Plesniví mi dlouhokrčka - co s ní?

vajco napsal(a):
Milí želvisté,

poraďte mi prosím, co dělat se želvou (dlouhokrčka) , která má krunýř napadený plísní. Progrese nebyla doposud nijak velká, vlastně jsem si myslel, že je vše v pořádku (a ani veterinář si ničeho nevšimnul), ale dnes jsem objevil na carapaxu typickou plísňovou \"vatu\". Když jsem želvu vylovil a pečlivě prohlédl plastron, který se mi už od počátku co ji mám (asi 2 měsíce) nezdá být úplně v pořádku, tak jsem odhalil několik plošek s lehce seškrábnutelným povlakem, z nichž jedna má po otěru nehtem ve svém středu růžovějící reakci.
Jaký postup při léčbě byste mi doporučovali? Zkusím nastínit, jak si myslím, že bych to dělal já, podle toho co jsem vyčetl a domyslel, tak mě kdyžtak opravte.

1. Odstranit po dobu léčby štěrkový substrát a dezinfikovat pro následný návrat do akvária (jak byste dezinfikovali vy? Je to asi kýbl a kousek štěrku)

2. Vydezinfikovat zbytek akvária (co tak savo proti plísním?)

3. Želvu buď koupat v roztoku hypermanganu draselného (1g na 10 l vody) a nebo v roztoku betadine. Další možnost vidím v aplikaci masti betadine nebo canesten, ale koupel v roztoku vidím jako větší jistotu v tom, že pokryju opravdu všechna ložiska. Nemám ale jasno v tom, jak a jak dlouho by měla koupel probíhat? A co když se želva napije? Jak často a po jakou dobu koupele provádět?

4. Jak následně předejít dalším recidivám?

Všem děkuji za info vedoukcí v vyléčení mého nemazlivého mazlíčka. Mimochodem, chová někdo z vás tuto želvu? V archivu jsem na nic kloudného nenarazil. Většinou se jedná o takové kusé informace.

Libor

PS: Obrázek je jen ilustrativní, můj kousek je o poznání větší

Ja mám nejaké Macrochelodina rugosa, ale našťastie sa mi takýto problém nestal. Vlákno o dlhokrčkách je tu: https://www.ifauna.cz/rubriky/ mdiskuse/show.php?tema= 112463&r=3&m=1&page=1

ado napsal(a):
Ja mám nejaké Macrochelodina rugosa, ale našťastie sa mi takýto problém nestal. Vlákno o dlhokrčkách je tu: https://www.ifauna.cz/rubriky/ mdiskuse/show.php?tema= 112463&r=3&m=1&page=1

Ten hypermangan se mi zdá strašně koncentrovanej. Dej si velikej pozor, abys želvu nepopálil. Spíš bych roztok namíchal tak do slabě růžové barvy. Vodu bych měnil každej den, samozřejmě štěrk vyndej, dokud se nezahojí a pořiď v akvaristice nějakej Preventan, nebo něco proti plísni u akvarijních ryb a to jí tam dej. Většinou je to taková modrá vodička. U tohohle platí pravidlo, že čim dražší, tak tim je to většinou kvalitnější. Nejlepší firma je asi JBL. Vim to, protože jsem asi 10 let choval akv. ryby a teď mam vodní želvy taky. Jinak plesnivějící místo bych otíral a pokud ti veterinář předepíše antibiotika, tak bych je na to šoupnul taky. Možná pomůže i mírné zvýšení teploty a vitamíny ve stravě, pokud je nedáváš. To je asi všechno, co mě zrovna napadlo. Přeju hodně štěstí při léčbě.

h vysin napsal(a):
Ten hypermangan se mi zdá strašně koncentrovanej. Dej si velikej pozor, abys želvu nepopálil. Spíš bych roztok namíchal tak do slabě růžové barvy. Vodu bych měnil každej den, samozřejmě štěrk vyndej, dokud se nezahojí a pořiď v akvaristice nějakej Preventan, nebo něco proti plísni u akvarijních ryb a to jí tam dej. Většinou je to taková modrá vodička. U tohohle platí pravidlo, že čim dražší, tak tim je to většinou kvalitnější. Nejlepší firma je asi JBL. Vim to, protože jsem asi 10 let choval akv. ryby a teď mam vodní želvy taky. Jinak plesnivějící místo bych otíral a pokud ti veterinář předepíše antibiotika, tak bych je na to šoupnul taky. Možná pomůže i mírné zvýšení teploty a vitamíny ve stravě, pokud je nedáváš. To je asi všechno, co mě zrovna napadlo. Přeju hodně štěstí při léčbě.

