Dávám slíbenou fotku M.s.cheynei z mého chovu,chovatelé těchto krasavců pochlubte se také!
moreliabredli
napsal(a):
Dávám slíbenou fotku M.s.cheynei z mého chovu,chovatelé těchto krasavců pochlubte se také!
...krásný zvíře,...nechci se chlubit ale fotku přidám,a zároveň k ní dotaz,resp.
žádost o názor.Před rokem jsem koupil několik subadultních zvířat,mezi nimi byl
kříženec M.s.cheynei x M.s.spilota tzv. crossing,v německu v udajně dražší než cheynei.Co říkate na takové křížence,atd.
k abel
napsal(a):
...krásný zvíře,...nechci se chlubit ale fotku přidám,a zároveň k ní dotaz,resp.
žádost o názor.Před rokem jsem koupil několik subadultních zvířat,mezi nimi byl
kříženec M.s.cheynei x M.s.spilota tzv. crossing,v německu v udajně dražší než cheynei.Co říkate na takové křížence,atd.
Spominane "crossings" su vacsinou farebne velmi atraktivne, farby maju jasne a vyrazne, vzory su tie krasne. V prirode as tiez obcas stava ze sa niekedy sparia rozne poddruhy, ale je to zriedkave a hlavne casom sa tie geny "stratia" pri pareni potomkov rovnakeho druhu. Takze napozeranie su naozaj tieto krizence zaujimave, ale co sa tyka zachovania druhu v chove nie je to bohvie co, a ja osobne by som sa radsej drzal cisteho chovu. Aj z tohoto dovodu sa herpetologovia snazia presadit niektore poddruhy ako samostatne druhy - tak to bolo aj s poddruhmi rodu Morelia spilota. Dodnes niektori uznavaju a ini neuznavaju pravo poddruhov ako cheynei, harrisoni na samostatny druh.
Tu je moja odchytova - a tym padom dufam cista - Morelia harrisoni, alias Morelia spilota harrisoni alias Morelia spilota variegata Irian Jaya.
k abel
napsal(a):
...krásný zvíře,...nechci se chlubit ale fotku přidám,a zároveň k ní dotaz,resp.
žádost o názor.Před rokem jsem koupil několik subadultních zvířat,mezi nimi byl
kříženec M.s.cheynei x M.s.spilota tzv. crossing,v německu v udajně dražší než cheynei.Co říkate na takové křížence,atd.
Zdravím.Tady je můj názor na ,,crossinga"(UPŘÍMNĚ).Zbarvení zvířete je úžasný,ale myslím si ,že by se zvířata neměla křížit (pokud se nejedná o hospodářská zvířata),vždyť jim příroda dala už tak dost skvělé zbarvení a v teraristice, a nejen v ní, by mělo býti cílem zachovávat původní druhy a poddruhy.Já bych si ho nekoupil,protože tím bych podpořil kšeft a ne původní poslání teraristiky.Někdo bude na mé straně jiný zase ne,ale toto je můj názor a ten mi nikdo nevyvrátí.
pavelcicola
napsal(a):
Zdravím.Tady je můj názor na ,,crossinga"(UPŘÍMNĚ).Zbarvení zvířete je úžasný,ale myslím si ,že by se zvířata neměla křížit (pokud se nejedná o hospodářská zvířata),vždyť jim příroda dala už tak dost skvělé zbarvení a v teraristice, a nejen v ní, by mělo býti cílem zachovávat původní druhy a poddruhy.Já bych si ho nekoupil,protože tím bych podpořil kšeft a ne původní poslání teraristiky.Někdo bude na mé straně jiný zase ne,ale toto je můj názor a ten mi nikdo nevyvrátí.
...já s tebou plně souhlasím,bohužel celá legislativa EU,týkající se chovu exotických zvířat,a záměrně píši "exotů" viz. ptaci,akv.ryby atd., vede k tomu,(...že ti co se zabývají chovem profesionálně a selektují barevné mutace a odchylky jak kvůli prodejnosti,tak i zisku), že je omezován chov jak chráněných a ohrožených druhů,tak ale i chovatelství jako takové viz. nejnovější snahy zákonodárců.Shodou okolností je zde na Ifauně článek o návštěvě zoo zřízené p.Durrelem ,a jeho odkazu.Tak se ptám pseudoochránců a zastánců současné a stávájící legislativy, co případná reintrodukce druhů(?),kterážto je jedním z nejdůležitějších(vedle poznání a ochrany), věcí ospravedlňujících chov exotických zvířat ,a to jak v zoologických zahradách a jiných institucích,tak i nás chovatelů ???
