Zdravím všechny přítomné teraristy a prosím o pomoc při určení tohoto hádka.
Děkuji
kavka
napsal(a):
Zdravím všechny přítomné teraristy a prosím o pomoc při určení tohoto hádka.
Děkuji
... a ještě jedna...
pd
napsal(a):
je to podla vsetkeho Rhabdophis tigrinus a myslim,ze je velmi odvazne takto manipujovat s tak jedovatym hadom
To pd: není jedovatý pokud nemá k dispozici přirozenou potravu, pokud je nebudeš krmit ropuchama,tak jedovatej nebude. Je zvláštní tím, že si jed nevytváří sám,ale získává ho z jedovatých ropuch, které jsou pro něj v přírodě přirozenou potravou.A pochybuju, že by někdo v našich podmínkách krmil ropuchama.
lukasek
napsal(a):
To pd: není jedovatý pokud nemá k dispozici přirozenou potravu, pokud je nebudeš krmit ropuchama,tak jedovatej nebude. Je zvláštní tím, že si jed nevytváří sám,ale získává ho z jedovatých ropuch, které jsou pro něj v přírodě přirozenou potravou.A pochybuju, že by někdo v našich podmínkách krmil ropuchama.
Vdaka za vysvetlenie.
lukasek
napsal(a):
To pd: není jedovatý pokud nemá k dispozici přirozenou potravu, pokud je nebudeš krmit ropuchama,tak jedovatej nebude. Je zvláštní tím, že si jed nevytváří sám,ale získává ho z jedovatých ropuch, které jsou pro něj v přírodě přirozenou potravou.A pochybuju, že by někdo v našich podmínkách krmil ropuchama.
Zdravím. Kde si vzal tuhle informaci, že si vytváří tento had jed sám z krmiva (z ropuch)? Informace které mám o těchto hadech (z vícero zdrojů) tvrdí, že východoasijské užovky rodu Rhabdophis se řadí mezi hady s aglyfním chrupem. Jako některé další druhy užovek mají tenkostěnou jedovou Duvernoyovou žlázu (která nemá dokonalé vyústění kanálkem do jedového zubu) + můžou mít maximálně zvětšené maxilární zuby vzadu v tlamě. Takže toxin z této žlázy může jen nedokonale okolo aglyfních zubů,,prosakovat" sliznicí do slin kde se značně naředí. Takže aby jed mohl účiněji zapůsobit, musel by člověk nechat tohoto hada řádně, a dostatečně dlouho zažvýkat.
kladno
napsal(a):
Zdravím. Kde si vzal tuhle informaci, že si vytváří tento had jed sám z krmiva (z ropuch)? Informace které mám o těchto hadech (z vícero zdrojů) tvrdí, že východoasijské užovky rodu Rhabdophis se řadí mezi hady s aglyfním chrupem. Jako některé další druhy užovek mají tenkostěnou jedovou Duvernoyovou žlázu (která nemá dokonalé vyústění kanálkem do jedového zubu) + můžou mít maximálně zvětšené maxilární zuby vzadu v tlamě. Takže toxin z této žlázy může jen nedokonale okolo aglyfních zubů,,prosakovat" sliznicí do slin kde se značně naředí. Takže aby jed mohl účiněji zapůsobit, musel by člověk nechat tohoto hada řádně, a dostatečně dlouho zažvýkat.
Dobrý den, ač nejsem ten kdo sem tuto zajímavou informaci vložil tak zde si o tom můžete něco přečíst :
http://www.scienceworld.cz/sw. nsf/medicina/9F3A5B3A0C7C8F2DC12572730051FCBE? OpenDocument&cast=1
knizek
napsal(a):
Dobrý den, ač nejsem ten kdo sem tuto zajímavou informaci vložil tak zde si o tom můžete něco přečíst :
http://www.scienceworld.cz/sw. nsf/medicina/9F3A5B3A0C7C8F2DC12572730051FCBE? OpenDocument&cast=1
Tak tohle jsou pro mne opravdu nové informace.
PS: je zvláštní, že se tohle zjištění vztahuje jen na populaci japonského ostrova Išima.
kladno
napsal(a):
Tak tohle jsou pro mne opravdu nové informace.
PS: je zvláštní, že se tohle zjištění vztahuje jen na populaci japonského ostrova Išima.