Děkuju všem za odpověď. Ještě k té preventivní úpravě vody proti plísním. Mohl byste mi někdo poradit nějaký konkrétní přípravek? Díval jsem se na miga.cz a většinou se tam všechno točí kolem chlóru, čpavku a řas, ale na nic vyloženě protiplísňového jsem nenarazil. Díky.

vajco napsal(a):
Děkuju všem za odpověď. Ještě k té preventivní úpravě vody proti plísním. Mohl byste mi někdo poradit nějaký konkrétní přípravek? Díval jsem se na miga.cz a většinou se tam všechno točí kolem chlóru, čpavku a řas, ale na nic vyloženě protiplísňového jsem nenarazil. Díky.

Prodává se přípravek, který se jmenuje Preventan, ale je jich ještě mnoho dalších. Když se zeptáš v akvaristice, tak ti určitě něco poradí.

vajco napsal(a):
Milí želvisté,

poraďte mi prosím, co dělat se želvou (dlouhokrčka) , která má krunýř napadený plísní. Progrese nebyla doposud nijak velká, vlastně jsem si myslel, že je vše v pořádku (a ani veterinář si ničeho nevšimnul), ale dnes jsem objevil na carapaxu typickou plísňovou \"vatu\". Když jsem želvu vylovil a pečlivě prohlédl plastron, který se mi už od počátku co ji mám (asi 2 měsíce) nezdá být úplně v pořádku, tak jsem odhalil několik plošek s lehce seškrábnutelným povlakem, z nichž jedna má po otěru nehtem ve svém středu růžovějící reakci.
Jaký postup při léčbě byste mi doporučovali? Zkusím nastínit, jak si myslím, že bych to dělal já, podle toho co jsem vyčetl a domyslel, tak mě kdyžtak opravte.

1. Odstranit po dobu léčby štěrkový substrát a dezinfikovat pro následný návrat do akvária (jak byste dezinfikovali vy? Je to asi kýbl a kousek štěrku)

2. Vydezinfikovat zbytek akvária (co tak savo proti plísním?)

3. Želvu buď koupat v roztoku hypermanganu draselného (1g na 10 l vody) a nebo v roztoku betadine. Další možnost vidím v aplikaci masti betadine nebo canesten, ale koupel v roztoku vidím jako větší jistotu v tom, že pokryju opravdu všechna ložiska. Nemám ale jasno v tom, jak a jak dlouho by měla koupel probíhat? A co když se želva napije? Jak často a po jakou dobu koupele provádět?

4. Jak následně předejít dalším recidivám?

Všem děkuji za info vedoukcí v vyléčení mého nemazlivého mazlíčka. Mimochodem, chová někdo z vás tuto želvu? V archivu jsem na nic kloudného nenarazil. Většinou se jedná o takové kusé informace.

Libor

PS: Obrázek je jen ilustrativní, můj kousek je o poznání větší

Zdar, já je chovám. Je mi docela divné že plastron takhle plesniví. Tyhle plísně se většinou oběvují na místech která jsou sice ve vlhku, ale ne trvale pod vodou. Máš ji v dost hlubohé vodě? Já bych to jen mechanicky odstranil a upravil trochu vodu. Spíš asi tim hypermangánem než betadinou.
Podle rad P. Hainze přidávám do vody u některých želv (austrochelidae) sekundární výluh z čaje a mám dojem, že to má positivní vliv.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Zdar, já je chovám. Je mi docela divné že plastron takhle plesniví. Tyhle plísně se většinou oběvují na místech která jsou sice ve vlhku, ale ne trvale pod vodou. Máš ji v dost hlubohé vodě? Já bych to jen mechanicky odstranil a upravil trochu vodu. Spíš asi tim hypermangánem než betadinou.
Podle rad P. Hainze přidávám do vody u některých želv (austrochelidae) sekundární výluh z čaje a mám dojem, že to má positivní vliv.