k abel
napsal(a):
...já s tebou plně souhlasím,bohužel celá legislativa EU,týkající se chovu exotických zvířat,a záměrně píši "exotů" viz. ptaci,akv.ryby atd., vede k tomu,(...že ti co se zabývají chovem profesionálně a selektují barevné mutace a odchylky jak kvůli prodejnosti,tak i zisku), že je omezován chov jak chráněných a ohrožených druhů,tak ale i chovatelství jako takové viz. nejnovější snahy zákonodárců.Shodou okolností je zde na Ifauně článek o návštěvě zoo zřízené p.Durrelem ,a jeho odkazu.Tak se ptám pseudoochránců a zastánců současné a stávájící legislativy, co případná reintrodukce druhů(?),kterážto je jedním z nejdůležitějších(vedle poznání a ochrany), věcí ospravedlňujících chov exotických zvířat ,a to jak v zoologických zahradách a jiných institucích,tak i nás chovatelů ???
Většina z Vás by chtěla čistá zvířata, ale zároveň uhlově černá a sytě žlutá. Jenže ono tomu tak většinou není, taková zvířata jsou sice k vidění v přírodě, ale v zajetí své barvy postupně ztrácejí. Nikdo to zatím nedokázal pořádně vysvětlit, spekuluje se o nedostatku UV záření, či nedostatcích ve výživě. To samé se týká také M. bredli. Je známé, že samice cheyneiek mají v dospělosti sklony k hypermelanismu. Zároveň většina chovatelů většinou na svých stránkách ukazuje nedospělá zvířata, když jsou nejlépe vybarvena. Zvířata Vámi žádáná, jsou ze šlechtěných linií, kde se k dálšímu chovu vybírají pouze nelépe vybarvení jedinci. Samozřejmě se jedná o blízkou příbuzenskou plemenitbu, která Vám většinou také vadí. Jednou jsem náhodou přišel na to, jak tyto linie vznikly v USA na konci devadesátých let. K jejich vzniku přispěli kříženci cheynei a spilota, již zmínění crossingové. Pouze byli dále pářeni na cheynei, vlastně obráceně než se to většinou děje nyní, tzn F1 50%, F2 25%, F3 12,5% a dále už byli nabízeni jako čisté cheynei. Diamantovky pomohly vyjasnit žlutou barvu a odstranit tzv. tipping, černé tečky v žlutých částech těla, které se objevují s věkem zvířete. Takže bůhvíjak to je se slavnou GERMAN BLOODLINE.
Měli byste si tedy rozmyslet, co vlastně chcete: čistá nebo pěkně vybarvená zvířata. Netvrdím, že se to navzájem vylučuje, ale osobně o tom u cheyneiek dosti pochybuji. Je to to samé, co se zde kdysi řešilo u lokalitních hroznýšů.
anakonda
napsal(a):
Většina z Vás by chtěla čistá zvířata, ale zároveň uhlově černá a sytě žlutá. Jenže ono tomu tak většinou není, taková zvířata jsou sice k vidění v přírodě, ale v zajetí své barvy postupně ztrácejí. Nikdo to zatím nedokázal pořádně vysvětlit, spekuluje se o nedostatku UV záření, či nedostatcích ve výživě. To samé se týká také M. bredli. Je známé, že samice cheyneiek mají v dospělosti sklony k hypermelanismu. Zároveň většina chovatelů většinou na svých stránkách ukazuje nedospělá zvířata, když jsou nejlépe vybarvena. Zvířata Vámi žádáná, jsou ze šlechtěných linií, kde se k dálšímu chovu vybírají pouze nelépe vybarvení jedinci. Samozřejmě se jedná o blízkou příbuzenskou plemenitbu, která Vám většinou také vadí. Jednou jsem náhodou přišel na to, jak tyto linie vznikly v USA na konci devadesátých let. K jejich vzniku přispěli kříženci cheynei a spilota, již zmínění crossingové. Pouze byli dále pářeni na cheynei, vlastně obráceně než se to většinou děje nyní, tzn F1 50%, F2 25%, F3 12,5% a dále už byli nabízeni jako čisté cheynei. Diamantovky pomohly vyjasnit žlutou barvu a odstranit tzv. tipping, černé tečky v žlutých částech těla, které se objevují s věkem zvířete. Takže bůhvíjak to je se slavnou GERMAN BLOODLINE.
