším podílem tuku jak tito jedinci nabízejí.Uvidím co předvedou selata přeštické a mangalice,nebo podíloví duroc mangalice a opět mangalice otcovské.
Prasata jsou mou zábavou pro volný čas,která přináší i trochu užitku,když mohu nabídnout (sele na míru) a mám co na stůl a do grilu jsem vcelku spokojen.

Jestli chcete slušně velké jedince s prorostlým masem a dobrým sádlem, pusťte se do přeštíků. Porostou dvakrát rychleji, mramorovaný chutný masíčko, sádla mají na sobě taky dost. Na pastvu je klidně pustit můžete, ale nafutrovat je musíte (jinak budete mít v chlívku vzteklýho a chrochtajícího chrta).

Mám prase v chlívku s výběhem (2 x 3 metry), na výběh navazuje hnojník-kompost (metr hluboký, vybetonovaný, 3 x 3 metry). Směs nepotřebujete - já krmím vlastníma bramborama a zbytkama ze školní jídelny, přes prázdniny a víkendy nahrazuju zbytky šrotem. Většinu dne prasítko tráví převracením kompostu - mimo hnoje od koz a králíků tam dávám všechny zbytky rostlinné včetně trávy ze sekačky, živočišné zbytky (oškubané peří, králičí kůže, střeva králíků a drůbeže atp.) krátce povařím a hodím tam taky. Moc toho do druhého dne nezbyde... Porážím tak na dvou metrákách. Jo - selata beru ze statku, mají vlastní svině BU inseminované landrasem.

Nikomu neradím, ale do pokusů se zušlechťováním mangalice bych se nepouštěl, utekli od toho už na Slovensku, v Maďarsku i kdysi v Jugoslávii... Asi věděli proč.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Mě nevrtá hlavou, jaký má kdo sen, nebo co kdo chová pro zábavu. Každého věc a nic mi po tom není. Opravdu ty moje otázky a poznámky nejsou špatně myšleny. Zkusím to ještě jinak. Za jak dlouho Vám vyroste prorostlé prase do 50-70 kg? Není rychlejší, v případě potřeby sádla, vykrmit plemeno nebo hybrida pro kombinovanou užitkovost (maso+sádlo)? Pokud by mi někdo rovnou odpověděl, že se mu prostě líbí mangalice a chce ji mít, tak už se tak blbě dokola neptám.

Ano, mangalice se mi líbí, postřehy vaše i ostatních jsou zajímavé a jsem za ně rád. Právě proto, že se mi toto prase líbí tak bych se chtěl pokusit v malochovatelských podmínkách "zušlechtit". Proč používám ke křížení asijská plemena? Je to pokus kvůli zvýšení plodnosti, už i do Ameriky byla dovežena asijská plemena, pro zkoumání jejich vysoké plodnosti. Proč do mangalice vkřižovat masné hybridy? Protože se tím velmi výrazně zvýší přírustky při výkrmu. A proč to vše dělám(e)? Protože mangalice je krásné plemeno, jen tyto dva nedostatky1)plodnost2)přírustky chci vylepšit jinými plemeny, možná se mi to povede, možná ne. Je dobře, že sem píšete své zkušenosti a názory, jen je velká škoda, že sem nepřispívají chovatelé těchto kříženců mangalic.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Jestli chcete slušně velké jedince s prorostlým masem a dobrým sádlem, pusťte se do přeštíků. Porostou dvakrát rychleji, mramorovaný chutný masíčko, sádla mají na sobě taky dost. Na pastvu je klidně pustit můžete, ale nafutrovat je musíte (jinak budete mít v chlívku vzteklýho a chrochtajícího chrta).

Mám prase v chlívku s výběhem (2 x 3 metry), na výběh navazuje hnojník-kompost (metr hluboký, vybetonovaný, 3 x 3 metry). Směs nepotřebujete - já krmím vlastníma bramborama a zbytkama ze školní jídelny, přes prázdniny a víkendy nahrazuju zbytky šrotem. Většinu dne prasítko tráví převracením kompostu - mimo hnoje od koz a králíků tam dávám všechny zbytky rostlinné včetně trávy ze sekačky, živočišné zbytky (oškubané peří, králičí kůže, střeva králíků a drůbeže atp.) krátce povařím a hodím tam taky. Moc toho do druhého dne nezbyde... Porážím tak na dvou metrákách. Jo - selata beru ze statku, mají vlastní svině BU inseminované landrasem.

Nikomu neradím, ale do pokusů se zušlechťováním mangalice bych se nepouštěl, utekli od toho už na Slovensku, v Maďarsku i kdysi v Jugoslávii... Asi věděli proč.

Přeštíky už v chovu mám,když to dobře dopadne,tak zhruba za dva měsíce očekávám první selata,pak bude na místě dále diskutovat.Toto plemeno mne oslovilo už dříve,ale nabídka byla omezená a ceny astronomické.Mám tu i kříženku Duroc s Mangalicí,vypadá velmi dobře a cekem i slušně roste,tak uvidíme co časem.Pokud máte bezproblémový přísun selat za slušné peníze,není co řešit,dělal jsem to také tak,ale doba se změnila a zdroje vyschly.Pokud bych měl ještě ke všemu takový zdroj krmení (zbytky z jídelny),tak bych do jiných nežli (ušlechtilých),prasat nešel, (věnamské,mangalice) po zbytcích nadměrně tuční.
Jinak chov kříženců větnamských prasátek rozhodně zachovám,nenáročné prasátko na gril a pěkný doplněk zahrady.

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

Když už chovat primitivní plemena využívající dobře objemná krmiva proč nekouknout do německa? Tam chovají anglerské sedlové,hanoverskobrunšvické a oldspod prasata.Cena selat je docela rozumná a dovoz není tak náročný.Jsou to prasata plodná zvyklà využívat objemná krmiva zvyklá na venkovní chov.Když už jsou plemena na to vyšlechtěná tak proč podnikat pokusy s kříženim.Pokud se mi líbí mangalice tak budu chovat mangalici a smířím se s jejími vlastnostmi.Tyhle pokusy už tu byli ve velkochovech a nepovedlo se to nevěřim tomu že se to povede v malochovu.Dopadne jako s vietnamci nesourodá směs kříženců u kterých nikdo neví co z toho vyroste.Křížení ano ale dvoj nanejvýš trojplemené a selata z tohoto křížení jenom na výkrm nikdy do chovu!

No, heterozní efekt beru, ale u plemen stejného zaměření, nebo původu - ne u takto rozdílných plemen.
----------------------
Právě takhle se křížením získávají nová plemena .
Až do roku 1830 se ve střední Evropě, tedy v Německu a sousedních zemích, se vyskytovala primitivní prasata starého typu, nicméně se lišila podle regionů. Na jihu a západě se vyskytovalo malé rámcové prase, tmavě zbarvené, se vzpřímeným uchem a hustou štětinou. Mívalo kapří hřbet a bylo velmi pozdní. Podílelo se na vzniku mnoha místních plemen lokálního významu
Na severu Evropy a přilehlých severních státech dominovala primitivní prasata klapouchá, velkého rámce s úzkým trupem, dlouhou končetinou, dobrou užitkovostí, známé jako prase keltsko-germánské, resp. maršové.
Pokud se chovala tučná prasata, pak se používalo prasat typu raných čínských plemen, popřípadě importovaná čínská plemena, mající krátký, hluboký hrudník a klopené ucho. Tato prasata vykazovala až 20 selat ve vrhu s rychlým růstem, mající do porážkové hmotnosti cca 40 kg jemné, kvalitní maso, snadně zpracovatelné, takže byla značně oblíbena.
Chovatelské úspěchy anglických chovatelů (završený uznáním plemene Large White v roce 1856) ovlivnily, jako první, plemenitbu v Německu tak, že se postupy a metody postupně přebíraly. Po roce 1820 se tak změnil trend ve šlechtění německého prase, které bylo zpočátku zaměřeno na produkci slaniny, a to směrem ke zlepšení produkce kvalitního masa. V tomto období pak ve střední Evropě existovala mnohá chovatelská sdružení, která
• počala svá původní prasata křížit s anglickými ve snaze uniformovat produkt,
• chovala dále původní plemena.
Od první čtvrtiny 18. století do začátku 19. se dovážela raně sádelná,
• malá prasata s krátkou jemnou končetinou a prosedlanou hlavou
• čínská, kantonská, (téměř čistě bílá),
• severo-thajská, siamská, indická (černé štětiny, měděného zbarvení kůže),
• neapolská a portugalská prasata (dovezeny do Anglie roku 1830), mající pevnější konstituci, lepší užitkovost (byli to potomci kříženců siamských prasat s anglickými prasaty vzniklých kolem roku 1900).
Následující léta, ovlivněná rychlou industrializací v Anglii, ovlivnila celou živočišnou výrobu, tedy i chov prasat. Nevyhovující extrémy v užitkových vlastnostech výše uvedených plemen se v Německu řešily křížením s anglickými plemeny. Situace vyvrcholila uznáním plemene Velké bílé ušlechtilé (Large White, Yorkshire) v roce 1851 (Tuley). Protože toto prase odpovídalo prakticky všem chovným cílům, brzy se rozšířilo v mnoha zemích.

Osobně si myslím, že je to dobrá věc, líbí se mi kříženci mangalice x duroc

Tady je něco k těm psům a to vznik československého vlčáka http://www.amantgris.cz/index.php?p=31

Lidi, motáte nesmysly jeden po druhém... Musíme rozlišovat heterozní efekt, zušlechťování plemene, vyšlechtění nového plemene.

Původní zadání toho křížení bylo heterozní efekt. Odpověď zní - heterozní efekt nebude dosažen jestliže primitivní plemeno jako je mangalica křížíte něčím jako je BU. To není heterozní efekt...

Potom zadavatel uhnul svým vysvětlením k tomu, že mu jde vlastně o zušlechtění plemene. No, jestliže chce ztrácet čas a bavit se tím - je to jeho věc, já mu to nebudu rozmlouvat. Sice by s jiným plemenem (nebo i křížením plemen) dosáhl lepšího výsledku rychleji a s podstatně nižšími náklady - ale je to opravdu jeho věc. Faktem zůstává, že jedinec ničeho nedosáhne - nemá na to jednoduše prostředky... Pochybuju, že by se zušlechťováním mangalice zabýval Rockefeller. Maďaři to už vzdali, Slováci taky, Jugoši už kdysi před dávnýma letma.

Jestli chcete ale vyšlechtit nové plemeno, které bude vypadat jako mangalica a přitom bude vysoce užitkové, tak je to běh ještě na delší čas. Prasata nejsou křečci, vyšlechtit nové plemeno, to chce minimálně deset nepříbuzných linií - vy máte prostor a finance na řádově stovku chovných sviní a dvacet kanců? Jestli jo, tak s chutí do toho!

Podle mne je úplně ztracený čas se tím zabývat. Přiznejme si, že mangalica je extenzivní, starobylé plemeno které mělo dodávat sádlo. Tečka, po třech letech růstu to bylo třímetrákový prase s metrákem prorostlého masa, půldruhametrákem sádla a půlmetrákem odpadu.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Lidi, motáte nesmysly jeden po druhém... Musíme rozlišovat heterozní efekt, zušlechťování plemene, vyšlechtění nového plemene.

Původní zadání toho křížení bylo heterozní efekt. Odpověď zní - heterozní efekt nebude dosažen jestliže primitivní plemeno jako je mangalica křížíte něčím jako je BU. To není heterozní efekt...

Potom zadavatel uhnul svým vysvětlením k tomu, že mu jde vlastně o zušlechtění plemene. No, jestliže chce ztrácet čas a bavit se tím - je to jeho věc, já mu to nebudu rozmlouvat. Sice by s jiným plemenem (nebo i křížením plemen) dosáhl lepšího výsledku rychleji a s podstatně nižšími náklady - ale je to opravdu jeho věc. Faktem zůstává, že jedinec ničeho nedosáhne - nemá na to jednoduše prostředky... Pochybuju, že by se zušlechťováním mangalice zabýval Rockefeller. Maďaři to už vzdali, Slováci taky, Jugoši už kdysi před dávnýma letma.

Jestli chcete ale vyšlechtit nové plemeno, které bude vypadat jako mangalica a přitom bude vysoce užitkové, tak je to běh ještě na delší čas. Prasata nejsou křečci, vyšlechtit nové plemeno, to chce minimálně deset nepříbuzných linií - vy máte prostor a finance na řádově stovku chovných sviní a dvacet kanců? Jestli jo, tak s chutí do toho!

Podle mne je úplně ztracený čas se tím zabývat. Přiznejme si, že mangalica je extenzivní, starobylé plemeno které mělo dodávat sádlo. Tečka, po třech letech růstu to bylo třímetrákový prase s metrákem prorostlého masa, půldruhametrákem sádla a půlmetrákem odpadu.

Víte není dobré zde někoho "hodnotit" způsobem rovnajícím se způsobům zvířete o kterém je toto vlákno. Z vašeho příspěvku je patrné, že o chovu kadeřavých prasat a jejich kříženců víte velmi málo resp. cokoliv. Zadavatel rozhodně ve svých dotazech nikde neuhnul, pokud ano tak se omlouvá. Jestli něčeho dosáhnu je opravdu jen moje věc-v tom jediném se s vámi shodnu. Nikde není psáno, že chci prase vysokoužitkových vlastností, jen bych rád dosáhl toho, aby dvoumetráková svině měla více selat, která lépe porostou-toť vše.