Já zas naopak mám dobrou zkušenost s roztokem BETADINE. Želvu bych mechanicky očistil, všechno co jde oděrem hadříku bych odstranil, na postižené místo bych použil neředěnou betadinu a nechal asi hodinu na suchu, pak bych želvu vrátil do vody a přidal i trochu betadiny do vody (je to sice velmi naředěný roztok, ale měl by postačovat).

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Zdar, já je chovám. Je mi docela divné že plastron takhle plesniví. Tyhle plísně se většinou oběvují na místech která jsou sice ve vlhku, ale ne trvale pod vodou. Máš ji v dost hlubohé vodě? Já bych to jen mechanicky odstranil a upravil trochu vodu. Spíš asi tim hypermangánem než betadinou.
Podle rad P. Hainze přidávám do vody u některých želv (austrochelidae) sekundární výluh z čaje a mám dojem, že to má positivní vliv.

Mohu se zeptat co je to ten "sekundární výluh z čaje", jak silnej má být, a jaký má mít vliv na kvalitu vody? Dík.

hugo napsal(a):
Mohu se zeptat co je to ten "sekundární výluh z čaje", jak silnej má být, a jaký má mít vliv na kvalitu vody? Dík.

No prostě vyluhuju znovu čaj. čaj používám samozřejmě obyčejný, nearomatisovaný. Výluh dělám sice koncentrovaný, ale do vody ho přimíchávám tak, aby měla světle hnědou barvu. Všechny účinky by asi nejlépe posal Petr, já ale můžu popsat proč jsem k tomuhle přistoupil a jaký t má vliv:
Loni na jaře jsem kvuli stěhováni na přechodnou dobu přendal želvy do přepravek bez filtrace vody. Velmi brzo se u nich rozšířila plíseň- ne všakna krunýřích, ale na kůži. Vypadalo to jako takové závojíčky odlupující se kůže. Zkoušel sem to řešit primárně mechanickým odstraněním a poté buď betadinou, nebo hypermangánem. Obojí mělo positivní účinek, řekl bych že hypermangán výraznější. Problém byl ale s recidivou, které příliš nebránilo ani solení vody, ani betadina v ní. Na Petrovu radu jsem tedy začal přidávat sekundární výluh z čaje a problém se během krátké doby vyřešil. Výluh teď přidávám v menší míře a ne vždy. Žádné problémy neregistruji. Ještě bych asi měl podotknout že tento problém jsem měl jen u austochelidae (nejvíce u emydur a elseyí) - na ostatních želvách se nic neobjevovalo.

hugo napsal(a):
Mohu se zeptat co je to ten "sekundární výluh z čaje", jak silnej má být, a jaký má mít vliv na kvalitu vody? Dík.

'Sekundární výluh' znamená, že jde o čaj, z něhož si už majitel jednou uvařil čaj k pití, ve kterém by měla být většina kofeinových derivátů (theofylin, kofein a stopově i theobromin a další). V dalším výluhu by jich už mělo být minimum, ale mělo by v něm být poměrně dostatečné množství taninu (skupina polyfenolických tříslovin), který na rozdíl od tříslovin a dalších látek např. z rašeliny příliš neovlivňuje pH vody, ale aspoň trochu tlumí růst plísní. Navíc se jím srážejí rozpuštěné bílkoviny, takže se voda kazí o poznání pomaleji (pokud nepočítáte sediment na dně...). Jeden z rakouských nebo německých chovatelů zkoušel do vody míchat přímo chemicky čistý tanin, ale výsledný roztok poškozoval (naleptával) želvám kůži. Ve formě odvaru z čaje se nedosáhne příliš vysoké koncentrace, takže není nebezpečný. Rašelinový výluh je pro některé druhy také použitelný, ale možná ne pro všechny druhy. Hodně druhů z tropů žije ve vodě, do které se dost vysoký podíli různých taninů dostal z rozloženého listí.