Měli byste si tedy rozmyslet, co vlastně chcete: čistá nebo pěkně vybarvená zvířata. Netvrdím, že se to navzájem vylučuje, ale osobně o tom u cheyneiek dosti pochybuji. Je to to samé, co se zde kdysi řešilo u lokalitních hroznýšů.
samice ve věku 8 měsíců bez tippingu
anakonda
napsal(a):
samice ve věku 8 měsíců bez tippingu
stejné zvíře ve věku 26 měsíců
anakonda
napsal(a):
Většina z Vás by chtěla čistá zvířata, ale zároveň uhlově černá a sytě žlutá. Jenže ono tomu tak většinou není, taková zvířata jsou sice k vidění v přírodě, ale v zajetí své barvy postupně ztrácejí. Nikdo to zatím nedokázal pořádně vysvětlit, spekuluje se o nedostatku UV záření, či nedostatcích ve výživě. To samé se týká také M. bredli. Je známé, že samice cheyneiek mají v dospělosti sklony k hypermelanismu. Zároveň většina chovatelů většinou na svých stránkách ukazuje nedospělá zvířata, když jsou nejlépe vybarvena. Zvířata Vámi žádáná, jsou ze šlechtěných linií, kde se k dálšímu chovu vybírají pouze nelépe vybarvení jedinci. Samozřejmě se jedná o blízkou příbuzenskou plemenitbu, která Vám většinou také vadí. Jednou jsem náhodou přišel na to, jak tyto linie vznikly v USA na konci devadesátých let. K jejich vzniku přispěli kříženci cheynei a spilota, již zmínění crossingové. Pouze byli dále pářeni na cheynei, vlastně obráceně než se to většinou děje nyní, tzn F1 50%, F2 25%, F3 12,5% a dále už byli nabízeni jako čisté cheynei. Diamantovky pomohly vyjasnit žlutou barvu a odstranit tzv. tipping, černé tečky v žlutých částech těla, které se objevují s věkem zvířete. Takže bůhvíjak to je se slavnou GERMAN BLOODLINE.
Měli byste si tedy rozmyslet, co vlastně chcete: čistá nebo pěkně vybarvená zvířata. Netvrdím, že se to navzájem vylučuje, ale osobně o tom u cheyneiek dosti pochybuji. Je to to samé, co se zde kdysi řešilo u lokalitních hroznýšů.
... nebyl jsem správně pochopen,navíc mně nic nevadí,šlo mi úplně o něco jiného
, ... navíc nepatřím mezi ty kteří chtějí pouze krásně žlutá zvířata,vím jak vypadají mlaďata i dospělci,jak velká je variabilita v ramci druhu či poddruhu.
... pláčete na blbým hrobě,šlo mi o pseudoochranu a její důsledky,získat z přírody zvířata s přesným určením lokality k udržení čisté a zdravé(životaschopné) linie je téměř nemožné,u chráněných druhu dokonce trestné,a netýká se to jen krajt,ale všech zvířat,postupná degradace "všeho" je pak nasnadě
k abel
napsal(a):
... nebyl jsem správně pochopen,navíc mně nic nevadí,šlo mi úplně o něco jiného
, ... navíc nepatřím mezi ty kteří chtějí pouze krásně žlutá zvířata,vím jak vypadají mlaďata i dospělci,jak velká je variabilita v ramci druhu či poddruhu.
... pláčete na blbým hrobě,šlo mi o pseudoochranu a její důsledky,získat z přírody zvířata s přesným určením lokality k udržení čisté a zdravé(životaschopné) linie je téměř nemožné,u chráněných druhu dokonce trestné,a netýká se to jen krajt,ale všech zvířat,postupná degradace "všeho" je pak nasnadě
To k abel: můj příspěvek nebyl myšlen jako reakce na Vás, ale všeobecně. Šlo pouze o vyjádření mého názoru na tuto problematiku a rozpor mezi tím, co většina chovatelů tvrdí. Tím, že chtějí překrásně vybarvená zvířata ( a taky čistá ), je podle mne počátkem šlechtění a křížení a vytváření nových barevných mutací, které je výše kritizováno. Rozhodně mi nepřipadá, že bych ve svém příspěvku plakal. Narozdíl od jiných je mi jedno, co kdo chová a co si koupí. Ale právě konkrétně u cheynei, kde není možnost dostat do chovu nová zvířata z přírody, a tím co se dělo v chovech dříve( viz Boa constrictor, Morelia spilota variegata atd ), o čistotě některých zvířat pochybuji. Proti crossingům rozhodně nic nemám, protože je mám taky.
anakonda
napsal(a):
To k abel: můj příspěvek nebyl myšlen jako reakce na Vás, ale všeobecně. Šlo pouze o vyjádření mého názoru na tuto problematiku a rozpor mezi tím, co většina chovatelů tvrdí. Tím, že chtějí překrásně vybarvená zvířata ( a taky čistá ), je podle mne počátkem šlechtění a křížení a vytváření nových barevných mutací, které je výše kritizováno. Rozhodně mi nepřipadá, že bych ve svém příspěvku plakal. Narozdíl od jiných je mi jedno, co kdo chová a co si koupí. Ale právě konkrétně u cheynei, kde není možnost dostat do chovu nová zvířata z přírody, a tím co se dělo v chovech dříve( viz Boa constrictor, Morelia spilota variegata atd ), o čistotě některých zvířat pochybuji. Proti crossingům rozhodně nic nemám, protože je mám taky.