Zajimavý trendem v průřezu diskuzemi na ifauna je to, že při založení prakticky jakéhokoliv vlákna se tam objeví Všeználci a Všerádci či Vševědi, kteří s danou problematikou nemají vůbec nic společného,jejich společným znakem je rýpání a všeznalosti, a jejich rady jsou zpravidla "nad zlato". Asi to je ten důvod proč sem nechtějí opravdoví chovatelé přispívat, je to ale velká škoda. V této diskuzi prakticky nepřispěl nikdo kdo mangalice nebo jejich křížence chová,vlastně jeden chovatel za což mu patří velký dík, ovšem o odborné výklady zde opravdu nouze není.

Literatura:
Heteroze=jev při křížení organizmů, kdy kříženci první generace nějakým způsobem převyšují rodiče.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Víte není dobré zde někoho "hodnotit" způsobem rovnajícím se způsobům zvířete o kterém je toto vlákno. Z vašeho příspěvku je patrné, že o chovu kadeřavých prasat a jejich kříženců víte velmi málo resp. cokoliv. Zadavatel rozhodně ve svých dotazech nikde neuhnul, pokud ano tak se omlouvá. Jestli něčeho dosáhnu je opravdu jen moje věc-v tom jediném se s vámi shodnu. Nikde není psáno, že chci prase vysokoužitkových vlastností, jen bych rád dosáhl toho, aby dvoumetráková svině měla více selat, která lépe porostou-toť vše.

Zajimavý trendem v průřezu diskuzemi na ifauna je to, že při založení prakticky jakéhokoliv vlákna se tam objeví Všeználci a Všerádci či Vševědi, kteří s danou problematikou nemají vůbec nic společného,jejich společným znakem je rýpání a všeznalosti, a jejich rady jsou zpravidla "nad zlato". Asi to je ten důvod proč sem nechtějí opravdoví chovatelé přispívat, je to ale velká škoda. V této diskuzi prakticky nepřispěl nikdo kdo mangalice nebo jejich křížence chová,vlastně jeden chovatel za což mu patří velký dík, ovšem o odborné výklady zde opravdu nouze není.

Literatura:
Heteroze=jev při křížení organizmů, kdy kříženci první generace nějakým způsobem převyšují rodiče.

A já bych zase řekl, že ten člověk toho o prasatech ví mnohem víc, než vy. Kadeřavá prasata (tedy mangalice) jsou extenzivní, pomalu rostoucí plemeno, po celá staletí výhradně používaná k produkci špeku. Maso se zužitkovalo pochopitelně taky, ale tržní bagoun musel mít polovinu své váhy v sádle, jinak nebyl dorostlý. Tržní věk pro přehnání na porážku se dosahoval ve 3-4 letech. Stáda bagounů se hnala po celé monarchii - ze zapadlých částí tehdejších Uher (kde se množila) vycházela jako 2-3 roky staré kusy a prakticky celý rok se pomalu sunula směrem na západ, a postupně se tato stáda prodejem zmenšovala. Až se stádo prodalo, vydal se obchodník zpátky, a na jaře zase vyšel s novým stádem na cestu. Nebyly chovné kusy - svině se množily jako 2-3 leté, a protože měly zároveň růst, sádlit, tak dostávaly přednost ty, které měly ve vrhu jen pár selat, protože mnohočetné vrhy by je oslabily.

Takže jste dostal odpověď - jestli chcete mít svini s více selaty která rychleji porostou, pořiďte si něco jiného než je mangalica. Jestli to budete křížit čímkoliv, tak vám to moc nepomůže - protože znaky mangalice jsou velice pevně fixované staletími chovu. Jestli chcete vyšlechtit nové plemeno (kadeřavé bílé ušlechtilé) - tak prosím, jen se do toho pusťte. Sice se vám to nepovede, ale kdo si hraje, nezlobí.

Zajímavým trendem na ifauně je, že se tu objevují zadavatelé, kteří se tu vyskytnou s vlastní fixní ideou, a když jim fachmani a odborníci jejich amatérské úvahy vyvrátí - tak se urazí a melou si dál svoje. Zhruba jak malé děti "já chci a chci a chci".

Takže - heteroze takto nedosáhnete, zušlechtění plemene a vyšlechtění nového plemene také ne (zkoušelo se to s mangalicí opakovaně, nevyšlo to nikdy).

Ale klidně pokračujte ve svých výkladech a výpadech - dosáhnete jen toho, že vám (a vám podobným) neodpoví už žádný chovatel. Proč by odpovídal, když vás stejně zajímá jen souhlas - nesouhlas podle vás je projevem neznalosti.

Jen pro vaši informaci - moje rodina pochází ze západního Slovenska, s mangalicí máme své zkušenosti (pradědeček je totiž cíleně choval). Bude mi letos 50, prasata si držím pro svou potřebu od svatby (sakra, letí to - letos slavíme 27 výročí). Zkoušel jsem i párkrát vietnamce, ale vracím se k tradičním a osvědčeným plemenům (nebo křížencům), protože jediná výhoda vietnamců je snazší manipulaci (s ohledem na jejich velikost) a snadnější odchovy - a klidně mi ale odpovězte, že tomu nerozumím...

Já to snesu, a na toto téma už neodpovídám - je to totiž nedorozumění, vy nechcete radu, ale nadšený souhlas. A já nebudu nadšeně souhlasit s blbostí, na to nemám povahu.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
A já bych zase řekl, že ten člověk toho o prasatech ví mnohem víc, než vy. Kadeřavá prasata (tedy mangalice) jsou extenzivní, pomalu rostoucí plemeno, po celá staletí výhradně používaná k produkci špeku. Maso se zužitkovalo pochopitelně taky, ale tržní bagoun musel mít polovinu své váhy v sádle, jinak nebyl dorostlý. Tržní věk pro přehnání na porážku se dosahoval ve 3-4 letech. Stáda bagounů se hnala po celé monarchii - ze zapadlých částí tehdejších Uher (kde se množila) vycházela jako 2-3 roky staré kusy a prakticky celý rok se pomalu sunula směrem na západ, a postupně se tato stáda prodejem zmenšovala. Až se stádo prodalo, vydal se obchodník zpátky, a na jaře zase vyšel s novým stádem na cestu. Nebyly chovné kusy - svině se množily jako 2-3 leté, a protože měly zároveň růst, sádlit, tak dostávaly přednost ty, které měly ve vrhu jen pár selat, protože mnohočetné vrhy by je oslabily.

Takže jste dostal odpověď - jestli chcete mít svini s více selaty která rychleji porostou, pořiďte si něco jiného než je mangalica. Jestli to budete křížit čímkoliv, tak vám to moc nepomůže - protože znaky mangalice jsou velice pevně fixované staletími chovu. Jestli chcete vyšlechtit nové plemeno (kadeřavé bílé ušlechtilé) - tak prosím, jen se do toho pusťte. Sice se vám to nepovede, ale kdo si hraje, nezlobí.

Zajímavým trendem na ifauně je, že se tu objevují zadavatelé, kteří se tu vyskytnou s vlastní fixní ideou, a když jim fachmani a odborníci jejich amatérské úvahy vyvrátí - tak se urazí a melou si dál svoje. Zhruba jak malé děti "já chci a chci a chci".

Takže - heteroze takto nedosáhnete, zušlechtění plemene a vyšlechtění nového plemene také ne (zkoušelo se to s mangalicí opakovaně, nevyšlo to nikdy).

Ale klidně pokračujte ve svých výkladech a výpadech - dosáhnete jen toho, že vám (a vám podobným) neodpoví už žádný chovatel. Proč by odpovídal, když vás stejně zajímá jen souhlas - nesouhlas podle vás je projevem neznalosti.

Jen pro vaši informaci - moje rodina pochází ze západního Slovenska, s mangalicí máme své zkušenosti (pradědeček je totiž cíleně choval). Bude mi letos 50, prasata si držím pro svou potřebu od svatby (sakra, letí to - letos slavíme 27 výročí). Zkoušel jsem i párkrát vietnamce, ale vracím se k tradičním a osvědčeným plemenům (nebo křížencům), protože jediná výhoda vietnamců je snazší manipulaci (s ohledem na jejich velikost) a snadnější odchovy - a klidně mi ale odpovězte, že tomu nerozumím...

Já to snesu, a na toto téma už neodpovídám - je to totiž nedorozumění, vy nechcete radu, ale nadšený souhlas. A já nebudu nadšeně souhlasit s blbostí, na to nemám povahu.

K výročí svatby vám gratuluji! Neurazil jsem se, neurazil jste mě. Nepotřebuji nadšený souhlas, nepotřebuji ani nenadšený nesouhlas vševěda podobného vám.

Takže jste dostal odpověď - jestli chcete mít svini s více selaty která rychleji porostou, pořiďte si něco jiného než je mangalica. Jestli to budete křížit čímkoliv, tak vám to moc nepomůže - protože znaky mangalice jsou velice pevně fixované staletími chovu. Jestli chcete vyšlechtit nové plemeno (kadeřavé bílé ušlechtilé) - tak prosím, jen se do toho pusťte. Sice se vám to nepovede, ale kdo si hraje, nezlobí. - TAKŽE PLEMENO "FIXOVANÉ STALETÍMI CHOVU" NELZE KŘÍŽENÍM ZMĚNIT, NEZLOBTE SE, ALE TAKOVÝ NESMYSL JSEM ZDE SNAD JEŠTĚ NEČETL.

Zajímavým trendem na ifauně je, že se tu objevují zadavatelé, kteří se tu vyskytnou s vlastní fixní ideou, a když jim fachmani a odborníci jejich amatérské úvahy vyvrátí - tak se urazí a melou si dál svoje. Zhruba jak malé děti "já chci a chci a chci".- TAK TO SE VÁM PANE ODBORNÍKU A FACHMANE OMLOUVÁM,ŽE JSEM SI DOVOLIL SE ZDE NA IFAUNĚ ZEPTAT.

Takže - heteroze takto nedosáhnete, zušlechtění plemene a vyšlechtění nového plemene také ne (zkoušelo se to s mangalicí opakovaně, nevyšlo to nikdy). TAKŽE KDYŽ CHOVATEL KŘÍŽÍ MANGALICI NAPŘÍKLAD S PLEMENEM DUROC TAK MU PRASATA NEPOROSTOU LÉPE NEŽ MANGALICE? TO JSTE ALE VELMI NA OMYLU, POROSTOU TOTIŽ O MNOHO LÉPE NEŽ ČISTOKREVNÁ MANGALICE,JE TO UŽ VYZKOUŠENÉ-TO JEN PRO VAŠI INFORMACI.


Jen pro vaši informaci - moje rodina pochází ze západního Slovenska, s mangalicí máme své zkušenosti (pradědeček je totiž cíleně choval). Bude mi letos 50, prasata si držím pro svou potřebu od svatby (sakra, letí to - letos slavíme 27 výročí). Zkoušel jsem i párkrát vietnamce, ale vracím se k tradičním a osvědčeným plemenům (nebo křížencům), protože jediná výhoda vietnamců je snazší manipulaci (s ohledem na jejich velikost) a snadnější odchovy - a klidně mi ale odpovězte, že tomu nerozumím...JEDINÁ VÝHODA VIETNAMSKÝCH PRASAT TO ZCELA URČITĚ NENÍ, KAŽDÝ NEPOTŘEBUJE MÍT DOMA DVĚSTĚKILOVÉ PRASE,STAČÍ MU PORÁŽET TATO PLODNÁ PRASATA V NIŽŠÍCH HMOSTNOSTECH, CHOVNÁ PRASATA NEPOTŘEBUJÍ TOLIK KRMIVA,JSOU LEVNÁ PŘI KOUPI ATD.-TO JEN PRO VAŠI INFORMACI.

Já to snesu, a na toto téma už neodpovídám - je to totiž nedorozumění, vy nechcete radu, ale nadšený souhlas. A já nebudu nadšeně souhlasit s blbostí, na to nemám povahu. PRO VÁS JE TO BLBOST,PRO MĚ JE ZASE BLBOST TO CO SEM PÍŠETE VY A TO DO PÍSMENE VIZ VÝŠE, KROMĚ VAŠEHO VÝROČÍ SVATBY.

Chtěl bych opravdu obnovit toto vlákno o praseti kadeřavém nebo-li mangalici a jejich kříženců, pokud tato prasata chováte tak bych uvítal vaše zkušenosti z chovu viz zadání vlákna.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
K výročí svatby vám gratuluji! Neurazil jsem se, neurazil jste mě. Nepotřebuji nadšený souhlas, nepotřebuji ani nenadšený nesouhlas vševěda podobného vám.

Takže jste dostal odpověď - jestli chcete mít svini s více selaty která rychleji porostou, pořiďte si něco jiného než je mangalica. Jestli to budete křížit čímkoliv, tak vám to moc nepomůže - protože znaky mangalice jsou velice pevně fixované staletími chovu. Jestli chcete vyšlechtit nové plemeno (kadeřavé bílé ušlechtilé) - tak prosím, jen se do toho pusťte. Sice se vám to nepovede, ale kdo si hraje, nezlobí. - TAKŽE PLEMENO "FIXOVANÉ STALETÍMI CHOVU" NELZE KŘÍŽENÍM ZMĚNIT, NEZLOBTE SE, ALE TAKOVÝ NESMYSL JSEM ZDE SNAD JEŠTĚ NEČETL.

