Otočit řazení příspěvků Otočit řazení příspěvků
2.5.2007 18:59

MAM PROBLEM A NEVIM JAK JEJ RESIT. MA SAMICE T. HORSFIELDII LETOS ROZBILA UZ 2 VEJCE, LONI TAKTEZ, KROME JEDNOHO, KTERE JSEM STACIL VCAS ODKLIDIT, ALE BYLO NEOPLODNENE.
SAMICE ASI VYNECHA ZCELA FAZI VYHRABAVANI JAMKY A ZAHRABAVANI VEJCE A PREJDE PO SNESENI ROVNOU K UDUSANI "ZEMINY", COZ VEDE K TOTALNI DESTRUKCI VEJCE. KLADISTE VE VYBEHU MA, JE DOST HLUBOKE, SUBSTRAT JE HLINA S PISKEM, SVRCHU JE SKLO ABY DO KLADISTE NETEKLO.hLIDAT JI PORAD NEMUZU. JAK JI PRESVEDCIT ABY VEJCE NEROZBILA?

3.5.2007 09:10

petrm napsal(a):
MAM PROBLEM A NEVIM JAK JEJ RESIT. MA SAMICE T. HORSFIELDII LETOS ROZBILA UZ 2 VEJCE, LONI TAKTEZ, KROME JEDNOHO, KTERE JSEM STACIL VCAS ODKLIDIT, ALE BYLO NEOPLODNENE.
SAMICE ASI VYNECHA ZCELA FAZI VYHRABAVANI JAMKY A ZAHRABAVANI VEJCE A PREJDE PO SNESENI ROVNOU K UDUSANI "ZEMINY", COZ VEDE K TOTALNI DESTRUKCI VEJCE. KLADISTE VE VYBEHU MA, JE DOST HLUBOKE, SUBSTRAT JE HLINA S PISKEM, SVRCHU JE SKLO ABY DO KLADISTE NETEKLO.hLIDAT JI PORAD NEMUZU. JAK JI PRESVEDCIT ABY VEJCE NEROZBILA?

To vypadá na problém, který půjde řešit zřejmě hodně špatně. Chce to trpělivost, třeba se jí v té hlavě časem rosvítí. Rád bych věděl, zda je želva od malička zimovaná, zda je to odchov nebo import. Je-li to možné, napište prosím. Mám podobný problém s T. marginata, už čtyři roky za sebou volně ztrácí vejce ve výběhu, bez jakékoliv snahy vyhrabat si jamku. Ostatní samice problémy nemají, takže vhodnost prostředí nemá cenu řešit.

3.5.2007 18:51

petrm napsal(a):
MAM PROBLEM A NEVIM JAK JEJ RESIT. MA SAMICE T. HORSFIELDII LETOS ROZBILA UZ 2 VEJCE, LONI TAKTEZ, KROME JEDNOHO, KTERE JSEM STACIL VCAS ODKLIDIT, ALE BYLO NEOPLODNENE.
SAMICE ASI VYNECHA ZCELA FAZI VYHRABAVANI JAMKY A ZAHRABAVANI VEJCE A PREJDE PO SNESENI ROVNOU K UDUSANI "ZEMINY", COZ VEDE K TOTALNI DESTRUKCI VEJCE. KLADISTE VE VYBEHU MA, JE DOST HLUBOKE, SUBSTRAT JE HLINA S PISKEM, SVRCHU JE SKLO ABY DO KLADISTE NETEKLO.hLIDAT JI PORAD NEMUZU. JAK JI PRESVEDCIT ABY VEJCE NEROZBILA?

Želvy u našich známých - 2 samice - to dělají také. Jenže jejich výběh je pouze z betonu nebo udusaného trávníku bez ani teoretické možnosti vyhrabat nějakou díru. Možná, že želva dlouho hledá, a když nenajde, tak se vajec prostě zbaví. Je před kladením nesvá, chodí po výběhu a očichává kdejakou hrudku? Myslím, že čichem zjišťuje, zda je hlína dost provzdušněná, ale i tak akorát vlhká. Pokud tohle nedělá, je asi něco zásadního v nepořádku. Naše želvy snáší do záhonu ve skleníku, který není používaný. Třeba by stačilo změnit nejen kladiště, ale i celý výběh?