petr zelvar napsal(a):
'Sekundární výluh' znamená, že jde o čaj, z něhož si už majitel jednou uvařil čaj k pití, ve kterém by měla být většina kofeinových derivátů (theofylin, kofein a stopově i theobromin a další). V dalším výluhu by jich už mělo být minimum, ale mělo by v něm být poměrně dostatečné množství taninu (skupina polyfenolických tříslovin), který na rozdíl od tříslovin a dalších látek např. z rašeliny příliš neovlivňuje pH vody, ale aspoň trochu tlumí růst plísní. Navíc se jím srážejí rozpuštěné bílkoviny, takže se voda kazí o poznání pomaleji (pokud nepočítáte sediment na dně...). Jeden z rakouských nebo německých chovatelů zkoušel do vody míchat přímo chemicky čistý tanin, ale výsledný roztok poškozoval (naleptával) želvám kůži. Ve formě odvaru z čaje se nedosáhne příliš vysoké koncentrace, takže není nebezpečný. Rašelinový výluh je pro některé druhy také použitelný, ale možná ne pro všechny druhy. Hodně druhů z tropů žije ve vodě, do které se dost vysoký podíli různých taninů dostal z rozloženého listí.

Mohl bys Petře prosím napsat, kolik asi čajových pytlíků na kolik litrů vody v akváriu, ať se vyvaruju případných nedopatření? A co tak přidat do výluhu nějakou antiseptickou bylinku, třeba heřmánek?

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Zdar, já je chovám. Je mi docela divné že plastron takhle plesniví. Tyhle plísně se většinou oběvují na místech která jsou sice ve vlhku, ale ne trvale pod vodou. Máš ji v dost hlubohé vodě? Já bych to jen mechanicky odstranil a upravil trochu vodu. Spíš asi tim hypermangánem než betadinou.
Podle rad P. Hainze přidávám do vody u některých želv (austrochelidae) sekundární výluh z čaje a mám dojem, že to má positivní vliv.

Chtěl bych se Tě Martine zeptat, jak je na tom Tvá dlouhokrčka s využíváním souše? Já mám chelodina siebenrocki a na souši jsem ji ještě nenačapal. Skoro si říkám, jestli jí tou souší neubírám místa na plavání, které by jistě využila plodněji... No ale je mi jasné, že kareta to není, aby se ráchala pořád

vajco napsal(a):
Chtěl bych se Tě Martine zeptat, jak je na tom Tvá dlouhokrčka s využíváním souše? Já mám chelodina siebenrocki a na souši jsem ji ještě nenačapal. Skoro si říkám, jestli jí tou souší neubírám místa na plavání, které by jistě využila plodněji... No ale je mi jasné, že kareta to není, aby se ráchala pořád

Ahoj Libore, ze všech druhů dlouhokrček mi lezou na souš nejvíc Ch. reimanni. Chelodina siebenrocki mi na souš nelezou vůbec. Dokonce i kladou pod vodou. Ale Adovi na souš lezou, ale asi taky moc ne. Je to vysoce akvatická želva.

vajco napsal(a):
Mohl bys Petře prosím napsat, kolik asi čajových pytlíků na kolik litrů vody v akváriu, ať se vyvaruju případných nedopatření? A co tak přidat do výluhu nějakou antiseptickou bylinku, třeba heřmánek?

Někdy na vlastní léčení plísní na kůži nebo krunýři zabralo koupání v odvaru z Třezalky tečkované - Hypericum perforatum, ale zvíře pak nějakou chvíli nesmí na sluníčko nebo pod UV, protože jedna ze složek funguje jako fotosenzibilizator. Většina dalších rostlinných extraktů v akvariu spíš jen urychluje hnití vody, možná s výjimkou věcí bohatých na třísloviny, jako třeba dubové listí.
Já použiju, co se mi tak za rozumnou dobu nahromnadí, tedy původně cca 8 čajových lžiček černého čaje, po vypití nechat uschnout a po nahromadění přelít horkou vodou v hrnku a nechat přes noc louhovat. To se pak přidá do cca 100 l vody. Původně je to převzaté od Němců (Helm W. 2002. My experience with care, breeding and raising of Cuora amboinensis kamaroma Rumler & Fritz, 1991, Radiata, May 2002) Dávka je jen preventivní, že by tím šlo přímo léčit už rozběhlé onemocnění nevím.
Na to se kromě již doporučených oxidačních činidel (jodpovidonium - Betadin a Manganistan) dá použít také akvaristický prostředek proti plísním na bázi koloidního stříbra. Vzhledem k toxicitě stříbra to pochopitelně není možné po příliš dlouhou dobu (měl by u toho být přiložený návod -tuším dva dny v tomhle roztoku a několik dní v čisté vodě pro 'odmoření', po nějaké době zopakovat). Odmoření od zbytků koloidního stříbra je obvzláště nutné tehdy, když je akvarium vybaveno biologickými filtry, protože pro nitrifikační bakterie je stříbro celkem spolehlivě vražedné. Přípravky na bázi stříbra se podle zkušeností veterinářů neosvědčily u suchozemských zvířat, zvláště pouštních.