Zajímavým trendem na ifauně je, že se tu objevují zadavatelé, kteří se tu vyskytnou s vlastní fixní ideou, a když jim fachmani a odborníci jejich amatérské úvahy vyvrátí - tak se urazí a melou si dál svoje. Zhruba jak malé děti "já chci a chci a chci".- TAK TO SE VÁM PANE ODBORNÍKU A FACHMANE OMLOUVÁM,ŽE JSEM SI DOVOLIL SE ZDE NA IFAUNĚ ZEPTAT.

Takže - heteroze takto nedosáhnete, zušlechtění plemene a vyšlechtění nového plemene také ne (zkoušelo se to s mangalicí opakovaně, nevyšlo to nikdy). TAKŽE KDYŽ CHOVATEL KŘÍŽÍ MANGALICI NAPŘÍKLAD S PLEMENEM DUROC TAK MU PRASATA NEPOROSTOU LÉPE NEŽ MANGALICE? TO JSTE ALE VELMI NA OMYLU, POROSTOU TOTIŽ O MNOHO LÉPE NEŽ ČISTOKREVNÁ MANGALICE,JE TO UŽ VYZKOUŠENÉ-TO JEN PRO VAŠI INFORMACI.


Jen pro vaši informaci - moje rodina pochází ze západního Slovenska, s mangalicí máme své zkušenosti (pradědeček je totiž cíleně choval). Bude mi letos 50, prasata si držím pro svou potřebu od svatby (sakra, letí to - letos slavíme 27 výročí). Zkoušel jsem i párkrát vietnamce, ale vracím se k tradičním a osvědčeným plemenům (nebo křížencům), protože jediná výhoda vietnamců je snazší manipulaci (s ohledem na jejich velikost) a snadnější odchovy - a klidně mi ale odpovězte, že tomu nerozumím...JEDINÁ VÝHODA VIETNAMSKÝCH PRASAT TO ZCELA URČITĚ NENÍ, KAŽDÝ NEPOTŘEBUJE MÍT DOMA DVĚSTĚKILOVÉ PRASE,STAČÍ MU PORÁŽET TATO PLODNÁ PRASATA V NIŽŠÍCH HMOSTNOSTECH, CHOVNÁ PRASATA NEPOTŘEBUJÍ TOLIK KRMIVA,JSOU LEVNÁ PŘI KOUPI ATD.-TO JEN PRO VAŠI INFORMACI.

Já to snesu, a na toto téma už neodpovídám - je to totiž nedorozumění, vy nechcete radu, ale nadšený souhlas. A já nebudu nadšeně souhlasit s blbostí, na to nemám povahu. PRO VÁS JE TO BLBOST,PRO MĚ JE ZASE BLBOST TO CO SEM PÍŠETE VY A TO DO PÍSMENE VIZ VÝŠE, KROMĚ VAŠEHO VÝROČÍ SVATBY.

No, můžu si za to sám, ale nedá mi to.

1. Nenapsal jsem, že plemeno fixované staletími chovu nelze křížením změnit, ale že to křížení moc nepomůže - pro ty, kterým dělá problém pochopit čtený text to znamená, že mangalica čistá vám dá cca 6 pomalu rostoucích selat. Mangalica švihnutá durocem (F1) vám dá 8 selat, která porostou o něco rychleji. Každou další generaci se vám počet selat i jejich růstový potenciál zvýší, takže při převodném křížení dojdete k tomu, že po deseti generacích budete mít duroca se znaky duroca (a jednou praprapra... babičkou mangalicí, po které nebudou mít ani památku). Nezlobte se, ale naučte se číst a až pak reagujte.

2. Klidně se zeptejte, ale když vám někdo odpoví, tak to vezměte na vědomí a neptejte se pořád dokola na ten stejný nesmysl.

3. Heterozní efekt (jen pro vaši informaci - všem ostatním je to totiž známo) znamená, že při křížení dvou plemen vzejde F1 generace, která je lepší v sledovaném znaku než obě rodičovská plemena. Platí to třeba u králíků - samec stříbrňáka dá z burgundských samic mladý který jsou krmitelnější a vzrůstnější než čistí stříbrňáci anebo burgunďáci. Jestliže použiju váš příklad, tak při puštění duroca na mangalici dostanu selata rostoucí rychleji, než obě rodičovská plemena - vy snad chcete tvrdit, že ty poloviční mangalice rostou rychleji než čistý duroc? Nerostou, ani náhodou. Zlepšíte je trochu oproti mangalici, ale jsou výrazně horší oproti durocovi. Jestli nechápete proč, tak se podívejte na bod č. 1 - protože je mangalica plemeno, které má staletími chovu velice ustálené znaky.

4. Teoreticky máte pravdu, někomu stačí porážet 50 kg veliká prasátka. Ale při přepočtu na na kilo produktu jsou vietnamci dražší - já mám za 1500 sele, které mi udělá do 200 kg za řekněme 8 měsíců. Za stejnou dobu vykrmím na stejnou váhu vietnamce 3-4, každého koupím za 500-600, čili dražší je už jejich nákup. Jedno prasítko jen jednou "topí" a roste, takže toho sežere ve výsledku např. duroc na stejnou váhu masa míň, než vietnamec. A to mluvím o živé váze - ze svých prasat mám při stejném živé váze toho masa o pěkných pár kilo užitku víc, než vy ze 3-4 vietnamců. Jestli mi nevěříte, zkuste si je zvážit v čisté váze po porážce - a klidně si je zvažte i s jelity, jitrnicemi atpl. (jestli je teda děláte). Zjistíte, že na stejnou produkci jako z jednoho duroca potřebujete těch vietnamců 5-6. Takže naše klasická prasata jsou mnohem lacinější to jen pro vaši informaci.

5. Jestliže pro vás argumenty znamenají blbost, tak se pro vás už asi opravdu těžko dá něco udělat.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Založil jsem toto vlákno abych se dozvěděl reálné postřehy z vašich chovů mangalic a to i křížených s ostatními druhy prasat. Jaké tedy doopravdy jsou? Jaké mají maso? Jaké přírustky oproti ostatním plemenům? Jaká je jejich plodnost a odolnost v realitě? Na internetu sice informace o chovu tohoto prasete jsou, ale vzhledem k tomu, že jsou uváděné prodejcem tak bude realita možná jiná. Toto není vlákno boje s p.Maškem či jinými množiteli, je to vlákno o praseti kadeřavém neboli mangalici. Děkuji za vaše postřehy z chovů

Reálná odpověď - mangalica roste do plné váhy cca 3-4 roky, na rozdíl od našich plemen, čili cirka šestkrát pomaleji. Maso z mangalice má podobné vlastnosti jako maso z přeštíka (prorostlé, mramorované), je velice chutné. Bohužel polovina produkce z mangalice je čistý špek, masa je 60-80 kg, což je velice málo ve srovnání s normálními prasaty z našeho prostoru. Plodnost je velice nízká - průměrně je to 6 selat ve vrhu. Starší svině (nad 4-6 let) jsou většinou trvale neplodné, protože jsou zalité tukem a nechytnou se ani při inseminaci. Při slabší výživě (až částečné hladovce) mívají vyšší počet selat (8-10), ale mají potom problémy s mléčností, takže selata jsou ve velice špatném stavu.

Kříženci v první generaci jsou prakticky totožní s čistou mangalicí, částečné zlepšení nastupuje v každé další generaci. Než dosáhnete více než 10 selat ve vrhu a přírůstků u selat srovnatelným s např. durocem, počítejte se 3-4 generacemi.

Mangalica je vhodná pro lidi jako hoby plemeno, srovnatelné např. s chovem kamerunských koz. Není to rozhodně plemeno vhodné pro produkční chov, ani prostřednictvím křížení.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
No, můžu si za to sám, ale nedá mi to.

1. Nenapsal jsem, že plemeno fixované staletími chovu nelze křížením změnit, ale že to křížení moc nepomůže - pro ty, kterým dělá problém pochopit čtený text to znamená, že mangalica čistá vám dá cca 6 pomalu rostoucích selat. Mangalica švihnutá durocem (F1) vám dá 8 selat, která porostou o něco rychleji. Každou další generaci se vám počet selat i jejich růstový potenciál zvýší, takže při převodném křížení dojdete k tomu, že po deseti generacích budete mít duroca se znaky duroca (a jednou praprapra... babičkou mangalicí, po které nebudou mít ani památku). Nezlobte se, ale naučte se číst a až pak reagujte.

2. Klidně se zeptejte, ale když vám někdo odpoví, tak to vezměte na vědomí a neptejte se pořád dokola na ten stejný nesmysl.

3. Heterozní efekt (jen pro vaši informaci - všem ostatním je to totiž známo) znamená, že při křížení dvou plemen vzejde F1 generace, která je lepší v sledovaném znaku než obě rodičovská plemena. Platí to třeba u králíků - samec stříbrňáka dá z burgundských samic mladý který jsou krmitelnější a vzrůstnější než čistí stříbrňáci anebo burgunďáci. Jestliže použiju váš příklad, tak při puštění duroca na mangalici dostanu selata rostoucí rychleji, než obě rodičovská plemena - vy snad chcete tvrdit, že ty poloviční mangalice rostou rychleji než čistý duroc? Nerostou, ani náhodou. Zlepšíte je trochu oproti mangalici, ale jsou výrazně horší oproti durocovi. Jestli nechápete proč, tak se podívejte na bod č. 1 - protože je mangalica plemeno, které má staletími chovu velice ustálené znaky.

4. Teoreticky máte pravdu, někomu stačí porážet 50 kg veliká prasátka. Ale při přepočtu na na kilo produktu jsou vietnamci dražší - já mám za 1500 sele, které mi udělá do 200 kg za řekněme 8 měsíců. Za stejnou dobu vykrmím na stejnou váhu vietnamce 3-4, každého koupím za 500-600, čili dražší je už jejich nákup. Jedno prasítko jen jednou "topí" a roste, takže toho sežere ve výsledku např. duroc na stejnou váhu masa míň, než vietnamec. A to mluvím o živé váze - ze svých prasat mám při stejném živé váze toho masa o pěkných pár kilo užitku víc, než vy ze 3-4 vietnamců. Jestli mi nevěříte, zkuste si je zvážit v čisté váze po porážce - a klidně si je zvažte i s jelity, jitrnicemi atpl. (jestli je teda děláte). Zjistíte, že na stejnou produkci jako z jednoho duroca potřebujete těch vietnamců 5-6. Takže naše klasická prasata jsou mnohem lacinější to jen pro vaši informaci.

5. Jestliže pro vás argumenty znamenají blbost, tak se pro vás už asi opravdu těžko dá něco udělat.

ad1)Poznámku o naučení se číst a chytání za slovíčka nechám stranou, pokud napíšete "moc nepomůže" tak je to češtině synonymum pro slovo, které jsem v odpovědi použil já, to jen pro vaše info. Mangalice připuštěná např.durocem, která mi dá 8,klidně i 10selat, která rostou podstatně lépe než čistá mangalice a to mi JDE, nepotřebuji mangalici na úrovni masného plemene či hybrida, to jsem zde nikde nepsal.

ad)Pokud se ptám na stejnou věc opakovaně tak je to proto, že bych rád dostal odpovědi od více chovatelů, protože vaše odpověd pro mě rozhodně neznamená, že je mi plnohodnotně zodpovězen můj dotaz.

ad3)Heteroze-překrucujete fakta, já se přikřížením snažím zlepšit vlastnosti mangalice-NE Duroca! Nikde není psáno, že potomci převyšují oba rodiče zrovna v růstu jak tvrdíte VY. Váš problém je, že chcete mít pravdu, ne že ji máte.

ad4)Teoreticky máte také pravdu, ovšem je to vaše podání, konečný výsledek toho jestli se mi něco vyplatí a jak je vždy o podmínkách chovu, krmivu, ceně nakupovaných selat, potřeby chlazení velkého množství masa oproti troše masa z vietnamských prasat, opravdu se to nedá tak jednoduše napsat jak to píšete vy, je to velmi jednostranné, ostatně jako vše co jste sem doposud napsal.

ad5)Argumenty z praxe pro mě nejsou blbost, proto se píši, hodně lidí zde na diskuzích radí dobře, hodně chovatelů svými zkušenostmi pomůže v krušných začátcích. Musí to být ale argumenty, ne jednostranně nejsprávnější "rady a názor".

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Reálná odpověď - mangalica roste do plné váhy cca 3-4 roky, na rozdíl od našich plemen, čili cirka šestkrát pomaleji. Maso z mangalice má podobné vlastnosti jako maso z přeštíka (prorostlé, mramorované), je velice chutné. Bohužel polovina produkce z mangalice je čistý špek, masa je 60-80 kg, což je velice málo ve srovnání s normálními prasaty z našeho prostoru. Plodnost je velice nízká - průměrně je to 6 selat ve vrhu. Starší svině (nad 4-6 let) jsou většinou trvale neplodné, protože jsou zalité tukem a nechytnou se ani při inseminaci. Při slabší výživě (až částečné hladovce) mívají vyšší počet selat (8-10), ale mají potom problémy s mléčností, takže selata jsou ve velice špatném stavu.

Kříženci v první generaci jsou prakticky totožní s čistou mangalicí, částečné zlepšení nastupuje v každé další generaci. Než dosáhnete více než 10 selat ve vrhu a přírůstků u selat srovnatelným s např. durocem, počítejte se 3-4 generacemi.

