Dobry den.
mel bych par dotazu na chovatele zelv, zvlašte klapavek Sternotherus odoratus:
1. Jak velke kladiste pouzivate, substrát, atd a nejake info o odchovu?
2. Me zelvy často lezi i delsi dobu na dne s otevřenou tlamkou, zajimalo by me co to vlastne delaji?
3. Jak hlubokou nadrz a velikost akvária pro dospele mate?
Predem dekuji za odpovedi
petrm
napsal(a):
Dobry den.
mel bych par dotazu na chovatele zelv, zvlašte klapavek Sternotherus odoratus:
1. Jak velke kladiste pouzivate, substrát, atd a nejake info o odchovu?
2. Me zelvy často lezi i delsi dobu na dne s otevřenou tlamkou, zajimalo by me co to vlastne delaji?
3. Jak hlubokou nadrz a velikost akvária pro dospele mate?
Predem dekuji za odpovedi
Nejsem kdovíjaký chovatel želv, ale klapavky jsem měl. Konkrétně pár Kinosternon leucostomum, jako kladiště jsem používal plastovou bedýnku cca 20x20x15 cm naplněnou pískem s trochou rašeliny (tak 3:1), vodu jsem měl tak 10 až 12 cm hlubokou, prostě kousek nad želvy. To s tou otevřenou tlamkou občas dělají, proč to přesně nevím, snad získávají kyslík z vody přez sliznici v tlamě, aby se nemusely tak často vynořovat, ale to jsou jen mé dohady.
petrm
napsal(a):
Dobry den.
mel bych par dotazu na chovatele zelv, zvlašte klapavek Sternotherus odoratus:
1. Jak velke kladiste pouzivate, substrát, atd a nejake info o odchovu?
2. Me zelvy často lezi i delsi dobu na dne s otevřenou tlamkou, zajimalo by me co to vlastne delaji?
3. Jak hlubokou nadrz a velikost akvária pro dospele mate?
Predem dekuji za odpovedi
Chovam skupinu Sternotherus odoratus 1,5 z toho asi 3 samice kladou. (Přesně to nevím, neb často k tomu dojde kdyz nejsem doma.) Mam pro ně 3 kameny na ktere mohou vylezt a jedno kladiste cca. 10 cm v prumeru a 10 cm hluboke. Kdyz se zelvy chystaji snaset hodne casto lezou z vody a hledaji kam snaset. Kladiste se mi neosvedcilo, vzdy do nej zalezou a vsechen pisek z nej vyhazej a vycistej ho uplne dokonale. Mozna je malo hluboke, ikdyz je vnem zelva takmer cela shovana, tak ma snahu jeste dal hrabat. Takze z nouze vejce snasej na suchu primo na ploche kameny. Casto vejce spadnou do vody. Pred 14 dny se mi vsak vylihla klapavka z prave takle sneseneho vejcete, tak jim namoceni asi nevadi. Ani jsem to tenkrat moc nehlidal, tak v te vode mohlo byt treba den, ci dva. Chce to nejak prochytat, treba sem da nekdo tip, jak by melo kladiste byt velke. Vejce mam v inkubatoru v teplote mezi 28 - 30 °C. Hodne zerou v obdobi kladeni sepiovou kost, tak bych doporucoval vzdy jim ji tam dat.
Moje si obcas zivnou, nebo samec otevira tlamu, kdyz se chysta zautocit. Chce to dost ukrytu. Tezko rict proc to delaj, akorat me napada jestli se tim nestrasej mezi sebou. Moje to nedelaj.
Jinak je mam v akvarku 110 na 50 na 40. Vody tak, aby ze zeme bez plavani dosahly na hladinu. Prijdou mi ze jim to vyhovuje. Zkousel jsem i hlubsi vodu, ale takhle mi prijdou spokojenejsi. Na nekterych strankach na netu jsem ale videl doporuceni, ze jim nekdo dava hodne vody, aby mohly plavat. Tak nevim, co je lepsi.
petrm
napsal(a):
Dobry den.
mel bych par dotazu na chovatele zelv, zvlašte klapavek Sternotherus odoratus:
1. Jak velke kladiste pouzivate, substrát, atd a nejake info o odchovu?
2. Me zelvy často lezi i delsi dobu na dne s otevřenou tlamkou, zajimalo by me co to vlastne delaji?
3. Jak hlubokou nadrz a velikost akvária pro dospele mate?
Predem dekuji za odpovedi
Ahoj,
pro dospělé klapavky S. odoratus by souš měla mít velikost alespoň 50x40cm plochy a cca 15cm hloubky. Jako substrát používám čistý křemičitý písek, nešpiní vodu při kontaminaci se dá z vody opět procedit a použít. Pro určení hloubky hladiny vodního sloupce u vodních želv mám jednoduché, ale osvědčené měřitko. Hladina by měla být tak vysoká, aby dvě želvy krunýřema na sobě byly zcela ponořené. To z toho důvodu, že páření želv probíhá ve vodě a výška vodního sloupce usnadňuje páření, ponořenému páru jde kopulace ve vodě snadnějí, než když samec musí překonávat nedostatečný sloupec vody a spurnou samici k tomu. Velikost vodní hladiny by měla být alespoň 80x 50cm plochy pro pár a hloubka cca 15cm. K otázce otevřené tlamy je také jednoduchá odpověď. Toto chování lze sledouvat u většiny klapavcovitých želv, včetně kajmanek. Želvy s otevřenou tlamou na dně číhají na kořist. U některých dravých vodních želv, byla tato schopnost dotažena do dokonalosti tím, že jazyk se želvám přetvořil v jakéhosi umělého červíka, kterým na dně otevřené tlamy pohybují a želvy lákají kořist - rybky přímo do tlamy.