Možná si vytvořily na ostrově Išima takovouto adaptaci (i když ne všemu lze věřit...), ale stejně po celém areálu disponují poměrně silným jedem (existují i smrtelné otravy) produkovaným Duverneyovo žlázou, takže je ta manipulace přeci jen trochu dost riskantní.
kavka
napsal(a):
Moc děkuji za cenné informace ... had pochází z volné přírody z - řekněme "nechtěného importu"...
Pro začátek zolíme opatrnější manipulaci a pokusíme se tomuto zatím nebaštícímu tygrýnovi nabídnout jako náhradní stravu drápatky...
Možná zkus i ryby. Nebo holata napachované rybím nebo žabím slizem. Nevím, jak u tigrin, ale drápatky mohou být pro některé hady dost toxické, raději bych někde v supermarketu sehnal žabí stehýnka ze skokanů volských a zkusil bych kousíčky nabízet buď z pinzety nebo jen volně položené, ona si je vyčuchá. Tuším, že odrostlé tigriny berou i myšata, ale tohle je ještě celkem prňďa.
krokodyl
napsal(a):
Možná zkus i ryby. Nebo holata napachované rybím nebo žabím slizem. Nevím, jak u tigrin, ale drápatky mohou být pro některé hady dost toxické, raději bych někde v supermarketu sehnal žabí stehýnka ze skokanů volských a zkusil bych kousíčky nabízet buď z pinzety nebo jen volně položené, ona si je vyčuchá. Tuším, že odrostlé tigriny berou i myšata, ale tohle je ještě celkem prňďa.
To je zajímavá informace, nikdy jsem takovéto potravní specialisty nechovala a o toxicitě drápatky coby potravy jsem dnes tady a následně na netu četla poprvé.
Nevíte tedy někdo, jak je to s nebezpečím otravy od drápatky u tohoto hada, který se i v přírodě živí toxicky významnými živočichy??
kavka
napsal(a):
To je zajímavá informace, nikdy jsem takovéto potravní specialisty nechovala a o toxicitě drápatky coby potravy jsem dnes tady a následně na netu četla poprvé.
Nevíte tedy někdo, jak je to s nebezpečím otravy od drápatky u tohoto hada, který se i v přírodě živí toxicky významnými živočichy??
Kontaktoval bych Pavla Šmeka. Taky je chová.
kavka
napsal(a):
To je zajímavá informace, nikdy jsem takovéto potravní specialisty nechovala a o toxicitě drápatky coby potravy jsem dnes tady a následně na netu četla poprvé.
Nevíte tedy někdo, jak je to s nebezpečím otravy od drápatky u tohoto hada, který se i v přírodě živí toxicky významnými živočichy??
Oni sice loví v přírodě třeba ropuchy nebo jiné jedovaté obojživelníky, ale na tento typ jedu jsou adaptovány, zatímco drápatky žijící na druhé straně světa produkují zase jiné toxiny. Osobně vím pouze o úhynu chřestýšovců T. albolabris po nakrmení malými drápatkami, které sám ochotně lovil, ale jiní albolabrisové je zvládli bez problémů. Zřejmě záleží i na množství najednou pozřených drápatek. Každopádně použitím ryb nebo třeba kousků masa ze skokana se vyhneme podobnému riziku.
krokodyl
napsal(a):
Oni sice loví v přírodě třeba ropuchy nebo jiné jedovaté obojživelníky, ale na tento typ jedu jsou adaptovány, zatímco drápatky žijící na druhé straně světa produkují zase jiné toxiny. Osobně vím pouze o úhynu chřestýšovců T. albolabris po nakrmení malými drápatkami, které sám ochotně lovil, ale jiní albolabrisové je zvládli bez problémů. Zřejmě záleží i na množství najednou pozřených drápatek. Každopádně použitím ryb nebo třeba kousků masa ze skokana se vyhneme podobnému riziku.
Já je nastartoval rybami. Na jaře si můžeš při tahu žab udělat zásoby do mrazáku, na silnici jich zahyne mnoho. Ropuchy jsem ale raději dával stažené. Jinak mi braly i myšata, která jsem zpočátku musel napachovat a dospělci zvládnou občas i myš, ale můžou mít trávicí problémy. H
gilamon
napsal(a):
Já je nastartoval rybami. Na jaře si můžeš při tahu žab udělat zásoby do mrazáku, na silnici jich zahyne mnoho. Ropuchy jsem ale raději dával stažené. Jinak mi braly i myšata, která jsem zpočátku musel napachovat a dospělci zvládnou občas i myš, ale můžou mít trávicí problémy. H
Moc děkuji za cenné informace, s Pavlem Šmekem se zkusím zkontaktovat na burze.
Lucka