Mangalica je vhodná pro lidi jako hoby plemeno, srovnatelné např. s chovem kamerunských koz. Není to rozhodně plemeno vhodné pro produkční chov, ani prostřednictvím křížení.

Pěkný příspěvek. Do plné váhy rostou i ostatní "novodobá"plemena nějaký ten rok, pokud se tedy nekrmí o106, ale to by neměl být případ prasnic a kanců pro chov. Zajímavé je vaše popsání neplodnosti starších sviní mangalic, obecně je ale zatučnění způsobené překrmováním špatné pro jakákoliv zvířata.

Jsem zvědavý zda se potvrdí váš názor na kříženky, protože moje sviňka je prakticky F1(ovšem pokud bych vzal vážně,že byla její matka čistokrevná což asi nebyla), její vzhled ale rozhodně mangalici neodpovídá, připomíná spíše protáhlého divočáka. Uvidím jakou bude mít plodnost. Roste podstatně lépe než čistokrevná mangalice, která je krmena stejně, a ještě k tomu se jedná o kance, který by měl mít růstový potenciál větší.

Mangalice určitě vhodná pro produkční chov není, ale o tom ani tato diskuze není - - pro domácí chov a do podmínek malochovu, což je asi většina z nás zde, by to nemusela být špatná volba.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
ad1)Poznámku o naučení se číst a chytání za slovíčka nechám stranou, pokud napíšete "moc nepomůže" tak je to češtině synonymum pro slovo, které jsem v odpovědi použil já, to jen pro vaše info. Mangalice připuštěná např.durocem, která mi dá 8,klidně i 10selat, která rostou podstatně lépe než čistá mangalice a to mi JDE, nepotřebuji mangalici na úrovni masného plemene či hybrida, to jsem zde nikde nepsal.

ad)Pokud se ptám na stejnou věc opakovaně tak je to proto, že bych rád dostal odpovědi od více chovatelů, protože vaše odpověd pro mě rozhodně neznamená, že je mi plnohodnotně zodpovězen můj dotaz.

ad3)Heteroze-překrucujete fakta, já se přikřížením snažím zlepšit vlastnosti mangalice-NE Duroca! Nikde není psáno, že potomci převyšují oba rodiče zrovna v růstu jak tvrdíte VY. Váš problém je, že chcete mít pravdu, ne že ji máte.

ad4)Teoreticky máte také pravdu, ovšem je to vaše podání, konečný výsledek toho jestli se mi něco vyplatí a jak je vždy o podmínkách chovu, krmivu, ceně nakupovaných selat, potřeby chlazení velkého množství masa oproti troše masa z vietnamských prasat, opravdu se to nedá tak jednoduše napsat jak to píšete vy, je to velmi jednostranné, ostatně jako vše co jste sem doposud napsal.

ad5)Argumenty z praxe pro mě nejsou blbost, proto se píši, hodně lidí zde na diskuzích radí dobře, hodně chovatelů svými zkušenostmi pomůže v krušných začátcích. Musí to být ale argumenty, ne jednostranně nejsprávnější "rady a názor".

Víte, váš problém je, že vytrháváte z kontextu, chytáte za slovíčka a diskutujete o platných pravdách.

1, Jestliže nepotřebujete mangalici na úrovni masného plemene, tak proč ji chcete křížit?

2, Evidentně se nikomu jinému do zbytečné diskuse nechce - i to by pro vás měla být odpověď. Já ležím s chřipkou, proto tu sedím místo co bych venku dělal něco užitečného.

3, Nehádejte se se mnou, proboha... Termín heteroze má svůj význam - laicky řečeno je heterozní efekt dědičnost lepších vlastností od obou čistokrevných rodičů, tedy převaha sledovaných produkčních vlastnosti potomka nad průměrem rodičovského páru. V případě teorie dominance u heterozygotních kříženců překrývá na lokusu zpravidla dominantní alela alelu snižující hodnotu znaku (do češtiny přeloženo - užitkovost je nad průměrnou hodnotou znaku obou rodičů). Typy heteroze – individuální, maternální, paternální. Opalem heterózního efektu je inbrední deprese. Selekčně-populační metody praktického využívání heterozního efektu – křížení inbreedních linií, křížení speciálních linií, rekurentní selekce, reciproká rekurentní selekce. Neselekční metody praktického využívání heterozního efektu - kontinuální a diskontinuální meziplemenné křížení a mezidruhové křížení. Abyste to pochopil - heterozní efekt jednoduše znamená, že potomek je lepší než oba rodiče. Jestliže tomu tak není, nejedná se o heterozní efekt, ale o zušlechťovací křížení dvou populací. To se už u mangalice opakovaně zkoušelo na velkých populacích v několika zemích - mangalica (čistokrevná mangalica) je velice neměnná ve svých znacích. Nemluvím o křížencích - u těch nikdo nikdy neví, co z nich vyleze. To neznamená, že chci mít pravdu - heterozní efekt je heterozní efekt. Tečka. Nepodsouvejte tomuto termínu nějaký svůj vlastní význam, prosím.

4, Nepíšu nic jednostraně, držím se faktů. Tato fakta vám nevyhovují, proto je nechcete slyšet. S tím bohužel já nic neudělám.

5, Argumenty mnou uvedené jsou z praxe, nejsou to názory ani rady. Ze záliby si můžete křížit lamy s velbloudem, ale těžko vám někdo bude na tento nápad odpovídat na téma, v čem je to dobré. Lze to, ale není to k ničemu - kříženec se nehodí ani do hor, ani do pouště. Vy se s ním můžete chlubit na zahradě. Stejně tak si můžete křížit mangalicu jak chcete - ale není to k ničemu. A to jsem vám napsal. A podložil argumenty.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Chtěl bych opravdu obnovit toto vlákno o praseti kadeřavém nebo-li mangalici a jejich kříženců, pokud tato prasata chováte tak bych uvítal vaše zkušenosti z chovu viz zadání vlákna.

V Našeho chovu 3/2014 je psáno o mangalici toto: původní typ je mangalica plavá, další typy jsou červená a vlaštovčí...Díky španělské firmě na zpracování masa v Serranu je mangalica světově známá, maso je vyváženo z Maďarska...
V minulých letech prodělalo toto plemeno několikrát boj o přežití (naposledy ekonomická krize výrazně zredukovala počet farem díky nárůstu ceny krmiv).
Plemeno má nižší užitkovost než moderní plemena. Tato nižší užitkovost je však kompenzována vysokou odolností a přizpůsobivostí, odolností vůči nemocem a stresu a vysokou kvalitou masa. Negativem je nízká reprodukční užitkovost, ve vrhu se rodí 5-8 selat. Pro toto plemeno je typické sezónní línání srtsti, v zimě je hustá a dlouhá.
Mangalica je plemeno odolné vůči nemocem a přizpůsobivé zhoršeným klimatickým i technologickým podmínkám, proto je vhodné pro chov v extezivních podmínkách. Na malých farmách (do 30 prasnic) a středních farmách (30-100 prasnic) je realizován výkrm čistokrevných prasat extenzivním způsobem. Na velkých farmách jsou vykrmování převážně kříženci mangalice s durokem. Nevýhodou extenzivního způsobu výkrmu je nižší přírůstek hmotnosti a v důsledku toho vyšší náklady na produkci jatečných prasat. Malé a střední firmy nejsou schopné uspokojit zahraniční trh, tuto ůlohu plní velké farmy, které produkují jatečná prasata v dostatečné kvalitě i kvantitě. Velké farmy taky dosahují i lepších parametrů reprodukčních i produkčních díky křížencům.
Vlastní zkušenost bohužel nezprostředkuji, jelikož noví sousedi snesou akorát chov psa a pokud se více takových bláznů na vesnice z měst nastěhuje, nebude za chvíli možný ani chov slepic a králíků..
Na netu je akorát článek o přeštíkách http://naschov.cz/alternativni-chov-prasat-jako-podnikatelska-prilezitost/

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Pěkný příspěvek. Do plné váhy rostou i ostatní "novodobá"plemena nějaký ten rok, pokud se tedy nekrmí o106, ale to by neměl být případ prasnic a kanců pro chov. Zajímavé je vaše popsání neplodnosti starších sviní mangalic, obecně je ale zatučnění způsobené překrmováním špatné pro jakákoliv zvířata.

Jsem zvědavý zda se potvrdí váš názor na kříženky, protože moje sviňka je prakticky F1(ovšem pokud bych vzal vážně,že byla její matka čistokrevná což asi nebyla), její vzhled ale rozhodně mangalici neodpovídá, připomíná spíše protáhlého divočáka. Uvidím jakou bude mít plodnost. Roste podstatně lépe než čistokrevná mangalice, která je krmena stejně, a ještě k tomu se jedná o kance, který by měl mít růstový potenciál větší.

Mangalice určitě vhodná pro produkční chov není, ale o tom ani tato diskuze není - - pro domácí chov a do podmínek malochovu, což je asi většina z nás zde, by to nemusela být špatná volba.

Jestliže vaše kříženka nepřipomíná mangalici, nebude to kříženec v první generaci. To znamená, že nikdo neví co v ní všechno je - vietnamec, divočák, - něco jiného? Že roste lépe než čistokrevný kanec mangalice je dost logické, ten poroste do svých 3-4 let prakticky konstantní rychlostí.

Mangalica není vhodná pro produkční chov, ani pro malochov (nízká plodnost). Dobrou volbou jsou některá stará selská plemena - třeba anglerské, přeštické, nebo zkuste anglické sadové prase - old spot je ve srovnání s mangalicí výborná volba.

Kdybych měl možnost chovat prasátka, šel bych do přeštíka. Ale povolání a prostor mi umožní maximálně jednoho pašíka v chlívku.

A tímto se s váma loučím, drahá polovička přišla z práce.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Jestliže vaše kříženka nepřipomíná mangalici, nebude to kříženec v první generaci. To znamená, že nikdo neví co v ní všechno je - vietnamec, divočák, - něco jiného? Že roste lépe než čistokrevný kanec mangalice je dost logické, ten poroste do svých 3-4 let prakticky konstantní rychlostí.

Mangalica není vhodná pro produkční chov, ani pro malochov (nízká plodnost). Dobrou volbou jsou některá stará selská plemena - třeba anglerské, přeštické, nebo zkuste anglické sadové prase - old spot je ve srovnání s mangalicí výborná volba.

Kdybych měl možnost chovat prasátka, šel bych do přeštíka. Ale povolání a prostor mi umožní maximálně jednoho pašíka v chlívku.

A tímto se s váma loučím, drahá polovička přišla z práce.

To máte pravdu,že nevím co za směs plemen mohla obsahovat matka mojí sviňky(chovatel tvrdil vietnamské?) otec byl čistokrevný vlaštovčí mangaličák, toho jsem viděl. S chovem jiných masný plemen bych byl určitě více úspěšný, jenomže se mi mangalice líbí, jen kdyby se mi podařilo alespoň trochu ovlivnit její horší parametry od plodnosti až po přírustky tak bych byl spokojený. Až resp. jestli se sviňka oselí tak to sem přidám včetně fotodokumentace.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
V Našeho chovu 3/2014 je psáno o mangalici toto: původní typ je mangalica plavá, další typy jsou červená a vlaštovčí...Díky španělské firmě na zpracování masa v Serranu je mangalica světově známá, maso je vyváženo z Maďarska...
V minulých letech prodělalo toto plemeno několikrát boj o přežití (naposledy ekonomická krize výrazně zredukovala počet farem díky nárůstu ceny krmiv).
Plemeno má nižší užitkovost než moderní plemena. Tato nižší užitkovost je však kompenzována vysokou odolností a přizpůsobivostí, odolností vůči nemocem a stresu a vysokou kvalitou masa. Negativem je nízká reprodukční užitkovost, ve vrhu se rodí 5-8 selat. Pro toto plemeno je typické sezónní línání srtsti, v zimě je hustá a dlouhá.
Mangalica je plemeno odolné vůči nemocem a přizpůsobivé zhoršeným klimatickým i technologickým podmínkám, proto je vhodné pro chov v extezivních podmínkách. Na malých farmách (do 30 prasnic) a středních farmách (30-100 prasnic) je realizován výkrm čistokrevných prasat extenzivním způsobem. Na velkých farmách jsou vykrmování převážně kříženci mangalice s durokem. Nevýhodou extenzivního způsobu výkrmu je nižší přírůstek hmotnosti a v důsledku toho vyšší náklady na produkci jatečných prasat. Malé a střední firmy nejsou schopné uspokojit zahraniční trh, tuto ůlohu plní velké farmy, které produkují jatečná prasata v dostatečné kvalitě i kvantitě. Velké farmy taky dosahují i lepších parametrů reprodukčních i produkčních díky křížencům.
Vlastní zkušenost bohužel nezprostředkuji, jelikož noví sousedi snesou akorát chov psa a pokud se více takových bláznů na vesnice z měst nastěhuje, nebude za chvíli možný ani chov slepic a králíků..
Na netu je akorát článek o přeštíkách http://naschov.cz/alternativni-chov-prasat-jako-podnikatelska-prilezitost/

Pěkný příspěvek,díky za něj! Jen mi není jasné(teď je to myšleno ironicky) proč by v Maďarsku prováděli křížení s durocem, kdyby to nebylo k ničemu nebo ať cituji odborníka z praxe:"moc to nepomůže". Je pěkně napsáno, že lepších parametrů reprodukčních a produkčních je dosahováno právě křížením. Zajímavé je také konstatování o kvalitě masa.