3.5.2007 19:23

petrm napsal(a):
MAM PROBLEM A NEVIM JAK JEJ RESIT. MA SAMICE T. HORSFIELDII LETOS ROZBILA UZ 2 VEJCE, LONI TAKTEZ, KROME JEDNOHO, KTERE JSEM STACIL VCAS ODKLIDIT, ALE BYLO NEOPLODNENE.
SAMICE ASI VYNECHA ZCELA FAZI VYHRABAVANI JAMKY A ZAHRABAVANI VEJCE A PREJDE PO SNESENI ROVNOU K UDUSANI "ZEMINY", COZ VEDE K TOTALNI DESTRUKCI VEJCE. KLADISTE VE VYBEHU MA, JE DOST HLUBOKE, SUBSTRAT JE HLINA S PISKEM, SVRCHU JE SKLO ABY DO KLADISTE NETEKLO.hLIDAT JI PORAD NEMUZU. JAK JI PRESVEDCIT ABY VEJCE NEROZBILA?

Mě něco podobného dělala 1 samice T. horsfieldii, kterou předchozí majitel choval pouze na tenké vrstvě hoblin, bez možnosti cokoliv vyhrabat. Do dvou sezon se naštěstí "naučila" standartdně klást.

4.5.2007 19:12

jetmar napsal(a):
To vypadá na problém, který půjde řešit zřejmě hodně špatně. Chce to trpělivost, třeba se jí v té hlavě časem rosvítí. Rád bych věděl, zda je želva od malička zimovaná, zda je to odchov nebo import. Je-li to možné, napište prosím. Mám podobný problém s T. marginata, už čtyři roky za sebou volně ztrácí vejce ve výběhu, bez jakékoliv snahy vyhrabat si jamku. Ostatní samice problémy nemají, takže vhodnost prostředí nemá cenu řešit.

Dobry den,
zelvu mam asi 5 let, z toho je zimovana asi 3 roky po sobe. U drivejsi majitelky nikdy zimovana nebyla a pochybuji i jestli mela nejake terarium. Samce jsem koupil minulou sezonu, to take poprve kladla. Po vybehu sice pobiha,ale substrat neocichava, myslim si, ze o nejakem kopani jamky vubec nepremysli. S ni jsem ziskal i druhou samici, obe jsou stejne velike-cca 20cm, ale samec o ni nejevi vubec zajem. Uvazuju udelat jeste jedno kladiste jen s pokopanou hlinou, bez primesi pisku.

8.5.2007 19:25

sysel napsal(a):
Mě něco podobného dělala 1 samice T. horsfieldii, kterou předchozí majitel choval pouze na tenké vrstvě hoblin, bez možnosti cokoliv vyhrabat. Do dvou sezon se naštěstí "naučila" standartdně klást.


Včera samice vykopala jamku v kladisti a nakladla 3 vejce. Takze muj problem je vyresen:) .

Vejce jsem odebral a umistil do inkubatoru s vodni lazni. Teplota u vajec je 31°C a vzd. vlhkost je 65-75%. Dal jsem je na suchy molitan a svrchu jsem na ne polozil také prouzek molitanu. Vlhkost ma tak pristup jen z boku vajec. Vejce jsou zafixovana v důlcích. Sikme sklo zabranuje kapani vody do nadoby s vejci. Je to tak dobře?

9.5.2007 08:22

petrm napsal(a):

Včera samice vykopala jamku v kladisti a nakladla 3 vejce. Takze muj problem je vyresen:) .

Vejce jsem odebral a umistil do inkubatoru s vodni lazni. Teplota u vajec je 31°C a vzd. vlhkost je 65-75%. Dal jsem je na suchy molitan a svrchu jsem na ne polozil také prouzek molitanu. Vlhkost ma tak pristup jen z boku vajec. Vejce jsou zafixovana v důlcích. Sikme sklo zabranuje kapani vody do nadoby s vejci. Je to tak dobře?