... já myslím že si rozumíme,nic osobního vtom není,hledám toho zakopanýho(smradlavýho)psa,a myslím že to není tak složité ho nalézt
,jinak naprosto souhlasím že každý má pravo chovat co se mu líbí
,také nejsem žádným odborníkem přes baravné varienty,takže díky za reakce a přeji všem úspěchy v chovu!
k abel
napsal(a):
... já myslím že si rozumíme,nic osobního vtom není,hledám toho zakopanýho(smradlavýho)psa,a myslím že to není tak složité ho nalézt
,jinak naprosto souhlasím že každý má pravo chovat co se mu líbí
,také nejsem žádným odborníkem přes baravné varienty,takže díky za reakce a přeji všem úspěchy v chovu!
... pro "Mikula"
k abel
napsal(a):
...já s tebou plně souhlasím,bohužel celá legislativa EU,týkající se chovu exotických zvířat,a záměrně píši "exotů" viz. ptaci,akv.ryby atd., vede k tomu,(...že ti co se zabývají chovem profesionálně a selektují barevné mutace a odchylky jak kvůli prodejnosti,tak i zisku), že je omezován chov jak chráněných a ohrožených druhů,tak ale i chovatelství jako takové viz. nejnovější snahy zákonodárců.Shodou okolností je zde na Ifauně článek o návštěvě zoo zřízené p.Durrelem ,a jeho odkazu.Tak se ptám pseudoochránců a zastánců současné a stávájící legislativy, co případná reintrodukce druhů(?),kterážto je jedním z nejdůležitějších(vedle poznání a ochrany), věcí ospravedlňujících chov exotických zvířat ,a to jak v zoologických zahradách a jiných institucích,tak i nás chovatelů ???
Cituji:
"Tak se ptám pseudoochránců a zastánců současné a stávájící legislativy, co případná reintrodukce druhů(?),kterážto je jedním z nejdůležitějších(vedle poznání a ochrany), věcí ospravedlňujících chov exotických zvířat ,a to jak v zoologických zahradách a jiných institucích,tak i nás chovatelů ???"
"... pláčete na blbým hrobě,šlo mi o pseudoochranu a její důsledky,získat z přírody zvířata s přesným určením lokality k udržení čisté a zdravé(životaschopné) linie je téměř nemožné,u chráněných druhu dokonce trestné,a netýká se to jen krajt,ale všech zvířat,postupná degradace "všeho" je pak nasnadě"
---
Reintrodukce je až poslední možný krok v situaci, kdy už selhaly všechny ostatní mechanismy. Pochybuji, že si kdokoliv kupuje zvířata s úmyslem je chránit - až už jde o lokalitní kusy nebo "domací" hybridy. Teraristika hraje roli v souvislosti reintrodukcí jen jako "metoda", ne v tom smyslu jak ji asi chápete vy. 99,9 % teraristů se svým chovem prakticky nijak na ochraně nepodílí.
Dále není pravda, že se nedají sehnat kriticky ohrožené druhy pro chov za účelem reintrodukce (tedy to zbývající 0,1 % nebo spíš ještě méně). Je myslím více než logické, že se k nim žádný "běžný" terarista nedostane, protože s největší pravděpodobností nebode nebo ani nemůže, mít dostatečné odborné znalosti a možnosti pro realizaci takovéhoto záchranného chovu. V Maďarsku existuje (nebo ještě donedávna existoval) záchranný program pro ex-situ chov V. ursinii rakosiensis. Matně si vzpomínám, že jsem v minulosti zaznamenal ještě podobný případ nejméně dalších dvou druhů, ale to bych musel hledat. Problém je, že o těchto věcech se, pokud se o danou problematiku blíže nezajímaté, většinou nedozvíte stejně jako většina teraristické věřejnosti, což je ale mnohdy nutné z důvodu utajení a zajištění bezpečnosti těch míst.
P.S.: Mohu vědět proč většinu svých příspěvků začínáte třema tečkama?