© acanthos
napsal(a):
Ahoj,
pro dospělé klapavky S. odoratus by souš měla mít velikost alespoň 50x40cm plochy a cca 15cm hloubky. Jako substrát používám čistý křemičitý písek, nešpiní vodu při kontaminaci se dá z vody opět procedit a použít. Pro určení hloubky hladiny vodního sloupce u vodních želv mám jednoduché, ale osvědčené měřitko. Hladina by měla být tak vysoká, aby dvě želvy krunýřema na sobě byly zcela ponořené. To z toho důvodu, že páření želv probíhá ve vodě a výška vodního sloupce usnadňuje páření, ponořenému páru jde kopulace ve vodě snadnějí, než když samec musí překonávat nedostatečný sloupec vody a spurnou samici k tomu. Velikost vodní hladiny by měla být alespoň 80x 50cm plochy pro pár a hloubka cca 15cm. K otázce otevřené tlamy je také jednoduchá odpověď. Toto chování lze sledouvat u většiny klapavcovitých želv, včetně kajmanek. Želvy s otevřenou tlamou na dně číhají na kořist. U některých dravých vodních želv, byla tato schopnost dotažena do dokonalosti tím, že jazyk se želvám přetvořil v jakéhosi umělého červíka, kterým na dně otevřené tlamy pohybují a želvy lákají kořist - rybky přímo do tlamy.
Jo s tím číháním na kořist to asi bude fakt, i když mi bylo divný proč to dělají, když tam nemají žádné lákadlo jako kajmanky. Ale asi je výhodné, když jsou nachystaný a při přiblížení rybky jenom sklapnou. Ona ta evoluce červovitého přívěsku u kajmanek asi tak nějak taky začala.
petrm
napsal(a):
Dobry den.
mel bych par dotazu na chovatele zelv, zvlašte klapavek Sternotherus odoratus:
1. Jak velke kladiste pouzivate, substrát, atd a nejake info o odchovu?
2. Me zelvy často lezi i delsi dobu na dne s otevřenou tlamkou, zajimalo by me co to vlastne delaji?
3. Jak hlubokou nadrz a velikost akvária pro dospele mate?
Predem dekuji za odpovedi
... zdravím Petře, tak se spářili?Měl jsi tři dotazy tak na ně skusím stručně odpovědět:
1.pokud máš alespoň malou souš,tak to není problém(?)pokud nikoli můžeš vložit
do akvárka zatěžkanou misku(např.kamínky)čímž vytvoříš jakousi drenáž a navrch dat např.rašeliník ve vrstvě 5-10 cm dle možnosti a zpřístupnit to tak aby se tam želva dostala,je to sice provizorium,ale stejně nemáš jistotu že želva vejce snese,či zahrabe na souši.Pokud snese vejce do vody,tak pokud tam nebudou dlouho,tak se daj normálně inkubovat.Už se mi to stalo u Emysek a vylíhla se mi mládata ze všech 5-ti vajec.
2. klapavky leží na dně s otevřenou tlamou,u mně taky,ale jak jsem vysledoval tak i v
noci(především) a pokud jsem otom přemýšlel tak jsem došel k jedinému vysvětlení
a to,že vzduch v plicích je nadnáší,takže tento vztlak řeší otevřením tlamy,voda v utrobách to vyrovnává.To souvisí i s dotazem třetím na hloubku,výšku vodního sloupce,jsou to totiž spíš chodci než plavci,né však že by neuměli plavat.
3. doporučuje se výška vodního sloupce cca 3-násobek šířky karapaxu,což v praxi znamena,že želva dosáhne na hladinu pokud se postaví na zadní a natáhne krk.
Přeji zdárný odchov
k abel
napsal(a):
... zdravím Petře, tak se spářili?Měl jsi tři dotazy tak na ně skusím stručně odpovědět:
1.pokud máš alespoň malou souš,tak to není problém(?)pokud nikoli můžeš vložit
do akvárka zatěžkanou misku(např.kamínky)čímž vytvoříš jakousi drenáž a navrch dat např.rašeliník ve vrstvě 5-10 cm dle možnosti a zpřístupnit to tak aby se tam želva dostala,je to sice provizorium,ale stejně nemáš jistotu že želva vejce snese,či zahrabe na souši.Pokud snese vejce do vody,tak pokud tam nebudou dlouho,tak se daj normálně inkubovat.Už se mi to stalo u Emysek a vylíhla se mi mládata ze všech 5-ti vajec.
2. klapavky leží na dně s otevřenou tlamou,u mně taky,ale jak jsem vysledoval tak i v
noci(především) a pokud jsem otom přemýšlel tak jsem došel k jedinému vysvětlení
a to,že vzduch v plicích je nadnáší,takže tento vztlak řeší otevřením tlamy,voda v utrobách to vyrovnává.To souvisí i s dotazem třetím na hloubku,výšku vodního sloupce,jsou to totiž spíš chodci než plavci,né však že by neuměli plavat.
3. doporučuje se výška vodního sloupce cca 3-násobek šířky karapaxu,což v praxi znamena,že želva dosáhne na hladinu pokud se postaví na zadní a natáhne krk.
Přeji zdárný odchov
Diky za rady, Vas samec je hotovy erotoman. Musim jej oddelovat od samice, jinak by nemela chvili klid. Jinak jejich fotky jsou na reptarium.cz, staci najit v kontaktech me jmeno - Meduna Petr. Mejte se a hodne stesti v chovu!