petr zelvar napsal(a):
Někdy na vlastní léčení plísní na kůži nebo krunýři zabralo koupání v odvaru z Třezalky tečkované - Hypericum perforatum, ale zvíře pak nějakou chvíli nesmí na sluníčko nebo pod UV, protože jedna ze složek funguje jako fotosenzibilizator. Většina dalších rostlinných extraktů v akvariu spíš jen urychluje hnití vody, možná s výjimkou věcí bohatých na třísloviny, jako třeba dubové listí.
Já použiju, co se mi tak za rozumnou dobu nahromnadí, tedy původně cca 8 čajových lžiček černého čaje, po vypití nechat uschnout a po nahromadění přelít horkou vodou v hrnku a nechat přes noc louhovat. To se pak přidá do cca 100 l vody. Původně je to převzaté od Němců (Helm W. 2002. My experience with care, breeding and raising of Cuora amboinensis kamaroma Rumler & Fritz, 1991, Radiata, May 2002) Dávka je jen preventivní, že by tím šlo přímo léčit už rozběhlé onemocnění nevím.
Na to se kromě již doporučených oxidačních činidel (jodpovidonium - Betadin a Manganistan) dá použít také akvaristický prostředek proti plísním na bázi koloidního stříbra. Vzhledem k toxicitě stříbra to pochopitelně není možné po příliš dlouhou dobu (měl by u toho být přiložený návod -tuším dva dny v tomhle roztoku a několik dní v čisté vodě pro 'odmoření', po nějaké době zopakovat). Odmoření od zbytků koloidního stříbra je obvzláště nutné tehdy, když je akvarium vybaveno biologickými filtry, protože pro nitrifikační bakterie je stříbro celkem spolehlivě vražedné. Přípravky na bázi stříbra se podle zkušeností veterinářů neosvědčily u suchozemských zvířat, zvláště pouštních.

Co se týče listí v akváriu, tak jsem slyšel i o jeho vlivu na vybarvení zvířat. Stejně tak i třeba kůra z dubu. Jestli ale pomůže jako prvence proti plísním, to nevím. Ohleně třezalky bych byl asi opatrný. Působí sice protizánětlivě a hojivě, dokonce se doporučuje na psychické problémy (takže je asi dobré ji dávat depresivním želvám), ale má příliš mnoho kontraindikací. Takže radši opatrně a s mírou

vajco napsal(a):
Chtěl bych se Tě Martine zeptat, jak je na tom Tvá dlouhokrčka s využíváním souše? Já mám chelodina siebenrocki a na souši jsem ji ještě nenačapal. Skoro si říkám, jestli jí tou souší neubírám místa na plavání, které by jistě využila plodněji... No ale je mi jasné, že kareta to není, aby se ráchala pořád

Mne obe samice kladli nasuchu, takže pár dní predtým tam chodili hrabať. Jedna sa mi chodila aj cez deň osušiť ale to asi kôli nezvlečeným štítkom (vrstva niekoľkých štítkov na sebe - odkedy ju mám sa to výrazne lepší a postupne sa odlupujú). Inak mi vyliezajú aj keď sa pária - samica utečie na súš pred samcom a ten tam za ňou vylezie a otravuje ju. Jedna samica mi momentálone už asi tri dni chodí hrabať...

ado napsal(a):
Mne obe samice kladli nasuchu, takže pár dní predtým tam chodili hrabať. Jedna sa mi chodila aj cez deň osušiť ale to asi kôli nezvlečeným štítkom (vrstva niekoľkých štítkov na sebe - odkedy ju mám sa to výrazne lepší a postupne sa odlupujú). Inak mi vyliezajú aj keď sa pária - samica utečie na súš pred samcom a ten tam za ňou vylezie a otravuje ju. Jedna samica mi momentálone už asi tri dni chodí hrabať...