Trochu bych zvýšil vzdušnou vlhkost jinak

10.5.2007 14:17

jetmar napsal(a):
Trochu bych zvýšil vzdušnou vlhkost jinak

Celkem mě přijde zajímavá Vaše zkušenost s vz. vlhkostí při inkubaci. Já mám zkušenosti přesně opačné ( ikdyž se jedná převážně o vejce T. horsfieldii ) nejlepší líhnivosti cca 95-100% u oplozených vajec dosahuji, při vlhkosti 60-70%, pokud je vhkost vyžší jde % líhnivosti výrazně dolů.
Sysel

10.5.2007 21:59

sysel napsal(a):
Celkem mě přijde zajímavá Vaše zkušenost s vz. vlhkostí při inkubaci. Já mám zkušenosti přesně opačné ( ikdyž se jedná převážně o vejce T. horsfieldii ) nejlepší líhnivosti cca 95-100% u oplozených vajec dosahuji, při vlhkosti 60-70%, pokud je vhkost vyžší jde % líhnivosti výrazně dolů.
Sysel

Musím říct, že zkušenosti s inkubací vajec mám jen z letoška z pěti snůšek THB a TGI. Nejprve jsem použil vlhký vermikulit, takže dvě vejce napraskla (po zavoskování se ale normálně vyvíjejí dál). Další snůšky šly na suchý vermikulit při 90% vlhkosti a zatím je vše vpořádku. Samozřejmě jsou některá vejce prázdná, ale není mi jasné úplně, proč. Jak se projevuje to, že se líhnivost sníží? Zrodek se od počátku nevyvíjí nebo prostě někde uprostřed umře? Pro srovnání nemám moc opakování, ale spíš se mi zdá, že některá vejce se prostě nevyvíjí od začátku a není to tím, že by nebyla oplozená, ale že zárodek už nežije. Někdy jsem želvu před kladením odnášel na noc do vnitřního výběhu, někdy jinou zase nechal ve skleníku, kde její tělesná teplota v noci klesla třeba i pod 10°C. Nějak mi to zatím vychází, že to spolu může souviset. Nemáte vypozorované, že tohle líhnivost ovlivňuje? Třeba že v prvních snůškách u venkovních želv je více "neoplozených" vajec? Díky. Luboš

11.5.2007 23:35

salicornia napsal(a):
Musím říct, že zkušenosti s inkubací vajec mám jen z letoška z pěti snůšek THB a TGI. Nejprve jsem použil vlhký vermikulit, takže dvě vejce napraskla (po zavoskování se ale normálně vyvíjejí dál). Další snůšky šly na suchý vermikulit při 90% vlhkosti a zatím je vše vpořádku. Samozřejmě jsou některá vejce prázdná, ale není mi jasné úplně, proč. Jak se projevuje to, že se líhnivost sníží? Zrodek se od počátku nevyvíjí nebo prostě někde uprostřed umře? Pro srovnání nemám moc opakování, ale spíš se mi zdá, že některá vejce se prostě nevyvíjí od začátku a není to tím, že by nebyla oplozená, ale že zárodek už nežije. Někdy jsem želvu před kladením odnášel na noc do vnitřního výběhu, někdy jinou zase nechal ve skleníku, kde její tělesná teplota v noci klesla třeba i pod 10°C. Nějak mi to zatím vychází, že to spolu může souviset. Nemáte vypozorované, že tohle líhnivost ovlivňuje? Třeba že v prvních snůškách u venkovních želv je více "neoplozených" vajec? Díky. Luboš