Byť to nejsou vaše vlastní zkušenosti, tak jsou to hlavně zkušenosti z praxe, ne nějaké dohadování se jako babka před obchodem a chtění mít pravdu. Nejde tady o to, jestli mám nebo chci mít pravdu, jde o to jak to je v realitě.

Vaše sousedy vám nezávidím, já je mám naštěstí zlaté :)

Jde o užitkové křížení durok jako plemeno mateřské otec mangalica.Nechovají na křížencích ty jdou na porážku ne do chovu.Nízká plodnost mangalice se dědí dominantně stejně jako nízký počet struků.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Jde o užitkové křížení durok jako plemeno mateřské otec mangalica.Nechovají na křížencích ty jdou na porážku ne do chovu.Nízká plodnost mangalice se dědí dominantně stejně jako nízký počet struků.

Jde o užitkové křížení=lepší a rychlejší růst kříženců. Pro mě to znamená, že první z mých požadavků na křížence by byl splněn. Teď zbývá přikřižováním zlepšit plodnost, je mi vcelku jasné,že nebudu od takovýchto kříženek odchovávat 15 až 20selat na vrh, pro mě je cíl vrh kolem 8 až 10 odchovaných selat na prasnici.

To co mi ale vrtá hlavou nejvíce je to proč sem nepřispívají chovatelé mangalic a jejich kříženců, aby sem dali poznatky z chovu a některá tvrzení, názory,rady potvrdili či vyvrátili.

Nepříspívají sem protože lhát se jim nechce, a když by napsali pravdu, tak by potvrdili, že se to nevyplatí a že radši přešli no normální prasítka... Tak si to dělejte po svym, když si nedáte poradit, a už to nechte bejt.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Nepříspívají sem protože lhát se jim nechce, a když by napsali pravdu, tak by potvrdili, že se to nevyplatí a že radši přešli no normální prasítka... Tak si to dělejte po svym, když si nedáte poradit, a už to nechte bejt.

I to je možné vysvětlení proč sem chovatelé mangalic nepřispívají-přitom o nic nejde sem napsat, že se to či ono v chovu osvědčilo či neosvědčilo.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
I to je možné vysvětlení proč sem chovatelé mangalic nepřispívají-přitom o nic nejde sem napsat, že se to či ono v chovu osvědčilo či neosvědčilo.

Já osobně mangalice nikdy neměl, ale vím o chovu, který fungoval zhruba 150 let. V Gajarích mívala statek naše rodina (je to na západním Slovensku). Každým rokem se stovka bagounů hnala do Vídně na prodej (přesněji řečeno - začátkem května přišel Pelman z Hainburgu, koupil celý stádo a vyšel na cestu, měl na to zhruba 20 chlapů a těch zhruba 100 km se šlo ke třem měsícům). Praděda na to vzpomínal svým způsobem s láskou - měl u Moravy (myslím řeku) svině rozdělený na části - první část bylo 10 kanců zhruba se stovkou ročních sviní, jak se svině oprasily, byly postupně převáděný do dalšího stáda - to bylo tak po 20 sviních i s odchovem. Po odstavu se oddělovaly svině (ty za další rok šly na prodej, takže se přidávaly ke krmným stádům), kanečci se kastrovali a spolu se sviňkama se pásly do roku, pak se to dělilo - vymiškovaní a slabý sviňky šli rovnou na výkrm, pěkný sviňky šly do chovu.

Každý stádo bylo tak maximálně 100 kusů, pásávalo se to u řeky Moravy, v lesíkách, okolo kanálů, na sklizených polích (to byl největší užitek - vychytalo a vysbíralo to každou žoužel včetně myší). Každý stádo mělo na starost 5-10 lidí, žádný pes k nim nemohl, protože se prasata srazily dokupy a pes byl bez šance. Jak bylo stádo nad 100 kusů, nikdo ho nedokázal udržet, to bylo zkušenostma ověřený.

Na roční pravidelný výřad (100 kusů do Vídně, přebytek se spotřeboval doma, něco málo se prodalo v Malackách - to je malý městečko poblíž, ročně se vyřazovalo zhruba 120-150 bagounů) to znamenalo 400-500 kusů. Faktem zůstává, že se naplno krmilo jen období po zorání do pozdního jara (teda zhruba říjen až duben), prasata zlikvidovala všechen odpad (ke statku patřil vinohrad, výlisky šly prasatům, stejně tak výlisky po slunečnici, opadaný ovoce ze sadů, všechno zelený z prořezu stromků a vinohradů, atp.).

Jakmile se postavila železnice, mangalice šly okamžitě pryč. Místo nich se praděda pustil do cornwallů - na stejnou roční produkci mu stačilo 20 sviní a 2 kanci. Musel je sice krmit celoročně (stejně jako krmíky), ale stejně to znamenalo poloviční výměru kukuřice a řepy pro svině.

Lidi tehdy neuvažovali nostalgicky, ale prakticky.

Moc pěkný příspěvek!

Ano je to moc pěkný příspěvek.Proč pak asi děda toho pána mangalice zlikvidoval a přešel na chov jiného plemene?Proč se nedal cestou křížení jako to chcete Vy?Byl to praktik věděl dobře že tudy cesta nevede.Investoval do nových chovných prasat jiného plemene jistě nemalé peníze protože věděl co je mangalice zač věděl že tu nízkou plodnost a přírůstky křížením neodstraní.
Na užitkové křížení se používají čistokrevná plemena nebo kříženci F1 ne svině co máte doma vy otec mangalice matka kříženec několika plemen.
Šlechtění na skle vám jde perfektně jásáte tu nad tím že křížení s durokem vám zvedne zmasilost ,ale kde máte toho duroka ukázal jste vaší prasnici alespoň obrázek?
Zmasilá mangalice s 10 selaty ve vrhu je asi stejná blbost jako nesmrdící kanec,řezání paznehtů chovným sviním,zvyšování zmasilosti a plodnosti divočákem a podobné perly.
Z odpovědí si vybíráte jenom co se vám hodí.Taháte vlákno pořád nahoru a čekáte na odpověď co se vám líbí když vám napíšou lidi co o prasatech něco vědí ignorujete je a žádáte jinou odpověď pro vás přijatelnou.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Ano je to moc pěkný příspěvek.Proč pak asi děda toho pána mangalice zlikvidoval a přešel na chov jiného plemene?Proč se nedal cestou křížení jako to chcete Vy?Byl to praktik věděl dobře že tudy cesta nevede.Investoval do nových chovných prasat jiného plemene jistě nemalé peníze protože věděl co je mangalice zač věděl že tu nízkou plodnost a přírůstky křížením neodstraní.
Na užitkové křížení se používají čistokrevná plemena nebo kříženci F1 ne svině co máte doma vy otec mangalice matka kříženec několika plemen.
Šlechtění na skle vám jde perfektně jásáte tu nad tím že křížení s durokem vám zvedne zmasilost ,ale kde máte toho duroka ukázal jste vaší prasnici alespoň obrázek?
Zmasilá mangalice s 10 selaty ve vrhu je asi stejná blbost jako nesmrdící kanec,řezání paznehtů chovným sviním,zvyšování zmasilosti a plodnosti divočákem a podobné perly.
Z odpovědí si vybíráte jenom co se vám hodí.Taháte vlákno pořád nahoru a čekáte na odpověď co se vám líbí když vám napíšou lidi co o prasatech něco vědí ignorujete je a žádáte jinou odpověď pro vás přijatelnou.

Vlákno netahám nahoru jenom já, ale i další přispívající tzn. i vy-to jen pro ty co ještě nepochopili jak přispívání zde funguje.

Proč děda pána, který zde přispěl pěkným příspěvkem od chovu čistých mangalic upustil může být z prostého důvodu, po příchodu prošlechtěných plemen a rozvoje dopravy obecně nastoupila zmasilá plemena prasat místo sádelnatých,masosádelnatých či sádelnomasných plemen v chovech což znamenalo málem(naštěstí jen málem) zánik i například "našeho" přeštického prasete.

Ke křížení ke zvýšení užitkovosti a dokonce i k produkci chovných prasat se nepoužívá pouze dvouplemené křížení, jsou i víceplemenní kříženci.

Jestli je to blbost nebo ne to nevím, zatím mi žádný odborník jako vy neukázal,že by to tak bylo na 100%, vyslechl jsem si zde spršku rýpanců, ale nad to se člověk musí povznést a jít si za svým cílem. Nesmrdící kanec???nevím, že by to někde bylo, ale když už jste pane chytráku tak schopný, že jste si vyhledal moje příspěvky, tak ano, ptal jsem se na možnost nekastrovat kanečky a porážet je například dříve apod., prostě kdo má jaké zkušenosti. Zvýšení plodnosti mangalice divočákem, no viděl jsem kříženou svini mangalice/divočák a pravidelně odchovávala právě kolem deseti selat, navíc v lese na čekané přijde nejednou bachyně, která vede selat i nad deset-byl to jen dotaz, není potřeba zde nikoho urážet či rýpat. Ošetřování paznehtů je možná blbost pro vás, na youtube je hodně videí, kde se ošetřování provádí.

No abych to shrnul, váš příspěvek je mi k ničemu,ale alespoň jste toto téma posunul na nejlepší pozici takže díky.

Křížení
Cílem je změna vlastností a znaků
Křížení pozměňovací: přilití krve –jedno použití cizího plemene
meliorační křížení – podíl cizích genů 25-50%
převodné křížení – nahrazení původního plemene
5.generace – 3,125%
kombinační křížení –tvorba nového plemene

Užitkové křížení
Dvojplemenné – kříženci určení k výkrmu
Trojplemenné – produkce hybridních matek

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Křížení
Cílem je změna vlastností a znaků
Křížení pozměňovací: přilití krve –jedno použití cizího plemene
meliorační křížení – podíl cizích genů 25-50%
převodné křížení – nahrazení původního plemene
5.generace – 3,125%
kombinační křížení –tvorba nového plemene

Užitkové křížení
Dvojplemenné – kříženci určení k výkrmu
Trojplemenné – produkce hybridních matek

Psal jsem F1 to znamená kříženec první generace např.BU/LA nato se může pustit třeba Pí/Du to už je čtyřplemené užitkové křížení.Maličko si to pletete k produkci hybridních matek slouží dvojplemené křížení troj a čtyř je na výkrm.
Prasata v lese nesrovnávejte s domácím vy jste si jistý že selata co vodí jedna bachna jsou její?
Dovolím si vám něco ocitovat z knihy speciální zootechnika chov prasat
Na plodnost a mléčnost prasnice stejně jako ranost má vliv velký počet vnějších činitelů.Existují plemena s vysokou plodností ( velké bílé, německé ušlechtilé) se střední plodností (berkshire,tamworth) a s nízkou plodností(mangalice četná primitivní plemena,divoké prase)
Za ověřené lze pokládat zjištění že nízká plodnost prasat dominuje při křížení s plodnějšímy domácími plemeny.
Stačí vám to takhle jsou tam i další pojednání o dědičnosti u prasat třeba barva,mléčnost,tvar hlavy stavba boltce,živé váhy tělesných tvarů ranosti,temperamentu krevních skupin no ale s tím vám nebudu zatěžovat hlavu stejně by jste si prosazoval svou pravdu.
Vždyť vy jste to viděl nebo vám o tom někdo povídal.
Jinak už se tu na váš účet pobavilo dost chovatelů.
Existuje plemeno kadeřavých prasat s vysokou plodností se slušnými přírůstky vy jako odborník jistě budete vědět co je to za plemeno že. Když ne já vám to potom prozradím.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Psal jsem F1 to znamená kříženec první generace např.BU/LA nato se může pustit třeba Pí/Du to už je čtyřplemené užitkové křížení.Maličko si to pletete k produkci hybridních matek slouží dvojplemené křížení troj a čtyř je na výkrm.
Prasata v lese nesrovnávejte s domácím vy jste si jistý že selata co vodí jedna bachna jsou její?
Dovolím si vám něco ocitovat z knihy speciální zootechnika chov prasat
Na plodnost a mléčnost prasnice stejně jako ranost má vliv velký počet vnějších činitelů.Existují plemena s vysokou plodností ( velké bílé, německé ušlechtilé) se střední plodností (berkshire,tamworth) a s nízkou plodností(mangalice četná primitivní plemena,divoké prase)
Za ověřené lze pokládat zjištění že nízká plodnost prasat dominuje při křížení s plodnějšímy domácími plemeny.
Stačí vám to takhle jsou tam i další pojednání o dědičnosti u prasat třeba barva,mléčnost,tvar hlavy stavba boltce,živé váhy tělesných tvarů ranosti,temperamentu krevních skupin no ale s tím vám nebudu zatěžovat hlavu stejně by jste si prosazoval svou pravdu.
Vždyť vy jste to viděl nebo vám o tom někdo povídal.
Jinak už se tu na váš účet pobavilo dost chovatelů.
Existuje plemeno kadeřavých prasat s vysokou plodností se slušnými přírůstky vy jako odborník jistě budete vědět co je to za plemeno že. Když ne já vám to potom prozradím.

Přečtěte si zadání vlákna, pokud mangalice ani její křížence nechováte tak nemá smysl se vašimi příspěvky zabývat. Teorie je jedna věc, úplně jiná bývá praxe, citováním mouder z knih či internetu ničemu a nikomu nepomůžete. Nesnažím se prosazovat svou pravdu, jen se snažím najít cestu, bohužel vy a podobní chytráci mi v tom nejste nijak užiteční.