V jak velikém akváriu je Ado máš? Já mám jednu samici a výhledově bych k ní ještě nějakého samce pořídil, ale nejsem si jistý, jestli akvárium 130*50*60 (d*š*v) pojme dvě želvy. Mohl bys třeba přiložit jak máš zařízené akvárium pro inspiraci? (Prosba platí i pro ostatní želvisty. Myslím, že by to bylo i téma na celé vlákno - Želvárium pro vodní želvy). Já jsem vyřešil ostrůvek jako velký plát břidlice zavěšený našikmo do akvárka, aby byla vodní plocha co největší, ale jak jsem psal, zatím je ostrov nevyužitý. Je jasné, že na kladení vajec to není, ale na slunění by to stačit mohlo. Mimochodem, svítí někdo z vás na dlouhokrčky UVb, nebo stačí žárovka s UVa?

Libor

petr zelvar napsal(a):
Někdy na vlastní léčení plísní na kůži nebo krunýři zabralo koupání v odvaru z Třezalky tečkované - Hypericum perforatum, ale zvíře pak nějakou chvíli nesmí na sluníčko nebo pod UV, protože jedna ze složek funguje jako fotosenzibilizator. Většina dalších rostlinných extraktů v akvariu spíš jen urychluje hnití vody, možná s výjimkou věcí bohatých na třísloviny, jako třeba dubové listí.
Já použiju, co se mi tak za rozumnou dobu nahromnadí, tedy původně cca 8 čajových lžiček černého čaje, po vypití nechat uschnout a po nahromadění přelít horkou vodou v hrnku a nechat přes noc louhovat. To se pak přidá do cca 100 l vody. Původně je to převzaté od Němců (Helm W. 2002. My experience with care, breeding and raising of Cuora amboinensis kamaroma Rumler & Fritz, 1991, Radiata, May 2002) Dávka je jen preventivní, že by tím šlo přímo léčit už rozběhlé onemocnění nevím.
Na to se kromě již doporučených oxidačních činidel (jodpovidonium - Betadin a Manganistan) dá použít také akvaristický prostředek proti plísním na bázi koloidního stříbra. Vzhledem k toxicitě stříbra to pochopitelně není možné po příliš dlouhou dobu (měl by u toho být přiložený návod -tuším dva dny v tomhle roztoku a několik dní v čisté vodě pro 'odmoření', po nějaké době zopakovat). Odmoření od zbytků koloidního stříbra je obvzláště nutné tehdy, když je akvarium vybaveno biologickými filtry, protože pro nitrifikační bakterie je stříbro celkem spolehlivě vražedné. Přípravky na bázi stříbra se podle zkušeností veterinářů neosvědčily u suchozemských zvířat, zvláště pouštních.

Děkuju Petře za vyčerpávající odpověď.

vajco napsal(a):
V jak velikém akváriu je Ado máš? Já mám jednu samici a výhledově bych k ní ještě nějakého samce pořídil, ale nejsem si jistý, jestli akvárium 130*50*60 (d*š*v) pojme dvě želvy. Mohl bys třeba přiložit jak máš zařízené akvárium pro inspiraci? (Prosba platí i pro ostatní želvisty. Myslím, že by to bylo i téma na celé vlákno - Želvárium pro vodní želvy). Já jsem vyřešil ostrůvek jako velký plát břidlice zavěšený našikmo do akvárka, aby byla vodní plocha co největší, ale jak jsem psal, zatím je ostrov nevyužitý. Je jasné, že na kladení vajec to není, ale na slunění by to stačit mohlo. Mimochodem, svítí někdo z vás na dlouhokrčky UVb, nebo stačí žárovka s UVa?