Zkoušel jsem používat vermikulit, písek, papírové ubrousky i molitan. Jakmile jsem měl dlouhodobě vlhkost nad 80% tak část vajec praskala nebo se bez viditelných příčin zastavil vývoj zárodku zhruba v poslední třetině a embryo uhynulo ( jednalo se odhadem o 20-30% oplozených vajec - cca před 2ma lety když jsem inkuboval na písku při opravdu velké vlhkosti nad 90% mi takto odešlo 90% vajec) metodou pokus omyl jsem se dopracoval k vlhkosti kterou používám nyní tj. okolo 60 -70% ( vzhledem ke kolísavé teplotě vlhkost v noci vlivem snížené teploty o něco vzroste a ve dne se o něco sníží). Jedná se o vejce T. horsfieldii. Oplozená vejce posuzuji podle "mléčného pruhu" který se začne na vejci rozšiřovat cca 1. týden vložení do inkubátoru . Již se mi, ale vylíhli mláďata z vajec kde jsem mléčný pruh nezaznamenal - proto inkubuji i vejce o kterých si nejsem jist zda jsou oplodněná ( letos to vypadá velmi nadějně zatím 100% oplozenost z 6-ti snůšek a nějaké ještě budou následovat ) vejce o kterých si nejsem jist zda jsou oplodněná, inkubuji pokud možno odděleně od ostatních - už se mi stalo že mi pukavec prdnul po cca 65 dnech v inkubátoru a nejenom že to byl neuvěřitelnej smrad, ale zadělal i několik ostatních oplozených vajec.
Sysel

Neregistrovaný uživatel

12.5.2007 09:26
Neregistrovaný uživatel

sysel napsal(a):
Zkoušel jsem používat vermikulit, písek, papírové ubrousky i molitan. Jakmile jsem měl dlouhodobě vlhkost nad 80% tak část vajec praskala nebo se bez viditelných příčin zastavil vývoj zárodku zhruba v poslední třetině a embryo uhynulo ( jednalo se odhadem o 20-30% oplozených vajec - cca před 2ma lety když jsem inkuboval na písku při opravdu velké vlhkosti nad 90% mi takto odešlo 90% vajec) metodou pokus omyl jsem se dopracoval k vlhkosti kterou používám nyní tj. okolo 60 -70% ( vzhledem ke kolísavé teplotě vlhkost v noci vlivem snížené teploty o něco vzroste a ve dne se o něco sníží). Jedná se o vejce T. horsfieldii. Oplozená vejce posuzuji podle "mléčného pruhu" který se začne na vejci rozšiřovat cca 1. týden vložení do inkubátoru . Již se mi, ale vylíhli mláďata z vajec kde jsem mléčný pruh nezaznamenal - proto inkubuji i vejce o kterých si nejsem jist zda jsou oplodněná ( letos to vypadá velmi nadějně zatím 100% oplozenost z 6-ti snůšek a nějaké ještě budou následovat ) vejce o kterých si nejsem jist zda jsou oplodněná, inkubuji pokud možno odděleně od ostatních - už se mi stalo že mi pukavec prdnul po cca 65 dnech v inkubátoru a nejenom že to byl neuvěřitelnej smrad, ale zadělal i několik ostatních oplozených vajec.
Sysel

Sysel: také inkubuji při cca 70% vlhkosti. Chtěl jsem se zeptat jaký používáš substrát a jak moc máš vlhký nebo suchý ?

12.5.2007 13:06

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Sysel: také inkubuji při cca 70% vlhkosti. Chtěl jsem se zeptat jaký používáš substrát a jak moc máš vlhký nebo suchý ?

Má zkušenost je, že problém bývá s příliš vlhkým substrátem, při tom mi vejce praskala, i když třeba sulcatí vejce nebo vejce Emysek to snášely lépe, ale Testuda o dost hůř. Teď používám skoro suchý substrát (vermiculit) a je to mnohem lepší. Různou vzdušnou vlhkost neposoudím, neboť používám inkubátory s topným kabelem pod víkem, takže vlhkost tam bývá nižší (okolo 70%) než ve vodních inkubátorech, kde to může stoupat až k 90%. A jaké máte zkušenosti s různýma teplotama (nižší-vyšší, stálé-kolísavé)?

12.5.2007 23:45

krokodyl napsal(a):
Má zkušenost je, že problém bývá s příliš vlhkým substrátem, při tom mi vejce praskala, i když třeba sulcatí vejce nebo vejce Emysek to snášely lépe, ale Testuda o dost hůř. Teď používám skoro suchý substrát (vermiculit) a je to mnohem lepší. Různou vzdušnou vlhkost neposoudím, neboť používám inkubátory s topným kabelem pod víkem, takže vlhkost tam bývá nižší (okolo 70%) než ve vodních inkubátorech, kde to může stoupat až k 90%. A jaké máte zkušenosti s různýma teplotama (nižší-vyšší, stálé-kolísavé)?