Ano toto je typická vaše reakce jste jako malý fracek.Bez minimálních znalostí genetiky určitě hodně vyšlechtíte.Na začátek máte dobrý genofond prasnici co vypadá jako mangalice,ale je to kříženec všeho možného takový chodící katalog plemen prasat.Pane tak se řízená plemenitba nedělá takto opravdu ne.
Kolik pak máte praxe že se tu s ní oháníte.Asi to moc nebude když se musíte ptát i jak vyčistit koryto.
Jo to prase kadeřavé s vyskou plodností je plemeno lincoln.

Tak abych vám poradil alespoň v něčem tak to koryto stačí vybrat lopatkou a vytřít hadrem.
Stará osvědčená věc z praxe.

Dobrý den, nedávmo jsem si pořídil křížence mangalice a vietnamce. Je podobnější mangalici.
Chtěl bych se zeptat do jaké velikosti doroste a za jak dlouho?
Předem děkuji za odpověď

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Dobrý den, nedávmo jsem si pořídil křížence mangalice a vietnamce. Je podobnější mangalici.
Chtěl bych se zeptat do jaké velikosti doroste a za jak dlouho?
Předem děkuji za odpověď

Jestli je to skutečně kříženec vietnamce a mangalice, tak vám kanec doroste maximálně do metráku, sviňka maximálně do 70 kg. Jestli je to ale spíš kříženec vietnamce připuštěnej křížencem mangalice, tak to může být i víc, ale nikdo vám neřekne jak to dopadne - to bych musel být věštec.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Dobrý den, nedávmo jsem si pořídil křížence mangalice a vietnamce. Je podobnější mangalici.
Chtěl bych se zeptat do jaké velikosti doroste a za jak dlouho?
Předem děkuji za odpověď

Moje sviňka je podobného původu, otec byl čistokrevná mangalice a matka vietnamské(?), v současnosti váží cca 70kg a stále roste, oproti čisté mangalici je taková kompaktnější rámcově. Faktem je, že ji krmím - ne vykrmuji, protože ji chci vyzkoušet do chovu, v případě výkrmu by vážila určitě kolem metráku. Měl jsem včera v chovu veterináře, ten přece jen jezdí po chovech, vidí zvířat hodně a tak se mu lépe srovnává, ten mi řekl, že je a bude větší než vietnamské. Problémem je, že zde v chovech moc čistokrevných vietnamských prasat není, jsou většinou křížená.

Jinak jsem se ho ptal i na jeho názor co se týče plodnosti, když se mangalice málo plodná zkříží s vietnamským jakožto docela plodným plemenem, jestli by to mohlo znamenat lepší plodnost křížence těchto plemen, řekl mi, že pokud to hodně zestruční tak se na to nedá jednoznačně odpovědět tzn., že potomci z takového křížení mohou být lepší v plodnosti ale také nemusí.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Moje sviňka je podobného původu, otec byl čistokrevná mangalice a matka vietnamské(?), v současnosti váží cca 70kg a stále roste, oproti čisté mangalici je taková kompaktnější rámcově. Faktem je, že ji krmím - ne vykrmuji, protože ji chci vyzkoušet do chovu, v případě výkrmu by vážila určitě kolem metráku. Měl jsem včera v chovu veterináře, ten přece jen jezdí po chovech, vidí zvířat hodně a tak se mu lépe srovnává, ten mi řekl, že je a bude větší než vietnamské. Problémem je, že zde v chovech moc čistokrevných vietnamských prasat není, jsou většinou křížená.

Jinak jsem se ho ptal i na jeho názor co se týče plodnosti, když se mangalice málo plodná zkříží s vietnamským jakožto docela plodným plemenem, jestli by to mohlo znamenat lepší plodnost křížence těchto plemen, řekl mi, že pokud to hodně zestruční tak se na to nedá jednoznačně odpovědět tzn., že potomci z takového křížení mohou být lepší v plodnosti ale také nemusí.

Dnes mi vrhla svině (kříženec větnamské,landrase,divočák),otec selat mangalice 11 selat,2 mrtvá.Je to běžný počet selat na vrh po mém kanci,takže bych viděl spíše problém u sviní mangalice.

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Dnes mi vrhla svině (kříženec větnamské,landrase,divočák),otec selat mangalice 11 selat,2 mrtvá.Je to běžný počet selat na vrh po mém kanci,takže bych viděl spíše problém u sviní mangalice.

Moc blahopřeji k pěknému vrhu!

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Moc blahopřeji k pěknému vrhu!

Děkuji..............

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Dnes mi vrhla svině (kříženec větnamské,landrase,divočák),otec selat mangalice 11 selat,2 mrtvá.Je to běžný počet selat na vrh po mém kanci,takže bych viděl spíše problém u sviní mangalice.

Problém ? Před 25 lety bežná plodnost a považována dokonce za dobrou Doba se změnila, dnes jak prasnice nevrhne 15 selat, tak je to považováno za problém Přitom ta mangalica platí za odolné plemeno, všechna tahle plemena, která nejsou prošlechtěná na vysokou plodnost s vysokým přírůstkem, jsou většinou odolná.
A k tomu křížení mangalica x jiné plemeno, kříženky mohou být plodnější a nemusí a proto se dělá /a vždy dělala selekce, nechávají se do chovu jen selata plodnějších prasnic..Takhle se dosáhlo větší plodnosti u domácích prasat na mateřské pozici za posledních 20 let. Přešťáci přestali být šlechtěni, byli jen udržování a dnes mají prokazatelně nižší plodnost než BU a Landrace!

Selátka jsou pěkná . Blahopřeji

Proč se vlastně vietnamské prasata kříží s divočáky???? Tohle nechápu

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Problém ? Před 25 lety bežná plodnost a považována dokonce za dobrou Doba se změnila, dnes jak prasnice nevrhne 15 selat, tak je to považováno za problém Přitom ta mangalica platí za odolné plemeno, všechna tahle plemena, která nejsou prošlechtěná na vysokou plodnost s vysokým přírůstkem, jsou většinou odolná.
A k tomu křížení mangalica x jiné plemeno, kříženky mohou být plodnější a nemusí a proto se dělá /a vždy dělala selekce, nechávají se do chovu jen selata plodnějších prasnic..Takhle se dosáhlo větší plodnosti u domácích prasat na mateřské pozici za posledních 20 let. Přešťáci přestali být šlechtěni, byli jen udržování a dnes mají prokazatelně nižší plodnost než BU a Landrace!

Selátka jsou pěkná . Blahopřeji

Proč se vlastně vietnamské prasata kříží s divočáky???? Tohle nechápu

Zdravím,u mne to byla nouze,v době kdy jsem si pořídil svini většího vzrůstu a naučil ji chovat se tak jako pes (tedy chodit se mnou volně přírodou),přišla její říje a problém s připuštěním.Vyváděla jako zběsilá a malý kaneček dostal za vyučenou.Náhodně jsem v okolí objevil chovatele,který měl plnou ohradu divočáků (kanců),tak abych měl od svině klid na týden jsem ji tam nechal.Narozená selata jsem původně chtěl prohnat jídelníčkem,ale této sviňky se mi zželelo,tak zůstala do chovu.Jinak musím říci,že v ní je ta divočina docela znát,je velice ostražitá,postavila vzorné hnízdo pro selata a stará se o ně lépe jak dnešní mnohé matky o své děti.
Mohu upřímně říci,že bych u svině těch patnáct selat nechtěl ani zadarmo,matka této sviňky měla z podzimu jedenáct selat a byl to docela masakr je uživit.Měl jsem dost starost udržet dobrou mléčnost svině,aby selata dobře narostla a mohl je odstavit.
Souhlasím s poznatkem o větší odolnosti neprošlechtěných plemen a je to jeden z mnoha důvodů proč jsem se rozhodl je chovat.

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Problém ? Před 25 lety bežná plodnost a považována dokonce za dobrou Doba se změnila, dnes jak prasnice nevrhne 15 selat, tak je to považováno za problém Přitom ta mangalica platí za odolné plemeno, všechna tahle plemena, která nejsou prošlechtěná na vysokou plodnost s vysokým přírůstkem, jsou většinou odolná.
A k tomu křížení mangalica x jiné plemeno, kříženky mohou být plodnější a nemusí a proto se dělá /a vždy dělala selekce, nechávají se do chovu jen selata plodnějších prasnic..Takhle se dosáhlo větší plodnosti u domácích prasat na mateřské pozici za posledních 20 let. Přešťáci přestali být šlechtěni, byli jen udržování a dnes mají prokazatelně nižší plodnost než BU a Landrace!

Selátka jsou pěkná . Blahopřeji

Proč se vlastně vietnamské prasata kříží s divočáky???? Tohle nechápu

Křížení klasických prasat s divokým prasetem bylo dokonce testováno v nějakých šlechtitelských programech kvůli, mimo jiné, zlepšení kvality masa, jakým systémem se používala otcovská nebo mateřská pozice a jak velký byl vzorek, byla zkoumána svalová vlákna,přírustky atd.

Od chovatele, kde jsem kupoval kance mangalice jsem se dozvěděl, že divočáci jsou daleko plodnější než mangalice-co se mu prý osvědčilo je křížení divočáka a mangalice, ty prý lépe rostou a mají více selat. Dále prý při dobrém krmení mu běžně svině divočáka dávají přes deset selat což i odpovídá přírodním podmínkám ve volnosti, v případě dobrého žíru a mírné zimy(letos to bude masakr) tak svině mají selat opravdu hodně- ovšem odborník zde ve vláknu viz výše k tomu nepochybně dodá,že selata nebudou jedné svině apod. výplody jeho "praxe" jsou opravdu k nezaplacení.

Zde je docela pěkně popsané maso z křížence divokého prasete:

http://www.cuketka.cz/?p=10529

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Křížení klasických prasat s divokým prasetem bylo dokonce testováno v nějakých šlechtitelských programech kvůli, mimo jiné, zlepšení kvality masa, jakým systémem se používala otcovská nebo mateřská pozice a jak velký byl vzorek, byla zkoumána svalová vlákna,přírustky atd.

Od chovatele, kde jsem kupoval kance mangalice jsem se dozvěděl, že divočáci jsou daleko plodnější než mangalice-co se mu prý osvědčilo je křížení divočáka a mangalice, ty prý lépe rostou a mají více selat. Dále prý při dobrém krmení mu běžně svině divočáka dávají přes deset selat což i odpovídá přírodním podmínkám ve volnosti, v případě dobrého žíru a mírné zimy(letos to bude masakr) tak svině mají selat opravdu hodně- ovšem odborník zde ve vláknu viz výše k tomu nepochybně dodá,že selata nebudou jedné svině apod. výplody jeho "praxe" jsou opravdu k nezaplacení.

Mohl by jste dát nějaký odkaz kde najdu ty testy? Není to zase nějaký váš výplod.Zkuste si přečíst vlákno znovu hlavně vaše příspěvky jednou je svině u známého v lese podruhé chovatel kde jste kupoval kance když už lžete tak si alespoň pamatujte co už jste nalhal.
Mimochodem křížení domácích a divokých prasat je zakázáno.To dělají odborníci vašeho ražení nemajíce ponětí o genetice o registraci plemenářském zákonu apod. przní co se dá dohromady.
Odborná literatura je pro vás zbytečnost vy máte praxi už jste přece koupil svini a kance tak zavřeme vysoké školy spálíme odborné knihy a zavřeme výzkumné ústavy a budeme se radit u vás vy praktiku.
Praxe není internetová dikuse kde si můžete lecos vycucat z prstu do prasnice selata nenamluvíte.
Nepotřebuji aby mi někdo platil za moje výplody ty jsou podložené vyzkoušené právě praxí a tou odbornou literaturou. Bohatě mi stačí když lidi platí za moje prasata.
Krásně vám odpověděl váš veterinář na hloupou otázku to nebyla hloupá odpověď jenom nic neříkající aby se vás zbavil a nepřišel o kšeft.
Máte se hodně co o prasatech učit.
V chlívu si výmysly a lhaním moc nepomůžete tam to funguje trochu jinak.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Mohl by jste dát nějaký odkaz kde najdu ty testy? Není to zase nějaký váš výplod.Zkuste si přečíst vlákno znovu hlavně vaše příspěvky jednou je svině u známého v lese podruhé chovatel kde jste kupoval kance když už lžete tak si alespoň pamatujte co už jste nalhal.
Mimochodem křížení domácích a divokých prasat je zakázáno.To dělají odborníci vašeho ražení nemajíce ponětí o genetice o registraci plemenářském zákonu apod. przní co se dá dohromady.
Odborná literatura je pro vás zbytečnost vy máte praxi už jste přece koupil svini a kance tak zavřeme vysoké školy spálíme odborné knihy a zavřeme výzkumné ústavy a budeme se radit u vás vy praktiku.
Praxe není internetová dikuse kde si můžete lecos vycucat z prstu do prasnice selata nenamluvíte.
Nepotřebuji aby mi někdo platil za moje výplody ty jsou podložené vyzkoušené právě praxí a tou odbornou literaturou. Bohatě mi stačí když lidi platí za moje prasata.
Krásně vám odpověděl váš veterinář na hloupou otázku to nebyla hloupá odpověď jenom nic neříkající aby se vás zbavil a nepřišel o kšeft.
Máte se hodně co o prasatech učit.
V chlívu si výmysly a lhaním moc nepomůžete tam to funguje trochu jinak.