Libor

150x70x50v pre 1. pár a 150x80x50v pre 2. pár. Zatiaľ je to naddimenzované, ešte by sa tam niečo vošlo. 50 cm je výška vody, ešte nejaký priestor je nad súšou. Štrk ide von, drží sa tam špina a mieša sa mi s pieskom.
UV-B - ak želvy lezú z vody, tým že budú mať UV-B sa nič neskazí ale pri dobrej strave to ide bez neho a pri silne akvatických želvách ako M. rugosa (=Ch. siebenrocki) je zbytočné, keďže do vody UV nepreniká. Podľa osvetlenia miestnosti by som to riešil žiarivkou s plným spektrom.

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

ado napsal(a):
150x70x50v pre 1. pár a 150x80x50v pre 2. pár. Zatiaľ je to naddimenzované, ešte by sa tam niečo vošlo. 50 cm je výška vody, ešte nejaký priestor je nad súšou. Štrk ide von, drží sa tam špina a mieša sa mi s pieskom.
UV-B - ak želvy lezú z vody, tým že budú mať UV-B sa nič neskazí ale pri dobrej strave to ide bez neho a pri silne akvatických želvách ako M. rugosa (=Ch. siebenrocki) je zbytočné, keďže do vody UV nepreniká. Podľa osvetlenia miestnosti by som to riešil žiarivkou s plným spektrom.

Taky jsem to chtěl takto udělat... A asi to tak i dopadne. Akorát tak velkou vanu jako máš Ty uz bych do bytu asi nedal. Píšeš, že štěrk budeš dávat pryč? Já to už udělal, zatím tedy jen kvůli léčbě plísně. Myslím, že když se dá štěrk dostatečně hrubý (používá se třeba jako mulč v zahradnictví), tak by se kaly mohly dobře odsát i ze dna, aniž by to zabralo půl dne. Dívám se, že asi filtruješ externím filtrem, že? Jak často pak měníš vodu?

ado napsal(a):
150x70x50v pre 1. pár a 150x80x50v pre 2. pár. Zatiaľ je to naddimenzované, ešte by sa tam niečo vošlo. 50 cm je výška vody, ešte nejaký priestor je nad súšou. Štrk ide von, drží sa tam špina a mieša sa mi s pieskom.
UV-B - ak želvy lezú z vody, tým že budú mať UV-B sa nič neskazí ale pri dobrej strave to ide bez neho a pri silne akvatických želvách ako M. rugosa (=Ch. siebenrocki) je zbytočné, keďže do vody UV nepreniká. Podľa osvetlenia miestnosti by som to riešil žiarivkou s plným spektrom.

Alespoň do nějaké hloubky bude UV pronikat i do vody. Možná to bude jen 1 - 2 cm, ale na fotografiích z přírody je možné vidět želvy, jak vzplývají na hladině, v horní nejprohřátější vrstvě vody. Nevěřím, že to bude zcela bez efektu na jejich metabolismus...

petr zelvar napsal(a):
Alespoň do nějaké hloubky bude UV pronikat i do vody. Možná to bude jen 1 - 2 cm, ale na fotografiích z přírody je možné vidět želvy, jak vzplývají na hladině, v horní nejprohřátější vrstvě vody. Nevěřím, že to bude zcela bez efektu na jejich metabolismus...

Efekt tam bude určite ale len ak sa dostanú do dosahu tohoto žiarenia. Moje želvy idú pod hladinu len dýchať a to takým štýlom, že natiahnu krk a vystrčia z vody nozdry - hlava s krkom u samíc okolo 20 cm a behom dňa buď plávajú v strednej vrstve vody alebo ležia v temnejšej časti. Osobne by som im UV-B poskytol, keby malo aspoň nejaký význam.

vajco napsal(a):
Taky jsem to chtěl takto udělat... A asi to tak i dopadne. Akorát tak velkou vanu jako máš Ty uz bych do bytu asi nedal. Píšeš, že štěrk budeš dávat pryč? Já to už udělal, zatím tedy jen kvůli léčbě plísně. Myslím, že když se dá štěrk dostatečně hrubý (používá se třeba jako mulč v zahradnictví), tak by se kaly mohly dobře odsát i ze dna, aniž by to zabralo půl dne. Dívám se, že asi filtruješ externím filtrem, že? Jak často pak měníš vodu?