Tak změna - vejce se nakonec u mne kupodivu vyvíjejí v inkubátoru všechna i přes to, že přes noc není nijak teplo. Už jen v těle želvy kolísá teplota o 20°C. Jsou tedy před samotnou inkubací asi hodně odolná a možná by se dala i na nějakou dobu hodit do chlaďáku , jestliže jede člověk na dovolenou. Když je želva zakope ca 7-15 cm pod povrch, pak je určitě normální a přirozené, že teplota mezi dnem a nocí kolísá v této hloubce 3-5 °C. Pokud na místo samotné svítí slunce, tak patrně ještě víc. Navíc stálé klima neexistuje - zejména ve vyšších zeměpisných šířkách se na jaře střídají periody chladnější a teplé a ani sluneční svit není trvalý. Dokonce u prvních snůšek lze předpokládat, že jejich inkubace začíná v době, kdy sem tam určitě zaprší a není tak teplo, zatímco končí v době sucha a velkých veder. Řekl bych, že rozdíl průměrné denní teploty na začátku a na konci inkubace (která samozřejmě netrvá jen 60 dnů) je 8-10 °C. Záleží ale na tom, kolik zárodků tohle všechno přežije. Je pravděpodobné, že to, co se vylíhne, jsou drsňáci. Podle údajů o poměru samců a samic v závislosti na teplotě inkubace i podle skutečnosti, že pohlaví určuje první třetina inkubace by pak z prvních snůšek třeba v Rumunsku lezli ze země samí samci, takže to při kolísání teploty nebude asi úplně stejné...
Želvy se mi obvykle snaží najít mírně vlhké místo pro jamku. Možná je to proto, aby se zem dala vyhrabat a byla soudržná, ale po nakladení jsou vždy alespoň zpočátku teoreticky vejce obalena vlhkou hlínou (tedy vlhkost přes 90 %). Teprve později to asi víc vyschne, pokud nejde o místo, kam prší. Luboš

13.5.2007 12:59

salicornia napsal(a):
Tak změna - vejce se nakonec u mne kupodivu vyvíjejí v inkubátoru všechna i přes to, že přes noc není nijak teplo. Už jen v těle želvy kolísá teplota o 20°C. Jsou tedy před samotnou inkubací asi hodně odolná a možná by se dala i na nějakou dobu hodit do chlaďáku , jestliže jede člověk na dovolenou. Když je želva zakope ca 7-15 cm pod povrch, pak je určitě normální a přirozené, že teplota mezi dnem a nocí kolísá v této hloubce 3-5 °C. Pokud na místo samotné svítí slunce, tak patrně ještě víc. Navíc stálé klima neexistuje - zejména ve vyšších zeměpisných šířkách se na jaře střídají periody chladnější a teplé a ani sluneční svit není trvalý. Dokonce u prvních snůšek lze předpokládat, že jejich inkubace začíná v době, kdy sem tam určitě zaprší a není tak teplo, zatímco končí v době sucha a velkých veder. Řekl bych, že rozdíl průměrné denní teploty na začátku a na konci inkubace (která samozřejmě netrvá jen 60 dnů) je 8-10 °C. Záleží ale na tom, kolik zárodků tohle všechno přežije. Je pravděpodobné, že to, co se vylíhne, jsou drsňáci. Podle údajů o poměru samců a samic v závislosti na teplotě inkubace i podle skutečnosti, že pohlaví určuje první třetina inkubace by pak z prvních snůšek třeba v Rumunsku lezli ze země samí samci, takže to při kolísání teploty nebude asi úplně stejné...
Želvy se mi obvykle snaží najít mírně vlhké místo pro jamku. Možná je to proto, aby se zem dala vyhrabat a byla soudržná, ale po nakladení jsou vždy alespoň zpočátku teoreticky vejce obalena vlhkou hlínou (tedy vlhkost přes 90 %). Teprve později to asi víc vyschne, pokud nejde o místo, kam prší. Luboš

Zřejmě určité kolísavé teploty mohou zajistit vyrovnaný poměr pohlaví.

Přidejte reakci

Přidat smajlík