Když už máte v hlavě průvan a neumíte číst či hledat na internetu a neumíte chápat i svoje příspěvky tak sem nepřispívejte. Nemám potřebu lhát, jen mi vadí názory vaše, tzn. když jsem vypatlaný jako pixle solviny na hornické ubytovně tak si to navážení nechejte pro vám podobným. Děkuji

Veterinář odpověděl zcela správně, narozdíl od vás, prostě se neví co z křížení vypadne-pro takové IQ jako jste vy polopatě=může to být lepší nebo i horší, ne ty vaše hloupé brindy, protože o prasatech víte kulové.

Omlouvám se všem slušným přispivatelům, ale tohle už je tak tak na vykání, osobně bych mu to vysvětlil tak že by to určitě pochopil nejlépe.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Mohl by jste dát nějaký odkaz kde najdu ty testy? Není to zase nějaký váš výplod.Zkuste si přečíst vlákno znovu hlavně vaše příspěvky jednou je svině u známého v lese podruhé chovatel kde jste kupoval kance když už lžete tak si alespoň pamatujte co už jste nalhal.
Mimochodem křížení domácích a divokých prasat je zakázáno.To dělají odborníci vašeho ražení nemajíce ponětí o genetice o registraci plemenářském zákonu apod. przní co se dá dohromady.
Odborná literatura je pro vás zbytečnost vy máte praxi už jste přece koupil svini a kance tak zavřeme vysoké školy spálíme odborné knihy a zavřeme výzkumné ústavy a budeme se radit u vás vy praktiku.
Praxe není internetová dikuse kde si můžete lecos vycucat z prstu do prasnice selata nenamluvíte.
Nepotřebuji aby mi někdo platil za moje výplody ty jsou podložené vyzkoušené právě praxí a tou odbornou literaturou. Bohatě mi stačí když lidi platí za moje prasata.
Krásně vám odpověděl váš veterinář na hloupou otázku to nebyla hloupá odpověď jenom nic neříkající aby se vás zbavil a nepřišel o kšeft.
Máte se hodně co o prasatech učit.
V chlívu si výmysly a lhaním moc nepomůžete tam to funguje trochu jinak.

http://naschov.cz/mezinarodni-workshop-letos-ve-vrbici/

http://www.agrobiologie.cz/pds/dp/kratochvilova.pdf

Zdaleka to nejsou všechny studie,nemám tolik času to vyhledávat znovu, sico někomu tvého chápání vědecké studie nic neříkají, ale to nevadí, ono kdo to nemá v hlavě to většinou nemá nikde,alespoň tak se to říká.

Zde jsou pro tebe odkazy,sice zadání vlákna je úplně jiné, chtěl jsem získat poznatky od chovatelů mangalice a jejich kříženců, bohužel to zde klouže k dávání odkazů pro omezence jako je citovaný příspěvek, no jo no, když už se člověk slušně zeptá a dostává odpovědi IQváčů jako je tento přispivatel tak mu to v chovu moc nepomůže, naštěstí jsou i chovatelé,kamarádi či známí, kteří ze sebe nedělají tupany vševědy a poradí co se jim osvědčilo a co třeba ne.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Když už máte v hlavě průvan a neumíte číst či hledat na internetu a neumíte chápat i svoje příspěvky tak sem nepřispívejte. Nemám potřebu lhát, jen mi vadí názory vaše, tzn. když jsem vypatlaný jako pixle solviny na hornické ubytovně tak si to navážení nechejte pro vám podobným. Děkuji

Veterinář odpověděl zcela správně, narozdíl od vás, prostě se neví co z křížení vypadne-pro takové IQ jako jste vy polopatě=může to být lepší nebo i horší, ne ty vaše hloupé brindy, protože o prasatech víte kulové.

Omlouvám se všem slušným přispivatelům, ale tohle už je tak tak na vykání, osobně bych mu to vysvětlil tak že by to určitě pochopil nejlépe.

No za to vy toho o prasatech víte až moc.Jak vypucovat koryto se jdete zeptat na internet.
Také dávám odpovědi jako ten vet víte komu ? Hlupákům co je nechci urazit.
I chorobné lhaní je nemoc a dá se léčit. Jednou jste to viděl u známého podruhé u chovatele.
Osobně by jste mi to chtěl vysvětlovat snad ne pěstičkou? Vysrávat se anonymě po internetu to umí kdejaký trouba.I vy jeden hrdino.
Jen houšť a větší kapky.
Moc se nerozčilujte ať vám nepraskne cévka kdo pak by vyšlechtil SPL mangalici nepovedlo se to maďarum jugošum ani slovákům holt je to na vás.
Jo to SPL znamená super plodná linie.Ať to nemusíte hledat.
Tak zatim pa Šlechtiteli.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
No za to vy toho o prasatech víte až moc.Jak vypucovat koryto se jdete zeptat na internet.
Také dávám odpovědi jako ten vet víte komu ? Hlupákům co je nechci urazit.
I chorobné lhaní je nemoc a dá se léčit. Jednou jste to viděl u známého podruhé u chovatele.
Osobně by jste mi to chtěl vysvětlovat snad ne pěstičkou? Vysrávat se anonymě po internetu to umí kdejaký trouba.I vy jeden hrdino.
Jen houšť a větší kapky.
Moc se nerozčilujte ať vám nepraskne cévka kdo pak by vyšlechtil SPL mangalici nepovedlo se to maďarum jugošum ani slovákům holt je to na vás.
Jo to SPL znamená super plodná linie.Ať to nemusíte hledat.
Tak zatim pa Šlechtiteli.

S někým kdo neumí číst,má IQ mrkve a jen zde mrmle kraviny nemá cenu diskutovat.

Takže zpět k tématu, pokud někdo chováte mangalice a jejich křížence tak sem napište svoje zkušenosti.

Pitomců si nevšímejte, stejně to nikam nevede. Já zde prý lžu, ptám se na vymetání koryt apod.-naštěstí umí většina z vás číst takže si obrázek uděláte sami, protože jakékoliv vlákno, které jsem založil má logické opodstatnění kvůli kterému se ptám, odpovědi viz citovaný "praktik" jsou zde spíše pro pobavení,ale vlastně i k užitku, protože udržují téma v popředí.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
S někým kdo neumí číst,má IQ mrkve a jen zde mrmle kraviny nemá cenu diskutovat.

Takže zpět k tématu, pokud někdo chováte mangalice a jejich křížence tak sem napište svoje zkušenosti.

Pitomců si nevšímejte, stejně to nikam nevede. Já zde prý lžu, ptám se na vymetání koryt apod.-naštěstí umí většina z vás číst takže si obrázek uděláte sami, protože jakékoliv vlákno, které jsem založil má logické opodstatnění kvůli kterému se ptám, odpovědi viz citovaný "praktik" jsou zde spíše pro pobavení,ale vlastně i k užitku, protože udržují téma v popředí.

Dobrá už s vámi nebudu diskutovat ani se vás všímat.
Pobavil jste mne děkuji.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Dobrá už s vámi nebudu diskutovat ani se vás všímat.
Pobavil jste mne děkuji.

Nápodobně, díky že už sem nebudete přispívat,není to totiž k ničemu. Ať se vám daří

Škoda,že to tu začíná vypadat jak na ostatních fórech,místo diskuze vzájemné napadání...............,tak alespoň čerstvé foto narozených selat.

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Škoda,že to tu začíná vypadat jak na ostatních fórech,místo diskuze vzájemné napadání...............,tak alespoň čerstvé foto narozených selat.

Plně souhlasím, ovšem na stranu druhou bych se nedivil kdyby sem nějaký chytrák napsal, že selata u tvé svině jsou podložená od jiné svině nebo že je to fotomontáž apod. Chovatelů jako jsi ty si velmi vážím, píšete k věci a i když bys měl opačný názor na věc tak to dokážeš napsat slušně aniž bys někoho napadal, že je lhář, že nic neví, že se zde vůbec na něco v začátcích zeptá,že .... Doufám, že zde už budou příspěvky k tématu od opravdových chovatelů, děkuji za ně.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Křížení klasických prasat s divokým prasetem bylo dokonce testováno v nějakých šlechtitelských programech kvůli, mimo jiné, zlepšení kvality masa, jakým systémem se používala otcovská nebo mateřská pozice a jak velký byl vzorek, byla zkoumána svalová vlákna,přírustky atd.

Od chovatele, kde jsem kupoval kance mangalice jsem se dozvěděl, že divočáci jsou daleko plodnější než mangalice-co se mu prý osvědčilo je křížení divočáka a mangalice, ty prý lépe rostou a mají více selat. Dále prý při dobrém krmení mu běžně svině divočáka dávají přes deset selat což i odpovídá přírodním podmínkám ve volnosti, v případě dobrého žíru a mírné zimy(letos to bude masakr) tak svině mají selat opravdu hodně- ovšem odborník zde ve vláknu viz výše k tomu nepochybně dodá,že selata nebudou jedné svině apod. výplody jeho "praxe" jsou opravdu k nezaplacení.

O plodnosti divočáku je to pro nová informace, ale jelikož jsou zase silně přemnožení, bude to pravda. O křížení domácích a divokých prasat se psalo a vždy bylo ukončeno z důvodů snížení přírůstku u kříženců...Ta kvalita masa u moderních plemen je čím dál horší, snižování tuku v mase podle nejnovějším požadavkům vede ke zhoršení chuti i . Proto bude mangalica či přeštík chutnější než pietrain, ten zase je pro komerční chovy výhodnější...(nechápu, že to stále někomu nedochází)..

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Škoda,že to tu začíná vypadat jak na ostatních fórech,místo diskuze vzájemné napadání...............,tak alespoň čerstvé foto narozených selat.

Bohužel, skoro všude se najdou jedinci, kteří nesnášejí jiné názory...Selata jsou parádní

Mangalice nebo vietnamske prase maji malo tuku mezi svalovinou? Ja mel za to ze ho maji dost.
Choval jsem jak vietnamce tak krizence s divocakem a kdyz se nezabily vcas sadlo z masa jenom teklo.U krizenek s divocakem se projevila snizena plodnost tak o tri selata ve vrhu do dvou generaci nazpatek. Kvalita masa a zmasilost stejna jako u cistokrevnych vietnamcu rustove schopnosti byly horsi nez u vietnamcu.Hodne ryly.Nevidim v tomhle krizeni nic pozitivniho.Pouzil jsem ho jenom proto abych ozivil krev.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Mangalice nebo vietnamske prase maji malo tuku mezi svalovinou? Ja mel za to ze ho maji dost.
Choval jsem jak vietnamce tak krizence s divocakem a kdyz se nezabily vcas sadlo z masa jenom teklo.U krizenek s divocakem se projevila snizena plodnost tak o tri selata ve vrhu do dvou generaci nazpatek. Kvalita masa a zmasilost stejna jako u cistokrevnych vietnamcu rustove schopnosti byly horsi nez u vietnamcu.Hodne ryly.Nevidim v tomhle krizeni nic pozitivniho.Pouzil jsem ho jenom proto abych ozivil krev.

No,mám tu dodela dost velký sortiment prasátek,ale tvrdit která ryjí nejvíc si netroufám.Zatím vede asi Přeštické a následuje jej Anglické velké bílé,duroc to také zvládá,Mangaličák,no ten strčí hubu snad do všeho,ale nijak zvlášť neryje.Větnamáci,ty do toho jdou obzvláště když naprší,jinak mi nejvíc příjde,že ryjí zejména tehdy,když mají málo pastvy.
Selata po divočákovi mi rostla dobře (matka větnamské s podílem landrase),sádlo v normě,krásně tuhé,jako u běžných prasat.Plodnost stále (dobrá),kolem 10 selat na vrh,což považuji pro domácí chov za optimum.

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Bohužel, skoro všude se najdou jedinci, kteří nesnášejí jiné názory...Selata jsou parádní

čerstvé foto

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
O plodnosti divočáku je to pro nová informace, ale jelikož jsou zase silně přemnožení, bude to pravda. O křížení domácích a divokých prasat se psalo a vždy bylo ukončeno z důvodů snížení přírůstku u kříženců...Ta kvalita masa u moderních plemen je čím dál horší, snižování tuku v mase podle nejnovějším požadavkům vede ke zhoršení chuti i . Proto bude mangalica či přeštík chutnější než pietrain, ten zase je pro komerční chovy výhodnější...(nechápu, že to stále někomu nedochází)..

Právě je škoda, že ve studiích není uvedena spousta důležitých informací a to od použití pozice otcovské a mateřské,celkové velikosti pokusného vzorku, o kolik byl denní přírustek u kříženců menší oproti čistokrevným selatům, jestli nastalo zlepšení kvality masa atd.

Při zadaní vlákna jsem potřeboval informace o mangalici a jejich křížencích, ale i informace o divokých prasatech jsou užitečné, protože mangalice se v mnohém divočákovi podobá.

Kance mangalice jsme včera porazili, kůži jsem nepařil,ale stahoval jako u divočáka, kaneček byl starý cca 6měsíců, pod kůží měl asi 1cm sádla , celý trup jsem vyvěsil v chladném sklepě, uvidím při porcování jak bude vypadat maso zevnitř, zvenčí vypadá velmi dobře, po ochutnávce kousku vařeného masa je i chuťově výborné.

Kaneček

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

Kýta

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

Trup

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

Trup, odřezané přední nohy

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

Plec

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

Maso kýta mangalice

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

Celkově je maso tmavší než klasické vepřové, chuťově je výborné. Jak je ale již z foto patrné dochází brzy k ukládání sádla. Uvidím jak na tom budou kříženci s mangalicí ohledně poměru masa a sádla.