Je tam 16 litrový externý filter. Keď sa podarí kŕmna zmes, tak len odsávam výkaly a dolievam vodu. Keď sa mi náhodou zdá, že je voda stará... vylejem komplet a nalejem novú (2x do roka max.). Keď želatína nedrží, musím čistiť podstatne častejšie, vymieňam viac vody...

ado napsal(a):
Je tam 16 litrový externý filter. Keď sa podarí kŕmna zmes, tak len odsávam výkaly a dolievam vodu. Keď sa mi náhodou zdá, že je voda stará... vylejem komplet a nalejem novú (2x do roka max.). Keď želatína nedrží, musím čistiť podstatne častejšie, vymieňam viac vody...

Želatina? Myslíš tím, že vezmeš rybičky, gamary a jiné dobroty a ty pak zaliješ želatinou a krmíš? Co všechno do takové dobroty přimícháváš?

vajco napsal(a):
Želatina? Myslíš tím, že vezmeš rybičky, gamary a jiné dobroty a ty pak zaliješ želatinou a krmíš? Co všechno do takové dobroty přimícháváš?

Inšpirácia na zmes:
http://www.sweb.cz/turtles.of .the.world/vyziva/zelatina.htm
http://zelvy.com/?p=30
http://www.chelodina.com/15.htm

Vždy tam hodím čo zrovna zoženiem a hlavná zložka sú ryby, keďže ich mám stále dosť. Najväčšia výhoda je možnosť pridať minerály... Ja dávam vaječné škrupiny, sépiovku, Plastin, Nutrimix pre nosnice, Nekton MSA, Nekton Rep.
Minimálne raz za mesiac dostanú potkanie hola, myš alebo menšieho potkana.

Na fotke 3cm špunt.

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

ado napsal(a):
Efekt tam bude určite ale len ak sa dostanú do dosahu tohoto žiarenia. Moje želvy idú pod hladinu len dýchať a to takým štýlom, že natiahnu krk a vystrčia z vody nozdry - hlava s krkom u samíc okolo 20 cm a behom dňa buď plávajú v strednej vrstve vody alebo ležia v temnejšej časti. Osobne by som im UV-B poskytol, keby malo aspoň nejaký význam.

To by se dalo celkem snadno pokusně ověřit. Stačilo by zavěsit nad nějaké místo nad hladinou tak 60 W halogenový reflektor, který by osvětloval a ohříval určitý úsek hladiny. Pokud se tam bude zdržovat častěji s tím, že bude 'splývat' na daném místě na hladině, hodilo by se tam přihodit i zdroj UV-B.
Petr

ado napsal(a):
Inšpirácia na zmes:
http://www.sweb.cz/turtles.of .the.world/vyziva/zelatina.htm
http://zelvy.com/?p=30
http://www.chelodina.com/15.htm

Vždy tam hodím čo zrovna zoženiem a hlavná zložka sú ryby, keďže ich mám stále dosť. Najväčšia výhoda je možnosť pridať minerály... Ja dávam vaječné škrupiny, sépiovku, Plastin, Nutrimix pre nosnice, Nekton MSA, Nekton Rep.
Minimálne raz za mesiac dostanú potkanie hola, myš alebo menšieho potkana.

Na fotke 3cm špunt.

Děkuju za tip. Dovedu si docela živě představit, že jim to může chutnat. Trochu jako když pejsek s kočičkou pekli dort

ado napsal(a):
150x70x50v pre 1. pár a 150x80x50v pre 2. pár. Zatiaľ je to naddimenzované, ešte by sa tam niečo vošlo. 50 cm je výška vody, ešte nejaký priestor je nad súšou. Štrk ide von, drží sa tam špina a mieša sa mi s pieskom.
UV-B - ak želvy lezú z vody, tým že budú mať UV-B sa nič neskazí ale pri dobrej strave to ide bez neho a pri silne akvatických želvách ako M. rugosa (=Ch. siebenrocki) je zbytočné, keďže do vody UV nepreniká. Podľa osvetlenia miestnosti by som to riešil žiarivkou s plným spektrom.