Mangalice chovam už několik let.Je to mimořadně odolne plemeno .Prvně jsem je ustajoval ve venkovni uhradě z velkych kulatych baliku sena.Chovny kmen 1+3 .Vyvaděly bez problemu společně selata,každa něla ale svuj bunkr a hlidala si par dnu sve děti , po čase selata žila společně.Porody i odchovy probihaly uspěšně i v zimě.Vsoučasne době mam prasnice ustajeny v chlivě ,pro lepši manipulovatelnost.Selata dlouho nechavam u matek ,pak všechny na pastvu. Mangalice pro svuj rust potřebuje skutečně čas .Zato vam ale poskytne mimořadně chutne maso a vysoce chutne a kvalitni sadlo.Kdo nema dostatečny zdroj zeleneho v letě av zimě dostatek sena a hlavně senaže bude s chovem mangalice nespokojeny .Jsou to prostě prasata natročna na obrovske množstvi objemne pice.Selata krmena ve staji rostou o poznani pomaleji než ta na pastvine.Pastvinu mam oplocenou el. ohradou a selata jsou při vpuště ni na pastvu ošetřena proti ryti ,tak že pastvina neni rozryta a stale funkči.Vysoka kvalita masa je zřejmě odvisla od obrovske spotřeby zeleneho.Chovu zdar Mirek

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Mangalice chovam už několik let.Je to mimořadně odolne plemeno .Prvně jsem je ustajoval ve venkovni uhradě z velkych kulatych baliku sena.Chovny kmen 1+3 .Vyvaděly bez problemu společně selata,každa něla ale svuj bunkr a hlidala si par dnu sve děti , po čase selata žila společně.Porody i odchovy probihaly uspěšně i v zimě.Vsoučasne době mam prasnice ustajeny v chlivě ,pro lepši manipulovatelnost.Selata dlouho nechavam u matek ,pak všechny na pastvu. Mangalice pro svuj rust potřebuje skutečně čas .Zato vam ale poskytne mimořadně chutne maso a vysoce chutne a kvalitni sadlo.Kdo nema dostatečny zdroj zeleneho v letě av zimě dostatek sena a hlavně senaže bude s chovem mangalice nespokojeny .Jsou to prostě prasata natročna na obrovske množstvi objemne pice.Selata krmena ve staji rostou o poznani pomaleji než ta na pastvine.Pastvinu mam oplocenou el. ohradou a selata jsou při vpuště ni na pastvu ošetřena proti ryti ,tak že pastvina neni rozryta a stale funkči.Vysoka kvalita masa je zřejmě odvisla od obrovske spotřeby zeleneho.Chovu zdar Mirek

Prosím,vás,ako sú tie selátka ošetrené proti rytí?? Aj ja by som tú metodu prada použila

Udělejte si někdo čas a dejte sem nějaké fotky Vaších kříženců s mangalicí + nějaké poznatky o přírůstcích.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Mangalice chovam už několik let.Je to mimořadně odolne plemeno .Prvně jsem je ustajoval ve venkovni uhradě z velkych kulatych baliku sena.Chovny kmen 1+3 .Vyvaděly bez problemu společně selata,každa něla ale svuj bunkr a hlidala si par dnu sve děti , po čase selata žila společně.Porody i odchovy probihaly uspěšně i v zimě.Vsoučasne době mam prasnice ustajeny v chlivě ,pro lepši manipulovatelnost.Selata dlouho nechavam u matek ,pak všechny na pastvu. Mangalice pro svuj rust potřebuje skutečně čas .Zato vam ale poskytne mimořadně chutne maso a vysoce chutne a kvalitni sadlo.Kdo nema dostatečny zdroj zeleneho v letě av zimě dostatek sena a hlavně senaže bude s chovem mangalice nespokojeny .Jsou to prostě prasata natročna na obrovske množstvi objemne pice.Selata krmena ve staji rostou o poznani pomaleji než ta na pastvine.Pastvinu mam oplocenou el. ohradou a selata jsou při vpuště ni na pastvu ošetřena proti ryti ,tak že pastvina neni rozryta a stale funkči.Vysoka kvalita masa je zřejmě odvisla od obrovske spotřeby zeleneho.Chovu zdar Mirek

Zdravím, jak ošetřujete selata proti rytí? Kroužkem? Propíchnete jim čumák žhavým drátem? Chci také vyzkoušet, poraďte.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Zdravím, jak ošetřujete selata proti rytí? Kroužkem? Propíchnete jim čumák žhavým drátem? Chci také vyzkoušet, poraďte.

Prasata vždycky ryla a budou rýt. Proč si je pořizujete, když jim chcete bránit v jejich naprosto přirozeném chování?

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Prasata vždycky ryla a budou rýt. Proč si je pořizujete, když jim chcete bránit v jejich naprosto přirozeném chování?

Mám ohradu, již se podhrabávají, není problém jít do 1 metru, kdybych měl možnost a věděl jak, okamžitě jim čumák propíchnu, nevadilo by kdyby mrchy ryly k ohradě, oni to podhrabávají, nehledě na skutek že mám koryto cca 200kg a nemají problém ho stěhovat, mám velký výběh a přemýšlím že pustím elektro uhradník, snad se to odnaučí.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Mám ohradu, již se podhrabávají, není problém jít do 1 metru, kdybych měl možnost a věděl jak, okamžitě jim čumák propíchnu, nevadilo by kdyby mrchy ryly k ohradě, oni to podhrabávají, nehledě na skutek že mám koryto cca 200kg a nemají problém ho stěhovat, mám velký výběh a přemýšlím že pustím elektro uhradník, snad se to odnaučí.

Dobrý den, se zájmem čtu veškeré debaty zde vedené o chovu - či eventuálně o ne-chovu mangalice. Chováme již čtvrtým rokem 8 prasnic s odstavem cca 50 selat ročně. Prasata chováme ve výběhu cca 1200 metrů čtverečných (celoročně), který pravidelně udržujeme, prasata přeháníme s oplocení do oplocení, dosíváme trávu a válcujeme. Když je suchu tak prasata neryjí - či ryjí minimálně, problém nastává když zaprší - pak si to snaží vynahradit. Z výběhu neutíkají - vyjma nejmladšího dorostu, který má tendenci objevovat něco nového. Dospělým prasatům stačí pouze to, že dvakrát denně dostanou fúru čerstvého jetele a pivovarské mláto. S chovem jsme spokojeni, s nenáročnosti chovu taktéž. Minimální náklady a minimální péče. Pochopitelně prasata nerostou tak rychle jako masný hybrid, ale na druhou stranu kdyby jste bílé prase živil obdobnou stravou tak jeho růst by se také výrazně zpomalil. Co se týká výtěžnosti masa - otázka je to co požadujete.
No a zde fotečka našich ohrad. S pozdravem Zdeněk

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Dobrý den, se zájmem čtu veškeré debaty zde vedené o chovu - či eventuálně o ne-chovu mangalice. Chováme již čtvrtým rokem 8 prasnic s odstavem cca 50 selat ročně. Prasata chováme ve výběhu cca 1200 metrů čtverečných (celoročně), který pravidelně udržujeme, prasata přeháníme s oplocení do oplocení, dosíváme trávu a válcujeme. Když je suchu tak prasata neryjí - či ryjí minimálně, problém nastává když zaprší - pak si to snaží vynahradit. Z výběhu neutíkají - vyjma nejmladšího dorostu, který má tendenci objevovat něco nového. Dospělým prasatům stačí pouze to, že dvakrát denně dostanou fúru čerstvého jetele a pivovarské mláto. S chovem jsme spokojeni, s nenáročnosti chovu taktéž. Minimální náklady a minimální péče. Pochopitelně prasata nerostou tak rychle jako masný hybrid, ale na druhou stranu kdyby jste bílé prase živil obdobnou stravou tak jeho růst by se také výrazně zpomalil. Co se týká výtěžnosti masa - otázka je to co požadujete.
No a zde fotečka našich ohrad. S pozdravem Zdeněk

Přesně tak. Také tu máme stále kolem 30-ti prasat a ohrady jdou zabezpečit a udržovat. Nám tedy neutíkají už ani ti nejmladší

K příspěvku výše. To, že vaší neschopnost zajistit podmínky pro chov chcete nahradit týráním zvířat, mi nepřijde normální. Proti elektrickému ohradníku nic nemám.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Mám ohradu, již se podhrabávají, není problém jít do 1 metru, kdybych měl možnost a věděl jak, okamžitě jim čumák propíchnu, nevadilo by kdyby mrchy ryly k ohradě, oni to podhrabávají, nehledě na skutek že mám koryto cca 200kg a nemají problém ho stěhovat, mám velký výběh a přemýšlím že pustím elektro uhradník, snad se to odnaučí.

Vám se podhrabávají do metru? Dejte jim taky nažrat, pak jim bude stačit podrývat drn, jako to dělají normálně prasata a nebudou mít potřebu ničit ohrady, stěhovat koryto a snažit se utíkat

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Dobrý den, se zájmem čtu veškeré debaty zde vedené o chovu - či eventuálně o ne-chovu mangalice. Chováme již čtvrtým rokem 8 prasnic s odstavem cca 50 selat ročně. Prasata chováme ve výběhu cca 1200 metrů čtverečných (celoročně), který pravidelně udržujeme, prasata přeháníme s oplocení do oplocení, dosíváme trávu a válcujeme. Když je suchu tak prasata neryjí - či ryjí minimálně, problém nastává když zaprší - pak si to snaží vynahradit. Z výběhu neutíkají - vyjma nejmladšího dorostu, který má tendenci objevovat něco nového. Dospělým prasatům stačí pouze to, že dvakrát denně dostanou fúru čerstvého jetele a pivovarské mláto. S chovem jsme spokojeni, s nenáročnosti chovu taktéž. Minimální náklady a minimální péče. Pochopitelně prasata nerostou tak rychle jako masný hybrid, ale na druhou stranu kdyby jste bílé prase živil obdobnou stravou tak jeho růst by se také výrazně zpomalil. Co se týká výtěžnosti masa - otázka je to co požadujete.
No a zde fotečka našich ohrad. S pozdravem Zdeněk

Naprosto s Vámi souhlasím,mám stejnou zkušenost,prasata mají tendenci jít za lepší stravou (pokud ji nemají), jinak se dobře pasou , ryjí pouze za mokra.Devastace pozemku tak nastává většinou při delším dešti a intenzivním pohybu zvířat,pozemek více rozšlapou jak rozryjí..Pokud je to možné,je výhodné vždy část pozemku nechat bez zvířat,aby se porost obnovil.
Trápit je propichováním čumáku a dalšími (prasečinami),považuji za zhovadilost,nesvědčí to o dobrém vztahu chovatele, vůdči chovaným zvířatům.

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Naprosto s Vámi souhlasím,mám stejnou zkušenost,prasata mají tendenci jít za lepší stravou (pokud ji nemají), jinak se dobře pasou , ryjí pouze za mokra.Devastace pozemku tak nastává většinou při delším dešti a intenzivním pohybu zvířat,pozemek více rozšlapou jak rozryjí..Pokud je to možné,je výhodné vždy část pozemku nechat bez zvířat,aby se porost obnovil.
Trápit je propichováním čumáku a dalšími (prasečinami),považuji za zhovadilost,nesvědčí to o dobrém vztahu chovatele, vůdči chovaným zvířatům.

Naprostý souhlas

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Mám ohradu, již se podhrabávají, není problém jít do 1 metru, kdybych měl možnost a věděl jak, okamžitě jim čumák propíchnu, nevadilo by kdyby mrchy ryly k ohradě, oni to podhrabávají, nehledě na skutek že mám koryto cca 200kg a nemají problém ho stěhovat, mám velký výběh a přemýšlím že pustím elektro uhradník, snad se to odnaučí.

Zaujímala ma tá metoda proti rytiu,ale toto nieee!!!
Čo niektorý /ne/chovatelia vedia spraviť zo zvieratami !

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Zaujímala ma tá metoda proti rytiu,ale toto nieee!!!
Čo niektorý /ne/chovatelia vedia spraviť zo zvieratami !

Ti co propichují prasatům rypáky nejsou chovatelé, ale hovada, pokud někdo chce zvíře, které neryje tak proč si pořizuje prase to nechápu.

Dobrý den, rád bych si pořídil sele mangalice, procházím zde veškerá témata, pro a proti. Jak se starat a krmit atd. Prase jsem nikdy nechoval, když vynechám téměř roční praxi v prasečáku, kde bylo asi 8 prasat na výkrm pro velitelství VÚ. A to už je tedy nějaký pátek. Dá se takové prase chovat i v chlívku, když je to pastevní plemeno. Případně jak velkou, respektive minimální plochu zahrady bych měl pro takový účel vyhradit. Určitě budou dvě, je to prý lepší, jak jsem se různě dočetl.
Jinak krmení předpokládám seno, brambory, kukuřičný šrot ( názory se různí), syrovátku, mléko, jablka a různé kuchyňské zbytky. Přes léto samozřejmě i zelené. Jedná se mi pouze o výkrm, tedy ne chov. Aspoň zatím.
Případné rady od chovatelů tohoto plemene uvítám. Díky za reakce.

Vy co máte doma hobby chov čuníků. Máte to registrované? Já si tak nějak neumím představit, jak označit 120kg prase. Máme doma takovou vesnickou směsku, tak dumám jak na to.